OSPH02 29 C 248/2015-799

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Karolínou Šorbanovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem PSČ obec a číslo, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené: titul titul. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem adresa žalované, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené: titul. jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o 610 610 Kč s přísl.,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 350 608 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 350 608 Kč od 15. 9. 2015 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 260 002 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 260 002 Kč od 15. 9. 2015 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 44 975 Kč k rukám zástupce žalobkyně titul titul. jméno příjmení, advokáta, a to do 3 dnů do právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady státu ve výši 3 775,35 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady státu ve výši 14 074,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 610 610 Kč, která odpovídá bezdůvodnému obohacení vzniklému na straně žalované s tím, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec u obec, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín, na listu vlastnictví číslo, (dále jen„ předmětné pozemky“), které žalovaná užívá na základě integrovaného povolení Krajského úřadu Zlínského kraje, číslo jednací ze dne 9. 10. 2006 ve znění změny číslo jednací ze dne 19. 8. 2008 a změny číslo jednací ze dne 7. 10. 2010, vydané pro zařízení„ Skládka odpadu obec – skládka skupiny S – 00“ s tím, že provozuje na pozemcích žalobkyně skladování odpadu. Pozemky, na kterých je prováděno skladování, jsou pak žalovanou oploceny. Žalovaná po celou dobu skladování neplatí žalobkyni žádné nájemné za užívání, žalobkyně si nechala vypracovat zaměření skutečného stavu plochy skládky titul. jméno příjmení, když z předmětného zaměření skutečná plocha skládky a oplocení vychází celkem na 46 970 m². Žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek k obvyklé výši nájemného v dané lokalitě znalcem titul. jméno příjmení, kdy obvyklá cena nájemného za roky 2003, 2014 a 2015 znalec stanovil částkou 610 610 Kč ročně. Z těchto důvodů se žalobkyně domáhá úhrady za užívání pozemků žalovanou za dobu od 15. 9. 2013 do 14. 9. 2014 v žalované částce. Zároveň požaduje i úrok z prodlení, když dopisem ze dne 30. 7. 2015 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že dopis byl odeslán dne 30. 7. 2015 dle podacího lístku, kdy lhůta k zaplacení byla stanovena nejpozději do 21. 8. 2015 s tím, že lhůta pro plnění byla delší než 7 dní před podáním návrhu k soudu.

2. Žalovaná ve svém vyjádření nárok neuznala, když žalobkyni nesvědčí právní důvod k uplatnění nároku, kdy mezi účastníky nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva. Zároveň požadovanou částku považuje za nadhodnocenou, neodpovídající hodnotě plateb za užívání pozemku. Ve svých žalobních tvrzení žalovaná uvedla, že realizace projektu skládky odpadu v obci obec započala již na konci 80. let minulého století, v roce 1991 však byla zastavena. Za účelem jejího dokončení do projektu po dohodě se žalobkyní vstoupila právnická osoba – právnická osoba. S ohledem na ekonomickou situaci této společnosti však do projektu po dohodě se žalobkyní vstoupila žalovaná, která pokračovala v realizaci skládky. Žalovaná nesporuje skutečnost, že provozuje skládku odpadu na základě souhlasu KÚ obec – referátu životního prostředí, k provozování zařízení skládky s tím, že následně stavební úřad ve obec povolil žalované prozatímní užívání skládky. V současné době žalovaná provozuje skládku v intencích rozhodnutí Krajského úřadu ve obec ze dne 12. 3. 2004, číslo jednací, anonymizována dvě slova ve znění změny, provedené rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy VIII. ze dne 7. 12. 2004, číslo jednací (dále jen„ integrované povolení“). Žalovaná nesporuje skutečnost, že provozuje skládku odpadu, nesouhlasí, že by neoprávněně užívala pozemky žalobkyně. Pozemky neužívá bezdůvodně. Dle žalované v období od 15. 9. 2013 do 14. 9. 2014, za které žalobkyně uplatňuje úhradu za užívání pozemků, byla žalovaná v souladu s tehdy platným integrovaným povolením oprávněna využívat k ukládání odpadu plochu maximálně o rozloze 1 000 m² a nikoliv uváděnou plochu žalobkyní. příjmení o rozloze 46 970 m² pro účely skládky odpadů žalovaná reálně nevyužívá, zároveň požadovanou částku odpovídající 13 Kč za m² za 1 rok, kdy znalec vyšel z tržní hodnoty„ běžných“ pozemků, kdy dle žalované pozemky s umístěním skládky jsou zcela specifické, nelze předpokládat jejich běžné komerční využití. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná v době od 15. 9. 2013 do 14. 9. 2014 provozovala skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobkyně s tím, že nesporná nebyla skutečnost ohledně velikosti takto užívaného pozemku.

4. Na základě provedených důkazů má soud za prokázány následující skutečnosti: Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. číslo o výměře 46 018 m², parcely číslo o výměře 106 m², parc. číslo o výměře 1 046 m², parc. číslo o výměře 908 m², parc. číslo o výměře 2 027 m², kdy se jedná o trvalý travní porost, ostatní plochu, ornou půdu, vše zapsané na listu vlastnictví 10 001 v katastrálním území Březová u Zlína, pro obec Březová, zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 8. 9. 2015, list vlastnictví 001).

5. Krajský úřad Zlínského kraje dne 7. 10. 2010 provedl přezkum plnění závazných podmínek integrovaného povolení číslo jednací ze dne 9. 10. 2006 ve znění změny číslo jednací ze dne 19. 8. 2008, vydaného pro zařízení„ Skládka odpadu obec – Skládka skupiny S – 00“ právnická osoba – právnická osoba obec, s tím, že skládka je umístěna v obci obec, parc. číslo kdy v rámci přezkumu nebylo zjištěno porušení závazných podmínek integrovaného povolení ani zákona o integrované prevenci. Jiných skutečností ve věci nezjistil. (Prokázáno protokolem o přezkumu plnění závazných podmínek integrovaného povolení číslo ze dne 7. 10. 2010).

6. Žalovaná pak odváděla základní poplatky z ukládání odpadu v letech 2013 až 2014 (prokázáno výpočtem ceny, poplatku a finanční rezervy).

7. titul. jméno příjmení provedla zaměření označeného jako Zaměření skutečného stavu plochy skládky, a to dne 14. 1. 2015 s tím, že plocha skládky odpovídala 46 018 m², spolu s plochou 952 m², jako oploceného areálu a pozemku příslušejících ke skládce, kdy titul. příjmení dospěla k závěru o celkovém rozsahu pozemku využívaném ze strany žalované v rozsahu 46 970 m². (Prokázáno Zaměřením ze dne 14. 1. 2015 titul. jméno příjmení).

8. Znalec titul. jméno příjmení k žádosti žalobkyně ocenil nemovitost, tvořenou pozemky parc. číslo na kterých je umístěna stavba skládky komunálního odpadu, kterou provozuje žalovaná s tím, že pro podklady k vypracování posudku měl zaměření vypracované titul. jméno příjmení ze dne 14. 1. 2015, údaje z databáze znalce o prodejích a pronájmech nemovitostí, cenový věstník, na místě samém provedl místní šetření. Při analýze trhu, kdy nezjistil relevantní převod či nabídku prodeje obdobné nemovitosti v obci obec, vycházel z nabídky prodeje pozemku v obci obec o výměře 16 941 m², kdy byla nabídková cena 610,00 Kč za m², dále z nabídky prodeje pozemku v obci obec o výměře 13 909 m² s nabídkovou cenou 299,00 Kč za m², z nabídky prodeje pozemku v obci obec o výměře 4 358 m², využívaný jako zahrada s porosty, v nabídkové ceně 390,00 Kč za m². Na základě těchto skutečností stanovil jako obvyklou cenu za pronájem předmětné nemovitosti 13 Kč za 1 m² pozemku, s tím, že tato částka se v letech 2013 až 2015 neměnila. Při svém výpočtu vzal v úvahu skutečnost, že simulovaný nájem lesní a zemědělské půdy činí 1 až 4 %, u stavebních pozemků je to pak 4 až 6 %, kdy ve velkých městech je to minimálně 10 % dle druhu a charakteru pozemku, vyšel tak potom z 5 % z obvyklé ceny pozemků (prokázáno znaleckým posudkem titul. jméno příjmení číslo).

9. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky ve výši 610 610 Kč výzvou žalobkyně ze dne 30. 7. 2015 s tím, že téhož dne byl dopis odeslán žalované (prokázáno výzvou žalobkyně ze dne 30. 7. 2017, spolu s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2015). Zároveň žalované byla dána výzva, aby dlužnou částku zaplatila do 21. 8. 2015. Výzva žalované k zaplacení dlužné částky byla doručena dne 3. 8. 2015 (prokázáno sledováním zásilek České pošty, konkrétně zásilky RR číslo CZ, potvrzením o převzetí poštovní zásilky ze dne 3. 8. 2015).

10. Žalovaná je obchodní společností, která mj. jako předmět podnikání má podnikání v oblasti nakládání s odpady (prokázáno výpisem z veřejného rejstříku ze dne 15. 9. 2015).

11. Žalované z rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství bylo povoleno provozovat zřízenou skládku odpadu obec - skládka skupiny S - 00, a to v obci obec, parc. číslo kdy celková projektová kapacita zařízení byla 210 000 m³. Průsakové vody jsou z tělesa skládky svedeny systémem plošných potrubních drenáží do detenční jímky o objemu 300 m³, likvidace průsakových vod je řešena odvozem na smluvní čistírnu odpadních vod nebo zpětným rozlivem na těleso skládky. Zároveň byla stanovena maximální velikost aktivní plochy skládky 1 000 m³ (prokázáno rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, číslo jednací ze dne 9. 10. 2006 ve znění rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 9. 8. 2008, KUZL číslo).

12. Mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO, obec a číslo, ulice a číslo, byla dne 24. 7. 1993 podepsána nájemní smlouva na pronájem pozemků, které po přečíslování odpovídaly parc. číslo v katastrálním území Březová u Zlína, a to ke skládce komunálního odpadu dle projektové dokumentace. Dne 2. 8. 1995 společnost právnická osoba jako postupitel, postoupila postupníkovi, nynější žalované, veškerá práva a závazky, spojené s výstavbou a užíváním skládky zvláštního odpadu obec, zejména práva a povinnosti ze smluv o dílo, kupních smluv a ostatních právních úkonů. Mezi žalobkyní a společnosti právnická osoba byla dohoda ohledně výše nájemného, kdy později mezi těmito dvěma subjekty vznikl spor o platnosti uzavřené nájemní smlouvy s tím, že soudem byla pravomocně shledána platnost nájemní smlouvy mezi žalobkyní a společností právnická osoba, nikoliv však mezi nynější žalobkyní a žalovanou, kdy mezi nynější žalobkyní a žalovanou není žádná nájemní smlouva na užívání pozemků žalobkyně, na kterých žalovaná provozuje skládku odpadů (prokázáno smlouvou o nájmu mezi žalobkyní a společností právnická osoba ze dne 24. 7. 1993 zápisem o předání a převzetí staveniště, skládka odpadu obec, ze dne 14. 7. 1993, dodatkem č. 1 ze dne 28. 4. 1995, dodatkem č. 2 ze dne 18. 3. 1996, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2011, č. j. číslo jednací a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 3. 2010, č. j. číslo jednací).

13. Mezi účastníky bylo sporu ohledně celkové výměry pozemků užívaných žalovanou, kdy soud má za to, že v tomto směru nemůže být vycházeno z uzavřených nájemních smluv mezi žalobkyní a společností právnická osoba ohledně určení rozsahu pozemků, nýbrž soud musí vycházet z faktického užívání předmětných pozemků žalovanou. Zároveň není možno vycházet z rozlohy aktivní části skládky, když skládka ve své podstatě není pouze aktivní úložiště odpadu, ale celý prostor, který je užíván žalovanou za účelem bezpečného provozu skládky.

14. Soud dále zjistil ve vztahu ke skládce provozované rovněž ve Zlínském kraji skutečnost, že skládka TKO část obce se nachází na pozemku územní celek, provozovatelem skládky je společnost právnická osoba, které užívají předmětné pozemky na základě nájemní smlouvy z 24. 6. 2002, přičemž rozloha užívaných pozemků je 51 050 m², s tím že celkové nájemné za 1 rok je 408.400,00 Kč a výše nájemného za 1 m², pak odpovídá částce 8,00 Kč, později byla změněna rozloha skládky a nájemné ve výši 10 Kč (Prokázáno nájemní smlouvou mezi územní celek a právnická osoba ze dne 24. 6. 2002, ve znění dodatku č. 1 ze dne 10. 12. 2004, dodatku číslo ze dne 28. 1. 2009, dodatku číslo ze dne 24. 11. 2010, dodatku číslo ze dne 23. 2. 2015).

15. Soud dále zjistil, že skládka odpadů obec – anonymizováno rovněž ve Zlínském kraji, je provozována Skládkou odpadu právnická osoba na pozemku územní celek, kdy na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 10. 2008 nájemné za 1 rok je v částce 120 000 Kč, kdy užívané pozemky jsou o rozloze 30 000 m², kdy výše nájemného za 1 m² za 1 rok činí 4,00 Kč (prokázáno nájemní smlouvou mezi územní celek a Skládkou odpadů právnická osoba ze dne 15. 10. 2008 ve znění dodatku číslo ze dne 17. 2. 2009).

16. Skládka odpadů část obce, která je provozována na pozemcích územní celek provozovatelem právnická osoba je ve Zlínském kraji. Ze strany provozovatele skládky vlastníkovi pozemku na základě nájemní smlouvy ze dne 2. 1. 1995 je placeno nájemné za celý rok v částce 74.734,00 Kč za 182 279 m², tedy výše nájemného za 1 m² a za rok je ve výši 0,41 Kč (prokázáno nájemní smlouvou mezi obcí obec a právnická osoba ze dne 2. 1. 1995, ve znění dodatku číslo ze dne 10. 1. 1995, dodatku číslo ze dne 20. 12. 2000, dodatku číslo ze dne 7. 7. 2009, dodatku číslo ze dne 5. 4. 2007).

17. Skládka obec důl je provozovaná na pozemcích vlastníka Statutární město Zlín, kdy provozovatelem jsou Technické služby právnická osoba Na základě smlouvy o výpůjčce ze dne 25. 3. 2002, pak je provozována skládka v rozsahu 18 000 m², kdy za využití pozemků, na kterých je provozována skládka, není placena žádná částka (prokázáno smlouvou o výpůjčce ze dne 25. 3. 2002, uzavřenou mezi Statutární město Zlín a Technickými služby právnická osoba).

18. Znaleckým posudkem titul celé jméno znalce, Ph.D. ze dne 20. 3. 2017 byla stanovena obvyklá výše nájemného na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, tedy na předmětných pozemcích, za období od 15. 9. 2013 do 14. 9. 2014 s tím, že znalec při stanovení ceny vycházel ze skutečnosti, kde se předmětné a oceňované pozemky nachází, rovněž ze skutečnosti, že na pozemcích se nachází skládka komunálního odpadu, při porovnávací metodě vycházel z ceny pozemků, které se nacházely v nejbližším okolí a byly převedeny v nejbližší známé době, k němuž je ocenění prováděno, když se jednalo o pozemky menšího rozsahu s tím, že celková zjištěná cena byla 8, 016.800,00 Kč s tím, že při simulovaném nájemném vycházel z ceny s ohledem na specifika využívání, na samém dolním konci doporučovaného intervalu, tedy hodnoty pětiprocentních bodů, kdy obvyklou cenu, dle odborného odhadu znalce, je částka 400.840,00 Kč, odpovídající 8,00 Kč za 1 m² za rok, když vycházel z celkové výměry požadované žalobkyní.

19. Výslechem znalce titul. celé jméno znalce bylo potvrzeno, že při stanovení obvyklé ceny za užívání pozemku má na cenu pozemku vliv využití pozemku, zda pozemek je vyžíván k podnikání nebo k něčemu jinému, kdy vliv byl vyjádřen i procentuální částkou v rozsahu 5 %, jak je uvedeno ve znaleckém posudku. Znalec setrval na svém závěru o stanovení obvyklé ceny za využití pozemku za 1 m² v ceně 8,00 Kč, když pozemky, které porovnával ve znaleckém posudku, jsou srovnatelné s posuzovanými pozemky, neboť se nacházejí v dané lokalitě nejblíže k předmětným pozemkům, a mají podobný způsob užití. U jednoho z těchto pozemků docházelo k převodu vlastnictví mezi stranou žalovanou a jinou osobou, kdy byla stanovena jednotková cena 193,00 Kč za m², kdy dle znalce tato cena odpovídala i ceně za využití pozemku na skládce, kdy má za to, že pokud někdo pozemek užívá, měl by za to i platit. Znalec tyto pozemky, které byly srovnávány, použil z toho důvodu, že byly v té době převáděny, byly tak nejvěrohodnější ve vztahu k porovnání s předmětnými pozemky. Znalec vycházel z porovnávací metody z toho důvodu, že tato je věrohodnější, nežli tedy oceňovací vyhláška dle Ministerstva, nutno je pak srovnávat pozemky s ohledem na místo a čas, když porovnávací metodou pak byl rozsah cen od 147 Kč do 193 Kč, kdy tedy dal cenu na hranici kolem 160 Kč. Znalec ve vztahu, zda by bylo možné vycházet z ceny, odvíjené od nabídky pozemků dle realitních kanceláří pak dospěl k závěru, že základní pohnutkou realitních kanceláří je stanovit cenu v nabídce tak, aby případně se mohlo jít s cenou níže, tedy použil reálné smlouvy při stanovení ceny. Zároveň znalec poukázal na tu skutečnost, že ve znaleckém posudku titul. příjmení se vycházelo z cen, které byly nabídkovými cenami, nikoli prodejními. Ve vztahu k porovnávanému pozemku, jestliže na tomto porovnávaném pozemku, k jehož prodeji došlo, byla i určitá stavba, lze dospět k závěru, že se jedná o identické pozemky v tom směru, že i pozemky, které byly předmětem znaleckého zkoumání, byla již umístěna skládka, tedy jsou stejné v přístupu ve vztahu ke kvalitě těchto pozemků. Znalec se rovněž popasoval s námitkou žalované, že část pozemku byla vedena v katastru nemovitostí jako orná půda, kdy pozemek může být zapsán v katastru jako orná půda, fakticky se nacházel v areálu skládky, kdy evidence v katastru nemovitostí nemusí být totožná s faktickým využitím, kdy pozemek byl využit k podnikání v oblasti s nakládáním s odpady. Rovněž ani pozemek -trvalý travní porost není pozemkem s trvalým travním porostem, jak je evidován v katastru nemovitostí, kdy se fakticky nachází v areálu skládky. Předložené listiny ve vztahu k nájemním smlouvám za jiné pozemky užívané k provozování skládek znalec zhodnotil ve svém doplňku ze dne 19. 9. 2017, na kterém setrval i při svém výslechu u soudu, kdy uvedl, že ve vztahu ke skládce právnická osoba se jedná o užívání vlastních pozemků. U společnosti právnická osoba se nejedná o obchodní vztah dvou na sobě nezávislých subjektů, kdy obec Zdounky, jako vlastník pozemku, je rovněž společníkem ve právnická osoba, s. r. o., která provozuje skládku. Ve vztahu k právnická osoba, kde je cena nájmu 4,00 Kč za m² za 1 rok, je pak smlouva z roku 1994, která neodpovídá sledovanému období. Ve vztahu ke skládce odpadů právnická osoba se pak nejedná o vztah nezávislých subjektů, kdy Město Slavičín, jako vlastník pozemků, je rovněž společníkem ve společnosti, která provozuje skládku. příjmení stanovená ve vztahu ke skládce ve obec u právnická osoba je pak nájemné ve výši 10 Kč za 1 m² za rok, kdy sjednané nájemné je pak ve vyšší úrovni než nájemné stanovené znaleckým posudkem znalce. Rovněž nejde o vztah nezávislých subjektů, kdy Město Valašské Klobouky, jako vlastník pozemku, je rovněž společníkem ve společnosti právnická osoba. U právnická osoba služby právnická osoba pak šlo výpůjčku pozemků pro skladování, které bylo bezúplatné, kdy Statutární město Zlín, jako vlastník pozemku, je společníkem v Technických službách právnická osoba

20. Při místním šetření soud zjistil, že skládka je oplocena drátovým plotem, kdy pokud stojí člověk zády k hlavnímu vchodu s pohledem z kopce dolů, kdy skládka je ve svahu, pak podél pravé strany oplocení vně areálu se nachází vybetonovaný rigol, který ve spodní části skládky přechází pod drátoplotem do vnitřního areálu skládky. Pod skládkou se pak ještě nachází za plotem území, kde je jímka a dochází zde k rozlivu vody.

21. Soud zadal znalecký posudek titul celé jméno znalce v zaměření oploceného areálu skládky, kdy výměra oploceného areálu skládky na pozemcích vlastnictví obce Březová byla stanovena v rozsahu 43 087 m². Výměra vně oploceného areálu, a to odvodňovací žlaby, vodoteče, jímky pro odsakování průsakových vod ze skládky, a s tím sousedící příjezdové komunikace, sloužící výhradně k provozu a údržbě skládky, pak byla stanovena v rozsahu 2 587 m². Z částky číslo m² znalec stanovil, že výměra vně oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně ve vztahu k výtoku nekontaminovaných vod ze skládky na parc. číslo je v rozsahu 313 m², kdy výtok není konkrétně ohraničen, na předmětném území dochází k rozlivu vody. Z oploceného areálu ústí roura ven na předmětné území, které bylo stanoveno jako zbytková část pozemku číslo pak samotná roura zaujímá maximální rozsah 1 m² s tím, že voda, která jde do této roury, je voda, která jde z okolních pozemků předmětným rigolem, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, pak tato voda je vypuštěna ve svahu pod skládkou. Tento prostor se nachází mimo oplocený areál skládky. Ve vztahu k parc. číslo vjezdu do areálu skládky, kdy se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, je rozloha 25 m². Ve vztahu mezi plotem skládky, tedy oplocením skládky a žlabem-vybetonovaným rigolem, byla stanovena výměra v rozsahu 803 m², samotný žlab zabírá výměru 401 m² a část mezi ohradníkem pro dobytek a žlabem rozlohu 1 046 m².

22. Mezi účastníky nebylo sporu, že předmětný vybetonovaný rigol z pohledu, nacházející se na levé straně skládky podél jejího oplocení při pohledu ze spodu skládky, který prochází částečně oploceným areálem a částečně mimo oplocený areál, byl součástí stavebního povolení, týkající se předmětné skládky. Rovněž nebylo sporu, že na pozemku v rozsahu 313 m², který se nachází pod oploceným areálem, se zde může nacházet pouze nekontaminovaná voda, kdy kontaminovaná voda ze skládky je zachycována přímo na skládce do speciálního zařízení. Na předmětné území tak mohou vytékat toliko spodní vody či povrchové vody z okolních pozemků.

23. Odvedení vod ze skládky se dělilo na odvedení podzemních vod, které je prováděno ve dvou etapách a to jednak pomocí potrubní drenáže, která je pod jílovitým těsněním v místě lomu dna a svahu skládky, kdy oboustranné odvodňovací drény jsou vyústěny pod stabilizační hrází, kde přes kontrolní jímku se zaústí otevřeným příkopem do opevněného obvodového odvodňovacího příkopu, kdy obvodový odvodňovací příkop slouží k odvádění vnějších povrchových vod s ohledem na spád opatřený betonovými tvárnicemi. A dále se odvedení vod týkalo kontaminovaných vod, k čemuž slouží plošná drenáž (nikoliv shora uvedený rigol), kdy kontaminované vody jsou jímány pomocí drenáže a odváděny do jímky kontaminovaných vod, kterou pro žalovanou právě likvidovala společnost právnická osoba (prokázáno oznámením o zahájení stavebního řízení stavebního úřadu ve obec ze dne 15. 9. 1993, spolu se stavebním povolením číslo ze dne 3. 11. 1993, dohodou o likvidaci odpadních vod ze dne 17.1.2014 pro rok 2014 a bez uvedení dat pro rok 2013).

24. Z provozního řádu žalované z první fáze provozu skládky, z provozního řádu zdroje znečišťování ovzduší zpracované žalovanou, a zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení za rok 2014, předložené žalovanou soud nezjistil žádných rozhodných skutečností. Pokud jde o projektovou dokumentaci zpracovanou právnická osoba a.s. v prosinci 1992, z této dle soudu nelze vycházet s tím, že by odpovídala skutečnosti reálného využívání pozemku v letech, za které je požadováno bezdůvodné obohacení.

25. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud vycházel z následujícího skutkového stavu: Žalovaná za žalované období v době od 15. 9. 2013 do 14. 9. 2014 provozovala úředně schválenou skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobkyně, aniž by za užívání pozemků žalovaná žalobkyni cokoliv platila. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva ani dohoda týkající se užívání předmětných pozemků. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky ve výši 610 610 Kč výzvou žalobkyně ze dne 30. 7. 2015, výzva žalované k zaplacení dlužné částky do 21.8.2015 byla doručena dne 3. 8. 2015, žaloba k soudu byla podána dne 14.9.2015. Při stanovení rozsahu území, jaké žalovaná užívá, soud vyšel ze skutečnosti, že areál skládky se nachází v kopci ve svahu, je oplocen a uzamčen. Dále ze skutečnosti, že byl vybudován v souladu se stavebním povolením rigol k odvodu povrchové vody tak, aby tato voda se případně nekontaminovala skládkou a rigol je veden částečně vně skládky částečně pak oploceným areálem, kdy pod oploceným areálem je místo, kde dochází k rozlivu této rigolem odvedené vody z roury. Při stanovení rozsahu pozemků užívaných žalovanou k provozu skládky soud vyšel ze znaleckého posudku titul. celé jméno znalce, který stanovil jednak výměru uvnitř oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně v rozsahu 43 087 m².Zároveň soud vycházel z výměry znalce ve vztahu k parc. číslo vjezdu do areálu skládky v rozsahu 25 m², kdy se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky a slouží žalované k provozu skládky. Do výměry užívané plochy soud započítal i samotný žlab o výměře 401 m² nacházející se sice mimo oplocený areál skládky, když tato část je však spojena s činností skládky ve směru ochrany před negativními dopady provozu skládky, která vznikla i v souladu s povolením vybudování a provozu skládky a nemůže být tak prostor zabraný výstavbou rigolu žalobkyní užíván. Soud do plochy užívané žalovanou zahrnul rovněž pozemek nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m², kde dochází k rozlivu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, když tato oblast je spojena rovněž s provozem samotné skládky, respektive s opatřeními souvisejícími s ochranou krajiny před negativními dopady skládky na životní prostředí, které musela žalovaná splnit, aby mohlo dojít k provozu skládky. Žalobkyně tuto část pozemku dle názoru soudu nemůže jakkoliv využít, aby nedošlo ke změně povahy a funkce pozemku, který má nyní sloužit primárně k rozlivu nekontaminované vody, aby se tato voda nemohla znečistit samotnou skládkou. Soud pak do výměry pozemků užívané žalovanou nezapočítal pozemek mezi plotem skládky, tedy oplocením skládky a žlabem-o výměře v rozsahu 803 m², pozemek mezi ohradníkem pro dobytek a žlabem o rozloze 1 046 m², když fakticky tyto pozemky nejsou žádným způsobem spojeny s činností skládky, ani ochranou okolí před jejími možnými negativními vlivy, žalobkyně je může v plném rozsahu využít, aniž by jejich případným užíváním došlo k ovlivnění činnosti skládky či technických opatření vybudovanými v souvislosti s provozem skládky. Soud nevycházel v tomto směru ze zaměření titul. příjmení, když v jejím plánu není hodnověrně zachycen oplocený areál skládky, její osobou vymezený rozsah skládky neodpovídá oplocenému areálu, když v části plánu plot není vůbec vyznačen a neodpovídal tak výsledku místního šetření provedeného soudem. Rovněž soud nevycházel z žádných dokumentů-rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, nájemní smlouvy mezi společností právnická osoba (nikoliv žalovanou) a žalobkyní týkající se velikosti skládky, ale jedině a pouze z fakticky zaměřeného stavu, který odpovídá užívání pozemku žalovanou. V tomto směru dle soudu není relevantní v jaké výměře bylo povolení příslušných úřadů určena výměra samotného jádra skládky. Zároveň soud dospěl k závěru, že stanovená částka ve výši 8 Kč za 1 m²/ rok určená znalcem titul. celé jméno znalce je odpovídající obvyklé ceně za nájem takového pozemku v žalovaném období, je částkou adekvátní, kdy výši znalec v rámci své výpovědi v plném rozsahu obhájil, odpovídá ceně prodaných pozemků srovnávaných za použité metody. Znalec se vypořádal i s předloženými nájemními smlouvami týkající se jiných skládek ve Zlínském kraji, kdy nájemné v těchto smlouvách či bezúplatnost některých smluv může být ovlivněna právě skutečností, že vlastníci pronajatých pozemků mají zároveň majetkovou účast v právnických osobách, kteří jsou nájemci těchto pozemků. Za této situace porovnávací metoda znalce i s přihlédnutím k využití pozemku žalovanou se jeví jako adekvátní metoda a stanovená cena odpovídá i ceně nájmu týkající se skládky TKO část obce, přičemž znalec údaj týkající se ceny nájmu pozemku, kde je provozována skládka TKO část obce, neměl při vypracování posudku k dispozici a nemohl být jím tak ovlivněn. Soud nevyšel z posudku titul. příjmení, který při stanovení ceny obvyklého nájmu vycházel pouze z nabídky prodejních cen nemovitostí, nikoliv z reálně uzavřených smluv, když takto cena za nájem pozemku nemusí odpovídat realitě, když není prokázáno, že za tuto cenu pozemky byly prodány, a v tomto směru může být nájemné nadhodnoceno. titul. celé jméno znalce obhájil svůj znalecký posudek i při jednání na základě dotazů stran s tím, že soud zamítl návrh žalované na revizní posudek ve vztahu k určení ceny nájmu za využití předmětných pozemků žalovanou pro jeho nadbytečnost a z důvodu procesní ekonomie.

26. Dle § 451 odst. 1,2 Z.č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného a účinného do 31.12.2013 (dále jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Dle § 671 odst. 1 OZ nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

28. Dle § 2991 odst. 1, 2 Z č. 89/1012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1.1. 2014, (dále jen„ NOZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Dle § 2213 NOZ nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

30. Dle § 2217 odst.1 NOZ nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

31. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora uvedená zákonná ustanovení, když soud rozhoduje již za účinnosti NOZ, soud postupoval dle § 3028 NOZ, přičemž část žalovaného období konkrétně od 15.9.2013 do 31.12.2013 (dále označované jako„ I. období“) spadá do doby platnosti a účinnosti OZ a dle OZ tak soud tuto část také posoudil, od 1.1.2014 do 14.9.2014 (dále označované jako„ II. období“) spadající do platnosti a účinnosti NOZ soud posoudil dle NOZ.

32. V prvé řadě s ohledem na námitku promlčení vznesenou ze strany žalované soud dospěl k závěru, že nárok není promlčen, když byl uplatněn u soudu dne 14.9.2015, tedy ve dvouleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 107 odst.1 OZ ve vztahu k celému I. období, ve tříleté subjektivní promlčecí lhůtě dle § 629 odst.1 NOZ ve vztahu k celému II. období.

33. Soud po právní stránce věc posoudil tak, že na straně žalované tím, že užívala pozemky ve vlastnictví žalobkyně k provozu skládky v období od 15.9.2013 do 14.9.2014, aniž by žalobkyni cokoliv zaplatila za užití pozemků v předmětném období, vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 451 odst.1,2 OZ za I. období a dle § 2991 odst. 1,2 NOZ za II. období. Ve vztahu k výši bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši nájemného, které bylo v daném místě a čase obvyklé, přičemž tato částka byla stanovena znalcem v rozsahu 8 Kč ročně za 1m². S ohledem na užívání pozemku v rozsahu 43 826 m² po celé období odpovídající jednomu roku bezdůvodné obohacení dosáhlo částky ve výši 350 608 Kč, které je žalovaná povinna vydat žalobkyni. Z těchto důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit tuto částku, kdy zároveň přiznal i zákonný úrok z prodlení dle požadavku od 15.9.2015, jež je v souladu s ust. § 1970 NOZ, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaná se dostala do prodlení ode dne 22.8.2015, neboť lhůta k vydání bezdůvodného obohacení byla stanovena do 21.8.2015, přičemž výzva k plnění byla doručena 3.8.2015 (výrok I.). Co do zbytku soud žalovanou částku zamítl, když neodpovídala svojí výši bezdůvodnému obohacení vzniklému na straně žalované (výrok II.).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně žalovala částku ve výši 610 610 Kč, úspěšná byla co do částky 350 608 Kč, tedy v rozsahu 57%, neúspěšná tedy v rozsahu 43%, má proto právo na náhradu nákladů v rozsahu 14% Náklady žalobkyně jsou v daném případě představovány zaplaceným soudním poplatkem za žalobu v částce 30 531 Kč a náklady právního zastoupení žalobce dle § 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za 19,5 úkonů po 10 780 Kč za úkon- převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva (počítaný za ½ úkonu),sepis žaloby, vyjádření k podání žalovaného ze dne 26.01.2016, vyjádření k podání žalovaného ze dne 24.05.2016, vyjádření k podání žalovaného ze dne 25.04.2017, vyjádření k podání žalovaného ze dne 16.10.2017, vyjádření k podání žalovaného ze dne 19.03.2018, vyjádření k podání žalovaného ze dne 12.05.2018, vyjádření k podání žalovaného ze dne 13.01.2020, vyjádření k posudku znalce titul celé jméno znalce ze dne 12.03.2019, otázky pro znalce titul celé jméno znalce ze dne 02.04.2019, účast na jednání u soudu dne 13.10.2016, účast na jednání u soudu dne 25.05.2017, účast na jednání u soudu dne 29.03.2018, účast na jednání u soudu dne 21.05.2018, účast na jednání u soudu dne 30.01.2020, účast při místním šetření skládka obec dne 6.3.2017 – znalec titul celé jméno znalce, účast na místním šetření skládka obec dne 24.9.2018 – Obvodní soud pro Prahu 2, účast při zaměření skládky obec dne 08.08.2019 - znalec titul celé jméno znalce, spolu s paušální náhradou ve výši 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za každý z těchto úkonů. Náklady dále představují cestovné k jednání k soudu z místa kanceláře právního zástupce žalobce (obec obec a zpět v délce jedné cesty 298 km, tedy k jednomu jednání v celkové délce 596 km) za použití vozidla Volvo XC 60 D4 AWD se spotřebou 5,9/4,8/5,2 litrů motorové nafty na 100 km dle velké technického průkazu k vozidlu, kdy cestovné za jednání dne 13.10.2016 bylo stanoveno ve výši 3 196,64 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 3,8 Kč za 1 km a ceně nafty 29,50 Kč za litr dle Vyhlášky č. 385/2015 Sb., cestovné za jednání dne 25.5.2017 bylo stanoveno ve výši 3 227,81 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 3,9 Kč za 1 km a ceně nafty 28,60 Kč za litr dle Vyhlášky č. 440/2016 Sb., cestovné za jednání dne 29.3.2018 bylo stanoveno ve výši 3 325,32 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4 Kč za 1 km a ceně nafty 29,80 Kč za litr dle Vyhlášky č. 463/2017 Sb., cestovné za jednání dne 21.5.2018 bylo stanoveno ve výši 3 325,32 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4 Kč za 1 km a ceně nafty 29,80 Kč za litr dle Vyhlášky č. 463/2017 Sb., cestovné za jednání dne 30.1.2020 bylo stanoveno ve výši 3 507,69 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,2 Kč za 1 km a ceně nafty 31,80 Kč za litr dle Vyhlášky č. 358/2019 Sb. Náklady byly rovněž představovány cestovným z místa kanceláře právního zástupce žalobce (obec obec a zpět v délce jedné cesty 8 km, tedy k jednomu šetření v celkové délce 16 km) za použití vozidla Volvo XC 60 D4 AWD se spotřebou 5,9/4,8/5,2 litrů motorové nafty na 100 km dle velké technického průkazu k vozidlu, kdy cestovné k místnímu šetření dne 6.3.2017 bylo stanoveno ve výši 86,65 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 3,8 Kč za 1 km a ceně nafty 29,50 Kč za litr dle Vyhlášky č. 385/2015 Sb., cestovné k místnímu šetření dne 24.9.2018 bylo stanoveno ve výši 89,27 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4 Kč za 1 km a ceně nafty 29,80 Kč za litr dle Vyhlášky č. 463/2017 Sb., cestovné k místnímu šetření dne 8.8.2019 bylo stanoveno ve výši 94,09 Kč při sazbě základní náhrady ve výši 4,10 Kč za 1 km a ceně nafty 33,60 Kč za litr dle Vyhlášky č. 338/2018 Sb. Náklady se dále skládaly z náhrady za ztrátu času strávené na cestě k jednání do obec a zpět v celkové délce 12 půlhodin za jedno jednání, za cestu k 5 jednáním v rozsahu 60 půlhodin, za cestu strávenou na místní šetření uskutečněné soudem či znalci na skládku ze sídla kanceláře advokáta a zpět v rozsahu 4 půlhodiny, za tři cesty 12 půlhodin pak dle § 14 odst.3 vyhl.č. 177/1996 Sb. jsou ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, za 72 půlhodin pak v částce 7 200 Kč. příjmení vyjma soudního poplatku byla navýšena o 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem tak náklady dosáhly částky 321 248,98 Kč. V rozsahu 14 % jsou ve výši přiznané, tj v částce 44 974,86 Kč po zaokrouhlení 44 975 Kč (výrok III. rozsudku).

35. Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil dle § 148 odst.1 o.s.ř.. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla neúspěšná v rozsahu 43% a žalovaná pak v rozsahu 57%, jsou v tomto poměru povinni zaplatit státu náklady, které vznikly s pořízením znaleckých posudků. Soudu vznikly náklady na znalecký posudek a 2 výslechy znalce titul celé jméno znalce v částce 21 362 Kč, náklady na znalecký posudek a jeho doplněk a výslech znalce titul celé jméno znalce v částce 16 487,65 Kč, tedy celkem v částce 37 849,65 Kč. V rozsahu svého neúspěchu jsou pak strany povinny zaplatit náklady státu. Žalobkyně by tak měla zaplatit částku ve výši 16 275,35 Kč, na zálohách zaplatila částku ve výši 12 500 Kč, proto ji soud uložil povinnost zaplatit částku ve výši tohoto rozdílu, t.j. v částce 3 775,35 Kč (výrok IV.) Žalovaná by měla zaplatit částku ve výši 21 574,30 Kč, na zálohách zaplatila částku ve výši 7 500 Kč, proto ji soud uložil povinnost zaplatit částku ve výši tohoto rozdílu, t.j. v částce 14 074,30 Kč (výrok V.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný povinnost uloženou tímto rozsudkem, lze se domáhat výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce).