OSPH01 65 C 318/2020

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 72.452 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum ve výši 10% p.a. do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, co do částky 77.548 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum ve výši 10% p.a. do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30.798 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 150.000 Kč. Žalobkyně k žalobě uvedla, že je účastníkem správního řízení vedeného u Městské části obec a číslo, Úřadu městské části, odboru správních agend, pod sp.zn. spisová značka spisová značka, jehož součástí byla i fáze soudního přezkumu správního rozhodnutí.

2. Vůči žalobkyni bylo zahájeno správní řízení dne 12. 5. 2015 pod sp. zn. spisová značka spisová značka, kdy v rámci tohoto správního řízení klienta byla uznána vinnou z přestupku v tomto řízení projednávaném.

3. Žalobkyně dne datum zahájila soudní řízení o přezkumu správního rozhodnutí, a to u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 4A 29/2016, přičemž v tomto řízení uspěla, kdy rozsudkem ze dne 28. 6. 2018 pod č.j. číslo jednací bylo zrušeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy vydané pod sp.zn. anonymizováno číslo 2016 anonymizováno pod číslo jednací ze dne 9. 2. 2016, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a rozhodnutí Městské části obec a číslo, Úřadu městské části, odboru správních agend, vydané pod sp.zn. spisová značka spisová značka pod č.j. spisová značka spisová značka ze dne 14. 1. 2016. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

4. Magistrát hlavního města Prahy zahájil dne datum řízení o kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu ČR pod sp.zn. spisová značka, a to blanketním podáním. Následně pak navrhovatel kasační stížnost doplnil a žalobkyně se ve věci vyjádřila, a to opakovaně. V tomto řízení, ačkoliv vedeno již 2 roky 4 měsíce, nebylo doposavad rozhodnuto.

5. Žalobkyně se na nepřiměřené délce řízení nijak nepodílela.

6. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje nárok na náhradu škody z titulu anonymizováno úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce správního řízení vedeného u Městské části obec a číslo, Úřadu městské části, odboru správních agend, pod sp.zn. spisová značka spisová značka, a to včetně na to navazujících soudních řízení týkajících se soudního přezkumu správních rozhodnutí. Žalobkyně vymezila dobu, za kterou se domáhá odškodnění nemajetkové újmy k rozhodnutí soudu.

7. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu škody způsobené nepřiměřenou délkou řízení u žalované dne datum. Žalovaná dne datum vydala a doručila žalobkyni stanovisko, kterým nárok odmítla.

8. Žalovaná navrhuje žalobu zamítnout. K žalobě uvedla, že vzhledem k charakteru žalobkyní uplatněného nároku bylo předně nezbytné posoudit, zda se na řízení aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, lze je tedy posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení, přičemž dospěla k závěru, že se čl. 6 odst. 1 Úmluvy na případ žalobkyně aplikuje.

9. Řízení bylo zahájeno dne datum, kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení Úřadu. Žalobkyně požaduje odškodnění do okamžiku podání žádosti o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, tj. do dne datum. Celková délka předmětné části řízení tedy je 4 roky, 11 měsíců a 23 dnů, tj. od datum do datum. Ze spisové dokumentace vyplývá, že v průběhu správního řízení nebyla Úřadem dodržena lhůta stanovená v § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro vydání rozhodnutí, kdy od okamžiku zahájení řízení bylo rozhodnutí vydáno až po téměř šesti měsících. V průběhu odvolacího řízení žalovaná žádné pochybení, které by mělo vliv na celkovou délku řízení, neshledala. Jinak tomu je v případě části řízení, jež probíhala před soudy. Z datace jednotlivých úkonů, které byly ve věci učiněny, vyplývá, že jak Městský soud v Praze, tak i Nejvyšší správní soud vždy po podání žaloby, resp. kasační stížnosti, zhruba dva roky neučinily jediný úkon. Takto dlouhá nečinnost však není vzhledem k okolnostem případu nijak odůvodnitelná. Navíc je zřejmé, že právě tyto průtahy jsou hlavní příčinnou celkové délky řízení. Na základě výše uvedených skutečností dospěla žalovaná k závěru, že celková délka řízení je nepřiměřená.

10. Žalovaná dále uvedla, že v případě žalobkyně byla věc řešena jak Úřadem, tak následně Magistrátem jako odvolacím orgánem, a poté Městským soudem v Praze a aktuálně je řešena Nejvyšším správním soudem. Je tedy zřejmé, že zapojení několika orgánů veřejné moci do řešení předmětného případu ovlivnilo celkovou délku řízení.

11. Žalovaná je přesvědčena, že význam daného řízení pro žalobkyni by měl být v porovnání s vyjmenovanými druhy řízení v tomto konkrétním případě posouzen jako výrazně nižší. Uvedené rovněž podporuje skutečnost, že samotné vedení správního a následně soudního řízení pro žadatelku neznamenalo újmu např. v podobě existenčních nejistot. Žalobkyně navíc v samotné žádosti, v rozporu se svou povinností unést břemeno tvrzení, žádným způsobem neuvádí, v čem pro ni význam řízení spočíval. Dále je třeba zohlednit, že žalobkyně se po celou dobu vedení řízení o jeho průběh nezajímala ani nezjišťovala, zda již bylo ve věci rozhodnuto.

12. Dále je třeba uvést, že z obsahu správního spisu, zejména z rozhodnutí Úřadu ze dne datum, je zřejmé, že žalobkyni bylo od počátku známo, že provozuje činnost naplňující znaky taxislužby vozidlem, které není zaevidované jako vozidlo taxislužby, když tuto skutečnost uvedla sama žadatelka při kontrole dne datum. Předmětné řízení tedy bylo vyvoláno nepoctivým jednáním samotné žalobkyně.

13. Žalovaná uvádí, že v současnosti předmětné řízení probíhá před Nejvyšším správním soudem, který o podané kasační stížnosti dosud nerozhodl. Nebylo tedy postaveno na jisto, zda se žadatelka přestupku, který je jí kladen za vinu skutečně dopustila, či nikoli. Tato skutečnost je však dle názoru žalované zásadní právě pro posouzení toho, zda vůbec mohla žalobkyni v důsledku nepřiměřené délky řízení vzniknout nemajetková újma. Žalovaná je toho názoru, že nárok žadatelky uplatněný žalobou je v tuto chvíli přinejmenším předčasný, tedy nelze s jistotou určit, že došlo k naplnění podmínek zakládajících odpovědnost státu za škodu, zde konkrétně existence tvrzené nemajetkové újmy. Ale i pro případ, že by z daného přestupku nebyla žalobkyně uznána vinnou, je zřejmé, že žalobkyně si nezákonnosti svého jednání byla zcela vědoma, což i potvrzuje její sdělení při kontrole dne datum.

14. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, a účastníci činí nesporným, že dne datum vypracoval Magistrát hlavního města Prahy písemnost seznámení s protokolem o kontrole taxislužby č. j. MHMP 674508/2017, pořízený na podkladě kontroly zahájené dne datum v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni datum. Protokol byl žalobkyni doručen dne datum (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

15. Soud má dále za prokázané, Dne datum byly Magistrátu doručeny námitky žalobkyně proti protokolu.

16. Soud má dále za prokázané, že dne datum vypracoval Magistrát písemnost označenou jako vyřízení námitek proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu č. j. MHMP 795604/2015, kterou byly námitky žalobkyně zamítnuty. (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

17. Soud má dále za prokázané, že dne datum vypracoval Magistrát oznámení o podezření ze spáchání přestupků žalobkyní č. j. MHMP 810314/2015, adresované Úřadu městské části obec a číslo Úřadu byla uvedená písemnost doručena dne datum (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

18. Soud má dále za prokázané, že dne datum vypracoval Úřad oznámení o zahájení správního řízení č. j. anonymizováno číslo spisová značka. Tato písemnost byla žalobkyni doručena dne datum. Současně byla žalobkyně předvolána k ústnímu jednání na den datum. Dne datum se konalo ústní jednání. Téhož dne vypracoval Úřad úřední záznam č. j. anonymizováno číslo spisová značka, z něhož vyplývá, že na základě sdělení žalobkyně o pracovním vytížení v měsících září a říjen 2015 bylo dohodnuto, že ústní jednání bude nařízeno na den datum. Na tento den byli předvoláni k podání svědecké výpovědi paní jméno příjmení, pan jméno jméno a pan jméno příjmení. Dne datum se konalo ústní jednání. (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

19. Soud má dále za prokázané, že dne datum vypracoval Úřad rozhodnutí č. j. anonymizováno číslo spisová značka, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání přestupků dle § 34e odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. a § 34e odst. 2 písm. c) téhož zákona. Žalobkyni byla současně uložena pokuta ve výši 10.000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení. Dne datum bylo Úřadu doručeno blanketní odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ze dne datum. Dne datum vypracoval Úřad usnesení č. j. anonymizováno číslo spisová značka, kterým žalobkyni vyzval k doplnění podaného odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo žalobkyni doručeno téhož dne. Dne datum bylo Úřadu doručeno doplnění odvolání žalobkyně. Dne datum vypracoval Úřad předání spisu společně s odvoláním žalobkyně č. j. R číslo spisová značka, adresované Magistrátu. Uvedená písemnost byla Magistrátu doručena dne datum (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

20. Soud má dále za prokázané, že dne 9. 2. 2016 vypracoval Magistrát rozhodnutí č. j. MHMP 221298/2016, kterým odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí Úřadu ze dne datum potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum byla spisová dokumentace vrácena úřadu. (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

21. Soud má dále za prokázané, že proti rozhodnutí Magistrátu ze dne datum podala žalobkyně žalobu k Městskému soudu v Praze. Dne datum byla Magistrátu doručena žádost Městského soudu v Praze o zaslání spisového materiálu a vyjádření k žalobě. Dne datum byly spisový materiál a vyjádření k žalobě Magistrátem zaslány Městskému soudu v Praze. (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

22. Soud má dále za prokázané, že dne datum vydal Městský soud v Praze rozsudek č. j. 4 A 29/2016-48, kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne datum zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků)

23. Soud má dále za prokázané, že proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum podal Magistrát kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti Magistrátu hl. m. Prahy proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum čj. 4A29/ 2016 rozsudkem ze dne datum čj. 5AS267/ 2018 tak, že rozsudek se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. (viz důkaz spisem NSS 5AS 267/2018, nesporné tvrzení účastníků, RU NSS čj. 5AS267/ 2018 ze dne datum)

24. Soud má dále za prokázané, že Městský soud v Praze rozhodl znovu rozsudkem čj. 4 A 29/2016-118 dne 16. 11. 2021 (viz důkaz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum čj. 4A29/ 2016 číslo)

25. Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze čj. 4 A 29/2016-118 ze dne 16. 11. 2021 byla podána k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost dne datum. Řízení o kasační stížnosti ze dne datum dosud nebylo skončeno. (viz důkaz nesporné tvrzení účastníků, informace o řízení vedené u NSS o sp. zn. 5AS368 číslo, přípis NSS ze dne datum čj. 5AS368 číslo, vyjádření Magistrátu hl. m. Prahy ke kasační stížnosti žalobce ze dne datum doplnění kasační stížnosti ze dne datum sp. zn. 5AS368 číslo)

26. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uplatnila u stát. instituce dopisem ze dne datum nárok na náhradu škody - odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení vedeného u Městské části obec a číslo pod sp. zn. spisová značka spisová značka. Ve výši 150.000 Kč. K této žádosti přípisem ze dne datum sdělilo stát. instituce, že obdrželo dne datum žádost o odškodnění. Dopisem ze dne datum sděluje stát. instituce, že nejsou splněny podmínky pro přiznání uplatněného nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 150.000 Kč. (viz důkaz žádost žalobce o náhradu škody ze dne datum, oznámení o přijetí žádosti ze dne datum, stanovisko žalovaného ze dne datum)

27. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci, zejména s ohledem na nesporná tvrzení účastníků a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Zamítl tak pro nadbytečnost návrh důkazu: správní spis úřadu MČ obec a číslo sp. zn. spisová značka spisová značka, spisová dokumentace Magistrát pro hl. m. část Prahy, soudní spis MS obec sp. zn. spisová značka, videozáznam z provedené kontroly, Výpis z bankovního účtu MČ obec a číslo, spis MS obec sp.zn. anonymizováno 2015, výslech žalobkyně, Stanovisko MD ČR – odboru veřejné dopravy ze dne datum čj. MD číslo, přípis magistrátu ze dne datum čj. anonymizováno číslo, výslech manžela žalobkyně, daňová přiznání žalobkyně a jejího manžela za rok 2015, daňová přiznání žalobkyně a jejího manžela za rok 2016, daňová přiznání žalobkyně a jejího manžela za rok 2017, daňová přiznání žalobkyně a jejího manžela za rok 2018, daňová přiznání žalobkyně a jejího manžela za rok 2019, informace od Českého úřadu katastrálního a zeměměřického- jaké nemovitosti žalobkyně a její manžel vlastní, spis MS v obec sp. zn. spisová značka (jméno anonymizováno x ČR) - OSP 2 sp.zn. 10 C 1/2020, nechť soud vyžádá u banky příjmení příjmení, koho banka identifikovala jako vlastníka prostředků na účtu č. bankovní účet v měsíci, ke kterému byla hrazena pokuta, protokol o jednání před soudem 1. Stupně ve věci sp. zn. číslo ze dne datum, vyjádření MD ČR ze dne12 číslo ke sp. zn. číslo, sdělení magistrátu hl. m. Prahy k žádosti ze dne datum.

Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

Podle § 31 odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a. celkové délce řízení, b. složitosti řízení, c. jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d. postupu orgánů veřejné moci během řízení a e. významu předmětu řízení pro poškozeného.

28. Při posouzení žalobou uplatněného nároku soud rekapituluje, že žalobkyně se domáhá odškodnění nemajetkové újmy dle § 31a OdpŠk za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Městské části obec a číslo, Úřadu městské části, odboru správních agend, pod sp.zn. spisová značka spisová značka, jehož součástí byla i fáze soudního přezkumu správního rozhodnutí, a to v řízení u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka následně u Nejvyššího správního soudu ČR pod sp. zn. spisová značka a spisová značka (viz výše). Řízení o kasační stížnosti (druhé v pořadí) dosud nebylo skončeno.

29. Soud dále konstatuje, že byla naplněna podmínka předběžného projednání nároku dle § 14 odst. 3 OdpŠk.

30. S ohledem na povahu žalobkyní vymezeného řízení a otázku možnosti aplikace stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen:„ Stanovisko“), soud zdůrazňuje, že účelem čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) je zajistit právo na spravedlivý proces pouze dvěma kategoriím osob: těm, jejichž občanská (civilní) práva nebo závazky jsou nějakým způsobem zpochybněny, a těm, kdož čelí trestnímu obvinění. Judikatura ESLP vykládá pojem obvinění z trestného činu, obsažený v Úmluvě, tzv. autonomním způsobem a její čl. 6, garantující právo na spravedlivý proces, se aplikuje také na řízení o některých deliktech, které jsou ve vnitrostátním právním řádu označeny nikoli jako trestné činy, ale jako disciplinární delikty nebo přestupky. Vztahuje tak vyšší požadavky na spravedlivost procesu nejen na řízení označená jako trestní, ale i na některá řízení označená jinak. Ve vnitrostátním právu sice není delikt, pro který přestupkové řízení probíhá, označen za trestný čin. To však není samo o sobě rozhodující pro závěr, že nejde o„ trestní obvinění“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Je třeba vzít dále do úvahy, že právní normy obsahující skutkové podstaty přestupků jsou adresovány všem občanům, nikoli pouze omezené skupině se zvláštním postavením. Pokud by nakonec došlo k uložení sankce za spáchaný přestupek, byla by zamýšlena jako trest s cílem odradit od dalšího páchání takových činů. K tomu je třeba dodat, že k problematice odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se vyjádřil Nejvyšší soudu také ve Stanovisku, kde uvedl, že veškeré závěry tam vyjádřené lze aplikovat i na správní řízení, jež čl. 6 odst. 1 Úmluvy podléhají.

31. Z uvedeného vyplývá, že ve vztahu k osobě obviněné ze spáchání přestupku spadá přestupkové řízení do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy, který, mimo jiné, garantuje právo na jeho přiměřenou délku. (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Soud je tak názoru, že na posuzované řízení je aplikovatelný čl. 6 odst. 1 Úmluvy a tím i Stanovisko.

32. Další významnou otázkou v projednávané věci, tj. zda a za jakých okolností správní řízení a soudní řízení při posuzování délky řízení tvoří jeden celek, se opakovaně zabýval ve své judikatuře Nejvyšší soud. V rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, přijal závěr, že nepřiměřená délka správního řízení způsobila účastníku řízení nemajetkovou újmu, jde-li o takové řízení, jež podléhá čl. 6 odst. 1 Úmluvy. V rozsudku ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1876/2014, Nejvyšší soud dále přijal a odůvodnil závěr, že v případě práva na odčinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení probíhajících před správními orgány a správními soudy je nutné tato řízení posuzovat jako jeden celek, pokud na dané správní řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Ačkoliv odkazované rozhodnutí spojuje návaznost řízení před správními orgány výslovně s následným rozhodováním soudu v režimu správního soudnictví, skutečnost, zda řízení pokračuje v linii civilního nebo správního soudnictví není určující (srov. též jméno jméno. Nepřiměřená délka řízení a průtahy jako příčina vzniku újmy a její odškodnění – část 1. Bulletin ulice právo, 2017, číslo s. 31). Odlišný závěr by znemožnil dostát požadavkům, jež na posuzování délky řízení plynou z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4728/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2836/2017).

33. Soud je tak názoru, že řízení o přestupku a navazující soudní řízení je tedy nutno brát z hlediska posuzování jeho délky za jeden celek až do jeho skončení bez ohledu na to, že postupně probíhalo před různými správními orgány a soudy v režimu správního či civilního soudnictví. (pro srovnání Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4351/2017 ze dne 25. 9. 2019)

34. Ve vztahu k určení délky posuzovaného (jednotného) řízení je na místě zdůraznit, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. S ohledem na skutková zjištění je třeba uvést, že řízení o přestupku žalobkyně bylo zahájeno dne datum, kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení správního řízení (viz výše oznámení o zahájení správního řízení č. j. anonymizováno číslo spisová značka). Teprve od tohoto okamžiku byla žalobkyně v nejistotě ohledně výsledku tohoto řízení. V řízení bylo dále zjištěno, že dosud nebylo skončeno (kdy nadále nebylo dosud rozhodnuto o kasační stížnosti- viz výše).

35. Soud tak shrnuje, že pro uplatněný nárok je určující počátek řízení datum a rozhodné období pro uplatněný nárok je ke dni rozhodnutí, tj. datum.

36. Ve vztahu k výši přiměřeného zadostiučinění Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000 Kč až 20.000 Kč (cca 600 až 800 EUR) za jeden rok řízení, tj. 1.250 Kč až 1.667 Kč (cca 50 až 67 EUR) za jeden měsíc řízení. Nejvyšší soud ČR přitom ale považuje za nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Pro účely vypořádání se s touto problematikou tak Nejvyšší soud ČR pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15.000 Kč až 20.000 Kč za první dva roky řízení dohromady (za jeden rok pak 7.500 Kč až 10.000 Kč). Při stanovení základní částky tak hraje roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

37. S ohledem na uvedené zásady u posuzované věci soud vycházel při stanovení základní částky ze spodní hranice tj. číslo Kč/rok, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že délka„ jednotného řízení“ není extrémní, přičemž sestává z dílčích samostatných řízení vedených před více orgány státu. Pro první dva roky řízení byla tato částky snížena o polovinu. Pro základní částku pak platí výpočet: 15000 Kč + (číslo Kč/365 x číslo) = 72.452 Kč.

38. Takto stanovená základní částka, byla následně podrobena modifikačním kritériím ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Uvedená kritéria musejí být brána v potaz jednak každé zvláště a jednak ve svém souhrnu jakožto soubor okolností daného případu. Obecná a závěrečná úvaha o přiměřenosti délky řízení musí vycházet z okolností případu, jejichž jsou daná kritéria součástí, přičemž tyto okolnosti musejí být hodnoceny ve své celistvosti.

39. Z hlediska celkové délky řízení je v posuzovaném případě třeba nepřehlédnout, že sice se jednalo o řízení v délce více než 6 let, současně však v rámci tohoto„ jednotného řízení“ probíhalo i soudní řízení, a to na všech úrovních soudní soustavy. De facto celé„ jednotné řízení“ sestávalo z několika dílčích, procesně samostatných, řízení (řízení před správním orgánem, řízení před Městským soudem v Praze, řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem) která, pokud by byla posuzována samostatně, by vesměs obstála v přiměřenosti délky trvání dle Stanoviska. Soud je názoru, že zákonná konstrukce ochrany práv účastníka správního řízení s možností soudního přezkumu a širokou paletou procesních práv, posuzovaná jako jeden celek, v konečném důsledku způsobuje délku řízení přesahující Stanoviskem zmiňované dva roky. Uvedené však nelze přičítat k tíži žalobkyně, která toliko využívá svých zákonných možností. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že rozhodnutí soudu prvního stupně trvalo více než dva roky a rozhodnutí o kasační stížnosti (první v pořadí) též. Soud tak dospěl k závěru, že specifika posuzovaného řízení neopodstatňují moderaci základní částky z důvodů celkové délky řízení.

40. Z hlediska složitosti řízení je třeba v posuzovaném„ jednotném řízení“ zdůraznit, že se jednalo o standardní řízení o správním deliktu dle ustanovení § 35 odst. 2 písm. i/ zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Řízení sice bylo vedeno před různými stupni a orgány, ale tato skutečnost již byla soudem zohledněna v určení základní částky a kritériu celkové délky řízení. Soud je tak názoru, že u posuzovaného řízení není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska složitosti řízení.

41. Z hlediska jednání poškozeného v řízení, je možné uzavřít, že nelze v konání žalobkyně shledat znaky obstrukčního chování a nelze mít za to, že žalobkyně zavinila průtahy v řízení či se negativně podílela na celkové době řízení. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska jednání žalobkyně v posuzovaném řízení.

42. Obdobné lze vztáhnout i na hledisko postupu orgánů veřejné moci během řízení, kdy postup správních i soudních orgánů ve věci lze hodnotit jako poměrně pravidelný, v rámci procesních mantinelů a v přiměřených reakcích na jednotlivá podání účastníků. Na celkové době řízení se především podílí využití jednotlivých opravných prostředků na všech úrovních rozhodování s navazujícími procesními postupy dle právní úpravy. Dle názoru soudu tak není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska postupu správních i soudních orgánů.

43. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je soud toho názoru, že řízení, ve kterém může být účastníku uložena sankce (peněžitá), nelze vnímat jako řízení se sníženým významem. Ať kladný, či záporný výsledek takového řízení má (může mýt) nezanedbatelný dopad do majetkové podstaty účastníka, čímž negativně zasahuje do jeho osobnostní sféry se vznikem nemajetkové újmy. Na druhou stranu je dle názoru soudu třeba nepřehlédnout, že sankce, která hrozí žalobkyni v posuzovaném řízení, nedosahuje takové výše, aby bylo možné dovozovat zvýšený význam posuzovaného řízení pro žalobkyni. Soud je tak názoru, že není dán důvod pro moderaci základní částky z hlediska významu řízení pro žalobkyni.

44. Soud tak uzavírá, že částku ve výši 72.452 Kč považuje za ekvivalentní náhradu nemajetkové újmy, která byla způsobena žalobkyni v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení, a to ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl ve výroku shora ad. I. Protože poškozený má právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 OdpŠk (viz Stanovisko), přiznal soud žalobkyni dále zákonný úrok z přiznané částky do zaplacení počínaje dnem datum dle § 1970 OZ, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu soud zamítl ve výroku II.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Rozhodování o výši náhrady za nemajetkovou újmu splňuje podmínky aplikace ust. § 136 o.s.ř. (neboť neexistuje žádná exaktní metoda, jak stanovit výši přiměřeného zadostiučinění). Pokud se tedy žalobkyni podařilo prokázat nesprávný úřední postup, imateriální újmu jí způsobenou i příčinnou souvislost mezi touto újmou a nesprávným úředním postupem, prokázala základ nároku a je třeba na ní v zásadě hledět jako na úspěšného účastníka řízení. Jevilo by se jako nespravedlivé, pokud by za to, že její odhad výše odškodnění nesouzněl s úvahou soudu, měla být žalobkyně sankcionována v rámci náhrady nákladů řízení (pro srovnání nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1310/09).

46. Soud tak žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč a dále odměny advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2599/2013), tj. z částky 50.000 Kč ve výši 3.100 Kč (§ 7 advokátního tarifu) za celkem 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žádost o předběžné projednání nároku na náhradu nemateriální újmy, podání žaloby, vyjádření dne datum, vyjádření dne datum, účast u jednání soudu dne datum, datum). Součástí náhrady nákladů řízení je i paušální náhrada 7 hotových výdajů ve výši 300 Kč. K odměně a náhradě advokáta byla dále přiznána i daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celková výše náhrady nákladů tak představuje částku 30.798 Kč (výrok III).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, a to prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (nařízení exekuce).