OSPH01 13 C 146/2024-72

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ jednající prostřednictvím odštěpného závodu Anonymizováno zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ na určení

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení trvání smlouvy o vedení účetnictví č. Anonymizováno ze dne 9. 1. 2023 na dobu neurčitou, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 12 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 27. 5. 2024 se žalobkyně domáhala určení dle formulace žalobkyně trvání smlouvy o vedení účetnictví č. Anonymizováno ze dne 9. 1. 2023 na neurčito. Tato smlouva byla uzavřena mezi stranami dne 9. 1. 2023, předmětem byl závazek žalobkyně vést účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a zpracovávat mzdovou agendu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná řádně nepředávala účetní doklady ke zpracování, následně bylo změněno vedení a žalobkyně obdržela původně nedodané účetní doklady, přičemž znovu zpracovala celé účetnictví za rok 2023 a vystavila za to fakturu na částku 3 614 270 Kč se splatností 25. 1. 2024, která nebyla žalovanou uhrazena. Žalobkyně obdržela od žalované v ukrajinském jazyce listinu ze dne 7. 3. 2024 obsahující odstoupení od smlouvy, které však považuje za neplatné, neboť nebyly naplněny smluvní ani zákonné důvody. Naléhavý právní zájem pak spatřuje v tom, že existují rozdílné výklady, zda došlo k platnému odstoupení od smlouvy či nikoliv, tj. zda i nadále trvá smlouva o vedení účetnictví ze dne 9. 1. 2023. Pokud by trvala žalobkyně se domnívá, že má povinnost k vedení účetnictví a nárok na smluvenou odměnu. Pouze tímto určením lze tak odstranit nejistotu, zda právní vztah trvá či nikoliv. Dále doplnila, že jednatel žalobkyně podal na žalovanou trestní oznámení.

2. Žalovaná svoji procesní obranu založila na tvrzení, že absentuje naléhavý právní zájem na vyhovění žalobě na určení. Uvedla, že má za to, že skutečnou podstatou sporu je rozporovaná pohledávka na zaplacení 3 614 270 Kč za údajné dodatečné účetní služby. Žalovaná má za to, že žalobkyně není dle smlouvy povinna zpracovávat účetnictví, k jehož zpracování ji žalovaná nepředala podklady, a nevzniká ji tak nárok na odměnu za služby neprovedené. Naléhavý právní zájem zjistit, zda takový právní vztah, z něhož již stranám nová vzájemná práva a povinnosti po dobu několika měsíců nevznikají, není přítomen. Pro případ, že by soud naléhavý právní zájem shledal uvedla, že od smlouvy odstoupila po právu, žalovaná spatřovala v jednání žalované nepoctivé a podvodné jednaní, narušující její důvěru k žalobkyni do takové míry, že spolupráci při vedení účetnictví žalované již nepovažuje za možnou a z tohoto důvodu, smlouvou předvídaného, také odstoupila od smlouvy. Ke sporné faktuře nebyla vyhotovena příloha obsahující přehled odpracovaných hodin účetní, není tak zřejmé, za jaké konkrétní služby a počet hodin je jí částka fakturována, toto lze dovodit jen z čestného prohlášení žalobkyně ze dne 19. 3. 2024, ze kterého žalovaná dovozuje porušení smluvních povinností žalobkyně a svědčí o úrovni vzájemné nedůvěry mezi stranami. Žalobkyně uvedla, že poskytla dodatečné služby v rozsahu 4 979 hodin, přičemž o nutnosti provést dodatečné služby se žalobkyně dozvěděla 3. 1. 2024 a fakturu vystavila 23. 1. 2024, s ohledem na počet hodin v jednom kalendářním dni tak nepovažuje toto za realistické, přičemž služby poskytovala jen jedna účetní. Důvěra byla narušena již tím, že žalobkyně nepředložila k dodatečné faktuře přehled poskytnutých služeb a odpracovaných hodin, a to se splatností v rozporu s ujednáním stran ve čl. V odst. 4 smlouvy. Fakturu pak zaslala přímo k rukám ředitele žalované, jakožto zahraniční právnické osoby, nikoliv prostřednictvím odštěpného závodu a dala též na vědomí hlavě Státní migrační služby Ukrajiny, tj. vedoucí představitelce orgánu veřejné moci, jehož pravomoci žalovaná podléhá. Důvěra tak byla narušena na několik úrovních, kromě výše uvedeného také tím, že porušila povinnost mlčenlivosti, když spornou fakturu zaslala na vědomí třetí osobě. Již samotné podávání trestního oznámení svědčí o ztrátě důvěry.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Mezi žalobkyní, jako dodavatelem a žalovanou, jako objednatelem, byla dne 9. 1. 2023 uzavřena smlouva o vedení účetnictví č. Anonymizováno. Předmětem byl závazek dodavatele vést účetnictví a zpracovávat mzdovou agendu objednatele za podmínek ve smlouvě uvedených a objednatel se zavázal za to hradit sjednané ceny ve sjednaných lhůtách. V článku V. si strany sjednaly, že konečná odměna bude stanovena dle rozsahu skutečně provedených prací podle ceníku, jež je přílohou smlouvy, měsíční odměna za poradenství bude stanovena po dohodě stran samostatně a ke sjednané ceně budou účtovány přirážky vypočtené hodinovou sazbou 600 Kč v případech, kdy z viny objednatele dojde k přepracování již hotových výstupních materiálů. V článku VI. si strany sjednaly, že smlouva je uzavřena na dobu neurčitou, přičemž dodavatel a objednatel je oprávněn jednostranně odstoupit od této smlouvy, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a objednatelem, nebo neposkytuje-li objednatel i dodavatel potřebnou součinnost, nebo pokud objednatel neseznámí dodavatele s veškerou problematikou případně, pokud po předání celé agendy vyplynou skutečnosti, o kterých objednatel dodavatele neinformoval. Vztahy ze smlouvy se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (smlouva o vedení účetnictví č. 2023/01/09, ceník). Listinou nazvanou v prostém překladu o ukončení smlouvy žalovaná odstoupila od předmětné smlouvy s odkazem na odst. 4 oddílu VI. smlouvy, dopisem ze dne 15. 3. 2024 reagovala žalovaná na výzvu žalobkyně k zaplacení 3 614 270 Kč, dopisem ze dne 11. 3. 2024 a ze dne 22. 3. 2024 sdělila žalobkyně, že považuje odstoupení žalované od smlouvy za neplatné, protože žalovaná nechce uhradit dlužnou částku, požádala, aby jí i nadále byly zasílány podklady pro zpracování účetních dokumentů (listina nazvaná o ukončení smlouvy s prostým překladem, dopis ze dne 11. 3. 2024, ze dne 15. 3. 2024, ze dne 22. 3. 2024, doručenky datové zprávy). Dopisem ze dne 19. 3. 2024 žalobkyně sdělila žalované, že opětovně odeslala fakturu tentokrát i s čestným prohlášením (dopis ze dne 19. 3. 2024). Dopisem žalované ze dne 22. 3. 2024 opětovně sdělila žalobkyni, že dle ní smluvní vztah odstoupení zanikl (dopis ze dne 22. 3. 2024). Fakturou ze dne 2. 2. 2023 bylo zjištěno, že za služby vedené účetnictví za měsíc leden vyúčtovala žalobkyně částku v celkové výši 34 110 Kč (faktura z 2. 2. 2023). Z dokladů o platbě bylo zjištěno, že za služby žalobkyně zaplatila žalovaná v období od února 2023 do ledna 2024 nejvyšší částku 66 248 Kč za daný měsíc poskytnutí služeb (soubor potvrzení o platbě). Fakturou ze dne 23. 1. 2024 vyúčtovala žalobkyně žalované dodatečné účetní služby za období od 1. 1. 2023 – 31. 12. 2023 ve výši 3 614 270 Kč (faktura ze dne 23. 1. 2024). Z čestného prohlášení ze dne 19. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně líčila žalované důvod vyúčtované částky dle faktury z 23. 1. 2024 (čestné prohlášení). Podáním ze dne 16. 8. 2024 žalovaná podala trestní oznámení na žalobkyni (trestní oznámení z 16. 8. 2024).

4. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

5. Soud provedl dokazování i dalšími listinnými důkazy, které však nemohly ve světle výše uvedených důkazů, přinést pro posouzení věci žádné relevantní skutečnosti, soud je tak v odůvodnění rozsudku blíže nezmiňuje. Důkazní návrhy na provedení výslechu bývalé odpovědné zástupkyně žalované, výslech jméno FO, účastnická výpověď jednatele žalobkyně, výslech Anonymizováno a jméno FO, soud s ohledem na to, že považoval za nadbytečné provádět další dokazování, zamítnul.

6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem zjištěno, že strany mezi sebou uzavřeli smlouvu na poskytování účetních služeb, která obsahovala klauzuli odstoupení od smlouvy v případě, kdy mezi stranami dojde ke ztrátě důvěry. Strany si rovněž sjednaly, že se smlouva bude řídit českým právním řádem. Zhruba rok probíhala mezi stranami spolupráce bez problému, následně došlo k provedení mimořádných služeb nad rámec již poskytnutých služeb, kdy žalobkyně zjistila chyby v účetnictví a následně vyúčtovala žalované služby částkou přesahující 3 miliony Kč, což byla jedna z příčin, která vedla žalovanou k tomu, že k nimi došlo ke ztrátě důvěry a odstoupila od smlouvy. Žalobkyně s tímto nesouhlasila a touto žalobou se domáhá určení, že smlouva trvá, mezi stranami však již přes rok neprobíhá žádné plnění, ani přidělování podkladů ke zpracování.

7. Po právní stránce lze věc posoudit takto: předpokladem určovací žaloby ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř., kterou se určuje, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Po procesní stránce musejí být naplněny skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba je zásadně preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř.; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (č. 21/1997 časopisu Soudní judikatura, a dále např. z 26. května 2015, sp. zn. 26 Cdo 522/2015 /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozhodnutí odmítl Ústavní soud České republiky usnesením z 15. prosince 2015, sp. zn. I. ÚS 2607/15/). Kromě toho je určovací žaloba podle § 80 písm. c) o.s.ř. prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna zpravidla tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. října 1998, sp. zn. 2 Cdon 246/97, a dále např. z 24. května 2016, sp. zn. 26 Cdo 1313/2015).

8. V daném případě má žalobkyně za to, že žalovaná neplní řádně, když žalobkyni nepředává účetnictví, žalobkyně jej nezpracovává a nedostává za něj odměnu. Je zcela zřejmé, že žalobkyně tak nezvolila určovací žalobu za účelem eliminace stavu ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, ale naopak. Soud dospěl k závěru, že prostřednictvím žalobkyní podané určovací žaloby nelze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků, neboť ty by byly naopak generovány, což vyplývá již ze samotného tvrzení stran, tak i z jejich jednání, když už nyní na sebe účastníci vzájemně podávají trestní oznámení. Je zřejmé, že žalovaná má za to, že důvěra byla narušena mezi stranami do takové míry, že nechce s žalobkyní ve spolupráci pokračovat, což bylo důvodem pro odstoupení od smlouvy, v případě, že by soud žalobě vyhověl, zcela zřejmě by došlo k prohloubení a rozmožení sporů mezi stranami. S ohledem na vše výše uvedené tak soud přistoupil k zamítnutí žaloby, když žalobkyni nesvědčí právní zájem na určení.

9. Jen na okraj soud dodává, že i pokud by soud naléhavý právní zájem shledal, nedospěl by k vyhovujícímu rozsudku. Žalovaná odstoupila od smlouvy z důvodu ve smlouvě stranami vymezeným, tj. ztráta důvěry, přičemž tyto důvody byly naplněny, o čemž vypovídá již to, že žalobkyně podává novinářům interní informace žalované a podává na ni trestní oznámení. Z jednání stran je zřejmé, že důvěra byla narušena na obou stranách.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalobci náhrada účelně vynaložených nákladů k bránění práva v částce 12 550 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, do 31. 12. 2024, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 x 2 500 Kč za písemné podání ve věci samé ze dne 27. 8. 2024 a ze dne 5. 9. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále od 1. 1. 2025 z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za účast na jednání soudu dne 28. 3. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. od 1. 1. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. od 1. 1. 2025.

11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.