OSPH02 19 C 110/2021-104

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura příjmení v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem: adresa ⟪LB:lb_003⟫ právně zastoupena: JUDr. jméno příjmení, advokátkou, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem: adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ IČO, sídlem: adresa státního zastupitelství ⟪LB:lb_008⟫ O náhradu škody ve výši částka a náhradu nemajetkové újmy ve výši částka

I. Řízení se co do částky částka zastavuje.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném jednak náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu ve výši částka a jednak náhrady nemajetkové újmy ve výši částka, to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně uvedla, že proti ní orgány činné v trestním řízení vznesly obvinění pro přečin křivé výpovědi podle § 346 odst. 2, písm. a) trestního zákoníku. Následně byla podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde řízení bylo vedeno pod sp. zn. 67 T 123/2009. Tento soud pak ve věci rozhodl tak, že žalobkyni uznal vinnou shora uvedeným přečinem, přičemž k odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozhodnutím ze dne datum zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne datum a žalobkyni návrhu na potrestání zprostil. V rámci trestního stíhání si zvolila obhájkyni JUDr. jméno příjmení, které uhradila na vyúčtovaných nákladech za svoji obhajobu částku ve výši částka. Dále v souvislosti se nezákonným trestním stíháním se žalobkyně obávala o ztrátu zaměstnání, prestiže a pověsti mezi svými známými a přáteli. Trestní stíhání jí také působilo duševní útrapy, obávala se ztráty koncentrace v zaměstnání a chyb při práci. Žalobkyně předběžně svůj nárok uplatnila u žalovaného dne datum.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobkyně dne datum předběžně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody v celkové výši částka, to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 67 T 123/2019. Po projednání žádosti žalobkyně žalovaný dospěl k závěru, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobkyni na náhradě škody poskytl odškodnění v plné výši, tj. ve výši částka. Rovněž žalovaný nesporoval průběh trestního řízení, jak jej ve své žalobě popsala žalobkyně. Ohledně nároku na náhradu nemajetkovou újmu žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně byla obžaloby pravomocně zproštěna dne datum a žaloba byla k soudu podána až dne datum, tedy po uplynutí zákonné 6 měsíční promlčecí lhůty.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že záznamem o sdělení podezření Policie České republiky ze dne datum bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 342 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Následně byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podán Obvodním státním zastupitelstvím pro část Prahy na potrestání. Obvodní soud pro Prahu 1 dne datum ve věci vydal trestní příkaz, proti kterému podala žalobkyně odpor. Rozsudkem ze dne datum byla žalobkyně uznána vinnou uvedeným přečinem a odsouzena k peněžitému trestu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně byla podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna návrhu na potrestání. Právní moci rozhodnutí nabylo dne datum. Žalobkyně si v souvislosti se svým trestním stíháním zvolila právního zástupce JUDr. jméno příjmení, které za poskytnuté služby právního zastoupení uhradila částku ve výši částka. Žalobkyně se předběžně se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši částka obrátila na žalovaného dne datum, který po projednání nároku žalobkyni nahradil vynaložené náklady na obhajobu ve výši částka.

5. Jelikož žalobkyně vzala podáním ze dne datum žalobu stran částky ve výši částka zpět, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení ohledně této částky zastavil výrokem I. rozsudku.

6. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši částka představující nárok na nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení, zabýval se soud z důvodu hospodárnosti, nejprve touto námitkou. Za tímto účelem provedl dokazování protokolem o veřejném zasedání ze dne datum a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum. Z těchto listin má soud za prokázané, že při veřejném zasedání, při kterém byl Městským soudem v Praze vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby, byla přítomna právní zástupkyně žalobkyně. Soudem byly rovněž sděleny důvody, pro které byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Tento rozsudek nabyl právní moci dne datum.

7. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doma ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

8. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškození dozvěděl o nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

9. Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

10. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“).

11. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: soudní praxí ustáleně zastává názor, že 6 měsíční subjektivní promlčecí doba v případě nezákonného trestního stíhání začíná běžet v den následující po dni, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že byl vydán zprošťující rozsudek (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5687/2016). V tomto případě byl dne datum za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně vyhlášen pravomocný zprošťující rozsudek, který byl rovněž odůvodněn a následně doručen. Vydání zprošťujícího rozsudku je ve smyslu ustanovení § 605 o. z., skutečností rozhodnou pro počátek a konec 6 měsíční promlčecí lhůty, která začala plynout ode dne následujícího po rozhodné skutečnosti, tj. je od datum a skončila by dne datum, pokud by nedošlo k jejímu stavení z důvodu předběžného uplatnění nároku. V daném případě tak promlčecí doba podle shora citovaného zákonného ustanovení byla stavěna na dobu 6 měsíců, neboť žalobkyně předběžně svůj nárok u žalovaného uplatnila dne datum a tento byl projednán až dne datum. Žaloba tak ke zdejšímu soudu měla být podána nejpozději dne datum a vzhledem k tomu, že byla podána až dne datum, je nárok žalobkyně promlčen.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši částka (obhajné částka a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání částka). Předmětem řízení tak byly dva nároky - u nároku na náhradu škody byla žalobkyně plně úspěšná a u nároku na náhradu nemajetkové újmy byla neúspěšná. Za tarifní hodnotu soud podle ust. § 12 odst.3 ve spojení s ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 9 odst. 4 písm. a) považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody 13 809 + u nemajetkové újmy částka – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30Cdo 1435/2015). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu částka (majetková škoda) a v částce částka (nemajetková újma) byla naopak neúspěšná. Žalovaný proto byl v řízení převážně neúspěšný, přičemž žalobkyně by měla žalovanému nahradit 57% jeho účelně vynaložených nákladů řízení / (50 000 – 13 809): 63 809 x 100/ - srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015 Náklady řízení se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši částka (58%) podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. číslo o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (1 úkon právní služby po částka – vyjádření ve věci samé).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.