OSPH01 23 C 289/2024-56

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Anonymizováno - Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,5 % z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 2.9 2024 domáhal po žalované zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zák. č. 82/98 Sb. a to ve výši Anonymizováno. Kč z nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trvání správního řízení které mělo dopad do majetkové sféry žalobkyně. V žalobě uvedla tyto rozhodné skutečnosti:

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok byl podle § 14 zákona č. 82/1998., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Dopisem č. j. Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno (dále jen „dopis ze dne datum.“) žalovaná z části uspokojila nároky žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu tak, že konstatovala porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a omluvila se žalobkyni za nemajetkovou újmu, která ji vznikla v předmětném řízení v důsledku porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Z podkladů přiložených k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 vyplývá, že žalobkyně se neztotožňuje se závěry žalované, vzhledem k délce posuzovaného řízení. Žaloba se v zásadních skutečnostech shoduje s žádostí uplatněnou u Anonymizováno, proto žalovaná plně odkazuje na závěry obsažené v dopise ze dne datum. Žalovaná odkázala na správní spisy zn. č. účtu „Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby nástavba a Sú RD čp. Anonymizováno-adresa na pozemku stavební parcela č Anonymizováno v katastrálním území adresa-Anonymizováno, Správní spis sp. zn Anonymizováno/adresa projednání žádosti Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a Sú RD čp. Anonymizováno- adresa na pozemku stavební parcela č. hodnota v katastrálním území Anonymizováno č. hodnota-20. Správním spisem sp. zn Anonymizováno/Anonymizováno Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a Sú RD, správním spisem Anonymizováno/adresa projednání žádosti Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby, Nástavba a SÚ RD č.p Anonymizováno na pozemku stavební parcela č. hodnota, originál projektové dokumentace 1.50 jméno FO, Orig.

Žalovaná podotýká, že předmětem předběžného projednání nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla být žalobkyní způsobena nepřiměřenou délkou řízení zaviněnou správními úřady, nebyl nárok na skutečnou škodu, která vznikla případným poškozením majetku žalobkyně, např. navrácením věci do předešlého stavu (štítové stěny). Mezi stavebníkem a žalobkyní bylo mimo jiné dohodnuto, že stavebník provede na své náklady úpravu uliční fasády rodinného domu čp. 100 (odstranění částečného zateplení za dilatační spárou, která zasahuje na sousední nemovitost čp. 99).

V daném případě nelze odhlédnou od skutečnosti, že v dokumentaci pro stavební povolení, projektant jméno FO autorizovaný technik v oboru pozemní stavby Anonymizováno číslo zakázky Anonymizováno, konkrétně v souhrnné technické zprávě projektu na str. 5 uvedl,... ve schválené PD čp. Anonymizováno je zakreslena štítová zeď, která nebyla provedena. Střecha RD čp. Anonymizováno byla zakončena přesahem nad RD čp. 100 v délce cca 300 mm (zakončena krajovou taškou). Tento přesah byl odstraněn a PBŘ štítové stěny nahrazeno alternativním řešením dle ČSN.

Žalovaná dále uvádí, že byť se obě řízení vedená stavebním úřadem týkala stejného předmětu řízení, jednalo se ve své podstatě o dvě řízení. První řízení bylo stavebním úřadem, usnesením č. Anonymizováno Anonymizováno pod č. j. č. účtu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno č. účtu, ve věci řízení o dodatečného povolení změny stavby Nástavba rodinného domu č.p. Anonymizováno na pozemku st. parcela č. hodnota v k. ú. adresa, na základě žádosti stavebníka ze dne datum, zastaveno. Proti usnesení o zastavení řízení se žalobkyně neodvolala a usnesení tak nabylo právní moci dne datum.

V rámci řízení ve věci dodatečného povolení změny stavby Nástavba a stavební úpravy rodinného domu čp. Anonymizováno na pozemku st. parcela Anonymizováno v k. ú. adresa, na základě žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby ze dne datum, sice se stejným stavebníkem, se stejným okruhem účastníků řízení, avšak s jiným předmětem řízení (provedení štítové stěny a navíc zmenšení okenního otvoru v místnosti č. hodnota kuchyně z původního otvoru 1800x13500 (900) mm, nově otvor 1450x1350 (900) mm), bylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby pod č. j. Anonymizováno ze dne datum. Žalobkyní, jako účastníkovi řízení byl stav společné zdi dostatečně znám, jak je výše uvedeno, stavebník ze své vůle vyšel žalobkyní vstříc a odstranil závady na společné zdi a štítové stěně. Pokud se jedná o tvrzení, že správní řízení mělo dopad do majetkové sféry žalobkyně, do pohody bydlení a rodinného života, že znamenal pro žalobkyní několikaletý stres, žalobkyně však nikterak neprokazuje. Jedná se toliko o její tvrzení. S ohledem na výše uvedené, lze uzavřít, že ani obsah žaloby nezakládá dle žalované jiný závěr než formu omluvy žalobkyní za nemajetkovou újmu, která žalobkyní vznikla v předmětném řízení v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

Dne datum, pod č.j. č. účtu, bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení opakovaného řízení o dodatečné povolení totožné změny stavby „Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č.p. Anonymizováno“ na pozemku stavební parcela číslo hodnota v katastrálním území adresa“, opětovně stavebníkem paní jméno FO, nar. datum, adresa, sp zn. Anonymizováno. Z obsahu podané žádosti stavebníka ze dne datum je zřejmé, že tato „nová“ žádost o dodatečné povolení stavby je de facto splněním výzvy z předchozího řízení, viz výše a na předchozí řízení navazuje, žadatelka na něj sama odkazuje a jedná se o tutéž stavbu, která je projednávána v rámci jednoho řízení o odstranění stavby. Dne datum pod č.j. č. účtu, stavební úřadu vyzval stavebníka k doložení dokladů a řízení přerušil na dobu 30 dnů ode dne doručení výzvy. Usnesením ze dne datum, č.j. č. účtu, byla lhůta k dodání požadovaných dokladů prodloužena do datum. Jednalo se zejména o opravu požárně bezpečnostního řešení stavby a úpravu předložené projektové dokumentace.

Podklady byly stavebníkem doloženy až datum. Je třeba akcentovat, jak vyplývá z obsahu spisu, že vyžadovány byly de facto pořád stejné doklady. A to jak v řízení evidovaném pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu, tak v řízení evidovaném pod sp. zn. Anonymizováno.

Dne datum, pod č.j. č. účtu, bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby — nástavba rodinného domu č.p. Anonymizováno spočívající v provedení nadezdívky ve 2.NP ze dvou řad tvárnic PORFIX (500mm), včetně provedení nového železobetonového věnce výšky 250mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšena oproti původní střešní konstrukci o 930 mm(výška hřebene sedlové střechy je +6,780m od úrovně 0,000, což je podlaha v 1 NP rodinného domu). Stavební úpravy spočívající v provedení zmenšení okenního otvoru v místnosti č. hodnota kuchyně z původního otvoru 1800x1350(900) nově okenní otvor1450x1350(900)mm.

Na základě podaného odvolání ze strany paní jméno FO. jméno FO bylo i toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Odboru územního plánování a stavebního řádu, Oddělení stavebního řádu, Anonymizováno úřadu pro Anonymizováno kraj, ze dne datum, číslo jednací Anonymizováno č. účtu. Důvodem pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí byla jednak jeho nepřezkoumatelnost, s odkazem na řadu pochybení stavebního úřadu v průběhu vedeného řízení (například absence závazného stanoviska v rozporu s právní úpravou, dále nedostatky vydaného rozhodnutí, kdy výrok ani odůvodnění nesplňovaly zákonné náležitosti (neúplnost, nepřesvědčivost atd.). Rozhodnutí odvolacího orgánu bylo rozesláno datum do datových schránek, právní moci nabylo datum.

Ze strany stavebního úřadu navazovalo datum opatření s výzvou stavebníku k doplnění žádosti o chybějící podklady za současného přerušení řízení. Na základě žádosti o prodloužení lhůty k dodání požadovaných podkladů pak usnesení ze dne datum, jímž byla lhůta prodloužena do datum. Podklady byly stavebníkem v úplnosti dodány datum, dne datum v rámci součinnosti doloženo závazné stanovisko orgánu územního plánování. Opatřením ze dne datum oznámeno účastníkům nové projednání, svoláno ohledání na místě samém dne datum.

Rozhodnuto ve věci však bylo až datum, pod č.j. č. účtu, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum a stalo se vykonatelným.

Ačkoliv byla vedena dvě samostatná správní řízení, je nutné tato hodnotit jako jeden celek, neboť se týkají téže stavby, předmětem přezkumu byly totožné stavební úpravy (v řízení pod sp. zn. Anonymizováno toliko rozšíření žádosti o zmenšení okenního otvoru jedné místnosti), stejného stavebníka, se stejným okruhem účastníků řízení. Po celou dobu se řízení týkalo téže stavební akce (nástavba rodinného domu č.p. 100 spočívající v provedení nadezdívky ve 2.NP ze dvou řad tvárnic PORFIX (500mm), včetně provedení nového železobetonového věnce výšky 250mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšena oproti původní střešní konstrukci o 930 mm(výška hřebene sedlové střechy je +6,780m od úrovně 0,000, což je podlaha v 1 NP rodinného domu) a bylo vedeno v rámci jednoho řízení o odstranění této změny stavby. Vzájemná propojenost obou řízení je patrná nejen z obsahu podání stavebníka, paní jméno FO, ze dne datum, ale i z odůvodnění jednotlivých procesních rozhodnutí. Řízení ve vztahu k totožnému předmětu, totožné stavební akci, totožným účastníkům tak trvalo od roku 2016 do roku 2023, což nelze v žádném případě považovat za přiměřenou a tedy akceptovatelnou lhůtu vyřízení věci.

Žalobkyně se obrátila ve smyslu ust. § 13 odst. 1 a souvisejících zák.č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v jeho platném a účinném znění, na právnická osoba, odbor odškodňování, adresa, se žádostí o přiznání přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu v penězích, a to ve výši částka, kdy částka byla vyčíslena jako součet částky částka za první dva roky trvání řízení a částky částka pak za každý další rok trvání řízení až do jeho pravomocného skončení dne datum.

Žádost byla podána a zaevidována dne datum, vedena pod sp. zn. Anonymizováno. O této žádosti bylo rozhodnuto dne datum pod č.j. Anonymizováno-č. účtu-Anonymizováno, žalobkyni byla odpověď doručena dne datum, doručením do datové schránky právní zástupkyně žalobkyně. právnická osoba konstatovalo porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, ke kterému došlo před správními orgány, v dané věci stavebním úřadem pod sp. zn. Anonymizováno a pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu, za nemajetkovou újmu se však toliko omluvilo. Přestože právnická osoba (dále jen „Anonymizováno“) dospělo k závěru o nepřiměřené délce řízení, nesouhlasí s žalobkyní, že by jí za daných okolností vznikla nemajetková újma porušením práva na projednání věci v přiměné lhůtě v takové intenzitě, že by to odůvodňovalo přiznání zadostiučinění v penězích, omluvu považuje ministerstvo za dostačující. Tim je věc ze strany ministerstva vyřízena.

Žalobkyně žádost ze dne datum dokládá dodejkou odpověď Anonymizováno ze dne datum s doručenkou

V daném případě jde nepochybně o nepřiměřenou délku správního řízení, kdy ke stejnému závěru dospělo i Anonymizováno, jež ve své odpovědi ze dne datum uzavírá, že řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu a pod sp. zn. Anonymizováno včetně navazujícího odvolacího řízení, trvající od datum do datum, lze považovat za nepřiměřené dlouhé. Rovněž dospělo ministerstvo k závěru, že zadostiučinění žalobkyni je nutné poskytnout. Jak je již konstatováno výše, ministerstvo dospělo k závěru, že postačí omluva. Toto vypořádání uplatněného nároku považuje žalobkyně za zcela nedostatečné, a proto se obrací na soud s žalobou, kdy za přiměřené zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy považuje vyplacení částky, kterou vyčíslila postupem popsaným výše na částku částka.

V reakci na úvahy a odůvodnění vyřízení žádosti ze strany Anonymizováno v odpovědi ze dne datum považuje žalobkyně za důležité v rámci skutkových tvrzení uvést, že: ⟪LB:lb_001⟫ - i z vyjádření odvolacího Anonymizováno úřadu ve adresa vyplývá, že důvody, které vedly ke zrušení vydaných dodatečných povolení stavby ze strany tohoto nadřízeného správního orgán, byly závažné procesní chyby na straně správního orgánu prvého stupně (důvodem zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne datum, č.j. č. účtu bylo porušení ust. § 4 odst. 3, ust. § 7 a ust. § 36 odst. 3 správního řádu, důvodem zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne datum, rozhodnutí č. č. účtu, bylo, že stavební úřad stavbu povolil, aniž by stavebník prokázal splnění zákonem stanovených podmínek pro možné dodatečné povolení stavby (absence závazného stanoviska orgánu územního plánování), dále nepřezkoumatelnost, neboť výroky ani odůvodnění rozhodnutí nesplňovaly náležitosti dané zákonem a stavební úřad se přezkoumatelným způsobem nevypořádal s námitkami žalobkyně, kdy některé nevypořádal vůbec a některé nedostatečně), ⟪LB:lb_002⟫ - řízení bylo ztíženo chováním stavebníka, který nepředložil stavebnímu úřadu bezvadnou žádost o dodatečné povolení stavby a stavební úřad byl tak nucen vyzývat stavebníka k jejímu doplnění, avšak počet těchto výzev je zcela nepřiměřený, když de facto byly tyto výzvy opakující se co do obsahu a v žádném případě nelze nutnost dalšího doplnění shledávat v chování žalobkyně, jak dovozuje ministerstvo a i pokud by nutnost doplnění podkladů podané žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby vzešla z námitek žalobkyně, vždy to bylo z důvodu docílení souladu těchto podkladů s faktickým stavem či docílení souladu s dotčenými právními předpisy, což měla být „práce“ především na straně stavebního úřadu, který však k řešení věci přistupoval liknavě, ⟪LB:lb_003⟫ - pokud žalobkyně nepodala odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení ze dne datum (jímž bylo ukončeno řízení pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu), tak tuto skutečnost nelze žalobkyni přičítat k tíži za situace, kdy legitimně očekávala odstranění změny stavby v zahájeném řízení podle ust. § 129 odst. 2 zákona, ⟪LB:lb_004⟫ - pokud žalobkyně nepodala odvolání proti, jak uvádí ministerstvo „usnesením o přerušení řízení ve věci“, tak zde je třeba poukázat na to, že žalobkyně obdržela za celou dobu řízení dvě usnesení o přerušení řízení — z datum, č.j. č. účtu, v řízení pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu (kdy byla stavebníku poskytnuta lhůta 45 dnů k předložení chybějících dokladů) a z datum, č.j. Anonymizováno/č. účtu/Anonymizováno, v řízení pod sp. zn. Anonymizováno (opětovně výzva k předložení opravené požárně bezpečností zprávy, úprava projektové dokumentace atd.). V obou případech si žalobkyně sice mohla podat odvolání, ale jelikož odvolání nemá odkladný účinek dle ust. § 76 odst. 5 správního řádu, znamenal by tento krok spíše prodloužení řízení než naopak, ⟪LB:lb_005⟫ - řízení samotné složité nebylo. Fakt, že bylo vedeno na více instancích bylo pouze proto, že stavební úřad nedodržoval zákon, postupoval v rozporu se zákonem, jeho rozhodnutí byla nepřezkoumatelná atd.. a nezbylo než aby bylo opakovaně zrušeno, odvolací důvody byly vždy zcela relevantní, vycházely z apelace na dodržování dotčených právních předpisů, hmotněprávní věc určitě složitá nebyla, pokud by správní orgán postupoval v souladu se zákonem, řádně a včas využil všech možností, které mu zákon dává k dodržení rychlosti, plynulosti a hospodárnosti řízení a nečinil opakovaně takové zásadní procesní chyby, které vedly k tomu, že bylo nutné věc opakovaně postoupit nadřízeném Anonymizováno úřadu ve adresa, mohla být věc vyřešena v odpovídající lhůtě, se závěrem ministerstva, že se v daném případě jednalo spíše o složitý případ, nelze v žádném případě souhlasit. Nečinnost stavebníka, opakované předkládání vadných podkladů pro rozhodnutí ve věci, procesní pochybení na straně správního orgánu a liknavý přístup správního orgánu k celému řízení nemůže jít k tíži žalobkyně, ⟪LB:lb_006⟫ - žalobkyně byla aktivní, účastnila se ústních jednání, byla připravena poskytnout a poskytovala odpovídající součinnost, svým jednáním řízení neprodlužovala, pokud k prodloužení došlo například již zmíněným postoupením spisu nadřízenému odvolacímu orgánu, bylo to z důvodů na straně nezákonného postupu správního orgánu. jméno FO. jméno FO se nacházela po dobu 7 let v nejistotě, zdali změna stavby (tzv. černá stavba) v bezprostředně sousedícím domě č.p. 100 (domy mají společnou štítovou zeď, které se dodatečně povolované změny týkaly) byla provedena odborně, v souladu se všemi dotčenými předpisy, zejména ve vztahu k předpisům požárně bezpečnostním. Byla to žalobkyně, jež poukazovala na nedostatečné či nepřesné podklady předkládané stavebníkem, na nesoulad takto předkládaných podkladů s faktickým stavem, což zejména při posuzování požárně bezpečnostního řešení stavby bylo zásadní. Musela spolupracovat se stavebním inženýrem, odborníkem v daném oboru, vyhledat právní pomoc.

Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trvání správního řízení měl dopad do majetkové sféry žalobkyně, do pohody bydlení a rodinného života, znamenal pro žalobkyni několikaletý stres ze stavu nejistoty, zda změna stavby učiněná vlastníkem sousedního domu neohrožuje její majetek, život a zdraví, zda je učiněna v souladu s právními předpisy, když tyto skutečnosti měly být ve správním řízení prokázány, osvědčeny v akceptovatelné lhůtě, kterou nepochybně není a nemůže být doba 7 let. Žít po tuto dobu v neustálé nejistotě, pod tíhou nutnosti činit takové kroky, aby řízení bylo co nejdříve skončeno a skončeno tak, aby v řízení bylo prokázáno, že stavebníkem předkládané podklady jsou v souladu se zákonem, faktickým stavem, právními předpisy, znamenalo pro žalobkyni psychickou újmu. Žalobkyně v předmětném domě žila sama. Ačkoliv měla oporu ve svém životním partnerovi, každodenní konfrontace se situací a nejistotou byla toliko na ní. Předmětem řízení nebylo například vybudování plotu někde v zahradě. Předmětné řízení se bezprostředně týkalo domu žalobkyně (společná štítová zeď) a dodržení požárně bezpečnostních předpisů tak bylo pro žalobkyni samozřejmě velmi důležité. Psychicky zatěžující pro ni po celou dobu řízení bylo sledovat, jak je řízení prodlužováno dle jejího názoru primárně nesprávným úředním postupem, liknavostí stavebního úřadu. Samozřejmě i přístupem stavebníka, ale prodlužování řízení neustálými výzvami k dokládání de facto téhož, stále dokola, bylo pro žalobkyni frustrující. Stejně frustrující bylo opakovaně poukazovat na nedostatky v podkladech stavebníka, tj na skutečnosti, které měly být zřejmé správnímu orgánu, který je měl primárně řešit. Frustrující bylo opakovaně poukazovat a řešit zásadní procesní chyby na straně stavebního úřadu. Žalobkyně ztratila důvěru v postup stavebního úřadu.

S ohledem na výše uvedené je zjevné, že na straně správního orgánu došlo k neodůvodněným průtahům v řízení, tedy k nesprávnému úřednímu postupu, zakládajícímu nárok žalobkyně jako účastníka předmětných správních řízení v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, na úhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 13 odst. 1 a souvisejících zák. č. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v jeho platném a účinném znění, tedy reparaci psychické újmy, stavu nejistoty, obav o své vlastnictví a zdraví, do nichž byla žalobkyně v důsledku dlouze vedeného řízení uvedena a po dobu 7 let udržována. Reparaci ztráty důvěry žalobkyně v zákonnost postupu správních orgánů, dodržování základních zásad správního řízení, jakož i dodržování všech procesních norem, jejichž dodržování garantuje účastníkům řízení právo na spravedlivý proces, rovnost stran, předvídatelnost postupu správního orgánu, důvěru v legitimnost postupu správního orgánu.

Žalobkyně požaduje poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to ve výši částka (slovy: devadesát tisíc korun českých). Tato částka byla žalobkyní vyčíslena jako součet částky částka za první dva roky trvání řízení a částky částka pak za každý další rok trvání řízení až do jeho pravomocného skončení dne datum. Pouhé konstatování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě za současného vyslovení omluvy, je v daném případě zcela nepřiměřené.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu správního řízení tak jak je uveden v žalobě a v odpovědi žalované na žádost žalobkyně o odškodnění.

5. Soud ze správního spisu Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a SÚ RD čp Anonymizováno-adresa na pozemku stavební parcela č. hodnota v katastrálním území adresa sp.zn č. účtu istina- dodatečné ohlášení stavebních úprav označená číslem hodnota ze spisu č. účtu, ze kterého vyplývá, že ohlašuje jméno FO dodatečně stavební úpravy provedené a prováděné na budově s č. p. Anonymizováno v ulici jméno FO, místní část rybárny adresa. Žádá o zvýšení nadezdívky původního krovu o 750 mm, při výměně jsem se rozhodla zvýšit nadezdívkou původní krov o 750 mm, dvě vrstvy tvárnic, portfix 375 a vzhledem k tomu, že stavba postrádala ztužující věnec, byl na tyto dvě vrstvy vybetonován ztužující věnec o výšce 250 mm. Celá střecha tak zůstala v původním tvarovém stavu, pouze výška byla změněna o 750 mm. Požární zabezpečení kruhu bude provedeno podle návrhu autorizovaného inženýra pro požární bezpečnost staveb jméno FO. jméno FO a bude spočívat ve vsunutí desky cetrys, tloušťka 12 mm mezi oplechování rodinného domu č.p. Anonymizováno a č.p. Anonymizováno. Návrh PB přikládám k tomuto dodatečnému ohlášení.

První výzva Stavebního úřadu, aby žadatelka jméno FO předmětnou žádost doplnila o projekt stavby vypracovaný pro územní souhlas a ohlášení stavby v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. v platném znění, jehož součástí bude i detail střešní konstrukce ve styku se sousedním rodinným domem č.p. Anonymizováno, se kterým má rodinný dům č.p. Anonymizováno společnou štítovou stěnu a dále požárně bezpečnostní řešení stavby na projednávanou stavbu rodinného domu č.p. 100 a předložení posouzení na posouzení štítové stěny mezi rodinným domkem 100, rodinným domkem Anonymizováno je nedostačující a dále požádat o koordinované stanovisko vydané Městským úřadem adresa, odborem SŽP, takže k tomu byla vyzývána.

Žádost o prodloužení lhůty ze dne datum a odůvodnění této žádosti je, že u rodinného domku č. hodnota bylo provedeno zvýšení hřebené střechy a ztužení celé stavby železobetonovým věncem, na toto nadezdění byla provedena nová střecha, vzhledem ke zvýšení střechy bylo navrženo požární zabezpečení štítové stěny, nedostatek požárních specialistů a jejich pracovní zaneprázdnění mi neumožňuje vámi požadovanou lhůtu dodržet a žádá o prodloužení lhůty na dobu 60 dnů.

Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty navazoval usnesení o prodloužení lhůty k podání požadovaných podkladů v termínu do datum. Lze prodloužit usnesení je z datum.

Fotografie ze spisu, kde není číslo popisné budovy a je zde vidět, že se provádí oprava štítové zdi.

Listina číslo 10 - oznámení zahájení řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby a pozvání k ústnímu jednání na datum v 9.00 hodin.

Právní zástupce žalované poukazuje na to, že řízení bylo zahájeno datum a pokud bylo doručeno oznámení o zahájení řízení, tak tato doručenka přiložena není, to znamená, že oznámení o zahájení řízení datum, jednání bylo nařízeno na datum, žalobkyně se o tom dozvěděla, kdy datum. Na doručence je dřívější jméno jméno FO.

Protokol o ústním jednání ze dne z datum, na místě stavby, jehož přílohu jsou potom námitky žalobkyně proti té stavbě a už v těch námitkách se poukazuje na nedostatek požárního řešení stavby.

Protokol z prohlídky stavby z datum, který se konal bez přítomnosti žalobkyně, která o tom nebyla informována předmětem, což bylo opět předmětem přezkumu.

Podnět žalobkyně k výkonu stavebního dozoru z datum, protože přestože probíhalo řízení o dodatečném povolení stavby, tak ta stavba, ta práce byly prováděny.

Dopis ze dne datum dodatečné povolení stavby a je zde důležitý popis stavby, dodatečně se povoluje. Jedná se o provedení nástavby rodinného domu č.p. Anonymizováno spočívající v provedení nadezdívky ve druhém nadzemní podlaží z dvou řad tvárnic porfix 500 mm, včetně provedení nového železobetonového věnce, výšky 250 mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšená oproti původní střešní konstrukci 930 mm. V odůvodnění rozhodnutí o dodatečném povolení stavby se uvádí, že protože žádost nebyla úplná a nebyla doložena všemi podklady a stanovisky, bylo řízení dne datum přerušeno a žadatel vyzván k odstranění nedostatku podáním v termínu do 30 dnů od doručení výzvy, žádost byla doplněna dne datum, takže tímto dokládá právní zástupce žalované, že prostě to přerušení bylo tedy z důvodu na straně stavebníka.

Usnesení o přerušení řízení, kde je uvedeno, že do doby doložení požadovaných dokladů nejpozději po uplynutí lhůty stanovené v bodě jedna opatření, kde uvedeno, že se má doplnit do 30 dnů.

Odůvodnění odvolání proti rozhodnutí právnická osoba adresa z datum, odůvodnění odvolání proti rozhodnutí, účastník řízení paní jméno FO. jméno FO, bytem jméno FO, č.p. rybárny adresa, podala prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonné lhůtě odvolání proti rozhodnutí číslo Anonymizováno právnická osoba adresa, odboru Stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení územního plánování stavebního řádu a památkové péče jako Stavebního úřadu za dne datum, čj. č. účtu, jímž bylo vydáno dodatečné povolení stavby nástavba rodinného domu č.p. Anonymizováno na pozemku stavební parcela číslo hodnota v katastrálním území adresa, které nyní odůvodňuje takto: dodatečné povolení stavby. Jedná se o provedení stavby rodinného domu č.p. Anonymizováno spočívající v provedení nadezdívky ve druhém nadzemním podlaží z dvou řad tvárnic, včetně provedení nového železobetonového věnce. Odvolatelka ve svém odvolání namítá, že v řízení, jež rozhodnutí ve věci předcházelo, byl porušen zákon, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. Na den datum bylo svoláno místní šetření s ústním jednáním za účelem projednání žádosti stavebníka paní jméno FO, narozené datum, bytem Anonymizováno rybárny o dodatečné povolení stavby, nástavba rodinného domu č.p. Anonymizováno na pozemku parcelní číslo stavby Anonymizováno v KÚ adresa. Právní zástupkyně účastníka řízení paní jméno FO, bytem jméno FO bylo přípisem ze dne datum, doručeného do datové schránky správního orgánu dne 5. 5. 17 ve 13:37 požádala o odročení ústního jednání nařízeného na místě samém na jiný termín s odůvodněním, že dne datum v 9.00 hodin má kolizi jednání, neboť se musí účastnit vyšetřovacího úkonu ve vazební věznici v Anonymizováno v Anonymizováno v trestní věci vedené u právnická osoba, Městské ředitelství adresa, oddělení kriminality. V podání ze dne datum byla jednoznačně vyjádřena vůle právní zástupkyně účastníka řízení paní jméno FO se tohoto ústního jednání s šetřením na místě samém zúčastnit. Žádosti nebylo vyhověno s odůvodněním obsaženým v přípise adresovaným právní zástupkyni účastníka řízení ze dne datum, pod čj. Anonymizováno/č. účtu Anonymizováno, již však bylo doručeno datové schránky právní zástupkyni až datum v 10:22 hodin. Tedy až poté, kdy se samotné ústní jednání konalo. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je dokonce uvedeno, že žádost o odročení jednání Stavební úřad.

Rozhodnutí Krajského úřadu podání odvolání v odvolacím řízení. Je to ze dne datum, čj. č. účtu. z odůvodnění vyplývá, že se správní úřad dopustil řady pochybení, jednalo se o chybu v procesním postupu ve vedeném správním řízení, který nebyl v souladu se zákonem dle ustanovení paragrafu 4 odst. 3 správního řádu, správní orgán dodatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu. Na straně 9 odvolací orgán uvádí, že k námitce odvolatelky, že správní orgán se v souladu se zákonem nevypořádal s námitkou odvolatelky v podání ze dne datum, že nelze bez dalšího zkonstatovat nedostatky v předložené dokumentaci s hodnocením, že tato skutečnost nebránila rozhodnutí ve věci, neboť byla provedena kontrolní prohlídka, kdy stavební úřad tloušťku Odvolací správní orgán uvádí, že vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit, aby vrátit k novému projednání. Při novém projednání věci budou i účastníci řízení možnost uplatnit své případné námitky.

Výzva stavebníků, vyzval stavebníka ze dne datum, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy, aby předloženou žádost, doplnil o opravenou projektovou dokumentaci v návaznosti na předložené posouzení štítové stěny, kterou vypracovala autorizovaná osoba pro požární bezpečnost tak, aby nová část požární obvodové stěny vyhověla požární odolnosti. Dále v projektu stavby upřesnit navržená část požární štítové stěny ….. 10 mezi rodinným domkem byla či bude realizována v celé délce obvodové stěny rodinného domu či pouze v navržené délce po stávající komín a současně zdůvodnit.

Doplnění z datum ze strany stavebníka, následuje doplňující výzva datum ze strany správního orgánu, kdy touto výzvou vyzývá, to je třetí výzva, kterou vyzývá stavebníka jméno FO právnická osoba adresa, aby z důvodu nesouladu navrhovaného posouzení ředitele stěny mezi rodinným domem č.p. Anonymizováno a rodinným domem č.p. Anonymizováno, který vypracovala autorizovaná osoba pro požární bezpečnost jméno FO. jméno FO a Vámi předloženého doplňku ze dne II/2018, které Stavební úřad obdržel dne datum od projektanta pro pozemní stavby nutno toto navrhované řešení, které odlišné od posouzení štítové stěny ze dne datum odsouhlasit s jméno FO. Dále dle výše uvedeného posouzení požárních specialistů má být provedena nová část požární štítule bodové stěny mezi rodinným domem Anonymizováno a Anonymizováno. Stavební úřad předpokládá, že proto požární stěna má být po celé délce obvodové stěny, pořád je zapotřebí upřesnit, případně takto navrhl řešení odsouhlasit požárním specialistou. Právní zástupkyně žalobkyně tímto dokládá, že Stavební úřad několik let neustále vyzýval, přitom měl řízení zkoncentrovat a případně řízení zastavit a doplnění na základě této výzvy, toto bylo doplněno datum. Právní zástupce žalované k tomu uvádí, že na základě teda této doplňující výzvy byla založena úplně jiná projektová dokumentace, takže tyto výzvy dávaly smysl.

Žádost žadatelky o zaslání informace z datum, je to teda žádost, která byla doručena, žádost žalobkyně doručena úřadu, jak vyplývá z razítka dne datum a datum, kdy žalobkyně žádá o sdělení stavu řízení.

Výzva datum, kdy ze strany právnická osoba byla zaslána žalobkyni další výzva, zkompletovat projektovou dokumentaci. Přiložená opravená projektová dokumentace z Anonymizováno neobsahuje výkresovou část stávajícího stavu, průvodní správu, souhrnnou technickou správu, výkres číslo hodnota, navrhovaná štítová stěna mezi rodinným domkem 100 a 99 nebyla posouzena autorizovanou osobou. Dále oplechování navržené štítové stěny zasahuje nad pozemek jiného vlastníka. Právní zástupkyně žalované uvádí, že nepochybně zde došlo k průtahům, když přepracovaná dokumentace byla doručena datum a výzva k doplnění této dokumentace byla až datum. Uznává dílčí průtah.

Právní zástupce žalované poukazuje na svoje vyjádření, kdy uvádí, že k dílčím průtahům došlo v tom prvním stupni, u Krajského úřadu nikoliv a odůvodňuje to i složitostí věci.

Oznámení datum až dne datum, umožnil, bylo nařízeno jednání na místě samém a umožnila ten přístup. jméno FO úřad v roce 2018 řekl, že při té prohlídce prostor musí být všichni účastníci řízení a tento úkon nařídil Stavební úřad až na datum. Z této výzvy datum vyplývá, že stavebník jméno FO má doplnit nejpozději do 45 dnů, doložit opravenou projektovou dokumentaci odsouhlasenou autorizovanou osobou. Souhlas majitelky společného obvodové zdi, kterou je jméno FO. jméno FO z důvodu, že navržená požární štítová stěna bude realizována na této společné stěně. Nebude-li nedostatek žádosti ve stanovené lhůtě odstraněn, bude řízení o žádosti na dodatečné povolení předmětné změny stavby v souladu § 66 odstavec 1 písmeno c) správního řádu zastaveno. Až zde přistoupil Stavební úřad ke koncentraci s poučením o zastavení řízení. Dle názoru právní zástupkyně žalobkyně správně měl zkoncentrovat již dříve, respektive před několika lety.

Žádost ze datum, kdy stavebník žádal o prodloužení lhůty. Důvodem momentální pracovní vytíženost autorizovaných osob.

Žádost, žádám Vás tímto prodloužení lhůty k dodání požárně bezpečnostního řešení půdního prostoru rodinného domku Anonymizováno v návaznosti na rodinný domek Anonymizováno a podepsán autorizovaný technik pro pozemní stavitelství. Na to Stavební úřad reagoval, takže z výzvy ze dne Anonymizováno. právnická osoba v Uherském adresa vyzýval žalobkyni, aby sdělila, do kdy předloží doklady. Na to stavebník reagoval podání z datum, kde bylo upřesněno, že dodá do datum. Na to následovalo usnesení o prodloužení lhůty z datum, kdy právnická osoba souhlasil, prodloužil lhůtu k dodání požadovaných dokladů v termínu do datum. Dále stavebnice datum žádala o další prodloužení lhůty o 60 dnů a na to navazovalo usnesení o zastavení řízení číslo Anonymizováno a bylo datum a z odůvodnění tedy vyplývá, že to bylo z důvodu nedoložení dokladů, podkladů ve stanovené lhůtě, právní moci tohoto rozhodnutí nabylo datum.

Ze správního spisu je zřejmé, že kromě dalších skutečností vyplynulo, že řízení začalo datum byla ta první fáze ukončena datum pravomocným usnesením o zastavení řízení, následně pokračovalo toto řízení a rozhodnuto ve věci však bylo až datum, pod č.j. č. účtu, rozhodnutí nabylo právní moci dne datum a stalo se vykonatelným.

Z listin z navazujícího řízení ze spisu sp. zn. Anonymizováno soud zjistil, že další řízení probíhalo na základě upravené projektové dokumentace. A předmětem bylo i okno nebo zmenšení okna. Takže dle tvrzení žalované se jedná o jiné řízení. (Právní zástupkyně žalobkyně uvádí, že pozastavení řízení vlastně se jedna byla podána pouze nová žádost podání nebo to je žádost, dodatečné povolení stavby číslo hodnota ze Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno, kde bylo uvedeno, že základní údaje, jedná se o provedení nástavby rodinného domu č.p. Anonymizováno spočívající v provedení nadezdívky, včetně provedení položení betonového věnce, v podstatě totéž, předmět úpravy i modernizace instalací, vlastně předmět je totožný, pouze navíc v tomto řízení je přidáno rozšíření stavebního povolení o výměnu okenního otvoru.) Součástí této žádosti, dodatečné provedení stavby, žadatelka přiložila průvodní dopis k žádosti o dodatečné stavební povolení a výslovně uvádí „Tato žádost přitom navazuje na mou již jednou podanou žádost řízení vedeného sp. zn. Anonymizováno/č. účtu, přičemž na toto řízení si dovoluje taktéž odkázat.

Předkládaná projektová dokumentace je upravena dle výzvy ze dne datum, evidovaná pod Vaším Anonymizováno.

(Právní zástupce žalované uvádí, že vlastně se jednalo o novou žádost, nejednalo se o žádnou marginálii, o žádnou retuš, byl to zásah do konstrukce, bylo k tomu potřeba nové dokumentace, vydání nového stavebního povolení. )

(Právní zástupce žalované odkazuje na oznámení o zahájení řízení ze dne datum a doručenka byla doručena do datovky datum, takže tímto dokládá, že žalobkyně nevěděla o tom řízení asi dva měsíce, ale podle judikatury je zásadní, nikoliv to, kdy nejdřív zahájeno, ale kdy se účastník o tom skutečně dozví, aby neměl nejistotu o tom, že žalobkyně o tomto věděla dříve, tak je to nutno ve strany žalobkyně prokázat.)

Výzva k přerušení jednání, na kterou navazuje usnesení o přerušení řízení z důvodu doložení požárně bezpečnostního řešení.

Výzva k doplnění, kdy byl stavebník vyzván, aby dodal údaje a podklady opravené, požárně bezpečnostní řešení vypracované, upravil projektovou dokumentaci a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů.

Z tohoto spisu, je to žádost o prodloužení lhůty, kdy jméno FO žádá o prodloužení lhůty od 30 dnů k doplnění podkladů. Došlo úřadu v Anonymizováno adresa. Anonymizováno. Žádost o prodloužení lhůty jméno FO je jméno FO z listina, listina číslo devět a je to z Anonymizováno.

Stavební úřad sděluje účastníkům, aby se seznámili s podklady a aby se před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřili k podkladům. Podruhé byla výzva zaslána Anonymizováno. Úřad poslal dvakrát výzvu k seznámení se s podklady a v tom prvním to byla lhůta 12 dnů ve výzvě Anonymizováno. A potom v druhé výzvě Anonymizováno, to byla lhůta pět dnů.

Dne datum stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby.

Odvolání z datum a odůvodnění odvolání je ze Anonymizováno.

Usnesení o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, takže k opatření proti nečinnosti vydal Krajský úřad usnesení k žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti a tomuto návrhu nevyhověl a rozhodnutí je datum. Výzva k doplnění odvolání. Odvolání doplněno datum, opatření - následně Stavební úřad vyrozuměl opatřením ze dne Anonymizováno účastníky řízení o podaném odvolání. Je to vyrozumění, listina číslo hodnota. Písemnost z Anonymizováno, kdy předal spisový materiál odvolacímu orgánu. adresa, Anonymizováno rozhodnutí nadřízeného orgánu Krajského úřadu Zlínského kraje, který odvolání vyhověl a to dodatečné povolení stavby zrušil a rozhodnutí nabylo právní moci Anonymizováno, je to z listiny číslo listu 25 vyplývá, že rozhodnutí nabylo právní moci Anonymizováno, takže listina z listiny číslo 25 vyplývá, že došlo k vrácení správního spisu Stavebnímu úřadu prvého stupně a právní moci, nabylo to rozhodnutí o zrušení AnonymizovánoAnonymizováno

Další listiny jsou prováděny z pokračujícího spisu Anonymizováno s názvem Nové projednání žádosti o dodatečné povolení stavby z listiny číslo 1 vyplývá, že bylo konstatováno vrácení spisu a je to Anonymizováno.

Z listiny ze dne Anonymizováno. Výzva stavebníků, aby doložil nejpozději do 30 dnů o doručení výzvy doplňující podklady, Anonymizováno projektovou dokumentaci byl vyzván stavebník, paní jméno FO, Městským úřadem adresa, aby dala projektovou dokumentaci do souladu s požárně bezpečnostním řešením. Z tohoto vyplývá, že paní jméno FO byla vyzvána, aby doložila souladnou projektovou dokumentaci s požárně bezpečnostním řešením stavby, protože mezitím byly nějaké rozdíly, nesrovnalosti a to z datum, důkaz číslo doby dvě, byla jí poskytnuta lhůta 30 dnů, bylo vydáno usnesení o přerušení řízení. Pak následuje důkaz číslo hodnota a to je žádost o prodloužení lhůty ze strany stavebníka, tedy paní jméno FO, a to je ze datum. Důkaz číslo hodnota, usnesení o prodloužení lhůty Stavebního úřadu do datum, nabylo právní moci Anonymizováno Důkaz číslo hodnota, závazné stanovisko orgánu územního plánování, protože jednou z námitek toho odvolání bylo, oprava protokolace důkaz číslo tedy 4, je usnesení o prodloužení lhůty. Závazné stanovisko z Anonymizováno, stanovisko Úřadu pro územní plánování jako kladné stanovisko. Přípis z Anonymizováno. Stavební úřad oznamuje účastníkům projednání žádosti, svolával ústní jednání k projednání žádosti na Anonymizováno. Důkaz číslo hodnota, protokol o ústním jednání ze dne datum, bylo konstatováno, že byl přítomen pan jméno FO, který pro stavebníka zpracovával požárně bezpečnostní řešení. Následuje listina o dodatečném povolení stavby číslo Anonymizováno, které nabylo právní moci datum.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil, že nepřiměřená délka řízení spočívá v tom, že datum byla podána první žádost o dodatečné povolení stavby, pak proběhlo řízení o odstranění stavby, stavba byla dodatečně povolená až v roce Anonymizováno. Řízení bylo zahájeno žádostí o dodatečné povolení stavby datum. Pod spisovou značkou č. účtu. Dne Anonymizováno bylo to řízení skončeno usnesením o zastavení řízení a nabylo právní moci Anonymizováno. Žalobkyně se dozvěděla o tom datum, vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat doručenku, tak to mohlo být nejdříve samotným vydáním toho oznámení datum. A k tomu právní zástupkyně žalobkyně namítá, že o tom věděla žalobkyně už od počátku, protože věděla, že tam probíhá neoprávněná stavba, dávala podnět. Právní zástupce žalované k tomu doplňuje, že sice žalobkyně věděla, že tam probíhá nějaká neoprávněná činnost, ale o samotném zahájení toho správního řízení byla informována nejdříve datum, tedy o půl roku později. Potom došlo k zastavení tohoto řízení datum, byla vyznačena právní moc a poté Anonymizováno paní jméno FO podala totožnou žádost, novou žádost o dodatečné povolení stavby. nová žádost byla jiná, nebyla totožná, byl tam návrh na změnu okna a z toho se dovozuje, že šlo o jiné řízení, o jiné samostatné řízení. Žádost o odškodnění adresovaná Anonymizováno z datum, žádost o přiměřené zadostiučinění,vyjádření Anonymizováno je z datum. Jedná se o žádost žalobkyně o odškodnění z datum. Přiložená doručenka datum, doručeno ministerstvu.

Vyjádření Anonymizováno, č.j. č. účtu–Anonymizováno z datum, kterým bylo konstatováno porušení práva na přiměřenou délku řízení a rovněž došlo k omluvě žalobkyni. Právní zástupce žalované zaslal shrnutý chronologický postup ve správním řízení. Tento skutkový děj je mezi účastníky nesporný, potvrzuje to i právní zástupkyně žalobkyně a vyplývá to, odráží se to i v provedeném dokazování správními spisy.

Doručenka o doručení vyjádření Anonymizováno paní žalobkyni a to ze dne datum do datové schránky.

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci.

Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Co se celkové doby řízení týče, právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzovaná jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení do skončení navazujícího soudního řízení uplynula doba zjevně nepřiměřená složitosti věci.

Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci, je Ministerstvo dopravy podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 6 OdškZ.

Soud na tomto místě konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas.

Soud se dále zabýval otázkou, zda se na tento případ aplikuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Ačkoli se tento článek Úmluvy týká trestního obvinění, judikatura dovodila, že se tím myslí i obvinění z přestupku, tedy na řízení o přestupku je potřeba vztáhnout tuto Úmluvu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Soud má tedy za to, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy je jednoznačně aplikovatelný. Dojde-li tedy v řízení k porušení základního práva nebo svobody, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, což se vztahuje na celkovou délku řízení, a nikoliv pouze na jednotlivé průtahy. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález ÚS ze dne 14. října 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20) posuzuje jako řízení jediné, neboť jejich předmětem bylo rozhodování ve věci základního práva žalobce na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a žalobce měl tak právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.S ohledem na § 13 OdpŠk je tak třeba na posouzení přiměřenosti délky řízení a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Co se celkové doby řízení týče, právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzovaná jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení do skončení navazujícího soudního řízení uplynula doba zjevně nepřiměřená složitosti věci. Soud zejména vyšel z nesporného skutkového stavu, který vylíčila žalobkyně v žalobě i žalovaný v odpovědi na uplatnění nemajetkové újmy.

Soud posuzoval řízení jako nepřiměřeně dlouhé a dále zohlednil jednotlivá kritéria dle ust. § 31 a odst. 3 odpšk. Délka řízení – stavební úřad pod sp.zn. č. účtu v rámci daného řízení rozhodoval jednou a podl sp. zn. 7929/2021 rozhodoval dvakrát, kdy předmětnou stavbu, resp. její změnu vždy dodatečně povolil, krajský úřad jako odvolací správní orgán však dodatečně povolení předmětné stavby dvakrát zrušil a věc vrátil k novému projednání. Jak je výše uvedeno, poprvé byla stavba dodatečně povolena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne Anonymizováno, které bylo na základě odvolání žadatelky rozhodnutím krajského úřadu zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Stavební úřad tedy pokračoval v řízení a s ohledem na nedoložení požadovaných podkladů pro řádné posouzení předmětné stavby řízení pod sp. zn. č. účtu usnesením ze dne Anonymizováno pravomocně zastavil. V rámci řízení vedeného pod sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno na základě nové žádosti ze dne Anonymizováno, jejímž předmětem byla stavba nově označená Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č.p. Anonymizováno, vydal stavební úřad dne Anonymizováno nové rozhodnutí, kterým předmětnou stavbu dodatečně povolil. Na základě odvolání žadatelky, však bylo rozhodnutí stavebního úřadu krajským úřadem zrušeno věc vrácena k novému projednání. Stavební úřad tedy pokračoval v řízení, které ukončil vydáním dodatečného povolení stavby ze dne Anonymizováno. V tomto případě nebylo odvolání žadatelky proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu podáno.

Co se týče průběhu řízení před správními orgány, je třeba konstatovat, že řízení o dodatečném povolení stavby provázely dílčí průtahy, které však byly zejména na straně stavebníka, který nepředložil stavebnímu úřadu bezvadnou žádost o dodatečném povolení stavby, stavební úřad byl tak nucen opakovaně vyzývat stavebníka k jejímu doplnění, stanovit stavebníkovi dostatečně dlouhou dobu k jejímu doplnění a současně řízení ve věci usnesením přerušit, jak je uvedeno výše. Nicméně ze strany nadřízeného správního orgánu nebylo přijato opatření proti nečinnosti a stavební úřad po celou dobu činil úkony ve lhůtách přiměřených okolnostem daného případu, projevení dopadů nouzového stavu. Soud musí zdůraznit, že žadatelka coby vlastník sousedního rodinného domu čp. Anonymizováno nebyla v postavení stavebníka ale vedlejšího účastníka řízení, jehož práva mohla být správním řízením přímo dotčena. Rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby byla opakovaně rušena nadřízeným orgánem stavebního úřadu. V odvolacím řízení prodlevy nebyly. V daném případě bylo řízení o dodatečném povolení stavby vedeno z důvodu nerespektování zákona ze strany stavebníka, který prováděl změnu stavby bez jakéhokoliv opatření stavebního úřadu. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že byť se obě stavební řízení týkají částečně stejného předmětu, bylo řízení o žádosti stavebníka ze dne Anonymizováno usnesením stavebního úřadu ze dne Anonymizováno zastaveno. Proti rozhodnutí o zastavení řízení nebylo ze strany žadatelky podáno odvolání a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne Anonymizováno. Jak rovněž vyplývá ze spisu dne Anonymizováno byla podána stavebníkem nová žádost o dodatečné povolení stavby a to s novým označením předmětu žádosti. Jak je výše uvedeno, až dne Anonymizováno bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. Anonymizováno. Nemajetková újma, která žadatelce mohla případně vzniknout může spočívat pouze v nejistotě z výsledku řízení. Žadatelka nebyla stavebníkem ani hlavním účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu posuzovaného řízení o dodatečném povolení stavby. Nutno podotknout, že žadatelka v rámci řízení o dodatečném povolení stavby nepodala odvolání proti usnesení stavebního úřadu o zastavení řízení a ani odvolání proti usnesení o přerušení řízení ve věci. Soud za daných okolností neshledává nejistotu z výsledku řízení takové intenzity, že by byla způsobilá pro vznik nemajetkové újmy za výše popsané situace. Řízení ve věci dodatečného povolení změny stavby, bylo zahájeno až podáním žádosti o dodatečné povolení stavebníkem. Nelze tak mít žadatelem tvrzenou nemajetkovou újmu v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu.

8. Při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z abstraktní předem dané délky Při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané délky řízení, která by z pohledu zákona č. 82/1998Sb. mohla být pokládána za přiměřenou, ale je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem daného případu. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je třeba vždy vycházet z celkové délky řízení, a nikoliv jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu období nečinnosti. K porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 77/2016 ze dne 04.07.2016). Je tedy nezbytné zohlednit složitost případu, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného.

9. Co se týče složitosti případu, nelze souhlasit se žadatelkou, že řízení nebylo složité. Předně je nutné uvést, že předmětné řízení bylo vedeno na více instancích, neboť kromě prvoinstančního správního orgánu (stavebního úřadu) byla věc posuzována v rámci odvolacího řízení též druhoinstančním správním orgánem (krajským úřadem), to zahrnuje procesní složitost a samotnou složitost projednávané věci - skutkovou či hmotněprávní složitost případu. V tomto směru je třeba vnímat, že s rostoucím počtem instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka řízení. Hledisko počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci nadřízeným správním orgánům, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Lze uvést, že v případě řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení stavby se obecně jedná o řízení zvláště složité, zejména v daném případě, kdy se jednalo o dodatečné povolení změny stavby spočívající v nástavbě a stavebních úpravách rodinného domu, který má společnou štítovou stěnu s rodinným domem žadatelky, tak aby nebyly nad přiměřenou míru dotčeny její zájmy, jako vlastníka sousední nemovitosti. Stavební úřad se musel vypořádat s námitkami žadatelky, jako účastníka řízení, zajistit potřebné podklady pro své posouzení a konečné rozhodnutí ve věci.

Ministerstvo shledalo, že z hlediska skutkové podstaty se jednalo spíše o složitý případ, nejen protože jsou řízení vedená podle stavebního zákona obecně považována za složitá, ale v daném případě byly podány námitky účastníka řízení a následně byla rozhodnutí stavebního úřadu napadena odvoláními účastníka řízení.

Dalším kritériem je chování poškozeného, tj. v daném případě žadatelky, přičemž je nutné uvést, že v řízení vystupovala aktivně. V této souvislosti nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že stavebník nepodal bezvadnou žádost, jak je výše uvedeno, o vydání dodatečného povolení stavby, nedoložil k žádosti o vydání dodatečného povolení všechny náležitosti dle stavebního zákona a stavební úřad musel vyzývat stavebníka k doplnění žádosti, což vedlo k zastavení řízení o změně stavby. Následně sám stavebník opět žádal o dodatečné povolení změny sice pod jiným názvem, ale ve své podstatě obsahově shodné, opět žádal o prodloužení lhůty pro doplnění požadovaných podkladů, což bylo důvodem pro opětovné přerušení řízení o dodatečném povolení stavby. Celkové chování žadatelky nemělo na řízení významnější negativní ani pozitivní vliv.

Žadatelka sice v průběhu řízení využila svého práva daného správním řádem a požádala nadřízený správní orgán o opatření proti nečinnosti, ale opatření ze strany krajského úřadu nebylo přijato.

10. Co se týče kritéria postupu orgánů veřejné moci, je nutné uvést, že za celou dobu došlo k vydání pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu čtyř usnesení a jednoho rozhodnutí a pod sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno čtyř usnesení a dvou rozhodnutí stavebního úřadu a dvou rozhodnutí nadřízeného správního orgánu o odvolání. Lze konstatovat, že docházelo k dílčím průtahům řízení vedeného správním orgánem, a to ve své podstatě před stavebním úřadem, kdy žádost o dodatečné povolení stavby byla podána stavebníkem dne datum, a na základě učiněných výzev stavebního úřadu bylo řízení pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu zastaveno dne datum. Následně na základě nově podané žádosti s novým označením postupně byla žádost stavebníkem doplňována. Jak však bylo výše popsáno, stavebník provedl změnu stavby bez územního souhlasu a ohlášení stavby, žádost o dodatečné povolení nebyla ze strany stavebníka bezvadná, stavební úřad opakovaně vyzýval stavebníka k jejímu doplnění a řízení usnesením vždy přerušil. Postupné doplňování žádosti o dodatečné povolení stavby, rovněž způsobilo prodlevy ve vyřizování před stavebním úřadem až zastavení řízení ve věci. Teprve na základě opětovné žádosti o dodatečné povolení změny stavby bylo ve věci vydáno rozhodnutí, kterým byla stavba dodatečně povolena. 11. Posledním kritériem je význam řízení pro poškozeného. Dle ustáleného judikaturního názoru jde o nejdůležitější kritérium, neboť zadostiučinění se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž význam předmětu řízení zahrnuje vše, co bylo pro poškozeného v sázce. Jde o důležité objektivní kritérium a záleží na tom, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Zvýšený význam řízení pro poškozeného se předpokládá u těchto typových řízení, a to trestního řízení, u řízení, jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy, řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění státu. Ve sporu, jež nesplňuje shora uvedená kritéria, povinnost tvrzení i povinnost důkazní ohledně existence okolností, které zvyšují význam předmětu řízení pro poškozeného, „leží“ na poškozeném, a nelze proto bez dalšího vyjít z domněnky, že je význam předmětu řízení pro poškozeného zvyšován, jako je v případě věcí výše příkladmo vyjmenovaných. Význam předmětu řízení je proto třeba vždy hodnotit s přihlédnutím k objektivním okolnostem konkrétního případu, nikoliv subjektivně, z pohledu poškozeného. Žalobkyně je proto v daném případě povinna zvýšený význam předmětu řízení nejenom tvrdit, ale též prokázat. Žalobkyně v žalobě o náhradu škody toliko uvedla,....že nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené dílce trvání správního řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života, znamenalo pro ni několikaletý stres, stav nejistoty, zda není ohrožen zejména s ohledem na požární bezpečnost jejího rodinného domu.. Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žadatelka v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uvedena a v níž byla udržována. Žalobkyně však nijak nespecifikuje, jaký byl pro ni význam předmětu řízení. Není zřejmé, jak by délka řízení před správními orgány, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žadatelku uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když vystupovala v řízení z pohledu vedlejšího účastníka řízení, nikoliv z pozice stavebníka. Soud má zato, že byl význam nepatrný, neboť žadatelka, jako vlastník rodinného domu čp. Anonymizováno neprokázala čím nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života, v čem spatřovala stav nejistoty, když v roce Anonymizováno mimo jiné došlo k dohodě mezi stavebníkem a žadatelkou, jak je výše uvedeno. Tomuto závěru nasvědčuje, že řízení o žádosti stavebníka ze dne datum, vedené pod sp. zn. Anonymizováno/ č. účtu, bylo pravomocným usnesením o zastavení řízení ukončeno, aniž by se žadatelka odvolala.

Samotné řízení o dodatečném povolení změny stavby tak nemělo podstatný dopad na požární bezpečnost sousední stavby, což bylo prokázáno v rámci místních šetření na místě stavby.

Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby pod sp. zn. Anonymizováno/č. účtu a pod sp. zn. Anonymizováno včetně navazujícího odvolacího řízení trvající od datum do datum i při zohlednění dalších kritérií dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1988 Sb., lze považovat za nepřiměřeně dlouhé, a proto je na místě přikročit k posouzení formy a výše zadostiučinění, jež žadateli nutné poskytnout.

Účelem institutu zadostiučinění je kompenzace nejistoty, do které byla žadatelka uvržena a v níž byla udržována. Existence nesprávného úředního postupu se neodškodňuje.

Kompenzační řízení, resp. poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, je prostředkem reparačním, nikoliv sankčním.

Podle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Peněžitá kompenzace je v citovaném ustanovení označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno vzniklou nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva (srov. P. Vojtek, Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, komentář, 3. vydání, C.H.BECK, str. 283).

Přestože soud dospěl k závěru o nepřiměřené délce řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby s ohledem na výše uvedené skutkové okolnosti případu nelze souhlasit s žalobkyní, že by ji za daných okolností vznikla nemajetková újma porušením práv na projednávání věci v přiměřené lhůtě v takové intenzitě, že by odůvodňovala přiznání zadostiučinění v penězích. Soud proto dospělo k závěru, že v daném konkrétním případě je přiměřeným zadostiučiněním konstatování porušení práva, resp. omluva. Konstatování porušení práva, resp. omluva je plnohodnotnou formou zadostiučinění. Co se týče postupu orgánů veřejné moci, byla žádost stavebníkem doplňována opakovaně, žádost o dodatečné povolení stavby nebyla ze strany stavebníka bez vadná. Co se týče významu řízení, jedná se o nejdůležitější kritérium, neboť zadostiučinění se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž význam předmětu řízení zahrnuje, co bylo pro poškozeného v sázce. Jde o důležité objektivní kritérium a záleží na tom, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Zvýšený význam řízení pro poškozeného se předpokládá u těchto typových řízení a to trestního řízení. U řízení jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinné právní vztahy, řízení ve věci osobního stavu a pracovněprávní spory, řízení o poskytnutí různých plnění státu. Ve sporu již nesplňuje shora uvedená kritéria. Povinnost tvrzení je povinnost důkazní. Ohledně existence okolností, které zvyšují význam předmětu řízení pro poškozeného leží na poškozeném a nelze proto bez dalšího vyjít z domněnky, že je význam předmětů řízení pro poškozeného zvyšován, jako je v případě věcí výše příklad vyjmenovaných. Význam předmětu řízení je proto třeba vždy hodnotit s přihlédnutím k objektivním okolnostem konkrétního případu, nikoliv subjektivně z pohledu poškozeného. Žadatelka je proto v daném případě povinna zvýšený význam předmětu řízení nejenom tvrdit, ale též prokázat. Žadatelka toliko uvedla, že nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trvání správního řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života. Znamenalo pro ni několikaletý stres, stav nejistoty, zda není ohrožen zejména s ohledem na požární bezpečnost jejího rodinného domu. Z podání žadatelky i provedených listinných důkazů soud neshledal, že by význam řízení pro žadatelku byl takový, aby mohlo být přiznáno zadostiučinění v požadované výši.

Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žalobkyně v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uvedená a v níž byla udržována. Žalobkyně nijak nespecifikuje, jaký byl pro ni význam předmětu řízení. Není zřejmé, jak by délka řízení před správními orgány, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žadatelkou uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když vystupovala v řízení z pohledu vedlejšího účastníka řízení, nikoliv z pozice stavebníka. Z pohledu ministerstva byl význam nepatrný, neboť žadatelka jako vlastník rodinného domu č.p. 99 neprokázala, v čem nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce měl dopad do její majetkové sféry, do pohody, bydlení a rodinného života, v čem spatřovala stav nejistoty, když v roce 2022 mimo jiné došlo k dohodě mezi stavebníkem a žalobkyní jak je výše uvedeno.

Řízení o žádosti ze dne datum vedené pod sp. zn. č. účtu bylo pravomocným usnesením o zastavení řízení ukončeno, aniž by se žadatelka odvolala. Samotné řízení o dodatečné povolení změny stavby tak nemělo podstatný dopad na požární bezpečnost sousední stavby, což bylo prokázáno v rámci místních šetření na místě stavby. Soud dospěl k závěru, že konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je dostačujícím odškodněním a žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. náleží částka částka za každý úkon, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhl ( vyjádření k žalobě, 2x účast na jednání před soudem) celkem částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.