OSPB 17 C 34/2026-41

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Jelínkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 092,75 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 092,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 092,75 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení úroku 12 % ročně z částky 12 092,75 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 092,75 Kč od 2. 5. 2025 do 18. 11. 2025.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení 5 122 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 27. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení 12 092,75 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 7. 12. 2012 smlouvu o kontokorentním úvěru č. č. účtu, na základě které žalovanému poskytla úvěr do sjednaného limitu 10 000 Kč. Žalovaný byl oprávněn úvěr průběžně čerpat do výše úvěrového rámce s tím, že úplným splacením kontokorentu nabyl možnost kontokorent za sjednaných podmínek znovu čerpat. Žalovaný nedodržel podmínky splácení, když se dostal do nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaný ani přes výzvu svůj dluh žalobkyni nezaplatil. Žalobkyně požadovala po žalovaném částku 12 092,75 Kč na jistině dluhu odpovídající zápornému zůstatku úvěrového účtu, dále smluvní úrok 12 % ročně a zákonný úrok z prodlení, obojí z jistiny od 5. 6. 2025 do zaplacení.

2. Žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do úroku 12 % ročně z částky 12 092,75 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 092,75 Kč od 2. 5. 2025 do 18. 11. 2025. Soud proto podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

3. Dne 3. 2. 2026 byl žalovanému doručován, uložen a připraven k vyzvednutí elektronický platební rozkaz s žalobou, který si však žalovaný v úložní době nevyzvednul. Dne 30. 3. 2026 bylo žalovanému doručeno usnesení nadepsaného soudu ze dne 13. 3. 2026, č. j. EPR 19723/2026-10 s žalobou, kterým byl elektronický platební rozkaz zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Dne 21. 5. 2026 bylo žalovanému doručeno předvolání k prvnímu jednání, v rámci kterého byl žalovaný poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Žalovaný se k prvnímu jednání konanému dne 23. 6. 2026 bez důvodné a včasné omluvy nedostavil a žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 a 3 o. s. ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. Žalovanému byla dne 30. 3. 2026 doručena žaloba. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno dne 21. 5. 2026. K prvnímu jednání nařízenému na 23. 6. 2026 se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, ač předvolání k jednání spolu s poučením o následcích nedostavení se mu bylo doručeno více než 10 dnů přede dnem konání jednání. Žalobkyně se k jednání dostavila a vydání rozsudku pro zmeškání navrhla. Tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. Z tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě o skutkových okolnostech věci přitom vyplývá odůvodněnost uplatněného nároku po hmotněprávní stránce. Soud vyšel z nesporných tvrzení žalobkyně mimo jiné ohledně toho, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru (podle standardů obvyklých v té době) a dospěl k závěru, že ve věci je možné rozhodnout formou kontumačního rozsudku, neboť žalobkyně navíc omezila svou žalobu a předmětem řízení tak zůstala dlužná jistina a úroky z prodlení plynoucí od data pozdějšího, než byla první prokázaná výzva k zaplacení z 3. 5. 2025. Šlo tedy o nároky, které by mohly být přiznány i v případě závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, a příslušenství pohledávky podle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, zůstal tak v řízení před soudem zcela nečinný, přestože mu byl zaslán nejprve elektronický platební rozkaz s žalobou, následně usnesení zrušující elektronický platební rozkaz (opět s žalobou) a dále předvolání k jednání, vše na adresu trvalého pobytu žalovaného, přičemž předvolání k jednání mu bylo vloženo do schránky. Jednání, resp. nečinnost žalovaného, absence jakéhokoli vyjádření i jeho neomluvená neúčast na jednání jsou pro soud důkazem o vědomém rozhodnutí žalovaného nebýt účasten jednání soudu. Soud tak po zvážení a posouzení všech okolností daného případu dospěl k jednoznačnému závěru, že vydáním kontumačního rozsudku nedojde k porušení práva participovat na jednání soudu, kterého se sám žalovaný vzdal, a ani k porušení zásady rovnosti stran. Soud z výše uvedených důvodů považuje materiální podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání za splněné (opakované úspěšné doručování žalovanému bez adekvátní reakce žalovaného, neexistence omluvy k jednání soudu, absence jakékoli procesní aktivity žalovaného). Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť žalobkyně byla vzhledem k učiněnému částečnému zpětvzetí žaloby pouze zčásti úspěšná a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 1/3 z celkové částky nákladů řízení ve výši 15 366 Kč, tj. částku 5 122 Kč. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném ke dni provedení jednotlivých úkonů právní služby. Náklady řízení sestávají z odměny advokátky ve výši 8 100 Kč podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu za pět úkonů právní služby po 1 620 Kč, a to za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, předžalobní výzvu, žalobu a vyjádření ze dne 11. 6. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a za účast u jednání dne 23. 6. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Za tyto úkony byla v souladu s § 13 odst. 4 advokátního tarifu přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 2 250 Kč (5 x 450 Kč). Náklady řízení dále zahrnují náhradu za promeškaný čas strávený cestou advokátky k jednání soudu ve výši 750 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu (za 5 půlhodin po 150 Kč za cestu z Prahy k jednání a zpět) a náhradu 21 % DPH ve výši 2 331 Kč počítanou z částky 11 100 Kč (součet odměny advokátky, náhrad hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas). Náklady řízení dále zahrnují cestovné ve výši 1 135 Kč za cestu vozidlem registrační značky SPZ na jednání soudu dne 23. 6. 2026 ze sídla advokátky (z Prahy) do Příbrami a zpět (122 km při průměrné spotřebě 9,8 l/100 km, ceně paliva 34,70 Kč/l a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/km). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami. Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existují skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání.

Proti výroku o nákladech řízení a o lhůtě k plnění lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.

Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).