OSPH01 39 C 72/2020

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku částka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka.

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka. V žalobě uvedl, že mu bylo dopisem ze dne datum oznámeno zahájení řízení o vyvlastnění pozemku parc. číslo žalobce, resp. o omezení vlastnického práva žalobce k tomuto pozemku zřízením věcného břemene pro účely veřejné prospěšné stavby. Městský úřad rozhodl o vyvlastnění v podobě věcného břemene rozhodnutím stát. instituce ze dne datum, sp. zn. anonymizováno číslo číslo rok a žalobci přiznal za toto omezení náhradu. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal, Krajský úřad v územní celek odvolání dne datum, sp. zn ústavní nález anonymizována dvě slova, číslo jednací zamítl. Žalobce podal proti rozhodnutí Krajského úřadu žalobu, které název soudu vyhověl a rozhodnutí Krajského úřadu rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, zrušil. Krajský úřad usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací řízení přerušil do doby vyřízení kasační stížnosti, kterou podal Krajský úřad. Žalobce podal proti rozhodnutí o přerušení řízení odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj, které odvolání vyhovělo rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Mezitím Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost kraje rozhodnutím ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Věc byla zároveň vrácena stát. instituce, jelikož Krajský úřad dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušil původní rozhodnutí Městského úřadu a věc vrátil Městskému úřadu k novému projednání. stát. instituce rozhodl usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka číslo rok, tak, že se vyvlastňovací řízení zastavuje. Ministerstvo pro místní rozvoj svým rozhodnutím zrušilo rozhodnutí o přerušení, název soudu zrušil rozhodnutí o vyvlastnění, Krajský úřad v obec zrušil nezákonné rozhodnutí o vyvlastnění. V souladu s § 442 odst. 1 obč. zák. a judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) se nahrazuje skutečná škoda (škoda v užším smyslu) a ušlý zisk. Skutečná škoda může obecně spočívat v nutnosti vynaložit náklady, které by při pravidelném běhu událostí (tj. pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání, resp. k nesprávnému úřednímu postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí) být vynaloženy nemusely. Na základě popisovaných skutečností musel žalobce zbytečně použít právních služeb anonymizováno jméno příjmení, aby s jeho pomocí byly ochráněny ústavní práva žalobce a mohl se bránit proti nesmyslnému a nezákonnému počínání vyvlastňovacího úřadu. Žalobci tak vznikly náklady ve výši částka. Dále vznikla žalobci skutečná škoda za znalecký posudek č. rok rok vyhotovený znalcem příjmení jméno příjmení. Za vyhotovení znaleckého posudku žalobce zaplatil částka. Řízení o vyvlastnění bylo nakonec zastaveno, aniž by stát. instituce žalobci uhradil náklady na zpracování znaleckého posudku. Žalobci však náklady na vypracování posudku vznikly. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, spočívajícího v rozdílu mezi cenou, za kterou poškozený mohl věc prodat, ale v důsledku škodné události neprodal, a obvyklou cenou věci. Žalobce mohl prodat pozemky číslo firmě právnická osoba Před neoprávněným zahájením vyvlastňovacího řízení měl žalobce podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou právnická osoba na výši částka. Z důvodu omezení tzv. plombou, nemohl žalobce oba pozemky prodat. V dnešní době by bylo možné pozemky prodat dle znaleckého posudku za částka. Vzniklá škoda je tedy ve výši částka (výsledek rozdílu částka a částka). Za nezbytné vynaložení finančních prostředků na vyhotovení znaleckého posudku číslo vznikly na straně žalobce náklady ve výši částka. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, kdy žalobce nemohl využít svých majetkových práv, která představují určitou majetkovou hodnotu a to tím, že by pozemek číslo mohl i pronajímat. Po celou dobu nezákonně vyvolaného vyvlastňovacího řízení žalobce díky tzv. plombě neměl možnost pozemek pronajímat. Výše takto vzniklé újmy lze určit z následujícího výpočtu: Výpočet vychází ze znaleckého posudku vytvořeného pro vyvlastňovací řízení. Na straně 6 se uvádí, že obvyklé nájemné pro pozemek parcelní číslo je v jednotkové ceně anonymizována dvě slova Kč/m2 a procentní sazba pro stanovení nájemného je anonymizováno. Dále je uveden vzorec pro výpočet obvyklého nájemného ve tvaru počet m2 * jednotková cena Kč/m2 * anonymizováno. Tedy celkové obvyklé nájemné je rok dní * částka = částka.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne datum a uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Dále uvedla, že žalobce uplatnil u žalované svou žádost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon číslo Sb“) dne datum. Žalovaná uvedla, že na podobném skutkovém základě žalobce uplatnil již nárok na zadostiučinění ve výši částka za nemajetkovou újmu, která byla rozsudkem název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zamítnuta. Dále žalobce uplatnil nárok, taktéž na základě shodného skutkového stavu, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který byl částečně přiznán a dopisem žalované ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo konstatováno porušení práva. Tento nárok je nyní projednáván před název soudu pod sp. zn. spisová značka, kdy za stát vystupuje Ministerstvo financí jakožto organizační složka oprávněná jednat jménem státu. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kterým bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, a to konkrétně zřízením věcného břemene v rozsahu výměra ve prospěch právnická osoba pro účely veřejně prospěšné stavby„ Přeložka silnice spisová značka anonymizována dvě slova - anonymizováno obec, konkrétně stavebního objektu SO číslo Přeložka přípojky VN pro právnická osoba v km anonymizováno“. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je zapotřebí splnění několika předpokladů, kterými jsou existence škody, nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, popř. orgánu územní samosprávy ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Současně zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává dvě formy odpovědnosti státu za škodu - odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Tyto dvě formy přísně odlišuje. V daném případě žalobce spatřuje pochybení a nesprávný úřední postup vyvlastňovacího úřadu v tom, že vyvlastňovací úřad vadně posoudil územní rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby pozemní komunikace vydané na žádost vyvlastnitele jako doklad prokazující existenci veřejného zájmu k naplnění účelu vyvlastnění. Tato vada se však přímo odrazila v obsahu rozhodnutí jak vyvlastňovacího tak krajského úřadu, nelze tudíž vyvozovat vznik odpovědnosti státu za škodu z důvodu nesprávného úředního postupu, nýbrž pouze z důvodu nezákonného rozhodnutí. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Žalovaná uvádí, že v daném případě bylo jako pravomocné zrušeno pouze rozhodnutí krajského úřadu ze dne datum. U ostatních rozhodnutí uváděných žalobce nebyly podmínky stanovené zákonem splněny, jelikož rozhodnutí byla zrušena na základě řádného opravného prostředku jako nepravomocná. Podmínka existence nezákonného rozhodnutí nicméně byla v případě soudem zrušeného rozhodnutí krajského úřadu ze dne datum splněna. Co se týče existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a žalobcem tvrzenou škodou ve výši částka, která má spočívat v nákladech právního zastoupení, tak tato škoda nemůže být následkem škodné události (nezákonného rozhodnutí), neboť právní služby byly dle předložené faktury účtovány v roce rok, tedy anonymizováno roky před vydáním nezákonného rozhodnutí krajského úřadu. Stejně tak cena částka za znalecký posudek znalce příjmení jméno příjmení byla účtována v roce rok. Ohledně škody ve výši částka, která má činit rozdíl mezi cenou, za kterou mohl dle smlouvy o smlouvě budoucí žalobce pozemky prodat a jejich hodnotou stanovenou ve znaleckém posudku, musí žalovaná konstatovat, že zde nemůže být splněn předpoklad existence příčinné souvislosti, neboť v době vydání nezákonného rozhodnutí již smlouva o smlouvě budoucí ze dne datum pozbyla účinnosti, jelikož dle čl. II odst. 1 této smlouvy muselo dojít k uzavření kupní smlouvy na základě výzvy uskutečněné ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, přičemž tato lhůta tak uplynula dne datum (viz § 50a starého občanského zákoníku), tedy takřka anonymizováno roky předtím, než bylo nezákonné rozhodnutí krajského úřadu vydáno. Případný ušlý zisk žalobce způsobený nemožností prodeje pozemků v důsledku nezákonného rozhodnutí tak není prokázán, jelikož dle judikatury Nejvyššího soudu, např. jeho rozsudku ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4313/2008,„ ztracená obchodní (výdělečná) příležitost musí být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru“. Nestačí tedy pouze hypotetický ušlý prospěch, který spočívá v předpokládaném výdělku nebo podnikatelském záměru. Co se týče škody ve výši částka, tak tento náklad nesouvisí s vyvlastňovacím řízením. Tento náklad byl vynaložen za účelem zjištění hodnoty nemovitosti, zřejmě pro účely uplatnění nároku na náhradu škody, a nemůže být tudíž v příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím. Ohledně škody ve formě ušlého zisku spočívajícího v nemožnosti pronájmu pozemků, žalovaná uvádí, že ušlým ziskem se rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v tom, že v důsledku škodné události nedošlo ke zvětšení majetku poškozeného, které mohl poškozený doložitelným způsobem očekávat se zřetelem k obvyklému chodu věcí. V daném případě žalobce vyčíslil škodu jako ušlé nájemné, nedoložil však, že by měl reálnou možnost věc pronajímat za uvedenou cenu či ji propachtovávat a z takto stanovené škody nelze dovodit, že měl žalobci vzniknout nějaký prospěch, který mohl reálně očekávat. Vznik škody tak nelze mít za prokázaný. V této souvislosti žalovaná zdůrazňuje, že omezení vlastnického práva za účelem zřízení věcného břemene se týkalo výměry o rozloze výměra. Poznámka v katastru, že pozemek parc. číslo o výměře výměra, vedeném jako orná půda, je předmětem řízení o omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, žalobci nemohlo znemožnit pozemek pronajímat a ani tato škoda tak nemůže být v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Ostatně z předchozích zjištění žalované vyplývá, že pozemek pravděpodobně pronajat či propachtován byl. Nehledě na výše uvedené je žalovaná dále toho názoru, že pokud výše uvedená škoda žalobci vznikla v souvislosti s omezením dispozice s pozemkem ve vyvlastňovacím řízení, pak stát za takový následek vůbec neodpovídá podle zákona č. 82/1998 Sb., a to ani tehdy, pokud v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Podle § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění je při zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žádosti odpovědný za škodu nebo jinou újmu vyvlastnitel. Vyvlastňovací řízení v tomto případě sice bylo zastaveno kvůli neodstranění vady žádosti spočívající v nedoložení náležitého územního rozhodnutí, podle názoru žalované však nemůže být rozhodující, aby vyvlastnitel, který ví, že potřebnou listinu nemá, úmyslně nevzal žádost zpět (k čemuž samozřejmě nemůže být vyvlastňovacím úřadem nucen) a jen čekal na zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu tak, aby vyvlastňovanému (při mechanickém a doslovném výkladu § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění) nevznikl hmotněprávní nárok na náhradu škody/jiné újmy (k charakteru nároku viz také např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 335/2016-52 ze dne 31. 5. 2017). Žalovaná má tak za to, že se žalobce měl primárně domáhat náhrady škody vůči skutečnému škůdci, tedy vůči vyvlastniteli (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4121/2013). Žalovaná je tak toho názoru, že v této věci není pasivně legitimována podle zákona č. 82/1998 Sb. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Soud k věci provedl následující dokazování:

4. Dle listu vlastnictví číslo je vlastníkem pozemku parc. číslo v k.ú. část obce žalobce. Z kupní smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce jako kupující koupil pozemek parc. číslo o výměře výměra v obci obec, k.ú. část obce za kupní cenu částka.

5. Z poptávky pozemků ze dne datum má soud za prokázané, že anonymizováno příjmení za klienta společnost právnická osoba vytipoval lokalitu v část obce, kde se nachází i pozemky ve vlastnictví žalobce číslo proto se na žalobce obrací s dotazem, zda by bylo možné uvažovat o jejich prodeji.

6. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalobce jako budoucí prodávající uzavřel tuto smlouvu se právnická osoba s.r.o., jako budoucím kupujícím, kdy jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemkům parc. číslo o výměře výměra a číslo o výměře výměra ve lhůtě anonymizováno kalendářních měsíců ode dne uzavření této smlouvy. Dle bodu 6 této smlouvy se strany dohodly na kupní ceně za oba pozemky o celkové výměře výměra ve výši částka, tj. částka.

7. Z dopisu anonymizováno jméno příjmení za právnická osoba anonymizováno ze dne datum adresovaného stát. instituce bylo zjištěno, že tato společnost má zájem o pozemky v část obce (mimo jiné i o pozemek parc. číslo) a zde chce realizovat výstavbu obchodního centra, kdy s vlastníky těchto pozemků má uzavřeny smlouvy o budoucích kupních smlouvách. Vzhledem k tomu že se právnická osoba anonymizováno v druhé polovině roku rok dozvěděla, že veřejnou vyhláškou ze dne datum je zapracována zóna sídelní zeleně v takové ploše, která zcela znemožňuje realizaci původního investičního záměru této společnosti a proto navrhuje zrušení zóny sídelní zeleně v navrhovaném rozsahu a její nahrazení pásmem ochranné zeleně podél předmětných pozemků.

8. Z emailu žalobce adresovaného anonymizováno příjmení dne datum vyplývá, že žalobce informuje, že dle jeho informací je to právě město, které trvá na této sídelní zeleni na základě požadavků občanů.

9. Z dopisu žalobce adresovaného stát. instituce ze dne datum vyplynulo, že žalobce podal dvě připomínky k návrhu plánu obec a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území.

10. Z výzvy jednatele společnosti právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tato společnost žalobce vyzvala k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne datum.

11. Z výzvy jednatele společnosti právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tato společnost žalobce vyzvala k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne datum. Zároveň tato společnost uvedla, že pokud nebude ze strany žalobce kupní smlouva uzavřena do datum, odstupují od uzavření Smlouvy o budoucí kupní smlouvě.

12. Z žádosti společnosti právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že tato podala žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. číslo v kat. území část obce pro účely veřejně prospěšné stavby„ anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova – anonymizováno obec – anonymizováno číslo Přeložka přípojky VN pro právnická osoba v km anonymizována dvě slova“.

13. Z uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne datum vyplývá, že stát. instituce uvědomil účastníky řízení o zahájení vyvlastňovacího řízení ke dni podání návrhu, tj. ke dni datum a poučil je dle ust. § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění, že právní úkony, kterými vyvlastňovaný po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení převádí, pronajímá nebo jinak zatěžuje pozemek či stavbu, kterých se vyvlastnění týká, jsou neplatné.

14. Z výzvy jméno příjmení, jednatele společnosti příjmení ze dne datum vzal soud za prokázané, že tato společnost vyzvala žalobce k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě.

15. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalkyní příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že věcným břemenem ve prospěch oprávněného právnická osoba bude dotčena plocha pozemku parc. číslo vymezená geometrickým plánem číslo. Rozsah věcného břemene je výměra. Výpočet ceny věcného břemen byl stanoven částkou částka.

16. Ze znaleckého posudku č. rok rok vypracovaného anonymizováno jméno příjmení byla zjištěna obvyklá cena věcného břemene na části pozemku číslo, a to částkou částka jako cena administrativní a částka jako cena tržní.

17. Z usnesení stát. instituce ze dne datum, sp. zn. V číslo vyplývá, že stát. instituce určuje vyvlastniteli lhůtu do datum pro odstranění nedostatků žádosti o vyvlastnění a současně rozhodl o tom, že vyvlastňovací řízení se do této doby přerušuje.

18. Z rozhodnutí anonymizována dvě slova územní celek ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo zjištěno, že krajský úřad přikazuje stát. instituce, aby ve lhůtě nejpozději do datum vydal rozhodnutí v řízení vedeném k žádosti ze dne datum společností právnická osoba ve věci omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parc. číslo v k.ú. část obce.

19. Z rozhodnutím stát. instituce ze dne číslo rok, číslo jednací, bylo zjištěno, že bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. číslo v k.ú část obce zřízením věcného břemene v rozsahu výměra ve prospěch právnická osoba pro účely veřejně prospěšné stavby„ anonymizováno 8 slov obec“, konkrétně stavebního objektu„ anonymizováno číslo Přeložka přípojky VN pro právnická osoba v km anonymizováno. Dále úřad určil náhradu ve výši částka a vyvlastniteli uložil, aby náhradu zaplatil vyvlastňovanému do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

20. Z rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, obor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo zjištěno, že bylo zamítnuto odvolání žalobce a rozhodnutí usnesení stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, potvrdil. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne datum.

21. Proti výše uvedenému rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, obor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací podal žalobce žalobu ke správnímu soudu.

22. Rozsudkem název soudu ze dne číslo rok sp.zn. číslo jednací, bylo rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, obor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

23. Proti rozsudku název soudu ze dne číslo rok anonymizováno číslo jednací podal dne datum rozhodnutí Krajský úřad územní celek kasační stížnost.

24. Usnesením ze dne anonymizováno rok číslo jednací, krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne anonymizováno rok číslo jednací bylo usnesením krajského úřadu o přerušení řízení zrušeno.

25. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací má soud za prokázané, že bylo zrušeno usnesení Krajského úřadu územní celek, odboru územního plánování sp. zn ústavní nález, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

26. Rozsudkem název soudu ze dne číslo rok sp.zn. číslo jednací byla kasační stížnost Krajského úřadu územní celek proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací zamítnuta. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

27. Usnesením ze dne číslo rok číslo jednací, krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva opakovaně přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9.4 rok číslo jednací bylo odvolání žalobce zamítnuto a usnesení ze dne číslo rok číslo jednací potvrzeno.

28. Z rozhodnutí Krajského úřadu územní celek ze dne číslo rok, číslo jednací bylo zjištěno, že rozhodnutí stát. instituce ze dne číslo rok o omezení vlastnického práva žalobce bylo zrušeno a věc byla vrácena stát. instituce k dalšímu projednání.

29. Z usnesení stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka spisová značka číslo bylo zjištěno, že tento úřad vyvlastňovací řízení ve věci omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce přerušil do datum, a to dle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť vyzval vyvlastnitele k doplnění jeho žádosti a stanovil mu k tomu dodatečnou lhůtu.

30. Z usnesení stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. S číslo bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o zastavení předmětného vyvlastňovacího řízení. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce trpěla vadami. Z toho důvodu byl vyvlastnitel vyzván k doplnění podané žádosti, a to výzvou ze dne datum. Vyvlastnitel požadované doplnění neprovedl a úřad bez tohoto doplnění nemohl meritorně rozhodnut, proto vyvlastňovací úřad rozhodl usnesením o zastavení řízení.

31. Z rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo zjištěno, že se zamítá odvolání žalobce proti usnesení stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. S číslo a toto usnesení se potvrzuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

32. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka bylo zjištěno, že byla zamítnuta žaloba žalobce proti Krajskému úřadu územní celek, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno usnesení stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka číslo rok.

33. Z žádosti žalobce o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka a částka způsobenou nesprávným úředním postupem soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka způsobenou nepřiměřenou délkou vyvlastňovacího řízení a nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši částka způsobenou nepřiměřenou délkou řízení o odstranění stavby vedeného stát. instituce.

34. Pokladním dokladem č. rok rok vystaveného na žalobce ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce zaplatil za vypracování znaleckého posudku částku částka. Příjmovým pokladním dokladem č. anonymizována dvě slova má soud za prokázané, že žalobce zaplatil za znalecký pozemek – ocenění pozemků parc. číslo parc. číslo částku částka. Datum vystavení faktury bylo datum.

35. Z faktury č. rok znějící na částku částka bylo zjištěno, že anonymizováno jméno příjmení vyúčtoval žalobci tuto částku za poskytování právních služeb. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno na datum.

36. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum vypracovaného anonymizováno jméno příjmení vyplývá, že obvyklá cena pozemku parc. číslo o výměře výměra je částka a obvyklá cena pozemku parc. číslo o výměře anonymizována tři slova je částka.

37. Ze spisového materiálu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobce uplatnil žalobu ze dne datum nárok na přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení a nepřiměřené dlouhé řízení.

38. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

39. Dle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

40. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

41. Dle ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

42. Dle ustanovení § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

43. Dle ustanovení § 32 odst. 1 se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

44. Dle ustanovené § 19 zákona č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě o zahájení vyvlastňovacího řízení (dále jen„ zákon o vyvlastnění“) uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována. Dle odst. 2 uvědomění podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení do jejich vlastních rukou. Dle odst. 3 po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem nebo s jeho souhlasem. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení. Dle odst. 4 za omezení podle odstavce 3 je vyvlastnitel povinen poskytnout vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením.

45. Dle ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění zastaví-li vyvlastňovací úřad vyvlastňovací řízení z důvodu zpětvzetí žádosti, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.

46. Žalobce ve své žalobě uplatnil nárok na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí. Pro úplnost soud uvádí, že nárok vycházející z nesprávného úředního postupu je projednáván u zdejšího soudu pod sp. zn. anonymizována dvě slova číslo. Za nezákonné rozhodnutí žalobce označil 1) rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací a 2) rozhodnutí Krajského úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. lze za nezákonné rozhodnutí považovat pouze to, které bylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. příjmení by se tedy jednat o pravomocné rozhodnutí, které bylo později zrušeno, a to pro svou nezákonnost. Rozhodnutí stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo přitom rozhodnutím prvoinstančním, které bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok, které nabylo právní moci dne datum. Toto pravomocné rozhodnutí bylo dne datum zrušeno rozsudkem název soudu, č.j. číslo jednací s právní mocí dne datum. Nezákonným rozhodnutím tak může být pouze rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok. Naproti tomu u druhého rozhodnutí Krajského úřadu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací bylo toto rozhodnutí zrušeno již odvolacím orgánem Ministerstvem pro místní rozvoj dne datum rozhodnutí, číslo jednací – číslo rok číslo. Usnesením ze dne číslo rok číslo jednací, krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva opakovaně přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne anonymizováno rok číslo jednací bylo odvolání žalobce zamítnuto a usnesení ze dne číslo rok číslo jednací potvrzeno. Jak patrno, nikdy nedošlo v tomto druhém případě ke zrušení pravomocného rozhodnutí. Soud tedy uzavírá, že jediným nezákonným rozhodnutím může být pouze rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok.

47. Žalobce uplatnil žalobou několik nároků.

48. K prvnímu nároku na zaplacení částky částka, která žalobci měla vzniknout zaplacením za právní služby advokátovi anonymizováno jméno příjmení soud primárně uvádí, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za právní služby byla vyúčtována fakturou s datem splatnosti datum a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne datum. příjmení za právní zastoupení tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí, ale naopak byla vynaložena o několik let dříve. Nadto soud uvádí, že tento nárok na zaplacení částky za právní služby advokáta je i promlčen. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno dne datum a zrušeno pro svou nezákonnost rozsudkem název soudu, č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí s právní mocí dne datum. Dle shora uvedeného ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. počala promlčecí doba běžet ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žaloba k soudu byla podána dne datum. Z uvedeného je patrné, že i kdyby částka částka byla vynaložena v souvislosti se zrušujícím rozhodnutím, byl by nárok promlčen. Z toho důvodu soud žalobu co do částky částka zamítl jako nedůvodnou.

49. Dále žalobce uplatnil žalobou nárok na zaplacení částky částka jako škody, která mu vznikla zaplacením za znalecký posudek vypracovaný anonymizováno jméno příjmení. Stejně jako u škody spočívající v právním zastoupením i zde soud konstatuje, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za znalecký posudek ve výši částka byla zaplacena dne datum a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne datum. příjmení za znalecký posudek tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí. Nadto soud opakovaně uvádí, že i tento nárok na zaplacení částky za znalecký posudek je promlčen. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno dne datum a zrušeno pro svou nezákonnost rozsudkem název soudu, č.j. číslo jednací dne datum rozhodnutí s právní mocí dne datum. Dle shora uvedeného ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. počala promlčecí doba běžet ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žaloba k soudu byla podána dne datum. Z uvedeného je patrné, že i kdyby částka anonymizována dvě slova byla vynaložena v souvislosti se zrušujícím rozhodnutím, byl by nárok promlčen. Z toho důvodu soud žalobu co do částky částka zamítl jako nedůvodnou.

50. Třetím nárokem byl nárok na ušlý zisk spočívající v rozdílu mezi cenou, za kterou mohl poškozený věc prodat, ale v důsledku škodné události neprodal, a obvyklou cenou věci. Uvedl, že mohl prodat své pozemky parc. číslo parc. číslo společnosti právnická osoba Před neoprávněným zahájením vyvlastňovacího řízení měl žalobce podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou právnická osoba na výši částka. Z důvodu omezení tzv. plombou, nemohl žalobce oba pozemky prodat. V dnešní době by bylo možné pozemky prodat dle znaleckého posudku za částka. Vzniklá škoda je tedy ve výši částka (výsledek rozdílu částka a částka). Soud k této části nároku uvádí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Jak již bylo uvedeno výše, existence nezákonného rozhodnutí je splněna, kdy tímto je rozhodnutí Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok. K výši škody žalobce tvrdil, že mohl uzavřít kupní smlouvu se společností právnická osoba a prodat své pozemky parc. číslo parc. číslo za částku částka a znaleckým posudkem doložil, že pozdější obvyklá cena za pozemky byla stanovena částkou částka. Nicméně soud je toho názoru, že mezi nezákonným rozhodnutím Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok a vznikem škody neexistuje příčinná souvislost. Jak patrno z časové osy, tak žalobce uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o budoucí kupní smlouvě dne datum, jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemkům parc. číslo o výměře výměra a číslo o výměře výměra ve lhůtě anonymizováno kalendářních měsíců ode dne uzavření této smlouvy. Dle bodu 6 této smlouvy se strany dohodly na kupní ceně za oba pozemky o celkové výměře výměra ve výši částka, tj. částka Kupní smlouva na předmětné pozemky tak měla být uzavřena do datum. Dne datum byla podána žádost o vyvlastnění a dne datum byli účastníci uvědomeni o zahájení řízení o vyvlastnění. Od datum tak nebylo možno na základě ustanovení § 19 zákona o vyvlastnění pozemek prodat, pronajmout atd. Předpokladem škody tak nebylo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok vydané až několik let po možném uzavření kupní smlouvy na pozemky, ale právě žádost právnická osoba o vyvlastnění a uvědomění o zahájení řízení o vyvlastnění, kdy od tohoto dne již nešlo pozemek prodat nebo pronajmout. Vzhledem k tomu, že právnická osoba následně doklady potřebné k vyvlastnění nedodala, bylo řízení zastaveno. Ke škodě žalobce tak nedošlo v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím Krajského úřadu územní celek, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne datum, č.j.- anonymizováno číslo rok, ale v příčinné souvislosti s žádostí o vyvlastnění dne datum na základě které byla zablokována plombou část nemovitosti žalobce. Žalobce se tak mohl domáhat náhrady škody po právnická osoba Vzhledem k tomu, že v souvislosti s nezákonným rozhodnutím škoda nevznikla, soud žalobu i co do částky částka zamítl jako nedůvodnou.

51. Dalším nárokem žalobce byl nárok na zaplacení částky částka jako škody, která žalobci vznikla, a to za vyhotovení znaleckého posudku číslo. Stejně jako u škody spočívající v právním zastoupení a škody za znalecký posudek, i zde soud konstatuje, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za znalecký posudek ve výši částka byla zaplacena dne datum a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne datum. Uvedené rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem název soudu, č.j. číslo jednací s právní mocí dne datum. Znalecký posudek byl tedy vypracován až několik let po zrušeném nezákonném rozhodnutí. příjmení za znalecký posudek tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí.

52. Posledním nárokem žalobce byla částka částka představující ušlý zisk za pronájem pozemku parc. číslo který dle plomby na svém pozemku nemohl tento pronajímat. Soud předně odkazuje na odůvodnění v bodě 50 rozsudku, neboť ani zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nadto sud žalobce k tomuto nároku poučil dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tento dotvrdil a důkazy prokázal, že měl reálnou možnost předmětný pozemek pronajmout, za jakou cenu měl tento možnost pozemek pronajmout, a to pod tíhou neunesení důkazního břemen. K tomu žalobce sdělil, že si je vědom skutečnosti, že žaluje dvě duplicitní věci, tj. jednak částku za ušlý zisk za nemožnost prodeje nemovitosti a zároveň i ušlý zisk za nemožnost pronájmu uvedeného pozemku. Výpočet částky částka je dle žalobce hypotetický, jde spíše o úvahu a uvedl, že chápe, že není schopen unést důkazní břemeno, nicméně žalobu zpět v tomto rozsahu brát nebude, ale nechá to na zamítnutí soudem. Soud k tomu může pouze konstatovat, že částku částka zamítl, a to z důvodu, že žalobce neprokázal, že by mohl reálně pozemek pronajímat, neprokázal, že by tomu tak bylo za požadovanou cenu částka a v této věci tedy žalobce důkazní břemeno neunesl.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na výrok I. podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že je žalobce povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka (výrok II.) Soud zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za 3 úkony (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na soudním jednání dne datum).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.