OSPE 5 C 42/2023-27

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Nováčkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 162 307 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 82 500 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 82 500 Kč od 12.3.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalované další povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 79 807 Kč s 29% úrokem ročně z částky 82 500 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 79 807 Kč od 29.1.2022 do 11.3.2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 562,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 104,79 Kč, v této části se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2 5 C 42/2023

IV. Žalobci se vrací zpět z účtu Okresního soudu v Pelhřimově přeplatek soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 187 Kč.

1. Dne 2.11.2022 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 162 307 Kč s 29% úrokem ročně z částky 82 500 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 82 500 Kč od 29.1.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 104,79 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 18 562,50 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti právnická osoba obec a číslo, IČO, která s žalovanou dne 13.9.2019 uzavřela smlouvu o zápůjčce číslo jejíž součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalované peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 89 077 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 663 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činností a flexibilní splácení ve výši 32 567 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 23 751 Kč a pojistného, zavázala se zapůjčenou částku včetně úroku a poplatků uhradit v 24 měsíčních splátkách po 7 462 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 13.9.2021 Poslední splátka byla žalovanou uhrazena 11.10.2019. Ke dni 29.7.2022 činila dlužná jistina částku 82 500 Kč, dlužný poplatek částku 79 807 Kč, jistina se úročí úrokem ve výši 29% ročně od 14.9.2021, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022, žalovaná do data postoupení pohledávky uhradila celkem 7 500 Kč, žalobci dluží částku 162 307 Kč, sestávající se z jistiny 82 500 Kč, poplatku 79 807 Kč, kapitalizovaného úroku 9 104,79 Kč (vypočten při sazbě 29% z jistiny za dobu od 14.9.2021 do 28.1.2022), kapitalizovaného úroku z prodlení 18 562,50 Kč (vypočten při sazbě 10% ročně z jistiny za dobu od 11.11.2019, tedy od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky do 28.1.2022). Od 29.1.2022 běží úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. V průběhu řízení žalobce na výzvu soudu doplnil žalobní tvrzení v tom směru, že částka na dlužném poplatku 79 807 Kč se sestává z úroku 29 663 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 32 567 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 17 577 Kč.

2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností právnická osoba obec a číslo, IČO, byla dne 13.9.2019 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 90 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Sjednaný v návrhu uvedený poplatek ve výši 85 981 Kč se sestával z úroku 29 663 Kč vypočteného při úrokové sazbě 29% ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 32 567 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, z částky 23 751 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Dále se zavázala žalovaná zaplatit pojistné 3 096 Kč. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 28.1.2022, doložil, že

3 5 C 42/2023 žalovaná byla s postoupením pohledávky na žalobce seznámena oznámením o postoupení pohledávek z 30.1.2022.

3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 13.9.2019 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, shora uvedený poplatek a pojištění, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 29%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v září 2019 výši 8,45% ročně (v případě úroku na spotřebu, bydlení a ostatní 4,27% ročně). Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je sjednán poplatek ve výši 32 567 Kč, za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení další poplatek ve výši 23 751 Kč, tedy celkem se jedná kromě uvedených úroků o další poplatky v celkové výši 56 318 Kč, které představují kolem 63% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci smlouvy zavázala nejen k vrácení základní

4 5 C 42/2023 úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém součtu s úroky dosahuje částky 85 981 Kč (bez dohodnutého pojištění ve výši 3 096 Kč), tedy téměř 100% úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 90 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 7 500 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcích dle tvrzení žalobce částku ve výši 162 307 Kč s dalšími úroky, z obsahu návrhu vyplývá, že sjednané pojištění není požadováno. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy jeden celek.

Za této situace při konstatování neplatnosti smlouvy má žalobce nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. a § 2993 o.z., podle nichž, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil a plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, neboť ze strany žalované provedenými platbami nedošlo k úplnému vrácení toho, co od žalobce na základě neplatné smlouvy získala. Na základě smlouvy z 13.9.2019 získala žalovaná od žalobce částku 90 000 Kč, žalobci zaplatila 7 500 Kč a tedy míra jejího bezdůvodného obohacení je dána částkou 82 500 Kč. Za této situace tedy při konstatování absolutní neplatnosti smlouvy a konstatování nároku žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení soud ukládá žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 82 500 Kč s v návrhu požadovanými úroky z prodlení z této částky ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data 12.3.2022, když vychází ze svého zjištění, že žalobce 24.2.2022 žalované odeslal oznámení o postoupení pohledávky z 30.1.2022, při nedoložení dokladu o doručení vychází z toho, že dle § 573 o.z. se má za to, že zásilka došla žalované třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 1.3.2022 a vzhledem k tomu, že obsahovala výzvu k zaplacení do 10 dnů od doručení písemnosti, měla žalovaná částku zaplatit do 11.3.2022 a od následujícího dne je v prodlení a žalobcem požadovaný úrok z prodlení není co do jeho procentuální výše v rozporu s uvedeným nařízením vlády ve vztahu k tomuto datu prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud návrh žalobce zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanou byla částka 162 307 Kč, každý z účastníků byl ve věci úspěšný přibližně z poloviny a z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobce zaplatil na soudním poplatku z návrhu částku 6 493 Kč. Ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, není v tomto případě předmětem poplatkové povinnosti cena příslušenství, tedy požadovaných úroků představujících v rámci částky 162 307 Kč částku 29 663 Kč. Předmětem poplatkové povinnosti tedy byla částka 132 644 Kč, které odpovídá soudní poplatek z návrhu ve výši 5 306 Kč (4% předmětu řízení), žalobci tedy vznikl přeplatek ve výši 1 187 Kč. Podle § 10 odst. 1 uvedeného zákona soud rozhodl, že tento přeplatek bude žalobci z účtu zdejšího soudu vrácen.

5 5 C 42/2023

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do l5-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka obec, prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.