OSPH01 27 C 254/2024-25

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Správa služeb hlavního města Prahy, IČO 70889660 sídlem Kundratka 1951/19, 180 00 Praha - Libeň ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 100 100 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím, kterou žalované vyúčtovala za provedení odtahu s odůvodněním, že dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla reg. zn. SPZ, VIN VIN kód, jehož provozovatelem podle § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění ke dni provedení odtahu byla ke dni provedení odtahu žalovaná. Odtah byl proveden na základě postupu podle § 19d zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „ZoPK“). Uvedené ustanovení upravuje postup pro odstranění vozidla, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nemá více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž není způsobilé provozu, resp. ani nesmí být provozováno na pozemních komunikacích. Splnění podmínky absence platné technické prohlídky se dokládá a plyne z údajů registru vozidel, konkrétně z výdeje dat z registru vozidel (karta vozidla), reg. zn. SPZ, kde je uvedeno, že poslední platná technická prohlídka platila do datum. Vozidlo bylo následně po provedení odtahu umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Datum provedení odtahu vozidla bylo zaneseno v příslušném Protokolu o odtahu vozidla, v jeho úvodní části se specifikací vozidla. V poli (C) protokolu bylo zaneseno datum umístění vozidla na parkovišti žalobkyně, v poli (B) protokolu byl zaškrtnut odpovědný zaměstnanec žalobkyně s jeho identifikací důvod odtahu podle § 19d ZoPK. Oprávnění žalobkyně k provedení odtahu vozidla a jeho umístění na vhodném místě je dáno, právní úpravou § 19d odst. 1 a 2 ZoPK a uděleným zmocněním žalobkyně od vlastníka komunikace, které je součástí zřizovací listiny žalobkyně. Odpovědnost provozovatele takto odstraněného vozidla stran nákladů za jeho odstranění (odtah) a odstavení (parkovné) je dána přímo ex lege, a to dle § 19d odst. 2 ZoPK, kde je výslovně stanoveno, že „náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel“. Žalobkyně odkázala na platnou judikaturu Ústavního soudu ČR a NSS ČR, že osobou odpovědnou a z pasivně věcně legitimovanou je osoba provozovatele zapsaná jako provozovatel v registru vozidel a rozhodující je tak pro určení osoby provozovatele tzv. evidenční princip, naopak je nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva viz. nález ÚS ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03; usnesení ÚS ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 769/21; rozsudek NSS ČR ze dne datum, č. j. spisová značka. V souladu s právní úpravou § 19d zákona o pozemních komunikacích před provedením odtahu vyzvala žalobkyně provozovatele vozidla k odstranění důvodu, pro něž nesmí být vozidlo provozováno, nebo k odstranění samotného vozidla z komunikace, rovněž mu po provedení odtahu oznámil, že odtah provedla, kde se vozidlo nachází a jak je možné jej vyzvednout. Zároveň žalobkyně podala podle § 19d ZoPK návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem po přezkoumání postupu žalobkyně z hlediska jeho souladu se zákonem povolen a vozidlo bylo dne datum prodáno za částka. V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné ve výši částka, jehož výše byla stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu a po dobu trvání parkování vozidla, jímž je nařízení č. 2/2013, jež je přílohou usnesení rady hl. m. adresa ze dne datum, přičemž parkovné je počítáno za každý započatý den, a to za odtah vozidla a služby parkoviště parkovné ve výši částka, dále za první den provedení odtahu až 3. den služby parkoviště parkovné částka za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště, služby parkoviště, parkovné za každý další i započatý den až do vyzvednutí vozidla dne datum ve výši částka. Cena za nucený odtah a střežení vozidla na parkovišti byla tvořena součtem částky za odtah ve výši částka a částky částka za tzv. parkovné podle výše uvedených sazeb a celkového počtu dnů ode dne, kdy bylo vozidlo umístěno na parkovišti, tj. dne provedení odtahu včetně, do dne prodeje vozidla, celkově tedy za 835 dní. Dlužná částka byla tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Ke dni podání této žaloby činila dlužná částka částka (částka s odpočtem částka). Výše ceny za odtah a parkovné stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu vozidla podle platné judikatury např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, kde je uvedeno: „přičemž výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem m. P. (nařízení. m. P. č. 13/2001 Sbírky právních předpisů m. Prahy)“. Nařízení č. 13/2001 bylo s účinností od datum nahrazeno nařízením č. 2/2013. V daném případě mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění a odstavení vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/ 03, který se vztahuje k ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, nicméně konstrukce právní úpravy v obou těchto případech je obdobná, zejména co se týče stanovené povinnosti provozovatele takového vozidla k úhradě nákladů s tímto spojených. Čas plnění není pro tento závazek ani stanoven právní úpravou, ani není ujednán, proto se plně uplatní úprava § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po vyzvání věřitele. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k uhrazení částky nejdříve ze dne datum, následně pak ze dne datum. Poslední výzva byla doručena fikcí do datové schránky dne datum, žalovaná měla plnit nejpozději dne datum a v prodlení je nejpozději dne datum. Žalobkyně požadovala i úroky z prodlení ve výši určené příslušným právním předpisem z žalované částky ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci z protokolu o odtahu vozidla č. hodnota a z tzv. Výdeje dat z registru vozidel (karta vozidla), reg. zn. SPZ, že že dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla reg. zn. SPZ, VIN VIN kód, jehož provozovatelem podle § 2 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění ke dni provedení odtahu byla ke dni provedení odtahu žalovaná. Odtah byl proveden na základě postupu podle § 19d zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „ZoPK“). Uvedené ustanovení upravuje postup pro odstranění vozidla, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nemá více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž není způsobilé provozu, resp. ani nesmí být provozováno na pozemních komunikacích. Splnění podmínky absence platné technické prohlídky se dokládá a plyne z údajů registru vozidel, konkrétně z výdeje dat z registru vozidel (karta vozidla), reg. zn. SPZ, kde je uvedeno, že poslední platná technická prohlídka platila do datum. Vozidlo bylo následně po provedení odtahu umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. Datum provedení odtahu vozidla bylo zaneseno v příslušném Protokolu o odtahu vozidla, v jeho úvodní části se specifikací vozidla. V poli (C) protokolu bylo zaneseno datum umístění vozidla na parkovišti žalobkyně, v poli (B) protokolu byl zaškrtnut odpovědný zaměstnanec žalobkyně s jeho identifikací důvod odtahu podle § 19d ZoPK. Oprávnění žalobkyně k provedení odtahu vozidla a jeho umístění na vhodném místě je dáno, právní úpravou § 19d odst. 1 a 2 ZoPK a uděleným zmocněním žalobkyně od vlastníka komunikace, které je součástí zřizovací listiny žalobkyně. Odpovědnost provozovatele takto odstraněného vozidla stran nákladů za jeho odstranění (odtah) a odstavení (parkovné) je dána přímo ex lege, a to dle § 19d odst. 2 ZoPK, kde je výslovně stanoveno, že „náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel“. Žalobkyně odkázala na platnou judikaturu Ústavního soudu ČR a NSS ČR, že osobou odpovědnou a z pasivně věcně legitimovanou je osoba provozovatele zapsaná jako provozovatel v registru vozidel a rozhodující je tak pro určení osoby provozovatele tzv. evidenční princip, naopak je nerozhodné, kdo je vlastníkem vozidla ve smyslu předpisů soukromého práva viz. nález ÚS ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03; usnesení ÚS ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 769/21; rozsudek NSS ČR ze dne datum, č. j. spisová značka.

4. Jak soud zjistil z pravomocného rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu a z potvrzení o udělení příklepu, že podle § 19d ZoPK před provedením odtahu vyzvala žalobkyně provozovatele vozidla k odstranění důvodu, pro něž nesmí být vozidlo provozováno, nebo k odstranění samotného vozidla z komunikace, rovněž mu po provedení odtahu oznámil, že odtah provedla, kde se vozidlo nachází a jak je možné jej vyzvednout. Zároveň žalobkyně podala podle § 19d ZoPK návrh na povolení prodeje vozidla ve veřejné dražbě, který byl příslušným silničním správním úřadem po přezkoumání postupu žalobkyně z hlediska jeho souladu se zákonem povolen a vozidlo bylo dne datum prodáno za částka.

5. Jak soud zjistil z nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, z výpočtu ceny za odtah vozidla a parkovné – Jméno žalované. a z výzvy k uhrazení dlužné částky s doručenkou, že v souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné ve výši částka, jehož výše byla stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu a po dobu trvání parkování vozidla, jímž je nařízení č. 2/2013, jež je přílohou usnesení rady hl. m. adresa ze dne datum, přičemž parkovné je počítáno za každý započatý den, a to za odtah vozidla a služby parkoviště parkovné ve výši částka, dále za první den provedení odtahu až 3. den služby parkoviště parkovné částka za 4. a každý další i započatý den až do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště, služby parkoviště, parkovné za každý další i započatý den až do vyzvednutí vozidla dne datum ve výši částka. Cena za nucený odtah a střežení vozidla na parkovišti byla tvořena součtem částky za odtah ve výši částka a částky částka za tzv. parkovné podle výše uvedených sazeb a celkového počtu dnů ode dne, kdy bylo vozidlo umístěno na parkovišti, tj. dne provedení odtahu včetně, do dne prodeje vozidla, celkově tedy za 835 dní. Dlužná částka byla tvořena rozdílem celkové ceny za odtah po odečtení částky, za kterou bylo vozidlo prodáno. Ke dni podání této žaloby činila dlužná částka částka (částka s odpočtem částka). Výše ceny za odtah a parkovné stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu vozidla podle platné judikatury např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, kde je uvedeno: „přičemž výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem m. P. (nařízení. m. P. č. 13/2001 Sbírky právních předpisů m. Prahy)“. Nařízení č. 13/2001 bylo s účinností od datum nahrazeno nařízením č. 2/2013. V daném případě mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění a odstavení vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/ 03, který se vztahuje k ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, nicméně konstrukce právní úpravy v obou těchto případech je obdobná, zejména co se týče stanovené povinnosti provozovatele takového vozidla k úhradě nákladů s tímto spojených. Čas plnění není pro tento závazek ani stanoven právní úpravou, ani není ujednán, proto se plně uplatní úprava § 1958 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu po vyzvání věřitele. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k uhrazení částky nejdříve ze dne datum, následně pak ze dne datum. Poslední výzva byla doručena fikcí do datové schránky dne datum, žalovaná měla plnit nejpozději dne datum a v prodlení je nejpozději dne datum. Žalobkyně požadovala i úroky z prodlení ve výši určené příslušným právním předpisem z žalované částky ode dne, kdy se žalovaný ocitl v prodlení do zaplacení.

6. Jak soud zjistil z výzvy k odstranění s dodejkou ID 1821, z potvrzení o náhradním doručení výzvy – úřední deska, ID 1821, z Oznámení o odtahu s dodejkou, ID 1821, z Potvrzení o náhradním doručení oznámení – úřední deska, ID 1821, že žalované žalobkyně podle svých povinností doručovala do vlastních rukou nejprve podle § 19d odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, výzvu k odstranění vozidla nebo důvodu, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, a následně i oznámení o provedeném odtahu, místě a způsobu vyzvednutí vozidla podle § 19d odst. 2 cit. zák. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalované nepodařilo písemnosti s předepsanými informacemi doručit do vlastních rukou, bylo následně v obou případech postupováno podle § 19d odst. 3 a odst. 7 cit. ustanovení a doručení do vlastních rukou bylo nahrazeno zveřejněním informací na úřední desce Městské části adresa, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno. Výše uvedené skutečnosti jsou předmětem přezkumu ve správním řízení, když podle § 19d odst. 4 cit. zák. platí, že silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky pro postup podle odst. 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Žalovaná byla po celou dobu nekontaktní a pasivní, tudíž nereagovala jakýmkoliv způsobem na uvedenou výzvu či oznámení.

7. Jak soud zjistil ze zřizovací listiny žalobkyně, tato je příspěvkovou organizací zřízenou hl. m. Prahou na základě ustanovení § 59 odst. 2 písm. i) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění a podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc jednak, že odtah byl proveden na základě postupu podle § 19d zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění (dále jen „ZoPK“). Uvedené ustanovení upravuje postup pro odstranění vozidla, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nemá více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž není způsobilé provozu, resp. ani nesmí být provozováno na pozemních komunikacích. Podle § 19d odst. 2 ZoPK,, že „náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel“. Podle § 19 odst. 5, 6 ZoPK, že „právnická osoba je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu. Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“ Podle odst. 6 cit. ust. „V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho provozovatele, pokud provozovatel silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.“

9. Soud výrokem I. tohoto rozsudku žalované uložil zaplatit částku částka s příslušenstvím, když při aplikaci shora uvedených právních předpisů dospěl k závěru, že žalobkyně oprávněně provedla dne datum odtah vozidla a jeho umístění na odstavné parkoviště, neboť žalovaná nerespektovala umístěné dopravní značení, přičemž vozidlo včas sama neodstranila. V konkrétním případě vznikl mezi účastníky řízení závazkový právní vztah, jež je založen způsobením škody spočívající v nákladech na odstranění a odstavení vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci viz. shora citovaný nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 150/03. Výše ceny za odtah a parkovné byla stanovena příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu vozidla viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka, že výše úhrady za odtah vozidla a střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem m. P. (nařízení m. P. č. 13/2001 Sbírky právních předpisů m. Prahy, přičemž nař. č. 13/2001 bylo s účinností od datum nahrazeno nařízením č. 2/2013 Sbírky právních předpisů m. Prahy.

10. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch, tudíž jí náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši částka, jež jí vznikly, a to jednak náklady soudního poplatku ve výši částka podle položky 1 bod. 1 písm. b) přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění a jednak odměna podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), a to za tři úkony účastníka nezastoupeného advokátem podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (výzva k úhradě, návrh na zahájení řízení, doplnění žalobních tvrzení) po částka za úkon, tj. částka podle ustanovení § 2 odst. 3 cit. vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího ve třech stejnopisech.

Nebude- li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněný účastník domáhat splnění této povinnosti podáním návrhu na výkon rozhodnutí u soudu, popř. podáním návrhu na nařízení exekuce ve smyslu zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád.