OSPH01 80 C 20/2022-29

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Říhovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ Insolvenční správce dlužníka právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 34 811,70 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce na zaplacení částky 34 811,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, do majetkové podstaty dlužníka společnosti právnická osoba, IČO, se zamítá.

II. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce jako insolvenční správce dlužníka právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, (dále také jen„ insolvenční dlužník“) domáhá se po žalovaném, advokátu celé jméno žalovaného, zaplacení částky 34 811,70 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdí, že žalovaný se bezdůvodně obohatil, pokud přijal od insolvenčního dlužníka 34 811,70 Kč včetně DPH na základě faktury číslo rok ze dne datum, kde žalovaný nepřiměřeně vyúčtoval poskytnuté právní služby ohledně transakce – postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy z insolvenčního dlužníka na nabyvatele za účasti anonymizováno právnická osoba – v rozsahu 11,59 hodin v období od datum do datum, když dle žalobce žalovaný služby v uvedeném rozsahu neposkytl, žalobce zpochybňuje žalovaným vyúčtované úkony, poukázal na to, že úpravy formulářového dokumentu nemohly být provedeny v rozsahu vykázaném žalovaným, zejména předmětnou formulářovou smlouvu nebylo nutné ani možné skutečně připomínkovat a opravovat, stejně tak zpochybnil účast advokáta na tzv. closingu smlouvy, resp. na jeho účelnost; navíc zaplacená odměna je ve zjevném nepoměru vůči ceně předmětu právní služby, je v rozporu s dobrými mravy; tím spíš, když odměna advokáta představovala prakticky poslední majetek insolvenčního dlužníka. Podle žalobce by byla adekvátní odměna 7 260 Kč, spočívající ve dvou úkonech právní služby po 3 000 Kč vč. DPH, proto z vyfakturované částky 42 071,70 Kč požaduje vrátit 34 811,70 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný navrhl žalobu zcela zamítnout s argumentací, že mu bylo ze strany insolvenčního dlužníka plněno z právního důvodu, a to na základě ústně uzavřené smlouvy o poskytování právních služeb mezi ním a tehdejším jednatelem insolvenčního dlužníka s tím, že byla sjednána odměna za poskytování těchto služeb podle stráveného času advokáta v sazbě 3 000 Kč bez DPH za hodinu; pro služby poskytované v dny pracovního klidu, o víkendu, byla sjednána dvojnásobná sazba. Právní služby tak, jak je žalovaný vyúčtoval po jednotlivých dnech s popisem činností, poskytl, a to v období od datum do datum, a to v rozsahu 11,59 hodin, insolvenční dlužník vyúčtování právních služeb i fakturu převzal, rozsah činností schválil a fakturu zaplatil. Pokud pak jde o rozsah provedených služeb, jednalo se o smlouvu o postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy na třetí subjekt, byla to součást komplexní transakce; pokud je namítána nemožnost připomínkování a revize smlouvy, tak podle žalovaného je cílem žalobce získat od žalovaného informace chráněné advokátní mlčenlivostí. Odměna za právní služby též není nepřiměřená, když hodnota transakce byla 150 000 Kč, pokud šlo o splatné dluhy, nelze pominout, že vyvazovala insolvenčního dlužníka zaplatit dle splátkového kalendáře 2 418 080 Kč. Není pravdou, že tzv. closingu se neúčastnil, když se dne datum od číslo do 16.53 hodin nacházel v sídle anonymizováno právnická osoba.

3. Mezi účastníky nebylo sporné to, že ústní smlouva mezi žalovaným, jako advokátem, a insolvenčním dlužníkem, byla uzavřena, ani že byla sjednána hodinová odměna ve výši 3 000 Kč bez DPH.

4. Z listin - usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum a opatření o určení osoby insolvenčního správce – vydaných v insolvenčním řízení, vedeným Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka, soud zjistil, že žalobce je insolvenčním správcem dlužníka právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO.

5. Z listiny – faktura, daňový doklad číslo rok ze dne datum soud zjistil, že celé jméno žalovaného, advokát, vystavil fakturu odběrateli společnosti právnická osoba, na částku 42 071,70 Kč se splatností datum. Z této listiny se dále zjišťuje, že faktura byla schválena dne datum a zaplacena dne datum. Součástí faktury je vyúčtování služeb, které byly poskytnuty v rozsahu 11,59 hodin takto: 3,75 hodin dne datum – studium podkladů – leasingová smlouva, tel. komunikace s klientem, 1,50 hodin dne datum – revize smlouvy, komunikace s klientem, zapracování změn, 1,34 hodin dne datum – revize smlouvy, 3,50 dne datum – finalizace smlouvy při jednání s klientem (víkend 2x sazba), 1,50 hodin dne datum – účast na closingu.

6. Ze souboru dopisů ze dne datum, datum, datum a datum soud zjistil, že mezi účastníky sporu probíhala před podáním žaloby korespondence ohledně předmětu sporu, žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky 34 811,70 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení práv a povinností ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne uzavřela smlouvu o postoupení práv a povinností společnost právnická osoba, (nyní insolvenční dlužník) a společnost právnická osoba IČO, za účasti spol. anonymizováno – právnická osoba, IČO.

8. Z leasingové smlouvy ze dne datum, respektive datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela společnost právnická osoba (nyní insolvenční dlužník) se právnická osoba - právnická osoba, její součástí je též splátkový kalendář – informativní, Všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu, předávací protokol ze dne datum, splátkový kalendář – daňový ze dne datum.

9. Z předávacího protokolu ze dne datum soud zjistil, že tohoto dne byl předán předmět leasingu společností právnická osoba (nyní insolvenční dlužník) nabyvateli leasingu.

10. Z listiny ze dne datum, označené jako Prohlášení, podepsané anonymizováno jméno příjmení, soud zjistil, že anonymizováno jméno příjmení, datum narození, z pozice bývalého jednatele insolvenčního dlužníka, prohlásil, že v únoru 2020, coby jednatel zastupující insolvenčního dlužníka, uzavřel ústní smlouvu o poskytování právních služeb s celé jméno žalovaného, advokátem; právní služby se týkaly vyvázání společnosti ze smlouvy se právnická osoba právnická osoba, ohledně leasingového pronájmu rolby na ledové plochy; právní služby zahrnovaly i všechny nezbytné kroky a dokumenty, ať interní povahy či externí povahy vůči právnická osoba právnická osoba; na začátku dubna 2020 od advokáta celé jméno žalovaného převzal vyúčtování právních služeb; protože odpovídalo realizovaným činnostem a jejich rozsahu, zadal jejich úhradu; poskytnuté právní služby ve svém rozsahu a ceně plně odpovídaly tomu, co bylo sjednáno s celé jméno žalovaného.

11. Z listiny ze dne datum označené jako Žaloba o vyloučení majetku z majetkové podstaty, jejíž součástí je vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu, soud zjistil, že anonymizováno právnická osoba, jako žalobkyně, podala v insolvenčním řízení vedeném proti insolvenčnímu dlužníku žalobu o vyloučení majetku z majetkové podstaty, když zejména ze čl. 7 této smlouvy vyplývá, že byla smlouvou postoupena práva a povinnosti z leasingové smlouvy z insolvenčního dlužníka na společnost právnická osoba, přičemž byly převedeny již splatné dluhy ve výši 77 392 Kč a úplata byla sjednána ve výši 72 608 Kč, tedy celkem 150 000 Kč; součástí postoupení byly též všechny dosud nesplatné dluhy vůči anonymizováno právnická osoba dle splátkového kalendáře celkem 34 splátek po 71 120 Kč, tedy 2 418 080 Kč a veškeré další povinnosti z leasingové smlouvy.

12. Z listiny – screenshotu obrazovky mobilního telefonu žalovaného s datem datum – soud zjistil, že tohoto dne se nacházel žalovaný na adrese ulice a číslo.

13. Na základě provedeného dokazování, ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci samé, když takto provedené dokazování považoval soud za dostačující pro posouzení věci po stránce právní, ostatně dalších důkazních návrhů ani nebylo:

Žalobce je insolvenčním správcem dlužníka právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO. Žalovaný jako advokát a insolvenční dlužník, tehdy zastoupený jednatelem anonymizováno jméno příjmení, dohodli se ústně v únoru 2020 na poskytování právních služeb týkajících se vyvázání insolvenčního dlužníka z leasingové smlouvy se právnická osoba právnická osoba s předmětem leasingu rolbou na ledové plochy; dohoda zněla na právní služby zahrnující všechny nezbytné kroky a dokumenty, ať interní povahy či externí povahy vůči právnická osoba právnická osoba, sjednána byla odměna ve výši 3 000 Kč na hodinu; dne datum byla uzavřena smlouva mezi společností právnická osoba, (nyní insolvenční dlužník) a společností právnická osoba IČO, za účasti anonymizována dvě slova – právnická osoba, IČO, o postoupení práv a povinností z leasingové smlouvy ze dne datum, respektive datum, uzavřená společností právnická osoba (nyní insolvenční dlužník) se právnická osoba - právnická osoba; dne datum byl předán předmět leasingu společností právnická osoba (nyní insolvenční dlužník) nabyvateli leasingu; v rámci insolvenčního řízení dlužníka byla podána žaloba o vyloučení majetku z majetkové podstaty s tím, že smlouvou byla postoupena práva a povinnosti z leasingové smlouvy z insolvenčního dlužníka na společnost právnická osoba, přičemž byly převedeny již splatné dluhy ve výši 77 392 Kč a úplata byla sjednána ve výši 72 608 Kč, tedy celkem 150 000 Kč; součástí postoupení byly též všechny dosud nesplatné dluhy vůči anonymizováno právnická osoba dle splátkového kalendáře celkem 34 splátek po 71 120 Kč, tedy 2 418 080 Kč a veškeré další povinnosti z leasingové smlouvy; dne datum advokát celé jméno žalovaného vystavil insolvenčnímu dlužníku fakturu za poskytnuté právní služby na částku 42 071,70 Kč s DPH, součástí faktury bylo vyúčtování služeb, dle kterého byly služby poskytnuty v rozsahu 11,59 hodin takto: 3,75 hodin dne datum – studium podkladů – leasingová smlouva, tel. komunikace s klientem, 1,50 hodin dne datum – revize smlouvy, komunikace s klientem, zapracování změn, 1,34 hodin dne datum – revize smlouvy, 3,50 dne datum – finalizace smlouvy při jednání s klientem (víkend 2x sazba), 1,50 hodin dne datum – účast na closingu (když dne datum se nacházel žalovaný na adrese ulice a číslo); insolvenční dlužník převzal fakturu i vyúčtování právních služeb a fakturu zaplatil. Žalobce s žalovaným před podáním žaloby komunikoval a též jej před podáním žaloby vyzval k zaplacení částky 34 811,70 Kč.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (Odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (Odstavec 2).

16. Podle § 3 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále také jen„ advokátní tarif“), smluvní odměna je ujednáním mezi advokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. (Odstavec 1). Ujednání o smluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně. (Odstavec 2).

17. Podle § 4 odst. 3 advokátního tarifu smluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci.

18. Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, jejímž důsledkem je povinnost vydat vše, čeho bylo plněním při absenci právního titulu nabyto. O prospěch získaný plněním bez právního důvodu se jedná v případě, že právní důvod přijetí plnění od počátku chyběl. Právním důvodem k plnění může být smlouva, povinnost ze zákona apod..

19. Posouzení, zda mezi účastníky jde o vztah z bezdůvodného obohacení, závisí na naplnění znaků skutkové podstaty hmotněprávní normy - ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Těmito znaky je jednak skutečnost, že obohacený získal majetkový prospěch, tj. že mu bylo plněno, a dále, že pro získání tohoto majetkového prospěchu chyběl na jeho straně právní důvod. Při naplnění obou těchto znaků mu vzniká povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo, požadovat vydání tohoto plnění.

20. V souzené věci žalobce žaloval žalovaného o vydání bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že se žalovaný na úkor insolvenčního dlužníka obohatil, když přijal peněžité plnění za služby, které neposkytl, respektive neposkytl v rozsahu, ve kterém je vyúčtoval. Soud, v intencích ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku posuzoval, zda ze strany žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Vyšel přitom z následujících úvah.

21. Právní úprava bezdůvodného obohacení je v režimu § 2991 občasného zákoníku koncipována tak, že plnění v souladu se smlouvou, pokud platí a závazek z ní není zrušen, je plněním z právního důvodu (viz. též PETROV, Jan. § 2991. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014).

22. V souzené věci bylo prokázáno, resp. bylo tvrzeno i samotným žalobcem, že mezi insolvenčním dlužníkem a žalovaným, coby advokátem, byla uzavřena (ústní) smlouva o poskytnutí právních služeb. Tímto právním jednáním tak nepochybně vznikl závazek ze smlouvy, který je též v projednávané věci právním důvodem přijatého peněžitého plnění. Soud proto tuto smlouvu považoval za právní důvod, na základě kterého bylo plněno, a bezdůvodné obohacení na straně žalovaného neshledal. Naopak je to žalovaný, který má za poskytnuté právní služby v souladu se smlouvou právo na plnění, a nároky na vydání bezdůvodného obohacení mu tudíž nevznikají (viz též např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1267/2013).

23. Pokud pak žalobce odkazoval na nepřiměřenost úplaty za poskytnuté plnění, soud v tomto směru uvádí, že jednak nelze (mimo jiné) z důvodu právní jistoty ustanovení o bezdůvodném obohacení používat ke korekci plnění z platných a účinných právních důvodů (když navíc podle § 3 odst. 2 písm. d) smlouvy mají být plněny), kdy by bylo možno po určité době plnění rozporovat; a jednak je třeba dbát smluvní autonomie stran (v souladu s § 1 odst. 2 občanského zákoníku a § 3 advokátního tarifu), zde navíc podnikajících osob v širokém tržním prostředí, když v řízení nevyšla najevo (nebyla ani tvrzena) taková mimořádná okolnost, která by vyžadovala moderační zásah soudu do předmětného smluvního ujednání stran (např. plnění v omylu, či bezdůvodné obohacení z nepoctivých zdrojů apod.). Nakonec, i kdyby zde byla možnost (ne) přiměřenost úplaty za poskytnuté plnění posoudit, tak soud sjednanou hodinovou odměnu ve výši 3 000 Kč bez DPH považuje s ohledem na předmět plnění – právní služby spojené s postoupením práv a povinností z leasingové smlouvy se závazky přesahující 2 500 000 Kč - jako nikoli disproporční; pokud je žalobcem namítán (i) rozsah, ve kterém měly být služby provedeny, je v souzené věci podstatné, že insolvenční dlužník, jako strana závazku, proti němu neměl žádných námitek, akceptoval jej, a za služby v takto provedeném rozsahu dokonce zaplatil.

24. Pro úplnost odůvodnění tohoto rozhodnutí soud uvádí, že výše uvedené závěry ohledně nemožnosti (ex post) přezkoumávat dostatečnou přiměřenost či spravedlnost důvodu k plnění jsou potvrzeny i četnou judikaturou vyšších soudů (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 26 Cdo 1494/2013).

25. Vzhledem k tomu, že soud po právním posouzení zjištěného skutkového stavu právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení nenalezl, žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Náhradu nákladů řízení přiznal soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. zcela úspěšnému žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce u soudního exekutora.