OSPH01 15 C 200/2021-80

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 339 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 151 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 55 000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 126 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 116 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 106 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 96 000 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč.

II. Žaloba se ve zbytku, tedy co do částky 188 160 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 188 160 Kč od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 10 800 Kč, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 7 925,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhal po žalované zaplacení částky 339 160 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobce s žalovaným uzavřeli Smlouvu o obchodní spolupráci ze dne datum a následně po jejím skončení Smlouvu o obchodní spolupráci ze dne datum. Žalobce dle uvedených smluv řádně poskytoval dohodnuté služby a tyto žalovanému průběžně vyúčtovával. Z důvodu, že se žalobce dne datum stal plátcem DPH, vystavil žalovanému opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 25 200 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 29 400 Kč, opravný daňový doklad číslo se splatností ke dni datum, kterým k již vystavenému daňovému dokladu doúčtoval DPH ve výši 26 460 Kč. Dále byla žalovanému vyúčtovaná odměna za služby za prosinec 2019 ve výši 85 000 Kč a část sjednaného a odsouhlaseného bonusu ve výši 55 000 Kč fakturou č. rok číslo na celkovou částku ve výši 140 000 Kč se splatností ke dni datum. Žalovaný na fakturu zaplatil pouze částku ve výši 85 000 Kč, čímž došlo ve smyslu § 2054 odst. 2 OZ k uznání zbývající části dluhu ve výši 55 000 Kč. Žalovanému byla dále vyúčtována odměna za služby za leden 2020 ve výši 85 000 Kč a část sjednaného a odsouhlaseného bonusu ve výši 41 000 Kč fakturou č. rok číslo na celkovou částku ve výši 126 000 Kč se splatností ke dni datum. Žalovaný na fakturu zaplatil dne datum částku ve výši 10 000 Kč, dne datum částku ve výši 10 000 Kč a dne datum částku ve výši 10 000 Kč, celkovou uhrazenou částkou ve výši 30 000 Kč byl ponížen dluh na částku ve výši 96 000 Kč. V popisu plateb žalovaný uvedl, že se jedná o splátky bonusu. Úhradou části dluhu došlo ve smyslu § 2054 odst. 2 OZ k uznání zbývající části dluhu ve výši 96 000 Kč. Žalovaný byl žalobcem k úhradě několikrát vyzýván. Žalobce následně dne datum odeslal žalovanému prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu, žalovaný však ničeho nezaplatil, žalobce proto žádá o zaplacení uvedených pohledávek spolu se zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky, jelikož se jedná o vzájemný vztah podnikatelů vzniklý v rámci jejich podnikatelské činnosti.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněné nároky neuznává. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena Smlouva o obchodní spolupráci (dále jen„ Smlouva o spolupráci 1“), jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto dodavatele poskytovat žalovanému služby spočívající v transformaci společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec (dále jen„ jméno příjmení“). Smlouva o spolupráci 1 byla následně ukončena a nahrazena novým smluvním závazkem vzniklým mezi stranami řízení na základě Smlouvy o obchodní spolupráci ze dne datum (dále jen„ Smlouva o spolupráci 2“). Smlouva o spolupráci 2 byla uzavřena za stejným účelem, tentokrát na dobu určitou do datum. příjmení, resp. odměna za dosažené výsledky byla obsažena ve Smlouvě o spolupráci 1 (konkrétně v příloze číslo k této smlouvě), která byla plně nahrazena počínaje datum Smlouvou o spolupráci 2. Pokud tedy žalobce požaduje úhradu bonusu za měsíce prosinec 2019 a leden 2020, měl by tento nárok být sjednán v rámci Smlouvy o spolupráci 2, která ovšem žádný sjednaný bonus neobsahuje. Nárok na úhradu bonusu za měsíce prosinec 2019 ve výši 55 000 Kč a leden 2020 ve výši 41 000 Kč tedy s ohledem na uvedené nikdy nevznikl a žalobce jej žalovanému vyúčtoval neoprávněně. Nárok na úhradu bonusu by žalobci ostatně nevznikl ani na základě Smlouvy o spolupráci 1, neboť nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na bonus podle čl. 2 číslo a číslo přílohy číslo ke Smlouvě o spolupráci 1, a to sice s ohledem na to, že právnická osoba anonymizováno byla za rok 2019 ve ztrátě a spolupráce žalobce a žalovaného (nejen tedy na základě Smlouvy o spolupráci 1) skončila na základě uplynutí doby určité dle Smlouvy o spolupráci 2, tj. dnem datum. Žalovaný v souvislosti s nárokovaným bonusem dále vyvrací, že by jej uznal ve smyslu § 2054 občanského zákoníku, když bylo na jednotlivé faktury (ve kterých byl obsažen i bonus) částečně plněno. Částečnou úhradou faktur nelze mít za to, že žalovaný uznal celou fakturovanou částku, žalovaný hradil pouze měsíční odměnu žalobce, nic dalšího. V souvislosti se třemi platbami á 10 000 Kč uskutečněnými ve dnech 6. 5., 25. 6. a datum žalovaný uvádí, že tyto byly určeny na úhradu odměny žalobce za leden 2020, která byla žalovanému vyfakturována k úhradě shora uvedenou fakturou č. 2020. Popis plateb jako splátek nebo částečné úhrady bonusu představuje administrativní pochybení, když tento popis byl určen k platbám pro jiné spolupracovníky žalovaného, kterým na rozdíl od žalobce bonus za jimi vykonanou činnost pro žalovaného skutečně náležel. Žalovaný tedy shrnuje, že označenými platbami v žádném případě nezamýšlel nárok žalobce na úhradu neexistujícího bonusu uznat co do důvodu a výše.

3. K nároku na dodatečně fakturovanou daň z přidané hodnoty žalovaná uvedla, že žalobce se stal ke dni datum plátcem DPH, a to se zpětnou účinností, když ke zveřejnění dodatečné registrace k DPH došlo dne datum. Žalobce v návaznosti na svou dodatečnou registraci k DPH vystavil žalovanému k úhradě opravné faktury, jimiž žalovanému dodatečně doúčtoval DPH v celkové výši 188 160 Kč ulice mezi žalobcem a žalovaným na základě Smluv o spolupráci vycházela ze stavu, že žalobce není plátcem DPH (a v době trvání Smluv o spolupráci se plátcem DPH ani nestane), tomu byla přizpůsobena výše sjednané odměny. Odměna ve výši 85 000 Kč měsíčně ujednaná ve Smlouvách o spolupráci tak byla sjednána jako konečná. Žalobce se stal plátcem DPH na základě dodatečné (zjevně sankční) registrace ze dne datum (tj. téměř půl roku po ukončení spolupráce mezi žalobcem a žalovaným), a to se zpětnými účinky ke dni datum. Žalovaný je přesvědčen o tom, že nemůže nést důsledky toho, že žalobci dodatečně vznikla daňová povinnost, když vůlí stran při uzavírání Smluv o spolupráci bylo sjednat odměnu žalobce jako odměnu úplnou a konečně. Žalovaný v této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4345/2008 ze dne 27. 1. 2009, na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 32 Cdo 626/10, a na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5117/2008. Dle názoru žalovaného je tedy vyloučeno, aby žalobce přenášel svoji nově vzniklou daňovou povinnost na žalovaného.

4. Žalobce dále ve své replice k vyjádření žalované uvedl, že pokud jde o nároky představující doúčtované DPH, úhrada doúčtovaného DPH žalovanou nijak fakticky finančně nezatíží, když uhrazené DPH si může žalovaná uplatnit v rámci odpočtu DPH na vstupu. V rámci komunikace mezi právními zástupci právní zástupce žalované v emailu ze dne datum uvedl, že aby bylo možné dojít k vyřešení záležitosti DPH, musí žalobce doklady řádně převystavit, jelikož dosud nebyly žalované doručeny opravné daňové doklady odpovídající § 45 odst. 1 písm. k ) ve spojení s § 42 odst. 3, 6 zákona o DPH. V tuto chvíli byl žalobce přesvědčen, že pokud daňové doklady opraví dle přání žalované, tak mu doúčtované DPH uhradí, neboť jaký jiný by byl důvod takového požadavku na opravu daňových dokladů. Na tento požadavek žalované reagoval žalobce tak, že nechal opravit daňové doklady, kterými je doúčtována DPH, a opravené doklady zaslal jeho právní zástupce právnímu zástupci žalované e-mailem dne datum. Ještě téhož dne reagoval právní zástupce žalované, že opravené daňové doklady stále mají stejný problém, když jako anonymizováno je uvedeno původní fakturační období, přičemž by mělo směřovat do období 07/ 2020. Dne datum právní zástupce žalobce e-mailem sdělil právnímu zástupci žalované, že dle vyjádření daňového poradce žalobce jsou opravené daňové doklady v pořádku, a ať žalovaná uvede konkrétní požadavky na to, jak mají vypadat daňové doklady, kterými se doúčtovalo DPH, aby je akceptovala. Tentýž den odpověděl právní zástupce žalované, že pokud je datum vystavení datum, má být i anonymizováno dne datum. Dále právní zástupce žalované uvedl, že žalované jde zejména o anonymizováno, aby si uhrazenou daň mohla nárokovat zpět. Toto sdělení žalobce utvrdilo v tom, že pokud daňové doklady opraví dle požadavků žalované, doúčtované DPH žalovaná žalobci uhradí, a následně si jej bude nárokovat zpět. Dne datum sdělil právní zástupce žalobce právnímu zástupci žalované, že požadavku žalované bylo vyhověno, a zaslal mu opravené daňové doklady, kdy všechny měly uvedené datum vystavení a DUZP datum, jak požadovala žalovaná. E-mailem ze dne datum bylo právním zástupcem žalované sděleno, že nadále nemá zájem věc řešit smírně. Žalobce z komunikace mezi právními zástupci dovozuje uzavření dohody o tom, jak mají být daňové doklady, kterými došlo k doúčtování DPH, opraveny, aby žalovaná žalobci příjmení uhradila. Žalobce požadavku žalované vyhověl a daňové doklady dle jejích požadavků opravil a takto opravené je žalované doručil. Přestože došlo k opravě daňových dokladů přesně dle požadavků žalované, odmítá žalovaná příjmení uhradit. Žalobce požadavek na opravu daňových dokladů proto vnímal jako ofertu, kterou přijal tím, že dle požadavku žalované nechal daňové doklady upravit a takto upravené jí je doručil.

5. Pokud jde o další nároky, žalobce uvedl, že argumentace žalované, že nárok na bonus neexistuje a že pokud na něj něco uhradila, jednalo se o administrativní pochybení, je zcela absurdní, neboť se jednalo o úhradu třech plateb s rozestupem několika měsíců, přičemž je zjevné, že popis plateb nebyl kopírován, ale vždy se jednalo o individuální popis platby a vždy bylo výslovně uvedeno, že se jedná o úhradu na bonus. Žalovaná se navíc nijak nevyjadřuje ke zbývající částce vyúčtované daňovým dokladem č. 2020 ve výši 85 000 Kč. Žalovaná na daňové doklady, kterými byly bonusy vyúčtované, částečně hradila, aniž by jakkoli dala najevo, že s vyúčtovaným bonusem nesouhlasí. Ba naopak provedla tři platy po 10 000 Kč, které výslovně s bonusem spojila. Že se ze strany žalované jedná o zcela účelovou argumentaci je zjevné i z komunikace, kterou žalobce v roce 2020 prostřednictvím aplikace WhatsApp vedl s tehdejší i současnou předsedkyní představenstva žalované příjmení jméno příjmení, která žalobci dne datum a datum potvrdila, že žalovaná žalobci bonus uhradí.

6. U jednání dne datum žalobce doplnil, že nárok na bonus neodvozuje z písemně uzavřených smluv o spolupráci, ale z dohody, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, kterou zastupovala paní jméno příjmení jako statutární zástupce v roce 2019. Předmětem této dohody bylo, že mimo těch nároků, které vyplývají ze smluv o spolupráci, dostane žalobce od žalované za spolupráci uhrazenou částku 191 000 Kč. Bylo dohodnuto, že tato částka bude rozprostřena do měsíční fakturace. Ve fakturaci za říjen 2019 byla obsažena část bonusu ve výši 35 000 Kč, která se vztahovala k faktuře 2019, tato faktura byla v celém rozsahu ze strany žalované uhrazena. Následně žalovaná za období listopad 2019 žalobci uhradila částku 60 000 Kč v hotovosti. Tato částka byla z celkové částky 191 000 Kč odečtena.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.

8. Žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o obchodní spolupráci, jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto dodavatele poskytovat žalované služby spočívající v transformaci společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Mezi stranami byla v příloze číslo ke smlouvě sjednána odměna sestávající ze základní odměny ve výši 85 000 Kč bez DPH měsíčně po dobu trvání smlouvy a z odměny za dosažené výsledky (smlouva o obchodní spolupráci uzavřená mezi společností právnická osoba a celé jméno žalobce dne datum včetně přílohy číslo přílohy číslo). Následně žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o obchodní spolupráci, jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto dodavatele poskytovat žalovanému služby spočívající v transformaci společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum. Mezi stranami byla v příloze číslo ke smlouvě sjednána odměna sestávající ze základní odměny ve výši 85 000 Kč bez DPH měsíčně po dobu trvání smlouvy (smlouva o obchodní spolupráci mezi společností právnická osoba a celé jméno žalobce ze dne datum včetně příloh číslo číslo). Žalobce se stal ke dni datum plátcem DPH, když ke zveřejnění registrace k DPH došlo dne datum (údaje o subjektu DPH – subjekt celé jméno žalobce). Žalobce žalované vyúčtoval za zprostředkování obchodu a služeb za říjen 2019 částku 120 000 Kč se splatností ke dni datum (faktura č. 2019 číslo vystavená dne datum na částku 120 000 Kč). Žalovaná tuto částku uhradila dne datum (potvrzení o příchozí platbě od společnosti právnická osoba na účet celé jméno žalobce, datum zaúčtování datum, částka 120 000 Kč). Žalobce dále žalované vyúčtoval za zprostředkování obchodu a služeb za prosinec 2019 částku 140 000 Kč se splatností ke dni datum (faktura č 2019 číslo vystavená dne datum za zprostředkování obchodu a služeb za prosinec 2019 na částku 140 000 Kč). Žalobce žalované dále vyúčtoval za zprostředkování obchodu a služeb za leden 2020 částku 126 000 Kč se splatností ke dni datum (faktura č. 2020 číslo ze dne datum za zprostředkování obchodu a služeb za leden 2020 na částku 126 000 Kč). Žalovaná žalobci uhradila dne datum částku 85 000 Kč se zprávou pro příjemce„ jméno příjmení 12/ 2019“ (potvrzení o příchozí úhradě ve výši 85 000 Kč z účtu právnická osoba na účet celé jméno žalobce). Žalovaná žalobci uhradila dne datum částku 10 000 Kč, kdy do poznámky k platbě uvedla„ jméno příjmení částečný doplatek bonus“, dne datum částku 10 000 Kč, kdy do poznámky k platbě uvedla„ jméno příjmení částečná úhrada bonusu“, a dne datum částku 10 000 Kč, kdy do poznámky k platbě uvedla„ jméno příjmení splátka bonusu 2019“ (výpis z internetového bankovnictví žalobce). Žalobce vedl s předsedkyní představenstva žalované jméno příjmení komunikaci, kdy dne datum žalobce sdělil jméno příjmení, že celkový schválený bonus byl 191 000 Kč, v říjnu bylo zaplaceno 35 000 Kč, za listopad 60 000 Kč, zbývá doplatit 96 000 Kč (komunikace mezi jméno příjmení a žalobcem za období od datum do datum). Žalobce se dne datum dotazoval jméno příjmení, zda může v dohledné době poslat alespoň těch 85, na to mu jméno příjmení odpověděla, že hned, jak začne společnost fakturovat. Dne datum žádal žalobce alespoň o částečnou úhradu faktury, na což mu jméno příjmení bylo odpovězeno dne datum, že zajistí částečnou úhradu příští měsíc. příjmení jméno příjmení k dalším žádostem žalobce sdělila, že hned, jak to situace umožní, společnost uhradí další splátku bonusu, a dále že společnost žalobci bonus doplatí (komunikace mezi jméno příjmení a žalobcem za období od datum do datum). Žalobce žalované dále vystavil opravné daňové doklady se splatností ke dni datum, kterými k již vystaveným daňovým dokladům doúčtoval DPH v celkové výši 188 160 Kč (opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 25 200 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 17 850 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 29 400 Kč, opravný daňový doklad číslo ze dne datum na částku 26 460 Kč). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení celkové částky 339 160 Kč s příslušenstvím (předžalobní výzva k zaplacení ze dne datum včetně dodejky). Následně byla mezi právními zástupci účastníků vedena komunikace o mimosoudním řešení věci ve vztahu k nárokům představovaným doúčtovanou daní z přidané hodnoty, kdy mezi stranami byla projednávána možnost vystavení opravných daňových dokladů (e-mailová korespondence mezi právními zástupci účastníků za období od datum – datum). Žalobce v průběhu této komunikace žalované zaslal opravné daňové doklady, v nichž upravil datum vystavení a datum uskutečnění plnění na datum (opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad č.. číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum, opravný daňový doklad číslo s datem vystavení a uskutečnění plnění datum).

9. Z ostatních provedených důkazů (účetní závěrka spol. právnická osoba ke dni datum) nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku žalobce.

10. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování dotazem na finanční úřad ohledně odpočtu DPH, neboť soud má za to, že skutečnost, zda žalobce uplatnil odpočet DPH, není pro posouzení věci rozhodná. Dále soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem svědka jméno příjmení, neboť pokud tento byl žalovanou navrhován k prokázání skutečnosti, že mezi žalovanou a žalobcem nebyla uzavřena ústní dohoda o bonusu, soud má za to, že vzhledem k tomu, že ústní dohoda měla být dle tvrzení žalobce sjednána mezi žalobcem a jméno příjmení, svědek nemusel o uzavřené ústní dohodě vědět, jeho výslech z těchto důvodů soud považoval za nadbytečný.

11. Soud na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

12. Žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o obchodní spolupráci, jejímž předmětem byl závazek žalobce jakožto dodavatele poskytovat žalované služby spočívající v transformaci společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec. Mezi stranami byla v příloze číslo ke smlouvě sjednána odměna sestávající ze základní odměny ve výši 85 000 Kč bez DPH měsíčně po dobu trvání smlouvy a z odměny za dosažené výsledky. Následně žalobce a žalovaná dne datum uzavřeli smlouvu o obchodní spolupráci se shodným předmětem, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum a mezi stranami byla v příloze číslo ke smlouvě sjednána odměna sestávající ze základní odměny ve výši 85 000 Kč bez DPH měsíčně po dobu trvání smlouvy. Žalobce se stal ke dni datum plátcem DPH, když ke zveřejnění registrace k DPH došlo dne datum. Žalobce žalované vyúčtoval za zprostředkování obchodu a služeb za říjen 2019 částku 120 000 Kč se splatností ke dni datum, žalovaná tuto částku uhradila dne datum. Následně žalobce žalované vyúčtoval za zprostředkování obchodu a služeb za prosinec 2019 částku 140 000 Kč se splatností ke dni datum a za zprostředkování obchodu a služeb za leden 2020 částku 126 000 Kč se splatností ke dni datum. Žalovaná žalobci uhradila dne datum částku 85 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč, dne datum částku 10 000 Kč a dne datum částku 10 000 Kč. Žalobce přitom vedl s předsedkyní představenstva žalované jméno příjmení komunikaci, kdy dne datum žalobce sdělil jméno příjmení, že celkový schválený bonus byl 191 000 Kč, v říjnu bylo zaplaceno 35 000 Kč, za listopad 60 000 Kč, zbývá doplatit 96 000 Kč. Žalobce se následně jméno příjmení opakovaně dotazoval na úhradu dalších částek, kdy mu ze strany jméno příjmení bylo opakovaně sdělováno, že k úhradě dojde. Žalobce žalované dále vystavil opravné daňové doklady se splatností ke dni datum, kterými k již vystaveným daňovým dokladům doúčtoval DPH v celkové výši 188 160 Kč. Následně žalobce předžalobní výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k zaplacení celkové částky 339 160 Kč s příslušenstvím. Následně byla mezi právními zástupci účastníků vedena komunikace o mimosoudním řešení věci ve vztahu k nárokům představovaným doúčtovanou daní z přidané hodnoty, kdy mezi stranami byla projednávána možnost vystavení opravných daňových dokladů. Žalobce v průběhu této komunikace žalované zaslal opravné daňové doklady, v nichž upravil datum vystavení a datum uskutečnění plnění na datum.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

14. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobcem a žalovanou soud posoudil jako inominátní smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), když mezi žalobkyní a žalovanou byly dne datum a datum uzavřeny písemné smlouvy o obchodní spolupráci, na jejichž základě se žalobce zavázal provádět pro žalovanou činnosti ve smlouvě vymezené a žalovaná byla povinna za poskytnuté služby zaplatit žalobci sjednanou odměnu, následně navýšenou ústní dohodou stran.

15. Pokud jde o nárok v celkové výši 151 000 Kč představující bonus sjednaný mezi stranami, žalovaná nárok žalobce na úhradu bonusu popírala, když dle žalované žalobci dle uzavřených smluv náležela pouze základní měsíční odměna ve výši 85 000 Kč, přičemž na základě první uzavřené smlouvy by žalobci nárok na vyplacení bonusu nevznikl, protože nebyly naplněny podmínky pro jeho výplatu, v druhé uzavřené smlouvě pak bonus vůbec sjednán nebyl. Žalobce nicméně uvedl, že nárok na výplatu bonusu neodvozuje z písemně uzavřených smluv, nýbrž z ústně sjednané dohody, která měla být v průběhu roku 2019 uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, za kterou jednala předsedkyně představenstva jméno příjmení. Nárok na výplatu bonusu přitom dle žalobce nebyl navázán na splnění žádných podmínek, když bonus byl mezi stranami sjednán nad rámec výše uvedených smluv z důvodu spokojenosti žalované s prací žalobce. Žalovaná existenci takové dohody popírala.

16. Soud dospěl k závěru, že existence žalobcem tvrzené ústní dohody byla v řízení prokázána. Z komunikace vedené mezi žalobcem a žalovanou (prostřednictvím předsedkyně představenstva jméno příjmení) vyplývá, že účastníci v průběhu několika měsíců komunikovali ohledně úhrady dlužných částek, kdy se žalobce domáhal zaplacení faktur, přičemž ze strany žalované bylo žalobci opakovaně slíbeno, že k úhradě dojde. Žalobce i žalovaná přitom v rámci komunikace opakovaně používali výraz„ bonus“, z čehož je zřejmé, že komunikace nemohla být vedena pouze o základní odměně, na níž jedinou měl žalobci dle žalované vzniknout nárok. O existenci předmětné ústní dohody přitom svědčí rovněž platby, které žalovaná prováděla ve prospěch žalobce. V dílčích úhradách po 10 000 Kč provedených žalovanou ve dnech datum, datum a datum žalovaná v poznámkách u plateb použila vždy výraz„ bonus“, přičemž konkrétní text poznámek se měnil. Skutečnost, že žalovaná vědomě hradila žalobci částky nad rámec sjednané základní odměny, dále vyplývá i z úhrady faktury za zprostředkování obchodu a služeb za říjen 2019. Žalovaná bez výhrad uhradila tuto fakturu, kterou žalobce účtoval částku 120 000 Kč. Již tato faktura tedy obsahovala částku, která převyšovala základní odměnu v sjednané výši 85 000 Kč. Soud tak s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyplývající z provedeného dokazování považuje tvrzení žalované, že nikdy neměla v úmyslu hradit žalobci jakékoliv částky nad rámec sjednané základní odměny, že se v případě úhrady částky 120 000 Kč jednalo o hrazení základní odměny dopředu a že žalovaná administrativním pochybením žalobci uhradila celkem o 40 000 Kč víc, než mu náleželo, za účelová. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi stranami byla sjednána ústní dohoda o vyplacení bonusu žalobci v celkové výši 191 000 Kč (která byla uvedena žalobcem v rámci konverzace s jméno příjmení, kdy z předložené komunikace nevyplývá, že by tato částka byla ze strany žalované rozporována), kdy žalovaná na bonus uhradila dosud pouze částku 125 000 Kč, zbývá tak uhradit částku ve výši 66 000 Kč, přičemž žalovaná dále neuhradila ani základní odměnu ve výši 85 000 Kč účtovanou fakturou č. 2020.

17. Soud proto žalobě výrokem I. co do částky 151 000 Kč vyhověl. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč.

18. Pokud jde o nárok v celkové výši 188 160 Kč představující dodatečně fakturovanou daň z přidané hodnoty, dospěl soud k závěru, že tento nárok důvodný není. Z uzavřených smluv vyplývá, že odměna byla mezi stranami sjednána v konečné výši bez závazku žalované zaplatit daň z přidané hodnoty (DPH). Žalobce se až následně stal plátcem DPH, a to se zpětnou účinností ke dni datum, když ke zveřejnění dodatečné registrace k DPH došlo až dne datum. Žalobce v návaznosti na svou dodatečnou registraci k DPH vystavil žalované k úhradě opravné daňové doklady, jimiž žalované dodatečně doúčtoval DPH v celkové výši 188 160 Kč. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by mezi účastníky došlo poté, co se žalobce stal plátcem DPH, ke změně ujednání o výši smluvní odměny. Žalované přitom nelze přičíst k tíži skutečnost, že se žalobce po uzavření smlouvy stal plátcem DPH. Soud tedy má za to, že sjednanou odměnu nelze na základě dodatečné registrace žalobce zvyšovat o DPH, nebylo-li to mezi stranami ujednáno. Nedošlo-li tedy poté, co se žalobce stal plátcem DPH, k dohodě účastníků o změně sjednané výše odměny, není žalovaná povinna hradit částku představující daň z přidané hodnoty. Soud se přitom neztotožnil s argumentací žalobce, že e-mailovou komunikací vedenou mezi právními zástupci účastníků došlo k uzavření dohody, kdy z předmětné e-mailové komunikace je zřejmé, že mezi právními zástupci účastníků byly projednávány možnosti smírného vyřešení sporu, nicméně z žádného z předložených e-mailů ani z komunikace jako celku nelze dospět k závěru, že by se žalovaná zavázala při předložení opravných daňových dokladů v požadované podobě k úhradě žalované částky. Ze shora uvedených důvodů tak soud žalobu výrokem II. co do částky 188 160 Kč s příslušenstvím zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 prvá věta o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 925,13 Kč, když žalovaná byla ve věci úspěšná co do částky 188 160 Kč, což odpovídá 55,48 %, a neúspěšná co do částky 151 000 Kč, což odpovídá 44,52 %. Žalovaná má tedy právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10,96 % (55,48 % - 44,52 %) z celkové částky 72 309,60 Kč představující náklady žalované, které sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 339 160 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 760 Kč.

20. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění v případě výroku III. pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.