OSPH01 27 C 259/2020-103

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 12 584 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 12 584 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 584 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 41 298 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Bc. jméno příjmení.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 12 584 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem s odůvodněním, že dne datum bylo proti žalobci zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku, které bylo zastaveno dne datum z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek, když správní orgány rozhodovaly déle než 3 roky, což je nepřípustné. Správní orgány opakovaně porušily lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení podle § 71 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen„ SprŘ“), když žalobce podal v průběhu řízení 2x podnět k opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 SprŘ, na základě kterého vždy správní orgány konaly. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody, jež dle něho sestává z nákladů vynaložených na obhajobu v řízení o obvinění z přestupku ve výši 12 584 Kč, uhrazených advokátu Mgr. Bc. jméno příjmení, sídlem adresa. Žalobce odůvodnil svůj nárok podle § 31 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, v platném znění, když žalobce uvedené náklady vynaložil v souvislosti se svojí obhajobou ve správním řízení, jež neskončilo pravomocným odsouzením a uložením sankce podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Žalobce svůj nárok na náhradu nákladů právního zastoupení opíral zejména o nález Ústavního soudu ČR ze dne 3. září. 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, když dle názoru žalobce je na usnesení o zahájení řízení o přestupku nutné hledět jako na nezákonné, když konečným rozhodnutím v dané věci bylo rozhodnuto o zastavení řízení. Žalobce uplatnil nárok po žalované v rámci předběžného projednání dne datum, když žalovaná ve lhůtě 6 měsíců, tj. do datum nárok žalobce projednala, avšak tento neuznala. Žalobce požaduje rovněž úroky z prodlení od dne následujícího po uplynutí lhůty k projednání nároku žalobce u žalované v rámci předběžného projednání, tj. ode dne datum.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1470/19, podle kterého v samotném zahájení, popř. následném vedení přestupkového řízení nelze shledávat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí podle zák. č. 82/1998 Sb. Městský úřad v době šetření přestupku důvodně zahájil přestupkové řízení, neboť z podkladů, které měl k dispozici, vyplynulo, že se žalobce měl dopustit protiprávního jednání. Za dané situace nebylo na místě postupovat jinak, než zahájit přestupkové řízení z důvodu ochrany veřejnosti. Kroky jméno anonymizováno tak měly své zákonné opodstatnění. Žalovaná zpochybnila výši uplatňované náhrady škody, když Mgr. Bc. jméno příjmení převzal zastoupení žalobce teprve v průběhu řízení na základě plné moci ze dne datum a vzhledem k uvedenému není žalované zřejmé, z jakého právního titulu žalobce uhradil Mgr. Bc. jméno příjmení výše uvedené náklady, neboť možnost požadovat po žalobci odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu Mgr. Bc. jméno příjmení vznikla až na základě plné moci ze dne datum. Žalobce uplatnil nárok na náhradu majetkové škody ve výši 12 584 Kč spočívající v nákladech, jež byl nucen vynaložit za osm úkonů právní služby, a dále v paušální náhradě za každý z uvedených úkonů a DPH. V této souvislosti zejména uvedla, že náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu tudíž nepostačuje, pokud byly vynaloženy pouze v souvislosti s daným pochybením, a z tohoto důvodu neuznává náhradu nákladů za právní služby spočívající v podání odvolání ze dne datum, poradě ze dne datum, doplnění odvolání ze dne datum a poradě s žalobcem ze dne datum.

3. Soud I. stupně rozhodl rozsudkem ze dne 20. 1. 2022, č. j. 27 C 256/2020-49, kterým žalobu zcela zamítl jako nedůvodnou a přiznal žalované náklady řízení.

4. Městský soud v Praze svým jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 26. 4. 2022, č. j. 16 Co 81/2022-90 změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žaloba je co do základu důvodná.

5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze spisu stát. instituce sp. zn. číslo spisová značka a spisu Krajského úřadu územní celek sp. zn. číslo DS/17, že dne 10. 4. 2017 bylo Městskému úřadu doručeno oznámení přestupku číslo jednací na osobu žalobce, který byl podezřelý ze spáchání správního deliktu podle § 125d odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v platném znění (dále jen,, zák. č. 361/2000 Sb.“), a to z důvodu, že žalobce dne datum v 9.23 hod. po silnici II/209 v obci obec, ul. ulice, řídil značka automobilu, registrační značka, jenž nesplňoval technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, neboť nesvítily některé obrysové svítilny vpravo a vlevo, přední a zadní doplňkové, sada obrysových svítilen (společný zadní pár) zjevně nesplňovala stejné fotometrické vlastnosti, kdy ze 4 zdrojů světla svítily jen 3, vnější krycí sklo směrové svítilny bylo poškozené tak, že poškození zjevně ovlivňovalo jeho funkci a barvu vyzařovaného světla, většina spojovacích prvků, upevňující nástavbu k podvozku byla uvolněna, čímž byla ohrožena bezpečnost silničního provozu při jízdě vozidla.

6. Jak soud zjistil z oznámení o zahájení řízení ze dne 15. 6. 2017, č. j. 27 číslo spisová značka, že dne 15. 6. 2017 vypracoval Městský úřad oznámení o zahájení řízení č. j. 27 číslo spisová značka, jež bylo žalobci doručeno dne datum a současně bylo nařízeno ústní jednání na den datum, jež v uvedený den proběhlo.

7. Jak soud zjistil z rozhodnutí Městského úřadu ze dne 11. 8. 2017, č. j. 27 číslo spisová značka, že dne 11. 8. 2017 vypracoval Městský úřad rozhodnutí č. j. 27 číslo spisová značka, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 3 zák. č. 361/2000 Sb. a dle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona. Současně byla žalobci uložena pokuta 5 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců.

8. Jak soud zjistil z odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne datum, dne datum bylo Městskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne datum, jež podal sám žalobce.

9. Jak soud zjisti ze sdělení JUDr. jméno příjmení ze dne datum adresovaného Městskému úřadu v Sokolově, dne datum bylo Městskému úřadu doručeno sdělení, kterým JUDr. jméno příjmení, advokát, se sídlem adresa, informoval o převzetí právního zastoupení žalobce v předmětné věci. příjmení moc byla žalobcem udělena dne datum.

10. Jak soud zjistil z doplnění odvolání ze dne datum, uvedeného dne bylo Městskému úřadu v Sokolově doručeno doplnění odvolání.

11. Jak soud zjistil z dopisu ze dne 11. 9. 2017, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-16, dne 14. 9. 2017 bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce a předmětná spisová dokumentace písemností ze dne 11. 9. 2017, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-16.

12. Jak soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu územní celek ze dne 19. 3. 2018, č. j. číslo DS/17-3, dne 19. 3. 2018 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. číslo DS/17-3, kterým zrušil rozhodnutí Městského úřadu ze dne datum a věc vrátil k novému projednání. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

13. Jak soud zjistil ze sdělení právního zástupce žalobce stát. instituce ze dne datum, uvedeného dne žalobce prostřednictvím svého ustanoveného zástupce doručil Městskému úřadu sdělení, kterým informoval o převzetí právního zastoupení žalobce v předmětné věci s tím, že plná moc byla udělena dne datum.

14. Jak vyplynulo ze shora citovaného spisu stát. instituce, dne datum byla spisová dokumentace vrácena Městskému úřadu v Sokolově.

15. Jak soud zjistil z rozhodnutí stát. instituce ze dne 16. 7. 2018, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-20, dne 16. 7. 2018 vypracoval Městský úřad rozhodnutí č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-20, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupků dle § 125c odst. 1 písm. a) bodu 3 zák. č. 361/2000 Sb. a dle § 125c odst. 1 písm. k) cit. zák. Současně byla žalobci uložena pokuta 5 000 Kč, povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu šesti měsíců.

16. Jak soud zjistil ze správního spisu stát. instituce citovaného shora, dne datum bylo Městskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne datum.

17. Jak soud zjistil z písemnosti stát. instituce ze dne 30. 7. 2018, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-28, dne 2. 8. 2018 bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce a předmětná spisová dokumentace písemností stát. instituce ze dne 30. 7. 2018, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-28.

18. Jak soud zjistil z podnětu žalobce ze dne datum, uvedeného dne podal žalobce podnět k zahájení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí Krajského úřadu ze dne datum s odůvodněním, že se Krajský úřad řádně nevypořádal se všemi odvolacími námitkami.

19. Jak soud zjistil ze sdělení Krajského úřadu územní celek ze dne 16. 8. 2018, č. j. číslo DS/17-8, dne 16. 8. 2018 vypracoval Krajský úřad sdělení č. j. číslo DS/17-8, v němž informoval žalobce, že jeho podnět k provedení přezkumného řízení je neakceptovatelný, neboť dle § 94 odst. 2 SprŘ v přezkumném řízení nelze přezkoumat rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým se prvoinstanční rozhodnutí ruší a věc se vrací k novému projednání.

20. Jak soud zjistil ze žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajského úřadu územní celek, dne datum podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Krajského úřadu k Ministerstvu dopravy, Odboru agend řidičů.

21. Jak soud zjistil z rozhodnutí Krajského úřadu územní celek ze dne 25. 4. 2019, č. j. číslo DS/17-9, dne 25. 4. 2019 vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. číslo DS/17-9, kterým zrušil rozhodnutí Městského úřadu ze dne datum a věc vrátil k novému jednání. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

22. Jak soud zjistil ze shora citovaného správního spisu, dne datum byla předmětná spisová dokumentace vrácena Městskému úřadu.

23. Jak soud zjistil ze žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne datum, uvedeného dne podal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti Městského úřadu v Sokolově.

24. Jak soud zjistil z usnesení Městského úřadu v Sokolově ze dne 27. 4. 2020, č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-30, dne 27. 4. 2020 vypracoval Městský úřad usnesení č. j. 27 číslo OPŽÚ/EVKA-30, kterým předmětné řízení zastavil, jelikož odpovědnost za přestupek zanikla. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

25. Jak soud zjistil z podání žalobce ze dne datum, bylo dne datum Městskému úřadu v Sokolově doručeno podání, kterým nynější právní zástupce žalobce požádal o opravu neúplného usnesení o zastavení řízení. Následně byl dne datum telefonicky Městským úřadem informován o skutečnosti, že bylo o zastavení řízení rozhodnuto podle § 76 odst. 1 písm. f) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném v rozhodné době, kdy se rozhodnutí nevydává, ale pouze se o zastavení vyrozumívá.

26. Jak soud zjistil z dvou žádostí o opatření proti nečinnosti včetně rozhodnutí dotčených správních orgánů uvedených shora, žalobce podal v průběhu řízení 2 krát podnět k opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SprŘ na základě kterého správní orgány konaly.

27. Jak soud zjistil z faktury právního zástupce žalobce ze dne datum na částku 12 584 Kč, z dokladu o zaplacení odměny právního zástupce, rozpis úkonů právní služby, včetně potvrzení o poradách ve věci, že žalobce vynaložil náklady na obhajobu ve správním řízení o obvinění z přestupku ve výši 12 584 Kč, které byly uhrazeny právnímu zástupci žalobce, advokátu Mgr. Bc. jméno příjmení, sídlem adresa.

28. Jak soud zjistil ze sdělení žalované ze dne 4. 5. 2020, č. j. číslo S/2, ze sdělení žalované ze dne 3. 11. 2020, č. j. číslo S/8, že žalobce uplatnil nárok u žalované v rámci předběžného projednání jeho nároku dne datum, když žalovaná ve lhůtě 6 měsíců, t. j. do datum nárok žalobce projednala, avšak tento neuznala s tím, že u nároku žalobce není dána příčinná souvislost, když ze spisu je zřejmé, že žalobce byl nejprve zastoupen JUDr. jméno příjmení, až následně Mgr. Bc. jméno příjmení.

29. Jak soud zjistil z plné moci žalobce udělené Mgr. Bc. jméno příjmení dne datum, žalobce byl zastoupen Mgr. Bc. jméno příjmení až od datum, tudíž možnost požadovat po žadateli odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu mu vznikla až na základě plné moci ze dne datum. Soud z charakteru jednotlivých úkonů, za něž žadatel požaduje majetkovou škodu lze konstatovat, že jedinými úkony, které byly účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení lhůt pro vydání rozhodnutí, lze považovat sepis žádostí o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne datum a ze dne datum. Zbylé úkony k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu nikterak nesměřovaly.

30. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce byl od počátku správního řízení zastoupen JUDr. jméno příjmení, následně od datum jeho obhajobu převzal Mgr. Bc. jméno příjmení, kterému žalobce v souvislosti s ukončením zastoupení uhradil odměnu za obhajobu v přestupkovém řízení od počátku řízení. Žalobci rovněž takto při skončení věci byly úkony v celém správním řízení vyúčtovány při pravomocném skončení.

31. Soud jako nadbytečný z důvodu ekonomie sporu zamítá důkaz Dohodou o důvěrnosti uzavřenou mezi Mgr. Bc. jméno příjmení a JUDr. jméno příjmení, když uvedený důkaz není pro věc významný.

32. Po právní stránce posuzoval soud předmětnou věc podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci; odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk odpovídá stát za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud dále vycházel z ustanovení § 1 odst. 1 OdpŠk, podle kterého je pro založení odpovědnosti státu za újmu způsobenou výkonem státní moci je zapotřebí kumulativní splnění tří podmínek, a to jednak existence nezákonného rozhodnutí podle § 5 písm. a) a § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk, případně nesprávného úředního postupu podle § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 OdpŠk, jednak vznik újmy, a to majetkové (škody) nebo nemajetkové a jednak existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem na straně jedné a újmou na straně druhé. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk zahrnuje náhrada škody takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle ustanovení § 31 odst. 2 OdpŠk může náhradu nákladů řízení poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů vynaložených žalobcem v řízení o přestupku, soud poukazuje na ustanovení § 79 odst. 1 a 3 SprŘ, podle kterého si náklady správního řízení nese účastník sám. K vypořádání újmy, která má zjevně charakter nákladů správního řízení, slouží zásadně samo řízení, v němž tyto náklady vznikly. Okolnost, že zák. č. 500/2004 Sb. tyto náklady vypořádává tak, že je nese účastník sám, nemůže ještě znamenat, že co nelze žádat z titulu náhrady nákladů řízení, lze bez dalšího požadovat z titulu náhrady škody (srov. např. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 302/07). Navíc je třeba mít na zřeteli, že v případě náhrady škody v podobě vynaložených nákladů řízení, ustanovení § 31 zákona č. 82/1998 Sb. výslovně stanoví, že náhrada škody zahrnuje jen takové náklady řízení, jež byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Nejde tak o všechny náklady, které účastníku ve správním řízení vznikly viz. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2928/2006 a ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2615/2010 věci.

33. Soud vzal na zřetel rovněž nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1795/16, podle kterého lze poškozenému přiznat náklady řízení v podobě nákladů na zastupování v přestupkovém řízení, pokud došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně orgánu projednávajícího obvinění z přestupku. Dále vzal na zřetel k bodu 15 nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1099/19, kterým řešil otázku přiznání náhrady nákladů právního zastoupení podle zákona č. 82/1998 Sb. v situaci, kdy se původní podezření nepotvrdí. V uvedené věci Ústavní soud zdůraznil, že bylo především rozhodující, že se nepotvrdilo původní podezření policejního orgánu, že stěžovatel spáchal přestupek, a že správní orgán byl povinen řízení o přestupku zastavit kvůli flagrantním pochybením policejního orgánu při dokumentaci nehody osobních automobilů stěžovatele a poškozené. V důsledku tohoto postupu je nutno v této konkrétní věci hledět na„ Oznámení o zahájení řízení o přestupku“ spojené se sdělením obvinění z přestupku ze dne datum a na něj navazující řízení o přestupku jako na nezákonné. Za období od zahájení přestupkového řízení by tedy stěžovateli měla být přiznána náhrada škody v podobě náhrady nákladů obhajoby, které mu v příčinné souvislosti s vedením řízení o přestupku vznikly

34. Pokud jde o nesprávný úřední postup, je třeba vyjít z definice nesprávného úředního postupu, jak se ustálil v komentářové literatuře a je sdílen i v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu. Ten opakovaně vyslovil tezi, dle níž třebaže nesprávný úřední postup není v zákoně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit číslo pod číslo nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1455/2007. Obecný předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu, jímž je protiprávnost zák. č. 82/1998 Sb. specificky vymezená ve vztahu k pochybením při výkonu veřejné moci, nemůže být naplněn, nestanoví-li právní řád jednoznačně povinnosti, jejichž porušení by mělo za následek vznik protiprávního stavu. Při vzniku odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup pak je rozhodující, zda je obecně závaznými předpisy stanoven postup řádný. Stát může nést odpovědnost za škodu tehdy, stanoví-li obecně závazným předpisem určitou povinnost, jejíž splnění je ze své vrchnostenské pozice ve vztahu k danému okruhu osob povinen zajistit viz.např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2501/2011. Soud dodává, že při výkladu tohoto pojmu je přitom dle judikatury Nejvyššího soudu namístě šetřit smysl a účel právní úpravy, v jejichž rámci státní orgán svou působnost vykonává.

35. Ostatně je třeba k výše uvedenému odkázat i na přiléhavý nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1099/19, o který žalobce opřel svůj nárok na náhradu nákladů právního zastoupení:„ To nicméně neznamená, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona o odpovědnosti státu.“ Obdobě podle usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 1470/19, platí, že nelze v samotném zahájení, popř. následném vedení přestupkového řízení, shledávat nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., jen z toho důvodu, že nedošlo k uznání viny či k uložení sankce za přestupek.

36. Z výše uvedeného je zřejmé, že je nutné v dané věci posoudit, zda v dané věci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu správního orgánu. Správní orgán, konkrétně Městský úřad v Sokolově, vycházel při své činnosti spočívající v zahájení a v následném pokračování v řízení o daném přestupku z Policií ČR uvedených skutečností, že žalobce dne datum v 9.23 hod. po silnici II/209 v obci obec, ul. ulice, řídil nákladní automobil Renault, registrační značka, jenž nesplňoval technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem, neboť nesvítily některé obrysové svítilny vpravo a vlevo, přední a zadní doplňkové, sada obrysových svítilen (společný zadní pár) zjevně nesplňovala stejné fotometrické vlastnosti, kdy ze 4 zdrojů světla svítily jen 3, vnější krycí sklo směrové svítilny bylo poškozené tak, že poškození zjevně ovlivňovalo jeho funkci a barvu vyzařovaného světla, většina spojovacích prvků, upevňující nástavbu k podvozku byla uvolněna, čímž byla ohrožena bezpečnost silničního provozu při jízdě vozidla. V projednávané věci je klíčové, že Městský úřad v Sokolově v době šetření přestupku důvodně zahájil přestupkové řízení, neboť z podkladů, které měl k dispozici, vyplynulo, že se žalobce měl dopustit protiprávního jednání. Za dané situace nebylo na místě postupovat jinak, než zahájit přestupkové řízení z důvodu ochrany veřejnosti. příjmení Městského úřadu v Sokolově měly své zákonné opodstatnění a z hlediska správního řádu nelze správnímu orgánu ohledně zahájení přestupkového řízení ničeho vytknout.

37. V samotném zahájení, resp. ve vydání a doručení přípisu, jímž se řízení zahajuje, popř. následném vedení přestupkového řízení, soud neshledal nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Pokud šlo o náklady, jež byly účelně vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení lhůt pro vydání rozhodnutí, pak šlo o dvě žádosti žalobce o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne datum a ze dne datum, zbylé úkony tvrzené žalobcem a uplatněné jako náklady správního řízení k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu nesměřovaly. Pokud šlo o odvolání žalobce ze dne datum, toto směřovalo pouze proti jednomu konkrétnímu rozhodnutí, jehož zrušení se domáhal. Soud tudíž zkoumal naplnění podmínek podle zák. č. 82/1998 Sb., k založení odpovědnosti státu za škodu vždy výlučně s konkrétním rozhodnutím. Odvolání ze dne datum směřovalo proti rozhodnutí Městského úřadu ze dne datum, jež však nebylo lze považovat za nezákonné, protože nebylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno příslušným orgánem a nebylo ani předběžně vykonatelné. Pokud šlo o poradu klienta s jeho právním zástupcem ze dne datum, z potvrzení o právní poradě s žadatelem doložené k žádosti o odškodnění vyplynulo, že byla projednávána možnost odvolání a důvody pro napadení rozhodnutí Městského úřadu ze dne datum, přičemž poradu nelze považovat za úkon, jež by směřoval přímo k odstranění jakéhokoli průtahu, když podle shora citovaného ustanovení § 31 OdpŠk náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu, nestačí, pokud byly vynaloženy pouze v souvislosti s daným pochybením. Pokud šlo o fakturu právního zástupce žalobce ze dne datum na částku 12 584 Kč, přímo z ní nevyplynulo, jaké úkony zahrnovala. Uvedené tvrzené doložil žalobce až následně seznamem úkonů provedených advokátem. Navíc právní zástupce žalobce, Mgr. Bc. jméno příjmení, měl možnost požadovat po žalobci odměnu za úkony právní služby dle advokátního tarifu až na základě plné moci ze dne datum. Po uvedeném datu byly učiněny jen čtyři úkony, a to porada dne datum, sepis odvolání ze dne datum, sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti Krajského úřadu ze dne datum a sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti Městského úřadu ze dne datum databáze ARES ohledně údajů o subjektech DPH soud zjistil, že právní zástupce žalobce byl přihlášen platně k registraci plátcovství DPH od datum.

38. Jak soud zjistil ze správního spisu MÚ obec, v odvolání proti prvému rozhodnutí správního orgánu prvého stupně ze dne datum žalobce zpochybnil, že by většina šroubů spojujícím korbu s podvozkem byly uvolněny, a uváděl, že uvolněné byly pouze 4 šrouby z téměř 90ti, přičemž uvedená skutečnost nemohla mít vliv na bezpečnost vozidla. Spis byl předán Krajskému úřadu územní celek ze datum, jenž rozhodl dne datum zrušujícím rozhodnutím, jež nabylo právní moci dne datum. Odovlací správní orgán prvostupňové rozhodnutí zrušil, když v odkazu na vyhl. č. 302/2001 Sb. byl chybně uvedený čl. 6 číslo namísto čl. 6 číslo. Spis byl vrácen stát. instituce datum, ten rozhodl již datum, a to shodně jako v prvém rozhodnutí, pouze opravil chybnou citaci v článku přílohy k vyhl. č. 302/2001 Sb. S druhým odvoláním žalobce byl spis zaslán Krajskému úřadu územní celek datum, ten rozhodl datum zrušujícím usnesením s jedinou výtkou, že správní orgán prvého stupně se nezabýval podáním žalobce ze datum, jež obsahuje námitky a návrhy důkazů, které správní orgán prvého stupně nezohlednil. Správní orgán I. stupně poté již další dokazování neprováděl a po uplynutí promlčecí lhůty za užití § 20 odst. 3 v rozhodné době účinného zák. č. 200/2000 Sb., o přestupcích, řízení pro zánik odpovědnosti zastavil.

39. Soud má za to, že nelze každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které nevyústí v pravomocném meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, paušálně považovat za nesprávný úřední postup podle § 13 OdpŠk či za nezákonné rozhodnutí podle § 8 OdpŠk zakládající odpovědnost státu za škodu dle zák. č. 82/19 8 Sb.

40. Soud hodnotil konkrétní okolnosti případu, když nesprávný úřední postup může spočívat právě v tom, že k uplynutí zákonné prekluzivní lhůty došlo primárně z důvodů na straně správního orgánu s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 305/14 či IV číslo. Zákonná odpovědnost státu ovšem ani zde není bezbřehá a je namístě hodnotit složitost věci a zejména i význam řízení pro obviněného. V dané věci jsou podmínky pro odpovědnost státu dle zák. č. 82/1998 Sb. naplněny pro zjevné průtahy v řízení a význam řízení pro poškozeného. Soud vzal za prokázané z již provedeného dokazování, že žalobce se dopravního přestupku spočívajícího v jízdě s rozbitou svítilnou a další špatně svítící svítilnou, dopustil. Zjištění zde byla jednoznačná, přičemž žalobce je i připustil, když jeho obrana, že k poškození světel došlo až během cesty, není věrohodná. Nicméně absenci meritorního rozhodnutí ve věci v rámci správního řízení a jeho zastavení pro uplynutí zákonné promlčecí lhůty stanovené v § 20 přestupkového zákona, lze přičítat jednoznačně k tíži správních orgánů a nikoli k tíži stěžovatele, když první zrušující usnesení odvolacího správního orgánu ryze formální, když chyba spočívala v chybné citaci článků číslo přílohy 7 vyhl. č. 302/2001 Sb., kterou mohl napravit odvolací orgán, když překlep byl zjevný a taková oprava by neměnila stanovenou sankci podle § 82 zák. č. 200/1990 Sb., platného a účinného v době spáchání přestupku a contrario. Rovněž i druhé zrušující rozhodnutí obsahuje pouze obecný pokyn odvolacího soudu vypořádat se s dalším podáním žalobce, aniž by z odůvodnění druhého usnesení bylo zřejmé, jaký konkrétní závěr absentuje, a případně k jaké skutkové okolnosti je namístě doplnit dokazování. Po druhém zrušujícím usnesení správní orgán prvého stupně zjevně pouze vyčkal na uplynutí promlčecí lhůty. Žalobce ve svých vyjádřeních zpochybnil existenci nejzávažnější závady, kterou jedinou lze hodnotit jako opravdu nebezpečnou, a to právě závady spočívající v uvolnění spojovacích prvků nástavby k podvozku. Právě k této otázce navrhoval doplnit dokazování s tím, že se jednalo o marginální uvolnění 4 šroubů z 90. Lze přitom poukázat na to, že právě tento přestupek podřadil správní orgán prvého stupně pod ustanovení § 125c odst. 1 písm. a) bod 3 zákona, tedy pod přestupek, za který uložil závažnější ze sankcí, a to dle § 125c odst. 6 písm. c), b) zák. č. 361/2000 Sb., zákaz řízení na dobu 6 měsíců. V dané věci tedy ve správním řízení pro žalobce bylo„ v sázce“ uložení významné sankce, která by měla vliv i na jeho běžný život, což žalobce uváděl i ve svém odvolání. Za této situace je pak zcela pochopitelné, že si žalobce ve správním řízení zvolil právního zástupce, který za něj v řízení činil úkony a navrhoval důkazy s cílem vyvrátit naplnění skutkové podstaty uvedené v § 125c odst. 1 písm. a) bodu 3 zák. číslo i dále čl. 6.2.2.2.2.2 vyhl. č. 302/2001 Sb. V konkrétním případě tudíž bude přiznání nákladů správního řízení podle § 31 OdpŠk výjimečné, avšak konkrétní případ je právě případem, kdy jsou podmínky pro přiznání těchto nákladů žalobci naplněny. Je tomu tak proto, že s ohledem na hrozící sankci bylo řízení pro žalobce významné, skutečnost, že tuto sankci bylo namístě žalobci uložit, nebyla řádně prokázána a průtahy, které vyústily v zastavení řízení z důvodu promlčení, jdou na vrub správních orgánů. Žalobci tedy nárok podle § 31 OdpŠk vznikl.

41. Jako náklady řízení lze zásadně přiznat jen náklady účelné, proto soud I. stupně vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně skutečnosti, za co byly náklady právního zastoupení účtovány.

42. Žalobce v následujícím řízení po odvolání doplnil svá skutková tvrzení a důkazy, přičemž z již provedeného důkazu fakturou za žalobci poskytnuté právní služby ve správním řízení ve spojení s příjmovým pokladním dokladem ze dne datum znějícím na částku 12 584 Kč, když platba se týkala nákladů vynaložených žalobcem za právní služby, související se zastoupením žalobce v přestupkovém řízení vedeným Městským úřadem v Sokolově pod sp. zn. číslo OPŽÚ/EVKA. Pokud šlo o jednotlivé právní úkony, vyšel soud ze seznamu poskytnutých úkonů právní služby v řízení vedeném proti žalobci Městským úřadem v Sokolově pod sp. zn. číslo OPŽÚ/EVKA ze dne 2. 5. 2020, dále ze seznamu právních porad s klientem ve věci vedené proti žalobci stát. instituce pod sp. zn. číslo OPŽÚ/EVKA ze dne 2. 5. 2020. Jak soud zjistil ze spisu Městského úřadu v Sokolově pod sp. zn. číslo OPŽÚ/EVKA, a z odvolacích spisů Krajského úřadu územní celek, z odeslaných datových zpráv žalobce správnímu orgánů včetně podání k těmto datovým zprávám, z usnesení Ministerstva dopravy ze dne 29. 4. 2019, č. j. 592/2019-160-SPR/3 a ze sdělení Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 28. 4. 2020, č. j. číslo DS/17-13, veškeré úkony provedené právním zástupce žalobce ve správním řízení byly tímto odsouhlaseny a vyplývají přímo ze správního spisu citovaného shora. Úkony právního zástupce žalobce vyplývají rovněž z datových zpráv, kterými byl žalobcem opakovaně uplatněn podnět k opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 SprŘ. Oba podněty k opatření proti nečinnosti byly podány důvodně, nečinnost byla odstraněna až poté, co byl předmětný podnět podán. Ve věci správního řízení bylo právním zástupce žalobce účtováno podle advokátního tarifu, když mimosmluvní odměna za 1 úkon právní pomoci činila 1 000 Kč bez DPH podle § 7 a § 10 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném dnění. Ve správním řízení byly učiněny právní úkony spočívající jednak v převzetí právního zastoupení a v poradě s klientem dne datum ve výši 1 000 Kč, doplnění odvolání dne datum, další porada s klientem od číslo hod do 16.45 hod. dne datum, písemné vyjádření ve věci samé dne datum, další porada s klientem od 16.25 hod. do 17.40 hod. dne datum, sepis odvolání dne datum, žádost o opatření proti nečinnosti odvolacího orgánu dne datum, žádost o opatření proti nečinnosti spr. org. I. stupně dne datum, v neposlední řadě osm režijních paušálů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč, celkem odměna činila 10 400 Kč, protože však byl právní zástupce plátcem DPH, bylo mu přiznáno i 21% DPH z odměny, tj. 2 184 Kč, tudíž odměna celkem včetně DPH činila 12 584 Kč.

43. Soud dospěl k závěru, že uvedené náklady zastoupení žalobce ve správním řízení jsou důvodně vynaloženými náklady při obhajobě žalobce ve správním řízení, když šlo o pro žalobce významnou věc z hlediska jeho obživy, když byl plně odkázán na příjmy z provozování autodopravy.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 41 298 Kč Náklady soudního řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč podle položky 3 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, jednak za devět úkonů právní služby po 1 620 Kč (převzetí a příprava věci dne datum, sepis předběžného uplatnění nároku u žalované ze dne datum, sepis žaloby dne datum, sepis repliky k vyjádření žalované dne datum, účast u ústního jednání dne datum, sepis odvolání dne datum, účast u odvolacího jednání dne datum, doplnění žaloby ze dne datum, účast u jednání soudu dne datum), tj. 14 580 Kč a z devíti paušálních náhrad po 300 Kč, tj. 2 700 Kč dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 3x cestovní náhrada při cestě příjmení příjmení jméno z obec do obec a zpět, jedna cesta 150 km, tj. 300 km, při spotřebě benzínu Natural 95 5,9l číslo km při ceně dle vyhlášky 37,10 Kč za litr benzínu Natural 95, a to dne datum, datum a datum, tj. 3 x 2 066 Kč, tj. 6 198 Kč, v neposlední řadě náklady spočívající ve ztrátě času na cestě k soudu dne datum, datum a datum, tj. 10 půlhodin po 100 Kč, a to třikrát, tj. 3 000 Kč. V neposlední řadě 21% DPH z odměny ve výši 32 478 Kč, tj. 6 820 Kč podle § 137 o.s.ř.

45. Lhůta k plnění byla soudem stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.