OSPH02 19 C 16/2021-325

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození, ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, narozena datum, ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce a žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupeni: anonymizováno jméno příjmení, advokátem právnická osoba, ⟪LB:lb_006⟫ ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, ⟪LB:lb_009⟫ IČO, sídlem: Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 ⟪LB:lb_010⟫ Jednajícím: Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IČO:69797111, ⟪LB:lb_011⟫ sídlem: Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha 2 ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení 2x 78 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) zákonné úroky z prodlení z částky 78 000 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) zákonné úroky z prodlení z částky 78 000 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku 78 670 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

IV. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni b) částku 78 670 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) a b) náhradu nákladů řízení 30 910,40 Kč k rukám zástupce žalobců příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou ke zdejšímu soudu se žalobci domáhali náhrady zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka. Uváděli, že řízení trvalo a aktuálně dosud probíhá již téměř 10 let, když tuto dobu považovali žalobci za nepřiměřenou. Uváděli průběh namítaného řízení, úkony účastníků a soudu, když délku řízení nelze klást žalobcům za vinu. Pokud jde o složitost řízení, žalobci uváděli jednoduchost po skutkové i právní stránce, pokud jde o hledisko významu předmětu řízení pro žalobce, toto je již dáno samotnou délkou vedení řízení, navíc je význam předmětu řízení dle skutkových tvrzení žalobců umocněn tím, že se vede o právní otázce, o které již bylo rozhodnuto rozsudkem o vyklizení bytu, přesto řízení významně podkopává důvěru žalobců ve spravedlnost a právní stát. Žalobci předběžně svůj nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za délku řízení uplatnili u žalované datum, když v době podání žaloby ke zdejšímu soudu na nárok nebylo ani zčásti hrazeno. Žalobci vymezili délku nesprávného úředního postupu na období od datum do datum, za něž vypočetli přiměřenou náhradu finančního zadostiučinění.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobců u žalované žádostí datum, přičemž stanoviskem žalované ze dne datum bylo nároku částečně vyhověno co do poskytnutí částky 78 000 Kč pro každého z žalobců na náhradu nemajetkové újmy z namítaného řízení. Žalovaná shrnula specifika projednávaného řízení, úkony účastníků a soudu s tím, že obecně uvedla, že v předmětném řízení nelze konstatovat jednotlivé průtahy, neboť žádný ze soudů nebyl procesně nečinným, poukazovala na skutečnost, že řízení vůči žalobci a) trvá od datum, proti žalobci b) od datum, tedy od dozvědění se o samotném průběhu řízení. Celková doba proto činí prozatím 9 let. Žalovaná poukazovala taktéž na složitost řízení, když uvedla, že ve věci rozhodoval soud prvního stupně 1x, soud druhého stupně 1x, a ve vztahu k procesnímu rozhodování opakovaně rozhodovaly soudy na třech stupních soudní soustavy a taktéž soud ústavní. Řízení tak spatřovala po stránce skutkové i stránce právní složitým. Pokud jde o provedené dokazování, poukázala na provedené listinné důkazy a výslech svědků, taktéž zpracování znaleckého posudku za účelem určení výše obvyklého nájemného bytu v daném místě a čase. Pokud jde o hledisko významu, toto shledávala pro žalobce běžným, když žaloba je vedena o zaplacení částky 432 000 Kč s příslušenstvími proti žalovaným společně a nerozdílně z titulu bezdůvodného obohacení. Uváděla proto sdílenou újmu na straně žalobců vystupujících v procesním postavení žalovaných v předmětném řízení. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem následně délku řízení hodnotila jako nepřiměřenou, uvedla kritéria, jimiž se řídila při výpočtu konečné částky poskytnutého zadostiučinění. Ohradila se vůči žádanému příslušenství již od dne datum, s ohledem na datum uplatnění nároku žalobců u žalované. Co do dalšího poskytnutí finančního plnění žádala žalobu v plném rozsahu zamítnout, když již poskytnuté plnění shledávala dostačujícím.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobců u žalované dne datum jako nároků na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu z řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu pod sp. zn. spisová značka, taktéž bylo učiněno nesporným stanovisko žalované z datum, kterým vyhověla částečně nároku žalobců co do částky 78 000 Kč pro každého z nich na náhradu přiměřeného zadostiučinění při shledání existence odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a vzniku újmy.

4. Mezi účastníky zůstal sporným požadavek na další finanční plnění nad rámec částky žalovanou již poskytnuté.

5. Soud prováděl dokazování podstatným obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. spisová značka, ze kterého má za prokázány následující úkony účastníků a soudu: Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručený soudu datum ze strany jméno příjmení proti žalovaným jméno příjmení, celé jméno žalobce dále celé jméno žalobce o zaplacení částky 432 000 Kč s příslušenstvím. Dále žádost o zaslání osvědčení k DPH ze strany Obvodního soudu pro Prahu 6 adresovaná žalobci. Dále datum oprava žalobního návrhu s uvedením správného data narození druhého žalovaného ze strany zástupce žalobce. Následně k výzvě soudu složen soudní poplatek a následně vydán elektronický platební rozkaz č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jímž byla uložena povinnost žalovaným společně a nerozdílně zaplatit částku 432 000 Kč s příslušenstvím. Platební rozkaz byl doručen jméno celé jméno žalobce datum a celé jméno žalobce datum, jak vyplývá z kopie doručenek na čísle listu 18. Referátem z datum byly předmětné listiny zasílány, pokud jde o platební rozkaz a usnesení následující. Následně byl podán odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze strany žalovaných datum byl doručen soudu. Následně vydáno usnesení Obvodním soudem pro Prahu 6 ze datum, jímž byl vyzván žalobce a následně taktéž žalovaní k uvedení skutkových tvrzení ohledně uzavření dohody o nájemném za užívání předmětného bytu a obsahu dohody. Na tuto výzvu následně reagovali žalovaní dne datum svým podáním doručeným soudu, následně bylo nařízeno ústní jednání na termín datum referátem soudce z datum. Následovala omluva nepřítomnosti na jednání a žádost o určení jiného termínu ze strany žalovaného příjmení jméno příjmení, doručená soudu datum a dále omluva nepřítomnosti ze strany Mgr. celé jméno žalobce žádost o odročení ústního jednání ze dne datum. Následovala dále omluva nepřítomnosti na jednání ze strany celé jméno žalobce ze dne datum adresovaná soudu datum. Z protokolu o ústním jednání z datum se podává, že bylo konáno ve věci první jednání, byly čteny listinné důkazy a následně vyhlášen ve věci rozsudek, jímž pod výrokem I. byla uložena povinnost žalovaným č. 2 a 3, že jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 432 000 Kč spolu s příslušenstvím, když byl vydán rozsudek pro zmeškání. Písemné vyhotovení rozsudku pro zmeškání je uvedeno na čísle listu 48 a následujících. Ve věci bylo podáno včasné odvolání žalovaných č. 2 a 3 proti oběma výrokům předmětného rozsudku prostřednictvím datové schránky dne datum. Následovala reakce na doložení řádné plné moci k výzvě soudu a dále žádost o obeslání nařízených jednání k nadepsané věci a omluva z nařízeného jednání na datum ze strany JUDr. jméno příjmení, advokáta druhého a třetího žalovaného. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze datum byl zamítnut návrh žalovaných č. 2 a 3 na zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 z datum. Následovalo odvolání žalovaných č. 2 a 3 proti předmětného usnesení ze dne datum a dále vyjádření žalobce k odvolání žalovaných doručené datum obvodnímu soudu. Věc byla předložena Městskému soudu v Praze, který usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušil usnesení soudu prvního stupně ze dne datum a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Následovalo oznámení změny právního zastoupení ve věci ze strany žalovaného č. 2 a 3 a dále usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 vydané datum, jímž byl zamítnut návrh žalovaných č. 2 a 3 na zrušení rozsudku obvodního soudu. Do usnesení směřovalo včasné odvolání žalovaného č. 1 datum, dále odvolání žalovaných č. 2 a 3 proti předmětnému usnesení z datum. Předkládací zprávou z datum byla věc předložena Městskému soudu v Praze, který následně usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí odvolání prvního žalovaného odmítl a usnesení soudu prvního stupně potvrdil, pokud jde o usnesení ze datum. Následně bylo podáno dovolání žalovaných č. 2 a 3 proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze z datum. Žalovaní byli vyzývání k zaplacení soudního poplatku usnesením z datum a následovalo vyjádření žalobce k dovolání žalovaných č. 2 a 3 proti výroku II. doručené Obvodnímu soudu datum. Předkládací zprávou byla věc předložena Nejvyššímu soudu datum, který následně unesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací ve výroku II. zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Následovalo rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jímž bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Ve věci bylo podáno dovolání žalovaných č. 2 a 3 proti usnesení Městského soudu v Praze z datum, a to dne datum. Následně doplnění odvolání žalovaných ze dne datum. Následovalo doplnění vyjádření žalovaného č. 1 k věci, doručené soudu datum a vyjádření žalovaného č. 1 k dovolání žalovaných z datum. Taktéž žalobce se vyjadřoval k dovolání žalovaných, a to svým podáním doručeným soudu prostřednictvím datové schránky datum. Usnesením ze datum soud vyzýval k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Následovaly námitky žalovaných č. 2 a 3 proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum a následné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. číslo jednací z datum rozhodnutí, jímž byl opraven výrok původního usnesení ze datum, kdy byla správně označena položka č. 23 bod 2 ohledně vybírání soudních poplatků. Soudní poplatky byly následně zaplaceny a věc předložena Nejvyššímu soudu v Brně předkládací zprávou datum. Usnesení Nejvyššího soudu v Brně, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo dovolání odmítnuto. Následovalo vydání usnesení Obvodním soudem pro Prahu 6 z datum ohledně zaplacení soudního poplatku, který byl následně ze strany žalovaných složen a věc byla předložena s odvoláním k Městskému soudu v Praze datum. Následovalo podání vyjádření žalobce k doplnění odvolání žalovaných č. 2 a 3 proti výrokům rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6, pokud jde o rozsudek pro zmeškání z datum, doručené datum. Další doplnění odvolání žalovaných č. 2 a 3 proti oběma výrokům rozsudku ze dne datum ze dne datum. Spis byl následně zapůjčován Ústavnímu soudu k projednání podané ústavní stížnosti pod sp. zn. I ÚS 2582/2017 ve věci došlo třetí doplnění odvolání žalovaných datum Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí o změně rozsudku soudu prvního stupně tak, že ve vztahu k druhému žalovanému a třetí žalované se rozsudek pro zmeškání nevydává. Ve věci taktéž doloženo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2582/17, jímž byla odmítnuta ústavní stížnost ze dne datum. Doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalovanými č. 2 a 3 bylo podáno datum k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Následuje protokol o jednání ze dne datum, ze kterého se podává provedení listinných důkazů, poučení účastníků ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. a následně za účelem provedení výslechu svědkyně jednání odročeno na datum. Námitky žalovaných č. 2 a 3 ohledně protokolace byly doručené soudu datum. Následuje protokol o jednání soudu ze datum, v rámci něhož došlo k výslechu svědkyně jméno celé jméno žalobce. Námitky proti protokolaci byly zamítnuty a jednání odročeno na neurčito. Následovalo vyjádření žalovaných č. 2 a 3 a žádost o opravu a doplnění protokolu z jednání ze datum. Dále součinnost žádaná od Městské části obec a číslo odboru stavebného ze strany soudu referátem z datum rozhodnutí. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí byl ve věci ustanoven znalec příjmení jméno příjmení k určení výše obvyklého nájemného v daném místě a čase pro byt velikosti anonymizováno v přízemí domu adresa nacházejícího se na pozemku parcelní číslo zapsaného na listu vlastnictví číslo katastrální uzemí s uvedeným obdobím. Následovalo vyjádření žalovaných č. 2 a 3 ke znaleckému úkolu zasílané soudu datum. Následně podán znalecký posudek, který byl rozesílán stranám sporu. Ve věci byla podána následně stížnost žalovaných č. 2 a 3 na postup znalce ze datum. Taktéž byly podány námitky žalovaných č. 2 a 3 k postupu znalce a znaleckému posudku i postupu soudu a vyjádření se ke stanovení znaleckého úkolu, a to podáním z datum. Na den datum bylo nařízeno ústní jednání referátem soudce z datum. Následovalo podání Ing. příjmení ve věci z datum a následné zrušení ústního jednání z důvodu žádosti právního zástupce žalobce, odůvodněného setkáním s osobou pozitivní na Covid-19, referátem soudce z datum. Vyjádření žalobce je dále založeno ze dne datum ve věci a reklamace obsahu spisu žalovanými č. 2 a 3 ze dne datum. Ústní jednání bylo následně odročováno z původního termínu datum na termín datum z důvodu nevykázaného doručení předvolání prvnímu žalovanému k ústnímu jednání. Následovala stížnost předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 6 na nerovný přístup v jednání soudce anonymizováno jméno příjmení jméno k žalovanému č. 1 a dalšího pochybení zasílané ze strany anonymizováno jméno příjmení soudu datum. Dále následovalo podání ze dne datum anonymizováno příjmení ohledně zaslání a zpracování znaleckého posudku a návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze strany žalovaných č. 2 a 3 podaný soudu datum Městský soud v Praze datum se vyjadřoval k návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu pod sp. zn. 35 ústavní nález. Dále je ve spise založena stížnosti předsedovi soudu ze dne datum adresovaná anonymizováno jméno příjmení a dále sdělení Městského soudu v Praze z datum k návrhu na určení lhůty opakovaně. Ve věci bylo dále nařízeno jednání a konáno datum. Přistoupeno k výslechu znalce příjmení jméno příjmení a dále odročeno na neurčito. Následovala opětovná výzva Obvodnímu soudu pro Prahu 6 ohledně rovného přístupu v jednání k žalovanému č. 1 zasílaná ze strany anonymizováno jméno příjmení datum a stížnost předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 6 na opětovný nerovný přístup v jednání k žalovanému č. 1 ze strany soudce a doplnění. Protokol z ústního jednání, stejnopis znaleckého posudku byly zasílány žalobci a žalovaným a dále předkládán spis Městskému soudu v Praze datum. Spis byl předkládán s ohledem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze strany prvního žalovaného. Usnesením Městského soudu v Praze číslo jednací ústavní nález bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na určení lhůty podaného k Obvodnímu soudu pro Prahu 6, a to rozhodnutím z datum. Následovalo vyjádření žalovaných č. 2 a 3 k postupu soudu v řízení ze dne datum adresované soudu a dále nařízení ústního jednání na termín datum referátem z datum. Spis byl následně zapůjčován Ministerstvu spravedlnosti k vyřízení stížnosti a následně zdejšímu soudu.

6. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním způsobem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1,2 a 3 OdpŠk, když se žalobci po žalované domáhají zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně po částečném zpětvzetí v částce 78 670 Kč s příslušenstvím, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Obvodní soud pro Prahu 6 vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení nepřiměřená (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu z 31.8.2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012).

13. Při stanovení celkové doby řízení (kritérium § 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk) vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby soudu, jeho konec pak spadá v jedno s okamžikem nabytí právní moci konečného rozhodnutí (jak uzavřel Nejvyšší soud ve stanovisku svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13.4.2011, Cpjn 206/2010, část III., I., II.). Ve vztahu k žalobci a) předmětné řízení trvalo od datum, kdy mu byla doručena žaloba, ve vztahu k žalobkyni b) od datum, kdy jí taktéž byla doručena žaloba, tj. po dobu 8 let a 5 měsíců (tak jak žalobci vymezili období, za které žádají přiměřené zadostiučinění, tedy konečným datem datum). Soud proto hodnotil shora uvedené období, nikoliv období, které žalobci původně uváděli v trvání 8 let a 10 měsíců, neboť po dobu, kdy účastníky řízení nebyli, ani o něm neměli vědomost, jim nemajetková újma vznikat nemohla. Celková doba řízení se jeví dobou nepřiměřeně dlouhou, když k tomuto závěru vede soud právě již vyhodnocení kritéria § 31a odst. 3 písm. d) Odpšk, navíc je nutné přihlédnout k aktuální situaci, kdy řízení stále ještě probíhá a pravomocně skončeno není.

14. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušením práva (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011) žalovaná netvrdila a ani je soud nehledal.

15. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní části odškodění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3, písm. b) až e) Odpšk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21.10.2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za řízení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z 23.10.2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky z 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13.7.2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí 15 000 - 20 000 Kč za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v trvání 8 let a 5 měsíců soud základní částku stanovil na 16 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první 2 roky pak v částce poloviční, neboť shledal důvod již k navýšení částky základní s ohledem na délku řízení, která však nebyla nikterak zásadně extrémní. Dospěl tak k částce základního zadostiučinění ve výši 118 667 Kč, kterou následně podroboval jednotlivým kritériím § 31a Odpšk.

17. Tuto částku tedy soud upravil v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Řízení bylo složitější po stránce procesní, skutkové i právní. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 432 000 Kč s přísl., žalobci vystupovali v procesním postavení žalovaných v předmětném řízení spolu s další osobou, anonymizováno. jméno příjmení. Nárok byl žádán z tvrzeného bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitosti na pozemku původního žalobce bez právního důvodu. Ve věci bylo provedeno rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků, zadáván znalecký posudek, vyžadována součinnost Městské části obec a číslo. Ve věci samé bylo rozhodováno elektronickým platebním rozkazem, následně rozsudkem pro zmeškání. Dále bylo rozhodováno k podanému odvolání ve věci samé Městským soudem v Praze. Procesně se soud zabýval návrhy na opravu žaloby, opakovaně vyzýval účastníky k plnění poplatkových povinností, které nebyly řádně plněny, vyzýval účastníky k plnění procesních povinností tvrzení, k doložení plné moci, zamítal návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, rozhodoval o námitkách proti usnesení, vydával opravné usnesení, rozhodoval o námitkách protokolace vznesené účastníky, o žádostech o opravu a doplnění protokolu o ústním jednání, o námitkách proti zpracovanému znaleckému posudku, vyjadřoval se ke vzneseným stížnostem na předsedu senátu adresovaným vedení soudu a k návrhům na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Pokud jde o procesní složitost, tato je umocněna rozhodováním na třech stupních soudní soustavy (dvakrát u soudu odvolacího, dvakrát u Nejvyššího soudu) a dokonce i u soudu ústavního. S ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a na procesní složitost projednávané věci, soud základní částku přiměřeného zadostiučinění snižoval o 30 %.

19. Pokud jde o kritérium jednání účastníků, soud nenavyšoval, ani neponižoval částku finančního zadostiučinění. Žalobci se nikterak významně na délce řízení nepodíleli, i když je pravdou, že uplatňovali svá zákonem daná práva k podání opravných prostředků, kterými se dále jednotlivé orgány soudní soustavy musely zabývat, toto potom vedlo k navyšování délky řízení. Účastníkům však nemůže být vytýkáno uplatňování těchto procesních prostředků, které jim k ochraně jejich práv poskytuje vnitrostátní právní řád a stát tak nemůže být odpovědným za průtahy, které v důsledku nutnosti vypořádat se s těmito návrhy vznikly.

20. Soud dále dospěl k závěru, že je na místě ponížit základní částku finančního zadostiučinění o 5 % z důvodu sdílené újmy. Žalobci v procesním postavení žalovaných vystupovali jako manželé, je proto na místě argumentace žalované, že celkový běh řízení, úkony soudu a ostatních účastníků sdíleli společně, taktéž činili společně procesní úkony ve věci.

21. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, soud uvádí, že na celkové délce řízení se negativně promítl postup soudu prvního stupně, případně soudu odvolacího, především ve fázi, kdy byla rušena rozhodnutí o původním vydání rozsudku pro zmeškání, když až na základě podaného odvolání byly zrušeny výroky ohledně odmítnutí odvolání žalovaného číslo 1, a následně došlo i ke změně ve vydání rozsudku pro zmeškání tak, že tento se nevydává, a to v listopadu roku rok. Tato skutečnost pak vedla k závěru soudu o nepřiměřené délce řízení. Tato skutečnost však je již dostatečně zohledněna již stanovením peněžité formy zadostiučinění, navíc v uvedené výši, tedy výši zvýšené. Hodnocení uvedeného kritéria proto nezakládá ani navýšení či snížení hodnoty odškodnění.

22. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro žalobce, neshledal jej soud zvýšeným. Evropský soud pro lidská práva předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam řízení pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Předmětem předmětného řízení bylo zaplacení částky bezdůvodného obohacení, žalobci vystupovali v procesním postavení žalovaných, byli zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně společně s žalovaným příjmení jméno příjmení, a jak konec konců sami ve svých skutkových žalobních tvrzeních uvedli, nabyli dojmu, že se řízení vede o právní otázce, o které již bylo rozhodnuto v rozsudku o vyklizení bytu v roce rok, resp. září rok, a ve věci se pasivně legitimováni necítí. Tvrzení žalobců o nutnosti vynakládat nemalé finanční prostředky na svou obranu ve sporu pak nevedou k závěru soudu ohledně významu řízení pro účastníky, když je možné tuto náhradu škody případně žádat samostatným nárokem postupem dle zákona č. 82/98 Sb. po žalované v případě, že tento nebude vypořádán v původním řízení.

23. Závěrem tedy soud uvádí, že dospěl k závěru, že žalobcům náleží náhrada finančního zadostiučinění každému z nich v částce 77 134 Kč, když základní částka finančního zadostiučinění byla ponížena o 35 % z důvodů shora uvedených. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobcům hradila částku v rámci předběžného projednání vyšší ve výši 78 000 Kč, dospěl soud k závěru o nedůvodnosti přiznání nároku na další finanční zadostiučinění s ohledem na specifika projednávaného řízení.

24. Pouze na závěr soud uvádí, že pokud jde o argumentaci žalobců ohledně nepravdivých tvrzení soudce o jejich osobě nebo o řízení, těmito se soud nemůže v rámci vyřizování nároku v režimu zákona č. 82/98 Sb., tedy odškodňovacího řízení, zabývat, a žalobci jak je zřejmé již ze spisového materiálu, využili svá procesní práva, která jim zákon umožňuje k případné obraně, podali námitky podjatosti, případně stížnosti předsedovi soudu, které byly řádně vyřízeny.

25. S ohledem na shora uvedené proto soud pod výrokem I. uložil povinnost žalované zaplatit žalobci a) zákonné úroky z prodlení z částky 78 000 Kč za období prodlení žalované od datum do zaplacení, taktéž pod výrokem II. totéž pro žalobkyni b), když žalovaná se dostala do prodlení s úhradou finančního zadostiučinění od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobců u žalované.

26. Pod výroky III. a IV. soud zamítal nároky na další finanční zadostiučinění pro žalobce a) a žalobkyni b), včetně zákonného příslušenství z částky, která zůstala předmětem řízení, tedy částky 78 670 Kč s příslušenstvím, když tuto s ohledem na argumentaci uvedenou shora neshledal důvodnou.

27. Pod výrokem V. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu a žalobci tak ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. byli ve věci zcela úspěšní. Náleží jim proto náhrada nákladů řízení, které vynaložili proti neúspěšné žalované, spočívající ve vynaložených nákladech za soudní poplatek 2x 2 000 Kč, úkony právního zástupce spočívající v podání žaloby dne datum, vyjádření ze dne datum, částečné zpětvzetí žaloby z datum, účast u jednání soudu datum á 3 100 Kč ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1, 7, 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu, dále příslušné režijní paušály á 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za tytéž úkony právní služby, to vše vyjma soudního poplatku zvýšené o 21 % řádně doloženého DPH advokáta, když soud taktéž poukazuje na ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu, když pokud jde o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Celkově tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 30 910,40 Kč.

28. Ve výroku I., II., a V. soud rozhodl dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., část věty za středníkem tak, že prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění může způsobit žalobcům jakoukoliv újmu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.