OSPH01 65 C 13/2021

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, IČO ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_007⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ o zaplacení 333 152,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku ve výši 333.152,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17.858 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku pare. číslo ostatní plocha, o výměře 42.255 m2, v k.ú. část obce, obec Praha, zapsaného na list vlastnictví, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha.

2. Na základě Nájemní smlouvy č. spisová značka číslo ze dne 8. 9. 2014 byla žalovaným pronajata část předmětného pozemku o výměře 18 m2 nacházející se před objektem adresa, ulice a číslo, obec a číslo, umístěným na pozemku pare. číslo zastavěná plocha a nádvoří, v k. ú. část obce, obec Praha, a blíže specifikovaná v nařízení hl. m. obec číslo Sb. hl. m. obec, kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pod poř. číslo na str. 21 Přílohy číslo k nařízení č. 9/2011 Sb. hl. m. obec, za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního příjmení.

3. Dle čl. III. nájemní smlouvy byl nájemní vztah sjednán na dobu určitou, a to do datum. K uvedenému dni nájemní vztah skončil a žalovaní byli k témuž dni povinni část předmětného pozemku vyklidit a protokolárně předat žalobci. Žalovaní však tuto svou povinnost nesplnili a předmětný pozemek nadále užívali bez právního důvodu, a to mimo jiné i v období od datum do datum.

4. Podle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy v případě, že nájemci při skončení nájmu nepředají pronajímateli vyklizený předmět nájmu nejpozději ke dni skončení nájmu, jsou nájemci povinni zaplatit pronajímateli smluvní pokutu ve výši 10.000 Kč za každý i jen započatý den prodlení se splněním této povinnosti, a to do dne protokolárního předání předmětu nájmu. Žalovaní byli na povinnost vyklidit část předmětného pozemku včas upozorněni, ale přesto svou povinnost nesplnili, a žalovaní se tak dostali do prodlení s protokolárním předáním části předmětného pozemku dne datum.

5. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě neuznávají, a to ani částečně. Žalovaní mají za to, že žalobkyně měla uplatnit svůj nárok na zaplacení příslušenství v žalobě vedené pod čj. spisová značka, stejně tak, jako úhradu tohoto příslušenství k smluvní poutě navrhuje v jiných soudních sporech vedených proti žalovaným.

6. V daném případě je zjevné, že žalobkyně či její právní zástupce při koncipování žaloby o zaplacení smluvní sankce opominul v petitu žaloby navrhnout uhrazení příslušenství nezaplacené smluvní sankce a nyní se snaží toto vlastní pochybení napravit podanou žalobou.

7. Žalovaní považují takto uplatněný nárok za neoprávněný a jednání, kterým žalobkyně záměrně a bezdůvodně působí újmu žalovaným a je tak v rozporu s ust. § 3 odst. 1 OZ a jedná se o zjevné zneužití práva, které nepožívá ochrany dle § 8 občanského zákoníku.

8. Žalovaní uplatňují námitku pomlčení.

9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne 8. 9. 2014 nájemní smlouvu č. NAP/83/01 číslo k předmětu nájmu - části pozemku o výměře 18 m² před objektem adresa, ulice a číslo, obec a číslo, na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. část obce, obec Praha, a to na dobu určitou do datum. Žalovaní vystupovali ve smlouvě jako nájemci s adresou uvedenou v nájemní smlouvě u žalované 1) ulice a číslo, obec a číslo, PSČ a žalovaného 2) ulice a číslo, obec a číslo. V čl. VI bod 5. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že veškeré písemnosti, výzvy a oznámení se doručují na adresu pronajímatele nebo nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. Dle čl. VIII., bod 3: nevylučuje - li to povaha závazku, pak platí, že jsou všichni nájemci zavázáni k plnění povinností z této smlouvy, jakož i povinností s ní souvisejících, společně a nerozdílně. V článku VI. a VII. je upraven způsob doručování poštovním doručovatelem. V čl. II. bod 1. písm. b) je sjednána smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši 10 000 Kč za den prodlení. (viz důkaz nájemní smlouva NAP/83/01 číslo ze dne 8. 9. 2014)

10. Soud má dále za prokázané, kdy účastníci učinili toto tvrzení nesporným dle § 120 odst. 3 o.s.ř., že žalovaní v období od datum do datum nepředali předmět nájmu žalobci dle nájemní smlouvy ze dne datum.

11. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval dopisem ze dne datum žalované k úhradě částky za faktické užívání za část pozemku parc. číslo v k.ú. část obce a dále i dle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy č. NAP/83/01 číslo a dále částky za nevyklizení předmětu nájmu smluvní pokutu za období od datum do datum ve výši 1.530.000 Kč a od datum do datum částku 1. 200.000 Kč. S datem splatnosti datum. Tato výzva byla doručena do sféry vlivu adresátů dne datum (viz důkaz výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum, vč. dodejky)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce uplatnil žalobou ze dne datum nárok na zaplacení částky ve výši 1.530.000 Kč, a to z titulu zaplacení smluvní pokuty dle nájemní smlouvy č. NAP/83/01 číslo ze dne 8. 9. 2014. Ve věci rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem č.j. číslo jednací ze dne 15. 1. 2020, kterým žalobě vyhověl. Tento rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným. (viz důkaz spis OSP1 – RU čj. číslo jednací ze dne 15. 1. 2020)

13. Soud má dále za prokázané, že žalobce vyzval žalované přípisem dle § 142a o.s.ř. ze dne datum k zaplacení dlužné částky ve výši 333.152,78 Kč, která představuje úroky z prodlení za pozdní úhradu smluvní pokuty dle čl. VII. odst. 1 písm. b) nájemní smlouvy. Úrok z prodlení požaduje žalobce z částky 1.530.000 Kč za období od datum do datum. Výzva byla dodána do sféry vlivu žalovaného č. datum 2020 a žalovaného číslo datum (viz důkaz předžalobní výzva ze dne datum s dodejkami)

14. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to tabulka s výpočtem úroků z prodlení (interní dokument žalobce), nařízení hl.m. obec číslo výňatek z přílohy číslo k nařízení číslo.

15. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném v rozhodném období (dále jen:“ OZ“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle § 628 OZ u práva, které musí být uplatněno nejprve u příslušné osoby, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy u ní bylo právo takto uplatněno.

Podle § 629 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

16. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve rekapituluje, že předmětem žaloby je toliko zákonný úrok z prodlení ze smluvní pokuty, a to za období od datum do datum, kdy zaplacení smluvní pokuty bylo pravomocně uloženo žalovaným v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 39 C 189/2018-27 ze dne 15. 1. 2020. Úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne následujícího po splatnosti smluvní pokuty tak, jak byli žalovaní vyzvání dopisem ze dne datum (viz výše).

17. Obecně k uplatněnému nároku lze konstatovat, že následkem prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu je vznik oprávnění věřitele požadovat úroky z prodlení. Toto oprávnění věřitele je vázáno na to, že věřitel řádně splnil své smluvní nebo zákonné povinnosti. Úroky z prodlení jsou sankcí za nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Jako příslušenství jsou úroky z prodlení samostatnou věcí a mohou být uplatněny žalobou samostatně a samostatně vymáhány výkonem rozhodnutí.

18. V posuzované věci z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaní byli povinni uhradit nejpozději k termínu splatnosti dne datum, určeném ve výzvě ze dne datum, částku ve výši 1.530.000 Kč, což neučinili. Žalobci se tak dostali do prodlení s plněním peněžitého dluhu počínaje dnem následujícím po určené lhůtě splatnosti a žalobci tak přísluší dle § 1970 OZ zákonný úrok z prodlení.

19. Ve vztahu k počátku běhu promlčecí doby, která je třeba zdůraznit, že jestliže je čas plnění ujednán nebo jinak stanoven (např. právní normou), je dlužník povinen plnit i bez vyzvání. V takovém případě běží promlčecí lhůta bez dalšího ode dne, kdy se stal závazek dospělým (splatným). Jestliže čas plnění není ustaven, musí věřitel dlužníka k plnění vyzvat a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě. Za takových okolností počíná zpravidla tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku u soudu běžet ode dne, kdy právo bylo u dlužníka uplatněno (nikoli od splatnosti závazku, neboť ten se stane splatným až bez zbytečného odkladu po výzvě).

20. Otázkou počátku běhu promlčecí doby u práva na úroky z prodlení se zabýval také Nejvyšší soud ČR (např. v rozsudku ze dne 8. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 681/2006, 21 Cdo 682/2006, v rozsudku č.j. 26 Cdo 3296/2016 ze dne 6. dubna 2017, rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 10. března 2010, sp. zn. 31 Cdo 4291/2009, a z 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 2160/2012, /ústavní stížnost podanou proti posléze citovanému rozhodnutí Ústavní soud odmítl usnesením ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 37/2013). příjmení jiné dovodil, že právo věřitele na úroky z prodlení vzniká v den, kdy se dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako celek. Podle přesvědčení dovolacího soudu neexistuje jediný rozumný důvod, pro nějž by citované právní názory nebyly využitelné rovněž v případě promlčení práva na úroky z prodlení se splněním práva, u nějž nebyla doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí. Lze tudíž uzavřít, že v případě práva na úroky z prodlení se splněním peněžitého závazku, počíná promlčecí doba běžet dnem, kdy se dlužník ocitl – poté, co byl věřitelem požádán o plnění – v prodlení se splněním uvedeného závazku.

21. V posuzovaném případě bylo součástí zjištěného skutkového stavu rovněž zjištění, že dopisem ze dne datum žalobce vyzval žalované, aby mu nejpozději do datum zaplatil smluvní pokutu ve výši 1.530.000 Kč. Jelikož splatnost smluvní pokuty není stanovena právním předpisem a v tomto případě ani nebyla určena jinak, nastala její splatnost poslední den lhůty tj. datum stanovené v dopise ze datum, jímž žalobce požádal žalované o plnění. Žalovaní se tak ocitli v prodlení s plněním peněžitého dluhu v celkové výši 1.530.000 Kč následující den po uplynutí uvedené lhůty, tj. dnem datum; tímto dnem pak vzniklo žalobci právo na zaplacení úroků z prodlení z uvedené částky a současně počala u tohoto práva běžet tříletá promlčecí doba. Byla-li tedy žaloba na zaplacení úroků z prodlení podána u soudu dne datum, stalo se tak před uplynutím uvedené promlčecí doby.

22. Pokud jde o výši úroku z prodlení, ta je dle § 1970 OZ stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích stanoví úrok z prodlení ve výši součtu repo sazby obec národní banky a nejméně osmi procentních bodů, ve znění účinném v rozhodném období. Za požadované období tj. od datum do datum činí výše zákonného úroku z prodlení z částky 1.530.000 Kč částku v celkové výši 333.498,08 Kč, kdy žalobce požaduje pouze částku ve výši 333.152,78 Kč, kdy v tomto rozsahu bylo žalobě vyhověno shora ve výroku ad. I.

23. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náklady nezastoupeného účastníka v celkové výši 17.858 Kč, a to s odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu ČR a i Nejvyššího soudu ČR, které se opakovaně přiklonily k názoru, že u statutárních měst (mimo jiné výslovně též u hlavního města Prahy) lze presumovat existenci dostatečného materiálního i personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na jejich zastoupení advokátem náklady účelně vynaloženými (srov. například rozhodnutí Ústavního soudu z datum, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze datum, sp. zn. II. ÚS 376/12, z datum, sp. zn. I. ÚS 2510/13, a z datum, sp. zn. III. ÚS 1510/13, a rozhodnutí Nejvyššího soudu z 26. února 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, z 10. června 2014, sp. zn. 28 Cdo 3895/2013, ze 4. února 2015, sp. zn. 28 Cdo 4175/2013, či ze 7. ledna 2016, sp. zn. 28 Cdo 1151/2015). V rozhodované věci soud konstatuje, že úhrada úroku z prodlení nepředstavuje spor mimořádně složitý, je standardním sporem, který soudy projednávají v občanském soudním řízení. Náhrada nákladů tak žalobci přísluší ve výši uhrazeného soudního poplatku 16.658 Kč a paušální sazbě 300 Kč za každý ze 4 úkonů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. za výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření k věci a účasti při jednání soudu datum, celkem 1 200 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, a to prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (nařízení exekuce).