OSPH01 22 C 155/2020-75

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: neplatnost kupní smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby bylo určeno, že kupní smlouva ze dne 9.12.1960 uzavřená mezi stavebním a bytovým družstvem„ ulice anonymizováno“, anonymizováno 7 slov a„ anonymizována tři slova“ je neplatná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou ze dne 29.6.2020 domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy, která byla uzavřena dne 9.12.1960 mezi Stavebním a bytovým družstvem ulice anonymizováno a anonymizována tři slova, je neplatná. Žalobce tuto žalobu podal, jakož to právní nástupce, pana příjmení jméno celé jméno žalobce, člena bytového družstva„ ulice anonymizována tři slova příjmení příjmení jméno příjmení“ (dále jen„ bytové družstvo“), které byla vlastníkem budovy adresa v k.ú. část obce na adrese adresa), které bylo stranou prodávající v předmětném smluvním vztahu. Žalobce považuje kupní smlouvu za absolutně resp. relativně neplatný právní úkon, pročež došlo ke zkrácení jeho práv jako právního nástupce bývalého člena a vlastníka družstevního podílu. Žalobce dovozuje svůj naléhavý právní zájem na daném určení z důvodu, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem svědčí jiné osobě, než jak tomu po právu má být. Tento zájem žalobce dovozuje rovněž z existence jeho pohledávky, coby člena družstevního podílu resp. nároku na vypořádání svého družstevního podílu, ke kterému může dojít pouze změnou zápisu v KN na původního vlastníka a revizí neoprávněné likvidace. Neplatnost právního úkonu, tedy kupní smlouvy z roku 1960, pak žalobce dovozuje zejména z existence nápadně nevýhodných podmínek, za kterých byla smlouva uzavřena a v rozporu s právy a oprávněnými zájmy prodávajícího, neboť tato smlouva byla uzavřena pod tlakem komunistického režimu a za nápadně podhodnocenou kupní cenu. K právnímu úkonu došlo rovněž v rozporu se zákonem, kdy byl učiněn v rámci vykonstruované likvidace bytového družstva, jejímž jediným důvodem byl právě prodej daných nemovitostí. Bytové družstvo by za běžného chodu událostí, nemovitosti na právního předchůdce žalovaného nepřevedlo, a nebo za mnohem vyšší kupní cenu. Extrémně podhodnocené kupní cena, je pak dalším důvodem neplatnosti dané kupní smlouvy. Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce investoval do výstavby těchto nemovitostí většinu svého majetku a na vypořádacím podílu pak neobdržel ničeho, i když se měl stát minimálně vlastníkem bytu, jehož menší část žalobce užívá. Žalobce se tak touto žalobou dovolává napravení nastalého protiprávního stavu, čehož nelze dosáhnout jinak než změnou zápisu v KN na původního vlastníka a provedením jeho řádné likvidace.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává v celém rozsahu a navrhl žalobu zamítnout. Zejména namítl nedostatek aktivní i pasivní věcné legitimace, kdy ani jeden z účastníků daného řízení nebyly smluvní stranou kupní smlouvy určení, jejíž neplatnosti se žalobce domáhá. Právní předchůdce žalobce ani nebyl osobou, která za bytové družstvo smlouvu podepisovala. Žalovaný dále namítl nedostatek právního zájmu na určení na straně žalobce, neboť daný právní vztah se právní sféry žalobce nedotýká.

3. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z kupní smlouvy soud zjistil, že byla dne 9.12.1960 uzavřena mezi Stavebním a bytovým družstvem„ ulice anonymizováno“ v anonymizována tři slova jako prodávajícím a anonymizována tři slova jako kupujícím,. Na jejím základě se anonymizována tři slova stal vlastníkem nemovitostí zapsaných ve vložce číslo pozemkové knihy kat. území obec – část obce, domu číslo se stavební parcelou č. parc. anonymizováno. Kupní cena 308 018,90 Kč se vypořádala tím způsobem, že strana kupující na sebe převzala závazky prodávajícího, které měl vůči anonymizována tři slova obec.

5. Přípisem ze dne 5.6.1946 byl právní předchůdce žalobce informován Stavebním a bytovým družstvem„ ulice anonymizováno“, že toto družstvo přihlásilo vklad právního předchůdce žalobce k 15.11.1945 ve výši 23 000 Kč.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1, oddíl příjmení jméno vložka anonymizováno soud zjistil, že Stavební bytové družstvo„ ulice anonymizováno“ v obec zaniklo dne 31.12.1955 a vstoupilo do likvidace a následně dne 5.7.1963 bylo po skončení likvidace vymazáno.

7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 14 C 214/2015 – 361 ze dne 9.12.2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 25 Co 141/2021 – 424 ze dne 2.9.2021 bylo soudem zjištěno, že se jednalo o řízení o vyklizení bytu, kdy zde žalovaný, vystupoval jako žalobce, a naopak zde žalobce v tomto řízení byl žalovaným. Žalobci, tedy celé jméno žalobce, byla tímto rozhodnutím uložena povinnost vyklidit byt číslo nacházející se v předmětné nemovitosti.

8. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků, shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení.

9. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: V projednávané věci se jedná o žalobu určovací, soud se proto v prvé řadě zabýval otázkou, zda má žalobce na požadovaném určení neplatnosti kupní smlouvy, naléhavý právní zájem.

12. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

13. Jedním z předpokladů úspěšnosti žaloby na určení je tedy prokázání naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. V žalobě žalobce uvedl, že určovací žalobu podal, aby změnil resp. postavil na jisto své právní postavení ve vztahu k bytové jednotce, resp. aby došlo k řádnému vypořádání tvrzeného družstevního podílu v bytovém družstvu, kdy k likvidaci stavebního a bytového družstva„ ulice anonymizováno“ v obec došlo neoprávněně a právní předchůdce žalobce byl jedním ze zakládajících členů a vlastníkem družstevního podílu, který nebyl řádně vypořádán.

14. Soudní praxe (srov. rozsudky Nejvyššího soudu z 27. března 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, z 20. března 2002, sp. zn. 20 Cdo 54/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6/2003, nález Ústavního soudu z 20. června 1995 sp. zn. III. ÚS 17/95) je ustálena v názoru, že žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 23 Cdo 1021/2009, který uvádí, že je-li posouzení platnosti právního úkonu předběžnou otázkou ve vztahu k řešení otázky (ne) existence práva nebo právního vztahu, který měl být tímto právním úkonem založen, změněn nebo naopak ukončen, pak na takovém určení není dán naléhavý právní zájem, neboť lze požadovat přímo určení existence či neexistence nevyjasněného vztahu.

15. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.

16. V době likvidace stavebního a bytového družstva se jeho právní úprava řídila zákonem č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, který upravoval mimo jiné v § 32 a násl. postup likvidace družstva.

17. Podle § 32 družstvo se zrušuje: a) usnesením valné hromady, které vyžaduje schválení ústředního svazu družstev; b) rozhodnutím ústředního svazu družstev, jestliže družstvo hrubě porušuje povinnosti uložené mu právními předpisy, stanovami, státním plánem rozvoje národního hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný zájem; c) exekuční likvidací všeho majetku družstva.

18. Podle § 33 v případech uvedených v § 32 písm. a) a b) je nutno provést uspořádání majetkových poměrů (likvidaci) zrušeného družstva. Likvidaci provádějí likvidátoři zvolení valnou hromadou, po případě určení družstevní organisací, která zrušila družstvo; mohou být kdykoli odvoláni. Po dobu likvidace užívá družstvo svého názvu s dodatkem označujícím likvidaci. Jsou-li ustanoveni likvidátoři, přestává působit představenstvo; jménem družstva jednají likvidátoři, a to společně, pokud není ustanoveno jinak. Likvidátoři odpovídají rukou společnou a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili porušením svých povinností družstvu nebo jeho věřitelům. Nejsou-li určeni likvidátoři, provede likvidaci zrušeného družstva jeho představenstvo.

19. Podle § 34 úkolem likvidátorů je dokončit jednání, která jsou v běhu, zpeněžit jmění družstva, uspokojit věřitele družstva a vrátit podíly členům. Likvidátoři sestaví ihned při zahájení své činnosti rozvahu. Vyplývá-li z ní, že majetek družstva nestačí ani po splnění uhrazovací povinnosti členů (§ 13) k vyrovnání závazků družstva, podají likvidátoři návrh na exekuční likvidaci majetku družstva a vyrozumí o tom nadřízenou družstevní organisaci.

20. Podle § 35 členské podíly mohou být vráceny teprve po uhrazení nebo zajištění pohledávek všech věřitelů družstva. Nestačí-li majetek družstva k úplné úhradě členských podílů, uhradí se tyto podíly poměrně podle jejich výše. Jmění, zbylé po úhradě všech závazků družstva, vrácení členských podílů a po úhradě likvidačních výloh, připadá ústřednímu svazu družstev. Po skončení likvidace podají likvidátoři zprávu valné hromadě, po případě i družstevní organisaci, která rozhodla o zrušení družstva, a navrhnou výmaz družstva z podnikového rejstříku.

21. Zároveň podle § 6 daného zákona členství v družstvu zaniká: a) úmrtím člena (zánikem právnické osoby).

22. Co se týče nadepsaného řízení, jak je uvedeno výše, soud je toho názoru, že u žalobce není naléhavý právní zájem dán, resp. nebyl žalobcem prokázán, a to zejména s odkazem na výše citovanou právní úpravu, ze které možnost do likvidace družstva tak jak jí žalobce v podaném návrhu konstruuje, nevyplývá. Žalobce se domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy, s cílem aby byla znovu provedena likvidace stavebního a bytového družstva„ ulice anonymizováno“ v obec a tedy byl řádně vypořádán družstevní podíl právního předchůdce žalobce, resp. žalobce. Tohoto záměru by mělo být dosaženo právě zneplatněním kupní smlouvy ze dne 9.12.1960, v důsledku čehož by měl být změněn zápis v KN, tak aby byl jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán původní majitel, tedy Stavební a bytové družstvo„ ulice anonymizováno“ v obec, což by mělo vést k jeho obnovení a následné řádné likvidaci, jakož i vypořádání družstevního podílu právního předchůdce žalobce, resp. žalobce samotného. Soud má za to, že konstrukce vykreslená žalobcem v jeho návrhu je čistě hypotetická a spekulativní, kdy s ohledem na velmi dlouhou dobu uběhlou od předmětné likvidace družstva do současnosti, kdy se žalobce tímto konstruktem pokouší změnit vlastnické uspořádání k dané nemovitosti a zároveň platnou legislativu v době probíhající likvidace, za krajně nepravděpodobnou resp. prakticky vyloučenou. Právní úprava platná v době likvidace, institut tzv. následné nebo obnovené likvidace neznala, kdy stavební a bytové družstvo ke dni 31.12.1955 zaniklo a dne 5.7.1963 bylo vymazáno z rejstříků. Zároveň soud podotýká, že právní předchůdce žalobce, nikdy nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti či její části, ale pouze vlastnil družstevní podíl v subjektu, který již několik desítek let neexistuje. Soud má tedy za to, že tvrzené zneplatnění smlouvy nemůže mít žádný dopad do majetkové sféry žalobce, či postavení na jisto jeho právní nejistoty.

23. Soud tedy uzavírá, že s ohledem na absenci naléhavého právního zájmu na straně žalobce se již soud nezabýval dalšími tvrzeními žalobce ohledně prokázání skutečností, které měli založit neplatnost předmětné smlouvy, a soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu přísluší vůči žalobci náhrada účelně vynaložených nákladů k bránění práva. Náklady řízení v celkové výši 13 552 Kč tvoří odměna právního zástupce dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „ a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. služby (převzetí věci, vyjádření ve věci ze dne 20.10.2020 a účast při jednáních soudu dne 17.6.2022 a 5.8.2022) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 200 Kč ve výši 2 352 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.