OSPH02 19 C 48/2020-85

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vítkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem: adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného: anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem: adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, ⟪LB:lb_007⟫ IČO, sídlem: Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z této částky od 13.4.2001 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. spisová značka. Žalobu odůvodnil tím, že se aktuálně nemůže domoci náhrady škody vyplývající z rozsudku Městského soudu v Brně ze 13.4.2011 vydaného pod shora uvedenou spisovou značkou, když v předmětném řízení vystupoval v procesním postavení poškozeného. Nesprávný úřední postup Městského soudu v Brně v namítaném řízení pak spatřoval v nezajištění vymožení částky, která byla odsouzené uložena k úhradě žalobci, a z toho dovozoval nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb. Částku 100 000 Kč následně specifikoval jako majetkovou újmu, když jde o částku, která byla v původním trestním řízení odsouzené uložena k zaplacení žalobci, avšak k jejímu zaplacení dosud nedošlo. Žalobce u žalované žádostí 30.9.2019 svůj nárok předběžně uplatnil, žalovaná stanoviskem z 30.1.2020 nároku nevyhověla ani zčásti, když vznesla námitku promlčení nároku.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila uplatnění nároku žalobcem u žalované 30.9.2019, jako nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. z titulu nesprávného úředního postupu Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná popsala průběh namítaného řízení, když řízení bylo skončeno rozhodnutím Městského soudu v Brně ze dne 13.4.2011 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, jímž byla uložena povinnost k náhradě škody odsouzené vůči žalobci. Žalobce se svého nároku následně bezúspěšně domáhá v rámci exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu Brno – město pod sp. zn. spisová značka a Exekutorského úřadu v obec pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku s odkazem na ustanovení § 32 odst. 1 odpovědnostního zákona, když žalobce vztahuje vznik škody k nesprávnému úřednímu postupu Městského soudu v Brně v předmětném řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka, které však bylo již pravomocně ukončeno ke dni 6.9.2011. Po pravomocném skončení řízení již dále nebyly a ani nemohly být činěny žádné úkony soudu, ve kterých by bylo možné spatřovat nesprávný úřední postup, a z tohoto důvodu proto s ohledem na uplatnění nároku na náhradu škody u žalované až dne 18.3.2020, je nárok promlčen. Žalovaná taktéž spatřovala nesprávným určení počátku běhu promlčení, když se může do prodlení dostat nejdříve po uplynutí 6 měsíců od podání žádosti u žalované.

3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku žalobcem u žalované podle zákona č. 82/98 Sb. dne 30.9.2019, jako nároku na náhradu škody ve výši 100 000 Kč vzniklé tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka a dále bylo učiněno nesporným nevyhovění nároku žalovanou stanoviskem z 30.1.2020.

4. Mezi účastníky zůstala sporná oprávněnost vznesené námitky promlčení ze strany žalované, oprávněnost nároku na zákonné příslušenství žádané žalobcem od 13.4.2001 a splnění předpokladů pro finanční plnění náhrady škody dle zákona č. 82/98 Sb.

5. Z podstatného obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. spisová značka má soud za prokázáno, že konečné rozhodnutí ve věci bylo vydáno a nabylo právní moci a vykonatelnosti dne 6.9.2011. Z usnesení Exekutorského úřadu Brno – město č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí má soud za prokázáno, že je u Exekutorského úřadu Brno – územní celek. jméno příjmení, soudním exekutorem, vedeno exekuční řízení proti povinné, které dosud skončeno není.

6. S ohledem na argumentaci shora uvedenou proto soud zamítal další návrhy na doplnění dokazování uvedené v podání žalobce, a to jednotlivými příjmovými pokladními doklady a stvrzenkami, dále pak platebními doklady SIPO, dopisem stát. instituce z 21.7.1997 a kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi manžely příjmení a jméno příjmení, neboť z těchto listin soud neshledává žádné relevantní skutečnosti pro posouzení nároku jako takového.

7. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady číslo 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 citovaného zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle odst. 2 nejpozději se nárok promlčí za 10 let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda, to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

11. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 a § 32 odst. 1 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zaplacení majetkové újmy ve výši 100 000 Kč, která mu měla vzniknout tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp, zn. spisová značka, který měl dle žalobce spočívat v nezajištění vymožení částky, která byla odsouzené v předmětném trestním řízení uložena k úhradě žalobci. To vše za situace, kdy žalobce v původním trestním řízení vystupoval v procesním postavení poškozeného. Soud má za zjištěno z trestního spisu Městského soudu v Brně sp, zn. spisová značka, že řízení bylo ukončeno právní mocí posledního rozhodnutí 6.9.2011. Mezi účastníky bylo učiněno dále nesporným, že žalobce předběžně u žalované ve smyslu § 14, 15 OdpŠk řádně svůj nárok předběžně uplatnil, a to dne 30.9.2019, jeho nároku stanoviskem z 30.1.2020 vyhověno nebylo.

12. V prvé řadě se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované, která poukazem na ustanovení § 32 odst. 1 OdpŠk vznesla námitku promlčení nároku žalobce, když žalobce i přes upřesnění žádané žalovanou, následně v rámci výzvy taktéž soudem dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., odkázal na odpovědnostní titul, a to nesprávný úřední postup Městského soudu v Brně, který již shora popisoval. Za situace, kdy žalobce dovozoval vznik škody v příčinné souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem Městského soudu v Brně, soud uvádí, že tento v řízení činil úkony do dne 6.9.2011, ode dne následujícího následně počala běžet žalobci tříletá promlčecí doba k případnému uplatnění nároku žalobce u žalované. Tato pak marně uplynula dne 7.9.2014, a z toho důvodu soud námitku promlčení vznesenou žalovanou shledává důvodnou.

13. Nad rámec shora uvedeného pak soud uvádí, že v řízení neshledal ani tvrzený odpovědnostní titul dle § 13 OdpŠk. Jak vyplývá již ze samotného paragrafového znění, nesprávný úřední postup je porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, případně jiný nesprávný úřední postup státu či státního orgánu. Nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí jsou dva pojmy, které vymezují příčinu vzniku újmy výkonem veřejné moci. Jde o samostatné skutkové podstaty odpovědnosti státu za takovou újmu, z čehož plyne zásada, že co je nezákonným rozhodnutím, nemůže být nesprávným úředním postupem a naopak. V případě, kdy úřední postup nalezne svůj odraz ve výroku rozhodnutí, nebude stát za způsobenou újmu odpovídat z titulu nesprávného úředního postupu, ale výlučně z titulu nezákonného rozhodnutí. Vyústil-li nesprávný úřední postup ve vydání rozhodnutí, může být důvodem pro uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/98 Sb. jen toto rozhodnutí (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3199/2019). Jedinou výjimkou z výše uvedeného pravidla (odrazu úředního postupu v rozhodnutí) představuje § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk. Podle tohoto ustanovení je nesprávným úředním postupem porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené. Porušení této povinnosti je proto nesprávným úředním postupem vždy; na porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené se z tohoto důvodu výše uvedená judikatura nepoužije (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3099/2013).

14. Ze shora uvedeného vylíčení skutkových tvrzení, ze kterých žalobce dovozoval existenci nesprávného úředního postupu, pak vyplývá, že žalobce tento definoval, jakožto znemožnění vymoci částku, která byla odsouzené uložena pravomocným rozhodnutím soudu v trestním řízení jeho osobě, tedy osobě poškozeného. Soud uvádí, že v předmětném nespatřuje ani nesprávný úřední postup soudu, neboť soud neodpovídá za vymožitelnost následné pohledávky, která byla pravomocně v řízení přiznána, ve věci pak nebylo ani vydáno rozhodnutí, které by bylo následně pro nezákonnost zrušeno či změněno. Soud proto uvádí, že žalobce pouze brojí proti následnému vedení řízení a nemožnosti vymoci pohledávku, které však nikterak nemá odraz v řízení trestním, které jakožto odpovědnostní titul označil. Za výsledky vymožení pohledávky na základě pravomocného rozhodnutí pak soud nikterak neodpovídá.

15. Ze všech shora uvedených důvodů, především s ohledem na řádně vznesenou námitku promlčení nároku ze strany žalované, proto soud žalobu pod výrokem I. v plném rozsahu zamítal, když se již nad rámec shora uvedeného nezabýval argumentací žalované ohledně nemožnosti žádat zákonné příslušenství z jistiny ode dne předcházejícího uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku žalobce u žalované, neboť nárok důvodným není, ani co do základu.

16. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a náleží jí náhrada nákladů řízení, které vynaložila proti neúspěšnému žalobci. Náhrada nákladů řízení vychází z ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a sestává se z jednotlivých úkonů nezastoupeného účastníka, a to za vyjádření žalované k žalobě ze dne 9.2.2021, tedy ve výši 300 Kč.

17. Lhůta k plnění ve výroku II. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve třech vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem, či nařízení exekuce.