OSPH02 26 C 119/2020-19

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, země ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 6 000 Kč, 7 920 Kč a úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,05%, od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%, od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%, od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%, od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5% 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8%, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9%, od 1. 1. 2020 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, tj. úroky z prodlení od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud má prokázáno z listiny nazvané smlouva o půjčce ze dne 10. 1. 2007, že toho dne v hotovosti žalovaný převzal částku 20 000 Kč a zavázal se zaplatit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč celkem částku 33 920 Kč. Výzvou ze dne 11. 3. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky. Listinou ze dne 25. 6. 2015 oznámila právnická osoba žalovanému, že pohledávku z tohoto závazku postoupila právnická osoba S.a.R.L, nyní žalobkyni. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný zaplatil na dluh částku 6 000 Kč, částka 33 920 Kč se skládá z jistiny 20 000 Kč a 13 920 Kč, tj. částky za souhrnný poplatek.

4. Tento souhrnný poplatek představuje 70% částky, která byla žalovanému půjčena. Soud nemá prokázáno, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zjišťovala, zda žalovaný skutečně bude mít peněžní prostředky na zaplacení svého dluhu, dluh měl být zaplacen v 53 splátkách, tj. do 1 roku od půjčení peněžních prostředků. Podle § 4 zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí být uzavřena písemně. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel. Odst. 2 Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí obsahovat také a) stanovení roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr způsobem uvedeným v příloze tohoto zákona, b) stanovení podmínek, za kterých může být roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr upravena a které nesmí být závislé pouze na vůli věřitele, c) stanovení maximální výše spotřebitelského úvěru, stanovení výše jednotlivých splátek, jejich počtu a přesného časového rozvržení, d) stanovení jednotlivých plateb, včetně těch, které jsou uvedeny v § 2 písm. a) bodech 1 až 5, budou-li placeny spolu se spotřebitelským úvěrem; pokud jednotlivé platby nelze přesně stanovit, musí být uveden způsob jejich výpočtu, e) závazek věřitele informovat spotřebitele v průběhu plnění smlouvy o všech změnách roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, f) u smluv, ve kterých se sjednává koupě najaté věci, výši spotřebitelského úvěru, g) ustanovení o právu na splacení spotřebitelského úvěru před stanovenou lhůtou (§ 11), h) podmínky, za kterých lze předčasně ukončit smluvní vztah, i) způsob placení. V daném případě nebylo postupováno dle výše uvedených zákonných podmínek, žalobkyně, nebyla stanovena řádně výše RPSN tak, jak určuje § 10 výše citovaného zákona, žalobkyně nepředložila soudu ani splátkový kalendář a výpis ze skutečně uhrazených částek. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný zaplatil 6 000 Kč. Žalobkyně sjednala s žalovaným poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 70%, půjčených finančních prostředků. Tato částka se soudu jeví jako nepřiměřeně vysoká vzhledem k výši dlužné částky, resp. výši půjčené částky a době splatnosti úvěru, jedná se o částku nepřiměřeně vysokou, z tohoto důvodu je třeba nahlížet na smlouvu o půjčce, která byla sjednána 10. 1. 2007 správním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 3 z č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zbývající částku Kč 14 000 Kč a zamítl žalobu o zaplacení poplatku za uzavření půjčky a úroků z prodlení, neboť žalobkyně měla žalovat o zaplacení dlužné částky hned, jak byla splatná a nikoli až po 12 letech.

5. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníci měli téměř shodný úspěch i neúspěch ve věci.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalovaný dobrovolně plnit co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.