OSPH02 26 C 55/2017-301

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Šárkou Henzlovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce, Slovenská republika ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 98 667 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 6. 3. 2017 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 1 333 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 225 Kč k rukám jeho právního zástupce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 7. 3. 2017 domáhal náhrady nemajetkové újmy, a to z důvodu dlouhotrvajícího řízení u Policie ČR. Pod sp. zn. KRPA číslo, kdy žalobce podal dne 31. 1. 2011 trestní oznámení k Městskému státnímu zastupitelství v obec. Do dnešního dne nebylo ve věci pravomocně rozhodnuto, tzn. pravomocně věc odložena nebo zahájeno trestní stíhání. Žalobci jako poškozenému ve věci vznikla nemajetková újma tím, že policie věc nevyřešila do dnešního dne, a to ani poté, kdy se žalobce spolu s dalšími poškozenými obrátil na název soudu, který svým rozhodnutím II. ÚS 3626/13 zrušil rozhodnutí Policie ČR a Obvodního státního zastupitelství, kterým byla věc odložena a uvedl, že v řízení dochází k průtahům.

2. V dané věci bylo již vydáno pravomocné rozhodnutí na základě kterého žalovaná vyplatila částku 67 375 Kč. Dalším nárokem, který již je pravomocně skončen, bylo zadostiučinění za vydání nezákonného rozhodnutí ve výši 250 000 Kč. Ohledně tohoto rozhodnutí bylo již pravomocně rozhodnuto, věc byla zamítnuta. K dovolání žalobce rozhodl název soudu anonymizováno 9. 2. 2021 odmítl dovolání žalované a rozsudek zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve výroku III., v němž byla zamítnuta žaloba co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím a výrok IV. o náhradě nákladů řízení vrátil zpět s tím, aby zdejší soud o věci znovu jednal.

3. Soud doplnil dokazování o další průběh řízení a z trestního spisu zjistil tyto skutečnosti:

Soud má prokázáno z oznámení ze dne 31. 1. 2011, že žalobce podal k Policii ČR, OŘ obec I toto oznámení, kde uvedl, že podezřelí jsou jméno příjmení a titul. jméno příjmení. Připojil se také s nárokem na náhradu škody. Ve svém oznámení uvedl, že se domnívá, že se stal spolu s ostatními obětí organizované skupiny, která anonymizováno 31 slov.

Soud má dále prokázáno ze spisu Policie ČR, Obvodního ředitelství obec I, Služby kriminální policie a vyšetřování, číslo jednací, že: ⟪LB:lb_001⟫ - Žalobce jako poškozený požádal, aby ho policejní orgán prostřednictvím uvedeného zmocněnce do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozuměl o učiněných opatřeních s tím, že rovněž navrhl spojení věci, kdy byla prověřována stejná činnost podezřelých osob na základě jiných oznamovatelů. ⟪LB:lb_002⟫ - Z obsahu spisu pak bylo zjištěno, že ve věci docházelo k prověřování trestních oznámení, byla podávána vysvětlení i ostatních poškozených (a to i formou dožádání do zahraničí), osoby, na něž bylo podáno trestní oznámení, policejní orgán prováděl zajištění dokladů ke společnosti právnická osoba a dalších firem, prováděl šetření a zajišťování listin ve věci činnosti podezřelých osob a firem s nimi spojených, byla prováděna šetření přes Interpol do zahraničí. ⟪LB:lb_003⟫ - Dne datum rozhodnutí byly pod číslo jednací zahájeny úkony trestní řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, jehož se měli dopustit titul. jméno příjmení a jméno příjmení. ⟪LB:lb_004⟫ - Podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, bylo úředním záznamem ze dne 29. 1. 2013 vyloučeno z prověřování trestní věci podezřelých příjmení a příjmení vedeného pod č. j.: ORI číslo k samostatnému prověřování s tím, že věc byla vedena pod číslo jednací. ⟪LB:lb_005⟫ - Usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie obec I, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí číslo jednací byla odložena věc žalobce – podezření ze spáchaného trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, jehož se měly dopustit podezřelé osoby. Věc byla odložena z důvodu, že se nejednalo o trestný čin a věc nebylo možno vyřídit jinak. Věc byla odložena z toho důvodu, že policejnímu orgánu se nepodařilo všemi provedenými úkony trestního řízení podvodný úmysl podezřelých osob od počátku jejich jednání, tj. od okamžiku uzavření smluvního vztahu s osobami, jež následně vykonávaly práce v lesích, prokázat, neboť jak vyplývá z výpovědi některých osob, které práci v lesích prováděly, tak těmto byly vypláceny finanční prostředky v různých částkách a nelze mít za prokázané, že s těmito osobami byly uzavřeny smluvní vztahy s již úmyslem těmto osobám následně neuhradit žádnou odměnu za jimi vykonanou práci. ⟪LB:lb_006⟫ - Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí sp. zn. číslo jednací byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost poškozených (jejichž počet byl 66) zastoupených právními zástupci, tedy i stížnost žalobce ohledně odložení věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchané formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, když státní zástupkyně dospěla k závěru, že v posuzované trestní věci nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, a to ani souhrnně, ani pokud jde o jednotlivé dílčí útoky a rozhodnutí policejního orgánu je správné. ⟪LB:lb_007⟫ - O ústavní stížnosti žalobce a jiných osob do shora uvedených rozhodnutí Policie ČR a OSZ pro část Prahy rozhodnuto nálezem název soudu ze dne 16. 12. 2015, vydaným pod sp. zn. II ÚS 3626/13, kdy bylo rozhodnuto, že usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie obec a číslo, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí číslo jednací a usnesením Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo porušeno základní právo stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv podle článku 8 odst. 1, článku 9 a článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 4 odst. 1 a 2 a článku 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a shora uvedená usnesení pak byla zrušena. název soudu ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že věc šetření trestních oznámení byla neorganicky roztříštěna mezi několik policejních orgánů, prověřování věci i v důsledku nekoncepčního přístupu orgánů činných v trestním řízení trpělo značnými průtahy, jimž neodpovídala dosavadní míra objasněnosti věci. Nález Ústavního soudu byl žalobci doručen dne 11. 1. 2016. ⟪LB:lb_008⟫ - Vrchní státní zastupitelství pak dne 8. 4. 2016 rozhodlo, že dozorujícím orgánem v přípravném řízení je státní zástupce OSZ pro část Prahy strany Policie ČR byla na Policejní prezidium ČR dána žádost o provedení prověrky na Slovensko, do Rumunska a Vietnamu ze dne 27. 10. 2016, nyní se zjišťují místa pobytu některých poškozených osob. ⟪LB:lb_009⟫ - Dále se ve věci téměř nic nekonalo, až 27. 6. 2018 Policie ČR vyrozuměla žalobce o postoupení věci dle věcné příslušnosti, neboť byla dovozena věcná příslušnost na základě podezření ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle ustanovení § 232a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. ⟪LB:lb_010⟫ - Úřední záznam ze dne 2. 9. 2019 a 2. 10. 2019, žádost o sdělení informací ze dne 29. 7. 2019.

Celkem řízení trvá 10 let a 2 měsíce.

4. Dle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

5. Dle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

6. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

7. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

8. Dle ust. § 13 odst. 1 citovaného zákona je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkon nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

9. Dle ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

10. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo podle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k:

a) celkové délce řízení,

b) složitosti řízení,

c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,

d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a

e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

(ustanovení § 31a odst. 3 zákona).

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru:

Žalobce svým podáním učiněným prostřednictvím zvoleného advokáta ze dne 31. 1. 2011 Policii ČR, Obvodnímu ředitelství policie obec I, Služby kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení hospodářské kriminality k číslo jednací oznámil skutečnosti, že byl spáchán trestný čin, kdy se připojil k trestním oznámením, které byly podány v měsících září až prosinec roku 2010 jinými osobami. Trestní oznámení žalobce bylo usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie obec I, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, odloženo. Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí sp. zn. číslo jednací byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost oznamovatelů mimo jiné i žalobce ohledně odložení věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestného zákona spáchané formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona. V řízení bylo prokázáno, že toto rozhodnutí policejního orgánu, jakož i rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo zrušeno nálezem název soudu ze dne 16. 12. 2015, vydaným pod sp. zn. II ÚS 3626/13. Usnesení Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie obec I, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, jakož i rozhodnutí Obvodního státního zastupitelství pro část Prahy dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací jsou nezákonnými rozhodnutími ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. za situace, kdy tato rozhodnutí byla zrušena nálezem Ústavního soudu.

Od r. 2018 se změnilo ve spise pouze to, že byl vydán úřední záznam 2. 9. a 2. 10. 2019, jinak ve věci nedošlo k dalšímu posunu.

12. První krok při stanovení zadostiučinění nemajetkové újmy v penězích spočívá v určení tzv. základní částky, která vychází z celkové délky nepřiměřeně dlouhotrvajícího řízení (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 10. 2010 sp. zn. 30 Cdo 4761/2009, ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009).

13. Poté, kdy soud dospěl k závěru, že řízení je nepřiměřeně dlouhé, trvající od ledna roku 2011 doposud (13. 4. 2021), tj. 10 let a 2 měsíce, dospěl k závěru, že je na místě odškodnit žalobce za celé řízení a opět přehodnotit celou délku řízení a nemajetkovou újmu přiznat v souvislosti s dalším postupem Policie ČR.

14. Při posouzení kritéria složitosti (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona) je třeba vzít v úvahu zejména složitost skutkovou (rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost určitých důkazních prostředků, to je výslechy mnoha svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod.), složitost právního posouzení z hlediska aplikační a interpretační (závisející zejména na četnosti obdobných řízení s obdobnými skutkovými okolnostmi či existující judikatury a její ustálenosti, povinnosti položit předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru či předběžném vyšetření ústavnosti aplikovaného právního předpisu atd.) a též složitosti procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky těchto opravných prostředků apod.). Byla-li věc posuzována na více stupních soudní soustavy, pak přirozeně narůstá délka řízení, což se musí projevit v odpovídajícím snížení základní částky.

15. Soud dospěl k závěru, že je namístě snížit základní částku o 40 % z důvodu složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) zákona), a to po stránce skutkové i procesní, neboť v průběhu posuzovaného řízení bylo třeba provést rozsáhlejší dokazování, když oznamovatelů, respektive poškozených bylo více než 100, vesměs to byli cizinci žijící v cizině, tedy bylo třeba provádět jejich výslechy i dožádanými soudy, do věci byl zapojen Interpol, prováděly se překlady listin, bylo rozhodováno o opravných prostředcích apod.. Toto vše přispělo k déletrvajícímu řízení.

16. Žalobci nelze nic vytknout nic v jeho chování, avšak je třeba podotknout, že aktivita v trestním řízení je především na orgánech činných v trestním řízení nikoli na poškozených nebo obviněných, zde se aktivita poškozených neočekává.

17. Z hlediska kritéria spočívajícího v postupu orgánu veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) zákona) je třeba zhodnotit činnost orgánu, u nějž k průtahům došlo, tedy zejména to, zda a jakým způsobem reagoval na vzniklé procesní situace a na popsané počínání účastníka, a zda bez ohledu na ostatní okolnosti měly průtahy řízení původ v jeho postupu. Je třeba pak zkoumat, zda řízení probíhalo plynule bez delších období nečinnosti mezi jednotlivými úkony soudu či jiných státních orgánů.

18. Soud shledal, že byly v postupu orgánu činných v trestním řízení, a to především policie v posuzovaném řízení nedostatky, policie nekonala plynule, a to především po vydání rozhodnutí název soudu, kdy by soud očekával, že nastane větší aktivita ze strany orgánů činných v trestním řízení, což se nestalo. Soud z tohoto důvodu zvyšuje základní částku o 20%.

19. Význam posuzovaného řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) zákona) hodnotí zdejší soud jako zvýšený. Žalobce se cítí být obětí trestního činu a tím, že se přihlásil do řízení jako poškozený, došlo ke zvýšení významu, neboť částka, kterou požaduje jako náhradu škody je odměna za práci, tedy jde o pracovní věc. Trestní věc se přímo netýká žalobce, je ten je zainteresován na průběhu tohoto řízení svým požadavkem na náhradu škody a také tím, že se cítí jako oběť trestného činu. Z tohoto důvodu je soud toho názoru, že je třeba zvýšit základní částku o 20 %.

20. Soud uzavírá, že s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, je spravedlivé snížení základní částky o 40 % a současně zvýšení o 40%, tedy základní částka zůstává nezměněna a za rok, po které probíhá dosud neskončené řízení, soud považuje částku 17 000 Kč jako spravedlivou s ohledem na řízení, která překročila 10letou hranici. Základní částka pak byla soudem stanovena s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce. Celkem částka číní 155 833,3 Kč. Vzhledem k tomu, že částku 67 375 Kč již žalovaná zaplatila spolu s částkou přiznanou Městským soudem v Praze 5 375 Kč, tj. celkem 72 750 Kč, je třeba doplatit částku 98 667 Kč. Ve zbývající částce 1 333 Kč soud žalobu zamítl. Soud přiznal výše uvedenou částku spolu s úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.s.ř. ve spojení s § 15 zákona a vyhl. č. 351/2013, která určuje výši úroku z prodlení.

21. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. a za řízení do pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Praze nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce byl úspěšný v jednom nároku a neúspěšný v nároku druhém, tedy soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Po pravomocném rozhodnutí v zamítavé části, pak řízení pokračovalo u Nejvyššího soudu a u zdejšího soudu a za tyto úkony (podle § 9 vyhl. řč. 177/1996 Sb., advokátní tarif): dovolání a účast při jednání dne 13. 4. 2021, za zaplacený soudní poplatek 7 000 Kč za dovolání a 2x režijní paušál po 300 Kč a 21% DPH, celkem částku 15 225 Kč, z toho 1 428 Kč DPH soud žalobci přiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k název soudu prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalovaná dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.