OSPH02 43 C 4/2021

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 355 500 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 283 187 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 355 500 Kč od 11.8.2020 do 18.1.2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 283 187 Kč od 19.1.2021 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 355 500 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v řízeních vedených u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka. Konkrétně žalobce požadoval peněžité zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 108 000 Kč v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. spisová značka, ve výši 135 000 Kč v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. spisová značka a ve výši 112 500 Kč v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. spisová značka. Ve všech třech řízeních vystupoval žalobce v pozici navrhovatele, kdy podal návrh na určení neplatnosti různých usnesení valné hromady právnická osoba anonymizována čtyři slova, ve které byl žalobce společníkem. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka probíhalo od 13.8.2010 do 19.7.2017, tj. 7 let. Za jeden rok trvání řízení požadoval žalobce částku 15 000 Kč, přičemž za první dva roky řízení požadoval částku v poloviční výši. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka probíhalo od 11.3.2011 do 9.9.2019, tj. 8 let a 6 měsíců. Za jeden rok trvání řízení požadoval žalobce částku 15 000 Kč, přičemž za první dva roky řízení požadoval částku v poloviční výši. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka probíhalo od 14.1.2011 do 4.4.2018, tj. 7 let a 3 měsíce. Za jeden rok trvání řízení požadoval žalobce částku 15 000 Kč, přičemž za první dva roky řízení požadoval částku v poloviční výši. Všechny tři výsledné částky žalobce modifikoval zvýšením o 20 % za význam předmětu řízení pro žalobce, neboť napadenými usneseními byli zvoleni jednatelé společnosti. Žalobce uplatnil u žalované své nároky na poskytnutí zadostiučinění, k jejich projednání však ke dni podání žaloby nedošlo.

2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout z důvodu promlčení nároků. Potvrdila, že žalobce podáním doručeným jí dne 10.2.2020 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 180 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Jeho návrhu nebylo vyhověno z důvodu promlčení nároku. Podáním doručeným žalované dne 6.2.2020 žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 187 500 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Jeho návrhu nebylo vyhověno z důvodu promlčení nároku. Podáním doručeným žalované dne 5.2.2020 žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 225 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Nárok žalovaná shledala částečně důvodným a poskytla žalobci finanční zadostiučinění ve výši 72 313 Kč. Dále podrobně rozvedla zjištění, která učinila ze spisu sp. zn. spisová značka a zdůraznila, že celková délka tohoto řízení ve vztahu k žalobci činila 8 let a 5 měsíců. Soudy rozhodovaly na třech stupních soudní soustavy a o ústavní stížnosti rozhodoval Ústavní soud. Meritorně rozhodoval soud I. stupně, soud II. stupně i Nejvyšší soud jednou. V prvních dvou letech řízení zaznamenala průtahy v trvání jednoho a půl roku. Řízení bylo na dva a půl roku přerušeno do skončení souvisejícího řízení. Žalovaná neshledala podíl žalobce na délce řízení. Význam předmětu řízení pro žalobce shledala typově jako standartní, nicméně vzhledem k procesnímu neúspěchu žalobce v průběhu řízení se význam řízení pro žalobce postupně snižoval. Podle žalované je třeba celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla nejprve k základní částce 111 250 Kč, když vyšla z částky 15 000 Kč za jeden rok řízení a za první dva roky řízení z částky v poloviční výši. Základní částku pak žalovaná snížila o 25% za projednávání věci na třech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu a o 10% za snižující se význam pro žalobce v průběhu řízení.

3. V replice k vyjádření žalované žalobce vyjádřil názor, že vznesená námitka promlčení žalovanou je v rozporu s pojetím materiálního právního státu, dobrými mravy a jedná se o zjevné zneužití práva. Peněžité zadostiučinění v souvislosti s řízením vedeným pod sp. zn. spisová značka navrhl oproti žalované naopak zvýšit pro vícestupňovost soudů a pomalost vyřizování věci. Taktéž nesouhlasil se snížením základní částky pro snižující se význam předmětu řízení s odůvodněním, že několik let nebylo jasno, kdo je v předmětné společnosti jednatelem, což přinášelo další problémy.

4. Usnesením č.j. 43 C 4/2021 – 109, ze dne 19.2.2021 soud řízení (k částečnému zpětvzetí žaloby) ohledně částky 72 313 Kč zastavil z důvodu plnění žalované po podání žaloby. Usnesení nabylo právní moci dne 16.3.2021. Předmětem řízení tak zůstal nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 283 187 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 355 500 Kč od 11.8.2020 do 18.1.2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 283 187 Kč od 19.1.2021 do zaplacení.

5. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili.

6. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě (žádost o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka ze dne 28.1.2020, žádost o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka ze dne 28.1.2020, žádost o náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka ze dne 28.1.2020, potvrzení žalované o doručení žádosti o náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s řízením sp. zn. spisová značka ze dne 6.2.2020, potvrzení žalované o doručení žádosti o náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s řízením sp. zn. spisová značka ze dne 7.2.2020, potvrzení žalované o doručení žádosti o náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s řízením sp. zn. spisová značka ze dne 12.2.2020) a k vyjádření žalované (stanovisko žalované k řízení sp. zn. spisová značka ze dne 13.1.2021, stanovisko žalované k řízení sp. zn. spisová značka ze dne 18.12.2020 a stanovisko žalované k řízení sp. zn. spisová značka ze dne 2.2.2021) a z obsahu spisů název soudu, pobočka sp. zn. spisová značka, spisová značka a spisová značka, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno u název soudu, pobočka (dále jen„ soud“) návrhem žalobce podaným dne 13.8.2010 proti právnická osoba anonymizována čtyři slova, IČO, na neplatnost usnesení valné hromady žalované společnosti ze dne 30.6.2010, místo konání obec. Žalobu odůvodnil tím, že pozvánku na řádnou valnou hromadu obdržel méně než 15 dnů přede dnem jejího konání, což je v rozporu se společenskou smlouvou. Dále jednatel společnosti dne 23.6.2010 zrušil valnou hromadu a navrhl náhradní termín na konci srpna 2010. I přesto se valná hromada dne 30.6.2010 uskutečnila. K zaplacení soudního poplatku soud žalobce vyzval dne 26.8.2010 a ten jej uhradil dne 2.9.2010. Dne 9.9.2010 soud vyzval žalovaného k vyjádření. Žalobce dne 29.9.2010 doplnil žalobu a s tím předložil plné moci od dalších společníků žalovaného, a to právnická osoba anonymizováno, pana jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení, pro žalobce s tím, že se všichni připojili k žalobě na straně žalobce. Dne 4.10.2010 soud přeposlal doplnění žaloby žalovanému. Dne 30.11.2010 soud zaslal žalovanému žalobu včetně výzvy k vyjádření na sdělenou e-mailovou adresu. Dne 3.12.2010 žalovaný požádal o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Vyjádření k žalobě soud obdržel dne 7.12.2010. Dne 13.12.2010 žalovaný sdělil, že předchozí vyjádření k žalobě soudu zaslal bývalý jednatel žalovaného a požádal o zaslání žaloby na adresu sídla žalovaného s tím, že se nově vyjádří oprávněná osoba. Soud žalobu spolu s výzvou k vyjádření zaslal žalovanému znovu dne 3.1.2011. Dne 1.2.2011 soud obdržel vyjádření žalovaného k žalobě. Dne 9.2.2011 soud přeposlal vyjádření žalovaného žalobci, který zaslal repliku soudu dne 14.3.2011. Usnesením ze dne 23.1.2012 soud přibral do řízení anonymizováno právnická osoba, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení. Usnesením z téhož dne soud ustanovil žalovanému opatrovníka pro řízení s odůvodněním, že žalobce je společník a též člen dozorčí rady žalovaného, další společníci žalovaného včetně jednoho jednatele žalovaného se k žalobě připojili a nově zvolení jednatelé jsou taktéž společníky žalované. Žalovaný se proti usnesení odvolal dne 14.2.2012. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 6.3.2012 název soudu usnesením ze dne 26.3.2012 usnesení soudu I. stupně změnil tak, že se žalovanému opatrovník pro řízení neustanovuje. Usnesení nabylo právní moci dne 10.4.2012. Dne 23.4.2012 opatrovník předložil soudu vyúčtování odměny, o kterém soud rozhodl usnesením ze dne 30.4.2012. Opatrovník se proti usnesení dne 24.5.2012 odvolal. K pokynu ze dne 25.7.2012 soud nařídil na 8.1.2013 jednání. Podáním ze dne 4.1.2013 žalobce doplnil žalobu a dne 7.1.2013 se omluvil z jednání. Na jednání dne 8.1.2013 soud sdělil, že bude rozhodnuto o přerušení řízení. Usnesením ze dne 4.2.2013 soud řízení přerušil do doby skončení věci sp. zn. 54 Cm 63/2011 vedené u téhož soudu. Usnesení nabylo právní moci dne 27.1.2014, neboť se žalobce proti usnesení dne 25.2.2013 odvolal. Odvolání doplnil dne 12.3.2013. Usnesením ze dne 3.1.2014 název soudu usnesení soudu I. stupně potvrdil. Usnesením ze dne 3.3.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení a dne 9.3.2015 vyzval soud účastníky ke sdělení, zda na podaných návrzích trvají. Žalobce k výzvě sdělil, že na návrhu trvá. K pokynu ze dne 23.3.2015 vyzval soud účastníky ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání nesouhlasil. Usnesením ze dne 14.5.2015 soud rozhodl o přerušení řízení do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne 10.6.2015. Usnesením ze dne 3.12.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 6.1.2016. K pokynu ze dne 4.12.2015 soud nařídil na 16.2.2016 jednání. Žalobce požádal o odročení jednání, čemuž soud vyhověl a jednání odročil na 21.1.2016. Při jednání účastníci uvedli, že vidí prostor na dohodu mimo soud. Soud proto jednání odročil za účelem mimosoudních jednání účastníků na 28.4.2016. Spis byl za účelem rozhodnutí o odvolání opatrovníka proti usnesení o odměně odvolacímu soudu předložen dne 3.2.2016 název soudu usnesením ze dne 8.2.2016 změnil usnesení soudu I. stupně ze dne 30.4.2012. Usnesení nabylo právní moci dne 19.2.2016 a dne 9.3.2016 provedl soud výplatu odměny opatrovníka. Žalobce se dne 15.4.2016 omluvil z jednání z důvodu kolize. Na jednání dne 28.4.2016 soud provedl dokazování listinnými důkazy a v závěru vyhlásil usnesení, kterým návrh žalobce zamítl a uložil žalobci a dalším navrhovatelům povinnost zaplatit žalovanému a státu náklady řízení. Závěr odůvodnil tím, že nedošlo k řádnému odvolání svolané valné hromady ze dne 30.6.2010. Dále vzal za podstatné, že o termínu konání valné hromady byla většina společníků informována na pracovní poradě dne 12.6.2010 a uzavřel, že i pokud by byli zbývající navrhovatelé včetně žalobce valné hromady přítomni a hlasovali negativně proti přijatým usnesením na valné hromadě, nemohlo by to vést ke změně výsledků hlasování na valné hromadě. Žalobce podal proti usnesení dne 7.6.2016 odvolání. Dne 13.6.2016 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku a zaslal odvolání žalovanému. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 4.7.2016. K pokynu ze dne 16.5.2017 nařídil název soudu na den 13.6.2017 jednání. Žalobce se dne 29.5.2017 omluvil z jednání. Na jednání dne 13.6.2017 vyhlásil odvolací soud usnesením, kterým usnesení soudu I. stupně změnil tak, že usnesení valné hromady žalovaného konané dne 30.6.2010 jsou nicotná. Svůj závěr odůvodnil tím, že podle něj bylo odvolání valné hromady ze dne 30.6.2010 účinné a pokud se někteří společníci na místo původně svolané valné hromady dostavili, nebylo možné valnou hromadu konat. Usnesení jsou proto nicotná, neboť je nepřijala valná hromada. Usnesení nabylo právní moci dne 21.7.2017.

8. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno u název soudu, pobočka návrhem žalobce podaným dne 14.1.2011 proti právnická osoba anonymizována čtyři slova, IČO, na neplatnost usnesení valné hromady žalované společnosti ze dne 16.10.2010, místo konání obec. Žalobu odůvodnil tím, že pozvánku na valnou hromadu konanou dne 16.10.2010 podepsali jednatelé, kteří na této valné hromadě teprve byli do funkce jednatele zvoleni, zprávu dozorčí rady vyhotovil jediný člen dozorčí rady, valná hromada měla odsouhlasit vyplacení podílů ze zisku za rok 2009 a vyplacení provizí za čtvrté čtvrtletí roku 2009, přitom dle společenské smlouvy svolávají valnou hromady jednatelé, a to nejpozději jednou za rok, a valná hromada, která schvaluje řádnou účetní závěrku, se musí konat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období, tedy nejpozději do 30.6.2010. V napadeném usnesení není schválena účetní závěrka za rok 2009 a nemělo tak být ani odsouhlaseno vyplacení podílů ze zisku za rok 2009 a vyplacení provizí za čtvrté čtvrtletí roku 2009. Současně žalobce poukázal na porušení společenské smlouvy ze strany jednoho společníka a poškozování ostatních společníků jinými společníky. K zaplacení soudního poplatku byl žalobce vyzván dne 20.1.2011. Žaloba byla žalovanému zaslána dne 4.2.2011, který vyjádření k žalobě zaslal soudu dne 9.3.2011. Žalobce zaslal soudu po předchozí žádosti o prodloužení lhůty repliku k vyjádření žalovaného dne 30.6.2011. Usnesením ze dne 23.1.2012 ustanovil soud žalovanému opatrovníka pro řízení, proti čemuž se žalovaný odvolal dne 14.2.2012 Odvolací soud usnesením ze dne 26.3.2012 usnesení soudu I. stupně změnil tak, že žalovanému opatrovníka neustanovil. Dne 30.4.2012 rozhodl soud o odměně opatrovníka, proti čemuž se opatrovník odvolal. K pokynu ze dne 25.7.2012 nařídil soud na 8.1.2013 jednání. Dne 7.1.2013 žalobce doplnil žalobu a omluvil se z jednání. Na jednání dne 8.1.2013 soud pouze konstatoval, že řízení bude přerušeno. Usnesením ze dne 4.2.2013 soud rozhodl o přerušení řízení do doby skončení řízení ve věci spisová značka vedené u název soudu. Usnesení nabylo právní moci dne 21.1.2014. Proti usnesení se žalobce dne 25.2.2013 odvolal a své odvolání doplnil dne 10.3.2013. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 8.4.2013 název soudu usnesením ze dne 2.1.2014 usnesení soudu I. stupně ze dne 4.2.2013 potvrdil. Usnesením ze dne 26.2.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení. Podáním ze dne 9.3.2015 žalobce sdělil, že na žalobě trvá, a podáním ze dne 27.3.2015 sdělil, že nesouhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 14.5.2015 soud řízení přerušil do skončení dovolacího řízení ve věci spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne 6.6.2015. Usnesením ze dne 3.12.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 30.12.2015. K pokynu ze dne 4.11.2015 soud nařídil na 16.2.2016 jednání, které následně požádal žalobce odročit. Soud na jednání z důvodu pokusu účastníků o mimosoudní vyřešení věci jednání odročil na 28.4.2016. Usnesením ze dne 17.2.2016 název soudu změnil usnesení soudu I. stupně o odměně opatrovníka. Žalobce se dne 14.4.2016 z jednání omluvil. Soud na jednání vyhlásil usnesení, kterým návrh žalobce zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému a státu náhradu nákladů řízení. Proti usnesení se žalobce dne 7.6.2016 odvolal. Spis byl název soudu předložen dne 4.7.2016. K pokynu ze dne 2.1.2017 nařídil odvolací soud na 20.3.2017 jednání. Žalobce se z jednání omluvil. Na jednání odvolací soud vyhlásil usnesení, kterým usnesení soudu I. stupně potvrdil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 6.4.2017. Dne 12.5.2017 žalobce podal dovolání. Spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 12.7.2017. Dne 21.3.2018 Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 4.4.2018. Dne 30.8.2017 podal žalobce žalobu na obnovu řízení. Její projednávání následně přerušil do skončení dovolacího řízení v téže věci. Žalovaný se vyjádřil k žalobě na obnovu řízení dne 18.11.2017. K pokynu ze dne 19.4.2018 nařídil soud na 16.5.2018 jednání ve věci žaloby na obnovu řízení. Při jednání žalobu na obnovu řízení soud zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení. Proti usnesení podal žalobce dne 14.6.2018 odvolání a spis dne 30.7.2018 předložil název soudu. K pokynu ze dne 12.12.2018 odvolací soud nařídil na 27.3.2019 jednání. Z jednání se žalobce omluvil. Při jednání vyhlásil název soudu usnesení, kterým usnesení soudu I. stupně potvrdil a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 9.5.2019. Proti usnesení podal žalobce dne 20.6.2019 dovolání. Spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 12.8.2019. Usnesením ze dne 15.12.2020 Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl. Usnesení nabylo právní moci dne 18.1.2021.

9. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo zahájeno u název soudu, pobočka návrhem žalobce podaným dne 11.3.2011 proti právnická osoba anonymizována čtyři slova, IČO, na neplatnost usnesení valné hromady žalované společnosti ze dne 11.12.2010, místo konání obec. Žalobu odůvodnil tím, že se valné hromady účastnila neoprávněná osoba, a to anonymizována dvě slova. příjmení, která zásadním způsobem svými nekvalifikovanými vystoupeními ovlivnila hlasování valné hromady. Dále namítal, že valnou hromadu svolalo přímo 17 společníků, aniž by minimálně 30 dní předtím požádali jednatele o svolání valné hromady. K zaplacení soudního poplatku vyzval soud žalobce dne 22.3.2011. Ten soudní poplatek uhradil dne 30.3.2011 a soud poté vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný dne 27.4.2011 a dne 2.5.2011 požádal o zaslání žaloby a výzvy k vyjádření poštou. Vyjádření k žalobě soud obdržel dne 11.5.2011. Namítal, že žaloba byla podána opožděně a navrhl ji zamítnout jako nedůvodnou. Usnesením ze dne 23.1.2012 soud ustanovil žalovanému opatrovníka pro řízení. Žalovaný se proti usnesení odvolal dne 14.2.2012 a soud spis předložil odvolacímu soudu dne 6.3.2012, který usnesením ze dne 26.3.2012 usnesení soudu I. stupně ze dne 23.1.2012 změnil tak, že se žalovanému opatrovník pro řízení neustanovuje. Usnesením ze dne 30.4.2012 soud rozhodl o odměně opatrovníka žalovaného, proti čemuž se opatrovník dne 24.5.2012 odvolal. K pokynu ze dne 25.7.2012 nařídil soud na 8.1.2013 jednání. Žalobce dne 4.1.2013 a 7.1.2013 doplnil žalobu a téhož dne se omluvil z jednání. Na jednání soud sdělil účastníkům, že bude řízení přerušeno. Dne 4.2.2013 soud řízení přerušil do skončení řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. Přerušení odůvodnil tím, že u soudu probíhá i řízení o určení neplatnosti usnesení valné hromady žalovaného ze dne 2.4.2011 pod sp. zn. spisová značka, jež úzce souvisí s předmětem tohoto řízení. Proti usnesení podal žalobce odvolání. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 8.4.2013 název soudu usnesením ze dne 27.12.2013 rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Řízení tak bylo pravomocně přerušeno ke dni 13.1.2014. Usnesením ze dne 26.2.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení a dne 4.3.2015 vyzval žalobce k vyjádření, zda trvá na podané žalobě. Žalobce sdělil soudu dne 9.3.2015, že na žalobě trvá. Dne 14.3.2015 soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobce s tímto nesouhlasil. Usnesením ze dne 14.5.2015 soud řízení přerušil do pravomocného skončení dovolacího řízení ve věci sp. zn. spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne 6.6.2015. Dne 3.12.2015 soud rozhodl o pokračování v řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 30.12.2015. K pokynu ze dne 4.12.2015 soud nařídil na 16.2.2016 jednání, které požádal žalobce odročit. Soud žádosti vyhověl a jednání odročil na 21.1.2016. Na jednání účastníci uvedli, že se budou snažit o mimosoudní vyřešení věci a soud proto jednání odročil na 28.4.2016. Dne 22.1.2016 byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o odvolání opatrovníka žalovaného. Dne 15.4.2016 se žalobce i žalovaný omluvili z jednání z důvodu kolize. Při jednání dne 28.4.2016 soud jednání odročil na neurčito z důvodu zaslání spisu odvolacímu soudu. Usnesením ze dne 20.6.2016 odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 30.4.2012. K pokynu ze dne 27.7.2016 soud vyplatil opatrovníku žalovaného odměnu. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s vyřízením věci bez nařízení jednání dne 2.9.2016. Žalobce dne 8.9.2016 sdělil, že souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 20.10.2016 soud zamítl návrh žalobce a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému a státu náklady řízení. V odůvodnění soud uvedl, že způsob svolání valné hromady nebyl v rozporu se zákonem, pan příjmení při valné hromadě nezasahoval do samotného rozhodování ani jej neovlivňoval. Žalobce se proti usnesení dne 29.11.2016 odvolal. Soud jej dne 30.11.2016 vyzval k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který žalobce uhradil. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 22.12.2016 Odvolací soud dne 30.3.2017 vyzval účastníky, zda souhlasí s tím, aby bylo o odvolání rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci souhlasili. Žalovaný soudu dne 20.4.2017 předložil své vyjádření k odvolání žalobce. Usnesením ze dne 13.6.2017 odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 22.6.2017. Dne 17.7.2017 podal žalobce dovolání. Soud jej dne 21.9.2017 vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k předložení plné moci pro advokáta, jehož prostřednictvím podal dovolání. Mezitím soud vyzval žalobce k zaplacení nákladů řízení státu a žalobce provedl jejich úhradu. Plnou moc žalobce předložil dne 25.9.2017. Dne 27.9.2017 žalobce podal žalobu na obnovu řízení. Soud jej dne 10.10.2017 vyzval k zaplacení soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení. Žalobce uhradil soudní poplatek za dovolání dne 26.9.2017 a za žalobu na obnovu řízení dne 18.10.2017. Usnesením ze dne 2.11.2017 soud přerušil řízení o žalobě na obnovu řízení do skončení dovolacího řízení. Spis byl Nejvyššímu soudu ČR předložen dne 16.11.2017. Vyjádření zaslal žalovaný soudu dne 21.11.2017. Dovolací soud usnesením ze dne 27.11.2018 dovolání žalobce odmítl a žádnému účastníkovi nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. K pokynu ze dne 7.12.2018 soud zaslal žalobu na obnovu řízení žalovanému spolu s výzvou k vyjádření. Usnesením ze dne 16.1.2019 soud přerušil řízení o žalobě na obnovu řízení do pravomocného skončení řízení o žalobě na obnovu řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. V odůvodnění uvedl, že vyřešení otázky, zda rozhodnutí název soudu může žalobci způsobit příznivější rozhodnutí ve věci týkající se neplatnosti usnesení valné hromady konané dne 2.4.2011, může mít význam i pro rozhodnutí v této věci. V obou případech jde o shodnou argumentaci. Usnesení nabylo právní moci dne 5.3.2019. Soud vyzval účastníky, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci soudem rozhodnuto bez nařízení jednání dne 21.5.2019. Žalobce s tímto souhlasil dne 3.6.2019. Usnesením ze dne 7.8.2019 soud žalobu na obnovu řízení zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 15.5.2020. Žalobce podal odvolání dne 16.9.2019, které odůvodnil dne 14.10.2019. K zaplacení soudního poplatku vyzval soud žalobce dne 17.10.2019. Spis byl odvolacímu soudu předložen dne 11.12.2019. Dne 27.1.2020 vyzval soud účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby o odvolání bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. název soudu usnesením ze dne 1.4.2020 rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Usnesení nabylo právní moci dne 15.5.2020.

10. Podáním ze dne 28.1.2020 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši 180 000 Kč. Žalovaná obdržela žádost dne 10.2.2020. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 18.12.2020 nároku žalobce nevyhověla z důvodu promlčení nároku.

11. Podáním ze dne 28.1.2020 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši 187 500 Kč. Žalovaná obdržela žádost dne 6.2.2020. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 2.2.2021 nároku žalobce nevyhověla z důvodu promlčení nároku.

12. Podáním ze dne 28.1.2020 uplatnil žalobce u žalované nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu, pobočka pod sp. zn. spisová značka. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění ve výši 225 000 Kč. Žalovaná obdržela žádost dne 5.2.2021. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 13.1.2021 shledala, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo, neboť délka řízení byla nepřiměřená. Nárok žalobce shledala důvodným v částce 72 313 Kč a tuto částku vyplatila žalobci.

13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

14. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

15. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle ust. § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst.

1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

18. Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

19. Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněných nároků ve vztahu ke všem posuzovaným řízením. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce uplatnil u žalované tyto nároky na poskytnutí zadostiučinění ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (§ 32 odst. 3 OdpŠk). Subjektivní promlčecí doba pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem se odvíjí od okamžiku, kdy se poškozený o nemajetkové újmě dozvěděl, tedy prokazatelně získal vědomost o tom, že došlo k jejímu vzniku. O výši nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení se poškozený dozví nejpozději k okamžiku skončení posuzovaného řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.1.2012, sp. zn. 28 Cdo 4554/2011).

20. V případě řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka se žalobce dozvěděl o výši nemajetkové újmy nejpozději dne 21.7.2017, tj. dnem právní moci usnesení odvolacího soudu. Tentýž den počala žalobci běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy. Lhůta pro uplatnění nároku žalobce proto uplynula dne 21.1.2018. Žalobce však nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované až dne 10.2.2020, přičemž dle judikatury je lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk lhůtou hmotněprávní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. června 2012, sp. zn. 30 Cdo 639/2012), tj. po uplynutí promlčecí doby dle § 32 odst. 3 OdpŠk. Soud proto dospěl k závěru, že námitka žalované stran promlčení nároku je důvodná.

21. V případě řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka se žalobce dozvěděl o výši nemajetkové újmy nejpozději dne 4.4.2018, tj. dnem právní moci usnesení Nejvyššího soudu. Tentýž den počala žalobci běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy. Lhůta pro uplatnění nároku žalobce proto uplynula dne 4.10.2018. Žalobce však nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u žalované až dne 6.2.2020. Soud proto dospěl k závěru, že námitka žalované stran promlčení nároku je důvodná. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že při posouzení přiměřenosti délky řízení se nepřihlíží k délce řízení o povolení obnovy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2780/2015).

22. V případě řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka se žalobce dozvěděl o výši nemajetkové újmy nejpozději dne 3.9.2019, tj. dnem vydání usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce. Tentýž den počala žalobci běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne 5.2.2020 a z šestiměsíční lhůty zbývalo 27 dní. Žalovaná nárok v šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala, přičemž šestiměsíční lhůta uplynula dne 5.8.2020. Žalobce však nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnil u soudu až dne 7.1.2021, tedy lhůta zbývajících 27 dnů byla před podáním žaloby vyčerpána. Soud proto i v tomto případě dospěl k závěru, že námitka žalované stran promlčení nároku je důvodná. K námitce žalobce, kterou označil subjektivní promlčení lhůtu stanovenou v § 32 odst. 3 Odpšk v rozporu s pojetím materiálního právního státu, dobrými mravy a za zneužití práva, soud uvádí, že se jedná o zákonné ustanovení, kterým je soud při svém rozhodování vázán.

23. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu po částečném zastavení řízení ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou výrokem I. zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada ve výši 300 Kč za podání vyjádření k žalobě podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.