OSPH02 25 C 135/2019-171

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 245 006 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 245 006 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 6. 6. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 245 006 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že částku musela žalobkyně vynaložit za zdravotní péči poskytnutou jméno příjmení, datum narození, pojištěnci žalobkyně. jméno příjmení podstoupil mimo jiné operaci mozku a byla mu poskytnuta související intenzivní péče s hospitalizací ve anonymizováno nemocnici část obce. Dne 18. 6. 2017 v 11:01 došlo totiž na silnici anonymizováno na křižovatce se silnicí spisová značka k dopravní nehodě osobního vozidla tovární značky Toyota Avensis, registrační značka, jehož řidičem byl jméno příjmení, datum narození, pojištěnec žalované. jméno příjmení řídil vozidlo Toyota po silnici anonymizováno ze směru jízdy od obce Dubá směrem na obec, kdy na křižovatce se silnicí spisová značka začal odbočovat vlevo směrem na obec Osinalice, přičemž došlo ke zkřížení jízdní dráhy motocyklu Jawa s řidičem příjmení, který vozidlo Toyota právě předjížděl. Po tomto střetu řidič příjmení přepadl přes zadní část vozidla Toyota na komunikaci, přičemž došlo k poranění jeho hlavy (masivnímu krvácení do mozku), načež byl z místa transportován leteckou záchrannou službou do Fakultní nemocnice část obce, kde proběhla výše zmíněná operace mozku, avšak dne 20. 6. 2017 v 15:55 hodin zemřel. Jelikož vznikla újma na zdraví řidiči příjmení protiprávním jednáním řidiče příjmení, které spočívalo v nesledování provozu za vozidlem, když při odbočování vlevo porušil povinnost sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, dbát zvýšené opatrnosti a zákaz ohrozit řidiče jedoucí za sebou (§ 21 odst. 1, § 5 odst. 1 písm. b) a § 4 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované náhradu vynaložených nákladů za poskytnutou zdravotní péči.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává. Sporným učiní základ nároku a výši plnění. Žalovaná odmítá, že by došlo k protiprávnímu jednání ze strany řidiče příjmení. Jak vyplývá ze znaleckého posudku znalce příjmení jméno příjmení, řidič příjmení mohl kolizi zabránit, pokud by se nepohyboval v protisměrné části komunikace a v daném místě nepředjížděl vozidlo, resp. pokud by se pohyboval v pravé části komunikace a reagoval by zpomalováním na zpomalování vozidla. V době, kdy řidič příjmení zapínal směrové světlo a kontroloval situaci za sebou, se motocykl Jawa ještě pohyboval v pravé části komunikace. Lze tedy konstatovat, že řidič příjmení nemohl střetu s motocyklem zabránit. Znalec se v souvislosti se smrtelným zraněním řidiče příjmení vyjádřil také k helmě, přičemž konstatoval, že dle fotodokumentace měl řidič příjmení na hlavě helmu používanou v 50. – 60. letech minulého století, která již nesplňuje současné bezpečnostní standardy. I s ohledem na závěry znaleckého posudku bylo trestní řízení vedené proti řidiči příjmení pro podezření z přečinu usmrcení z nedbalosti odloženo. Nelze proto než dovodit, že ze strany řidiče příjmení nedošlo k žádnému, ani sebemenšímu pochybení či zanedbání jakékoliv povinnosti. Proto ani žalobkyni nemohl vzniknout nárok vůči žalované na náhradu nákladů poskytnuté zdravotní péče.

3. Ze spisu Policie ČR sp. zn. KRPS číslo, soud zjistil následující skutečnosti: Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor obec, oddělení obecné kriminality, čj. KRPS číslo, ze dne 18. 12. 2017 bylo odloženo trestní stíhání jméno příjmení, datum narození, pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, kterého se měl dopustit tím, že dne 18. 6. 2017 v 11:01 hodin došlo na silnici anonymizováno, na křižovatce se silnicí spisová značka, odbočka na obec Osinalice, k dopravní nehodě osobního vozidla tovární značky Toyota Avensis, registrační značka, jehož řidičem byl jméno příjmení a motocyklu tovární značky Jawa 250, registrační značka anonymizována dvě slova, jehož řidičem byl vlastník jméno příjmení, datum narození a dle vypracovaného znaleckého posudku číslo z oboru doprava, odvětví doprava, silniční a městská, došlo k dopravní nehodě tím způsobem, že řidič příjmení řídil vozidlo Toyota Avensis po silnici anonymizováno ze směru jízdy od obce Dubá směrem na obec, kdy na křižovatce se silnicí spisová značka začal odbočovat vlevo směrem na obec Osinalice, přičemž došlo ke zkřížení jízdní dráhy motocyklu Jawa s řidičem příjmení pohybujícím se 17-18 metrů za odbočujícím vozidlem v blízkosti středové čáry a v době cca 1,1 sekund před střetem začalo vozidlo najíždět do protisměrné části komunikace, kdy v této části se již motocykl pohyboval v protisměrné části komunikace a byl cca 13 metrů za vozidlem a během celého tohoto manévru je vozidlo zpomalováno až na rychlost střetovou, kde na hranici se silnicí č. spisová značka došlo ke střetu přední části motocyklu Jawa do levého zadního boku vozidla Toyota Avensis a po tomto střetu řidič motocyklu příjmení přepadl přes zadní část zmiňovaného vozidla na komunikaci, přičemž došlo k poranění hlavy (masivnímu krvácení do mozku) řidiče příjmení, který byl z místa transportován leteckou záchranou službou do anonymizováno nemocnice část obce, kde se podrobil operaci mozku, avšak dne 20. 6. 2017 v 15:55 hodin došlo k úmrtí jméno příjmení, neboť bezprostřední příčinou smrti byl dle zpracovaného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, výrazný poúrazový otok mozku při zlomeninách klenby a spodiny lební, krvácení do dutiny lební a rozsáhlém pohmoždění čelních a spánkových laloků mozku. Ze závěrů výše uvedeného vypracovaného znaleckého posudku v oboru doprava, odvětví doprava silniční a městská bylo zjištěno, že kolizi mohl zabránit pouze řidič motocyklu, pokud by se nepohyboval v protisměrné části komunikace a v daném místě by nepředjížděl vozidlo Toyota, pohyboval se v pravé části komunikace a reagoval by zpomalováním a zpomalením vozidla Toyota, proto ve výše popsaném skutku nejde o podezření ze spáchání přečinu, není na místě věc vyřídit jinak.

4. Ke způsobené dopravní nehodě byl oddělením služby kriminální policie vyšetřením Policie ČR obec přibrán Ing. jméno příjmení, znalec z oboru doprava, odvětví doprava silniční, technické posudky o příčinách silničních nehod, který zpracoval pod číslo společně s animací nehodového děje a fotodokumentací na CD nosiči znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že v době cca 1 sekundu před počátkem odbočování vozidla značky Toyota Avensis se toto pohybovalo rychlostí cca 50 km/hod a bylo asi 42-43 metrů před výchozím bodem měření. Motocykl byl v té době cca 30 metrů za vozidlem Toyota. Do střetu zbývalo 2,6 sekund. V této době řidič s největší pravděpodobností kontroluje situaci za sebou a na vozidle dle popisu měl být zapnutý levý ukazatel směru jízdy. V době cca 1,6 sekund před střetem, začíná vozidlo Toyota odbočovat doleva. V této době se motocykl pravděpodobně pohybuje u středové čáry a je cca 17-18 metrů za vozidlem. V době cca 1,1 sekundy před střetem začíná vozidlo najíždět do protisměrné části komunikace. V této době se již motocykl pohybuje v protisměrné části komunikace a je cca 13 metrů za vozidlem. Během celého tohoto manévru je vozidlo zpomalováno, až na rychlost střetovou. Na položenou otázku znalci o možnosti zabránění nebo předejití nehodovému ději bylo zjištěno, že řidič motocyklu mohl kolizi zabránit, pokud by se nepohyboval v protisměrné části komunikace a v daném místě by nepředjížděl vozidlo Toyota. Pokud by se pohyboval v pravé části komunikace a reagoval by zpomalováním na zpomalování vozidla, pak by jednoznačně kolizi zabránil, kdežto řidič vozidla Toyota v době, kdy s největší pravděpodobností zapínal směrové světlo a kontroloval situaci za sebou, se motocykl ještě pohyboval v pravé části komunikace. Od tohoto okamžiku již řidič vozidla sleduje situaci v protisměru a v místě, kam odbočuje. Lze tedy konstatovat, že řidič vozidla nemohl střetu s motocyklem zabránit. Dne 13. 12. 2017 byl v celé věci vyslechnut soudní znalec z oboru doprava, odvětví doprava silniční a technické posudky o příčinách silničních nehod Ing. jméno příjmení, který uvedl, že výslech osob jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení nepřinesly žádné nové skutečnosti, které by mohly měnit závěry již vypracovaného znaleckého posudku. Na dotaz vyšetřovatele, zdali by došlo k popisovaným zraněním řidiče motocyklu při použití jiné přilby, např. integrální, znalec uvedl, že zranění nemůže posoudit a že se policejní orgán musí s touto otázkou obrátit na znalce z oboru soudního lékařství, ale dle jeho dlouhodobé zkušenosti s posuzováním obdobných dopravních nehod, se mu jeví jako pravděpodobné, že během nehodového děje došlo k uvolnění přilby z hlavy řidiče motocyklu, mohlo dojít k nárazu hlavy na zem již bez přilby. Toto by se při správném použití integrální helmy nestalo. Podle fotodokumentace měl řidič motocyklu na hlavě helmu používanou v 50., 60. letech minulého století, která již nesplňuje bezpečnostní požadavky současné doby, kdy používání této přilby není zakázáno.

5. Podle závěru policie se řidič motocyklu pohyboval v protisměrné části vozovky opatřenou plnou dělicí čárou, nereagoval na zpomalování před ním jedoucího vozidla, jehož řidič při svém odbočovacím manévru postupně své vozidlo zpomaloval, přičemž řidič vozidla v dostatečné vzdálenosti zapnul směrové světlo a nemohl střetu zabránit. Dále řidič motocyklu sice měl na hlavě helmu, která není zakázaná dopravními předpisy, avšak nesplňuje současné bezpečnostní požadavky.

6. Ze znaleckého posudku ze dne 1. 9. 2020, číslo výslechu na jednání dne 13. 5. 2021 znalce celé jméno znalce soud zjistil následující průběh dopravní nehody tak, že v čase, kdy řidič vozidla (příjmení) začal zpomalovat před odbočením, tedy v čase cca 3,0 sekundy před střetem, jel řidič motocyklu (příjmení) v pravém jízdním pruhu. V daném čase jelo vozidlo Toyota rychlostí cca 60 – 64 km/h a motocykl byl za vozidlem cca 30 m a jel rychlostí přibližně 72 – 77 km/h. Řidič vozidla začal zpomalovat. V čase cca 2,0 s. před střetem bylo vozidlo asi 20 m a motocykl 40 m před místem střetu. Rychlost vozidla byla přibližně 50 km/h a motocyklista začal na změnu pohybu vozidla reagovat, když vybočoval vlevo k levému okraji komunikace. V čase 1,1 s. vozidlo i motocykl začaly vjíždět do levého jízdního pruhu. Vozidlo bylo cca 10 m a motocykl asi 22 m před střetem. V tomto čase jelo vozidlo rychlostí přibližně 38 km/h a dále zpomalovalo. V daném čase a místě řidič vozidla neviděl ve zpětných zrcátkách motocyklistu a započal odbočovací manévr. Následně došlo ke střetu při rychlosti vozidla asi 28 až 30 km/h a rychlosti motocyklu asi 64 až 68 km/h. Motocykl s motocyklistou spadl na komunikaci a sunuli se do místa označeného v podkladech spisu. Vozidlo pak zastavilo na vedlejší komunikaci. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že příčinou vzniku nehodového děje byla chybná technika jízdy a chybné užití komunikace řidičem motocyklu, který chybně vyhodnotil pohyb vozidla na komunikaci a reagoval opožděně nebo chybně (znalec nemohl vyhodnotit). Motocyklista odbočující vozidlo měl a také mohl objet vpravo, mohl také před místem střetu bezpečně zastavit. Navíc prováděl předjíždějící manévr v místě, kdy toto nebylo technickým uspořádáním komunikace povoleno. Řidič vozidla nemohl za dané situace střetu zabránit. Pokud sledoval vnitřní a levé vnější zpětné zrcátko v čase cca 0,9 – 1, 4 s. před střetem, pak motocykl nebyl v zorném poli zrcátek a nemohl tedy motocyklistu uvidět. Současně nemohl předpokládat pohyb motocyklisty v levém jízdním pruhu. Motocyklista mohl střetu zabránit, a to bržděním nebo objetím vozidla vpravo, a to i z levého jízdního pruhu. Měl tedy dostatek časového i dráhového prostoru pro zabránění střetu, kterému mohl předejít zejména správnou technickou jízdou a správným užitím komunikace.

7. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení jméno příjmení ze dne 21. 11. 2017 soud zjistil, že řidič příjmení před tím, než začal odbočovat, podřadil z třetího na druhý rychlostní stupeň a zkontroloval levé vnější a vnitřní zpětné zrcátko svého vozidla – vozidla Toyota.

8. Důkazy vyúčtováním zdravotní péče k náhradě za léčení, rozpisem plateb k náhradě za léčení a výzvou k plnění soud pro jejich nadbytečnost neprovedl.

9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odstavce 4 téhož ustanovení má pojištěný dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst. 3.

10. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ ZVZP“), má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

11. Při právním posouzení věci vycházel soud především ze skutkových zjištění vyplývající ze znaleckého posudku číslo. Soud se zabýval zejména otázkou, zda došlo k zaviněnému protiprávnímu jednání řidiče příjmení, neboť toto je podmínkou uplatnění § 55 odst. 1 ZVZP.

12. Protiprávním jednáním se rozumí každé jednání, které je v rozporu českým právním řádem. Žalobkyně tvrdila, že se řidič příjmení dopustil protiprávního jednání tím, že nesledoval provoz za svým vozidlem, že nedbal zvýšené opatrnosti a že ohrozil řidiče jedoucího za sebou, čímž porušil povinnosti stanovené § 21 odst. 1, § 5 odst. 1 písm. b) a § 4 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Tato svá tvrzení žalobkyně ničím nedoložila. Nad to z usnesení Policie ČR ze dne 18. 12. 2017, sp. zn. KRPS číslo, vyplývá, že byl případ odložen, nikoliv postoupen příslušným orgánům k projednání ve správním řízení jako přestupek. To, že řidič příjmení žádnou povinnost mu uloženou zákonem o provozu na pozemních komunikacích neporušil, vyplývá též ze skutkového děje, který je popsaný ve znaleckém posudku.

13. Zaviněním se rozumí buďto úmyslné nebo nedbalostní jednání. Znalec ve znaleckém posudku uvádí, že příčinou dopravní nehody byla chybná technika jízdy a chybné užití komunikace řidičem příjmení, který chybně vyhodnotil pohyb vozidla Toyota na komunikaci, přičemž měl a mohl objet toto vozidlo vpravo, či mohl včas před místem střetu svůj motocykl bezpečně zastavit. Z toho tedy vyplývá, že dopravní nehodu zavinil zejména řidič příjmení, když svým nedbalostním jednáním nezvládl zareagovat na vzniklou situaci na pozemní komunikaci při odbočování vozidla Toyoty ze silnice anonymizováno na silnici spisová značka. Vyvstává však otázka, zda se řidič příjmení alespoň částečně na zavinění dopravní nehody nepodílel. V úředním záznamu řidič příjmení uvádí, že než začal odbočovat, zkontroloval levé vnější a vnitřní zpětné zrcátko svého auta. Tuto skutečnost žalobkyně žádným ze svých tvrzení nerozporovala, a proto ji vzal soud za prokázanou. Ze znaleckého posudku vyplývá, že v čase 0,9 – 1,4 s. před střetem nemohl řidič příjmení motocykl řidiče příjmení vidět. Pokud měl řidič příjmení motocykl řidiče příjmení v mrtvém úhlu v okamžiku, kdy kontroloval zpětná zrcátka a z toho důvodu jej při odbočování nemohl vidět, nelze než dovodit, že se řidič příjmení nijak na zavinění dopravní nehody nepodílel, když splnil všechny své povinnosti, včetně té prevenční. Je tedy touto skutečností zcela exkulpován.

14. Na závěr soud konstatuje, že pokud žalobkyně sporovala skutečnost, že řidič příjmení nepoužil směrového světla, tuto skutečnost uvedla až při druhém jednání ve věci, tedy poté, co byla řádně poučena o koncentraci řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. do skončení prvního jednání ve věci Soud proto k tomuto tvrzení, které nezpochybňuje věrohodnost jakéhokoliv provedeného důkazu v tomto řízení, v souladu s § 118b odst. 1 o.s.ř. nepřihlížel.

15. Na základě výše uvedeného tedy soud uzavírá, že žalobkyni nevznikl nárok na náhradu nákladů za poskytnutou zdravotní péči řidiči příjmení v souvislosti s dopravní nehodou, ke které došlo dne 18. 6. 2017 v 11:01 na silnici anonymizováno na křižovatce se silnicí spisová značka, podle § 55 odst. 1 ZVZP, neboť nebylo prokázáno, že by se pojištěnec žalované, řidič příjmení, v rámci této dopravní nehody dopustil zaviněného protiprávního jednání.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč Tyto náklady sestávají podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. z paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon (tím v tomto řízení bylo vyjádření k žalobě a 2 x účast na jednání před soudem dne 21. 8. 2019 a 13. 5. 2021).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.