OSPH01 20 C 313/2014-235

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 7 019 813 Kč s přísl.

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 606 545 Kč s příslušenstvím, dále částku 2 857 821 Kč s příslušenstvím a částku 3 555 437 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit Českému státu na náhradě nákladů řízení částku 10 509

Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Na úvod svého rozhodnutí soud konstatuje, že podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí a kterým může být především advokát (srov. § 24 odst. 1 větu první a § 25 odst. 1 větu první o. s. ř.). Oprávnění zvolit si zástupce je právem zaručeno (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a jeho účelem je poskytnout účastníku řízení kvalifikovanou pomoc a ochranu. Zástupce, jemuž byla udělena plná moc pro celé řízení, je oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník (§ 28a odst. 1 věta druhá o. s. ř.) Zástupci soud vždy doručuje písemnosti (srov. § 50b odst. 1, 2 a 3 o. s. ř.). Zástupce je proto také vždy nutné předvolat k jednání (§ 115 o. s. ř.). Je-li účastník zastoupen, vykonává svá procesní práva a povinnosti prostřednictvím zástupce. Soud odejme účastníku možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez jeho výslovného návrhu projedná věc v nepřítomnosti zástupce, který z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) požádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). K tomu, aby žádost o odročení jednání byla podložena„ důležitým důvodem“, je potřebné, aby zástupce tvrdil takové skutečnosti, které jsou vzhledem ke své povaze způsobilé jeho účast u jednání soudu omluvit, tj. ty, jež mu znemožňují se jednání zúčastnit, a současně jsou vážné (důležité, omluvitelné) jak z hledisek objektivních, tak subjektivních. Jde-li o takovou překážku, která je způsobilá bránit zástupci v účasti při jednání a která neúčast u jednání ospravedlňuje, soud posuzuje objektivně i v projednávané věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1996 sp. zn. 3 Cdon 1021/96, uveřejněný pod číslo v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999 sp. zn. 2 Cdon 1819/97, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 1999 sp. zn. 31 Cdo 2432/98). V projednávané věci byla žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení, který požádal o odročení jednání dne datum a dne datum z důvodu nemoci své osoby, který, jak vyplývá z obsahu spisu. Podáním doručeným obvodnímu soudu dne datum požádal právní zástupce žalobkyně opětovně o odročení jednání nařízeného na den datum ve 13.00 hodin, k němuž byl předvolán dne datum, a to z důvodu, že jméno příjmení, jednatel žalobkyně je od datum nemocen, ve stavu pracovní neschopnosti se stanoveným klidem na lůžku s tím, že další kontrolu má nařízenu na den datum Pan příjmení příjmení prodělal před tím již podruhé nemoc COVID-19 a nyní se stále ještě potýká s výraznými obtížemi, např. únavou a bolestí hlavy. Pan anonymizováno k jednání předvolán nebyl. Soud, s ohledem na právní zastoupení žalobkyně advokátem, neshledal žádost o odročení jednání objektivně ospravedlňující pro neúčast právního zástupce žalobkyně a jednal dne datum v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

2. Žalobkyně se návrhem podaným ke Krajskému soudu v Praze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 606 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, dále zaplacení částky 2 857 821 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení a zaplacení částky 3 555 447 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedla, že částka 606 545 Kč představuje zaplacenou kauci a první nájem, částka 2 857 821 Kč zůstatkovou cenu technologického zhodnocení a částka 3 555 447 Kč ušlý zisk žalobkyně. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, na základě které přenechala žalovaná žalobkyni do užívání jednotku číslo nacházející se v budově adresa, na pozemku parcelní číslo v katastrálním území Nové Město. V prostorách měla žalobkyně zahájit plánovaný provoz restauračního zařízení. Tvrdila, že nebytový prostor byl stižen vadami, a povaha těchto vad znemožňovala užívání nebytových prostor v souladu s účelem nájmu. Jednalo se o závady, které bylo nutno řešit stavebními úpravami, proto žalobkyně začala bezodkladně jednat o možném řešení stavebních prací i se společenstvím vlastníků jednotek domu. Žalovaná rovněž na základě rozhodnutí Rady Městské části obec a číslo ze dne datum rozhodla, že v období od datum do datum zcela promine žalobkyni nájemné. Žalobkyni pak byla poskytnuta sleva z nájmu a byl uzavřen dodatek k nájemní smlouvě dne datum. Dopisem ze dne datum žalobkyně informovala žalovanou o stavu a průběhu přípravných prací na rekonstrukci, a rovněž sdělila realizaci stavebních prací se souhlasem stavebního úřadu. Žalovaná však místo toho, aby umožnila žalobkyni užívání nebytového prostoru v souladu se smlouvou, ukončila nájemní vztah výpovědí. Dle názoru žalobkyně neoprávněně a neplatně, když na výpověď žalované reagovala žalobkyně dopisem ze dne datum a dne datum, ve kterém zejména upozornila žalovanou na problémy, s ohledem na vady nebytových prostor a na to, že již vynaložila v souvislosti s pronájmem prostor a jeho rekonstrukcí nemalé částky. Z výše uvedeného důvodu pak žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení, vzniklé na straně žalované ve výši 455 000 Kč z důvodu, že podle nájemní smlouvy zaplatila jistinu ve výši 545 500 Kč, a to do 30 dnů od podpisu smlouvy, z níž žalovaná si měla ponechat jako záruku částku ve výši 454 500 Kč. Žalovaná si tedy tuto kauci ponechala bez právního důvodu. Žalobkyně rovněž uhradila žalované částku 151 545 Kč z titulu zálohy na první nájem, dle smlouvy. Tato částka opět byla uhrazena žalované bez právního důvodu, proto tato částka představuje bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované. Uvedla dále, že nájemní smlouva byla vypovězena neoprávněně ke dni datum, kdy následně došlo i ke zpětnému předání nebytových prostor žalované. Žalobkyně argumentovala tím, že k datu zpětného předání nebytového prostoru činila zůstatková cena technického zhodnocení dle zpracované dokumentace částku 2 857 821 Kč, kterou je povinna žalovaná dle smlouvy uhradit. Žalobkyni dále vznikla škoda ve formě ušlého zisku, protože nemohla prostor užívat ke sjednanému účelu, tj. provozovat v něm restauraci od datum do ukončení smlouvy, do datum. Žalobkyni ušel zisk ve výši 3 555 447 Kč. V doplnění žaloby ze dne datum uvedla, že žalovaná udělila žalobkyni souhlas s provedením změn nebytového prostoru dne datum. Po zdlouhavých jednáních se společenstvím vlastníků, pravidelně informovala žalovanou. Rovněž byla podrobně informována o stavu nebytového prostoru a o průběhu přípravy oprav. Odbor životního prostředí vydal dne datum stanovisko, v němž projevuje souhlas s opravami nebytových prostor. Ke zhodnocení nebytových prostor žalobkyně zadala zpracování znaleckého posudku Ing. jméno příjmení. Uvedla, že je přesvědčena o tom, že bylo vydáno příslušné stavební povolení a kolaudační souhlas k projektové dokumentaci žalobkyně, protože žalovaná bezdůvodně odmítala vydat souhlasné stanovisko pro vydání stavebního povolení.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala existenci smlouvy o nájmu nebytového prostoru č. N číslo, která byla uzavřena mezi účastníky dne datum. Nesporovala dále, že nebytový prostor byl pronajat k předmětu podnikání žalobkyně. Žalobkyně tak byla oprávněna užívat nebytové prostory v souladu se svým podnikatelským záměrem a se sjednaným předmětem podnikání, a to výhradně za účelem provozování gastronomického provozu. Žalobkyně též ve smlouvě prohlásila, že před podpisem smlouvy osobně a důkladně se seznámila se stavem nebytového prostoru a najímá ho od žalované tak, jak stojí a leží. Žalobkyně současně podpisem smlouvy potvrdila, že nebytový prostor je způsobilý k užívání v souladu s jejím podnikatelským záměrem a účelem nájmu. Neuplatnila žádné výhrady ke stavu nebytových prostor. Žalovaná též od společenství vlastníků jednotek domu zjistila, že žalobkyně jedná i s majiteli domu. Ze schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek zjistila, že byla provedena pouze oprava ležaté kanalizace a do doby provedené opravy byla žalobkyni poskytnuta sleva na nájemném ve výši 100%, to od února 2009 do června 2009. Žalovaná nikdy souhlas s úpravami předmětných prostor nevydala a na základě Usnesení Rady MČ ze dne datum byla dne datum žalobkyni dána výpověď z nájmu nebytových prostor, která jí byla doručena do datové schránky fikcí dne datum. Ve smyslu nájemní smlouvy, tříměsíční výpovědní lhůta začala běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi a tato lhůta skončila dne datum. Protože žalobkyně nebytové prostory nevyklidila, žalovaná přistoupila dne datum k vyklizení nebytových prostor na náklady žalobkyně. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení kauce 545 500 Kč, žalovaná uvedla, že z této částky částka ve výši 454 500 Kč byla použita na úhradu pohledávky žalované na nájem za období od srpna až do října 2009, kauce ve výši 151 500 Kč použita k úhradě nedoplatků za dobu užívání předmětných nebytových prostor za měsíc srpen až říjen, a listopad 2009. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dlouhodobě neplatila nájemné ani zálohy na služby. Žalovaná podala žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, která se projednávala pod sp. zn. spisová značka. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, byla též žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované výše uvedenou dlužnou částku. Dluh žalobkyně dle pravomocného rozhodnutí žalovaná vymáhala v exekučním řízení. Žalovaná podala i další návrh Obvodnímu soudu pro Prahu 1, protože podle smlouvy o nájmu nebytových prostor přistoupila k vyklizení nebytových prostor a náklady tohoto vyklizení byly ve výši 227 905,20 Kč O nároku žalované bylo rozhodováno rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka, jímž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované dlužnou částku. Žalovaná opět dluh žalobkyně vymáhala v exekučním řízení. Namítala dále neurčitost nároku vyčíslení za technického zhodnocení i ušlého zisku. Při jednání soudu dne datum vznesla námitku promlčení uplatněného nároku s poukazem na to, že nájemní vztah mezi účastníky zanikl výpovědí žalované, která byla žalobci doručena v září 2010 a výpovědní lhůta uplynula ke dni datum, žalobkyně však uplatnila svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení i eventuální náhrady škody po uplynutí dvouleté subjektivní lhůty, a to dne datum.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor. Z obsahu smlouvy o nájmu nebytových prostor č. N číslo dále vyplývá, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena ve smyslu zákona č. 166/1990 Sb., a ve smlouvě účastníci ujednali, že nebytový prostor je stavebně určen k provozování restaurace ulice hospoda na základě kolaudačního rozhodnutí odboru výstavby Obvodního úřadu v Praze 1, ze dne datum, kterým bylo povoleno užívání prostoru jako restaurace ulice hospoda, k této smlouvě je připojena jako příloha. V nájemní smlouvě žalobkyně prohlásila, že bere na vědomí, že užívání nebytového prostoru v rozporu se sjednaným účelem nájmu a se sjednaným předmětem podnikání nájemce provozovny, zakládá právo pronajímatele smlouvu vypovědět. Nebytovým prostorem dle nájemní smlouvy jsou prostory, které se nacházejí v prvním podzemním a prvním nadzemním podlaží domu adresa, na pozemku parc. číslo na adrese adresa, v kat. území obec, obec Praha a podrobně je specifikován a vymezen v plánku, který je součástí smlouvy. Dle smlouvy si strany ujednali, že za užívání nebytového prostoru se žalobkyně zavazuje platit nájemné ve výši 1 818 000 Kč ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 151 500 Kč. V nájemném není zahrnuta úhrada za služby, jejíž výpočet je v evidenčním listu, vystaveném pronajímatelem a je připojen ke smlouvě jako příloha, včetně způsobu výpočtu úhrady za poskytovaná plnění. V nájemní smlouvě dále účastníci ujednali, že nájemce, v souladu s podmínkami výběrového řízení na pronájem nebytového prostoru, převedl na účet pronajímatele částku ve výši 1 000 000 Kč a pronajímatel do 30 dnů od podpisu této smlouvy převede částku 545 500 Kč na účet nájemce. Pronajímatel si ponechává částku ve výši 454 500 Kč, která odpovídá trojnásobku sjednaného nájemného, jakožto záruku za dodržení podmínek této smlouvy a to jako n úhradu jistiny tak i na úhradu pohledávek, které vzniknou za nájemcem. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a účastníci ujednali, že pronajímatel i nájemce jsou oprávněni vypovědět tuto smlouvu písemně bez udání důvodu. Výpovědní lhůta dle ujednání účastníků činí tři měsíce, začne běžet prvního dne následujícího měsíce, ve kterém byla písemná výpověď doručena druhé smluvní straně.

6. Z dodatku č. N číslo ze dne datum vyplývá, že účastníci ujednali slevu nájemného ve výši 100% za období od datum do datum, což celkem představuje částku 714 214 Kč.

7. Z výpovědi nájmu nebytových prostor ze dne datum soud dále zjistil, že žalovaná na základě usnesení Rady MČ ze dne datum vypovídá nájem nebytových prostor, nacházejících se v prvním podzemním a prvním nadzemním podlaží domu, nebytovou jednotku číslo o rozloze 286,5 m2, dle smlouvy o nájmu nebytových prostor, uzavřené dne datum.

8. Z dokladu o doručení dále vyplývá, že do datové schránky žalobkyně příjmení: číslo byla výše uvedená výpověď doručena dne datum fikcí dle § 17 odst. 4.

9. Z usnesení Rady MČ obec a číslo ze dne datum dále vyplývá, že jméno příjmení části rozhodla udělit výpověď z nájmu nebytové jednotky číslo s názvem anonymizováno, nacházející se v prvním nadzemním a prvním podzemním podlaží domu adresa, v k. ú. příjmení územní celek anonymizováno.

10. Z dopisu žalobkyně ze dne datum vyplývá, že žalobkyně sděluje žalované, že provoz restauračního zařízení nebylo možné podle smlouvy o nájmu nebytových prostor zahájit z důvodu nutné rozsáhlé rekonstrukce. Žalobkyně v dopisu dále uvádí, že aby bylo možné rekonstrukci vůbec zahájit, bylo třeba zajistit právní stránku celé záležitosti. Bylo jednáno se shromážděním vlastníků jednotek a lze konstatovat, že jsou zajištěny souhlasy všech vlastníků bytových jednotek, a bude nutné dalším krokem splnit poslední podmínku požadovanou stavebním úřadem. K této okolnosti byl vypracován posudek k posouzení technického stavu nebytových prostor odbornou firmou s tím, že po udělení souhlasu stavebního úřadu bude započato se stavebními úpravami.

11. Z dopisu žalobkyně ze dne datum dále vyplývá, že jednatel společnosti žalobkyně se vyjadřuje k výpovědi z nájmu nebytových prostor žalované ze dne datum a sděluje následující stanovisko:„ s výpovědí nesouhlasí. I když nebytové prostory byly nájemci předány na základě předávacího protokolu ze dne datum, jehož přílohou byla fotodokumentace, bohužel přiložená fotodokumentace nezachycuje skryté vady, které se nájemci nepodařilo odstranit, nebytové prostory zrekonstruovat a zprovoznit ve smyslu uzavřené smlouvy. Do května roku 2009 se nepodařilo nebytové prostory ani vyklidit po předchozím nájemci. Byla provedena revize plynových spotřebičů v nebytových prostorách, kdy byla správcem doporučena rekonstrukce zdroje tepla a TUV s jinou volbou spotřebiče. Žalobkyně upozornila dále žalovanou na požadavek společenství vlastníků jednotek, především na rekonstrukci neprofesionálně provedené kanalizace předchozím nájemcem a na problematiku využívání sklepů. Až dne datum se podařilo nájemci též vyřešit sporné otázky týkající se smlouvy o výstavbě, týkající se vyřešení nového uspořádání prvního nadzemního podlaží. Proto postup žalované je překvapující, s tím, že pronajímatele upozorňuje na to, že v průběhu doby byl nucen vynaložit nemalé částky v souvislosti s přípravou rekonstrukce nutné k zahájení provozu restaurace v pronajatých nebytových prostorách. Zájmem nájemce je, aby nebytové prostory byly co nejdříve zrekonstruovány a mohly se využívat k podnikatelským účelům. Žalobkyně žádá o ochotu zvážit pokračování nájemního vztahu a rovněž vyčísluje náklady jí vynaložené až dosud na zprovoznění pronajatých nebytových prostor“.

12. Z dopisu žalované ze dne datum vyplývá, že žalovaná vyzvala žalobkyni k vyklizení nebytových prostor do 15 dnů od doručení výzvy. Na výzvu o vyklizení dále reagovala žalobkyně dopisem ze dne datum.

13. Z dopisu žalobkyně ze dne datum dále vyplývá, že upozorňuje žalovanou na řešení investovaných prostředků do předmětného nebytového prostoru, na náhradu ušlého zisku následkem neplnění nájemní smlouvy ze strany žalované, neboť předmětné nebytové prostory nebyly způsobilé k užívání v souladu se smlouvou.

14. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, anonymizováno číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a anonymizováno číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyplývá, že žalovaná se u soudu, jako žalobkyně, domáhala na žalobkyni, jakožto žalované, zaplacení částky 2 803 489 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a z titulu dlužného nájmu a služeb spojených s užíváním předmětných nebytových prostor, dále zaplacení částky 227 905,20 Kč z titulu úhrady nákladů vyklizení.

15. Ze zápisu o vyklizení nebytových prostor ze dne datum vyplývá, že nebytové prostory, které si žalobkyně pronajala na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor, žalovaná vyklidila uvedeného dne na vlastní náklady.

16. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C vložka číslo soud dále zjistil, že předmětem činnosti obchodní firmy žalobkyně je od prosince 2007 pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor a hostinská činnost od datum do datum.

17. Soud hodnotil provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Na základě dostatečných skutkových zjištění uzavírá v projednávané věci následující skutkový závěr. Účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor dle zákona č. 116/1990 Sb., na dobu neurčitou. Žalobkyně pronajala nebytové prostory k provozování hostinské činnost, které od datum do datum k hostinské činnosti nevyužívala. Neplatila nájem a žalovaná si částku ve výši 454 500 Kč započetla k úhradě nájemného a služeb, včetně částky ve výši 151 500 Kč k úhradě nedoplatků za dobu užívání předmětných nebytových prostor za měsíc srpen až říjen, a listopad 2009. Od datum žalobkyně neužívala pronajaté prostory k smluvnímu účelu a žalovaná neodevzdala žalobkyni nebytový prostory ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání. Od datum žalobkyně věděla, že jí vzniká ušlý zisk z provozu hostinské činnosti. Účastnici ujednali ve smlouvě možnost výpovědi bez uvedení důvodu. Žalovaná dne datum doručila žalobkyni výpověď, na kterou reagovala dopisem ze dne datum. Žalobkyně již podle obsahu tohoto dopisu věděla o zániku smlouvy, o nákladech posudku technického zhodnocení o vzniklé škodě a o tom, že žalovaná si ponechala část kauce i první nájem. Soud další důkazy nehodnotil pro nadbytečnost, protože z nich žádné objektivní právně významné skutečnosti nevyplývají a zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování z důvodu procesní ekonomie.

18. Podle ust. § 3028 odst. 3 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ust. § 3074 odst. 1 o. z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

19. Podle ust. § 2 zák. č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen zákon o nájmu nebytových prostor), s nebytovými prostory nakládají jejich vlastníci, popřípadě ti, kteří vykonávají právo hospodaření. Podle ust. § 3 citovaného zákona smlouvou o nájmu pronajímatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému smlouvou o nájmu; nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Místnosti určené k provozování obchodu a služeb lze pronajímat jen po předchozím souhlasu národního výboru. Pokud národní výbor do 15 dnů od obdržení žádosti o věci nerozhodne, má se za to, že souhlas byl udělen. Pokud je smlouva uzavřena bez souhlasu národního výboru podle odstavce 2 nebo neobsahuje náležitosti podle odstavce 3, je neplatná. Podle odst. 3 smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Podle ust. § 10 citovaného zákona, je-li nájem uzavřen na dobu neurčitou, jsou pronajímatel i nájemce oprávněni vypovědět smlouvu písemně bez udání důvodu, není-li dohodnuto jinak.

20. Podle ust. § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve znění účinném do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ust. § 451 odst. 2, bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 107 odst. 1 obč. zák., právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle ustanovení § 107 odst. 2 obč. zák., nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

21. V projednávané věci bylo soudu prokázáno, že předmětná nájemní smlouva byla uzavřena mezi účastníky za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., (dále jen obč. zák.) a zákona č. 116/1990 Sb. Smlouvu žalovaná vypověděl za účinnosti zákona č. 116/1990Sb., a to dne datum. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a účastníci sjednali možnost vypovědět smlouvu bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní lhůtou. O dání výpovědi rozhodla rada žalované dne datum. Výpověď bez uvedení důvodu byla žalobkyni doručena do její datové schránky dne datum. Úprava skončení nájmu prostor sloužícího k podnikání podle ust. § 2302 odst. 1 o.z., ale i úprava podle zákona č. 116/1990 Sb., i obč. zák. (§ 678), umožňuje vypovězení nájmu na dobu neurčitou, bez uvedení důvodu. Obsahově, výpověď daná žalovanou je proto platná. Jak bylo soudu prokázáno, výpověď byla doručena do datové schránky žalobkyně s označením příjemce právnická osoba, ulice a číslo, PSČ obec a číslo, která byla zřízena pro právnickou osobu ID: číslo dle ust. § 5 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. Právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku podle uvedeného zákonného ustanovení je datová schránka zřízena bez žádosti automaticky. K přístupu do datové schránky podle ust. § 8 uvedeného zákona, za právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena (třetí odstavec). K přístupu do datové schránky orgánu veřejné moci je oprávněn vedoucí orgánu veřejné moci, pro něhož byla datová schránka zřízena (čtvrtý odstavec). příjmení schránka žalovaného též musela být zpřístupněna nejpozději patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů správci, bez ohledu na to, zda se do ní žalobkyně přihlásila podle § 10 odst. 2, uvedeného zákona. Pokud tedy žalobkyně sdělil přístupové údaje správci, tak s identifikátorem své datové schránky v podstatě udělila souhlas s „ právem na adresu“, jak je označováno v judikátech Nejvyššího správního soudu, aby jeho datová schrána sloužila kromě jiného jako komunikační uzel, včetně doručování. Projev vůle žalované vypovědět předmětnou smlouvu se dostala do sféry žalobkyně dne datum, což bylo prokázáno z dokladu o doručení i z dopisu žalobkyně ze dne datum, protože s výpovědí nesouhlasila a žádala o zrušení této výpovědi. Podle ustálené judikatury projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Od okamžiku dojití projevu vůle do sféry adresáta je právní úkon pro jednající subjekt závazný a nelze jej jednostranně odvolat. Není přitom nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008, nebo ze dne 1.12.2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009). Jak bylo dále prokázáno dopisem žalobkyně ze dne datum, ze dne datum i ze dne datum, žalobkyně již k okamžiku doručení výpovědi věděla, že nemovitosti musí vyklidit, že prostory neužívala k pronajatému účelu, že nikdy neprovozovala restauraci a že vynaložila náklady na zhodnocení nemovitosti. Ust § 5 odst. 1 zákona o nájmu nebytových prostor ukládá, není-li ujednáno jinak, též pronajímateli povinnost odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém k smluvenému nebo obvyklému užívání, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat a zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno. Shora řečené znamená, že pronajímatel je povinen odevzdat a udržovat nebytový prostor v takovém stavu, aby jej nájemce mohl nerušeně užívat bez vynaložení jakýchkoliv nákladů. Splnění těchto povinností znamená, že pronajímatel musí odstranit závady, které za trvání nájemního vztahu vznikly a jež by bránily v pokojném užívání nebytových prostor. Sankcí za porušení povinností pronajímatele může být sleva z nájemného (§ 8 zákona o nájmu nebytových prostor) a popřípadě z porušení povinností může vzniknout závazek k náhradě škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.5.2005, sp. zn. 25 Cdo 1582/2004). Nezpůsobilost užívání nebytových prostor vychází z faktického stavu a není podmíněn rozhodnutím příslušného stavebního úřadu, neboť žádné ustanovení zákona o nájmu nebytových prostor k platnosti výpovědi z důvodu nezpůsobilosti nebytových prostor ke smluvenému užívání správní rozhodnutí nevyžaduje. Žalobkyně se stavem nebytových prostor seznámila již ke dni podpisu smlouvy. Nejpozději ke dni uplynutí výpovědní lhůty, tj. k datum, mohla a musela též vědět, že žalovaná se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně a v jaké výši na ponechané kauci i na záloze za první nájem, a musela zhruba znát i okolnosti o vzniklé škodě ve formě výši ušlého zisku z podnikání v oblasti restaurační činnosti, kterého žalobkyně objektivně nedosahovala již od vzniku závazkového vztahu dle nájemní smlouvy. Ustálená judikatura chápe závazek z bezdůvodného obohacení jako povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, ochuzenému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3810/2007, ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3113/2007, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4897/2014). Obohacený je též povinen vydat jen ten majetkový prospěch, jehož se mu obohacením dostalo, a nikoliv nahradit majetkovou ztrátu tomu, na jehož úkor bylo obohacení získáno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2003, sp. zn. 33 Odo 477/2003, ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 891/2006, ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1754/2006, ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2262/2009, ze dne 14. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 223/2012, ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3/2011, nebo usnesení ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. 25 Cdo 355/2001, a ze dne 6. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 3481/2012).

22. Předmětem soudního přezkumu byla z důvodu procesní ekonomie otázka, zda žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu včas. Soud postupoval v souladu se závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2007, sp. zn. 26 Odo 683/2006 a ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006. Podle ust. § 100 odst 1 obč. zák., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. V souladu se zásadou hospodárnosti řízení se zabýval plynutím subjektivní promlčecí doby (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3148/2009). U práva na vydání bezdůvodného obohacení je stejně jako u práva na náhradu škody stanovena dvojí, kombinovaná promlčecí doba, tj. subjektivní a objektivní. Tyto dvě promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě. Subjektivní promlčecí doba je kratší dvouletá, objektivní promlčecí doba je buď tříletá u nezaviněného a nedbalostního bezdůvodného obohacení, nebo desetiletá, jedná-li se o úmyslné bezdůvodné obohacení. Pro vzájemný vztah subjektivní a objektivní promlčecí doby platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba. Pokud marně uplynula alespoň jedna z uvedených lhůt a je vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat. Podle ustálené soudní judikatury počátek subjektivní dvouleté promlčecí doby je subjektivní moment, kdy se oprávněný (v projednávané věci žalobkyně) skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal (není rozhodné, že měl možnost se potřebné skutečnosti dozvědět již dříve). Jinými slovy řečeno, pro počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je rozhodující subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví všechny takové okolnosti, které jsou relevantní pro uplatnění jeho práva u soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 33 Odo 766/2002, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2001, sp. zn. 33 Cdo 3033/99). Pro počátek objektivní tříleté nezaviněné a nedbalostní a desetileté úmyslné promlčecí doby, je rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1862/2020, či komentářová literatura Švestka, J., příjmení, J., příjmení, M., příjmení, M. a kol. Občanský zákoník I. § číslo, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, 554 s ).

23. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl, protože byla podána soud opožděně, po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty, která počala nejpozději datum a uplynula dne datum, žaloba však byla soudu podána dne datum.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhl., a to za 5 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne datum, příprava účasti na jednání datum, datum a účast na jednání datum, datum). Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

25. O náhradě nákladů řízení státu, které vznikli v souvislosti s podáním znaleckého posudku ve výši 10 509 Kč, soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 142 odst.1 o.s.ř. jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně je povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.