OSPH01 55 CO 344/2022-77

Městský soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Stibrala a soudců JUDr. Miroslava Stoklasy a JUDr. Ivy Hubáčkové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_002⟫ se sídlem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 76 033 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum, ⟪LB:lb_012⟫ č. j. 40 C 142/2021-46,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 10 841,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

1. Citovaným rozsudkem soud zamítl žalobu o zaplacení částky 76 033 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a uložil výrokem II. žalobkyni povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 16 262,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud vycházel ze zjištění, že dne datum došlo k dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla pojištěného u žalované, a to tak, že řidič vozu narazil svým vozem do vozidla ve vlastnictví žalobkyně. Při nehodě došlo k poškození zadní části vozidla žalobkyně a věcí uložených v kufru a na zadních sedadlech vozidla. Dne datum jednatel žalobkyně a technik žalované sepsali záznam o prohlídce, v němž bylo uvedeno, že při nehodě došlo k poškození fotografické elektroniky vlastněné jednatelem žalobkyně i fotoaparátu anonymizována dvě slova v pořizovací ceně 160 000 Kč vlastněném žalobkyní. příjmení byla tehdy popsána jednatelem žalobkyně tak, že u fotoaparátu přestala dobíjet baterie a blokuje se závěrka.

3. Po právní stránce byla věc posouzena s ohledem na námitku promlčení uplatněnou žalovanou dle ustanovení § 619 a § 620 občanského zákoníku. Vzal v úvahu judikaturu nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3113/2011 Nejvyššího soudu ČR, dle něhož pro podání žaloby o náhradu škody postačuje i orientační (přibližná) znalost rozsahu škody, což vyplývá i z toho, že se výše škody zjišťuje v soudním řízení a definitivní závěr je obsažen až v pravomocném rozsudku. V posuzované věci rozhodné skutečnosti, na jejichž základě bylo možno dovodit vznik škody, byly žalobkyni známy nejpozději od datum, kdy došlo, k přepisu záznamu o poškození fotoaparátu. Žalobkyně měla dostatečně dlouhou dobu tří let, aby své požadavky uplatnila soudní cestou za situace, kdy žalovaná jí neposkytla pojistné plnění dobrovolně. Není podstatné, z jakých důvodů autorizovaný servis anonymizováno vyhotovoval zprávu o diagnostice fotoaparátu 2,5 roku či zda žalobkyně servis urgovala či nikoliv. Námitka promlčení byla uplatněna důvodně, a proto byla žaloba zamítnuta, aniž by se soud dále zabýval hmotněprávním základem nároku. Soud se zabýval i námitkou žalobkyně, že uplatněná námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná nijak nezneužila svých práv na úkor žalobkyně, která měla možnost svůj nárok uplatnit u soudu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž namítala, že soud nedostatečně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl všechny navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností a na základě toho dospěl i k nesprávným skutkovým zjištěním. Trvala na svém právním názoru, že promlčecí doba běžela až ode dne datum, když dle svého názoru nemohla do té doby vědět, zda k poškození fotoaparátu došlo v příčinné souvislosti s autonehodou. Vzhledem k tomu, že autorizovaný servis vydal stanovisko až datum žalobkyně nemohla tuto věc dříve řešit. Poukázala na to, že se jedná o závady naprosto neobvyklé, což bylo možno zjistit výslechem pracovníka servisu, když obvodní soud odmítl tento důkaz provést. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení.

5. K odvolání se žalovaná písemně vyjádřila. Odkázala na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně pokud jde o okolnosti, odkdy začala plynout promlčecí doba. Žalobkyně věděla, že k poškození fotoaparátu došlo v souvislosti s dopravní nehodou. Navrhla, aby v odvolacím řízení byl napadený rozsudek potvrzen.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo dle § 212, § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Vycházel přitom ze skutkových zjištění soudu I. stupně, která jsou úplná a poskytují dostatečný základ pro úvahu o právním hodnocení věci. Důvody, proč s ohledem na řádně uplatněnou námitku promlčení obvodní soud neprováděl důkazy další, podrobně v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl.

8. Odvolací soud rovněž nemá výhrad k tomu, jak věc posoudil po právní stránce obvodní soud. Mezi účastníky bylo sporné, odkdy bylo možno počítat počátek běhu promlčecí tříleté doby. Soud počátek této lhůty určil dnem datum, kdy ze záznamu o prohlídce je evidentní, že žalobkyni bylo známo, že na fotoaparátu anonymizována dvě slova vznikla škoda v souvislosti s dopravní nehodou ze dne datum a žalované byla známa i osoba povinná k náhradě škody. Byly jí tak známy rozhodné skutečnosti pro počátek běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 620 odst. 1 občanského zákoníku. Argumentace odvolatelky, že přesnou analýzu vad se dověděla až datum na základě zprávy autorizovaného servisu anonymizováno nemůže obstát. Soud I. stupně správně argumentoval judikaturou nejvyššího soudu, že v době podání žaloby poškozený nemusí znát přesnou výši škody, která se určuje až na základě provedených důkazů v soudním řízení a postačí tvrzení o přibližném rozsahu a výši škody.

9. Tuto možnost žalobkyně nevyužila, žalobu podala až datum, tedy opožděně po uplynutí promlčecí doby, aniž uvedla žádné relevantní skutečnosti, která by jí předtím bránily v řádném a v časnému uplatnění svého žalobního požadavku. Její tvrzení, že uplatněná námitka promlčení je v rozporu se zásadou dobrých mravech proto nemůže obstát. Institut promlčení navíc má motivovat účastníky, aby svá práva uplatňovali co nejdříve v zákonných lhůtách. Argumentace odvolatelky, že bylo nutno vyčkat na zprávu autorizovaného servisu, není správná. Lze si obtížně představit, například situaci, kdyby šetření u servisu probíhalo, například 5 let. Po takto nepřiměřeně dlouhé době, by dle představ žalobkyně mělo dojít k stavění promlčecí doby. Takový postup však není souladný se zákonem, jak soud I. stupně správně vystihl a žalobu zamítl na základě uplatněné námitky promlčení, která byla shledána důvodnou.

10. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek, včetně výroku o nákladech řízení potvrdil.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vyplývá ze zásady úspěchu věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované byly přiznány náklady zastoupení advokátem dle advokátního tarifu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu po 4 180 Kč, 2 paušální náhrady hotových výloh a 21 % sazba DPH 1 881,60 Kč) celkem 10 841,60 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 za podmínek ustanovení § 237 o. s. ř.