OSPH01 80 C 32/2022-40
- Soud:
- Obvodní soud pro Prahu 1
- Spisová značka:
- 80 C 32/2022-40
- Datum rozhodnutí:
- 2023-03-14
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPH01:2023:80.C.32.2022.1
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Blažkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalované ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ c) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_007⟫ všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ proti ⟪LB:lb_010⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o vyklizení bytu
I. Zamítá se žaloba žalobců s návrhem na vyklizení žalované a všech, kdo s ní bydlí, bytu číslo o velikosti 3+1 adresa adresa žalobce a žalované, která je součástí pozemku p. číslo k.ú. obec a vyklizený jej předat žalobci celé jméno žalobce, narozenému datum, bytem adresa, PSČ obec a číslo.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 534 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.
1. Žalobci domáhají se vůči žalované, a všem, kdo s ní bydlí, rozhodnutí soudu o vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že právní důvod k užívání předmětného bytu žalovanou odpadl tím, že uplynula doba určitá sjednaná v nájemní smlouvě ze dne datum. Žalovaná ani po výzvě před podáním žaloby byt nevyklidila.
2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, když jí svědčí právo užívání bytu dle § 179 odst. 1 věta druhá zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění, s odkazem na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. číslo jednací. Dále namítla, že žalobce ad a) neměl vůbec oprávnění takovou nájemní smlouvu uzavřít, pokud takové oprávnění nevyplývá z žalobou citovaného zápisu o schůzi majitelů domu ze dne datum, a pokud není jistota, že plné moci přiložené k žalobě nebyly antedatovány, ve spojení s tím, že z předmětné nájemní smlouvy ani nevyplývá, že by byla uzavřena žalobcem ad a) v zastoupení vlastníků. Dále dle žalované nájemní smlouva neobsahuje takové náležitosti (příslušenství, rozsah jejich užívání, způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši), což z ní činí absolutně neplatné právní jednání.
3. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu datum soud zjistil, že k tomuto dni svědčilo k pozemku parcelní číslo – zast. plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba obec, adresa, bydlení, vlastnické právo příjmení jméno s podílem id. číslo, SJM celé jméno žalobce celé jméno žalobce anonymizováno s podílem id. 1/4, celé jméno žalobce anonymizováno s podílem id. číslo, celé jméno žalobkyně s podílem id. číslo, a příjmení jméno s podílem id. číslo s tím, že pro celé jméno žalobce nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ke dni datum.
4. Ze zápisu schůze majitelů domu ulice a číslo ze dne datum, soud zjistil, že zde bylo spoluvlastníky předmětné nemovitosti ujednáno, mj., rozdělení jednotlivých bytů do užívání konkrétními osobami, a to od datum do datum, a že Byt v prvním patře, cca 75m2 paní celé jméno žalované, dostala do užívání dle tohoto rozdělení celé jméno žalobkyně.
5. Z nájemní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tato byla podepsána oběma účastníky dne datum s tím, že zde není uvedena výše nájmu.
6. Z nájemní smlouvy ze dne datum, ve spojení se shodnými tvrzeními účastníků řízení, soud zjistil, že tato byla podepsána oběma účastníky dne datum s tím, že zde je uvedeno chybně datum datum. Dále soud zjistil, že tato smlouva je uzavřena mez pronajímatelem celé jméno žalobce a nájemcem jméno příjmení, když v bodě I. této smlouvy pronajímatel prohlásil, že je vlastníkem uvedeného bytu, a že je oprávněn nájemní smlouvu uzavřít. Dále v bodě III. smlouvy je uvedena výše čistého nájemného bez jakýchkoli poplatků a režijních nákladů 10 000 Kč, a to v hotovosti/na účet č. bankovní účet s tím, že pokud se dále jedná o bod III. smlouvy, tak bylo zjištěno, že plyn a elektřinu si hradila žalovaná sama prostřednictvím svého dodavatele, voda a služby, co se týká odvozu odpadu a podobně, tak tyto si sama žalovaná prostřednictvím svého dodavatele nehradila. S odkazem na shodná tvrzení účastníků řízení soud zjistil, že důvodem pro uzavření této nájemní smlouvy byla rekonstrukce bytu podmíněná žalobcem a) podepsáním předmětné nájemní smlouvy na donu určitou.
7. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. číslo jednací, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba žalobců, jako spoluvlastníků předmětného domu adresa v obec a číslo – obec, na uložení povinnosti žalované vyklidit předmětný byt a vyklizený jej odevzdat žalobcům, s odůvodněním, že žalované svědčí právo užívání bytu podle § 179 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku v tehdy platném znění a tedy v předmětném bytě nebydlí bez právního důvodu.
8. Ze souboru listin (výpis z účtu za období od datum do datum, protokol o úschově sepsaný 25. 5. 2022, sp. zn. spisová značka včetně dodatku číslo sepsaného dne datum a včetně listiny ze dne datum, přehled plateb provedených celé jméno žalované, dohoda o placení nájemného za užívání bytu číslo ulice a číslo, obec a číslo, PSČ) soud zjistil, jak žalovaná hradila nájemné od datum do datum a dále za období od datum.
9. Se souboru listin (předžalobní výzva ze dne datum včetně dokladu o odeslání, předžalobní komunikace účastníků řízení ze dne datum) má soud prokázáno, že účastníci spolu před podáním žaloby komunikovali, byla vyzvána žalovaná k plnění před podáním žaloby.
10. Z plných mocí ze dne datum udělených celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobkyně panu celé jméno žalobce, soud neučinil pro závěr o skutkovém stavu věci žádná zjištění, když žalobci na tomto důkazu netrvali, proto se soud ani nezabýval námitkami žalované ohledně pravdivosti této listiny.
11. Důkazní návrh žalované na účastnický výslech žalované soud pro nadbytečnost zamítl.
12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
K pozemku parcelní číslo – zast. plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba obec, adresa, bydlení, svědčilo ke dni datum vlastnické právo příjmení jméno s podílem id. číslo, SJM celé jméno žalobce celé jméno žalobce anonymizováno s podílem id. 1/4, celé jméno žalobce anonymizováno s podílem id. číslo, celé jméno žalobkyně s podílem id. číslo, a příjmení jméno s podílem id. číslo s tím, že pro celé jméno žalobce nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva ke dni datum.
Dne datum se konala schůze spoluvlastníků domu adresa, a bylo zde spoluvlastníky předmětné nemovitosti ujednáno, že Byt v prvním patře, cca 75m2 paní celé jméno žalované, dostala do užívání dle tohoto rozdělení celé jméno žalobkyně, a to od datum do datum.
13. Dne datum uzavřeli, za stranu pronajímatele celé jméno žalobce, a za stranu nájemce žalovaná, nájemní smlouvu, chybně datovanou dnem datum, a to na dobu určitou od datum do datum s možností jejího prodloužení. Byla sjednána výše čistého nájemného bez jakýchkoli poplatků a režijních nákladů 10 000 Kč, a to v hotovosti/na účet č. bankovní účet. Plyn a elektřinu si hradila žalovaná sama prostřednictvím svého dodavatele, voda a služby, co se týká odvozu odpadu a podobně, tak tyto si sama žalovaná prostřednictvím svého dodavatele nehradila. Důvodem pro uzavření této nájemní smlouvy byla rekonstrukce bytu podmíněná žalobcem a) podepsáním předmětné nájemní smlouvy na donu určitou.
Žalovaná hradila nájemné nejprve žalobci ad a), poté, tj. od datum spoluvlastnici příjmení, a od datum prostřednictvím notářské úschovy.
Žalované vzniklo k předmětnému bytu v budově adresa v obec a číslo – obec podle § 179 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku v tehdy platném znění právo užívání, jak bylo rozhodnuto pravomocnými rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2000, č. j. číslo jednací, a Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2001, č. j. 13 Co 104/2001- 205.
14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
15. Právní poměry účastníků soud posoudil podle ust. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do datum, (dále také jen„ obč. zák.“) a to s odkazem na ust. § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále také jen „o. z.“) ve znění od datum, a též s odkazem na ust. § 3074 o. z., věty prvé za středníkem, když vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
16. Podle § 685 odst. 1 a 3 obč. zák. nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu práce nájemce pro pronajímatele. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.
17. Podle § 179 odst. 1 obč. zák., ve znění do datum, platilo, že, jestliže uživatel zemře a nejde-li o byt ve společném užívání manželů, stávají se uživateli jeho děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Uživateli se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého uživatele nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu jednoho roku před jeho smrtí a nemají vlastní byt.
18. V souzené věci o vyklizení bytu, jak byla vymezena žalobními tvrzeními žalobců, a tedy tak, že žalovaná, včetně osob, kdo s ní bydlí, užívá předmětný byt od datum bez právního důvodu, soud nejprve posuzoval žalovanou tvrzený právní důvod k užívání předmětného bytu.
19. Žalovaná v řízení tvrdila, že na ní přešlo právo užívání předmětného bytu podle § 179 věta první obč. zák., ve znění do datum. Tuto skutečnost i prokázala, a to předmětnými rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 1 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího.
20. Zbývalo, v takto založených poměrech účastníků řízení, posoudit důsledky nájemní smlouvy ze dne datum.
21. Jinými slovy, posoudit, zda žalobci tvrzená a dokládaná nájemní smlouva ze dne datum založila, popř. změnila již existující právní důvod užívání předmětného bytu, a to dle tvrzení žalobců zejména tak, že oprávnění k užívání bytu svědčí žalované napříště již jen na dobu určitou.
22. Obecně platí, jak již bylo výše citováno, že nájem bytu je chráněn. V podstatě jde o zvláštní ochranu nájemníka. Zákonodárce v rámci úpravy nájmu bytu tak chrání slabší smluvní stranu tím, že narušuje formální rovnost smluvních stran, když jednu z nich preferuje a snaží se dosáhnout vyrovnání jejich fakticky nerovného postavení. To je však přípustné, pouze jestliže taková omezení pronajímatele a zvýhodnění nájemce jsou přiměřená svému účelu. Přiměřenost je pak nutné opakovaně zkoumat s ohledem na měnící se společenské a sociální poměry.
23. V tomto kontextu soud posuzoval právní jednání, resp. úkon, které učinil celé jméno žalobce a žalovaná dne datum, a kterým mělo de facto dojít ke změně obsahu práv a povinností účastníků tohoto vztahu v neprospěch žalované tak, že namísto užívacího práva, které jí svědčilo (a svědčí) vůči spoluvlastníkům předmětné nemovitosti, resp. bytu, na dobu neurčitou, vznikl nájemní vztah na dobu určitou 10 let. Soud je toho názoru, že toto právní jednání samo o sobě není způsobilé překlenout právo užívání bytu, které na žalovanou přešlo v souladu s ust. § 179 věta první obč. zák., ve znění do datum. To vše navíc v kontextu celého sporu, když uzavření nájemní smlouvy se soudu jeví jako toliko zcela účelové jednání ze strany žalobce ad a), pokud jím byla podmíněna rekonstrukce předmětného bytu s tím odůvodněním, že se jedná o povinnost pronajímatele přenechat předmět nájmu, resp. užívání, ve stavu způsobilém k jeho řádnému užívání (§ 687 obč. zák.).
24. V tomto kontextu soud na podporu svých závěrů odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 12. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1352/2001, a též na ust. § 6 o. z., podle kterého každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a zároveň nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu, resp. v poměrech obč. zák. s odkazem na ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
25. S ohledem na právě uvedené soud pro nadbytečnost nezabýval se blíže oprávněním žalobce vůbec předmětnou nájemní smlouvu uzavřít, ani nečinil dílčí závěry ohledně (absolutní) neplatnosti nájemní smlouvy pro absenci jejích esenciálních náležitostí, neboť bez ohledu na výsledek provedeného dokazování a posouzení takto učiněných zjištění, by soud musel dospět ke stejnému závěru o tom, že žalované v době rozhodnutí soudu o žalobě svědčilo a svědčí právo užívání bytu, tedy, že jej neužívá bez právního důvodu.
26. Shrnuto, vzhledem k tomu, že žalovaná prokázala, že v předmětném bytě nebydlí bez právního důvodu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a žalobu žalobců jako zcela nedůvodnou zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal v řízení zcela úspěšné žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 534 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li žalobci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.