OSPH01 27 C 284/2020-102

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Národní obrany číslo, PSČ obec a číslo - část obce ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 184 684,66 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 140 294,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 32 670 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 33 773 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4 831,66 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 680 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 9 600 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 44 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 090 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 36 300 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 49 098 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 184 684,66 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy s odůvodněním, že mezi účastnicemi řízení byla uzavřena nájemní smlouva ze dne datum, na základě které měla žalovaná povinnost platit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč se zálohou na náklady za služby ve výši 3 000 Kč za pronájem bytu 3+1 na adrese adresa žalobkyně. Nájemné žalovaná řádně a včas nehradila, tudíž jí vznikl na nájemném dluh ve výši žalované částky, který žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla absolutní neplatnost nájemní smlouvy ze dne datum s odkazem na ustanovení § 588 o. z., neboť podle ní předmět nájmu odporuje stavebnímu zákonu, když nesplňuje účel vymezený v kolaudačním rozhodnutí. Smlouva navíc byla uzavřena mezi dvěma právnickými osobami, tudíž podle žalované z povahy věci nelze pronajmout byt k bydlení právnické osobě. V čl. III. odst. 2 a 3 nájemní smlouvy se jasně deklaruje, že účelem nájmu mělo být užívání jako architektonické studio - projekční kancelář, když na příslušné adrese mělo být zřízeno sídlo žalované. Žalovaná byt opustila datum, přičemž do uvedené doby nájem uhradila. Žalovaná namítla, že některé žalobou uplatněné platby, a to část nájmu za anonymizováno rok anonymizována dvě slova rok jsou promlčené, když uvedené nájmy byly splatné do každého pátého dne v měsíci pro příslušný měsíc a žaloba byla podána až po datum, tj. datum. Námitku promlčení vznesla žalovaná rovněž vůči platbám za vodné, stočné, odvoz odpadu, úklid společných prostor domu, střežení objektu a dveřní telefon ve výši 3 000 Kč měsíčně bez DPH za měsíc anonymizována dvě slova anonymizováno rok. Stejně tak namítla promlčení faktury číslo z datum za opravu podlahy ve výši 33 773 Kč, dále fakturu za vyúčtování elektřiny a plynu číslo rok ze dne datum, která nebyla žalované nikdy doručena. Žalovaná popřela, že by žalobkyni způsobila jakoukoli škodu na elektroměru a že by kdy obdržela s tím související fakturu. Protože faktury za domnělou škodu na elektroměru a za spotřebovanou elektřinu a plyn z července rok vystavila žalobkyně, je s podivem, že tvrdí, že nájem byl ukončen k datum. Žalobkyně akceptovala, že žalovaná již od června rok v bytě nepodniká.

3. Soud vydal ve věci platební rozkaz, ve kterém byla žalovaná současně vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila podle § 114b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu. Platební rozkaz s výše nadepsanou výzvou byl žalované doručen dne datum.

4. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně a žalované, z nájemní smlouvy ze dne datum, z faktury číslo včetně výdajového podkladního dokladu, z faktury č. rok, faktury číslo rok a z výpovědi nájmu, že žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela dne datum s žalovanou jako nájemkyní nájemní smlouvu, kterou žalobkyně pronajala žalované byt o velikosti 3+1 s příslušenstvím ve 4. patře domu adresa, v ulici adresa žalobkyně - obec. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou počínaje dnem podpisu smlouvy a konče datum. Bylo sjednáno, že nájem lze vypovědět písemnou výpovědí s výpovědní lhůtou tří měsíců podle čl. VI. odst. 7. smlouvy. Za užívání bytu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč měsíčně a dále zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné nejpozději k 5. dni v měsíci pro příslušný měsíc. Nájemní vztah skončil k datum z důvodu výpovědi ze strany žalované. Nájemce dosud neuhradil část nájemného za měsíc anonymizováno rok ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za červen až září 2017 v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za červen 2017 a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců anonymizováno až anonymizováno rok. V čl. VI. odst. 7 se žalovaná zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalovaná žalobkyni investici, kterou vynaložila k požadavku žalované do opravy podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury číslo ze dne datum. Služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo rok ze dne datum splatnou dne datum v celkové výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a administrativu anonymizováno při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory. Tento výdaj žalobce dokládá fakturou č. rok ze dne datum, splatnou dne datum.

5. Z faktury ze dne datum, číslo rok, z faktury právnická osoba číslo číslo z faktury právnická osoba, číslo včetně příloh faktur a podacího lístku ze datum, soud zjistil, že faktura ze dne datum, číslo rok, za elektřinu a topný plyn byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne datum. Podkladem pro vystavení vyúčtovací faktury byla faktura právnická osoba číslo číslo faktura právnická osoba, číslo jež byly k faktuře žalobkyně přiloženy a doručeny tudíž žalované.

6. Jak soud zjistil z výpovědi doručené žalovanou žalobkyni, nájemní vztah skončil ke dni datum z důvodu výpovědi ze strany žalované. Žalovaná však nepředala byt žalobkyni na základě předávacího protokolu a dosud neuhradila část nájemného za měsíc anonymizováno rok ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za anonymizována tři slova rok v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za červen rok a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců anonymizováno až anonymizováno rok.

7. Jak soud zjistil z čl. VI. odst. 7 nájemní smlouvy uzavřené mezi účastnicemi řízení, žalovaná se zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalobkyni investici, kterou žalobkyně vynaložila k požadavku žalované na opravu podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury číslo ze dne datum.

8. Z faktury číslo ze dne datum a z výdajového podkladního dokladu ze dne anonymizována dvě slova se jasně podává, že renovace parket v pronajatém bytě byla provedena na 44,7 m2, v rozsahu 16,5 m2 pak proběhla pokládka parket nových v celé jedné místnosti a dále byly provedeny dubové lišty. Renovace a výměna parket byla provedena po dohodě stran ještě před samotným započetím užívání nemovitosti žalovanou, přičemž žalovaná ke dni podpisu nájemní smlouvy výši této investice nesporovala, doklad měla k dispozici, jak o tom svědčí článek VI. odst. 7 smlouvy.

9. Jak soud zjistil z faktury ze dne datum, číslo rok, služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo rok ze dne datum splatnou dne datum ve výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn.

10. Jak soud zjistil z faktury ze dne datum, č. rok, pokud šlo o opuštění pronajatého prostoru žalovanou, tato neunesla důkazní břemeno ohledně řádného předání bytu žalobkyni na základě předávacího protokolu podepsaného oběma stranami, jak bylo avizováno v nájemní smlouvě. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a na administrativu anonymizováno při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory, což žalobkyně doložila fakturou ze dne datum, č. rok, splatnou dne datum.

11. Jak soud zjistil ze dvou výzev k úhradě ze dne datum a ze dne datum včetně dvou dodejek, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum a dopisem ze dne datum, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila.

12. Pokud šlo o námitku žalované, že žalobkyně nepředložila v koncentrační lhůtě nájemní smlouvu a ostatní důkazy k prokázání svých nároků, pak musel soud konstatovat, že žalobkyní předložené listinné důkazy včetně nájemní smlouvy při jednání dne datum byly navrženy k důkazu žalobkyní v samotné žalobě a dokonce je předložila i ve lhůtě soudem účastníkům poskytnuté, tj. do datum, jak avizovala při posledním jednání datum, které bylo prvním jednáním ve věci a koncentrováno bylo právě při jednání dne datum, kdy uplynula soudem účastníkům poskytnutá lhůta.

13. Soud v prvé řadě postupoval podle § 609 an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterých nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

14. Soud vzal v prvé řadě na zřetel námitku promlčení včas vznesenou žalovanou, když vzal za prokázaná skutková tvrzení, jež vyplynula z nesporných tvrzení účastníků, že nároky žalobkyně ve výši 44 390 Kč s příslušenstvím spočívající v nájemném a poplatcích za služby za měsíce anonymizováno a anonymizováno rok byly splatné dne datum. Dne datum začala běžet obecná promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na úhradu této dlužné částky. Žalobkyně uplatnila nárok u zdejšího soudu až dne datum, tj. po uplynutí obecné 3 leté promlčecí lhůty.

15. Soud rozhodl ve věci tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl co do částky 140 294,66 Kč s příslušenstvím, přičemž postupoval se zřetelem k ustanovením § 2201an o. z., která upravují nájem. O příslušenství pohledávky rozhodl soud v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. 351/2015 Sb., v platném znění, pokud šlo o výši úroků z prodlení. Soud vzal v řízení za prokázané z nájemní smlouvy ze dne datum, že se za užívání předmětného bytu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 27 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně. Nájemné bylo splatné nejpozději k 5. dni v měsíci pro příslušný měsíc. Nájemní smlouva byla uzavřena mezi účastníky dne datum platně podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Uvedený právní předpis nezakazuje právnické osobě pronajmout si byt. Nájem se řídí právě shora citovanými obecnými ustanoveními dle § 2201an o. z. a dále podle § 2302an o. z., která upravují nájem prostoru sloužícího k podnikání s tím, že podle důvodové zprávy k citovanému ustanovení záleží pouze na dohodě stran, co bude za místnost nebo prostor sloužící k podnikání označeno. Zásadně se prostorem sloužícím k podnikání rozumí vestavěná nebo jinak vybudovaná část movité věci, která má podle ujednání stran sloužit k podnikání. Účel nájmu byl v nájemní smlouvě zcela explicitně určen dohodou stran v článku III. s tím, že žalovaná bude předmět nájmu užívat jako architektonické studio - projekční kancelář. Uzavření nájemní smlouvy z uvedeným účelem v sobě skýtalo pro účastníky skutečnost, že smlouva se nebude řídit ustanoveními občanského zákoníku o nájmu bytu a žalovaná nebude požívat stejné ochrany jako nájemci bytu pronajatého k bydlení. K porušení tvrzeného ustanovení § 126 stavebního zákona by v takovém případě mohlo dojít pouze za předpokladu, že pronajatý prostor by nevyhovoval stavebnětechnickým nárokům kladeným na kancelářské prostory a nebylo by jej k tomu možné užívat bez zásadních stavebních úprav, což v tomto případě nenastalo a žalovaná to ani netvrdí. Účel nájmu spočívající v provozování podnikatelské činnosti žalované byl v nájemní smlouvě výslovně uveden, tudíž se nájemní smlouva řídí ustanoveními § 2302an o. z. Občanský zákoník přitom preferuje smluvní volnost, která má přednost před tvrzeným ustanovením stavebního zákona za situace, kdy byl zachován stavebně technický stav nemovitosti a tento žádné změny nevyžadoval, pouze byla nezbytná formální kolaudace.

16. Podle § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení pododdílu 3 Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužícího k podnikání se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

17. Podle § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2218 o. z. se nájemné platí měsíčně pozadu.

18. Podle § 2231 odst. 1 o. z. nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční. Podle odst. 2 cit. ust. nemusí být výpověď odůvodněna; to neplatí, má-li strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.

19. Pokud šlo o náhradu škody, postupoval soud podle ustanovení § 2894an o. z., konkrétně podle odst. 1 cit. ustanovení, které upravuje povinnost nahradit jinému újmu, která zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

20. Soud vzal samozřejmě v potaz existenci ustanovení čl. VI odst. 7 nájemní smlouvy ze dne datum, že se žalovaná jako nájemce zavázala uhradit investici, která byla na její žádost investována do opravy podlahy, což vyplývá z jasné a určité formulace v nájemní smlouvě a bylo doloženo i příslušnou fakturou a dokladem o úhradě nákladů renovace žalobkyní v rámci soudem provedeného dokazování. Z nájemní smlouvy dokonce vyplývá i kterého prostoru se renovace týkala, když k ní byl přiložen plánek pronajímaných prostor a jeden z pokojů odpovídal rozměry rozměrům rekonstruované podlahy.

21. Pokud šlo o odevzdání předmětných prostor po skončení nájemní smlouvy žalobkyni, postupoval soud se zřetelem k ustanovení § 2292 o. z., podle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný. Protože v uvedených prostorách žalovaná podnikala, postupoval rovněž se zřetelem k ustanovení § 2313 o. z., podle kterého vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek. Tudíž v případě, že se byt nachází v takovém stavu, že je zjevné, že nájemce byt opustil a neužívá jej, a nejsou o této situaci žádné pochybnosti, platí, že ke dni vzniku tohoto stavu je byt odevzdaný. Jde o konkludentní jednání nájemce, které směřuje k odevzdání bytu. Jakmile taková zpráva dojde od nájemce pronajímateli a je beze vší pochybnosti, že je takto projevena vůle nájemce, platí, že byt byl odevzdán.

22. Pokud šlo o poplatky za elektřinu a plyn v předmětu nájmu, vycházel soud jednak z ustanovení nájemní smlouvy ze dne datum, konkrétně z ustanovení čl. V odst. 1, podle kterého poplatky za elektřinu a plyn týkající se předmětu nájmu budou přefakturovány na základě vyúčtování poskytovatele služby, a to na základě samostatného elektroměru a plynoměru. Jednak ohledně vyúčtování vycházel ze zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon o vyúčtování“), v platném znění, jenž je použitelný pouze na vyúčtování související s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. V neposlední řadě soud vycházel z judikatury vyšších soudů, podle které je možné přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li vyúčtování všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádné a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Jestliže pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti. Soud rovněž přihlédl k obsahu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 11. 8. 2011, sp. zn. 26 Cdo 1814/2009, ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 312/2018, podle kterých o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování (ani částečně). příjmení se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.

23. Pokud šlo o žalovanou namítané vyúčtování plnění poskytovaných s užíváním předmětného prostoru žalovanou, vzal soud za prokázané fakturami citovanými shora včetně jejich příloh a podacího lístku jako dokladu o doručení vyúčtování, že faktura ze dne datum, číslo rok, za elektřinu a topný plyn byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne datum. Podkladem pro vystavení vyúčtovací faktury byla faktura právnická osoba číslo číslo faktura právnická osoba číslo jež byly k faktuře žalobkyně přiloženy a doručeny tudíž žalované. Nájemní vztah skončil k datum z důvodu výpovědi ze strany žalované. Žalovaná však nepředala byt žalobkyni na základě předávacího protokolu a dosud neuhradila část nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 8 090 Kč při započtení složené jistoty a dále neuhradil nájemné za anonymizováno až anonymizováno rok v celkové výši 117 300 Kč, tj. 36 300 Kč za anonymizováno rok a ve výši 27 000 Kč za každý z měsíců anonymizováno až anonymizováno rok. V čl. VI. odst. 7 se žalovaná zavázala pro případ, že nájemní vztah bude z její strany ukončen dříve než po jednom roce trvání smlouvy, uhradí žalovaná žalobkyni investici, kterou vynaložila k požadavku žalované do opravy podlahy ve výši 33 773 Kč dle faktury číslo ze dne datum. Z faktury číslo ze dne datum a z výdajového podkladního dokladu ze dne anonymizována dvě slova se jasně podává, že renovace parket v pronajatém bytě byla provedena na 44,7 m2, v rozsahu 16,5 m2 pak proběhla pokládka parket nových v celé jedné místnosti a dále byly provedeny dubové lišty. Renovace a výměna parket byla provedena po dohodě stran ještě před samotným započetím užívání nemovitosti žalovanou, přičemž žalovaná ke dni podpisu nájemní smlouvy výši této investice nesporovala, doklad měla k dispozici, jak o tom svědčí článek VI. odst. 7 smlouvy. Služby spojené s užíváním bytu žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou číslo 2017 ze dne datum splatnou dne datum v celkové výši 4 831,66 Kč, tj. 183,10 Kč za elektřinu, 4 648,56 Kč za topný plyn. V souvislosti se způsobem opuštění pronajatých prostor musela žalobkyně zcela oprávněně vynaložit částku 3 680 Kč na úpravu elektroměrového rozvaděče a administrativu anonymizováno při obnovení odběru elektrické energie pro pronajaté prostory, což žalobkyně řádně a včas doložila fakturou ze dne datum, č. rok, splatnou dne datum.

24. Soud výrokem II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do částky 44 390 Kč s příslušenstvím, a to se zřetelem k žalovanou vznesené námitce promlčení, když žalobkyně podala žalobu datum, tudíž veškeré nároky žalobkyně splatné před uvedeným datem, tj. částka 8 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum a částka 36 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, jsou promlčené.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“) tak, že přiznal žalobkyni jež byla úspěšná v 76% a neúspěšná ve 24% na nákladech řízení rozdíl ve výši 52% z celkových nákladů řízení ve výši 94 419 Kč, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 49 098 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 235 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 184 684,66 Kč sestávající z částky 8 500 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tj. 68 000 Kč (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, doplnění žaloby k výzvě soudu, vyjádření k odvolání žalované, účast u odvolacího jednání, 2x účast u ústního jednání) a osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 70 400 Kč ve výši 14 784 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu obec prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.