OSPH01 20 C 113/2024-55

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Gregorovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 60 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 60 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 10.2.2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 767,10 Kč, a to do tří dnů od právního moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 4. 2024 domáhala rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 60 500 Kč s příslušenstvím, společně s úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely ústní smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala, že bude služby poskytované žalobkyní doporučovat třetím subjektům a žalobkyně se za toto zprostředkování zavázala žalované uhradit provizi ve výši 20% z její výsledné ceny. Žalovaná na základě této dohody zprostředkovala žalobkyni kontakt na společnost právnická osoba IČO: IČO (dále jen „právnická osoba“) a žalobkyně následně začala této společnosti služby poskytovat. Veškerá fakturace následně probíhala přes žalovanou, kdy k ceně za poskytnuté služby ze strany žalobkyně žalovaná vždy připočetla svou provizi. Žalovaná následně oslovila právnická osoba s tím, že žalovaná Anonymizováno nabízela vlastní služby, avšak právnická osoba tyto služby nepřijala a trvala na další spolupráci se žalobkyní. Dne 19. 1. 2024 vystavila žalobkyně fakturu č. 240100001 na částku 60 500 Kč s datem splatnosti 9. 2. 2024. Žalovaná však tuto fakturu žalobkyni neuhradila, a to ani přesto, že daná částka jí již byla uhrazena ze strany právnická osoba, neboť žalovaná fungovala jako platební místo. Rovněž jednatel společnosti pan jméno FO právnická osoba následně vyzval e-mailem ze dne 8. 3. 2024 žalovanou, aby jimi uhrazenou částku předala žalobkyni. Dne 18. 3. 2024 zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná reagovala tak, že jí považuje za neopodstatněnou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobní nárok neuznává v celém rozsahu. Žaloba tvrdí zásadními nedostatky, neboť neoznačuje žádné důkazy k tvrzením o existenci závazkového vztahu mezi účastníky a jeho obsahu a že by žalobkyně vůbec poskytla služby, na základě nichž si účtovala provizi ve výši žalované částky. Tvrzení v žalobě jsou zcela povšechná a nekonkrétní. Předložené faktury nemohou prokázat shora uvedené, neboť faktura jako účetní doklad není sama o sobě důkazem o smluvním vztahu mezi účastníky (viz např. usnesení NS ČR sp.zn. 32 Odo 276/2005). Navíc předmětná faktura by ani početně nevycházela tak, že by potvrzovala sjednání provize ve výši 20%, neboť to tak početně nevychází. Dále poukázala na nevěrohodnost „čestného prohlášení“ přiloženého k žalobě, neboť neodpovídá razítko firmy a podpis jednatele je psán tiskacími písmeny. Žalobkyní tvrzený obchodní vztah v podobě, v jaké ho líčí v žalobě, zcela neodpovídá obvyklým podmínkám obchodního styku a je v zásadě nesmyslný. Žalovaná navíc sporuje, že by kdy takovou dohodu uzavřela. Žalovaná rovněž vznesla námitku nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, neboť z k žalobě předložené emailové komunikace je zjevné, že pokud byl řešen subdodavatelský vztah v rámci plnění vůči „vyššímu“ odběrateli-společnosti právnická osoba, pak je vždy zmiňována spolupráce výhradně s paní jméno FO, která sama podniká jako OSVČ pod IČO IČO, nikoliv s žalobkyní, která není nikde ani zmiňována.

3. Žalobkyně k tvrzení žalované uvedla, že spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou probíhala na základě ústních dohod nejméně od října 2023, až do tohoto případu žalovaná spolupráci nikdy nerozporovala a faktury za období od října do prosince 2023 byly vždy řádně uhrazeny. Dle žalobkyně je tak prokázáno, že spolupráce na základě ústních dohod mezi ní a žalovanou opakovaně probíhala. Vše vyplývá z komunikace mezi účastníky a vystavených faktur, když i předmětná sporná faktura početně odpovídá.

4. Soud se zcela ztotožnil s argumentací žalované o neúplnosti žalobních tvrzení a důkazů k nim a vyzval žalobkyni k jejich doplnění, a to především k tvrzení o tom, že je žalobkyně ve věci aktivně věcně legitimována, že jiné faktury mu byly ze strany žalované proplaceny, že čestné prohlášení f. právnická osoba ze dne 4.4.2024 je skutečně podepsáno jejím jednatelem a že tato společnost uhradila žalovanému fakturu, na jejímž základě vystavila spornou fakturu (obě byly vystaveny stejného dne 19.1.2024). Dále pak nechť uvede a důkazně podpoří, co bylo konkrétně obsahem plnění žalobkyně, které následně vyfakturoval spornou fakturou.

5. Soud dále namísto žalovanou navrhovaného dotazu (ve vyjádření ze dne 7.8.2024) na právnická osoba v souladu se zásadou ústnosti soudního jednání předvolal k jednání jako svědka jejího jednatele pana jméno FO, který se však opakovaně bez omluvy nedostavil a dostavit se odmítl (telefonicky toto sdělil soudu). Soud dále upustil od jeho výslechu, neboť břemeno tvrzení a důkazní spočívalo na žalobkyni, která však žádné relevantní důkazy ve smyslu poučení soudu nepředložila. Žalobkyně soudu dodala pouze jakousi neurčitou SMS komunikaci, ze které nevyplývaly pro rozhodování soudu žádné relevantní skutečnosti, jelikož z ní nebylo jasné, mezi jakými subjekty probíhala, co bylo jejím obsahem, čeho se týkala, jaký byl z ní výstup, jaké konkrétní plnění zahrnovala a kým mělo a co být plněno a kým nakonec fakturováno.

6. Z SMS komunikace ze dne 19.1.2024 a pokračování komunikace ze dne 19.1.2024 má soud za prokázané, že jednatel žalované jméno FO zaslal (není jasné komu?) fakturu č. 20240001 znějící na částku 72 448,75 Kč.

7. Z plné moci ze dne 6. 8. 2024 vyplývá, že jméno FO zmocnila pana Jméno zmocněnce k právním úkonům týkajících se spisové značky spisová značka.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku firmy Anonymizováno. má soud za prokázané, že jednatel uvedené společnosti je a byl od 24.9.2020 pan jméno FO. Společnost do 11.3.2024 vystupovala pod názvem Anonymizováno

9. Z obchodního rejstříku je patrné, že statutárními zástupci účastníků jsou paní jméno FO za žalobkyni a pan jméno FO za žalovanou (jednatelé).

10. Z živnostenského rejstříku vyplynulo, že paní tituly před jménem jméno FO, nar. datum, je OSVČ, IČO:IČO, se sídlem adresa.

11. Z emailové komunikace mezi panem jméno FO a panem jméno FO z 8.3.2024, 21.1.2024, 7.2.2024, 29.1.2024 (zasláno rovněž jméno FO) má soud za prokázané, že pan jméno FO jakožto jednatel právnická osoba odmítl spolupracovat s žalovanou a dále trval na spolupráci pouze s jméno FO. Z emailové komunikace dále vyplývá, že žalovaná si k fakturám za služby žalobkyně připočítala 10% provizi. Dne 8. 3. 2024 vyzval pan jméno FO jednatele žalované, aby uhradil odměnu za služby jméno FO, která tyto služby pod záštitou jednatele žalované poskytla Anonymizováno. Zároveň je posílána sporná faktura „za poradenskou činnost v oblasti soft skills v měsíci lednu 2024“, kde jako dodavatel vystupuje žalobkyně a jako odběratel žalovaná. Faktura č. 20240001 ze dne 19.1.2024 na částku 72 448,75 Kč, kde dodavatelem je žalovaná a odběratelem f. Anonymizováno. a „přehled hodin“, kde jméno FO účtuje celkem 18,5 hodin práce za prosinec a leden.

12. Z faktury číslo 240100001 s datem splatnosti dne 9.2.2024 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované vystavila fakturu znějící na částku 60 500 Kč.

13. Z faktury číslo 20240001 s datem splatnosti dne 9.2.2024 má soud za prokázané, že žalovaná vystavila společnosti Zábavná média s.r.o. fakturu znějící na částku 72 448,75 Kč.

14. Z faktury číslo 230100009 se splatností dne 15.1.2024 má soud za prokázané, že žalobkyně vystavila žalované fakturu znějící na částku 33 275 Kč.

15. Z faktury číslo 230100007 se splatností dne 13.11.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované vystavila fakturu znějící na částku 48 642 Kč.

16. Z faktury číslo 230100006 se splatností dne 30.10.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované vystavila fakturu znějící na částku 16 456 Kč.

17. Z faktury číslo 230100008 se splatností dne 15.12.2023 má soud za prokázané, že žalobkyně žalované vystavila fakturu znějící na částku 45 980 Kč.

18. Z čestného prohlášení ze dne 4.4.2024 vyplynulo, že jednatel společnosti právnická osoba, pan jméno FO (podepsáno jméno FO-tiskacím písmem a označeno razítkem Anonymizováno. IČ IČO-úředně neověřeno) prohlásil, že jeho společnosti od října 2023 poskytovala služby žalobkyně, na kterou dostali doporučení od žalované. Dle slovního ujednání bez dlouhodobých smluvních závazků mezi oběma účastníky jim tyto služby byly fakturovány na fakturační subjekt žalované, která si k ceně za poskytnuté služby ze strany žalobkyně připočetla provizi ve výši 20% za zprostředkování kontaktu, když jeho firma výslednou částku uhradila žalované na základě jím vystavené faktury. Za služby poskytnuté žalobkyní tak celkem uhradili pětkrát fakturu vystavenou na žalovanou s tím, že domluva byla taková, že žalobkyně posléze své služby vyfakturuje žalované ponížené o provizi 20% pro žalovanou. Služby byly tedy poskytnuty výhradně žalobkyní, žalovaná tak figurovala pouze jako prostředník a platební místo. S tímto nastavením však byl nespokojen a rozhodl se proto z vlastní vůle spolupracovat přímo s žalobkyní bez zapojení žalované.

19. Z předžalobní výzvy ze dne 18.3.2024 s dodejkou z datové schránky má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné (žalované) částky před podáním žaloby.

20. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne 2.4.2024 má soud za prokázané, že žalovaná se zaplacením částky nesouhlasila, neboť nebyly předloženy žádné doklady dokládající nárok na odměnu a není zřejmé, za jakou konkrétní činnost nárok měl vzniknout. Dále žalovaná požadovala po žalobkyni uhradit částku 183 689 Kč z důvodu poškození jména a ušlého zisku, jelikož nedošlo k uzavření dalších smluv a žalobkyně pokoutně odvedla žalované klienta (společnost právnická osoba).

21. Soud neprovedl účastnické výslechy jednatelů účastníků, neboť má za to, že skutkový stav bylo možno zjistit z jiných důkazů, jejich výpovědi by nepřinesly pro zjištění nezbytné pro rozhodnutí v této věci žádné důležité jinak nezjistitelné skutečnosti při vědomí, že účastníci řízení jsou motivováni snahou o úspěch ve sporu. Nepravdivost výpovědí není rovněž nijak sankcionována, proto jejich věrohodnost musí být posuzována touto optikou.

22. Soud tedy zjistil následující skutkový stav. Z předložených dokladů jasně vyplynulo, že mezi účastníky probíhala na základě ústní dohody spolupráce v oblasti zprostředkovatelských služeb od října 2023, které žalobkyně fakturovala žalované a žalovaná měla za ně poskytovat žalobkyni provizi. Všechny faktury byly řádně uhrazeny (tuto skutečnost žádná ze stran nesporovala), kromě faktury, kterou žalobkyně žalované účtovala žalovaný nárok „za poradenskou činnost v oblasti soft skills v měsíci lednu 2024“ (za spolupráci s právnická osoba). Dále v řízení vyplynulo (ze vzájemné komunikace), že paní jméno FO poskytovala služby společnosti právnická osoba, přičemž žalovaná chtěla namísto paní jméno FO tyto služby Anonymizováno poskytovat sama, avšak tento návrh byl právnická osoba odmítnut. Následně žalovaná paní jméno FO ani žalobkyni neuhradila fakturu, která je předmětem tohoto řízení, tohoto nároku se žalobkyně před podáním žaloby domáhala předžalobní výzvou.

23. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

24. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně neunesla v řízení své důkazní břemeno. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 60 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena ústní dohoda, na základě které měla žalovaná pro žalobkyni vykonávat nějaké činnosti (zřejmě vyhledávání klientů) a žalobkyně se jí za toto zavázala uhradit provizi tak, že celá částka vyplacená klientem bude uhrazena žalované, ta pak po stržení své provize a po vystavení faktury žalobkyní ji tuto částku zaplatí. Dle svého tvrzení žalobkyně poskytla společnosti právnická osoba služby, za které si následně vyfakturovala výše uvedenou částku, přičemž tato pak byla ze strany právnická osoba uhrazena žalované jako prostředníkovi, který byl zároveň platebním místem, avšak žalovaná tuto částku po stržení své sjednané provize nikdy žalobkyni neuhradila. Tuto skutečnost však žalobkyně soudu ani přes výzvu k doplnění tvrzení a důkazů k nim neprokázala. Nedoložila, jaká konkrétní plnění byla předmětem sporné faktury, v jakém rozsahu byla skutečně splněna a kým konkrétně, a ani to, že právnická osoba žalované tuto částku uhradila, tj. zda tuto částku odsouhlasila s tím, že odpovídala poskytnutému plnění (rozsahu i kvalitě). Tato její povinnost v řízení vyplývala ze skutečnosti, že žalovaná žalobkyní fakturované plnění co do základu a výše sporovala. Z provedeného dokazování, především z e-mailové komunikace však vyplývá, že veškerá komunikace ohledně sporné faktury byla vedena mezi jméno FO, právnická osoba a žalovanou, a z ní rovněž vyplynulo, že služby pro společnost právnická osoba byly prováděny paní jméno FO (o žalující firmě není v komunikaci ani zmínka). Co se týká dokladu „Čestné prohlášení“ ze dne 4.4.2024-soud jej jednak neshledal jako relevantní důkaz, neboť nebyly odstraněny pochybnosti o jeho autenticitě (úředně neověřen podpis, razítko neodpovídá názvu firmy v době jeho vyhotovení), avšak i kdyby tomu tak bylo, netýká se konkrétního žalovaného sporného plnění, vyjádření je zcela obecné a potvrzuje pouze existenci jakéhosi závazkového vztahu mezi společností právnická osoba, žalobkyní a žalovanou. Není vyloučeno, že fakturované činnosti mohla provádět pouze paní jméno FO jako fyzická osoba -OSVČ a nikoliv žalobkyně jako právnická osoba. Tomu by napovídal i rozdíl v tom, že na sporné faktuře jsou účtovány činnosti pouze za leden 2024, avšak paní jméno FO uplatnila 18,5 hodiny činností za prosinec 2023 a leden 2024. Sporná faktura však bližší identifikaci rozsahu prací k porovnání neobsahuje a žalobkyně tyto skutečnosti soudu neosvětlila ani přes výzvu. Rovněž během řízení (po ukončení právního zastoupení žalobkyně) byla původně udělena plná moc obecnému zmocněnci pouze paní jméno FO nikoli žalobkyní. To vše jako celek vzbuzuje pochybnosti o aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Žalobkyně soudu nepředložila jediný důkaz, ze kterého by bylo možné zjistit přesný obsah závazkového vztahu mezi účastníky, jeho skutečné splnění z její strany, kdy bylo plněno, kým konkrétně, správnost výše fakturované částky atd. Faktura nemůže takový důkaz nahradit, jak bylo již namítáno žalovanou, s čímž se soud plně ztotožňuje rovněž s odkazem na zmiňovanou judikaturu (viz odst. 2 tohoto odůvodnění). Žalobkyni se tak nepodařilo v řízení přes výzvu soudu prokázat, že nárok na zaplacení částky, která je předmětem tohoto řízení, náleží právě jí a je opodstatněn poskytnutým plněním. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl, neboť má za to, že žalobkyně dostatečně soudu neprokázala, že je ve sporu aktivně věcně legitimována, že fakturovaná částka je odpovídající skutečně poskytnutému plnění a byla účtována v souladu s dohodou účastníků, případně třetích osob. Z těchto důvodů soud nemohl ani zjistit, o jaký typ závazku mezi účastníky, příp. třetí osobou v tomto případě jde a podřadit jej pod příslušnou právní úpravu (např. smlouva o zprostředkování, o poskytování služeb, příkazní, o obchodním zastoupení, smlouva nepojmenovaná atd.). Soudu tedy nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 767,10 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 500 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze 4 úkonů a 3x režijní paušál ve výši 300 Kč, 1x ve výši 450 Kč, včetně DPH 21%.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.