OSPH01 21 C 21/2022-35

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Říhovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částku 4 000 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky 4 000 000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou datum domáhá se žalobkyně vůči žalované zaplacení 4 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 000 000 Kč od datum do zaplacení z titulu pojistné smlouvy číslo jejíž nedílnou součástí jsou anonymizována čtyři slova spisová značka. Dle tvrzení žalobkyně došlo dne datum v objektu žalobkyně na adrese jejího sídla ke škodné události spočívající v požáru, který způsobil škody na majetku fyzických a právnických osob; žalovaná po nahlášení události žalovanou zaregistrovala pod č. šk. číslo. I přesto, že žalobkyně odmítala, že by byla za škodu vzniklou třetím osobám odpovědná, když bezprostřední příčina zůstala neznámá, v řízení vedeném název soudu pod sp. zn. spisová značka, byl dne 20. 10. 2021 schválen smír, jehož obsahem je závazek žalobkyně zaplatit spol. právnická osoba příjmení 4 000 000 Kč, jakožto regresní pohledávku za skutečně vzniklou škodu vyplacenou spol. právnická osoba příjmení v důsledku škodné události svému pojištěnému (spol. právnická osoba). Tuto částku dle právě citovaného pravomocného rozhodnutí soudu žalobkyně zaplatila a touto žalobou se domáhá jejího zaplacení po žalované z titulu výše specifikované pojistné smlouvy. Žalobkyně zdůraznila, že po vzniku pojistné události probíhala četná komunikace se žalovanou, kdy zejména byl dohodnut společný postup žalobkyně a žalované vůči poškozeným za účelem vyhnout se poskytnutí jakéhokoliv plnění s tím, že žalobkyně se bude v případných sporech bránit sama a bude žalované podávat průběžné informace; tuto povinnost žalobkyně splnila.

2. Žalovaná namítla žalobu zcela zamítnout s odůvodněním, že nárok žalobkyně na pojistné plnění ze sjednané pojistné smlouvy je promlčen, neboť k pojistné události došlo datum. Dále žalovaná proti žalobě argumentovala tak, že dopisem ze dne datum uzavřela šetření s tím závěrem, že právo na pojistné plnění žalobkyni nevzniklo, neboť nebylo prokázáno, že došlo k porušení právní povinnosti žalobkyně a tím ke vzniku její odpovědnosti; tím se žalovaná ztotožnila se závěrem samotné žalobkyně vysloveným v dopise ze dne datum.

3. Z nesporných tvrzení účastníků řízení a zejména z provedeného dokazování byl učiněn následující závěr o skutkovém stavu věci:

4. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo ve znění dodatku číslo ze dne datum, kterou bylo sjednáno pojištění provozní odpovědnosti za škodu žalobkyně s počátkem pojištění datum na dobu neurčitou s limitem 10 000 000 Kč, (pojistná smlouva ze dne datum, číslo dodatek číslo ze dne datum, pojistka k pojistné smlouvě číslo Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu anonymizováno spisová značka).

5. Dne datum vznikl v objektu žalobkyně na adrese jejího sídla požár, který způsobil škody na majetku fyzických a právnických osob (nesporná tvrzení účastníků řízení). Žalobkyně nahlásila vznik škodní události žalované dopisem ze dne datum (dopis ze dne datum), v místě samém bylo provedena prohlídka dne datum (záznam o provedené prohlídce). Žalobkyně svou odpovědnost za vzniklé škody neuznala (dopis anonymizováno příjmení jméno příjmení ze dne datum).

6. Šetření škodní události ze dne datum bylo ukončeno bez poskytnutí plnění, neboť nebylo prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalobkyně, a tedy ani její odpovědnost za škody vzniklé v důsledku požáru; toto bylo oznámeno zástupkyni žalobkyně (anonymizováno jméno příjmení) dopisem ze dne datum (dopis ze dne 31. 7. 2012, číslo jednací).

7. Mezi stranami probíhala od vzniku škodní události dne datum komunikace, z jejíhož obsahu (mimo jiné) soud zjistil, že se účastníci dohodli o dalším postupu vůči poškozeným za účelem odradit je od podávání žalob vůči žalobkyni, tak, že popírali odpovědnost žalobkyně za vzniklé škody, a že žalobkyně prostřednictvím anonymizováno příjmení bude řešit požadavky poškozených sama s tím, že žalovaná nebude vstupovat do případných soudních řízení jako vedlejší účastník, když požaduje pouze podávání průběžných informací, které žalobkyně žalované podávala (dopis anonymizováno příjmení jméno příjmení ze dne datum, e-mail jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno příjmení, anonymizováno jméno příjmení ze dne datum, e-mailová komunikace mezi anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení v období od datum až datum, dopis anonymizováno příjmení žalované ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum).

8. Proti žalobkyni bylo vedeno název soudu pod sp. zn. anonymizováno spisová značka řízení o zaplacení 15 285 944 Kč z titulu odpovědnosti žalobkyně za škodu vzniklou požárem v objektu žalobkyně v jejím sídle dne datum, které skončilo usnesením soudu o schválení smíru ze dne datum, jehož předmětem byl závazek žalované (nyní v postavení žalobkyně) zaplatit anonymizováno 5 slov, příjmení částku 4 000 000 Kč; smír byl schválen poté, co byla věc usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení za současného zrušení rozsudku soudu prvního stupně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací; částka 4 000 000 Kč byla uhrazena dne datum; žalovaná do právě specifikovaného řízení jako vedlejší účastník nevstoupila (Návrh na vydání platebního rozkazu ze dne datum, usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dopis anonymizováno jméno příjmení, potvrzení o provedení transakce ze dne datum). Žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby a plnit odmítla, když opakovaně namítla promlčení nároku žalobkyně na pojistné plnění dne datum, přičemž žalobkyně se s tím neztotožnila (dopisy ze dne datum, datum, datum, datum a ze dne datum).

9. Z příjmení jméno příjmení sepsaného dne datum, z Prohlášení anonymizováno jméno příjmení sepsaného dne datum soud nezjistil pro souzenou věc nic podstatného, když se jedná se shrnutí subjektivních poznatků těchto osob; pokud jde o Dopisy ze dne datum a ze dne datum, týkají se jiné věci vedené mezi žalovanou a advokátkou žalobkyně.

10. Výše zjištěný skutkový stav věci, který soud považoval za dostačující pro posouzení věci po stránce právní (když důkazní návrh žalobkyně výslechem svědků příjmení příjmení, anonymizována dvě slova příjmení a anonymizováno příjmení soud zamítl, neboť ani prokázaná tvrzení ohledně vzájemných dohod žalobkyně a žalované by nebyla pro posouzení běhu promlčecí doby právně významná), soud po právní stránce posoudil s ohledem na uzavření předmětné pojistné smlouvy dne datum ve znění jejího dodatku v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a s ust. § 3036 o. z., tedy podle právní úpravy platné a účinné v době vzniku závazku obsažené v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“), zejména podle § 8 zákona o pojistné smlouvě.

11. Podle § 8 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni uzavření předmětné pojistné smlouvy, právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky, a jedná-li se o životní pojištění (§ 54), za 10 let; promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá.

12. Podle ust. § 3 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, pro účely tohoto zákona se rozumí pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

13. Podle čl. 2 písm. f) VPP O 2008/02 je pojistnou událostí vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

14. Žalobkyně domáhá se žalobou podanou dne datum pojistného plnění z pojistné smlouvy ze dne datum, když mezi účastníky bylo nesporné, že dne datum došlo k požáru v objektu žalobkyně v jejím sídle, kterým byla způsobena škoda třetím osobám. Soud, k námitce promlčení ze strany žalované, nejprve, v souladu se zásadou hospodárnosti řízení (jako bylo již judikováno např. usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2005 pod sp. zn. 25 Cdo 2268/2004), posuzoval, zda námitka žalované byla vznesena po právu, a tedy, zda nárok žalobkyně uplatněný předmětnou žalobou je promlčen.

15. Předmětem řízení v projednávané věci je uplatněný nárok na pojistné plnění, nikoliv samo právo na náhradu škody. Právo na pojistné plnění se promlčuje v souladu s ust. § 8 zákona o pojistné smlouvě nejpozději za 3 roky, přičemž promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události; to platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. Pro soud, při posuzování námitky promlčení nároku žalobkyně, bylo podstatné to, kdy, s ohledem na znění čl. 2 písm. f) anonymizováno spisová značka, jakož i v souladu se zněním ust. § 3 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, počala běžet promlčecí doba, když dle znění právě citovaných ustanovení je pro počátek promlčecí doby rozhodným okamžikem pojistná událost a její vymezení v zákoně, pojistné smlouvě a všeobecných pojistných podmínkách.

16. Pojistná událost, je obecně v § 3 písm. b) zákona o pojistné smlouvě, vymezena jako nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Tato skutečnost je pak konkrétně definována ve výše citovaném čl. 2 písm. f) VPP O 2008/02, jako vznik odpovědnosti pojištěného za škodu z činnosti nebo vztahu uvedeného v pojistné smlouvě, jestliže jsou současně splněny podmínky, s nimiž je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění.

17. Pro stanovení, co je v konkrétním případě, resp. v konkrétním pojištění, pojistnou událostí, soud vyšel z pojistných podmínek a uzavřel, že pojistnou událostí, která je rozhodující pro počátek běhu promlčecí doby, je v tomto konkrétním případě samotná škodní událost nastalá dne datum, když zahrnuje nejen událost, která vedla ke vzniku škody, ale i vznik škody samotné na majetku třetích osob tohoto dne způsobené požárem v objektu žalobkyně v jejím sídle; když soud neshledal žádné důvody pro oddálení počátku běhu promlčecí doby (viz též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Počátek promlčecí doby tak počal běžet dnem datum a podle § 8 zákona o pojistné smlouvě tříletá promlčecí doba, počínající běžet rok po vzniku pojistné události, uplynula dnem datum, zatímco žalobkyně uplatnila nárok u soudu až dne datum.

18. Namítala-li žalobkyně, že promlčecí doba měla začít běžet až od rozhodnutí soudu, kterým byla uložena žalobkyni povinnost k náhradě způsobené škody (resp. kterým byl schválen soudní smír v řízení o náhradu škody vůči žalobkyni), či jiného žalobkyní tvrzeného okamžiku, nemá tento závěr žalobkyně žádné zákonné opodstatnění; proto nemohou tyto námitky žalobkyně, že počátek promlčecí doby měl být dán až pravomocným rozhodnutím soudu o povinnosti škodu nahradit, obstát. Nelze totiž, jak argumentovala, dle přesvědčení soudu správně, žalovaná, počátek promlčecí doby zaměňovat se lhůtou k plnění pravenou v čl. 13 odst. 1 anonymizováno spisová značka. Vzhledem k právní úpravě počátku promlčecí doby totiž není podstatná splatnost práva na pojistné plnění, k níž nedochází současně s počátkem běhu promlčecí doby jeden rok po pojistné události, nýbrž, dle právě citovaného článku, 15 dnů po ukončení šetření nebo po právní moci rozhodnutí soudu (viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3771/2008). Jinými slovy, takto určená lhůta k plnění by pak byla závislá na rozhodnutí soudu, avšak za předpokladu, že nárok byl žalobou uplatněn řádně, tj. zejména včas. Dále k námitce žalobkyně soud uvádí, že není možné promlčecí dobu změnit dohodou stran, ani prodloužit; žalobkyní namítaný institut prodloužení lhůty k šetření pojistné události dle § 16 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě též nemá vliv na promlčení nároku. Na výše uvedeném závěru soudu o zákonných důsledcích běhu času nemohlo nic změnit ani tvrzení žalobkyně ohledně komunikace a dohod účastníků pojistného vztahu na spolčeném postupu ve věci po vzniku škodní události.

19. Konečně, pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí, soud uvádí, že ze zjištění soudu nevyplynulo, že by úmyslem uplatnění námitky promlčení stranou žalovanou bylo toliko poškodit žalobkyni a současně, že by tak šlo o výjimečný případ, kdy by uplatnění námitky promlčení bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor žalobkyně; která navíc, dle úvahy soudu, marné uplynutí promlčecí doby zavinila tím, že, dle názoru soudu, nikoli legitimně, ale zřejmě nedůvodně, spoléhala na dosavadní společný přístup ke škodní události; to vše též s přihlédnutím k tomu, že to byla sama žalobkyně, která od počátku odmítala svou odpovědnost za vzniklou škodu, proti výsledku šetření škodní události se včas neohradila a plnění z pojištění po straně žalované včas neuplatnila.

20. Jelikož soud dospěl k závěru o promlčení nároku žalobkyně vzneseného žalobou ze dne datum, který sám o sobě postačuje k zamítnutí žaloby, tj. že právo na předmětné pojistné plnění je již promlčeno, přičemž námitku promlčení neshledal rozpornou s dobrými mravy, rozhodl ve výroku tohoto rozsudku o věci samé tak, že žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li osoba povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se osoba oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či u exekutora.