OSPH02 46 C 118/2020-183

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro: náhradu škody

I. Žaloba o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 251 100 EUR a 51 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 3. 2020 do zaplacení se zamítá

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 251 100 EUR a 51 476 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutorský úřad, anonymizováno jméno příjmení, soudního exekutora. Žalobkyně podala dne 5. 10. 2016 exekuční návrh. název soudu byl v prodlení s ustanovením exekutora, a to až do 3. 4. 2017. Ačkoliv dle § 43a odst. 3 exekučního řádu měl soud vydat pověření do 15 dnů, učinil tak až po více než 5 měsících po stížnosti na průtahy. Ke dni zahájení exekuce byli povinní vlastníci dvou nebytových jednotek. Kupní smlouvou datovanou dnem

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

O návrhu na zřízení exekutorského práva k nemovitostem bylo rozhodnuto až dne 10. 4. 2017 (po pověření exekutora). Pokud by název soudu postupoval v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka řádně, pak by nejpozději k 2. 11. 2016 pověřil exekutora a tento by obratem vydal exekuční příkaz postihující nemovitosti a tím by zabránil převodu vlastnického práva k nemovitostem, který nastal dne 7. 11. 2016, čím by bylo zabráněno účelovému vyvedení nemovitostí z majetku povinných a žalobkyně by byla v rámci exekuce plně uspokojena ve svém nároku z exekučního titulu, nálezu anonymizováno příjmení ze dne 20. 9. 2016, spisová značka, kterým byli povinní zavázáni uhradit částku 200 000 EUR s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 77 180,80 Kč. V rámci exekuce bylo vymoženo částečné plnění ve výši 25 704,04 Kč, za dobu

3 let již nebyl schopen vymoci ničeho. Nárok žalobkyně sestává z částky 200 000 EUR,

51 100 EUR v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 2. 9. 2019 a částky 51 476 Kč. Žalobkyně má za to, že nebýt průtahů způsobených název soudu, domohla by se uspokojení své pohledávky. Žalobkyně uplatnila svůj nároku u žalované dne 2. 9. 2019, žalovaná však v zákonné lhůtě nárok žalobkyně neprojednala.

2. Žalovaná žalobou tvrzený nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Dle názoru žalované žalobkyně neprokazuje existenci majetkové škody v konkrétní výši a žalobu je z tohoto důvodu hodnotit přinejmenším jako předčasnou, pokud exekuce proti povinným nebyla ukončena a nadále probíhá, nelze ani s jistotou tvrdit, že pohledávky žalobkyně nebudou vymoženy. Vzhledem k tomu, že k převodu vlastnického práva došlo dne 12. 10. 2016 a soudní exekutor doručil žádost o pověření provedením exekuce dne 18. 10. 2016, tedy v zákonem stanovené lhůtě, k převodu vlastnického práva došlo ještě před zahájením exekučního řízení u název soudu a žalovaná neshledává existenci příčinné souvislosti mezi postupem název soudu v řízení vedením pod sp. zn. spisová značka a tvrzenou újmou. V řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka bylo rozhodnuto o vyloučení nemovitostí z probíhající exekuce. Žalobkyně (v řízení o vylučovací žalobě v pozici žalované) nepodala proti rozsudku ani odvolání. K výzvě soudu pak sdělila, že ačkoliv označuje smlouvu o převodu nemovitosti za relativně neplatnou, nepodá odpůrčí žalobu. Nevyužila tak všech možností, které jí dává právní řád k ochraně jejích práv a zájmů. Žalovaná tak má za to, že nelze postavit najisto existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou škodu.

4. Z dopisu zástupce žalobkyně nazvaného Nárok na náhradu škody ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se obrátila na žalovanou se svým nárokem, kterým po žalované požadovala zaplacení částky 251 100 EUR a 51 476 Kč představující škodu, která byla žalobkyni způsobena ve věci vedené exekutorem anonymizována dvě slova vedené pod sp. zn. spisová značka a spisová značka a u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná svým přípisem ze dne 3. 9. 2019 potvrdila přijetí žádosti dne 2. 9. 2019.

5. 10. 2016 podala soudnímu exekutorovi exekuční návrh a návrh na zřízení exekutorského zástavního práva k jednotkám na základě rozhodčího nálezu, který se stal vykonatelným dne

6. Z exekučního návrhu ze dne 5. 10. 2016, adresovaného exekutorský úřad anonymizována dvě slova soudnímu exekutorovi anonymizováno jméno příjmení, je zřejmé, že jím žalobkyně jako oprávněná navrhuje, aby byl provedením exekuce na základě rozhodčího nálezu anonymizováno jméno příjmení ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. spisová značka pověřen anonymizováno jméno příjmení, soudní exekutor exekutorský úřad anonymizována dvě slova. Z rozhodčího nálezu rozhodce určeného ad hoc, anonymizováno jméno příjmení, vydaného dne 20. 9. 2016 pod sp. zn. spisová značka se podává, že ve věci žalobkyně proti příjmení jméno jméno a příjmení jméno příjmení jméno bylo rozhodnuto tak, že žalovaným bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 200 000 EUR společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 000 EUR od 1. 7. 2016 do zaplacení a dále na náhradu nákladů řízení částku 77 180,80 Kč. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne

21. Žalobkyni je třeba dát za pravdu, že název soudu se dopustil nesprávného úředního postupu, když pověření soudního exekutora vydal až 3. 4. 2017, ačkoliv mu byl doručen již 18. 10. 2016 a měl jej vydat ve smyslu § 43a odst. 1 exekučního řádu do 15 dnů. Ovšem mezi nesprávným postupem soudu a tvrzenou škodou nelze shledat příčinnou souvislost.

7. 11. 2016, čj. anonymizováno číslo je zřejmé, že příjmení jméno se dostavil na katastrální úřad a uznal zde svůj podpis na kupní smlouvě za vlastní.

8. Ze sdělení soudního exekutora anonymizována dvě slova ze dne 21. 9. 2018, čj. číslo jednací, plyne, že k danému dni byla vymožena částka ve výši 25 704,04 Kč, a to přikázáním pohledávky z účtu povinných. Poslední úhrada proběhla dne 1. 8. 2017. Pokud jde o nemovité věci postižené exekučním příkazem ze dne 8. 8. 2017 čj. číslo jednací, stále probíhá řízení o vylučovací žalobě u název soudu pod sp. zn. spisová značka, přičemž soudnímu exekutorovi není znám aktuální stav řízení. Jiný postižitelný majetek nebyl ke dni vyhotovení sdělení dohledán. Z usnesení ze dne 17. 12. 2018, čj. číslo jednací, je zřejmé, že exekuce se částečně zastavuje v rozsahu, kdy je prováděna na základě exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí (2 nebytových jednotek číslo v budově obec, adresa, list vlastnictví, v domě na parc. číslo). Důvodem bylo rozsudek název soudu ze dne 30. 5. 2018, čj. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018 a kterým byly jednotky z exekuce vyloučeny.

9. Ze spisu exekutorský úřad anonymizována dvě slova, soudního exekutora anonymizováno jméno příjmení, sp. zn. spisová značka, jehož kopii soud obdržel v elektronické podobě, provedl níže uvedené listiny, z nichž čerpal skutková zjištění.

10. Z návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 5. 10. 2016 adresovaného exekutorský úřad anonymizována dvě slova, soudnímu exekutorovi anonymizováno jméno příjmení soud zjistil, že žalobkyně jako oprávněná navrhuje aby k nemovitostem jednotkám číslo v budově adresa, na parc. číslo společně s podílem číslo na budově adresa na pozemku parc. číslo na pozemku parc. číslo (dále též jako„ jednotky“) zřídil soudní exekutor anonymizováno jméno příjmení exekutorské zástavní právo, a to pro zajištění pohledávek na základě exekučního titulu – rozhodčího nálezu anonymizováno jméno příjmení ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. spisová značka. Z automaticky vygenerované elektronické zprávy ze dne 18. 10. 2016 vyplývá, že návrh byl doručen název soudu dne 18. 10. 2016.

11. Vyrozuměním o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva ve smyslu

§ 73a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne 9. 11. 2016, čj. číslo jednací, soudní exekutor vyrozuměl příslušné katastrální pracoviště, že dne 5. 10. 2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitým věcem ve společném jmění povinných příjmení jméno příjmení jméno a příjmení jméno jméno, a to konkrétně k jednotkám. Z doručenky datové zprávy pak plyne, že vyrozumění bylo dodáno stát. instituce dne 9. 11. 2016. Z pověření soudního exekutora vydaného název soudu, čj. číslo jednací, plyne, že bylo vydáno dne 3. 4. 2017.

12. 9. 2018.

13. Z kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2016, jejímž předmětem jsou jednotky, vyplývá, že manželé příjmení jméno příjmení jméno a příjmení jméno jméno jako prodávající a příjmení jméno jako kupující uzavřeli tuto smlouvu s tím, že bylo sjednáno, že kupní cena bude splacena jednak převzetím hypotečního úvěru ve výši 7 070 000 Kč a jednak zápočtem ve výši 3 000 000 Kč na zápůjčku uzavřenou mezi stranami dne 24. 11. 2015 Smlouva byla opatřena ověřenými podpisy prodávajících s ověřovací doložkou datovanou dnem 10. 10. 2016 a prostým podpisem kupujícího.

14. Z protokolu stát. instituce, stát. instituce ze dne

15. Z listiny právnická osoba ze dne 31. 8. 2016 vyplývá, že banka dala souhlas se zcizením zástavy a souhlasí, aby příjmení jméno příjmení jméno a příjmení jméno jméno převedli vlastnické právo k jednotkám na pana příjmení jméno.

16. Ze spisu název soudu, spisová značka plyne, že dne 18. 10. 2016 byla doručena žádost o provedení exekuce včetně příloh, dne 8. 2. 2017 byl vyžádán rozhodčí spis. Dne 31. 3. 2017 poukázal zástupce žalobkyně na průtahy v řízení a dne 3. 4. 2017 bylo vydáno pověření soudního exekutora

17. Ze spisu název soudu, sp. zn. spisová značka soud zjistil, že jméno příjmení podal dne 4. 9. 2017 proti příjmení jméno příjmení jméno (žalobkyni) žalobu o vyloučení jednotek z exekuce. Při jednání konaném dne 20. 4. 2018 sdělil soud účastníkům svůj předběžný právní názor, že samotné uzavření kupní smlouvy po podání návrhu na nařízení exekuce nezpůsobuje neplatnost smlouvy. Nicméně se lze domáhat relativní neúčinnosti předmětné kupní smlouvy odpůrčí žalobou, kterou bude odporovatelnost zjištěna. Soud v řízení o vyloučení z exekuce není oprávněn posoudit odporovatelnost posuzovat ani jako předběžnou otázku. Žalobkyně požádala soud o poskytnutí lhůty ke zvážení podání odpůrčí žaloby. Soud vyhověl a jednání odročil. Žalobkyně následně soud vyrozuměla, že žalobu neuplatní. Z rozsudku ze dne 30. 5. 2018, čj. číslo jednací vyplývá, že jednotky byly z exekuce vedené ve prospěch žalobkyně vyloučeny. V odůvodnění je pak uvedeno, že žalobkyně sice uvedla, že předmětnou kupní smlouvu považuje za účelovou, když poukázala na okolnosti jejího uzavírání a dokonce uvedla, že považuje předmětnou kupní smlouvu za relativně neúčinnou, nicméně žalobu na odporovatelnost nepodala, a to ani po výzvě osudu a poskytnutí lhůty na rozmyšlenou a soud nebyl oprávněn tvrzenou relativní neúčinnost posoudit jako otázku předmětnou, neboť relativní neúčinnost právního jednání se zakládá až rozhodnutím soudu. Soud proto k tvrzením žalobkyně o odporovatelnosti nepřihlédl, byť se její námitky mohou s přihlédnutím ke všem okolnostem jevit jako opodstatněné. Žalobkyně se proti rozsudku neodvolala, tento nabyl právní moci dne

18. 10. 2016. Povinní z exekuce však již dne 12. 10. 2016 zahájili vkladové řízení na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2016, kterou jednotky postoupili na nabyvatele. K samotnému vkladu došlo až dne 7. 11. 2016 s právními účinky ke dni 12. 10. 2016. I přes to, že by soud pověřil soudního exekutora nejpozději dne 2. 11. 2016 a ten by zahájil vkladové řízení obratem, jak dovozuje žalobkyně, nebránila by tato skutečnost platnému uzavření kupní smlouvy k jednotkám a zápisu nabyvatele jakožto nového vlastníka do katastru nemovitostí. Za této situace by nabyvatel vůči žalobkyni tak jako tak uplatnil excindační žalobu. I v případě, že by postup soudu v exekučním řízení byl řádný, výsledek excindačního řízení by byl stejný. V excindačním řízení soud posuzuje ke dni svého rozhodnutí, zda povinní jsou či nejsou vlastníky jednotek. Může však zkoumat pouze případnou absolutní či relativní neplatnost nabývacího titulu, nikoliv skutečnost, zda povinní účelově převedli nemovitost na jinou osobu. K tomuto účelu slouží odpůrčí žaloba. Tento institut by žalobkyně ve snaze domoci se svého práva musela využít bez ohledu na průtah soudu při vydání pověření soudního exekutora.

25. Vzhledem k nedostatku příčinné souvislosti se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu, a žalobu zamítl.

19. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo žalovanou přiznáno přiměřené zadostiučinění, nedůvodná.

22. Soud je toho názoru, že vzhledem k blízké časové souvislosti mezi podáním exekučního návrhu a zahájením vkladového řízení by k převodu nemovitosti došlo bez ohledu na nesprávný postup název soudu považovaný stranou žaloby za příčinu vzniku škody.

23. Žalobkyně podala návrh na provedení exekuce dne 5. 10. 2016, soudu byl tento doručen dne

24. Žalobkyně institut odpůrčí žaloby nevyužila, a to ani přes předběžný právní závěr soudu, kterým jí bylo v podstatě sděleno, že se jedná o jediný možný způsob, jak se svého práva domoci. Žalobkyně však na patrně jediný způsob jak se domoci svého práva rezignovala, což nelze klást k tíži žalované. Skutečnost, že soud v exekuční věci žalobkyně pochybil, je s ohledem na výše uvedené podružná a není příčinou vzniku tvrzené újmy.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.