OSPH01 65 C 179/2020

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Kohoutkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o náhradu škody

I. Řízení se zastavuje v části žaloby, v které se žalobce domáhá po žalované zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částky 399.070,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšení o sedm procentních bodů z této částky, a to od datum do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, podle které by soud uložil žalované povinnost do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 3.030.620,91 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů z této částky, a to od datum do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.800 Kč.

1. Žalobce se žalobou na žalované domáhá zaplacení částky 3 429 691,87 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která mu měla být způsobena údajným nesprávným úředním postupem žalované, resp. jejího právního předchůdce, Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (dále jen:„ ÚDDZ“), při výkonu dohledu nad ulice stavební záložnou obec (dále jen:„ DSZP“).

2. Žalobce k žalobě uvedl, že jako člen DSZP (členství v DSZP mu vzniklo v únoru 1999) uzavřel dne datum a datum dvě smlouvy o termínovaném vkladu. Následně ÚDDZ vydal několik rozhodnutí – nejprve datum a následně datum rozhodnutí o zákazu činnosti a dne datum ÚDDZ uvalil na DSZP nucenou správu. Dne datum byl na majetek DSZP prohlášen konkurs. V rámci rozvrhu v konkursním řízení žalobce obdržel pouze částečné plnění a vznikla mu tak dle jeho tvrzení škoda ve výši 3 429 691,87 Kč.

3. Žalobce přičítá odpovědnost za vznik této škody státu, respektive ÚDDZ; neboť ÚDDZ dle názoru žalobce nekonal tak, jak dle žalobce konat měl. ÚDDZ měl podle žalobce neprodleně po kontrole provedené v DSZP v květnu 1998 postupovat tak, že měla být DSZP neprodleně„ uzavřena“; pokud takto ÚDDZ nepostupoval neprodleně po zmíněné kontrole, nejednal dle názoru žalobce v souladu se zákonem č. 87/1995 Sb. v tehdy platném znění. ÚDDZ rovněž podle žaloby jednal nezákonně, když jmenoval nuceného správce.

4. Žalobce dále tvrdí, že pokud by ÚDDZ takto postupoval, žalobce by nevložil v červnu 1999 své prostředky do DSZP a škoda by mu nevznikla.

5. Žalobce navrhl podáním ze dne datum změnu žaloby, kterou následně upravil na jednání dne datum tak, že žaloba má nově znít:„ Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částka ve výši 3.030.620,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.701.805,43 Kč do zaplacení ode dne datum“. Ve zbývající části vzal žalobce žalobu zpět. Soud usnesením ze dne datum navrženou změnu žaloby nepřipustil. O částečném zpětvzetí rozhodl soud dle § 96 o.s.ř. se souhlasem žalované a řízení co do částky 399.070,96 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšení o sedm procentních bodů z této částky, a to od datum do zaplacení zastavil shora ve výroku ad. I.

6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že žalobcem uplatněný nárok neuznává, a to jak co do výše, tak co do základu. Žalovaná vznáší námitku promlčení nároku žalobce. Dle žalované u nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl, tedy když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah. Skutečnost, že žalobce nejpozději dne datum„ věděl“ o tom, že mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, svědčí jeho vlastní tvrzení, že tento den svůj nárok na náhradu škody vůči státu uplatnil u zdejšího soudu. Žaloba však byla s odkazem na probíhající konkursní řízení na majetek DSZP a z toho plynoucí nemožnost stanovit přesnou výši škody pro předčasnost zamítnuta. To však nemění nic na skutečnosti, že již v té době žalobce věděl o tom, že mu škoda vznikla a že odpovědnost za způsobenou škodu má podle jeho názoru nést stát.

7. Žalovaná uvádí, že o výši škody se žalobce nedozvěděl dne datum, jak tvrdí, ale nejpozději dne datum. Tento den bylo v obchodním věstníku publikováno rozvrhové usnesení včetně seznamu věřitelů a částky určené k vyplacení, které bylo téhož dne vyvěšeno i na úřední desce MS v obec. Žalobce nárok u žalované uplatnil dne datum, a přestože mu žalovaná sdělila dopisem ze dne datum, že jeho nárok neshledala opodstatněným, uplatnil svůj nárok u soudu, a to až dne datum.

8. Žalovaná dále uvedla, že žalobce musí unést jak břemeno tvrzení, tak důkazní břemeno o tom, že se ÚDDZ v posuzovaném případě dopustil protiprávního jednání ve formě nesprávného úředního postupu, dále pak o tom, že žalobci vznikla škoda a v jaké výši, a v neposlední řadě i o existenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem ÚDDZ a vzniklou škodou. Byly-li v činnosti DSZP ze strany ÚDDZ zjištěny určité nedostatky při kontrole provedené v roce 1998 (např. v oblasti orgánů DSZP, způsobu vedení účetnictví), pak tyto nedostatky samy o sobě nejsou příčinou vzniklé škody. Škoda žalobci vznikla nikoliv v důsledku jednání (nejednání) ÚDDZ, ale v důsledku defraudačního až kriminálního jednání vedení DSZP na straně jedné a vysoce rizikového jednání žalobce na straně druhé.

9. Odpovědnost žalované za škodu nemůže být dle jejího názoru dovoditelná ani vzhledem k tomu, že: žalobce byl členem soukromoprávního subjektu – s postavením společníka obchodní korporace; stěžejní vliv na chod družstva mají jeho členové a volené orgány a naopak ingerence státu do chodu soukromého podnikatelského subjektu musí vykazovat prvek zdrženlivosti a proporcionality; dohled ÚDDZ měl povahu následné kontroly a nebyl schopen zabránit úmyslnému defraudačnímu jednání členů představenstva DSZP; žalobce zcela pomíjí judikatorní závěry přijaté soudními autoritami jak v případech navýsost podobných projednávané věci (vytunelování družstevní záložny jejími orgány), tak v případech nároků na náhradu škody přímo se týkajících DSZP, kdy žaloby ve věci náhrady škody způsobené v DSZP údajným jednáním ÚDDZ podpořené závěry znalce prof. příjmení byly soudy jako nedůvodné pravomocně zamítnuty); žalobce zcela pomíjí, že výše škody bezprostředně souvisí s jeho vlastním rizikovým jednáním, kdy výše jeho vkladů v DSZP mnohonásobně převyšovala částku náhrady za pojištěný vklad stanovenou § 18 zákona o záložnách; žalobcem uplatněná výše nároku navíc nekoresponduje s tím, jaká výše pohledávky žalobce byla zjištěna konkursním soudem a jaká částka byla tímto soudem z rozvrhu vyplacena.

10. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobci vzniklo v únoru r. 1999 členství v DSZP. (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků příjmení za člena DSZP ze dne datum Generální smlouva o poskytování peněžních služeb ze dne datum)

11. Soud má dále za prokázané, a účastníci činí nesporným, že mezi žalobcem a DSZP byly uzavřeny dne datum a datum dvě smlouvy o termínovaném vkladu, a to smlouva ze dne datum mezi žalobcem a DSZP na částku 1.150.000 Kč a smlouva ze dne datum mezi žalobcem a DSZP na částku 2.450.000 Kč (dále jen:„ Smlouvy“). (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků, žádost o zřízení termínovaného vkladu ze dne datum, Smlouva o termínovaném vkladu ze dne datum)

12. Soud má dále za prokázané, že žalobce složil ve prospěch DSZP částku ve výši 1.150.000 Kč a částku ve výši 2.450.000 Kč (viz důkaz pokladní doklad ze dne datum na částku 2.450.000 Kč, výpis z účtu číslo Výpis z účtu číslo)

13. Soud má dále za prokázané, a účastníci činí uvedené nesporným, že DSZP nevydala vklad žalobci ze smlouvy ze dne datum a datum.

14. Soud má dále za prokázané a účastníci činí nesporným, že dne datum byla na DSZP uvalena nucená správa.

15. Soud má dále za prokázané a účastníci činí nesporným, že dne datum byl na majetek DSZP prohlášen konkurs v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka. Dne 18. 10. 2007 rozhodl konkursní soud o částečné úhradě částečným rozhodovým usnesením, dne datum byla vyvěšena konečná zpráva, dne datum bylo konkursním soudem vydáno usnesení o schválení konečné zprávy, dne datum bylo vydáno rozvrhové rozhodnutí o vypořádání konkursních věřitelů. Soud má dále za prokázané, a účastníci činí nesporným, že žalobci byla v rámci konkursního řízení vyplacena částka ve výši 399.070,96 Kč a částka 143.622,13 Kč (průběh konkursního řízení: datum prohlášení konkursu, datum schůze věřitelů- datum, datum schůze věřitelů- datum číslo, datum změna správce konkursní podstaty, datum přezkumné jednání- datum číslo, datum zvláštní přezkumné jednání- datum číslo, datum změna účastníka – věřitele, datum vstup nového účastníka na místo věřitele číslo datum vstup nového účastníka na místo věřitele číslo datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum zvláštní přezkumné jednání- datum číslo, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum změna konkursního věřitele, datum zvláštní přezkumné jednání- datum, datum částečné rozvrhové usnesení, datum zvláštní přezkumné jednání- datum číslo, datum oznámení - vstup státního zastupitelství do řízení, datum jmenování člena věřitelského výboru, datum jmenování člena věřitelského výboru, datum prodloužení lhůty pro předložení konečné zprávy, datum vyvěšení konečné zprávy, datum usnesení o schválení konečné zprávy, datum usnesení o odměně správce konk. podstaty, datum rozvrhové usnesení, datum prodloužení lhůty pro splnění rozvrhového usnesení, datum prodloužení lhůty pro provedení rozvrhu, datum usnesení o uložení povinnosti správci KP, datum usnesení o uložení povinnosti správci KP, datum nařízení jednání- datum číslo, datum usnesení o uložení povinnosti správci KP, datum usnesení o rozdělení odměny správců, datum rozhodnutí vrchního soudu o potvrzení a změně, datum usnesení - souhlas k čerpání prostředků, datum zrušení konkursu podle § 44,1b) KZ)

16. Soud má dále za prokázané, a účastníci činí nesporným, že žalobce uplatnil náhradu nemajetkové újmy dopisem datovaným dne datum, který byl doručen Ministerstvu financí ČR dne datum, kterým požadoval po ČR částku ve výši 3.429.691,87 Kč ČNB k žádosti žalobce ze dne datum, odpověděla dopisem ze dne datum, který byl doručen dne datum, a kterým zamítla návrh žalobce jako neopodstatněný. (viz důkaz nesporná tvrzení účastníků příjmení jméno ze dne datum)

17. Soud má dále za prokázané, že Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 26. 3. 2002 č.j. číslo jednací zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 274.743,69 Kč s příslušenstvím, žalobce příjmení jméno jméno proti České republice jednající organizační složkou Ministerstvem financí. Z odůvodnění se mimo jiné podává:„ Teprve poté, kdy budou vyčerpány všechny zákonné možnosti jednotlivých členů družstevních záložen k tomu, aby uspokojili své nároky ze svého členství proti soukromé právnické osobě, která je za členy přijala, může se žalobce obrátit se svými nároky na stát a žádat na něm náhradu škody, jejíž výše bude teprve tehdy přesně vyčíslitelná.“. (viz důkaz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 3. 2002 č.j. 41C 201/2001-52)

18. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec výše uvedeného žádná další skutková zjištění, významná pro posouzení věci, a to úplný výpis OR DSZP, dopis ČNB ze dne datum.

19. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek skutkových zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. S ohledem na níže uvedený právní názor a důvodnosti námitky promlčení tak zbývající návrhy důkazů zamítl pro nadbytečnost.

Podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen:„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené) lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 32 odst. 1 a 2 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

20. Při posouzení oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud nejprve zdůrazňuje, že žalobce se domáhá úhrady škody, která mu vznikla v tvrzené souvislosti s nesprávným úředním postupem Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ), kdy v žalobě výslovně uvedl:„ …je zcela patrné, že Úřad pro dohled zcela zásadním způsobem zanedbal plnění svých povinností jako správní orgán, vázaný zejména zákonem č. 87/1995 Sb., a také zejména působil jako orgán státní kontroly za respektování ustanovení správního řádu. …neobhajitelný postup Úřadu pro dohled a to zejména v období od května 1998 do října 1999 v ulice stavební záložně obec, kdy jeho nepochopitelný nesprávný úřední postup měl za následek způsobení škod značného rozsahu…“. Žalobce dále výslovně na jednání dne datum uvedl, že„..zmařená investice žádná nebyla a výši nároku vyvozuje z toho, co mělo být vyplaceno, a co skutečně bylo vyplaceno, tedy rozdíl mezi nárokem a skutečností. Jedná se o částku odvozenou z nevrácených splatných vkladů a nesplněného závazkového smluvního vztahu“.

21. Lze tak shrnout, že žalobce požaduje po žalované úhradu skutečné škody ve výši 3.030.620,91 Kč s příslušenstvím, stanovené jako rozdíl mezi skutečně vyplaceným nárokem žalobce za DSZP (ze Smluv) a nárokem, který měl být vyplacen. Vznik této škody spojuje žalobce v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem ÚDDZ při dohledu nad DSZP.

22. Vzhledem k námitce promlčení, kterou vznesla žalovaná při prvním úkonu ve věci, se soud zabýval tím, zda marně uplynula promlčecí doba (lhůta) dle § 32 odst. 1 OdpŠk. Jak bylo výše uvedeno, žalobce se domáhá náhrady skutečné škody vzniklé v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem.

23. Soud zdůrazňuje, že nárok na náhradu škody podle § 32 odst. 1 OdpŠk se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. U nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se tak uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba, která počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl, tedy když zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah.

24. Pro počátek běhu promlčecí lhůty tak musí být splněny obě podmínky, vědomost jen o jedné z nich počátek běhu promlčecí lhůty nezakládá. Žalobce musí mít povědomí o tom, že došlo k újmě na jeho majetku, respektive na jmění, musí jít o újmu jasného druhu a rozsahu, vyčíslitelnou v penězích (pro srovnání například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. NS 25 Cdo 2758/2004 a sp. zn. NS 28 Cdo 3005/2010). A dále musí být naplněna druhá okolnost rozhodná pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 32 odst. 1 OdpŠk, kterou je vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá, resp. čí nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí mu škodu způsobilo.

25. Ve vztahu k naplnění druhé podmínky, tj. vědomí o tom, kdo za škodu odpovídá, tj. čí nesprávný úřední postup byl příčinou vzniku žalobcem tvrzené škody, je na místě zdůraznit, že žalobce sám tvrdil, že nárok na náhradu škodu vůči státu uplatnil již žalobou v roce 2000 (datum), která ale byla pro předčasnost zamítnuta. Dle názoru soudu tak žalobce věděl nejpozději v roce 2000, koho činí odpovědným za vznik tvrzené škody.

26. Ve vztahu k naplnění první podmínky, tj. vědomí o vzniku škody a jejím rozsahu, je třeba uvést, že žalobce přihlásil svůj nárok za DSZP do konkursního řízení. Dne datum bylo vydáno krajským soudem částečné rozvrhové usnesení (na základě kterého bylo žalobci vyplaceno 399.070,96 Kč) a následně dne datum bylo v obchodním věstníku publikováno, a to jako zápis OV446218 číslo, rozvrhové usnesení č. j. 93 K 82/2000 – 1176 ze dne 15. 4. 2014, a to včetně seznamu věřitelů a částky určené k vyplacení. Pod pořadovým číslo je v tomto rozvrhovém usnesení uveden žalobce a jeho konkursním soudem zjištěná pohledávka ve výši 3 174 243,04 Kč, a dále potom částka ve výši 143 622,13 Kč stanovená rozvrhovým usnesením jako částka určená k vyplacení žalobci, která byla žalobci zaplacena dne datum, jak sám uvádí. Toto usnesení bylo vyvěšeno dne datum i na úřední desce MS v obec. Konkursní soud toto rozvrhové usnesení doručil podle § 66c odst. 1 a § 30 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přičemž účinky doručení rozvrhového usnesení vůči žalobci nastaly okamžikem zveřejnění usnesení v obchodním věstníku, tedy dne datum. Tímto dnem tak žalobce měl postaveno na jisto a tedy věděl, jaká konkrétní škoda mu v příčinné souvislosti s jím tvrzeným nesprávným úředním postupem vznikla a kdo za ní odpovídá, tedy nastalo naplnění obou podmínek pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby dle § 32 odst. 1 OdpŠk.

27. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Žalobce nárok u žalované uplatnil dne datum, a ta mu odpověděla dopisem ze dne datum tak, že neshledala jeho nárok za opodstatněný. O tuto dobu tj. od datum do datum se tak prodlužuje promlčecí doba tří let.

28. Žalobce uplatnil svůj nárok na náhradu škody žalobou ze dne datum, tedy po uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 1 OdpŠk. Soudu tak nezbývá než uzavřít, že nárok uplatněný žalobcem je promlčen a žalobu tak v celém rozsahu zamítl shora ve výroku ad. II.

29. O nároku na náhradu nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto, jak je ve výroku III. uvedeno, když plně úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení ve výši 1800 Kč podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, a podle ust. § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř., když podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Zvláštním předpisem uvedeným v ust. § 151 odst. 3 věty první o.s.ř. je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalované bylo podle uvedených ustanovení přiznáno šest paušálních náhrad po 300 Kč v souvislosti s vyjádřením k žalobě ze dne datum, podáním ve věci samé ze dne datum, účastí na jednání konaném před soudem datum, podáním ve věci samé ze dne datum, podáním ve věci samé ze dne datum, a účastí na jednání konaném před soudem datum.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, a to prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (nařízení exekuce).