OSPH01 14 C 79/2015-190

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem titul celé jméno řešitele, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem ve výši 8,25 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

II. Žaloba se v částce částka s příslušenstvím zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že došlo k neuhrazení faktur za měsíce anonymizováno až anonymizováno rok. Mezi účastníky byla uzavřena dne datum smlouva o poskytování služeb, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně (dále jako„ žalobkyně“) poskytovala žalované komplexní marketingové služby na sjednaném území země, států anonymizováno. Za takto sjednané služby byla dohodnuta paušální odměna žalobkyně ve výši částka a dále náhrada dalších nákladů souvisejících s poskytováním služeb. Pro případ prodlení byl sjednán úrok z prodlení ve výši anonymizováno za každý den prodlení. Smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to do datum. Ke konci roku rok strany započaly jednat o možném prodloužení trvání předmětné smlouvy. K uzavření dodatku však po několikaměsíční komunikaci nedošlo. Dle vyjádření žalobkyně byla ze strany žalované ujišťována o zájmu o poskytování služeb, přičemž jí byly i ze strany žalované uhrazeny faktury za anonymizována tři slova rok. Od anonymizováno však již k úhradě nedošlo, ačkoliv žalovaná využívala služeb žalobkyně v neměnném rozsahu. Jednatelka žalobkyně se účastnila pravidelně interních porad žalované, měla přístup do hotelu a byla jí i schválena pracovní cesta do země. V anonymizováno rok na jednání mezi stranami žalobkyně uvedla, že v případě neuhrazení faktur bude nucena spolupráci ukončit ke konci měsíce, což pak i učinila. Žalobkyně tak vystavila poslední fakturu za měsíc květen a náklady na cestovném vyúčtovala, přičemž žalovaná ke dni podání žaloby na neuhrazených fakturách neuhradila ničeho. Žalobkyně zaslala prostřednictvím svého právního zástupce výzvu k úhradě žalované, tato však zůstala bez reakce.

2. Žalovaná podala ve lhůtě k tomu určené odpor, v němž nárok žalobkyně uplatněný v žalobě neuznala a navrhovala zamítnutí žaloby. Dle vyjádření žalované uhradila žalobkyni faktury za poskytování služeb za měsíc anonymizována tři slova rok, jednalo se však o služby, s jejichž realizací bylo započato v době trvání předmětné smlouvy a tyto do skončení předmětné smlouvy nebyly zcela dokončeny a jejich dokončení proběhlo v měsíci anonymizována tři slova rok. Z tohoto důvodu byly faktury uhrazeny. Na další období si žalovaná služby od žalobkyně neobjednala a rozporuje tak tvrzení žalobkyně, že žalovaná využíval služeb žalobkyně v neměnném rozsahu. K tomu uvádí, že žalobkyně ani toto neprokázala. Další námitky žalované odpovídaly výše uvedeným tvrzením s tím, že následně tyto rozšířila o započtení z důvodu škody jí způsobené žalobkyní. Tyto škody však blíže nespecifikovala, a to ani přes poučení ze strany soudu. Soud se tedy otázkou námitky započtení blíže nemohl zabývat.

3. Soud s ohledem na neúplnost žalobních tvrzení a absenci důkazů žalobkyni poučil o nutnosti toto doplnit s tím, že žalobkyně doplnila zejména e-mailovou korespondenci, ze které je zřejmé, že žalobkyně i po skončení smlouvy nadále vykonávala svou činnost. Žalobkyně dále doplnila, že e-mailová komunikace svědčí o tom, že jednatelka žalobkyně komunikovala s klienty ohledně nabídek služeb hotelu jméno, žalovaná zadávala jednatelce úkoly a probíhala i komunikace o další spolupráci.

4. V rekci žalovaná uvedla, že žaloba by měla být zamítnuta, neboť případnou spolupráci lze z e-mailové komunikace najít pouze mezi žalovanou a paní jméno příjmení, ale nikoliv mezi žalobkyní a žalovanou. Paní příjmení opakovaně zajistila v hotelu pohoštění pro své přátele a poté se pokusila toto vyfakturovat žalované s tím, že se jednalo o pracovní schůzky. Ze strany paní příjmení tak došlo k využití situaci po ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou.

5. Žalobkyně poukázala na to, že i e-maily před datum podepisovala paní příjmení svým jménem a forma spolupráce se po datum nezměnila, proto není možné tvrdit, že služby do datum poskytovala žalobkyně a po tomto datu paní příjmení jako fyzická osoba.

6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

7. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytování služeb dne datum, tuto skutečnost potvrdili oba účastníci, proto ji soud považuje za nespornou. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do datum. S ohledem na to, že se jednalo o smlouvu na dobu určitou, tato skončila uplynutím doby, na kterou byla uzavřena. K písemnému prodloužení smlouvy nedošlo.

8. Žalobkyně vystavila fakturu č. rok na částku částka za paušální odměnu, marketingový výzkum na území země, telefonní služby se splatností dne datum a dále fakturu č. rok na částku částka se splatností dne datum s obdobným obsahem vyúčtování, fakturu č. rok na částku částka se splatností dne datum a fakturu č. rok na částku částka se splatností dne datum za marketingový výzkum na území země. Při porovnání faktur předložených žalobkyní za rok rok soud zjistil, že tyto faktury byly obdobné žalobou požadovaným fakturám. Jednalo o vždy o paušální částku a zde byly pravidelně účtovány poplatky za amortizaci použitého vybavení a telefonní služby. Za žalované období byly rovněž uplatněny náklady na amortizaci a telefonní služby. Soud se tedy zabýval jejich pravidelností a jejich akceptací mezi stranami. Z předložených vyúčtování tel. služeb a dokladů o jejich úhradě má soud za prokázané, že tyto žalobkyně uhradila. V roce rok rovněž byla hrazena amortizace ve výši částka měsíčně.

9. Z e-mailové komunikace vyplývá, že žalobkyně poskytovala služby žalované, a to v každém žalobou nárokovaném měsíci. Nejednalo se o jednostranné e-mailové zprávy, ale i o zprávy od žalované směrem k žalobkyni. Soud zde uvádí příkladmo následující e-maily. E-mailová komunikace ze dne datum mezi zaměstnancem žalované jméno příjmení a jednatelkou žalobkyně je odsouhlasována„ pracovní cesta" jednatelky do příjmení a souhlas žalované kompenzovat část nákladů na tuto cestu ve výši částka. Tato pracovní cesta se měla uskutečnit ve dnech anonymizováno a datum. Potvrzení registrace na konferenci je součástí emailové zprávy ze dne datum. Emailová komunikace jméno příjmení a jméno příjmení ze dne datum v níž jméno příjmení žádá, aby jméno příjmení informovala o výsledcích jednání bezprostředně pana příjmení - jednatele žalované. V e-mailové zprávě ze dne datum jméno příjmení urguje jednatelku žalobkyně, aby vyfakturovala své služby za měsíc anonymizováno rok včetně vyúčtování cesty do země, výslovně označené za služební cestu. V e-mailové zprávě ze dne datum je jednatelce žalobkyně zaslán ke kontrole návrh její vizitky, zpracovaný ve firemním stylu hotelu s uvedením pozice žalované, jakožto Authorized Representative (Autorizovaný zástupce). V e-mailové zprávě, zasílané jméno příjmení, zaměstnankyní hotelu jméno ze dne datum je jednatelka žalobkyně zvána na pracovní schůzku se zástupci žalované a zaměstnanci hotelu jméno. Jednatelka žalobkyně byla pravidelně zvána a pravidelně se účastnila pracovních schůzek v rámci hotelu jméno či v jeho zastoupení, jak dokládají rovněž emailové zprávy ze dne datum, datum, datum, datum a datum nebo datum. V e-mailové komunikaci ze dne datum komunikuje jednatelka žalobkyně s panem příjmení ohledně plánovaného projektu pro VIP osoby. To je patrné například i z komunikace s panem příjmení ze dne datum. V e-mailové komunikaci ze dne datum jméno příjmení požádal jednatelku žalobkyně o spolupráci v klientských záležitostech a v emailu ze dne datum byla vyzvána k vyzvednutí svých vizitek. Lze odkázat i na další e-mailové zprávy, které soud jako důkaz provedl. Z těchto e-mailových zpráv lze dovodit závěr, že komunikace rozhodně nebyla jednostranná a žalobkyní bylo jako s obchodní partnerem komunikováno.

10. Soud neprováděl další důkazy, zejména pak výslechy svědků, neboť je patrné, že samotná e-mailová komunikace svědčí o pravidelnosti poskytovaných činností. Další provedené důkazy neměly pro posouzení dané věci význam a proto je soud v odůvodnění nezmiňuje.

11. Dle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Dle ust. § 261 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (ObchZ), ve znění pozdějších předpisů: Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

13. Dle ust. § 264 odst. 1 ObchZ: Při určení práv a povinností ze závazkového vztahu se přihlíží i k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně v příslušném obchodním odvětví, pokud nejsou v rozporu s obsahem smlouvy nebo se zákonem. Odst. 2: ulice zvyklosti, ke kterým se má přihlížet podle smlouvy, se použijí před těmi ustanoveními tohoto zákona, jež nemají donucující povahu.

14. Dle ust. § 266 odst. 1, 2, 3 ObchZ: Projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám. (2) V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá. (3) Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí. (4) Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila.

15. Dle § 325 ObchZ: Mají-li strany vzájemné závazky, může se splnění závazku druhou stranou domáhat jen ta strana, která svůj závazek již splnila nebo je připravena a schopna jej splnit současně s druhou stranou, ledaže ze smlouvy, ze zákona nebo z povahy některého závazku vyplývá něco jiného.

16. Dle § 346 ObchZ: (1) Znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta. (2) Jestliže však strana, jež je v prodlení, prohlásí, že svůj závazek nesplní, může druhá strana od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím.

17. V daném věci je nutné vyjít ze smlouvy uzavřené mezi strany a jejich praxi po jejím skončení. Je zřejmé, že spolupráce pokračovala i následně po ukončení smlouvy ke konci roku rok O tom svědčí i skutečnost, že došlo k úhradě faktur za leden a únor 2013 a dále i urgence faktury za březen 2013. Z e-mailové komunikace vyplývá, že ze strany žalované byl zájem o využívání služeb žalobkyně do doby, než se dořeší smlouva na další období. Žalovaná tedy služby využívala a žalobkyně je poskytovala. Skutečnost, že tomu tak bylo bez uzavřené smlouvy na fakticitě poskytování služeb nic nemění. jméno za služby soud odvodil ze samotného jednání účastníků, kdy byla hrazena paušální částka a náklady – amortizace a telefon. Takto i soud žalobkyni její nárok přiznal. Ve vztahu k otázce marketingového průzkumu na území země soud uvádí, že dle tvrzení žalobkyně se ve skutečnosti mělo jednat o pracovní cestu do země. Soud má za to, že se nejednalo o nárok, který by bylo možné zahrnout pod běžnou praxi stran jako je tomu u výše uvedených položek. Žalobkyně si takový nárok řádně neuplatnila a vyúčtovala službu – marketingový průzkum, která nebyla poskytnuta. Tvrzení o tom, že se mělo jednat o něco jiného – pracovní cestu soud neakceptoval, a proto požadovanou částku nepřiznal.

18. K námitce započtení ze strany žalované soud uvádí, že tato byla natolik obecná, že nemohla způsobit započtení pohledávek. Žalovaná ani přes poučení ze strany soudu tuto dostatečně nespecifikovala. Nedostatek tvrzení nelze nahrazovat svědeckými výpověďmi. Soud má za to, že se jednalo pouze o účelový úkon, neboť nelze jednoznačně odlišit, kdy se jednalo o pracovní schůzku, či posezení s přáteli, jak uváděla žalovaná. Vést o této záležitosti dokazování by ve svém důsledku bylo bez efektu. Ostatně tak, jak byla námitka žalované konstruována, tak škoda by byla přičitatelná fyzické osobě jednatelky a nikoliv samotné žalobkyni jako právnické osobě, neboť se nejednalo o činnost souvisejícím s podnikáním žalobkyně.

19. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že za nárokované období byly služby poskytovány. Mezi strany byla akceptace původní dohody a pouze nedošlo k formálnímu prodloužení smlouvy. Soud tedy nároku žalobkyně vyhověl s výjimkou marketingového průzkumu, který byl již mimo běžný rozsah služeb.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Při jejich stanovení soud vycházel ze zákonné výše s tím, že termín stanovil na základě výzvy.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Žalobkyně byla úspěšná do částky částka (90,2 %), neúspěch představoval částku částka (9,8 %). Žalované náleží 80,4 % náhrady nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z 11 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. vč. 11 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Konkrétně se jedná o úkony: převzetí věci, podání žaloby, replika ze dne datum, duplika ze dne datum, podání ze dne datum, replika ze dne datum, vyjádření ze dne datum, účast u jednání dne datum, 11. 2017, datum, datum nepřiznat, datum. Soud nepřiznal odměnu za podání ze dne datum, neboť se jednalo o doplnění tvrzení a toto mělo být učiněno řádně již v předešlém úkonu. Dále soud nepřiznal odměnu za účast na jednání dne datum, neboť toto jednání zmařila sama žalobkyně, která podala bezprostředně před ním doplnění tvrzení, ačkoliv toto mělo být učiněno ve lhůtě dané soudem a jednání muselo být z důvodu rozsahu podání odročeno. Celková částka, která by žalobkyni náležela při plném vyhovění by tedy činila částka (na odměně částka + částka paušální náhrada + DPH částka + SP částka). Žalované tedy náleží 80,4 % náhrady nákladů řízení, t.j částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.