OSPH01 23 C 107/2020-109

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 13 442 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 13 442 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4.500 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že je synem paní jméno příjmení, která zemřela datum a byla poživatelkou invalidního důchodu ve výši 13.442 Kč, přičemž jí byl důchod vyplácen anonymizována čtyři slova ke každému 16 tému dni v měsíci na bankovní účet u anonymizováno banky číslo bankovní účet. Důchod byl vyplácen vždy na měsíční období dopředu to znamená, že poslední důchod poukázaný dne číslo rok byl pro období od číslo rok do číslo rok.

2. Žaloba vycházela z tvrzení, že žalobce je synem jméno příjmení zemřelé datum, ta byla poživatelkou invalidního důchodu ve výši 13 442 Kč, po její smrti poukázala ulice anonymizována tři slova (dále jen anonymizováno) na její bankovní účet další platbu invalidního důchodu (pro období od datum do datum), na jehož výplatu však již zanikl nárok. anonymizováno po zjištění výše uvedeného vyzvala žalovanou k vrácení neoprávněně vyplaceného důchodu. Žalovaná však sdělila, že požadovanou částku důchodu nelze vrátit, neboť na bankovním účtu není dostatek finančních prostředků, poukázané prostředky žalovaná použila na úhradu záporného zůstatku, který na účtu jméno příjmení byl. Na to anonymizováno využila postupu dle § 64 odst. 5 zákona č. 155/95 Sb., o důchodovém pojištění, a povinnost k úhradě neoprávněně vyplaceného důchodu ve výši 13 442 Kč uložila žalobci, jakožto synovi, který žil se svou matkou (oprávněnou z invalidního důchodu) ve společné domácnosti. Žalobce částku 13 442 Kč anonymizováno uhradil. Žalobce tvrdil, že žalovaná nebyla oprávněna započíst na svou pohledávku přijatou platbu důchodu. Dle názoru žalobce došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná jednak neměla k započtení způsobilé pohledávky a jednak neexistoval subjekt, vůči kterému by mohla své započtení provést. V důsledku jednání žalované, která nevrátila neoprávněně vyplácený důchod zpět anonymizováno, tak byl žalobce nucen namísto žalované uhradit to, co měla vydat ona.

3. Soud prvního stupně po provedeném dokazování konstatoval, že o úmrtí jméno příjmení se žalovaná dozvěděla dne datum, kdy jí byl doručen úmrtní list, na základě toho v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami tento účet jméno příjmení zanikl druhý den po prokázání úmrtí, tedy datum. Do té doby probíhaly transakce na účtu jméno příjmení podle uzavřené Smlouvy a Všeobecných obchodních podmínek, včetně toho, že na debetní zůstatek mohla žalovaná započíst veškeré platby na účet došlé. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci nesvědčí aktivní legitimace ve sporu, neboť nikdy nebyl ve vztahu se žalovanou a ani následně nevstoupil do práv a povinností po jméno příjmení. Rovněž tak žalovaná nebyla dle soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci pasivně legitimovaná a nemohlo dojít k jejímu bezdůvodnému obohacení. Na základě toho žalobu zamítl.

4. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, v něm potvrdil, že není a nikdy nebyl se žalovanou v žádném smluvním vztahu, není ani dědicem klientky žalované jméno příjmení, pozůstalostní řízení po jméno příjmení totiž skončilo zastavením dle § 154 odst. 1 z.ř.s. Z toho dle žalobce vyplývá, že na danou věc nelze aplikovat ustanovení smlouvy o vedení účtu uzavřené mezi žalovanou a jméno příjmení, jak činil soud prvního stupně. Žalobce setrval na svém názoru, že právní vztah mezi účastníky je vztahem z bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná se bez zákonného důvodu obohatila z peněz chybně zaslaných ze strany anonymizováno, načež chybějící peníze musel anonymizováno nahradit žalobce. Zdůraznil, že jméno příjmení zemřela datum, smrtí pozbyla právní subjektivity a posmrtně nemohla nabývat majetek, tedy ani důchod ve výši 13 442 Kč, který anonymizováno odeslala dne datum. Dle názoru žalobce jméno příjmení nemohla posmrtně nabýt pohledávku za žalovanou, proti které by žalovaná mohla cokoli započítávat. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 165/2016-21, v němž byl projednáván případ, kdy osoba povinná ke vrácení důchodu dle § 64 odst. 5 zákona o důchodovém pojištění brojila (neúspěšně) proti vrácení důchodové splátky anonymizováno Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v takových případech nelze žalovat ve správním soudnictví anonymizováno, ale je nutno„ vymáhat soukromoprávními prostředky po třetích osobách, které s neprávem vyplacenou dávkou starobního důchodu naložily, náhradu toho, o co se obohatily.“ Dle žalobce je přitom nepodstatné, kdy se žalovaná dozvěděla o úmrtí jméno příjmení, za podstatné považuje pouze samotné úmrtí, coby právní skutečnost limitující možnosti nabývání majetku nebo činění zápočtu. Žalobce nicméně namítal i to, že soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru ohledně toho, kdy byla žalovaná informována o úmrtí jméno příjmení. Již před soudem prvního stupně tvrdil, že úmrtí oznámily hned následujícího dne po smrti jméno příjmení její setra celé jméno svědkyně se svou dcerou jméno příjmení, které se dostavily na pobočku žalované, kde odevzdaly platební kartu a předaly lékařskou zprávu o úmrtí. Soud prvního stupně, aniž provedl navržené výslechy těchto osob, konstatoval, že banka se o úmrtí klientky dozvěděla až doručením úmrtního listu. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě plně vyhověl, případně aby napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně.

5. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že se ztotožňuje se závěry nalézacího soudu, napadený rozsudek označila za správný a navrhla jeho potvrzení.

6. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., a dospěl k závěru, že napadený rozsudek má vady, pro něž je nutné jeho zrušení.

7. Soud prvního stupně zjistil, že zemřelá matka žalobce jméno příjmení uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o zřízení a vedení bankovního účtu („ Můj účet“), jakož i smlouvu o povoleném debetu. Dle všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy o vedení účtu, smrtí majitele účtu smlouva o účtu nezaniká; zaniká druhým obchodním dnem, následujícím po rozhodném dni, pokud je k rozhodnému dni na účtu debetní zůstatek či zůstatek roven nule (článek číslo). Dle článku číslo všeobecných obchodních podmínek je za rozhodný den považován den, kdy se banka hodnověrným způsobem dozví o úmrtí klienta nebo o jeho prohlášení za nezvěstného, tj. den, kdy jsou klientovu obchodnímu místu banky doručeny průkazné doklady (např. úmrtní list, přípis soudu nebo notáře, provádějícího dědické řízení, rozhodnutí soudu o prohlášení klienta za mrtvého či nezvěstného).

8. Odvolací soud zdůraznil, že samotné úmrtí jméno příjmení není rozhodující pro posouzení toho, zda došlo na straně žalované k pochybení a k případnému vzniku bezdůvodného obohacení, jak se nesprávně domnívá žalobce. Vztah mezi jméno příjmení a žalovanou se řídil Smlouvou o vedení účtu a jejími všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaná po dobu trvání smluv o vedení bankovního účtu a o povoleném debetu mohla na účet přijímat platby a nakládat s nimi způsobem předvídaným smlouvou, tedy včetně toho, že došlé platby započítávala na své pohledávky (viz článek 1.2 odstavec 4 smlouvy o debetu).

9. O tom, že došlo k pochybení banky, by bylo možno uvažovat jen tehdy, pokud by po zániku smlouvy o vedení bankovního účtu a s ní provázané smlouvy o povoleném debetu přijala na již zaniklý účet platbu, kterou by započetla na svou pohledávku. Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 27. 6. 2017, 30 Co 138/2017-59, posuzoval rovněž spor o vrácení neoprávněně vyplaceného důchodu, kdy žalobkyní byla anonymizováno, která tvrdila, že po úmrtí klienta banky je platba přijatá na jeho účet a započtená na pohledávku banky bezdůvodným obohacením. Městský soud dospěl k závěru, že na straně banky nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, pokud přijatou platbu použila na úhradu své pohledávky, kterou vůči majiteli účtu měla, za situace, kdy tak banka učinila před tím, než se dozvěděla o úmrtí, neboť banka postupovala na základě smlouvy s majitelem účtu. Od těchto závěrů nemá odvolací soud důvod se odchylovat, přičemž jsou plně aplikovatelné i na tento projednávaný případ.

10. Podstatnou otázkou tedy je zjištění toho, kdy se žalovaná dozvěděla o úmrtí jméno příjmení. Žalovaná tvrdila, že se tak stalo doručením úmrtního listu dne datum. Tento den měl být tedy rozhodným dnem dle článku číslo všeobecných obchodních podmínek a dle citovaného článku číslo všeobecných obchodních podmínek mělo dojít k zániku smluvního vztahu s jméno příjmení druhým obchodním dnem následujícím po rozhodném dni, tj. datum. Za těchto okolností by platba důchodu přijatá dne datum byla započtena na pohledávku banky ještě před zánikem smluvního vztahu, a tedy po právu, o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované by tak nebylo možno uvažovat.

11. Žalobce před soudem prvního stupně tvrdil, že již dne následujícího po úmrtí jméno příjmení oznámily tuto skutečnost bance její příbuzné celé jméno svědkyně a celé jméno svědka, které úmrtí doložily lékařskou zprávou. Při jednání před odvolacím soudem doplnil, že se mělo jednat o pobočku žalované na anonymizováno náměstí v obec a číslo a pracovnicí žalované, která s nimi měla jednat, byla jméno příjmení. V článku číslo všeobecných obchodních podmínek je uveden demonstrativní výčet dokladů, které banka považuje za hodnověrné k prokázání úmrtí klienta, na prvním místě jde o úmrtní list, případně usnesení o prohlášení za mrtvého. Vzhledem k tomu, že výčet je koncipován jako demonstrativní, není vyloučeno, aby bylo úmrtí klienta prokázáno i jiným dokladem než úmrtním listem. Takovým hodnověrným dokladem je bezesporu i lékařská zpráva, či potvrzení o úmrtí (to je ostatně i pokladem pro vydání úmrtního listu). Pokud by bylo nade vši pochybnost prokázáno tvrzení žalobce, že jeho příbuzné předložily žalované lékařskou zprávu o úmrtí jméno příjmení již následujícího dne po její smrti, tj. datum, byl by rozhodným dnem právě tento den, a smluvní vztah mezi bankou a jméno příjmení by skončil druhý obchodní den po tomto datu. Platba důchodu přijatá a započtená žalovanou dne datum by tak již byla přijata a započtena neoprávněně, a na straně žalované by tak bezdůvodné obohacení vzniklo. Ve smyslu závěrů žalobcem citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 165/2016-21 by za těchto okolností byl žalobce aktivně legitimován vůči žalované k žalobě na vydání bezdůvodného obohacení.

12. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku uvedl, že žalobce své tvrzení o tom, že úmrtí jméno příjmení bylo žalované oznámeno již datum, neprokázal. Zcela přitom pominul, že důkazy, které žalobce k prokázání tohoto svého tvrzení navrhoval, výslech svědkyň celé jméno svědkyně a příjmení, neprovedl. Rovněž také soud prvního stupně nedostál své povinnosti poskytnout žalobci poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v tom smyslu, aby své tvrzení o předložení lékařské zprávy o úmrtí jméno příjmení prokázal. Bez splnění této poučovací povinnosti není možné, aby soud dospěl k závěru, že účastník své tvrzení neprokázal, a přičítat mu to v řízení k tíži. Judikatura přitom povinnost soudu poskytnout účastníku poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. pojímá dosti široce, jak uvedl velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek:„ Poučení o důkazní povinnosti podle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. soud poskytne nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník nemohl být ve věci úspěšný“. Nesplnění této poučovací povinnosti je pak vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

13. Soud prvního stupně tak v tomto případě nesprávně vyhodnotil otázku aktivní legitimace žalobce, jakož i pasivní legitimace žalované, a pochybil i tím, že žalobci neposkytl řádné poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Řízení tak zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a odvolací soud proto podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil.

14. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby žalobce řádně poučil dle § 118a o.s.ř., aby podrobně popsal okolnosti, za jakých mělo dojít k oznámení úmrtí jméno příjmení, a především k prokázání toho, že žalované byla předložena lékařská zpráva o tomto úmrtí.

15. Soud prvního stupně v dalším řízení po zrušujícím rozsudku se řídil závazným právním názorem Městského soudu v Praze a poskytl žalobcům poučení dle ust. § 118a o.s.ř., aby podrobně popsali okolnosti, za jakých mělo dojít k oznámení úmrtí jméno příjmení, kdy byl úmrtní list doručen žalované, nebo jakým způsobem se žalovaná dozvěděla o úmrtí jméno příjmení, a to zejména kdy a jakým způsobem. Žalobce vyzval k doplnění tvrzení a k navržení důkazů k těmto doplněným tvrzením s upozorněním na následky neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ve sporu.

16. Žalobce odkázal na svoje podání ze dne datum na čl. 19 spisu, kde navrhl svědecké výpovědi příbuzných celé jméno svědkyně, datum narození a svědkyni jméno příjmení, datum narození, které se měly dostavit na pobočku žalované na anonymizováno náměstí dne datum a měly odevzdat platební kartu a předložit list o prohlídce zemřelého jak doklad o úmrtí. Dále navrhl žalobce k důkazu doklad o prohlídce zemřelého, výslechy svědkyň celé jméno svědkyně a jméno příjmení. Žalobce upřesnil, že nemá žádné potvrzení o odevzdání listu o prohlídce zemřelého, nicméně byly tři originály, tři vyhotovení tohoto listu. Žalobce doplnil, že pouze svědeckými výpověďmi může prokazovat tvrzení, že po úmrtí p. příjmení nejspíše již datum se dostavily tyto dvě příbuzné na pobočku na ulice a odevzdaly tento list o prohlídce zemřelého a že došlo k přestřižení karty.

17. Účastníci učinili nesporným, že úmrtní list byl vystaven číslo rok a byl žalované doručen datum. Žalovaný doplnil, že tam byla prodleva, že příbuzné mohly úmrtní list doručit i dříve. Jednalo se o tři osoby spolužijící a stačilo doručit úmrtní list do datum.

18. Žalobce navrhl k důkazu učinění dotazu na anonymizováno, aby sdělila, kdy odeslala anonymizováno bance žádost o vrácení částek důchodu zemřelé jméno příjmení, když tato žádost je datována dnem datum a případně, zda k této žádosti přikládala i úmrtní list jméno příjmení jméno správa sociálního zabezpečení zaslala soudu datum sdělení, ve kterém uvedla:„ Sdělujeme k Vašemu dopisu, že p. jméno příjmení zemřela datum, na její účet byla po úmrtí ještě vyplacena splátka 13 442 Kč za listopad rok, která jí však již nenáležela a banka na vyžádání nevrátila nic z důvodu nedostatku finančních prostředků. Žádost o vrácení přeplatku z účtu zemřelé anonymizováno bance zaslali anonymizováno rok, kdy byla žádost doručena bance. ulice anonymizována tři slova neví a úmrtní list nepřikládali.

19. Z úmrtního listu soud zjistil, že p. jméno příjmení zemřela datum. příjmení o prohlídce zemřelého byl vystaven datum v údaj o čase hod.

20. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně, sestry zemřelé, soud zjistil, že datum jí zavolala ošetřující lékařka MUDr. příjmení, že sestra zemřela. Svědkyně jela se synovcem a dcerou do nemocnice, kde jí bylo řečeno, že nemocnice oznamuje obec správě sociálního zabezpečení úmrtí, ale na ostatních úřadech to musí příbuzní oznámit sami. Pak se sešli s příbuznými v pohřební službě, pak byly předány osobní věci a doklad o úmrtí. Dostali 4 vyhotovení listu o prohlídce zemřelého, a to bylo v pondělí datum následující den v úterý datum se synovcem jméno a dcerou jméno došli na pobočku anonymizováno banky na anonymizováno náměstí, tam mluvili s p. příjmení a předali jí list o prohlídce zemřelého a bankovní kartu zemřelé sestry. příjmení příjmení sdělila, že potřebuje úmrtní list, ale žádné potvrzení o předání karty, ani o předání listu o prohlídce zemřelého nevystavila. Všechny bankovní ústavy obcházeli všichni tři. K dotazu, zda někdo jiný platil kartou kromě sestry, svědkyně uvedla, že neví, že touto kartou nikdo neplatil. Měla ji u sebe a v úterý datum ji předali do anonymizováno banky. Protokol o předání karty nemají. Co se týče předání úmrtního listu, anonymizováno banka poslala žádost, přišel e-mail z anonymizováno banky, kde žádali o zaslání originálu úmrtního listu. Svědkyně odpověděla, že originál jim v žádném případě nedá, že pošlou pouze kopii. K dotazu, zda poslali úmrtní list e-mailem nebo poštou, k tomu svědkyně uvedla, že si už přesně nevzpomíná a pravděpodobně úmrtní list předala osobně p. příjmení. Svědkyně obdržela úmrtní list poštou, přišel dříve, než do měsíce po úmrtí sestry. Odevzdání karty proběhlo tak, že v anonymizováno bance předala p. příjmení kartu, která ji hned přestřihla. Svědkyni není známo, že by někdo kartou po smrti p. příjmení platil.

21. Z vyjádření právního zástupce žalované soud zjistil, že z výpisu z platební karty a z výpisu z účtu vyplývá, že bylo placeno platební kartou ještě anonymizováno rok, datum transakce bylo úterý datum a datum zaúčtování bylo datum, bylo to 25 Kč u obchodníka za nákup služby. Právní zástupce žalované poukazuje na to, že transakce z karty byla podle výpisu ještě anonymizováno rok, uskutečněna datum, což dle názoru žalovaného vyvrací tvrzení, že karta byla zničena již datum.

22. K tomu právní zástupkyně žalobkyně oponovala, že podle poznámky ve výpise se jedná o internetovou platbu, kdy fyzická přítomnost při placení karty není nutná, že je nutno rozlišit moment přestřižení karty a moment vyřazení karty ze systému. K vyřazení karty ze systému došlo zřejmě později.

23. Žalobce má za to, že bylo prokázáno svědeckou výpovědí, že karta byla odevzdána již datum a i list o prohlídce zemřelého a tím byly naplněny pokyny Městského soudu v Praze a prokázáno, že oznámení anonymizováno bance proběhlo jiným způsobem.

24. Bylo doplněno dokazování dotazem na anonymizována čtyři slova, která sdělila, že žádost o vrácení poplatku z účtu zemřelé bance zaslali anonymizováno a kdy to bylo doručeno, bance není známo, úmrtní list nepřikládali a že spis je skartován.

25. Úmrtní list byl proveden k důkazu, bylo potvrzeno, že datum zemřela paní příjmení, v tomto listě bylo konstatováno, že den úmrtí byl datum a z listu o prohlídce zemřelého soud zjistil, že paní příjmení zemřela ve anonymizováno hodiny v noci, prohlídka lékařem byla uskutečněna datum v anonymizováno a zároveň byl tedy vystaven v tuto dobu list o prohlídce zemřelého.

26. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, neteř po zemřelé jméno příjmení, soud zjistil, že první den po úmrtí paní příjmení, vyřizovali pohřeb a následující den, to bylo úterý datum šli na pobočku anonymizováno banky na anonymizováno náměstí, do takového velkého prostoru na recepci a tam již vše vyřizovala matka svědkyně jméno celé jméno svědkyně. Vyžádala si na recepci poradkyni, se kterou potom vše vyřizovala. Na pobočce byli s přítomným bratrancem jméno do chvíle, než matka odešla s pracovnicí pobočky vyřizovat věci ke stolu. K dotazu právní zástupkyně žalobce: Jak to bylo s úřednicemi v anonymizováno bance? Koho si nechala matka předvolat? K tomu svědkyně uvedla, že si nechala předvolat nějakou konkrétní paní, ale přišla jiná. Dalších pochůzek po bankovních ústavech se svědkyně neúčastnila, vzpomíná si na to, že byla omluvena týden ze školy, že společně vyřizovali po tetě byt a pozůstalost. Vystěhovávali byt a bratranec bydlel u nich. K dotazu:„ Co šli do anonymizováno banky vyřizovat, co bylo předmětem vyřizování? K tomu svědkyně odpověděla, že vlastně neví, co tam všechno řešili. Když člověk zemře, tak se musí všechno nějak řešit. I ve svém věku všechno vyřizuje svědkyně se svojí matkou nebo prostřednictvím svojí matky, takže přesně neví. Svědkyni v té době bylo 17 let a v bance matka vše vyřizovala sama, svědkyně ani bratranec se toho neúčastnili.

27. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení zaměstnankyně pobočky anonymizováno banky soud zjistil, že si vzpomíná pouze na to, že se před lety řešilo úmrtí paní příjmení a že na úmrtním listu bylo razítko s číslem, které svědkyni jako zaměstnankyni identifikuje. Svědkyně nyní pracuje na pozici vedoucí týmu bankovních poradců a v předmětné době v roce rok byla na pozici bankovní poradce.

K dotazu právního zástupce žalované: Zda na na podzim roku rok pracovala na pobočce denně. K tomu svědkyně uvedla, že byla tam denně, bylo to prezenční formou a měl jsem pouze zkrácenou pracovní dobu do 15 hodin. Týdně obsloužila asi 40 až 50 klientů, takže měsíčně to mohlo být krát 4, tak asi 150 klientů. Když svědkyně zpracovává nějaké dokumenty nějakého klienta nebo to dostanu od nadřízených, tak tam dá svoje razítko. K dotazu: Vzpomínáte si na schůzku datum, že proběhla schůzka ohledně řešení p. anonymizováno Svědkyně si nevzpomíná s odstupem let, těch schůzek je mnoho. K dotazu soudu:„ Jak by banka postupovala, když by přišel někdo z příbuzenstva s platební kartou s tím, že je to karta po zemřelém?“ K tomu svědkyně uvedla, že by si vyžádala úmrtní list, ale pravděpodobně by to konzultovala s oddělením platebních karet, protože se s tím sama ještě nesetkala. Vždycky přišel držitel karty. K dotazu soudu:„ Jak se postupuje, když někdo přijde s nalezenou kartou?“

K tomu svědkyně uvedla, že se sepíše protokol o předání a převzetí karty a okamžitě dojde k zablokování. Když takhle někdo přijde s kartou, tak se okamžitě na centrálu dát prostě hlášení a karta se zablokuje a už se nedá obnovit.“ Svědkyně pracuje na podobčce od roku rok z toho byla 5 let na mateřské. K dotazu právní zástupce žalované: Můžete Vy nebo někdo ze zaměstnanců nalezenou kartu přestříhnout? K tomu svědkyně uvedla, že ano, vždy po podpisu blokace karty. Ten kdo přijde s kartou s tím se sepíše protokol, protistrana podepíše a zaměstnanec anonymizováno přestříhne kartu. Každý krok v bance, každé kliknutí je dohledatelné. K dotazu soudu:„ Pokud by někdo přišel s kartou a s úmrtím listem, dalo by se dohledat v anonymizováno bance v systémech o tom záznam?“ Svědkyně uvedla, že postup je dohledatelný, ale chyba se stát může.

28. Z výpovědi svědka jméno celé jméno žalobce, syna paní příjmení soud zjistil následující skutečnosti:

K dotazu soudu: Můžete nám říci, zda máte nějaké vysvětlení pro to, že na platební kartě proběhly nějaké transakce ještě po smrti paní anonymizováno K tomu žalobce uvedl, že byl to zřejmě měsíční poplatek paušál za úložiště na anonymizováno, I anonymizováno, byl to poplatek za službu, jedná se o nastavenou platbu, která odchází z platební karty ve výši 25 Kč měsíčně a je to tedy poplatek za službu úložiště na příjmení příjmení 54 GB. K dotazu: Musíte každý měsíc platbu zadat nebo jak to je vlastně? K tomu žalobce uvedl, že tato platba je tam nastavená, pouze kdyby byla zrušena, tak další měsíc neodejde a bylo to za úložiště na anonymizováno, který používala matka žalobce.

K dotazu zda používal fyzicky platební kartu po úmrtí paní anonymizováno K tomu svědek uvedl, že nikoliv. Právní zástupce žalované poukázal, že z výpisu z platební karty k datum vyplývá, že ještě datum byl proveden výběr z bankomatu z platební karty - 30 Kč.

PZ žalobce sdělil, že se nejednalo o výběr z bankomatu, že se tedy jedná o poplatek za výběr z bankomatu. PZ žalované doplnil, že pokud by byla odevzdána a přestřižena bankovní karta na pobočce datum, tak by vlastně byla zablokována a nebylo by možné strhávat ani poplatky, ani žádné platby. Bylo prokazováno, že až datum byla karta zablokována. K zablokování karty došlo až po doručení úmrtního listu, který byl doručen datum a den poté tedy došlo k výpovědi smlouvy o bankovním účtu.

29. Z provedeného dokazování soud učinilo tento skutkový závěr: Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby žalobce řádně poučil dle § 118a o.s.ř., aby podrobně popsal okolnosti, za jakých mělo dojít k oznámení úmrtí jméno příjmení, a především k prokázání toho, že žalované byla předložena lékařská zpráva o tomto úmrtí. Soud prvního stupně v dalším řízení po zrušujícím rozsudku se řídil závazným právním názorem Městského soudu v Praze a poskytl žalobcům poučení dle ust. § 118a o.s.ř., aby podrobně popsali okolnosti, za jakých mělo dojít k oznámení úmrtí jméno příjmení, kdy byl úmrtní list doručen žalované, nebo jakým způsobem se žalovaná dozvěděla o úmrtí jméno příjmení, a to zejména kdy a jakým způsobem. Žalobce vyzval k doplnění tvrzení a k navržení důkazů k těmto doplněným tvrzením s upozorněním na následky neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ve sporu.Soud doplnil dokazování svědeckými výpověďmi paní celé jméno svědkyně, příjmení a účastnickým výslechem žalobce. Paní celé jméno svědka uvedla, že si úplně nepamatuje, jak jednání proběhlo. Zaměstnankyně anonymizováno paní příjmení sdělila, že pro velké množství případů, které vyřizuje si již nevzpomíná jak to bylo v tomto konkrétním případě, ale že obecná praxe je taková, že se sepíše protokol o odevzdání karty a karta se přestřihne. Všechny kroky, lze následně dohledat v systému anonymizováno. Nebyl předložen žádný protokol o vrácení karty dne datum, ani jinak nebylo prokázáno, že by dříve než anonymizována dvě slova rok bylo oznámeno anonymizováno úmrtí žalobkyně. Ani svědkyně paní příjmení nevypověděla nic, co by nasvědčovalo tomu, že by byl úmrtní list nebo záznam o prohlídce zemřelého předán žalované. Soud zkoumal okolnosti za jakých mělo dojít k předání informace o úmrtí paní příjmení jméno bance a dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by se tak prokazatelně stalo dříve než číslo rok doručením úmrtního listu.

30. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 2991 v odst. 1 zák. 89/2012 Sb. O.z. kde se stanoví, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Odst.2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy o vedení účtu, smrtí majitele účtu smlouva o účtu nezaniká; zaniká druhým obchodním dnem, následujícím po rozhodném dni, pokud je k rozhodnému dni na účtu debetní zůstatek či zůstatek roven nule (článek číslo). Dle článku číslo všeobecných obchodních podmínek je za rozhodný den považován den, kdy se banka hodnověrným způsobem dozví o úmrtí klienta nebo o jeho prohlášení za nezvěstného, tj. den, kdy jsou klientovu obchodnímu místu banky doručeny průkazné doklady (např. úmrtní list, přípis soudu nebo notáře, provádějícího dědické řízení, rozhodnutí soudu o prohlášení klienta za mrtvého či nezvěstného).Vztah mezi jméno příjmení a žalovanou se řídil smlouvou o vedení účtu a jejími všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaná po dobu trvání smluv o vedení bankovního účtu a o povolení debetu mohla na účet přijímat platby a nakládat s nimi způsobem předvídaným smlouvou, tedy včetně toho, že došlé platby započítávala na své pohledávky (viz. Čl. 1.2 odst. 4 smlouvy o debetu). O tom, že došlo k pochybení banky, by bylo možno uvažovat jen tehdy, pokud by po zániku smlouvy o vedení bankovního účtu a s ní provázané smlouvy o povolení debetu přijala na již zaniklý účet platbu, kterou by započetla na svou pohledávku. Městský soud v Praze dne 27.6 2017 30 Cp 138/2017-59 posuzoval rovněž spor o vrácení neoprávněně vyplaceného důchodu, kdy žalobkyní byla anonymizováno, která tvrdila, že po úmrtí klienta banky je platba přijatá na jeho účet a započtená na pohledávku banky bezdůvodným obohacením. Městský soud dospěl k závěru, že na straně banky nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, pokud přijatou platbu použila na úhradu své pohledávky, kterou vůči majiteli účtu měla. Za situace, kdy tak banka učinila před tím, než se dozvěděla o úmrtí, neboť banka postupovala na základě smlouvy s majitelem účtu. Soud se od těchto závěrů učiněných Městským soudem neměl důvod odchylovat a má zato, že jsou plně aplikovatelné i na tento projednávaný případ.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka v celkové výši 4.500 Kč sestává z těchto úkonů: 3x písemné vyjádření ve věci (4.6 2020, číslo 2021, číslo 2021), dle §1 odst. 3 pís. C) vyhl.: 6x účast na jednání (číslo 2020, číslo 2021, číslo 2021, číslo 2022 2022, číslo 2022) Dále 6x příprava na jednání (číslo 2020, číslo 2021, číslo 2021, číslo 2022, 2.5 2022, číslo 2022) Celkem 4.500 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.