OSPH01 27 C 204/2013-312

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Prokešovo nám. číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o peněžité plnění

I. Žaloba se co do částky 54 149 518,96 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 1 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od datum do zaplacení, částku 2 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně od datum do zaplacení, částku 1 680 481,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení a částku 5 240 512,83 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 804 024 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení.

1 Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum původně domáhal na žalované zaplacení částky 4 154 003,80 Kč s příslušenstvím z titulu kupní smlouvy a 3 300 000 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty s odůvodněním, že účastníci řízení uzavřeli dne datum kupní smlouvu a smlouvu o předkupním právu a následně dodatek číslo ze dne datum k uvedené smlouvě. V důsledku fúze sloučením převzala žalovaná jmění zanikající právnická osoba, a. s., IČO. Ve shora citované smlouvě se její účastníci dohodli v čl. IV odst. 1 na kupní ceně za nemovitosti, jež tvořily předmět převodu 83 080 076 Kč a na kupní ceně za movité věci, jež tvořily předmět převodu 123 924 Kč bez DPH, tj. 147 469,56 Kč s DPH, tj. na celkové kupní ceně 83 227 545,56 Kč. Úhrada kupní ceny byla účastníky řízení dohodnuta v čl. IV odst. 2 kupní smlouvy tak, že část celkové kupní ceny ve výši 50% za nemovité věci, tj. 41 540 038 Kč a částku kupní ceny ve výši 147 469,56 Kč s DPH jako kupní ceny za věci movité uhradí žalovaná jako kupující žalobci jako prodávajícímu do třiceti dnů ode dne uzavření kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny uhradí v ročních splátkách ve výši 5% z kupní ceny za věci nemovité, tj. 4 154 003,80 Kč splatných vždy každý kalendářní rok dopředu nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku počínaje rokem rok, a to až do získání oprávnění k užívání objektu dle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy s doplatkem neuhrazené části kupní ceny, nejdéle do okamžiku, kdy bude celková kupní cena zcela uhrazena. Žalovaná do dne podání žaloby uhradila dne datum částku 41 687 507,56 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč. Žalovaná nezaplatila splátku pro kalendářní rok 2013 ve výši 4 154 003,80 Kč nejpozději k datum, proto byla vyzvána upomínkou žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka spisová značka spolu s upozorněním na sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, když podle čl. IV odst. 3 kupní smlouvy byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení pro případ porušení závazku. Žalovaná ke dni podání žaloby splátku části kupní ceny 4 154 003,80 Kč pro rok 2013 nezaplatila, ač k datum měla učinit. Žalovaná měla uhradit smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení počínaje datum do splnění povinnosti splátku části kupní ceny uhradit. Žalovaná byla dopisem žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka vyzvána k zaplacení smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení s úhradou splátky části kupní ceny do datum za období od datum do doručení dopisu uvedeného shora, přičemž dopis byl žalované doručen datum. Žalovaná smluvní pokutu 1 300 000 Kč, k jejímuž zaplacení byla ve lhůtě do datum dopisem žalobce vyzvána, neuhradila, ač tak měla učinit. Účelem kupní smlouvy byla realizace zástavby na předmětu převodu v souladu s čl. V kupní smlouvy. Podle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy se žalovaná zavázala podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu ve lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. V témže článku kupní smlouvy si žalobce a žalovaná výslovně sjednali, že podáním řádných žádostí se rozumí podání úplné žádosti, na základě které bude úřadem oznámeno zahájení stavebního řízení. Žalobce a žalovaná se dohodli v čl. VI odst. 2 kupní smlouvy, že žalovaná je povinna před podáním řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu poskytnout žalobci kompletní dokumentaci pro územní řízení ke kontrole dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvu, přičemž žalobce ve lhůtě do 45 dní od obdržení dokumentace pro územní řízení žalované dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu potvrdí, případně ve stejné lhůtě žalobci sdělí k předložené dokumentaci námitky. Žalovaná se zavázala, že žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu nepodá dříve, než žalobce potvrdí dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení. Podle čl. VI odst. 3 byla žalovaná v případě, že poruší povinnost podat žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu zaviněně, až když žalobce potvrdí dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu, nebo zaviněně poruší povinnost podat ve stanovené lhůtě řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu 1 000 000 Kč za každé jednotlivé porušení uvedených povinností. Žalovaná předložila dokumentaci pro územní řízení k vyjádření dodržení shody s účelem převodu s průvodním dopisem žalobci dne datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí prostřednictvím svého zástupce pro projekt„ ulice anonymizována dvě slova – část obce“ společnosti právnická osoba V souladu s kupní smlouvou a § 122 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), počal běh 45 denní lhůty pro vyjádření žalobce dne datum a skončil dne datum. jméno stát. instituce prokazatelně rozhodla usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo spisová značka, podle kterého anonymizována dvě slova nepotvrdila shodu předložené dokumentace pro územní řízení s účelem výstavby, přičemž uvedené stanovisko bylo sděleno žalované dopisem anonymizováno stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, jenž byl doručen žalované dne datum. Zároveň žalovaná podala prostřednictvím svého zástupce, společnosti právnická osoba dne datum stát. instituce, odboru stavebně správnímu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby ulice centrum anonymizována dvě slova obec. Žalovaná svým jednáním porušila svou povinnost dle čl. VI odst. 2 kupní smlouvy, když žádost o vydání územního rozhodnutí podala dříve, než žalobce potvrdil dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení, resp. než žalobci uplynula lhůta k vyjádření. K zaplacení smluvní pokuty 1000 000 Kč za porušení této povinnosti podle kupní smlouvy byla žalovaná vyzvána dopisem žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu, přičemž dopis byl žalované doručen dne datum. Žalovaná smluvní pokutu neuhradila, ač ji měla uhradit do datum dle výzvy žalobce. Žádost žalované o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení ulice centrum anonymizována dvě slova obec podaná dne datum stát. instituce, odboru stavebně správnímu nebyla úplná, tudíž stát. instituce, odbor stavebně správní nemohl oznámit účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení, když podle § 87 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen„ stavební zákon“) byl oprávněn uvedené oznámení učinit pouze v případě, že by žádost byla úplná a schopna projednání. Podle zápisu z jednání ze dne datum byla žalovaná seznámena s nedostatky v podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a byla upozorněna na nutnost jejich odstranění z důvodu pokračování v řízení. Žalované byly vytčeny nedostatky její žádosti. Žalovaná dopisem ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, anonymizováno stát. instituce, odbor stavebně správní o přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců, na základě čehož magistrát rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka anonymizováno, anonymizována dvě slova spisová značka, přerušil územní řízení do datum. Žalovaná porušila povinnost dle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy, když ve stanovené lhůtě nepodala řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí, přičemž za porušení povinnosti byla povinna zaplatit smluvní pokutu 1000 000 Kč, k čemuž byla vyzvána dopisem žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu, přičemž dopis byl žalované doručen dne datum. Žalovaná smluvní pokutu ve výši 1000 000 Kč, k jejímuž zaplacení byla ve lhůtě do datum dopisem žalobkyně vyzvána, nezaplatila, ač tak učinit měla.

2 Žalovaná ve vyjádření k žalobě nárok žalobce neuznala s odůvodněním, že smlouva zanikla jejím odstoupením ke dni datum nikoliv dopisem žalobce ze dne datum zaslaným žalované. Žalobce tudíž nemá proti žalované nárok na úhradu splátek kupní ceny podle smlouvy za roky rok anonymizováno rok ve výši 20 770 019 Kč. Žalovaná upozornila na svůj nárok na vrácení bezdůvodného obohacení vůči žalobci spočívající v zaplacených splátkách kupní ceny ve výši 54 149 518,96 Kč. Žalobce se pokusil dopisem ze dne datum započíst domnělý nárok na úhradu smluvních pokut za údajné prodlení s hrazením splátek kupní ceny dle smlouvy. Žalovaná poukázala na skutečnost, že pokud žalobcem tvrzený nárok existoval a k jím deklarovanému zápočtu došlo, je žaloba nedůvodná v rozsahu částky částka. Namítla dále, že k dovolání žalované nebyly vyřešeny otázky důležité pro řízení ve věci této rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, navíc žalovaná podala ústavní stížnost u Ústavního soudu pod sp. zn. ústavní nález. V souvisejících řízeních ani název soudu ani Nejvyšší soud nevyřešili pro věc samu relevantní otázky porušení právních povinností města Ostravy, odstoupení zdejší žalované od smlouvy v roce 2012, tudíž ani zánik smlouvy, na kterém žalobce zakládá své nároky. Žalovaná se v souvisejících řízeních uvedených shora domáhala náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení ze stejných důvodů jako ve sporu ve věci samé, když žalobce porušil právní povinnosti spočívající v odepření souhlasu s umístěním stavby projektu na městských nemovitostech bez uvedení důvodu a svým navazujícím jednáním od datum, jež vyústilo v nevratné zmaření celého projektu. Žalobce podle žalované porušil povinnost součinnosti podle čl. VI. odst. 8 smlouvy a generální prevenční povinnost součinnosti podle § 415 obč. zák., proto odstoupila od smlouvy dopisem ze dne datum. Žalovaná poukázala na skutečnost, že název soudu prvoinstančním rozsudkem ze dne datum žalobě žalované co do základu vyhověl s odůvodněním, že žalobce porušil svou povinnost součinnosti podle čl. VI. odst. 8 smlouvy a § 415 obč. zák., tudíž žalovaná od smlouvy platně odstoupila ke dni datum. Prvoinstanční rozsudek byl změněn rozsudkem název soudu, ve kterém se soud podle žalované dopustil chyb, jež nenapravil ani dovolací soud, čímž nebyly dosud vyřešeny prejudiciální otázky významné pro toto řízení. Žalobcem tvrzený nárok na úhradu dlužných splátek kupní ceny za roky rok až rok ve výši částka podle žalované nevznikl, neboť tato řádně odstoupila od smlouvy dne datum, čímž byla smlouva zrušena s účinky ex tunc a nemohla zakládat nárok na hrazení splátek kupní ceny od roku 2013 dále. Žalovaná odkázala v uvedené souvislosti na dopis žalobce ze dne datum, podle kterého smlouva mezi účastníky nesporně zanikla, tudíž smlouva byla zrušena a nezakládá nárok žalobce na jím žalované splátky kupní ceny. I kdyby smlouva zanikla až v roce 2018, bylo by třeba požadavky na úhradu splátek kupní ceny městských nemovitostí posoudit jako zjevně šikanózní a nemravné. Nárok na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátek kupní ceny v částce 45 550 000 Kč dle čl. IV. odst. 3 smlouvy podle žalované neexistuje. Protože smlouva zanikla podle žalované v roce 2012, nemohla se žalovaná dostat se do prodlení s hrazením splátek kupní ceny za roky rok a následující a žalobci nevznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za pozdní úhradu těchto splátek, rovněž neexistuje nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 2000 000 Kč dle čl. VI. odst. 3 smlouvy.

3 Soud připustil změnu žaloby usnesením ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací.

4 Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jednak z kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ev. číslo uzavřené mezi účastníky řízení ze dne datum (dále jen„ kupní smlouva ze dne datum“) ve znění dodatku číslo ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne datum, že účastníci řízení uzavřeli dne datum kupní smlouvu a smlouvu o předkupním právu, následně dodatek číslo ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne datum. V důsledku fúze sloučením převzala následně žalovaná jmění zanikající právnická osoba, a. s., IČO. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum ve spojení s interním sdělením č. j. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova role v řízení anonymizováno spisová značka spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, z dopisu žalobce anonymizováno spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, že se účastníci kupní smlouvy dohodli v čl. IV odst. 1 na kupní ceně za nemovitosti, jež tvořily předmět převodu, ve výši 83 080 076 Kč a na kupní ceně za movité věci, jež tvořily předmět převodu, ve výši 123 924 Kč bez DPH, tj. 147 469,56 Kč s DPH, tj. na celkové kupní ceně 83 227 545,56 Kč. Úhrada kupní ceny byla účastníky řízení dohodnuta v čl. IV odst. 2 kupní smlouvy, že 50% celkové kupní ceny za nemovité věci ve výši 41 540 038 Kč a kupní cenu ve výši 147 469,56 Kč s DPH za věci movité uhradí žalovaná žalobci do 30 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy a zbývající část kupní ceny uhradí v ročních splátkách 5% z kupní ceny za věci nemovité, tj. 4 154 003,80 Kč splatných vždy každý kalendářní rok dopředu nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku počínaje rokem 2010, a to až do získání oprávnění k užívání objektu dle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy s doplatkem neuhrazené části kupní ceny, nejdéle do okamžiku, kdy bude celková kupní cena zcela uhrazena. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná uhradila dne datum částku 41 687 507,56 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč, dne datum částku 4 154 003,80 Kč. Jak soud zjistil z dopisu žalobce č. j. spisová značka spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, žalovaná nezaplatila splátku pro kalendářní rok 2013 ve výši 4 154 003,80 Kč k datum, proto byla vyzvána žalobcem dopisem ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka spisová značka, kterým byla upozorněna i na sjednanou smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny. Podle čl. IV odst. 3 kupní smlouvy byla žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení pro případ porušení závazku. Žalovaná splátku části kupní ceny 4 154 003,80 Kč pro rok 2013 nezaplatila k datum. Žalovaná měla uhradit smluvní pokutu 10 000 Kč za každý den prodlení počínaje datum do splnění povinnosti splátku části kupní ceny uhradit. Žalovaná byla dopisem žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka vyzvána k zaplacení smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení s úhradou splátky části kupní ceny do datum za období od datum do doručení dopisu uvedeného shora, přičemž dopis byl žalované doručen datum, jak soud zjistil z doručenky žalované ze dne datum. Žalovaná smluvní pokutu 1 300 000 Kč, k jejímuž zaplacení byla ve lhůtě do datum dopisem žalobce vyzvána, neuhradila, ač tak měla učinit. Jak soud zjistil z čl. V, VI kupní smlouvy, jejím účelem byla realizace zástavby na předmětu převodu v souladu s čl. V kupní smlouvy. Podle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy se žalovaná zavázala podat řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu ve lhůtě 15 měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. V témže článku kupní smlouvy si žalobce a žalovaná výslovně sjednali, že podáním řádných žádostí se rozumí podání úplné žádosti, na základě které bude úřadem oznámeno zahájení stavebního řízení. Žalobce a žalovaná se dohodli v čl. VI odst. 2 kupní smlouvy, že žalovaná je povinna před podáním řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění objektu na předmětu převodu poskytnout žalobci kompletní dokumentaci pro územní řízení ke kontrole dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvu, přičemž žalobce ve lhůtě do 45 dní od obdržení dokumentace pro územní řízení žalované dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu potvrdí, případně ve stejné lhůtě žalobci sdělí k předložené dokumentaci námitky. Žalovaná se zavázala, že žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu nepodá dříve, než žalobce potvrdí dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení. Podle čl. VI odst. 3 byla žalovaná v případě, že poruší povinnost podat žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby na předmětu převodu zaviněně, až když žalobce potvrdí dodržení shody dokumentace pro územní řízení s účelem převodu, nebo zaviněně poruší povinnost podat ve stanovené lhůtě řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu 1 000 000 Kč za každé jednotlivé porušení uvedených povinností. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi účastníky řízení ve spojení s dopisem zástupce žalované zn. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova číslo spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, z dopisu žalobce anonymizováno spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, ze žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby ze dne datum, z dopisu žalobce č. j. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, žalovaná předložila dokumentaci pro územní řízení k vyjádření dodržení shody s účelem převodu spolu s průvodním dopisem žalobci dne datum rozhodnutí anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí prostřednictvím svého zástupce pro projekt„ ulice anonymizována dvě slova – část obce“ společnosti právnická osoba V souladu s kupní smlouvou a s § 122 obč. zák. počal běh 45 denní lhůty pro vyjádření žalobce dne datum a skončil dne datum. jméno stát. instituce prokazatelně rozhodla usnesením číslo spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, podle kterého anonymizována dvě slova nepotvrdila shodu předložené dokumentace pro územní řízení s účelem výstavby, což bylo sděleno žalované dopisem primátora stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, jenž byl doručen žalované dne datum. Zároveň žalovaná podala prostřednictvím svého zástupce, společnosti právnická osoba dne datum stát. instituce, odboru stavebně správnímu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby ulice anonymizována dvě slova, anonymizováno obec, čímž žalovaná porušila povinnost dle čl. VI odst. 2 kupní smlouvy, neboť žádost o vydání územního rozhodnutí podala dříve, než žalobce potvrdil dodržení shody účelu převodu s dokumentací pro územní řízení, resp. než mu uplynula lhůta k vyjádření. Jak soud zjistil z dopisu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, k zaplacení smluvní pokuty 1000 000 Kč za porušení uvedené povinnosti byla žalovaná vyzvána dopisem žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu. Jak soud zjistil z doručenky ze dne datum, dopis byl žalované doručen dne datum, avšak žalovaná smluvní pokutu neuhradila, ač tak měla učinit do datum. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum ve spojení s žádostí o vydání rozhodnut o umístění stavby ze dne datum, ve spojení se zápisem z jednání ze dne datum, z dopisu zástupce žalovaného zn. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, z rozhodnutí stát. instituce, odboru stavebně správního č. j. anonymizováno spisová značka anonymizováno, anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, z dopisu žalobce č. j. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, žádost žalované o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení ulice anonymizována dvě slova, anonymizováno obec podaná dne datum stát. instituce, odboru stavebně správnímu nebyla úplná, tudíž stát. instituce, odbor stavebně správní nemohl oznámit účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení územního řízení, když podle § 87 stavebního zákona byl oprávněn oznámení učinit pouze v případě, že žádost je úplná a schopna projednání. Podle zápisu z jednání ze dne datum byla žalovaná seznámena s nedostatky v podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a byla upozorněna na nutnost jejich odstranění z důvodu pokračování v řízení. Jak soud zjistil z dopisu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, žalované byly vytčeny nedostatky její žádosti, proto požádala dopisem zn. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí stát. instituce, odbor stavebně správní o přerušení územního řízení na dobu 6 měsíců. Jak soud zjistil z rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka anonymizováno, anonymizována dvě slova spisová značka, anonymizováno přerušil územní řízení do datum. Žalovaná porušila povinnost dle čl. VI odst. 1 kupní smlouvy, když ve stanovené lhůtě nepodala řádnou žádost o vydání územního rozhodnutí. Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, za porušení povinnosti byla povinna žalovaná zaplatit smluvní pokutu 1000 000 Kč, k čemuž byla vyzvána dopisem žalobce ze dne datum ve lhůtě do 10 dní ode dne obdržení dopisu, přičemž dopis byl žalované doručen dne datum, jak soud zjistil z doručenky ze dne datum. Žalovaná smluvní pokutu 1000 000 Kč ve lhůtě do datum nezaplatila. Jak soud zjistil z nesporných tvrzení stran ve spojení se smluvním ujednáním čl. IV odst. 2 kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ze dne datum ve znění anonymizováno číslo ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne datum byla žalovaná povinna nejpozději do datum uhradit žalobci částku 4 154 033,80 Kč, což však žalovaná neučinila, tudíž okamžik počátku prodlení žalované byl stanoven ke dni následujícímu po dni splatnosti uvedené částky, tj. ke dni datum. Jak soud zjistil z dopisu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka ve spojení s doručenkou ze dne datum, pokud šlo o částku 1 300 000 Kč, 1 000 000 Kč a 1 000 000 Kč, žalovaná porušila své smluvní povinnosti vyplývající z čl. IV odst. 1 a 2 kupní smlouvy, tudíž uplatnil žalobce právo na uhrazení smluvních pokut podle čl. IV odst. 3 kupní smlouvy, což bylo žalované oznámeno žalobce prostřednictvím dopisu č. j. spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, jenž byl žalované doručen dne datum a žalovaná byla vyzvána k úhradě jednotlivých částek představujících uplatněné smluvní pokuty ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení uvedeného dopisu, tj. nejpozději dne datum. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni splatnosti jednotlivých částek smluvní pokuty v uvedené lhůtě nedošlo, byl okamžik počátku prodlení žalované s úhradou uvedených částek souhrnně u všech částek specifikovaných pod body b), c) a d) petitu žaloby stanoven ke dni datum. Jak soud zjistil z kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ev. číslo ze dne datum, na základě jejího článku IV. odst. 2 písm. b) byla žalovaná povinna vždy nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy ve výši 4 154 003,80 Kč. Příslušná část kupní ceny za rok 2014 ve výši 4 154 003,80 Kč byla splatná ke dni datum, avšak nebyla ke dni rozšíření žaloby žalobcem ze dne datum žalovanou uhrazena, proto žalobce rozšířil žalobu včetně úroku z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne datum, žalobce žalovanou řádně vyzval předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaná však podle shodných tvrzení účastníků do dne podání rozšíření žaloby neuhradila ani část kupní ceny za rok rok ve výši 4 154 003,80 Kč splatné k datum. V souladu s čl. IV odst. 3 kupní smlouvy měl žalobce v případě, že jakákoliv část kupní ceny není hrazena dle kupní smlouvy, nárok na úhradu smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení. V souvislosti s prodlením žalované s úhradou kupní ceny rok vznikl žalobci nárok na úhradu smluvní pokuty 4 100 000 Kč. Celkovou smluvní pokutu žalobce vypočetl ke dni odeslání výzvy k úhradě smluvní pokuty, jež byla žalované zaslána právním zástupcem žalobce dne datum. Žalobce rozšířil žalobu o nárok na úhradu smluvní pokuty za dalších 280 dnů prodlení se zaplacením části kupní ceny za rok 2013 od datum včetně do datum včetně úroku z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Žalovaná byla od datum v prodlení rovněž s úhradou části kupní ceny za rok 2014, vznikl žalobci v souladu s čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty 10 000 Kč za každý den prodlení. Jak soud zjistil z výzvy ze dne datum, žalovaná byla výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě smluvní pokuty 450 000 Kč za 45 dní prodlení od datum do datum. Jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků, žalovaná uvedenou částku neuhradila. Žalobce poskytl žalované v předžalobní výzvě ze dne datum lhůtu 15 dnů k úhradě dlužných částek ze smluvních pokut, přičemž uvedená lhůta marně uplynula dne datum, jak vyplynulo z nesporných tvrzení účastníků. Žalovaná se ocitla v prodlení od datum s úhradou částky 3 250 000 Kč. Jak soud zjistil z kupní smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne datum, z předžalobní výzvy ze dne datum včetně potvrzení o přečtení e-mailu, z dopisu žalobce ze dne datum včetně doručenky z datové schránky týkající se odstoupení od kupní smlouvy, z dopisu žalobce ze dne datum včetně dodejky týkající se započtení, z dopisu žalované ze dne datum ve spojení s kalkulací úroků z prodlení, žalovaná byla povinna na základě čl. IV odst. 2 písm. b) kupní smlouvy povinna vždy nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy v částce 4 154 003,80 Kč, přičemž příslušná část kupní ceny za rok 2018 ve výši 4 154 003,80 Kč splatná ke dni datum nebyla žalovanou uhrazena. Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne datum ve spojení s doručenkou ze dne datum a ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků, že žalovaná již nadále nechtěla plnit povinnosti podle kupní smlouvy, tudíž žalobce podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy odstoupil od kupní smlouvy dopisem ze dne datum doručeným žalované dne datum Kupní smlouva zanikla ke dni datum, tj. prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny k tomuto dni skončilo, proto byly žalobcem uplatňované smluvní pokuty počítány do datum. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že mezi nimi došlo k zániku kupní smlouvy.

5 Soud vzal za prokázané dopisem ze dne datum doručeným žalované datum, že k zániku kupní smlouvy došlo odstoupením dne datum. Uvedená skutečnost vyplynula z rozsudku Nejvyššího soudu ze anonymizováno datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, když zdejší soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, řízení přerušil k návrhu žalobce podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do pravomocného skončení řízení vedeného u název soudu pod anonymizováno spisová značka ve kterém byla řešena předběžná otázka, zda ze strany žalované došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne datum či nikoliv. Následně soud k návrhu žalované přerušil řízení svým usnesením ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, a to do pravomocného skončení dovolacího řízení proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Proto soud v případě právní stránky věci následně postupoval se zřetelem k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, jenž se týkal věci žalované v pozici žalobkyně a žalobce v pozici žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím, přičemž odmítl dovolání žalované v pozici žalobkyně. Ve jmenované věci se žalovaná jako žalobkyně domáhala náhrady škody, ušlého zisku a bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že jí měly vzniknout zmařením plánovaného projektu polyfunkčního komplexu anonymizována dvě slova na pozemcích ve vlastnictví žalobce v pozici žalovaného, který pro realizaci projektu neposkytl smluvenou součinnost. název soudu mezitímním rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, rozhodl, že nárok žalované v pozici žalobkyně co do základu náhrady skutečné škody, ušlého zisku a bezdůvodného obohacení není po právu. Po skutkové stránce v uvedené věci nebylo mezi účastníky řízení sporu, že žalovaná v pozici žalobkyně uzavřela se žalobcem v pozici žalovaného kupní smlouvu a smlouvu o předkupním právu k pozemkům doplněnou dodatkem číslo za účelem realizace projektu anonymizováno. Obsahem bylo vypracování projektové dokumentace a opatření všech potřebných podkladů pro žádost o umístění stavby žalovanou v pozici žalobkyně a předložení kompletní dokumentace pro územní řízení žalobci v pozici žalovaného ke kontrole dodržení shody s účelem převodu pozemků, a následná součinnost žalobce v pozici žalovaného a poskytnutí souhlasu vlastníka s umístěním stavby. Prvostupňový soud posuzoval věc podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do datum (dále jen„ obch. zák.“), přičemž dospěl k závěru, že žalovaná v pozici žalobkyně předložila žalobci v pozici žalovaného úplnou dokumentaci pro územní řízení, k níž se žalobce v pozici žalované ve smluvně určené lhůtě nevyjádřil, a proto nastala v souladu s článkem VI odst. 2 smlouvy nevyvratitelná domněnka dodržení shody projektové dokumentace s účelem převodu pozemků, přestože žalobce v pozici žalovaného po lhůtě zaslal připomínky. Žalovaná v pozici žalobkyně přesto sdělila připravenost se dobrovolně připomínkami zabývat a vyvíjet činnost k odstranění nedostatků projektové dokumentace, poté dokumentaci upravila dle požadavků stavebního úřadu a podala žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby v souladu se smlouvou. Žalobce v pozici žalovaného byl povinen poskytnout takovou součinnost, aby došlo k naplnění účelu smlouvy, což neučinil. Dne datum jméno městského obvodu část obce a část obce (dále jen jméno příjmení) nedala nový souhlas s umístěním stavby, což ve spojení s negativním mediálním ohlasem k připravovanému projektu odradilo financující banku, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy. Prvostupňový soud dospěl k závěru, že žalobce v pozici žalovaného porušil ustanovení smlouvy a žalovaná v pozici žalobkyně od ní platně odstoupila, tudíž byly splněny hmotněprávní předpoklady odpovědnosti za škodu podle § 373an obch. zák., tj. předvídatelnost vzniku škody a neexistence okolností vylučujících odpovědnost s tím, že žalobce v pozici žalovaného rovněž porušil prevenční povinnost dle § 415 obč. zák. název soudu jako odvolací rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobu zamítl a přiznal žalobci v pozici žalovaného náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud konstatoval, že právně podstatné skutečnosti ve věci sporné nejsou, přičemž věc hodnotil po právní stránce podle občanského zákoníku, byť konstatoval, že ani při posouzení podle obchodního zákoníku by žalobě nebylo možno vyhovět. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce v pozici žalovaného neporušil právní povinnost, což bylo předpokladem odpovědnosti za škodu podle obou shora uvedených právních úprav. Za nepodstatné označil námitky neplatnosti sjednané domněnky shody projektové dokumentace s účelem převodu spojené s marným uplynutím lhůty pro připomínky, neboť dokumentace pro územní řízení byla následně zásadně přepracována. Klíčovým pro posouzení věci byl výklad článku VI odst. 2 smlouvy ve znění dodatku číslo ze dne datum, v němž se smluvní strany dohodly na sekvenci kroků, jež jednotliví účastníci učiní. Uvedená časová souslednost sic v článku nebyla výslovně formulována, nicméně šlo o jediný výklad právního úkonu, který bylo lze akceptovat, když cílem žalobce v pozici žalovaného bylo kontrolovat výsledek realizace vítězného projektu developerské soutěže, tudíž jiný výklad článku VI odst. 2 smlouvy by podle odvolacího soudu vedl k nesmyslným důsledkům. Žalobce v pozici žalovaného jako statutární město měl podle odvolacího soudu právo se smluvně zavazovat a upravovat svá práva a povinnosti, avšak i při této činnosti byl omezen, když měl v rámci svého účelu zřízení rovněž povinnost dbát o rozvoj území a musel respektovat širší veřejný zájem. Smluvní zakotvení kontroly nad konečnou podobou výsledku připravovaného projektu bylo třeba chápat jako logický a opodstatněný požadavek, jež bylo třeba respektovat. Již ve fázi rozhodnutí o umístění stavby bylo závazně rozhodováno o hmotě objektu, jeho výši, půdorysu a dalších okolnostech podstatných pro posouzení dosažení cíle realizace vítězného záměru. Ačkoli smlouva výslovně nestanovila žalované v pozici žalobkyně povinnost pro případ, dojde-li ke změně dokumentace, předložit ji k opětovnému potvrzení shody s účelem převodu nemovitosti, vyplývala uvedená povinnost z jejího obsahu. Odlišným výkladem by byl negován účel, jehož chtěl žalobce v pozici žalovaného dosáhnout, tj. kontrolu nad výsledkem projektu. Žalobce v pozici žalovaného nemohl porušit právní povinnost poskytnout součinnost, neboť k tomu nebyla dána příležitost, když mu žalovaná v pozici žalobkyně nepředložila žádnou kompletní dokumentaci pro územní řízení se zapracovanými změnami z prosince rok, přičemž bylo nezbytné respektovat zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce v pozici žalovaného. Součinnost smluvních stran nebylo lze chápat pouze jako součinnost žalobce v pozici žalovaného spočívající v udělení souhlasu s umístěním stavby, nýbrž v kontextu účelu smlouvy. Odstoupení od smlouvy žalovanou v pozici žalobkyně proto bylo absolutně neplatným právním úkonem, k němuž byl soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce v pozici žalovaného neporušil smluvní povinnost, tudíž z povahy věci byla vyloučena aplikace obecné prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák. Proti uvedenému rozsudku podala žalovaná v pozici žalobkyně dovolání, jež bylo shora citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu odmítnuto, když se zabýval řešením otázky, v pravomoci kterého orgánu obce bylo vydání stanoviska k posouzení shody projektové dokumentace s účelem smlouvy uzavřené obcí. Podle § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“) právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tudíž v dané věci bylo na místě použít zák. č. 40/1964 Sb. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, nýbrž zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle § 99 odst. 1 věty první zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, platném znění (dále jen„ obecní zřízení“) je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Podle § 102 odst. 3 obecního zřízení rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo; rada obce může tyto pravomoci zcela nebo zčásti svěřit starostovi nebo obecnímu úřadu. Nejvyšší soud vycházel ze skutkových zjištění, že žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka zakoupila několik nemovitostí sousedících s pozemkem ve vlastnictví žalobce v pozici žalovaného, mj. historické památkově chráněné budovy, proto také vyhrála architektonickou soutěž na zakoupení sousedních pozemků v majetku žalobce v pozici žalovaného, neboť předložená architektonická studie žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky slibovala propojení historické a moderní architektury a vytvoření polyfunkčního obchodního centra. Předmětem smlouvy byly pozemky převáděné za účelem zástavby dle architektonického návrhu žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky. Smlouva definovala základní parametry, jež musela žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka respektovat a dodržet po dobu 5 let od získání posledního oprávnění k užívání objektu. Uvedenými parametry byly hmota objektu (půdorysný rozsah a celková výška), jeho základní prostorové a výrazové členění v souladu s grafickou přílohou, zachování minimálně 600 m2 bytových ploch bez započtení společných prostor, zachování navrhované plochy obchodního charakteru nebytových prostor v přízemí a minimálně 250 parkovacích míst. Jak soud zjistil z projektové dokumentace ze dne datum vypracované společností právnická osoba, žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka za účelem vypracování podrobné projektové dokumentace zplnomocnila společnost právnická osoba, jež následně vypracovala a předložila projektovou dokumentaci dne datum žalobci v pozici žalovaného, jenž v rámci jejího posouzení zjistil, že nebyl dodržen půdorysný rozměr stavby, základní architektonické členění a výraz stavby, výška stavby, procento předepsaných ozeleněných ploch, počet parkovacích stání, vstupů do objektu pro zásobování a počet ploch určených pro bydlení. příjmení změnou proti návrhu z architektonické soutěže se stal záměr odstranit památkově chráněné nemovitosti adresa, adresa a adresa, jež měly být dle architektonického návrhu rekonstruovány a propojeny s novostavbou. Podle projektové dokumentace ze srpna rok měly být odstraněny zcela či z podstatné části všechny tři památkově chráněné objekty. Podle přepracované projektové dokumentace předložené stavebnímu úřadu v prosinci rok měl být odstraněn pouze dům adresa a nahrazen novostavbou stejného objemu, druhé dva domy byly z projektu zcela vypuštěny. I z důvodu nepřípustných stavebních zásahů do památkově chráněných objektů vydal odbor památkové péče negativní stanovisko. Současně bylo prokázáno, že nebylo možno vydat kladné územní stanovisko v případě doložení negativního stanoviska dotčených orgánů státní správy. Žádost žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky nebyla kompletní, když chyběly některé podklady. ulice úřad ji proto vyzval k odstranění nedostatků a řízení by bylo přerušeno i bez žádosti žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky. Pokud by bylo jediným nedostatkem žádosti záporné stanovisko dotčeného orgánu, měl by stavební úřad povinnost žádost zamítnout. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka se následně prostřednictvím právnická osoba pokusila zdůvodnit odchylky projektové dokumentace od podmínek smlouvy a architektonické studie, avšak bez úspěchu, proto žalovaná v pozici žalobkyně následně jako dovolatelka vyměnila inženýrskou společnost za právnická osoba, a s její pomocí přepracovala projektovou dokumentaci do souladu se smlouvou. Na základě znaleckého posudku ke stavebně technickému stavu domu adresa, byl zjištěn havarijní stav některých částí domu, na jehož základě došlo ke změně negativního stanoviska orgánu památkové péče a vydání závazného stanoviska číslo rok ze dne datum o přípustnosti navrhovaného záměru demolice objektu. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka představila v architektonické soutěži polyfunkční projekt kombinující bydlení s komerčním využitím, dostatkem parkovacích stání, vhodně zapadající do okolní zástavby a novostavbu propojenou s rekonstruovanými památkově chráněnými domy, následně však vypracovala a žalobci v pozici žalovaného předložila projektovou dokumentaci k novostavbě anonymizována dvě slova anonymizováno bez složky bydlení, s nedostatečným počtem parkovacích stání, vyznívající v okolní zástavbě, a to i na místě zdemolovaných památkově chráněných objektů, tudíž podle dovolacího soudu v řízení o územním rozhodnutí řádně nesplnila všechny podmínky smlouvy, když první předložená projektová dokumentace se zásadně lišila od domluvených základních parametrů, přičemž tyto odchylky neuměla žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka vysvětlit. Bylo zcela irelevantní, že po výměně inženýrské společnosti došlo k vypracování projektové dokumentace v souladu se smlouvou. Pro odchýlení se od základních parametrů uvedených ve smlouvě v původní dokumentaci nebyl důvod. Dovolací soud současně zjistil, že i přes domněnku shody projektové dokumentace s účelem převodu, by původně žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelky vypracovaná projektová dokumentace vedla v územním řízení k vydání zamítavého rozhodnutí, neboť orgán státní památkové péče předložil negativní stanovisko, tudíž přepracování dokumentace do podoby odpovídající smlouvě nebylo ze strany žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky dobrovolné či vstřícné gesto vůči žalobci v pozici žalovaného, nýbrž jediný způsob, jak mohlo dojít k získání kladného stanoviska orgánu památkové péče, tj. k získání územního rozhodnutí. V uvedeném kontextu uzavřel odvolací soud, že jediný výklad článku VI odst. 2 smlouvy, jenž nevede k absurdním důsledkům, vyžadoval opětovné předložení přepracované projektové dokumentace žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelkou ke schválení jméno žalobce v pozici žalovaného k potvrzení shody s účelem převodu. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka namítla, že tento výklad je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího i Ústavního soudu ohledně interpretačních pravidel právních úkonů, že vůle stran směřovala pouze k jedinému předložení projektové dokumentace žalobci v pozici žalovaného ke kontrole dodržení shody s účelem převodu a žádnou další povinnost v tomto směru neobsahovala. Z jazykového hlediska ani z logického hlediska tedy podle jejího názoru nevyplývá povinnost opětovného předložení přepracovaného materiálu žalovanému. Právě tento výklad prezentovaný dovolatelkou by však ve svém důsledku vedl k nerozumnému následku, neboť žalobce v pozici žalovaného by po formálním jediném předložení jakékoli projektové dokumentace a jejím schválení bez připomínek či s připomínkami, ztratil fakticky možnost ovlivnit konečnou podobu projektové dokumentace, jež bude následně posuzována v územním řízení. Takový závěr je zjevně nerozumný a nelze jej pokládat za skutečný projev vůle žalovaného sledovaný uzavřením článku VI odst. 2, neboť by vedl k absurdnímu důsledku. Odvolací soud nepřistupoval k výkladu smlouvy zcela odtržen od reality a bez důsledného obeznámení se se skutkovým základem případu. Naopak odvolací soud přistoupil k výkladu článku VI v souladu s obsahem celé smlouvy, jejímž účelem byla zástavba předmětných nemovitostí dle urbanisticko-architektonického návrhu. Odvolací soud se zabýval otázkou důvodu předložení projektové dokumentace žalovanému ke kontrole shody s účelem převodu a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu citovanou v odůvodnění jeho rozsudku dospěl k závěru, že jediný možný logický důvod, proč žalobce v pozici žalovaného vtělil do smlouvy článek o předložení projektové dokumentace k posouzení shody s účelem převodu, byl jeho zájem na kontrole výsledku realizace vítězného projektu. Vůle smluvních stran tedy směřovala k realizaci vítězného návrhu vzešlého z architektonické soutěže. Ve spojení s článkem V smlouvy bylo zřejmé, že obsahem projektové dokumentace, jež měla být předložena žalobci v pozici žalovaného k potvrzení shody s účelem převodu, tj. se základními parametry dle článku V smlouvy, měla být projektová dokumentace, jež nakonec získá územní rozhodnutí. Důvodem, proč smlouva výslovně neřešila opakované předložení projektové dokumentace, byla skutečnost, že při jejím uzavírání nemohl žalobce v pozici žalovaného předpokládat, že žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka na základě takto formulované smlouvy předloží projektovou dokumentaci, jež bude zásadně odlišná od dohodnutých základních parametrů, tudíž že bude nezbytné její kompletní přepracování. Dovolací soud zdůraznil, že uvedenou situaci vytvořila žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka, když předložila projektovou dokumentaci, jež účelu převodu neodpovídala, a zásadním způsobem se odlišovala od základních parametrů projektu vymezených v článku V smlouvy celkovou výškou objektu, základním prostorovým a výrazovým členěním, zachováním určitého počtu bytových ploch a ploch pro komerční účely, počet parkovacích míst. Bylo povinností žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelky předložit projektovou dokumentaci v souladu s účelem převodu a shodu měl žalobce v pozici žalovaného posoudit, neboť měl legitimní zájem na realizaci projektu v podobě, jíž žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka prezentovala v architektonické soutěži. Postup žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky však způsobil absurdní situaci, kdy předložená projektová dokumentace účelu převodu neodpovídala, avšak pro prodlení žalobce v pozici žalovaného s vypracováním připomínek nastala domněnka shody, ačkoli se fakticky projektová dokumentace významně odlišovala ve třech ze čtyř základních parametrů. Za absurdní, tudíž neakceptovatelný důsledek by bylo nutno považovat opačnou situaci, kdy by žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka nejprve žalobci v pozici žalovaného předložila projektovou dokumentaci shodnou s účelem převodu, a po jejím odsouhlasení by ji mohla přepracovat dle vlastních představ, aniž by byla povinna tuto změnu představit žalobci v pozici žalovaného, neboť byla dle svého výkladu povinna předložit projektovou dokumentaci pouze jednou. Z uvedeného vyplynulo, že výklad článku VI odst. 2 smlouvy odpovídal ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu formulující pravidla výkladu právních úkonů podle § 35 odst. 2 obč. zák. s odkazem na platnou judikaturu a řešení otázky oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce a rozdělení pravomocí rady a zastupitelstva obce viz. např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. 26 Cdo 1641/2010, v němž dovolací soud konstatoval, že obecní rada není oprávněna delegovat svou pravomoc v oblasti samostatné působnosti (v oblasti správy bytového fondu) na majetkoprávní odbor, a že ani dodatečný souhlas obecní rady (resp. rady městské části) s dáním výpovědi z nájmu bytu nemůže zhojit absolutní neplatnost tohoto právního úkonu ve smyslu § 39 obč. zák. Nejvyšší soud dále odkázal rovněž na svá rozhodnutí ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 26 Cdo 1619/2009, rozsudek ze dne 3. 7. 2009, sp. zn. 26 Cdo 3479/2007, ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1477/2010, a z 21. 9. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4600/2009, když vůle anonymizována dvě slova anonymizováno obec dát konkrétnímu nájemci výpověď z nájmu bytu jako jemu adresovaný hmotněprávní úkon, nemůže být vytvořena tím, že rada městské části zmocní vedoucího bytového odboru úřadu městské části rozhodovat o podání výpovědí z nájmu bytu, tj. činit hmotněprávní úkony určitého typu vůči blíže neurčeným adresátům. Nelze-li zmocnit vedoucího bytového odboru k učinění tohoto hmotněprávního úkonu, nelze k tomu zmocnit ani právnickou osobu a takto (v rozporu se zákonem o obcích) nahradit souhlas obecní rady. Dovolacím soudem nebyla řešena otázka pravomoci projednat a vydat stanovisko k posouzení shody projektové dokumentace s účelem smlouvy, jíž uzavřela obec, tudíž v souladu s výše předestřenou judikaturou bylo lze v obdobné situaci uzavřít, že bez výslovného zmocnění jméno žalobce v pozici žalovaného nebyl útvar hlavního architekta magistrátu oprávněn projednat či odsouhlasit shodu projektové dokumentace s účelem převodu, k čemuž ani nedošlo. Námitka žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky, že postačilo projednání změny projektové dokumentace s útvarem hlavního architekta žalobce v pozici žalovaného, byla podle dovolacího soudu nedůvodná a závěr odvolacího soudu, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze rada obce dle § 99 odst. 1 a § 102 odst. 3 obecního zřízení, byl správný. Faktická shoda projektové dokumentace s účelem převodu byla pro uvedený závěr bez významu. Navíc k domněnce shody projektové dokumentace ze srpna rok došlo v září rok pro prodlení anonymizováno žalobce v pozici žalovaného a především bývalého primátora s odesláním negativního stanoviska, když jméno žalobce v pozici žalovaného přijala negativní stanovisko dne datum, odesláno však bylo až dne datum, přestože útvar hlavního architekta vypracoval posouzení respektování a nerespektování podmínek smlouvy včas. Bylo logické, že k opětovnému posouzení shody projektové dokumentace s účelem převodu byla oprávněna pouze jméno žalobce v pozici žalovaného. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu nevyplýnul závěr, že by veřejnoprávní korporace měla v soukromoprávních vztazích privilegované postavení či požívala vyšší ochranu. Zvláštní povahu žalobce v pozici žalovaného odvolací soud zmínil pouze v souvislosti s odůvodněním smluvní kontroly konečné podoby projektové dokumentace, jíž žalobce v postavení žalovaného sledoval ochranu zájmu a potřeb svých občanů. Zvláštnost procesu tvorby vůle žalobce v pozici žalovaného a jejího projevu zmínil odvolací soud v souvislosti s posouzením shody projektové dokumentace s účelem převodu žalovaným, tj. s tvorbou vůle v podobě přijetí usnesení a jejím projevu formou dopisu starosty či primátora. K námitce žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky, že odvolací soud nezohlednil všechny relevantní okolnosti, když pominul její tvrzení o účelovém zmaření projektu představiteli hnutí anonymizováno, negativním mediálním ohlasu a politickém boji s vedením žalobce v pozici žalovaného, dovolací soud uvedl, že již soud I. stupně ve svých skutkových zjištěních uzavřel, že nebylo prokázáno, že by důvodem nevydání nového nebo revokovaného souhlasu Rady anonymizováno s umístěním stavby byly politické roztržky mezi žalobcem v pozici žalovaného a hnutím anonymizováno nebo jakýkoli zájem radního anonymizována dvě slova jméno příjmení. Uvedené skutkové závěry převzal i odvolací soud, námitky žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky proto vyšly ze skutkových tvrzení, jež nebyly v řízení prokázány, a v dovolacím řízení nebylo lze účinně skutková zjištění zpochybnit. Obdobné platilo pro tvrzenou žalovanou v pozici žalobkyně jako dovolatelky cílenou mediální likvidaci projektu. Negativní mediální ohlas vzbudil reálný záměr žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky zdemolovat památkově chráněné stavby. Odvolací soud rovněž odmítl jako spekulaci tvrzení žalované v pozici žalobkyně jako dovolatelky o dodatečném udělení souhlasu s umístěním stavby jméno příjmení dne datum pouze pro lepší výchozí pozici v soudním sporu. Dovolací soud poukázal i na skutečnost, že si žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka protiřečila, když na jedné straně klade žalobci v pozici žalovaného k tíži, že neposkytl součinnost v situaci, kdy ke kladnému rozhodnutí v územním řízení chyběl pouze souhlas anonymizována dvě slova s umístěním stavby, a poté vytýkala odvolacímu soudu, že se nezabýval důvodem pro odstoupení od smlouvy spočívajícím v blíže neurčených vadách nemovitostí. Žalovaná v pozici žalobkyně jako dovolatelka vystavěla svoji žalobu především na tvrzeném porušení smluvní povinnosti poskytnout součinnost žalobcem v pozici žalovaného, posouzení této otázky opakovaně označila za klíčové a v tomto směru bylo prováděno dokazování i právní výklad a hodnocení smlouvy. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo na závěru, že pro nedostatek porušení právních povinností žalobce v pozici žalovaného nemohla žalovaná v pozici žalobkyně jednostranně odstoupit od smlouvy, namítala-li nesprávný úřední postup orgánů žalobce v pozici žalovaného při výkonu státní správy, nebylo lze taková pochybení přičítat žalobci v pozici žalovaného jako samosprávné územní jednotce, nýbrž by za takové porušení právních povinností odpovídala Česká republika dle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Právě v rozlišení činnosti žalobce v pozici žalovaného jako orgánu přenesené státní moci a v jeho povinnostech jako smluvní strany jednající z pozice vlastníka předmětných pozemků jako samosprávná územní jednotka, bylo třeba vidět jeho specifické postavení. Ve vztahu k námitce, že se odvolací soud nevypořádal s veškerou argumentací žalované v pozici žalobkyně, odkázal dovolací soud na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, že ačkoliv čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod soudy zavazuje, aby svá rozhodnutí odůvodňovaly, tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz jméno příjmení proti Nizozemí, 1994), a proto rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být analyzován ve světle okolností každého případu (viz rozhodnutí ve věcech jméno de příjmení proti Nizozemsku ze dne datum nebo příjmení jméno a Hiro Balani proti Španělsku ze dne datum). Soud usnesením při jednání konaném dne 27. 8. 2019, č. j. 27 C 204/2013 řízení ve věci této přerušil opět podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. ústavní nález, o které bylo rozhodnuto usnesením Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález tak, že se ústavní stížnost odmítá.

6 Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne datum, tento sdělil žalované, že do uplynutí lhůty pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí nebude činit žádné kroky a následně projedná další postup v dané věci s upozorněním na možnost použití smluvních sankcí v případě nedodržení lhůty pro podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. Jak soud zjistil z dopisu ze dne datum, žalobce žalované připomenul blížící se lhůtu pro podání předmětné žádosti. Jak soud zjistil z podání projektové dokumentace pro územní řízení ke kontrole dodržení shody ze dne datum, žalovaná předložila žalobci projektovou dokumentaci pro územní řízení včetně všech potřebných vysvětlení, a to za účelem kontroly dodržení shory projektové dokumentace s účelem převodu nemovitostí podle čl. V předmětné kupní smlouvy. Jak soud zjistil ze žádosti o vydání územního rozhodnutí ze dne datum, že dne datum podala žalovaná k příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby anonymizována dvě slova. Jak soud zjistil ze žádosti žalované ze dne datum, žalovaná požádala žalobce o přerušení územního řízení, aby mohla reagovat na připomínky žalobce k projektové dokumentaci pro územní řízení. Jak soud zjistil z usnesení stavebního úřadu o přerušení řízení ze dne datum, stavební úřad přerušil územní řízení. Jak soud zjistil z vyjádření žalobce k projektové dokumentaci doručeného žalované dne datum, žalované bylo doručeno vyjádření žalobce obsahující připomínky k projektové dokumentaci pro územní řízení. Jak soud zjistil z výzev stavebního úřadu ze dne datum a datum, rovněž stavební úřad žalovanou vyzval, aby odstranila několik nedostatků v projektové dokumentaci pro územní řízení. Jak soud zjistil z článku z anonymizována dvě slova ze dne datum publikovaného dne datum na internetovém portálu webová adresa, celá věc byla medializována, přičemž v článku bylo konstatováno, že anonymizováno obec, anonymizováno pohrozil obvodu zrušením kvůli chátrající památce s tím, že v článku se psalo, že kupec, tj. žalovaná, dodržuje smlouvu s městem, kde jsou stanoveny určité konkrétní termíny, avšak město mu brání v jejich dodržení, protože obvod brzdí územní řízení. Jak soud zjistil ze záznamu z jednání ze dne datum a dopisu anonymizována dvě slova ze dne datum, došlo k zastavení financování projektu anonymizována dvě slova ze strany financující banky, o čemž byl žalobce informován na jednání dne datum, jež se konalo v obec. Zároveň byl žalobce seznámen se skutečností, že žalovaná ztratila i budoucí nájemce nebytových prostor v projektu anonymizována dvě slova. Jak soud zjistil z usnesení o zastavení územního řízení ze dne datum, žalovaná v souvislosti se shora uvedeným požádala stavební úřad o zastavení územního řízení, neboť jeho pokračování ztratilo význam. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že územní řízení bylo zastaveno stavebním úřadem dne datum. Jak soud zjistil z čestného prohlášení anonymizováno jméno příjmení, žalovaná již v roce rok projevila zájem o odkup městských nemovitostí za účelem realizace projektu, přičemž žalobce rozhodl o prodeji prostřednictvím developerské soutěže s důrazem na urbanisticko-architektonickou kvalitu budoucí zástavby. Uvedená developerská soutěž byla územní celek vypsána v roce rok. Žalovaná se soutěže zúčastnila společně se právnická osoba, a.s., kterou nabyl do svého vlastnictví v rámci přípravy projektu, jelikož byla vlastníkem komplexu sousedních historických budov označovaných jako anonymizováno, což žalované umožnilo řešit v rámci projektu rekultivaci celého bloku, renovaci zdevastovaných a nefunkčních, pro obyvatele obec však významných, historických budov a unikátně je propojit s moderní architekturou, přičemž projekt žalované byl vyhodnocen jako vítězný, což bylo stvrzeno usnesením zastupitelstva žalobce dne datum, číslo jímž bylo rozhodnuto o prodeji a zástavbě nemovitostí žalované. Následně sdělila žalovaná se právnická osoba, a.s. dne datum žalobci k jeho dotazu, že projekt bude realizovat samostatně žalovaná, na kterou byly za uvedeným účelem převedeny i předmětné sousední historické budovy. Jak soud zjistil ze závazného stanoviska oddělení památkové péče z datum, číslo rok, projekt byl shledán z hlediska státní památkové péče přípustným. Jak soud zjistil z dopisu žalobce jeho obvodu anonymizováno ze dne datum včetně usnesení Rady žalobce s odsouhlasením a související tiskovou zprávou, že dne datum k nápravě vyzval žalobce svůj územní obvod, který svému územnímu obvodu anonymizováno adresoval dopis ze dne datum schválený jméno žalobce, ve kterém anonymizováno mimo jiné upozornil, že je součástí města a měl by respektovat jeho závazky včetně předmětné kupní smlouvy. Jak soud zjistil z dopisu žalobce ze dne datum, žalobce nebyl povinen udělit souhlas s umístěním stavby projektu na předmětných nemovitostech. Jak soud zjistil z odpovědi žalované na dopis žalobce z datum datovanou datum, žalovaná nesouhlasila s vyjádřením žalobce v dopisu ze dne datum, neboť to podle ní bylo v příkrém rozporu s autentickým jednáním žalobce v rozhodné době. Jak soud zjistil z článků„ obec se stále soudí s developerem“ uveřejněného dne datum v regionální mutaci deníku anonymizováno (ulice anonymizována dvě slova anonymizováno) a„ Pražský městský soud se bude zabývat sporem územní celek s developerskou právnická osoba příjmení“ publikovaným datum na serveru webová adresa, že bylo i podle prohlášení tehdejšího primátora žalobce, jméno příjmení, pro anonymizováno publikované např. v regionální mutaci deníku anonymizováno nebo na zpravodajském serveru webová adresa nepochybné, že žalovaná původní projekt realizovat nebude, protože již nemá žádná platná povolení. V uvedeném případě anonymizováno uvedl, že město preferuje variantu, aby pozemky nabylo město, když k uvedenému existuje i konstrukce v rámci kupní smlouvy, kdy město mělo možnost pozemky nabýt zpět v případě, že investor nezrealizuje investiční záměr. Jak soud zjistil z protokolu z ústního jednání název soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, byla v něm zachycena výpověď bývalého primátora žalobce, anonymizováno příjmení, jenž potvrdil, že představitelé obvodu používali projekt k politickému boji s představiteli města, věc záměrně medializovali a mařili nejen projekt i další obdobné realizace dojednané a plánované městem. Jak soud zjistil z dopisu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka spisová značka adresovaného žalované ve spojení se-mailem ze dne datum, žalobce vyjádřil zájem na realizaci projektu společnosti za dodržení podmínek ujednaných v kupní smlouvě a za předpokladu řádného plnění závazků obou smluvních stran. Po provedené analýze skutkového stavu a právního stavu předmětné věci měli za to, že ze strany anonymizováno nedošlo k tvrzenému porušení závazku anonymizováno poskytnout společnosti nezbytnou součinnost dle čl. VI. odst. 7 kupní smlouvy. Vznik povinnosti stát. instituce udělit společnosti smluvní právo stavby či jednostranný souhlas s umístěním stavby pro účely územního řízení, mohl nejdříve nastat až po vyjádření stanoviska anonymizováno ke shodě projektové dokumentace s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvy, anebo po marném uplynutí lhůty 45 dnů, tudíž za relevantní žádost o udělení souhlasu s umístěním stavby by bylo možno pouze v případě fikce shody projektové dokumentace s účelem převodu považovat až žádost společnosti ze dne datum SMO nebylo povinno smluvně zřídit právo stavby či udělit jednostranný souhlas s umístěním stavby společnosti pro účely územního řízení dříve, než jim bude potvrzena shoda projektové dokumentace s účelem převodu, neboť až po vystavení potvrzení byla a je společnost oprávněna podat řádnou a kompletní žádost o vydání územního rozhodnutí, přičemž porušení uvedeného závazku zakládalo právo anonymizováno zrušit kupní smlouvu odstoupením. Ke dni datum, k němuž byl anonymizováno doručen přípis společnosti, jímž odstupuje od kupní smlouvy ze dne datum, nebylo možno pokračovat v přerušeném územním řízení do datum, když k žádosti o vydání územního rozhodnutí byla předložena projektová dokumentace, jež byla v průběhu územního řízení změněna podstatným způsobem, tudíž ji stihla povinnost původní žádost upravit, případně vzít původní žádost zpět a podat žádost novou, neboť původní žádosti by nebylo možno vyhovět, přičemž společnost nepožádala o vydání nového kladného koordinovaného stanoviska anonymizována dvě slova, když kladné vyřízení dílčí závazné stanovisko oddělení památkové péče číslo 2011 ze dne datum pouze nahradilo původní dílčí negativní stanovisko a s ohledem na podstatné změny projektové dokumentace bylo nutno, aby společnost požádala o vydání nových dílčích závazných stanovisek odboru dopravy, odboru životního prostředí a odboru územního plánování. Žalobci byla známa skutečnost, že rada městského obvodu část obce a část obce rozhodla usnesením číslo ze dne datum o udělení souhlasu s umístěním stavby a uzavření smlouvy o poskytnutí práva stavby pro účely územního řízení a pro účely stavebního řízení. jméno příjmení, když přezkoumala změněnou projektovou dokumentaci, sdělila radě městského obvodu anonymizováno, že by v případě řádného splnění závazku společnosti předložit změněnou projektovou dokumentaci k posouzení její shody s účelem převodu dle čl. V kupní smlouvy sdělila společnosti kladné stanovisko a z tohoto důvodu souhlasila s udělením souhlasu k umístění stavby na dotčených pozemcích pro účely územního řízení, a to výlučně z důvodu vyřešení současné situace smírnou cestou vedoucí k řádnému plnění závazků smluvních stran kupní smlouvy ze dne datum. Jak soud zjistil z dopisu žalované žalobcem ze dne datum, žalobce měl zájem na plnění ze strany žalované, když uvedl v dopise, že s ohledem na zasedání zastupitelstva konané datum a neplatné odstoupení žalované dopisem ze dne anonymizováno rok, má nadále žalobce zájem na plnění závazků žalovanou vyplývajících z kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu s tím, že vyjádřil vůli od žalované neodkoupit nemovitosti v kat. úz. část obce podle nabídky ze dne anonymizována dvě slova rok do svého vlastnictví, přičemž s obsahem uvedeného dopisu vyslovilo souhlas zastupitelstvo usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo spisová značka. Jak soud zjistil z webových stránek anonymizováno ze dne datum k jméno příjmení, zemřelému datum, jenž byl sochař, jehož umělecký výtvor měl být kvůli projektu přesunut se souhlasem umělce na jiné místo, nešlo o překážku podání řádné a včasné žádosti žalované v řízení o územním rozhodnutí. Když jeho úmrtí nebylo stěžejní překážkou pro podání žádosti žalované v územním řízení. Jak soud zjistil z výzvy ze dne datum č. anonymizováno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou prostřednictvím jejího právního zástupce k plnění ve výzvě uvedených pohledávek žalobce. Jak soud zjistil z e-mailu ze dne datum, žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k plnění dlužných částek s tím, že šlo zároveň o předžalobní výzvu žalobce žalované podle § 142 o.s.ř.

7 Soud rozhodl z důvodu hospodárnosti řízení a nadbytečnosti o zamítnutí provedení návrhů důkazů na doplnění dokazování předložených žalovanou stranou vyjma jím provedených důkazů označených čísly 16 až 21, 35, 36, 38, 55, 60, 66, 81 až 83, 89, 92, 96 a 97, které považoval za pro věc podstatné i se zřetelem na apel žalované. Důkaz číslo navrhovala provést i strana žalující, tudíž tento důkaz žalované soud rovněž provedl. Ostatní důkazy navrhované žalovanou, považoval soud za nadbytečné, proto je neprováděl.

8 Po právní stránce věc soud hodnotil podle přechodného ustanovení § 3028 o. z. ve spojení s ustanoveními zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do datum soud I. stupně vzal za prokázanou skutečnost se zřetelem ke shora provedenému dokazování a rozhodnutí vyšších soudů včetně soudu Ústavního, že kupní smlouva zanikla ke dni datum, tudíž prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny skončilo k tomuto dni, proto jsou všechny uplatňované smluvní pokuty počítány do dne datum, přičemž zánik kupní smlouvy je mezi stranami nesporný i se zřetelem k rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a navazujících rozhodnutí Nejvyššího i Ústavního soudu ČR, podle kterých je zřejmé, že odstoupení od kupní smlouvy, o které se pokusila žalovaná dne datum je neplatným a kupní smlouva tak trvala, resp. existovala až do odstoupení od kupní smlouvy učiněného žalobcem. Soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, připustil změnu žaloby podle 95 o.s.ř., a to se zřetelem ke skutečnosti, že žalobce vzal žalobu zpět v rozsahu částky 20 770 019 Kč odpovídajícím nárokům žalobce na doplatek části kupní ceny za rok rok, rok, rok Podle ustanovení § 517 obč. zák. je-li dlužník v prodlení se splnění peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření kupní smlouvy a smlouvy o předkupním právu ev. číslo ze dne datum, ve znění dodatku číslo ke kupní smlouvě a smlouvě o předkupním právu ze dne datum. Na základě čl. IV. odst. 2 písm. b) kupní smlouvy byl žalovaná povinna vždy nejpozději do 31. 1. příslušného kalendářního roku hradit část kupní ceny vyplývající z kupní smlouvy v částce částka. Pokud šlo o příslušnou část kupní ceny za rok rok ve výši částka splatnou k datum, nebyla žalovanou uhrazena. Žalobce přistoupil v souladu s odst. IV. odst. 3 kupní smlouvy k odstoupení od kupní smlouvy, což bylo učiněno dopisem ze dne datum doručeným žalované dne datum podle doručenky z datové schránky. Kupní smlouva zanikla ke dni datum, prodlení žalované s úhradou všech částí kupní ceny k uvedenému dni skončilo, proto jsou všechny uplatňované smluvní pokuty počítány dne datum. Pokud šlo o odstoupení žalované od kupní smlouvy ke dni datum, toto soud hodnotil jako neplatné, když kupní smlouva trvala nadále až do odstoupení od kupní smlouvy učiněné žalobcem dne datum. S ohledem na uvedenou skutečnost, vzal žalobce zpět svojí žalobu v rozsahu částka, jež odpovídala nárokům žalobce na doplatek části kupní ceny za rok rok, rok, rok, rok anonymizováno rok. Žalovaná svým jednáním, resp. porušováním kupní smlouvy zmařila možnost naplnění jejího účelu a donutila žalobce k odstoupení od kupní smlouvy. Podle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy má žalobce v případě, že jakákoliv část kupní ceny není hrazena dle kupní smlouvy, nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši částka za každý den prodlení. Žalobce vzhledem k prodlení s úhradou části kupní ceny 2013 uplatnil nárok na úhradu části smluvní pokuty za období od datum do datum, přičemž délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny za rok 2013, nad rámec v tomto řízení již uplatněné činí ke dni datum 223 dní a žalobce proto požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši 2 230 000 Kč. Dále žalobce s ohledem na prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2014 požadoval nad rámec částek, jež jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od datum do datum. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny za rok 2014 nad rámec v tomto řízení již uplatněné činila ke dni datum 223 dní a žalobce proto požadoval úhradu smluvní pokuty za uvedené období ve výši 2 230 000 Kč. Žalobce se zřetelem na prodlení s úhradou části kupní ceny 2015 požadoval nad rámec částek, jež jsou předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od datum do datum. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny 2015 nad rámec v tomto řízení uplatněné činila ke dni datum 223 dní a žalobce požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši 2 230 000 Kč. Dále žalobce vzhledem k prodlení s úhradou části kupní ceny 2016 požadoval nad rámec částek, které jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od datum do datum. Délka prodlení žalované s úhradou části kupní ceny 2016, nad rámec v tomto řízení již uplatněném, činila ke dni datum 223 dní a žalobce požadoval úhradu smluvní pokuty za uvedené období ve výši 2 230 000 Kč. Dále žalobce s ohledem na prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2017 požadoval na rámec částek, jež jsou již předmětem tohoto řízení rovněž úhradu části smluvní pokuty za období od datum do datum. Délka prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2017 činila nad rámec již uplatněné ke dni datum 223 dní a žalobce tudíž požadoval úhradu smluvní pokuty za toto období ve výši 2 230 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předmětných částek v rozsahu prodlení počítaného do datum předžalobní výzvou ze dne datum doručenou e-mailem téhož dne ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení, jež uplynula dne datum. Žalovaná je tak počínaje dnem datum v prodlení s úhradou shora uvedených částek. Žalobce rozšířil nárok na úhradu smluvní pokuty o částku 11 150 000 Kč včetně úroku z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení. Žalovaná byla od datum až do zániku kupní smlouvy v prodlení rovněž s úhradou části kupní ceny za rok 2018, vznikl žalobci v souladu s čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za každý den trvání takového prodlení. Žalovaná byla výzvou ze dne datum vyzvána k úhradě smluvní pokuty v rozsahu vzniklé smluvní pokuty 200 000 Kč za 20 dní prodlení. Ke dni podání žaloby výše nároku žalobce vzrostla na 390 000 Kč za dobu od datum do datum včetně. O uvedenou částku žalobce rozšířil žalobu o částku 390 000 Kč s příslušenstvím od datum do zaplacení. Mezi účastníky bylo nesporné, že dopisem ze dne datum doručeným žalované dne datum, žalobce značnou část svých nároků, jež uplatňuje v tomto řízení, započetl oproti pohledávce na vydání již zaplacené části kupní ceny dle kupní smlouvy, která žalované vznikla v důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobce. Pohledávka žalovaného činila částku 54 149 518,96 Kč a oproti této částce žalobce započetl pohledávku na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny 2013 za období od datum do datum, tj. za 1 865 dnů trvání prodlení, při denní sazbě smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy tak činila celková výše pohledávky žalobce na uhrazení smluvní pokuty za prodlení s úhradou části kupní ceny 2013 částku 18 650 000 Kč a příslušné úroky z prodlení z této částky, za rok 2014 činila smluvní pokuta za prodlení s úhradou části kupní ceny za rok 2014 za období od datum do datum za 1 500 dnů trvání prodlení při denní sazbě 10 000 Kč dle čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy celková výše pohledávky 15 000 000 Kč a příslušné úroky z prodlení z uvedené částky, za rok 2015 byla smluvní pokuta za období od datum do datum částku 11 350 000 Kč za 1 135 dnů dle shora citovaného čl. IV. odst. 3 kupní smlouvy. Za rok 2016 činila smluvní pokuta spolu s úroky z prodlení částku 7 700 000 Kč za období od datum do datum za 770 dnů trvání prodlení. Za rok 2017 činila smluvní pokuta částku 4 040 000 Kč s úroky z prodlení za období od datum do datum za 400 dnů. Za rok 2018 činila smluvní pokuta s úrokem z prodlení částku 390 000 Kč za 39 dnů trvání prodlení od datum do datum. Žalobce započetl pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v plném rozsahu pohledávky žalované na vrácení kupní ceny. Pohledávky na smluvní pokutu jsou započítány od nejpozději vzniklé, tj. od pohledávky na smluvní pokutu 2018 postupně až po pohledávku na smluvní pokutu 2013, a to až do úplného zániku pohledávky žalované na vrácení kupní ceny včetně případného příslušenství, přičemž nejdříve bylo započítáváno na jistinu pohledávky žalované. Žalobce započítával na straně svých pohledávek na mluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny jistinu těchto pohledávek, přičemž příslušenství uvedených pohledávek v podobě úroků z prodlení zůstalo započtením nedotčeno. Započtením učiněným žalobcem nedošlo k zániku jeho pohledávky na smluvní pokutu 2013 v rozsahu 2 980 481,04 Kč, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Předmětem řízení zůstává nadále příslušenství pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, a to v celkové výši 6 299 390 Kč. Žalovaná dopisem ze dne datum odmítla zápočet provedený žalobcem s odkazem na § 1978 o. z. že by k započtení neměly být způsobilé pohledávky tzv. nejisté, když do uvedené kategorie spadají i některé nároky na uhrazení smluvních pokut, tj. dle názoru žalované rovněž pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny žalobce. Ze strany žalované byla zpochybňována platnost provedeného započtení. Žalobcovy pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, tak pohledávka na vrácení uhrazené kupní ceny na straně žalované se řídí právní úpravou, jíž se řídila původní kupní smlouva, tj. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění. příjmení režimem se řídí i zánik pohledávek, jak vyplynulo ze shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Vzhledem ke skutečnosti, že starý občanský zákoník neobsahoval žádné ustanovení obdobné § 1978 o. z., nebyl důvod k omezenému započtení. Pokud šlo o zákonný úrok z prodlení žalobcem uplatňovaný z částky 14 560 000 Kč, tento žalobce uplatnil od datum, kdy nastalo prodlení. Pokud šlo o zákonný úrok z prodlení z částky 16 410 000, pak jej uplatňoval od datum. Z částky 40 000 Kč žalobce uplatnil úrok z prodlení od datum, z částky 11 400 000 Kč žalobce uplatnil úrok z prodlení od datum, poslední část pak ve výši 1 140 000 Kč od datum. Podle souvisejícího řízení odstoupení od předmětné kupní smlouvy žalované dne datum nebylo platným právním úkonem. Kupní smlouva trvala i po uvedeném datu a žalovaná byla povinna plnit nadále své povinnosti dle kupní smlouvy, k čemuž byla žalobcem opakovaně, a to každý následující rok vyzývána. Z uvedeného bylo patrné, že žalovaná si musela být vědoma skutečnosti, že žalobce považuje kupní smlouvu za nadále platnou a účinnou a celková výše pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny byla způsobena výlučně pasivitou a délkou prodlení na straně žalované. Pohledávky na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v celé výši 57 130 000 Kč tak žalobci vznikly, přičemž žalobce uvedený nárok započetl proti nesporné pohledávce žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny ve výši 54.149.518,96 Kč, když započtení bylo provedeno co do jistiny pohledávek žalobce na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, a to od nejpozději vzniklé pohledávky žalobce, tj. od pohledávky na smluvní pokutu 2018 postupně až po pohledávku na smluvní pokutu 2013 až do úplného zániku pohledávky žalované na vrácení kupní ceny. Vzájemné pohledávky stran, jakož i proces započtení se řídil § 580 obč. zák. Vzájemné pohledávky zanikly zpětně k datu, kdy se tyto setkaly dne datum, tj. k datu doručení odstoupení od kupní smlouvy žalobcem žalované, tj. ke dni vzniku pohledávky žalované na vrácení uhrazené části kupní ceny nemovitostí. K uvedenému dni došlo k ukončení prodlení žalované se zaplacením pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny v rozsahu, kterým tyto započtením zanikly. Do uvedeného data byl rovněž propočítán kapitalizovaný úrok z prodlení, jenž nadále byl žalobcem uplatňován odůvodnění v tomto řízení. Zápočet vzájemných pohledávek provedený dopisem žalobce ze dne datum soud hodnotil jako platný a účinný, tudíž ve vztahu k pohledávkám na úhradu smluvní pokuty za prodlení s úhradou kupní ceny žalobce považoval soud nárok žalobce co do částky 2 980 481,04 Kč jako jistiny, kdy celá uvedená část připadá na část smluvní pokuty za prodlení s úhradou kupní ceny za rok 2013 a dále pak v rozsahu úroků z prodlení s úhradou pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, neboť tyto nebyly předmětem provedeného zápočtu. Kapitalizované úroky byly předmětem řízení jako příslušenství uplatňovaných pohledávek, přičemž výše úroků z prodlení činí částku 5 240 512,83 Kč. Soud má za to, že důvodnou je i pohledávka žalobce spočívající ve smluvní pokutě ve výši 2 x 1 000 000 Kč za předčasné podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a současně za nepodání řádné žádosti o vydání územního rozhodnutí, u nichž žalobce zcela odkazuje na svá předchozí podání.

9 Soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku tak, že zamítl žalobu co do částky žalovanou zaplacených kupních cen.

10 Soud žalobě vyhověl II. v rozsahu tam uvedeném jako důvodné.

11 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 804 023 Kč. Žalobce přistoupil k započtení svých pohledávek spočívajících v pohledávkách na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny proti pohledávce žalované, jakmile žalované vznikla oproti žalobci pohledávka na vrácení části uhrazené kupní ceny. Žalovaná platnost a účinnost započtení napadla, tudíž žalobce v řízení pokračoval v plném rozsahu, neboť dosažení soudního rozhodnutí, v němž by byla otázka započtení posouzena, bylo nezbytné pro zabránění vzniku dalších sporů mezi stranami, resp. pro zabránění vzniku rizika promlčení části pohledávek na smluvní pokutu za prodlení s úhradou kupní ceny, které by v případě částečného zpětvzetí žaloby hrozilo. Soud má za to, že žaloba byla podána důvodně, přičemž opakovaně to byla žalovaná, kdo svým protiprávním jednáním způsobila, že od předmětné kupní smlouvy žalobce odstoupil a následným zpochybňováním provedeného zápočtu nenechala žalobci jinou možnost, než pokračovat v zahájeném řízení. Sáma žalovaná v řízení uplatnila kompenzační námitku v rámci své procesní obrany přípisem ze dne datum. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náklady tohoto řízení, neboť vedení sporu i pokračování v něm bylo způsobeno výlučně z důvodů na straně žalované. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 742 900,50 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 220 993 Kč sestávající z částky 48 420 Kč za každý z 18ti úkonů (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 4x účast u jednání soudu, předžalobní výzva, 9x doplnění či rozšíření žaloby a vyjádření ve věci, 1x odvolání do usnesení, písemný závěrečný návrh ve věci) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 871 560 Kč včetně 18ti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 5 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 4x účast u jednání soudu, předžalobní výzva, 9x doplnění či rozšíření žaloby a vyjádření ve věci, 1x odvolání do usnesení, písemný závěrečný návrh ve věci) dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 876 960 Kč, tj. ve výši 184 162 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

12 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho splnění návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.