OSPH01 74 C 37/2023

název soudu rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Votočkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro na vyklizení

I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku anonymizována dvě slova nacházející se v anonymizováno podlaží o celkové výměře 68,1 m2, velikosti 1+1, na adrese anonymizováno číslo, obec a číslo, stavba nacházející se na pozemku parc. číslo objekt k bydlení, zapsáno na list vlastnictví pro územní celek, anonymizováno obec, anonymizována dvě slova stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikované bytové jednotky s tím, že uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s územní celek na tento prostor nájemní smlouvu. Žalobkyně dále uvedla, že územní celek zastupuje na základě smlouvy o obchodním využití a správě ze dne datum ve znění následujících dodatků. Nájemní smlouva byla se žalovaným sjednána na dobu neurčitou, počínaje dne datum. Dne datum byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výpověď z nájmu v souladu s ustanovením §2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) a to s tříměsíční výpovědní dobou. Výpověď z nájmu byla žalovanému doručována dne datum, z důvodu nezastižení žalovaného byla zásilka uložena Českou poštou do datum, avšak ani v této lhůtě si žalovaný zásilku nepřevzal. Výpověď byla zasílána i emailem na adresu email, která byla uvedena jako kontaktní údaj. Běh tříměsíční výpovědní doby začal dne datum a výpovědní doba skončila dne datum. Dle § číslo byl v daný okamžik žalovaný povinen předmět nájmu předat. Žalovaný byl ve výpovědi poučen v souladu s §2290 NOZ o možnosti navrhnout přezkoumání výpovědi soudem ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. Takový návrh žalovaný nepodal. K vyklizení předmětu nájmu byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván předžalobní výzvou dne datum.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a osř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a územní celek byla dne datum uzavřena smlouva o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1 až 5. Dle č.l. IV původní smlouvy má soud za prokázáno, že územní celek zmocňuje žalobkyni k provádění správy a obchodního využití nemovitosti. Z dodatku číslo uzavřeného dne datum soud zjistil, že ruší znění smlouvy o obchodním využití a správě tak, jak byla uzavřená dne datum ve znění dodatku 1-4 a nově formuluje znění smlouvy v souladu s §2430 a násl. NOZ. V č.l. III, bodě 3.1„ nově formulované smlouvy“ se žalobkyně zavazuje obstarat záležitosti územní celek, a to v zastoupení územní celek jeho jménem a na jeho účet. Pod písmenem a) -g) č.l. III., bodu 3.1 je uveden výčet činností, které je v rámci příkazu povinna žalobkyně pro územní celek obstarat. Dále pak dle č.l. III., bodu číslo„ nově formulované smlouvy“ platí, že žalobkyně se zavazuje obstarávat jako příkaz i poskytování právně administrativního servisu pro územní celek v souladu s plněním předmětu této smlouvy, a to včetně využívání právních prostředků k ochraně vlastnických práv územní celek ke spravovanému majetku, uplatňování práv vlastníka jako pronajímatele v soudním, případně exekučním řízení a dále zastupování územní celek podle udělené plné moci. V č.l. VI., bod 6.1 je uvedeno výslovné zmocnění územní celek, jímž zmocňuje žalobkyni k realizaci činností specifikovaných v č.l. III smlouvy jménem územní celek a na účet územní celek. Dle bodu 6.2 se územní celek zavazuje vystavit na požádání žalobkyni plné moci potřebné k zajištění realizace činností specifikovaných v čl. III. této smlouvy. (viz smlouva o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1 až 5 ze dne datum). Z nájemní smlouvy uzavřené dne datum má soud za prokázáno, že územní celek, jako pronajímatel (viz rubrika smlouvy) a zároveň jako vlastník jednotky (dle evidence a předpisů plateb), zastoupený žalobkyní, na smlouvě podepsanou jako zástupcem pronajímatele, uzavřelo se žalovaným nájemní smlouvu na bytovou jednotku nacházející se v anonymizováno podlaží (anonymizováno.) o celkové výměře 68,1 m2, velikosti 1+1, na adrese anonymizováno číslo, obec a číslo, na dobu neurčitou (viz nájemní smlouva dne datum). Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) zaslala v zastoupení územní celek žalovanému výpověď z nájmu bytu a to dne datum. Doručována a uložena byla zásilka dne datum (viz výpověď z nájmu bytu ze dne datum včetně podacího lístku k zásilce anonymizováno a výpisu sledování zásilek České pošty k zásilce anonymizováno). Dne datum zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému v zastoupení žalobkyně předžalobní výzvu k vyklizení bytu (viz předžalobní výzva ze dne datum včetně podacího lístku a emailu zaslaného na adresu datum, evidence a předpisů plateb).

5. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil nic pro věc rozhodného (zejm. z evidence předpisů a plateb nebo fotografií bytu).

6. Skutkově tak lze shrnout, že žalobkyně uzavřela s územní celek smlouvu o obchodním zastoupení a správě ve znění pozdějších dodatků, v níž je vztah mezi žalobkyní a územní celek kvalifikován v souladu s § číslo jako příkazní smlouva a žalobkyně se zavázala obstarávat záležitosti územní celek jménem územní celek a na jeho účet. Dále lze shrnout, že žalovaný uzavřel s územní celek nájemní smlouvu na dobu neurčitou, z níž dostal výpověď. Výpověď zaslala žalované v zastoupení územní celek žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobkyně následně zaslala již svým jménem prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, v níž byl žalovaný vyzván k vyklizení předmětné bytové jednotky, která byla předmětem nájemní smlouvy.

7. Po právní stránce soud nejprve zkoumal jako zásadní právní otázku aktivní věcnou legitimaci žalobkyně. V této návaznosti soud chce zdůraznit, že vyzval žalobkyni usnesením č.j. číslo jednací, aby tvrdila a prokazovala, na základě čeho jí svědčí nárok uplatněný žalobou, když nájemní smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a územní celek, tedy nikoliv mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž územní celek je také zároveň jediným vlastníkem bytové jednotky, která má být vyklizena. Ve vztahu k tomu žalobkyně opětovně soud odkázala na smlouvu o smlouvu o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1-5 ze dne datum, zejm. pak na její č.l. 3 číslo, podle něhož je žalobkyně zmocněna„ k uplatňování práv vlastníka jako pronajímatele“ a nabídla možnost obstarání zmocnění ze strany územní celek přímo pro toto řízení. Na základě toho dospěl soud k závěru, že lze ve věci rozhodnout bez nařízení ústního jednání pouze na základě skutkových tvrzení a předložených důkazů, neboť žádné poučení dle §118a o.s.ř. by nebylo schopno zvrátit nedostatek aktivní věcné (procesní) legitimace vyplývající z jednoznačného tvrzení tvrzení, že žalobkyně, která podala žalobu svým jménem, je zmocněnkyní územní celek na základě předmětné smlouvy o obchodním využití a správě.

8. Soud tak při své právní kvalifikaci vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 953/2022. Tento rozsudek je dle názoru zdejšího soudu ve věci klíčový, neboť řeší nepřípustnost nepřímého zastoupení v občanském soudním řízení. Podle tohoto rozsudku platí, že podle NS je„ nepřímé zastoupení obecně v občanském soudním řádu nepřípustné a výjimky z tohoto pravidla jsou založeny výlučně zákonem, tj. nelze je sjednat smluvně. Jednou z výjimek je právě § 2466 o. z. (o který se však v projednávané věci nejedná) a dále např. vymáhání postoupené pohledávky postupitelem. Není-li však na situaci, v níž subjekt vlastním jménem vymáhá cizí pohledávku, aplikovatelná žádná norma zakládající oprávnění k takovému uplatňování práva jiné osoby, musí být pohledávka na osobu, jež ji má uplatnit jako nepřímý zástupce (vlastním jménem), postoupena, jinak bude na její straně dán nedostatek aktivní legitimace. Nelze se spokojit s tím, že nepřímo zastoupený věřitel pohledávky či komitent uzavřel s nepřímým zástupcem smlouvu o obstarání věci či komisionářskou smlouvu, neboť ta sama o sobě nepřímého zástupce ve vztahu k třetím subjektům nelegitimuje k tomu, aby vlastním jménem požadoval plnění na cizí pohledávku (srov. L. příjmení in příjmení příjmení: Občanský zákoník: komentář, 2. vydání, C. H. Beck, obec a číslo, § 436, str. číslo)“

9. Žalobkyně žádný vztah k žalovanému nároku neměla a nemá, neboť od počátku mohla vykonávat dle předložené smlouvy pouze činnost na základě zmocnění územní celek, tedy jménem územní celek a na jeho účet. Jak nájemní smlouva, tak i výpověď byla žalobkyní činěna v zastoupení územní celek jako vlastníka dané nemovitosti, jak vyplývá z rubriky nájemní smlouvy označující účastníky smlouvy (územní celek zastoupené údaje o zástupci prostor na adrese anonymizováno číslo, obec a číslo, dále jen„ nájemní smlouvy“ ….„ Klient (pozn. soudu: žalobkyně), Vám tímto v zastoupení anonymizováno a v souladu s §2288 odst. 1 písm.a) zák. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů dává výpověď“). Z uvedených důvodů tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně není procesně legitimovaná k podání této žaloby a v takovém případě nezbývá než žalobu zamítnout.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., jak je ve výroku II. uvedeno, když soud - byť žalovaný účastník měl ve věci plný úspěch a měl by právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni -, s ohledem na to, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.