OSPE 1 C 208/2022-105

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Vejtasou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: právnická osoba, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_007⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 117 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 117 650 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 117 650 Kč od 16.8.2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení úroků z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I. rozsudku, tak v této části se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13.4.2022, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 16.11.2023 a podáním ze dne 14.3.2024, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 117 650 Kč, tvořené dílčími částkami 1 900 Kč za podezřelý výraz a 115 750 Kč za podezřelý výraz, spolu s úroky z prodlení ve výši 10% ročně z částky 117 650 Kč od 7.11.2019 do zaplacení, z důvodu nárokovaných nákladů na podezřelý výraz (RZ: SPZ), jak tvrzeno provozovaného a

2 spisová značka vlastněného žalovanou, když toto způsobilo překážku provozu na pozemní komunikaci, a na základě rozhodnutí strážníka městské policie bylo dne 23.5.2019 podezřelý výraz) a návazně umístěno podezřelý výraz, kde bylo v období 23.5.2019 – 13.4.2022, a je dodnes, když zůstalo nevyzvednuto. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení, jak tvrzeno částku měla uhradit bezodkladně, tj. následující den po doručení výzvy, to neučinila, vzhledem k tomu je dle náhledu žalobkyně od 7.11.2019 v prodlení.

2. Žalovaná se stran návrhu na rozhodnutí soudu výslovně nevyjádřila. Uvádí, že nárok žalobkyně neuznává, auto měli s přítelem, nicméně ona od r. 2014 žije v adresa, a vůz zůstal jejímu bývalému příteli jméno FO, který jej používal. Žalovaná ani nemá řidičské oprávnění. Je fakt, že auto se v registru silničních vozidel nepřepisovalo, nicméně toto nadále provozoval výhradně bývalý přítel žalované, bydlící v adresa.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 7.2.2023, č.j. 1 C 208/2022-46, kterým byla žaloba plně zamítnuta s poukazem na skutkové zjištění, že vlastníkem a provozovatelem sledovaného vozidla byl skutečně jméno FO a žalovaná byla jen vedena jako provozovatel a vlastník v registru silničních vozidel, tento rozsudek byl však k odvolání žalobkyně usnesením právnická osoba ze dne 31.5.2023, č.j. spisová značka, v celém rozsahu zrušen a věc vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že pro určení osoby, která je povinna k náhradě nákladů za odstranění vozu, je rozhodující (a určující) kdo je jako provozovatel a vlastník zapsán v registru silničních vozidel, ať již je skutečný stav jakýkoliv, jak lze dovozovat ze stávající použitelné judikatury (rozh. spisová značka). Názorem odvolacího soudu je nalézací soud vázán (§ 226 odst. 1 o.s.ř.), z něho vychází.

4. Z úplného znění zřizovací listiny příspěvkové organizace ze dne 21.6.2018, máme-li na zřeteli usnesení podezřelý výraz, ze dne 14.6.2018, se podává, že žalobkyně – právnická osoba je ke dni 1.1.2000 zřízenou právnickou osobou, příspěvkovou organizací, jejímž účelem a předmětem činnosti je (mimo jiné) podezřelý výraz. Žalovaná – Jméno zainteresované osoby 0/0, jakožto fyzická osoba, je od 2.2.2006 dodnes evidována v informačním systému evidence obyvatel s místem trvalého pobytu na adrese adresa), jak vyplývá z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 11.7.2022, i z potvrzení o provedené lustraci v CEO ze dne 10.1.2024, fakticky však od r. 2013 po krátkodobém pobytu ve adresa, od 1.2.2014 dodnes bydlí na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0, jak plyne z její účastnické výpovědi a smlouvy o nájmu bytu z neuvedeného dne. Tyto osoby jsou v právním vztahu níže vyloženém.

5. Z katastrální mapy (18.3.2024), katastrální mapy + ortofoto (18.3.2024), informace o pozemku (18.3.2024) a další informace o pozemku (18.3.2024) lze vyčíst, že v prostoru „podezřelý výraz jsou pozemní komunikace na parc.č. hodnota a parc.č. hodnota v k.ú. adresa, kdy jde o způsob využití daných pozemků jako tzv. ostatní komunikace, druh pozemku ostatní plocha, přičemž druhý zmíněný pozemek je před čp. hodnota, místem s adresou adresa. Oba uvedené pozemky, pozemní komunikace, jsou ve vlastnictví podezřelý výraz.

6. Z protokolu o podezřelý výraz č. hodnota ze dne 23.5.2019 vyplývá, že strážník městské policie uvedeného dne rozhodl o podezřelý výraz vozidla podezřelý výraz (RZ: SPZ) z pozemní komunikace v místě adresa, kdy toto vozidlo bylo návazně od

3 1 C 208/2022

23.5.2019 dodnes, jak plyne z vyjádření žalobkyně při jednání dne 19.3.2024, umístěno na podezřelý výraz.

7. Z karty vozidla podezřelý výraz (RZ: SPZ) ze dne 14.8.2019, ze dne 24.10.2022 a ze dne 26.10.2022 vyplývá, že žalovaná je od 14.7.2008 doposud vedena jako provozovatel a vlastník sledovaného vozidla v registru silničních vozidel, které je k 1.7.2015 legislativně uvedeno do statutu zániku, jak lze vyčíst ze sdělení právnická osoba adresa – jméno FO ze dne 11.11.2022, č.j.: spisová značka. Uvedené nic nemění na faktické existenci vozidla, které je dodnes odstaveno na podezřelý výraz (viz. shora).

8. Z účastnické výpovědi žalované a čestného prohlášení jméno FO ze dne 2.12.2022, jakož i z vyjádření jméno FO ze dne 2.12.2022, za podpory smlouvou o nájmu z neuvedeného dne je zřejmé, že sledované vozidlo spoluvlastnila žalovaná se svým tehdejším druhem jméno FO od r. 2008, kdy je koupili, toto bylo v registru silničních vozidel zaevidováno na žalovanou. V r. 2013 se bývalí partneři rozešli, žalovaná po krátkodobém pobytu ve adresa od 1.2.2014 bydlela a dodnes bydlí na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0, co se nadále dělo s vozidlem vůbec neví. Spoluvlastnictví vypořádali jmenovaní tak, že vozidlo od r. 2013 jako výlučný vlastník vlastnil jméno FO, který byl provozovatelem a vlastníkem k 23.5.2019, tento i potvrzuje, kde bylo vozidlo umístěno před jeho podezřelý výraz (viz. shora).

9. Z nařízení o maximálních cenách za podezřelý výraz.2013, lze vyčíst, že adresa stanovilo ceny za nucené odtahy silničních vozidel tak, že za podezřelý výraz úplný, činí cena 1 900 Kč, maximální cena za podezřelý výraz, činí za první až třetí jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne podezřelý výraz 400 Kč/den a od 181. dne 50 Kč/den (§ 2 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b), c) nařízení), s účinností od 1.4.2013. Promítnuto do poměrů projednávané věci je zřejmé, že náklad na podezřelý výraz) sledovaného vozidla činil 1 900 Kč, náklad na podezřelý výraz za žalobkyní požadovanou dobu od 23.5.2019 do 13.4.2022, jak se žalobkyně jednoznačně vyjádřila při jednání dne 19.3.2024, činil celkových 116 450 Kč (propočet podezřelý výraz: 1. – 3. den 250 Kč/den /23.5.2019 – 25.5.2019/ 3x 250 Kč = 750 Kč, 4. – 180. den 400 Kč/den /26.5.2019 – 21.11.2019/ 180 x 400 Kč = 72 000 Kč a 181. den a dále 50 Kč/den / 22.11.2019 – 13.4.2022/ 874 x 50 Kč = 43 700 Kč). Shrnuto, celková nárokovatelná částka za období 23.5.2019 – 13.4.2022 činí 118 350 Kč (tj. 1 900 Kč a 116 450 Kč) a nikoli žalobkyní požadovaných 117 650 Kč (tj. 1 900 Kč a 115 750 Kč). Nicméně požaduje-li žalobkyně zaplacení (toliko) 117 650 Kč soud z této částky vychází.

10. Z oznámení o podezřelý výraz ze dne 29.8.2019, včetně k tomuto přiložené „dodejky“, obálky, se podává, že žalobkyně oznamovala žalované podezřelý výraz bez požadavku zaplacení konkrétní částky. Z žádosti o informaci ze dne 6.9.2019 s detailem datové zprávy (18.9.2019) při návaznosti sdělení adresa ze dne 12.9.2019 lze vystopovat, že žalobkyně podezřelý výraz žádala o sdělení adresy žalované, kdy tato byla sdělena, jako adresa jejího hlášení k trvalému pobytu, adresa. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 29.10.2019, za přispění „dodejky“, obálky, lze uzavřít, že žalobkyně se snažila doručit žalované výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 65 450 Kč za podezřelý výraz (ke dni 29.10.2019 takto vyčíslené), přičemž tuto vyzvala k uhrazení bez stanovení konkrétní lhůty k plnění, jak se z uvedené listiny podává. Je naprosto zřejmé, že uvedené písemnosti žalované doručeny nebyly, a ani se této nedostaly do dispoziční sféry, neboť tato od r. 2014 žila v adresa, na adrese adresa a nikoli na adrese svého trvalého pobytu, kde je doposud hlášena (viz. shora). Žádná jiná výzva k úhradě žalobkyní ve směru k žalované učiněna nebyla. Požadavek zaplacení žalobou

4 1 C 208/2022 uplatněné částky 117 650 Kč vůči této vznesen nebyl. Žaloba v projednávané věci byla žalované doručena dne 8.8.2022, jak stojí na doručence (do vlastních rukou) z uvedeného dne.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít, a následně posoudit celkově z hledisek právních. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům. Jinak, kromě účastnicemi navržených důkazů, provedl soud podle § 120 odst. 2 věta prvá o.s.ř. i některé důkazy další, neboť byly potřebné pro zjištění skutkového stavu a vyplývaly z obsahu spisu. Důkazy hodnotil soud podle své úvahy, jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), při níže uvedeném skutkovém výstupu, závěru.

12. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: jméno FO způsobil podezřelý výraz, na parc.č. hodnota v k.ú. adresa, vlastněné adresa, a to podezřelý výraz (RZ: SPZ), o němž strážník městské policie rozhodl, o jeho podezřelý výraz, dne 23.5.2019, téhož dne bylo podezřelý výraz) žalobkyní – právnická osoba a umístěno na touto podezřelý výraz, kde se nacházelo od 23.5.2019 do 13.4.2022, a je, coby nevyzvednuté, dodnes. Jako provozovatel a vlastník tohoto vozidla byla a je zapsána v registru silničních vozidel žalovaná – Jméno zainteresované osoby 0/0. Náklad na podezřelý výraz je představován částkou 1 900 Kč, náklad na podezřelý výraz částkou 116 450 Kč, tj. dohromady 118 350 Kč (oproti žalobkyní zvažovaným 1 900 Kč a 115 750 Kč, tj. dohromady 117 650 Kč, z nichž však soud vychází). Výzva žalobkyně k úhradě dlužné částky ze dne 29.10.2019, na 65 450 Kč, nikdy žalované doručena nebyla, ani se nedostala do její dispoziční sféry, na zaplacení žalované částky 117 650 Kč pak žádná výzva realizována nebyla. Žaloba v projednávané věci byla žalované doručena dne 8.8.2022. Žalovanou, ani dílem, plněno nebylo. (V podrobnostech viz. dílčí skutková zjištění popsaná shora.)

13. Žaloba je z převážné části důvodná, tedy důvodná, pokud jde o pohledávku samu, dílem nedůvodná jen stran požadovaného příslušenství v podobě úroků z prodlení (viz. níže).

14. Z hlediska právního posouzení věci soud uvádí, máme-li na zřeteli § 45 odst. 1 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 361/2000 Sb.“), že podle § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, o jeho odstranění rozhodne policista nebo strážník obecní policie, přičemž neodstraní-li tuto překážku provozu na pozemní komunikaci ten, kdo ji způsobil, odstraní ji, tedy vozidlo, na náklad jeho provozovatele vlastník pozemní komunikace. Podle § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidence jiného státu. Tímto jiným právním předpisem je zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 2 odst. 15 tohoto zákona provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba, přičemž registr silničních vozidel je informačním systémem veřejné správy, v němž se uvádí údaje tak, jak vymezeno v § 4 uvedeného zákona.

15. Po provedeném dokazování bylo v řízení prokázáno, že v registru silničních vozidel je zapsána jako vlastník i provozovatel sledovaného vozidla žalovaná. Ta je tudíž také, s ohledem na shora uvedené, ve sporu pasivně legitimována, jako osoba povinná k zaplacení nákladů žalobkyně, a není významné, že ve skutečnosti je vlastníkem a provozovatelem předmětného automobilu osoba odlišná, která není jako vlastník a provozovatel registrována (srovnej rozh. spisová značka). Nárok žalobkyně na úhradu nákladů na podezřelý výraz je pak nárokem „sui generis“ dle uvedeného § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., když tento

5 1 C 208/2022 nelze dle závěru soudu podřadit pod žádnou ze skutkových podstat odpovědnosti za škodu, ať již jde o odpovědnost za škodu porušením smluvní povinnosti (§ 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů /zkráceně “obč. zák.“/), odpovědnost za škodu porušením zákona (§ 2910 obč. zák.), či o odpovědnost za škodu porušením dobrých mravů (§ 2909 obč. zák.). K užití se nabízející odpovědnost za škodu vzniklá porušením zákona, dle § 2910 obč. zák., vyžaduje, aby škůdce jednáním či opomenutím, provázeném zaviněním, porušil povinnost stanovenou zákonem a zasáhl tak do absolutního práva poškozeného, za které lze považovat i právo vlastnické (§ 1011, § 1012 obč. zák.). V daném případě právě tento předpoklad, zásahu do absolutního práva, odstavením vozidla na pozemní komunikaci naplněn dle názoru zdejšího soudu nebude. (Vindikace, tedy vydání věci, respektive vyklizení, které by v tomto případě připadalo do úvahy, když jde o věc umístěnou na věci jiného vlastníka, je způsobem ochrany vlastnického práva, jenž je v tomto případě v podstatě realizován.). Nahrazení vzniklých nákladů je nárokem svého druhu, s náhradou škody jej nelze zaměňovat, kdy zdejší soud v souvislostech poznamenává, že dosavadní judikaturní závěry (rozh. spisová značka), sice hovoří o škodě, ale vycházejí z úpravy tohoto institutu v § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31.12.2013, kdy předpoklady odpovědnosti za škodu byly stavěny poněkud jinak, než jak je tomu podle úpravy současné.

16. V každém případě je v projednávané věci žalovaná dlužníkem žalobkyně (§ 1721, § 1723 odst. 1 obč. zák.) s povinností zaplatit náklady na podezřelý výraz, kdy je přijatelné vycházet z nákladů tak, jak stanoveny adresa (viz. shora), přičemž v tomto případě vzniklý závazek k náhradě nákladů je plněním, jehož čas není přesně ujednán, které nemá přesně stanovenu splatnost, a tak se stává splatným na základě požadavku k plnění (§ 1958 odst. 2 obč. zák.), s možnou lhůtu plnění ihned, tj. do 5 dnů (§ 1959 písm. e) obč. zák.), kdy v konkrétním případě ke splatnosti došlo (až) k 15.8.2022, když k 8.8.2022 byla žalované doručena žaloba (§ 605 odst. 1, § 607 obč. zák.), přičemž návazně k prodlení s plněním dochází (až) od 16.8.2022. Jak výše zmiňováno, výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29.10.2019 žalované doručena nebyla, ani se nedostala s ohledem na okolnosti do jejích dispozic (§ 570 odst. 1, § 573 obč. zák.), vzhledem k tomu z této jako relevantní nelze vycházet. Navíc, není k zaplacení 117 650 Kč, vzhledem k tomu, když ani jiná výzva na tuto částku učiněna nebyla, toto jednostranné právní jednání nemohlo vyvolat splatnost kýžené pohledávky. Relevantní je tak pouze podaná žaloba, jako výzva tzv. kvalifikovaná. Z toho soud vychází.

17. Nebyl-li dluh žalované splněn (§ 1908 odst. 1 obč. zák.), nastává u této prodlení s plněním (§ 1968 obč. zák.), s nárokem žalobkyně požadovat úroky z prodlení (§ 1970 obč. zák.), určované podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. K prodlení dochází od 16.8.2022 (viz. shora), v době jeho vzniku pak úroky z prodlení byly v sazbě 15% ročně, nicméně žalobkyní jsou požadovány v sazbě (toliko) 10%, vzhledem k tomu, vázán žalobou (nejde o situaci v § 153 odst. 2 o.s.ř.) soud přiznává úroky z prodlení žalobkyni toliko v této výši, a to od 16.8.2022 do zaplacení, když samozřejmě, jak již výše bylo popisováno, přiznává též pohledávku v nižší částce, respektujíc návrh žalobkyně, tedy částkou 117 650 Kč zvažovaného dluhu (viz. shora). Pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení rovněž za období od 7.11.2019 do 15.8.2022, tedy v rozsahu větším, než jak úroky z prodlení přiznány, tak v tomto bodě nezbývá, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, z důvodů výše vyložených.

18. Jak bylo uváděno, předmětný závazek k náhradě nákladů žalované nemá stanovenu splatnost, vzhledem k tomu je k jeho zesplatnění nutná výzva k plnění. Navíc, výzva k plnění je ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jako výzva zaslaná žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení), nezbytným předpokladem pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení. Byť je žalobkyně v projednávané věci v podstatě úspěšná, uvedené není splněno (viz. shora), vzhledem k uvedenému nelze dle závěru zdejšího soudu převážně úspěšné žalobkyni

6 1 C 208/2022 náhradu nákladů řízení přiznat (§ 142 odst. 3 o.s.ř.), nota bene za situace, kdy právě hmotně právní výzva byla i podmínkou splatnosti touto uplatněného nároku, její pohledávky. Vzhledem k uvedenému rozhoduje soud o tom, že žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, neshledávaje, že by zde byly jakékoli důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by soud mohl ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř. výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části žalobkyni přiznat i za dané situace, kdy žalobkyně žalované řádnou výzvu k plnění, k zaplacení požadovaných 117 650 Kč, nezaslala, tuto neučinila.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí.