OSPH02 19 C 218/2019-83

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem: adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ Zastoupeného: Mgr. et Mgr. jméno příjmení, advokát, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem: adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ IČO, sídlem: adresa státního zastupitelství ⟪LB:lb_008⟫ Jednající: Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, ⟪LB:lb_009⟫ IČO, sídlem: adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 1 384 742 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 69 540 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 6.9.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 315 202 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 6.9.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 480 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal původně zaplacení částky ve výši 1 458 822 Kč s příslušenstvím, když uváděl, že v důsledku nesprávného úředního postupu v exekučním řízení vedeném proti jeho osobě před Exekutorským úřadem v Kladně pod sp. zn. spisová značka, spočívajícím v původně chybném vyznačení doložky právní moci na exekučním titulu a následném vedení exekuce, došlo v příčinné souvislosti ke vzniku škody a nemajetkové újmy. Žalobce uváděl průběh původního řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka u Obvodního soudu pro Prahu 5, když následně na základě exekučního titulu vydaného v tomto řízení byla vedena shora uvedená exekuce u Exekutorského úřadu v Kladně. Žalobce uváděl, že exekuce byla nařízena nezákonně, byla proti jeho osobě vedena po dobu téměř 14 let, když k vyznačení doložky právní moci na exekučním titulu, směnečném platebním rozkaze, sp. zn. spisová značka vydaným Krajským obchodním soudem v obec k vymožení pohledávky 1 230 814 Kč s příslušenstvím proti žalobci došlo omylem, když tento nebyl žalobci řádně nikdy doručen. Žalobce se v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem a vedenou exekucí domáhal jednak náhrady škody spočívající v nezákonně vymožených finančních prostředcích na základně exekučního řízení, kdy bylo vymoženo 102 548 Kč, z toho 69 275 Kč bylo poškozenému vráceno, nicméně z neoprávněně vymožené částky žalobci nebylo vyplaceno 33 272 Kč. Tuto částku žalobce jako dílčí nárok v tomto řízení požadoval. Druhým nárokem byl nárok na náhradu právního zastoupení, který vznikl žalobci v důsledku nezákonně vedeného exekučního řízení, za náklady advokáta, které byl nucen vynaložit. Úkony právní služby žalobce skutkově tvrdil a prokazoval, celkově na tento nárok žádal částku 101 800 Kč. Třetím, posledním nárokem, byl nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nezákonně vedeného řízení v celkové výši 1 323 750 Kč. Žalobce ve svých žalobních tvrzeních uváděl jednak uvalení generálního inhibitoria na jeho majetek, konkrétně uvalení exekutorského zástavního práva na pozemek v obec, zapsaný na listu vlastnictví 798 u katastrálního území Kardašova Řečice, zabavení jeho důchodového spoření, nemožnost těžit z benefitů důchodového spoření, s tím, že po řadu let byly prováděny srážky ze starobního důchodu žalobci, a proto se s manželkou následně ocitli zcela bez prostředků, když jeho, tak i její účty byly obstaveny. Žalobce uváděl strach, ve kterém žil v průběhu vedené exekuce, když dlouhotrvající stres měl negativní vliv na jeho zdravotní stav a postižena byla i jeho manželka. Dále taktéž uváděl průtahy v řízení, za které taktéž žádal finanční zadostiučinění.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároků žalobce podáním z 5.3.2019, doručeným téhož dne žalované, a to jako nároku na náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s vedenou exekucí u Obvodního soudu pro Prahu 5, pod sp. zn. spisová značka, resp. Exekutorským úřadem v Kladně, soudní exekutorkou JUDr. jméno příjmení, pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný taktéž uvedl nesporným, že stanoviskem žalovaného z 12.12.2019 byla žádost žalobce vyřízena, žádosti nebylo vyhověno ani zčásti. K nároku na náhradu zbývající částky 33 272 Kč spočívajícím v tvrzených vymožených, avšak nevrácených, finančních prostředcích z vymoženého plnění žalovaný uvedl, že nárok důvodným nepovažuje, když s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu i soudu ústavního uváděl, že odpovědnost státu vzniká až subsidiárně, neboť stát má postavení tzv. posledního dlužníka. Primárními dlužníky v řízení jsou jednak samotný oprávněný a taktéž pověřená soudní exekutorka. Pokud jde o nárok druhý, spočívající v nákladech právního zastoupení v částce 101 800 Kč, žalovaný nesouhlasil s částkou, která byla uváděna za jeden úkon právní služby a taktéž s důvodností a účelností provedených úkonů právního zastoupení. Pokud jde o nárok třetí, a to poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vedení exekuce a v prodlevách s rozhodováním o návrhu na zastavení exekuce, žalovaný uváděl ve své argumentaci, že žalobce nikterak proti nařízené exekuci nebrojil, neboť skutečnost, že exekuční titul není vykonatelný, nezjistil, o exekuce se začal zajímat až po téměř 10 letech od zahájení exekuce, tedy nedodržel obecnou zásadu prevence. Pokud jde o částku přiměřeného zadostiučinění za celkovou délku řízení, i tuto žalovaný sporoval.

3. Žalobce svým podáním ze dne 4.4.2020 vzal částečně žalobu zpět co do částky 74 080 Kč, když revidoval náhradu nákladů obhajného, které žádal jako majetkovou škodu, a vzal v potaz důvodnou argumentaci žalovaného ohledně správné částky jakožto účtované odměny za jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu. Na tento procesní návrh bylo reagováno usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne 16.7.2020, kterým soud řízení co do částky 74 080 Kč zastavil. Aktuálním předmětem řízení tak zůstala částka 1 384 742 Kč s příslušenstvím.

4. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároků žalobcem u žalovaného 5.3.2019, jako nároků na náhradu škody a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu žádanou z titulu nesprávného úředního postupu při vedení exekučního řízení před Obvodním soudem po Prahu 5 sp. zn. spisová značka a Exekutorským úřadem v Kladně, sp. zn. spisová značka. Nesporným taktéž bylo činěno vyřízení žádosti stanoviskem z 12.12.2019, když žalovaná nehradila ani zčásti na nároky žádané.

5. Mezi účastníky zůstala spornou oprávněnost nároků žádaných žalobou, ať šlo o nároky na náhradu škody, případně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/98 Sb. a splnění existence všech předpokladů pro jejich úhradu.

6. Žalobce následně svým procesím návrhem taktéž vzal částečně zpět žalobu co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z předmětné částky, která zůstala předmětem řízení, za období od 5.3.2019 do 5.9.2019. Tomuto procesnímu návrhu na částečné zastavení řízení bylo vyhověno usnesením z 12.1.2021.

7. Ke sporným skutečnostem soud prováděl dokazování listinnými důkazy a účastnickým výslechem za žalobce, ze kterých má za prokázány následující skutečnosti: Z účastnického výslechu žalobce má soud za zjištěno, že tento se dozvěděl o vedení exekuce proti jeho osobě před cca 5 až 6 lety, v situaci, kdy s manželkou šli na nákup a následně zjistili, že byla zablokována platební karta. Uvedl, že následně navštívil právního zástupce a věc začal řešit. Zjistil, že exekuční titul nebyl řádně doručen, není pravomocný, následně se spojil s exekutorkou, která však neměla zájem s žalobcem komunikovat. Nadále byly prováděny žalobci srážky z důchodu, taktéž pak jeho manželce, byl mu zablokován účet vedený u České spořitelny a dále u ČSOB a taktéž penzijní připojištění u České spořitelny. Uváděl, že oba účty byly vedené na manželku a dokonce si ČSOB i strhla částku ve výši cca 3 500 Kč za vedení účtu v exekuci, která následně vrácena nebyla. Žalobce uváděl, že s manželkou zůstali zcela bez finančních prostředků, žádali následně Českou správu sociálního zabezpečení o jakékoliv dávky, avšak nic jim poskytnuto nebylo. Ve finanční nouzi jim pomohla nevlastní dcera, která jim jednak darovala částku 5 000 Kč do začátku a následně si založila účet na své jméno, ze kterého mohl žalobce čerpat. Toto období trvalo cca po dobu půl roku, kdy žalobce s manželkou čerpali finanční prostředky z tohoto účtu. Následně bylo zjištěno, že exekuce byla proti manželce vedena neoprávněně, tedy již následně finanční prostředky nebyly odčerpávány. Pokud žalobce uváděl vznik zástavního práva na nemovitostech, uvedl, že o tomto se taktéž dozvěděl až následně, když jej oslovil člověk, který chtěl nemovitost koupit. Až následně nahlédnutím do výpisu z katastru nemovitostí žalobce zjistil, že je zde uvedena blokace. Žalobce taktéž uvedl skutečnost, že je možné, že by nemovitost tomuto zájemci prodal, aktuálně však k dotazu soudu uvedl, že ji i nadále vlastní a její prodej ani v mezičase neuskutečnil. Pokud jde o charakter samotné nemovitosti, uváděl, že na základě znaleckého posudku zpracovaného v rámci exekučního řízení exekutorka učinila odhad ceny nižší, než činily samotné náklady na zpracování znaleckého posudku, když je pouze podílovým spoluvlastníkem ve výši jedné poloviny citovaného pozemku, charakterem jde o louku. Pokud žalobce uváděl své důchodové spoření, které taktéž bylo zablokováno, uvedl, že toto bylo sjednáno u České spořitelny, v té době měl naspořenou částku cca 20 000 Kč. Uvedl, že vyplacen mu nebyl státní příspěvek, o ten přišel. Pokud jde o provádění srážek z důchodu v letech 2014 až 2018, žalobce uvedl, že tyto byly různé, jak důchod narůstal cca v částce 1 500 – 1 600 Kč měsíčně, pokračovaly pak i po nabytí právní moci konečného rozhodnutí ve věci po dobu cca 3 – 4 měsíců. Následně byly určité finanční prostředky vráceny. Žalobce poukazoval na své vleklé zdravotní problémy, které se v průběhu vedení exekučního řízení proti jeho osobě zhoršily, především poukazoval na cukrovku, vysoký krevní tlak a taktéž zhoršenou psychiku.

8. Z podstatného obsahu spisu sp. zn. spisová značka vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 má soud za prokázán následující průběh řízení: Návrh na nařízení exekuce doručený 20.12.2005 oprávněný příjmení jméno příjmení proti povinným 1) FQ sanit technik, spol. s r.o. 2) celé jméno žalobce, dále usnesení 22.12.2005, kterým byla nařízena podle vykonatelného rozhodnutí směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě z 9.10.1995 pod sp. zn. spisová značka k vymožení pohledávky oprávněného v částce 1 930 814 Kč s příslušenstvím a v částce 4 005 Kč nákladů předcházejícího řízení 49 928 Kč exekuce na majetek povinných a provedením exekuce byla pověřena JUDr. jméno příjmení soudní exekutorka Exekutorského úřadu Kladno pod výrokem III. s doložkou právní moci 5.3.2008, dále usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. číslo jednací ze 17. ledna 2007 opravné usnesení do předchozího rozhodnutí s doložkou právní moci 18.2.2007, týkající se částky uvedené ve výroku rozhodnutí, odvolání proti usnesení podané celé jméno žalobce 15.2.2007 s uvedením, že o skutečnostech nemohl rozhodovat sám, neboť v předmětné události byl prvním jednatelem právnická osoba Folst, tichým společníkem společnost právnická osoba s tím, že uvedl, že mu nebyly známy žádné důkazy, neměl žádný osobní ani jiný prospěch, není si vědom, že by podepsal směnku na částku 1 230 814 Kč. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.8.2008, jímž bylo odmítnuto odvolání s doložkou právní moci 29.11.2008, dále předložení věci k rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce a o návrhu na zastavení a následné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 z 24.11.2014, jímž byla pod výrokem I. zastavena exekuce nařízená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 z 22.12.2005 ohledně způsobu provedení exekuce srážkami z důchodu manželky druhého povinného, nařízených exekučním příkazem z 26.5.2014, dále způsobem provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu peněžního ústavu, který je veden na manžela druhého povinného z exekučního příkazu z 26.5.2014, dále ohledně způsobu provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, který je veden na manžela druhého povinného a dále ohledně způsobu provedením exekuce přikázáním jiných peněžních pohledávek, které má manžel druhého povinného, či které v budoucnu vzniknou za dlužníkem název společnosti anonymizována tři slova, dále bylo rozhodováno pod výrokem II. o nepřiznání náhrady nákladů exekuce mezi účastníky a dále nepřiznání pod výrokem III. soudnímu exekutorovi náhrady nákladů řízení o částečném zastavení exekuce. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 24.12.2014. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 24.11.2014, jímž byl zamítnut návrh druhého povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 z 22.12.2005 pod č. l. 5, dále založen návrh na zastavení exekuce z 21.7.2015 adresovaný ze strany právního zástupce druhého povinného obvodnímu soudu, žádost o zastavení exekuce ve smyslu §268 odst. 1 písm. a) následně doložen příkaz k úhradě nákladů exekuce vyhotovený JUDr. jméno příjmení, soudní exekutorkou, 31.3.2015, následně doplnění plné moci a dále vyjádření oprávněného k návrhu povinného číslo na zastavení exekuce, které bylo doručené soudu 7.8.2015. Přípis soudkyně Mgr. příjmení adresovaný JUDr. jméno příjmení 29.1.2016 ohledně průběhu řízení a následné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10.2.2017, jímž byl návrh druhého povinného na zastavení exekuce vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod shora uvedenou spisovou značkou u pověřené soudní exekutorky JUDr. jméno příjmení zamítnut. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno včasné odvolání 7.3.2017, následně usnesením z 16.5.2017 byl druhý povinný vyzýván k odstranění vad svého podání následovalo doplnění odvolání z 9.6.2017 a následné usnesení Městského soudu v Praze poté, co mu byl spis předložen k rozhodnutí o odvolání z 24.8.2017 pod č. j. číslo jednací, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a vráceno tomuto soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění předmětného rozhodnutí se mimo jiné podává, že doklad o doručení nelze považovat za veřejnou listinu osvědčující pravdivost toho, co je v ní uvedeno, ani pro závěr, že byl dodržen předepsaný postup při náhradním doručování zásilky a je proto nezbytné dát odvolateli možnost prokázat své tvrzení zpochybňující správnost údajů na doručence navrženými důkazy dotazem u doručující pošty a podobně. Následovalo vyjádření oprávněného 20.10.2017 a dále sdělení informací na výzvu soudu z 22.2.2018. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne 10.9.2018 byla zastavena exekuce vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod shora uvedenou spisovou značkou a u pověřené soudní exekutorky vůči druhému povinnému pod výrokem I., pod výrokem II. druhému povinnému se vůči oprávněnému nepřiznalo právo na náhradu nákladů řízení, pod výrokem III taktéž nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení soudnímu exekutorovi, pokud jde o řízení o zastavení exekuce. Právní moci nabylo rozhodnutí 13.11.2018.

9. Z podstatného obsahu exekučního spisu sp. zn. spisová značka Exekutorského úřadu v Kladně má soud za prokázán následující průběh řízení: Návrh na nařízení exekuce doručený 20.12.2005 Obvodnímu soudu pro Prahu 5, dále usnesení o nařízení exekuce 22.12.2005, výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví 798, katastrální území Kardašova Řečice s uvedením spoluvlastnictví celkem pěti osob, žalobce ve výši podílu 1/8 - pozemek trvalý travní porost, s uvedením zástavního práva rozhodnutí správního orgánu, vyhotovení výpisu z katastru nemovitostí k datu 31.1.2006, exekuční příkaz č. j. číslo jednací z 2.2.2006 ohledně nařízení exekuce prodejem nemovitostí druhého povinného celé jméno žalobce, a to 1/8 spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku o výměře 3087 m² - trvalý travní porost zapsaného na listu vlastnictví anonymizováno pro obec a katastrální území Kardašova Řečice s tím, že povinnému bylo zakázáno, aby exekucí postižené nemovitosti převedl na jiného nebo je zatížil jinak či s nimi nakládal a dále uložena mu povinnost oznámit případně porušení exekučního příkazu soudnímu exekutorovi zda a kdo má k exekuci postiženým nemovitostem předkupní právo, založení doručenek ohledně zasílání exekutorského příkazu, následuje žádost o poskytnutí součinnosti zasílaná ministerstvu vnitra ze strany soudní exekutorky, pokud jde o lustraci v registru motorových vozidel. Dále lustrace u bank, a to Československé obchodní banky, GE Money Bank, České spořitelny, Komerční banky, Banky a. s, Citibank a.s., HVB Bank Czech Republic, Raiffeisenbank, Volksbank CZ a. s, dále výpis z živnostenského rejstříku na název právnické osoby anonymizována dvě slova, spol. s r.o. z 15.2.2006 včetně poskytnutí tohoto výpisu, následují informace od bank ohledně sdělování, zda klienti mají či nemají zde vedeny účty, poskytnutí součinnosti ze strany exekutorky zasílaná Finančnímu úřadu pro část Prahy 28.8.2012 a dále vyžádané údaje z VZP ČR, kde je uvedeno, že žalobce je důchodcem a není zde uvedena žádná kategorie zaměstnavatele ani samoplátce z tohoto důvodu. Exekuční příkaz z 25.10.2012 č. j. číslo jednací o nařízení exekuce srážkami z důchodu druhého povinného, která mu přísluší proti plátci důchodu ČČSZ, výzva zasílaná ČSSZ ze strany exekutorky dne 7. února. 2013, kdy je uvedeno nabytí právní moci 5.3.2008 a žádost o provádění srážek z důchodu. Výpis z katastru nemovitostí k datu 8.2.2013 s uvedením nařízení exekuce z Obvodního soudu pro Prahu 5 z 22.12.2005, jímž byla předmětná nemovitost zatížena vedle již existujícího zástavního práva z rozhodnutí správního orgánu a taktéž uveden exekuční příkaz k prodeji nemovitosti na předmětný spoluvlastnický podíl 1/8 žalobce. Zaslání dále vyřízení součinnosti ze strany ČSSZ, ústředí odboru realizace exekučních srážek, z dávek důchodového pojištění z 12.2.2013 exekutorce s tím, že je sdělováno, že srážky z důchodu povinného celé jméno žalobce jsou prováděny od prosince roku 2012, na základě obdržení vyrozumění o právní moci v březnu byl poukázán doplatek 3 682 Kč a srážka ve výši 1 196 Kč měsíčně s tím, že budou prováděny srážky do úhrady celé pohledávky s příslušenstvím. Dále vydané usnesení o ustanovení znalce ze strany soudní exekutorky ze dne 25. října. 2013 Ing. jméno příjmení, znalce z oboru ekonomika, ceny, odhady, specializace nemovitosti, kterými bylo uloženo stanovení ceny nemovitostí uvedených v pravomocném exekučním příkazu, jejich příslušenství a jednotlivá práva. Dopis zasílaný jméno příjmení ve věci prodeje spoluvlastnického podílu ze strany soudní exekutorky, a to s poukazem na předkupní právo k nemovitostem, které může uplatnit v dražbě, exekuční příkaz vydaný 26.5.2014 soudní exekutorkou č. j. číslo jednací k uspokojení pohledávky oprávněného s příslušenstvím a s náklady exekuce, čímž celková vymáhaná částka činní přibližně 3 227 152 Kč, a to přikázáním jiných peněžitých pohledávek, které má druhý povinný, či které mu v budoucnu vzniknou za dlužníkem Česká Spořitelna - penzijní společnost a.s., dále exekuční příkaz z 26. května 2014 č. j. 088 EX 142/06-80 nařízení exekuce srážkami z důchodu manžela druhého povinného jméno příjmení, která mu přísluší proti plátci důchodu ČSSZ exekuční příkaz č. j. 088 EX 142/06-81 k uspokojení pohledávky oprávněného za dlužníkem Česká spořitelna penzijní společnost a. s z důvodu povinnosti dlužníka povinného vyplatit povinnému plnění ze smlouvy o penzijním připojištění a dále žádost o poskytnutí součinnosti zasílaná 22.5.2014 České spořitelně - penzijní společnosti a.s. soudní exekutorkou, žádost o sdělení informací důležitých k provedení exekuce přikázáním pohledávky z titulu plnění ze smlouvy o penzijním připojištění druhého povinného celé jméno žalobce. Stejně tak se exekutorka dokazovala téhož dne stejného bankovního ústavu ohledně zjištění podrobností k manželce druhého povinného. Penzijní společnost Č Spořitelny dále potvrzovala přijetí exekučního příkazu, následně byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce 28.5.2014 s uvedením celkového vymoženého plnění k datu 20.5.2014 z částky 21 478 Kč, dále ve spise založen návrh na částečné zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h o. s. ř. doručovaný 16.6.2014 Exekutorskému úřadu v Kladně, ze strany jméno příjmení a dále z 13.6.2014 taktéž návrh na zastavení exekuce podaný celé jméno žalobce taktéž exekutorskému úřadu. ČSSZ dále sdělovala žalobci 30.5.2014 dle jeho požadavků potvrzení o výši invalidního důchodu za období červen 2011 až květen 2014 s uvedením jednotlivých roků a výše srážek včetně výplat důchodů, z čehož se podává, že v roce 2011 docházelo ke srážkám v částce 1842 Kč za období červenec až prosinec 2011, za rok 2012 v částce 1 842 Kč v období od ledna do června 2012 a dále ke srážkám 1 243 Kč červenec až září 2012, částka 539 Kč říjen 2012 a dále prosinec 2012 částka 1 243 Kč za rok 2013, pak ke srážce 1 243 Kč v lednu a následovaly srážky ve výši 1 196 Kč za období únor až červen 2013 a dále částka 2 392 Kč do konce roku 2013. V listopadu 2014 byly s ohledem na výši důchodu prováděny srážky ve výši 2392 Kč, v lednu a dále 2 320 Kč, v únoru až květnu 2014. Ve spise dále založena zpráva Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, třetí interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, pokud jde o propouštěcí zprávu vystavenou na žalobce s uvedením hospitalizace od 16.10 do 18.10 roku 2013 s uvedením plánovaného hospitalizace žalobce pro provedení renální denervace, dále založeno usnesení č. j. číslo jednací z 16. 6. 2014, kdy nebylo vyhověno návrhu povinného na odklad exekuce ze strany soudní exekutorky. Věc byla následně předkládána Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k rozhodnutí o návrhu na zastavení a taktéž návrhu na odklad, ve spise následně založena rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 již čtená shora, a to ze dne 24. 11. 2014 č. j. číslo jednací, jímž byla zastavena exekuce nařízená vůči manželce druhého povinného a rozhodováno o náhradě nákladů řízení, taktéž založeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 z 24. 11. 2014 o zamítnutí návrhu druhého povinného na zastavení exekuce č. j. číslo jednací, založena žádost o vypracování znaleckého posudku na spoluvlastnický podíl žalobce, následně usnesení ze dne 29. 1. 2015 soudní exekutorky, jímž soudní exekutor nahradil projev vůle druhého povinného k výpovědi smlouvy o penzijním připojištění uzavřeném s Českou spořitelnou, penzijní společností a.s. a taktéž nahradil projev vůle druhého povinného v žádosti o plnění ze smlouvy uvedené ve výroku I. tohoto usnesení formou odbytného. Vyjádření České spořitelny, penzijní společnosti zasílané exekutorskému úřadu ze 4.2.2015 s tím, že na základě vzniklého nároku bude z výše uvedené smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem vyplacena dávka bez státního příspěvku, dále založeno ustanovení znalce pro ocenění nemovitosti ze 17.2.2015, fakturace znalečného ve výši 5 120 Kč s uvedeným podrobným vyúčtováním a znalecký posudek č. 6-4190 o ceně zemědělského pozemku, č. parcely číslo v katastrálním územní Kardašova Řečice, pokud jde o závěr- návrh obvyklé ceny (pokud jde o podíl žalobce tento činí 1 930 Kč). Následně rozhodováno usnesením o určení znalečného z 26. března 2015, usnesením o ocenění nemovitých věcí rozhodnutím soudního exekutora z 26. března 2015, v němž je obsažen závěr znalce ohledně výše částky spoluvlastnického podílu žalobce na předmětných nemovitostech a dále založen příkaz k úhradě nákladů exekuce z 31. 3. 2015 s tím, že za období od 20. 5. 2014 bylo vymoženo celkem 11 794 Kč. Ve spise dále založen návrh zástupce žalobce na zastavení exekuce z 21. 7. 2015, vyjádření oprávněného k tomuto návrhu zasílané taktéž exekutorce na vědomí a následné usnesení o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce z 10. února. 2017 vydané Obvodním soudem pro Prahu 5. Odvolání proti tomuto rozhodnutí ze dne 7. 3. 2017, včetně jeho doplnění z 9. 6. 2017 a následné rozhodnutí, které již bylo čteno shora Městského soudu v Praze o zrušení původního rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 a vrácení k dalšímu řízení této věci z 24. srpna. 2017. Následně založeno konečné rozhodnutí ve věci zastavení exekuce učiněné Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. spisová značka ze dne 10. září. 2018 Soudní exekutorka následně vydala oznámení o ukončení exekuce zastavením exekučního řízení vůči druhému povinnému v předmětné exekuční věci dne 18. ledna. 2019. V závěrečném dopise zasílaném ze strany exekutorky zástupci žalobce 18.1.2019 došlo ke sdělení v exekučním řízení, že dosud byla vymožena ke dni 20.12.2018 částka ve výši 102 548 Kč v průběhu vedení exekuce byly vydány dva příkazy k úhradě nákladů, a to 18.6.2014, na základě kterého byla vyplacena částka 13 371 Kč oprávněnému a částka 8 107 Kč a náklady exekuce pro exekutora a dále na základě příkazu z 14.5.2015, na základě kterého byla vyplacena částka 5 598,80, Kč oprávněnému a částka 6 195,20 Kč na náklady exekutora pro exekutora. Vzhledem k tomu, že povinný podal 21.7.2015 návrh na zastavení exekuce, další možné plnění ode dne 20.4.2015 bylo deponováno do úschovy soudního exekutora, vzhledem k pravomocnému rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 13.11.2018 pak připraveno k vrácení zpět povinnému. Exekutorka následně žádala o sdělení, zda zbytek deponovaného vymoženého plnění v celkové částce 69 276 Kč lze poukázat na již sdělené číslo účtu. Následně na tento dopis reagoval zástupce žalobce sdělením z 18.1.2019 s uvedením čísla účtu.

10. Ke svému zdravotnímu stavu žalobce dokládal zprávu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK ze dne 18.9.2018 vystavenou na žalobce, ze které vyplývá, že žalobce trpí diabetem mellitus 2. typu na inzulinoterapii, ve zprávě je uvedena medikace, subjektivně je aktuálně bez problémů, když neguje obtíže. Zpráva byla vyhotovena MUDr. jméno příjmení. Ze zprávy z 8.11.2018 vystavené Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, III. interní klinikou – klinikou endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK MUDr. jméno příjmení, má soud za zjištěno, že žalobce trpí esenciální (primární) hypertenzí, ve zprávě je uvedeno, že již je od 15 let sledován profesorem příjmení, pro juvenilní hypertenzi, názvy léků si již nepamatuje, krevní tlak se upravil v dospělosti na několik let a od 90. let je opětovně znovu léčen. Ve zprávě jsou uvedeny jednotlivé návštěvy od roku 1985 do současné doby, taktéž objektivní nález a taktéž hodnoty laboratoře. Je doporučena diabetická dieta.

11. Ze spisového materiálu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 1 Sm 321/95 má soud za zjištěno, že 4.8.1995 byl ke Krajskému obchodnímu soudu v Ostravě podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu žalobcem příjmení jméno příjmení proti žalovaným celé jméno žalovaného č. 1) anonymizována čtyři slova a č. 2) celé jméno žalovaného č.2) o zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 230 814 Kč s příslušenstvím s tím, že byl přiložen prvopis směnky vystavené 14.3.1995. Z usnesení Krajského obchodního soudu v obec č. j. spisová značka ze dne 7.8.1995 pak má soud za prokázáno, že byl žalobce vyzýván k připojení potřebného počtu stejnopisu a doručení soudu, po záznamu o složení soudního poplatku 29.9.1995 byl následně vydán směnečný platební rozkaz č. j. spisová značka dne 9.10.1995, kdy žalovaní číslo) i 2) byli společně a nerozdílně zavázáni k zaplacení částky ve výši 1 230 814 Kč s příslušenstvím, na směnečném platebním rozkaze je vyznačena doložka právní moci dne 14.5.1996, resp. 28.5.1996. Ze závady ohledně doručování tohoto rozhodnutí se podává, že směnečný platební rozkaz nebyl řádně doručen do vlastních rukou druhému žalovanému, tedy žalobci, následně byl opětovně zasílán. Ve spise se dále nachází úřední záznam ze dne 25.6.1996, který uvádí, že byl vydán originál směnky ze dne 14.3.1995 navrhovateli příjmení příjmení. Z předmětného spisu se pak podává, že doložka právní moci nebyla nikterak zrušena, ve spise dále ničeho již konáno aktuálně není.

12. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Proti žalobci bylo vedeno řízení Krajského obchodního soudu v Ostravě pod sp. zn. spisová značka, když tento vystupoval v procesním postavení žalovaného č. 2), a společně s žalovaným číslo) byl proti jeho osobě vydán směnečný platební rozkaz, kterým byl žalobce v procesním postavení žalovaného zavázán společně a nerozdílně s žalovaným číslo) zaplatit původnímu žalobci titul jméno příjmení částku ve výši 1 230 814 Kč s příslušenstvím. Platební rozkaz byl opatřen doložkou právní moci, ačkoliv ze spisu se podává, že tento řádně do vlastních rukou žalovanému, tedy aktuálnímu žalobci, doručen nebyl. Doložka právní moci na směnečném platebním rozkaze nebyla vymazána. Řízení aktuálně v této věci dále neprobíhá. Na základě shora uvedeného tvrzeného exekučního titulu byla zahájena exekuce u Obvodního soudu pro Prahu 5, vedená pod sp. zn. spisová značka na základě návrhu doručeného 20.12.2005. Provedením exekuce byla pověřena JUDr. jméno příjmení, soudní exekutorka Exekutorského úřadu Kladno. K pověření došlo 5.3.2008 15.2.2007 podal žalobce odvolání, ve kterém argumentoval, že mu nejsou známy žádné důkazy, nepodepsal žádnou směnku, a argumentoval skutečností, že o předmětných skutečnostech rozhodovat sám nemohl. Odvolání bylo odmítnuto 29.11.2008. Až dne 24.11.2014 byl podán návrh na zastavení exekuce, jemuž bylo téhož dne vyhověno, exekuce nařízená 22.12.2005 byla zastavena, pokud jde o způsob provedení exekuce srážkami z důchodu manželky druhého povinného nařízeného exekučním příkazem z 26.5.2014 a pokud jde o způsob provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu peněžního ústavu, který je veden na manžela druhého povinného z exekučního příkazu z 26.5.2014. Taktéž došlo k zastavení exekuce, pokud jde o peněžní pohledávky, které má manžel druhého povinného, či které v budoucnu vzniknou za dlužníkem Česká spořitelna – penzijní společnost a.s. a bylo rozhodováno o nepřiznání náhrady nákladů exekuce mezi účastníky. Rozhodnutí nabylo právní moci 24.12.2014. Návrh na zastavení exekuce druhým povinným byl zamítnut, 24.11.2014, následoval další návrh na zastavení exekuce z 21.7.2015 10.9.2018 usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. číslo jednací byla zastavena exekuce vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 a nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení mezi účastníky, ani právo na náhradu nákladů řízení soudnímu exekutorovi. Právní moci nabylo předmětné rozhodnutí 13.11.2018. V průběhu vedení exekuce v rámci pověřeného Exekutorského úřadu v Kladně pod sp. zn. spisová značka, došlo exekučním příkazem z 2.2.2006 k nařízení exekuce prodejem nemovitostí druhého povinného celé jméno žalobce, a to 1/8 spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku o výměře 3087 m2, trvalý travní porost, zapsaného na katastrálním území Kardašova Řečice, bylo mu zakázáno na jiného převést postižené nemovitosti či je zatěžovat. Byly činěny součinnosti u peněžních ústavů, u živnostenského rejstříku, u bank. Taktéž byly vyžádané údaje ze strany Všeobecné zdravotní pojišťovny, a následně exekučním příkazem z 25.10.2012 nařízená exekuce srážkami z důchodu druhého povinného. Srážky z důchodu žalobci byly prováděny od prosince roku 2012, a to ve výši 1 196 Kč měsíčně. Exekučním příkazem z 26.5.2014 došlo k vydání exekučního příkazu k uspokojení pohledávky oprávněného přikázáním jiných peněžitých pohledávek, a to za dlužníkem Českou spořitelnou – penzijní společností a.s. Exekučním příkazem z 26.5.2014 došlo k nařízení exekuce srážkami z důchodu manžela druhého povinného, jméno příjmení, k uspokojení pohledávky oprávněného za dlužníkem Česká spořitelna, penzijní společnost a.s. Na základě sdělení České správy sociálního zabezpečení došlo ke srážkám z důchodu v částce 1 842 Kč za období červenec až prosinec 2011, za rok 2012 v částce 1 842 Kč v období leden až červen, v částkách 1 243 Kč za období červenec až září 2012, v částce 539 Kč za říjen až prosinec 2012 a v částce 1 243 za rok 2013, v částce 1 243 Kč v lednu a následujících potom srážkách 1 196 Kč za období únor až červen 2013. Dále byla sražena částka 2 392 Kč do konce roku 2013. V roce 2014 byly prováděny srážky z důchodu v částce 2 392 Kč, a to v lednu, dále v částce 2 320 Kč v únoru až květnu roku 2014. Celkově byla vymožena ke dni 20.12.2018 částka 102 542 Kč, částka 13 371 Kč byla vyplacena oprávněnému, částka 8 107 Kč taktéž oprávněnému, dále byla oprávněnému zaplacena částka 5 598,80 Kč a částka 6 195,20 Kč. Další plnění bylo deponováno do úschovy soudního exekutora. Žalobce je osobou, která se již od 15 let léčí pro hypertenzi, taktéž je osobou, která trpí cukrovkou od roku 1985. Žalobce v exekučním řízení vynaložil náklady obhajného na zastupování žalobce v roce 2015 až 2018 Tyto náklady obhajného obhájci zaplatil. Dne 5.3.2019 uplatnil u žalované nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nesprávném vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti na směnečném platebním rozkaze vydaném Krajském obchodním soudem v Ostravě pod sp. zn. spisová značka, na základě kterého byla následně nařízena exekuce vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 39 Nc 1084/2005, resp. pověřeným Exekutorským úřadem v Kladně pod sp. zn. spisová značka, a to pro celkovou částku 1 458 822 Kč s příslušenstvím. Stanoviskem žalované ze dne 12.12.2019 nebylo nárokům vyhověno ani z části.

13. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Podle § 2 OdpŠk, odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

16. Podle § 13 OdpŠk odst. 1, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Podle § 14 odst. 1, 3 OdpŠk nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Podle § 15 odst. 1, 2 OdpŠk přízná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31 odst. 1, 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

20. Podle § 31a odst. 1, 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním způsobem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) k složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, 2 a 3 a § 30 Odpšk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení jednak náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech obhajného, v neproplaceném, avšak vymoženém plnění na základě nesprávného úředního postupu v rámci exekučního řízení a taktéž přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jednak tvrzenou nepřiměřenou délkou řízení a dále tzv. další újmou, která žalobci v souvislosti s nesprávným úředním postupem vznikla. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

22. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda v daném případě je dán odpovědnostní titul ve smyslu §13 OdpŠk, když žalobce uváděl, že došlo k nesprávnému vyznačení doložky právní moci na tvrzeném exekučním titulu, směnečném platebním rozkaze, vydaném Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 1 Sm 00321/95, na základě kterého následně byla nařízena exekuce proti žalobci jako jednomu ze dvou povinných z předmětného exekučního titulu. Předmětným dokazováním bylo prokázáno, že Krajský soud v Ostravě pochybil, když na předmětné rozhodnutí vyznačil nesprávně doložku právní moci a vykonatelnosti, tato doložka právní moci se na předmětném rozhodnutí nachází ještě v současné době, neboť není nikterak vymazána, když tímto směnečným platebním rozkazem byl žalobce v procesním postavení jednoho ze dvou žalovaných zavázán navrhovateli společně a nerozdílně zaplatit částku 1 230 814 Kč s příslušenstvím. Ve spise je údaj, že byl předložen prvopis směnky vystavené 14.3.1995, následně z úředního záznamu ve spise učiněném se podává, že tento prvopis směnky byl následně navrhovateli řádně vrácen k jeho návrhu. Na základě shora uvedeného exekučního titulu, který však nebyl řádně doručen do vlastních rukou ani jednomu z žalovaných, jak vyplývá z přiložených závad ohledně doručování, byla následně nařízena exekuce, a to Obvodním soudem pro Prahu 5 pod sp. zn. 39 Nc 1084/2005, a to 22.12.2005 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20.8.2008, a byla vedena až do 18.10.2018, kdy došlo k jejímu zastavení. Byla tedy vedena proti žalobci po dobu téměř 14 let, když vedením exekučního řízení byl pověřen Exekutorský úřad v Kladně, který následně vedl řízení pod sp. zn. spisová značka.

23. Žalobce uplatnil proti žalované z titulu nesprávného úředního postupu shora uvedeného několik dílčích nároků, prvním z nich byl nárok na zaplacení částky ve výši 33 272 Kč s příslušenstvím, jakožto částky původně po žalobci v procesním postavení povinného v exekuci vymožené, avšak zpět nevrácené. Žalobce uvedl (a provedeným dokazováním bylo prokázáno), že celkově exekutorka vymohl k 18.1.2019 částku ve výši 102 548 Kč na základě exekučních příkazů vydaných k srážkám z důchodu, důchodového pojištění a spoření žalobce, včetně spoření jeho manželky, z toho částka 69 276 Kč byla žalobci, jakožto poškozenému, zpět vrácena. Soud uvádí, že tato částka vymoženého, avšak nevráceného plnění, není částkou důvodnou, když seznal důvodnou argumentaci žalovaného ohledně nemožnosti odpovědnosti státu za plnění této částky s ohledem na skutečnost, že stát je až posledním dlužníkem. V této souvislosti soud poukazuje na judikaturu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1826/14 ze dne 26.6.2014, podle níž přichází odpovědnost státu za škodu až subsidiárně, neboť stát má postavení tzv.„ posledního dlužníka“, tedy pokud se poškozený může domáhat svých práv proti svému primárnímu dlužníkovi, odpovědnost státu nenastává, případně je předčasná. Primárními dlužníky jsou jednak samotný oprávněný, jednak pověřená soudní exekutorka. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že taktéž je důvodnou argumentace žalovaného, že s ohledem na aktuální neskončení dosud probíhajícího řízení před Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 1 Sm 321/95, když dosud nedošlo k vyřešení primární pohledávky, není postaveno najisto, zda žalobce v procesním postavení jednoho z žalovaných v předmětném řízení je či není povinen k zaplacení předmětné pohledávky, tedy jinak řečeno, zda žaloba proti němu bude či nebude důvodná.

24. Pokud jde o nárok druhý, na náhradu nákladů právního zastoupení, které aktuálně po částečném zpětvzetí žalobce požadoval již pouze v částce 27 720 Kč, když skutkově vymezil 4 úkony právní služby, za které předmětné obhajné žádal, když uváděl, že v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem byl žalobce nucen vynaložil náklady právního zastoupení na odvrácení nesprávného úředního postupu, s čímž se soud ztotožňuje, bylo zjištěno, že účelnými jsou úkony pouze 3, a to úkon z 16.7.2015, dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. e) advokátního tarifu za použití § 10 odst. 3 písm. b), § 7 příprava a převzetí věci včetně porady s klientem, dále úkon z 21.7.2015 spočívající v sepsání návrhu na zastavení exekuce, jehož účelnost a skutečné provedení se podávají z předmětného exekučního spisu a dále úkon sepsání odvolání, které se ze spisu podává s datem nikoliv 25.8.2017, jak uváděl sám žalobce, ale s datem 7.3.2017 doplněným 9.6.2017. Soud uvádí, že dle následného přehodnocení požadované výše úkonů žádaných dle advokátního tarifu došel k závěru, že tedy je důvodná výše 6 630 Kč + 300 Kč režijního paušálu ve smyslu § 13 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby, tedy celkově ve výši 20 790 Kč. V řízení bylo taktéž prokázáno, že náklady právního zastoupení byly ze strany žalobce v plné výši obhájci uhrazeny, tedy došlo ke vzniku škody v jeho majetkové sféře. Pokud jde o úkon z 22.2.2018, a to sepis vyjádření na výzvu soudu prvního stupně k identifikaci možných svědků, soud tento úkon neshledává účelným, když žalobce byl právně zastoupen již v průběhu řízení, jak se podává z předchozích úkonů, a tento úkon mohl být tedy pokud jde o návrh důkazů učiněn již v samotném podání odvolání, nikoliv až na výzvu soudu.

25. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žalobce nově po výzvě soudu rozdělil tuto újmu do dvou částek. Za prvé žádal újmu za období od 21.7.2015 do 18.10.2018 za průtahy v exekučním řízení u Exekutorského úřadu v Kladně v částce 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, tedy celkově v částce 48 750 Kč. Soud uvádí, že v průběhu dokazování ze spisového materiálu bylo prokázáno, že v řízení lze shledat průtahovost, a to hned v několika obdobích. Průtahy soud shledává v období od 7.8.2015 do 29.1.2016, tedy v trvání 5 měsíců, dále v období od 29.1.2016 do 10.2.2017, tedy po dobu více jak jednoho roku a dále v období od 22.2.2018 do 10.9.2018, tedy po téměř dalších 7 měsíců. V tomto období nebyly činěny žádné úkony ze strany soudního exekutora, které by jakýmkoliv způsobem směřovaly k vyřízení samotné exekuce. Soud proto uvádí, že celkově za 3 roky a 3 měsíce, tak jak byly žalobcem vymezeny, shledal existenci odpovědnostního titulu – nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení, a jako adekvátní formu zadostiučinění považuje formu finanční, neboť pouhé konstatování porušení práva se v dané věci nejeví, s ohledem na průtahy, které zabírají z předmětné délky řízení více jak polovinu, důvodným. Adekvátní částkou finančního zadostiučinění za celkovou délku řízení, která však není nikterak extrémní, stanovil v částce základní, tedy v částce 15 000 Kč za rok trvání daného řízení. Pokud jde o kritéria §31a OdpŠk, soud neshledal důvod pro navýšení ani ponížení základní částky, ke které došel ve výši 48 750 Kč ani z jednoho z výše uvedených kritérií.

26. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní části odškodění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3, písm. b) až e) Odpšk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 21.10.2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení, když zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za celé řízení (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 23.10.2012, sp. zn. 30 Cdo 1710/2012).

27. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (např. rozsudky z 12.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26.1.2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo z 13.7.2011 sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za první 2 roky a dále pak za každý další rok řízení.

28. Pokud jde o jednotlivá kritéria demonstrativně vyčtená v §31a OdpŠk, soud řízení shledal po skutkové i právní stránce, i pro stránce procesní zcela běžným, když bylo prokázáno, že byly prováděny úkony exekutora v rámci exekuční činnosti, tyto se potom, i pokud jde o jejich počet či obsah jeví běžnými. Z tohoto důvodu soud neponižoval, ani nepovyšoval základní částku finančního zadostiučinění, když žalobce ani k tomuto kritériu složitosti řízení ničeho netvrdil, ani neprokazoval.

29. Pokud jde o jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, soud uvádí, že z průběhu řízení se podává, že žalobce první úkon učinil na začátku řízení, a to 15.2.2007, 7 let pak zůstal nečinným, až další úkon učinil v roce 2014, když bylo rozhodováno následně o jeho návrhu na odklad exekuce a k zastavení 24.11.2014, a taktéž následným rozhodnutím z 24.12.2014, kdy došlo k částečnému zastavení exekuce, pokud jde o srážky z důchodů manželky, případně srážky z České spořitelny – penzijní společnosti a.s., pokud jde o finanční prostředky manželky povinného. Je tedy zřejmé, že žalobce se nikterak blíže na předmětné délce řízení nepodílel, učinil pouze úkony směřující k částečnému zastavení exekuce vůči manželce, resp. své osobě.

30. Pokud jde o kritérium postupu orgánu veřejné moci během řízení, soud uvádí, že ani z tohoto důvodu neseznal důvod pro navýšení či ponížení základní částky finančního zadostiučinění, když soud shledal důvod pro finanční formu zadostiučinění, která je již dostatečně zohledněna v rámci kritéria postupu orgánu veřejné moci a hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani navýšení či snížení hodnoty odškodnění.

31. Pokud jde o význam předmětu řízení pro poškozeného, ani tento soud neshledal významným. I přes skutečnost, že žalobce uváděl nejistotu ohledně výsledku řízení, taktéž obstavení účtů a srážky z důchodu, soud uvádí, že toto skutkové vymezení se krylo s nárokem na zaplacení jiného zadostiučinění, které kromě délky řízení a průtahů žádal. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva pak předmětný typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam řízení pro účastníky, když za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života. Předmětem řízení bylo řízení exekuční, ač žalobce v procesním postavení povinného byl zavázán k zaplacení významné majetkové hodnoty, byl pouze jedním z povinných, kteří takto měli plnit, a s ohledem pak na jeho příjmy plnění bylo vymoženo pouze v částce dílčí, výrazné zásahy soud zde neshledává. Navíc srážky z důchodu nebyly prováděny po dlouhou dobu a žalobce se o nich dozvěděl, jak sám ve své účastnické výpovědi potvrdil, až náhodou, když zjistil zablokování platební karty v roce 2014.

32. Soud proto závěrem uvádí, že jako adekvátní částku finančního zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích předmětného řízení za období od 21.7.2015 až 18.10.2018 (tak jak je žalobce vymezil) shledal částku 48 750 Kč.

33. Pokud jde o další nemajetkovou újmu, kterou žalobce žádal z nezákonného vedení exekuce v letech 2005 až 2018, a to ve výši 1 275 000 Kč, tuto částku soud neshledal důvodnou ani zčásti. Žalobce obecně uváděl období vedení celého exekučního řízení, když však je nutno dospět k závěru, že žalobce nebyl v exekuci aktivní, o vedení exekuce v podstatě nevěděl, ani se o ni nikterak nezajímal, jak sám v rámci své účastnické výpovědi potvrdil, začal se o ni zajímat až v posledních 5 až 6 letech, tedy v roce 2014, jak vyplývá ze spisového materiálu. Je pak zřejmé, že od roku 2005 do roku 2014, tedy po období, kdy žalobce nevěděl, že je proti němu exekuční řízení vedeno, o exekuci se nikterak nestaral, ničeho v ní nečinil a nevěděl tedy o jejím nezákonném vedení, nemohlo mít řízení dopad do jeho osobnostní sféry. K tomu mohlo dojít až v období následném, kdy žalobce nabyl vědomosti o vedení exekučního řízení, tedy až v letech 2014 až 2018. Žalobce uváděl ve shodě se skutkovými závěry uvedenými v písemných podáních uvalení generálního inhibitoria na svůj majetek, zabavení důchodového spoření, provádění srážek z důchodu v letech 2014 až 2018 a zablokování účtu jeho i své manželky. Uváděl, že v důsledku těchto omezení nebyl schopen si vybírat finanční prostředky a musel požádat o pomoc nevlastní dceru, která po dobu cca půl roku žalobci a jeho manželce finanční prostředky poskytla. Soud se ztotožňuje s námitkou žalované, že žalobce nedodržel obecnou zásadu prevence za účelem uplatňování či hájení vlastních práv, když takto je potom odpovědnost státu tam, kde poškozený využitím dostupných právních prostředků mohl odvrátit jemu hrozící újmu nebo škodu a neučinil tak, vyloučena. Je zřejmé, že žalobce se po dobu téměř 10 let od zahájení exekuce nikterak o exekuci nezajímal, nepodal návrh na její zastavení, ani žádné jiné návrhy, které by odvrátily vydání exekučních příkazů a jejich následky. Pokud pak žalobce poukazoval na uvalení generálního inhibitoria, resp. zástavního právo na nemovitostech, bylo provedeným dokazováním výpisem z katastru nemovitostí prokázáno, že žalobce byl pouze podílovým spoluvlastníkem 1/8 pozemku v Kardašově Řečiči (nikoliv tedy ½, jak žalobce ve své účastnické výpovědi tvrdil), šlo o louku, a pokud uváděl, že by případně pozemek mohl, resp. svůj podíl, prodat zájemci, který se o něj zajímal, tuto skutečnost nikterak neprokázal, a soud této výpovědi žalobce neuvěřil s ohledem na skutečnost, že i nadále předmětný pozemek vlastní, a žádné kroky k jeho prodeji, pokud jde o předmětný spoluvlastnický podíl neučinil. Nad rámec toho soud uvádí, že z předmětného výpisu z katastru nemovitostí týkajícího se spoluvlastnického podílu žalobce na shora uvedené nemovitosti, bylo prokázáno, že na nemovitosti ještě před zápisem zástavního práva vázlo dřívější zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, tedy případná realizace prodeje spoluvlastnického podílu žalobcem je sporná. Pokud jde o zablokování účtu žalobce, případně prováděné srážky z účtu, tyto byly prokázány ve výši shora uvedené (celkově ve výši 102 548 Kč, z toho částka 69 276 Kč žalobci vyplacena), když k jejich realizaci došlo v letech 2014 a 2018. Soud však ani provedeným dokazováním nemá za prokázána tvrzení žalobce, že by došlo k takovému výraznému zásahu do jeho osobnostních práv spočívajících v omezení s finančními prostředky disponovat, že by bylo namístě tuto skutečnost odrazit ve finančním plnění tvrzené nemajetkové újmy. Žalobce i když uváděl, že v rozhodné době srážek z důchodu jeho osobu i manželku musela po určité období (žalobce uváděl půl roku) finančně podporovat nevlastní dcera, tato svá tvrzení nikterak jinými důkazními prostředky neprokázal. Nad rámec toho soud uvádí, že důchod žalobce nebyl postižen ve vysoké výši, jak vyplývá z částek, které byly průběžně sráženy, nelze pak tedy dospět k závěru o razantnosti finančního omezení žalobce v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem dle § 13 OdpŠk. Vymožené finanční prostředky byly pak navíc žalobci částečně vyplaceny, částečně pak jsou žádány jako plnění v rámci náhrady škody.

34. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že jako důvodný seznal nárok na zaplacení částky 69 540 Kč s příslušenstvím, sestávající se z částky účelně vynaložených nákladů obhajoby ve výši 20 790 Kč za 3 úkony právní služby a částky 48 750 Kč s příslušenstvím, jakožto náhrady přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v délce exekučního řízení, když tento nárok pod výrokem I. včetně zákonných úroků z prodlení žádaných za dobu od uplynutí 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, tedy od 6.9.2019 do zaplacení, v zákonné výši, dle ustanovení §1970 občanského zákoníku přiznal žalobci k zaplacení.

35. Pod výrokem II. soud zamítal nárok, který svou výší přesahuje nárok žalobou přiznaný, s ohledem na důvodnou argumentaci uvedenou u jednotlivých dílčích nároků shora.

36. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení, když rozhodnutí o výši plnění, pokud jde o náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, záviselo na úvaze soudu dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., žalobce pak byl částečně úspěšný, co do nároku na zaplacení náhrady škody, neúspěšný pokud jde o nárok na náhradu škody spočívající v nevyplaceném vymoženém plnění a za nedůvodně žádanou výše obhajného, kterou vzal svým procesním návrhem částečně zpět. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel závěrem z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o.s.ř., když vycházel z kumulace nároků a aktuální judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1435/2005, která při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok či nároky na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace) je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a následujících advokátního tarifu. Soud proto vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. zvlášť u odpovědnostního titulu nemajetková újma (2x), a dále z jednotlivých základů nároků, pokud jde o újmy majetkové. Po odečtení úspěchu a neúspěchu soud dospěl k závěru o úspěšnosti žalovaného do 40 %. Žalovaný žádal o zaplacení náhrady nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jednotlivé hotové výdaje v paušální výši 300 Kč, a to za vyjádření k žalobě z 23.12.2019, účast na jednání soudu 6.10.2020, účast na jednání soudu dne 12.1.2021 a účast na jednání soudu dne 25.5.2021, tedy celkově za 4 úkony právní služby, při plném úspěchu by žalovanému náležela náhrada nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, po zohlednění procentuálního úspěchu pak ve výši 480 Kč.

37. Lhůta k plnění ve výroku I. byla stanovena ve lhůtě 15 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem, s ohledem na organizačně technické možnosti žalované plnit; ve výroku III. pak ve lhůtě 3 dnů, když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.