OSPH02 15 C 132/2021-58

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a/ titul celé jméno žalobce, Ph.D., datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b/ celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ c/ celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_007⟫ d/ celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalobce, žalobce, žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_009⟫ všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ proti ⟪LB:lb_012⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_013⟫ pro zaplacení 4x částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a/ částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky jdoucím od datum do zaplacení a žalobcům b/, c/ a d/ každému z nich částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky jdoucím od datum do zaplacení, a to vše do 15ti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci a/ částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od datum do zaplacení a žalobcům b/, c/, d/ každému z nich částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% p.a. z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a/, b/, c/, d/ náhradu nákladů řízení v celkové souhrnné výši částka k rukám právního zástupce žalobců, a to do 15ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci a/ až d/ se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy každý ve výši částka s odůvodněním, že u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka je vedeno řízení, které do pravomocného skončení dne datum trvalo celkem 11 let 11 měsíců a 24 dnů. Po dobu 3 let 11 měsíců 11 dnů bylo řízení přerušeno, celkově fakticky trvalo 8 let a 13 dní, tuto délku hodnotí jako nepřiměřenou. Při výpočtu výše zadostiučinění postupovali dle metodiky Nejvyššího soudu a požadují každý z nich částku částka za každý rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Vypočtenou částku navyšují o 50 % s ohledem na výši žalované a pravomocně zčásti přiznané částky, která měla pro žalobce mimořádně velký význam a dále o 20 % z toho důvodu, že žalobci se sami na průtazích nijak nepodíleli.

2. Žalovaná uvedla, že žalobci u ní uplatnili dne datum nárok na náhradu nemajetkové újmy. Vzhledem k tomu, že nebyl spisový materiál vedený u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka žalované zapůjčen, nelze učinit nespornou existenci odpovědnostního titulu státu za škodu, vznik nemajetkové újmy, ani příčinnou souvislost. Obecně odkázala na konstantní judikaturu s tím, že ani řízení trvající 11 let a 11 měsíců, projednávané na dvou stupních soudní soustavy, nelze bez dalšího shledat jako řízení nepřiměřeně dlouhé. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, řízení bylo po dobu 4 let přerušeno, před soudem I. stupně se konalo více soudních jednání, dokazování nebylo jednoduché, opakovaně bylo žádáno a čekalo se na zapůjčení souvisejícího trestního spisu a spisu civilního. V řízení nedocházelo k výrazným prodlevám, všechny úkony byly prováděny v přiměřených lhůtách. Žalobci ani průtahy nespecifikují. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. spisová značka tak nedošlo k porušení práva žalobců na projednání v přiměřené lhůtě.

3. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu vedeného u Městského soudu v Praze ze spisu sp.zn. spisová značka, a to tak, že ze strany všech žalobců byla podána proti ČR – Ministerstvu spravedlnosti žaloba na ochranu osobnosti dne datum k Městskému soudu v Praze. Žalobce celé jméno žalobce starší domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí v řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. spisová značka, kde byl žalobce na konci obžaloby zproštěn. Žalobce a) se domáhal odškodnění ve výši 5 miliónů korun, žalobkyně b) ve výši 2 milióny korun, žalobce c) ve výši 1 milión korun, stejně jako žalobkyně číslo d). Zároveň požádali o osvobození od placení soudních poplatků. Žalobcům byl zaslán formulář, který byl následně vrácen zpět soudu. Městský soud v Praze dne datum rozhodnutí vydal usnesení čj. číslo jednací s tím, že řízení zastavil, rozhodl tak, že věc bude postoupena k projednání Ministerstvu spravedlnosti. Proti tomu bylo podáno odvolání ze strany ČR – Ministerstva spravedlnosti dne datum. Stejně tak i žalobci podali odvolání dne datum. Spis byl dne datum předložen Vrchnímu soudu. Vrchní soud v Praze dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací rozhodnutí soudu I. stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že se jedná o žalobu na ochranu osobnosti a je namístě věc projednat. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací Městský soud v Praze vyzval žalovanou k vyjádření se k žalobě. Dne datum bylo doručeno vyjádření s tím, že žalobci uvádí, že stále žádají osvobození od placení soudních poplatků, dne datum. Spis byl následně předložen Vrchnímu soudu v Praze dne datum k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Vrchní soud v Praze dne datum rozhodl tak, že k projednání jsou příslušené v prvním stupni krajské soudy. Dále byl také podán návrh na určení lhůty s tím, že ze strany Vrchního soudu v Praze byl pod čj. ÚL 43/2011 dne datum návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu rozhodnutí o osvobození od placení soudních poplatků zamítnut, neboť ve věci nedochází k průtahům. Následně byla podána ústavní stížnost na průtahy. Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. I. ÚS 637/12 dne datum tak, že ve věci samé průtahy neshledal, Městský soud v Praze konal, v časových obdobích existovaly zřejmé procesní důvody, pro které Městský soud v Praze nemohl v řízení stěžovatele v určitých fázích pokračovat. Jednalo se o posouzení věcné příslušností soudů, kdy pochybnost měly jak soud tak žalovaná, a nebylo možné rozhodnout o osvobození od soudních poplatků. Dne datum Městský soud v Praze rozhodl tak, že přiznal osvobození od placení soudního poplatků všem žalobcům. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci. Dne datum ve věci proběhlo jednání, byli vyslechnuti svědci a bylo odročeno na neurčito. Bylo přerušeno do doby skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. spisová značka. Ze strany soudu cca každé 3 měsíc byl zjišťován stav řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp.zn. spisová značka. Usnesením čj. číslo jednací dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že v řízení se pokračuje. Bylo nařízeno jednání, které proběhlo dne datum, za účelem navržených svědků bylo jednání odročeno na dne datum. Následně byli obesíláni svědci. Jednání proběhlo dne datum, na něm byli vyslechnuti další svědci, a bylo odročeno za účelem přednesu závěrečných návrhů, ty byly zaslány písemně. Dne datum byl vyhlášený rozsudek s tím, že žalované, to je Ministerstvu spravedlnosti bylo uloženo, aby zaslala jednak omluvu prvnímu žalobci a dále tomuto zaplatila náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, žalobkyni b) náhradu nemajetkové újmy ve výši částka, a žalobcům c) a d) odškodnění ve výši každému částka. Proti tomu podala žalovaná odvolání. Spis byl předložen dne datum Vrchnímu soudu v Praze. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci, na něm byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a VI. potvrzen, byl změněn pouze ve výroku ohledně náhrady nákladů řízení. Proti tomu bylo podáno dovolání ze strany žalované dne datum Nejvyšší soud rozhodl dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací tak, že dovolací řízení bylo částečně zastaveno, částečně byla věc odmítnuta a částečně byl rozsudek Vrchního soudu v Praze, jímž byly potvrzeny výroky I. až VI. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, zrušeny a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Soudy postupovaly v projednávané věci v rozporu se závěry obsaženými v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka, neboť se nezabývaly dostatečně srovnávací judikaturou. Na den datum Městský soud v Praze nařídil další jednání ve věci. Jednání pak proběhlo dne datum a bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den datum. Na tomto jednání byl rozsudek vyhlášený a bylo uloženo pouze žalované, aby zaplatila částku ve výši částka žalobci a), co se týká žalobců b) c) a d), zde byla žaloba zamítnuta. Proti tomu ze strany žalobců bylo podáno odvolání dne datum, dne datum byli žalobci vyzváni k doplnění odvolání. Následně byl spis zapůjčený Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne datum byl spis odeslán odvolacímu soudu.

5. Soud má za prokázaný průběhu řízení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze spisu spisová značka tak, že dne datum ze strany celé jméno žalobce staršího proti ČR – Ministerstvu spravedlnosti byla podána žaloba na náhradu částky částka, spočívající ve snížení hodnoty podniku. Dne datum bylo podáno vyjádření ze strany žalované. Následně v únoru 2010 bylo žádáno o zapůjčení spisu. Dne datum žalobce sděluje, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. V dubnu 2010 sdělují soudy, že nelze zapůjčit spis. Následně je vyzýván žalobce aby předložil rozsudek Krajského soudu v Olomouci a v obec – pobočka v Olomouci, ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, tento je předložen. V červnu 2010 jsou připojeny spisy, a spis je dán na lhůtu do datum. Úřední záznam, že dle rozvrhu práce po odchodu titul. jméno příjmení na mateřskou dovolenou věc byla přidělena dle rozvrhu práce JUDr. obec Ph.D. a následně soudkyni titul jméno příjmení, záznam je ze dne datum. Na den datum bylo ve věci nařízeno jednání. Následně je zajišťován spis Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí ve věci proběhlo jednání, byl vyhlášen zamítavý rozsudek. Dne datum je doručeno soudu odvolání. Dne datum je spis předložen odvolacímu soudu. Městský soud v Praze rozsudek soudu I. stupně dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací potvrdil, a dne datum je ve věci podáno dovolání. Nejvyšší soud dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací rozsudky Městského soudu v Praze i Obvodního soudu pro Prahu 2 zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci. Jednání proběhlo, byli vyslýchání svědci a bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den datum. V mezidobí jsou podávána doplnění žaloby. Dne datum ve věci proběhlo jednání a bylo odročeno na den datum. Dále je doplňována v průběhu dubna 2013 procesní obrana ze strany žalované. Dne datum ve věci proběhlo další jednání a soud konstatuje, že žalovaná vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu. Spis je pak předložen Vrchnímu soudu v Praze dne datum. Dne datum ulice soud pod čj. Ncp číslo 2013 číslo rozhoduje tak, že k projednání jsou příslušné soudy I. stupně. Usnesením ze dne datum ustanoven znalecký ústav k ocenění podniku. Následně je prodloužena lhůta k podání znaleckého posudku. Dne datum jsou zde žádosti o zapůjčení spisu. Dne datum je urgováno vrácení spisu od znalce. Na den datum je ve věci nařízeno jednání. Následně je zde žádost ze strany žalované příjmení o odročení jednání. Jednání je odročeno na den datum. V mezidobí usnesením ze dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací byla přiznána odměna znaleckému ústavu. Následují vyjádření ze strany žalobce ke znaleckému posudku a žalovaná se odvolává proti usnesení o odměně znalci dne datum. Znalecký ústav se vyjadřuje dne datum. Došlo ke zrušení jednání z důvodu nutnosti předložit spis odvolacímu soudu. Usnesením ze dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací je usnesení soudu I. stupně potvrzeno. Na den datum je ve věci nařízeno jednání. Dne datum jednání proběhlo a bylo odročeno na den datum za účelem poskytnutí lhůty žalobci ve lhůtě 3 měsíců o vypracování dotazů na soudního znalce. Nově je založen další znalecký posudek. Ve věci proběhlo jednání dne datum, byl vyhlášen rozsudek jménem republiky jímž žaloba zamítnuta. Následovalo prodloužení k vypracování rozsudku do datum. Proti tomu bylo podáno odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne datum. Na den datum bylo nařízeno jednání ve věci. Opět byla prodlužována lhůta k vypracování posudku. Rozsudek soudu I. stupně byl pod čj. číslo jednací dne datum rozhodnutí potvrzen ve věci samé, dále bylo rozhodnuto pouze o změně rozhodnutí ve věci náhrady nákladů řízení. Dne datum bylo ve věci podáno dovolání. Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu. Dne datum byl spis vrácen zpátky vrácen bez věcného vyřízení s tím, že je zde chybné datum doručení dovolání. Soud I. stupně má zkoumat, zda-li nedošlo k opožděnému podání dovolání. Dne datum Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením čj. číslo jednací dovolání žalobce jako opožděné odmítl. Proti tomu bylo podáno odvolání dne datum. Spis byl dne datum předložen Městskému soudu v Praze a Městský soud v Praze rozhodl dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací tak, že dovolání žalobce se neodmítá. Nově byl spis předložen odvolacímu soudu s tím, že ten rozhodl dne datum rozhodnutí pod čj. číslo jednací tak, že dovolání odmítl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne datum, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne datum, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka a dále ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka.

8. Po právní stránce se soud zabýval skutečností, zdali v řízení Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. spisová značka došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 zák. 82/98 Sb., který spočívá v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobci sami vytyčili rozsah přezkumu Obvodního soudu pro Prahu 2 v rámci odškodňovacího řízení vedeného podle zák. 82/98 Sb. tak, že shora uvedené namítané řízení trvalo celkem 11 let, 11 měsíců a 24 dnů. Nicméně po dobu 3 let, 11 měsíců a 11 dnů bylo přerušeno, celkem tak žádají k odškodnění období 8 let a 13 dní. Jednalo se o období, které k požadovanému rozhodnutí vymezili sami žalobci.

9. Soud k tomu však uvádí, že namítané řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka není doposavad skončeno a nebylo tomu tak ani v době vyhlášení rozsudku.

10. Co se týká ohraničení celkové doby namítané řízení, rozhodné období začalo běžet podáním žaloby a dosud neskončilo. Trvá ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Právě uvedenou dobu soud poměřuje kritérii přiměřenosti, a to bez ohledu na to, že v žalobě je logicky vymezena doba kratší a celková doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku při posuzování přiměřenosti dosud neskončeného řízení ani nemohla být předmětem předběžného projednání. Podle ustanovení § 154 odst. 1 osř totiž platí, že pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Důsledkem uvedeného je však i to, že ve vztahu k celé této době, nikoliv jen době namítané v žalobě ke dni jejího podání, bude rovněž rozsudek působit překážkou věci rozhodnuté.

11. Co se týká namítaného řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, toto bylo zahájeno dne datum a žalobci se domáhali náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. spisová značka. Od roku 2008 účastníci požadovali jednak osvobození od placení soudních poplatků, kdy je nutné poukázat na skutečnost, že v průběhu roku 2008, 2009 a 2010 docházelo pouze ke zjišťování pravomoci pro projednání daného nároku. Ze strany Městského soudu v Praze však nebylo postupováno v souladu se zákonem, když Městský soud v Praze nejprve dospěl k závěru, že není dána pravomoc pro projednání nároku, věc postoupil Ministerstvu spravedlnosti Vrchní soud v Praze však k odvolání dne datum rozhodnutí pod č.j. číslo jednací rozhodnutí soudu I. stupně zrušil, vrátil věc Městskému soudu v Praze s tím, že dospěl k závěru, že je na místě věc projednat, neboť se jedná o žalobu na ochranu osobnosti, a to v situaci, kdy Městský soud v Praze věc postoupil České republice Ministerstvu spravedlnosti k projednání v rámci správního řízení. Po dobu dvou let Městský soud v Praze nečiní žádné úkony k vyřízení věci samé, když se pouze nesprávně domníval, že není dána jeho pravomoc pro projednání věci. Po další období cca 1 roku se Městský soud v Praze opět zabýval věcnou pravomocí, dále věcnou příslušností k projednání uvedených nároků, Městský soud v Praze dospěl k závěru, že není dána jeho věcná příslušnost a Vrchní soud v Praze ke dni datum dovodil tak, že projednání jsou příslušné v I. stupni právě krajské soudy. Po dobu cca ¾ roku to byl opět Městský soud v Praze, kdo nesprávně rozhodoval o své věcné příslušnosti a opět dle názoru soudu nečinil úkony, které by přímo směřovaly k vyřízení věci samé, když se opět jednalo o nesprávný názor Městského soudu v Praze. V mezidobí to byli účastníci, kteří také připomínali skutečnost, že doposavad nebylo rozhodnuto o osvobození od placení soudních poplatků. Z tohoto důvodu byl také podán návrh na určení lhůty dne datum a byla podána ústavní stížnost na průtahy. Dne datum ústavní soud rozhodl, že ve věci samé průtahy neshledal, kde Městský soud v Praze konal a v časových obdobích existovaly zřejmé procesní důvody, pro který Městský soud v Praze nemohl řízení v určitých fázích pokračovat. Jednalo se sice o rozhodnutí ústavního soudu, které se zabývalo jednotlivými faktickými možnosti k projednání nároku žalobců, nicméně z pohledu ustanovení § 13 zák. 82/98 Sb. dle názoru soudu se nejednalo o úkony, které přímo směřovaly k řízení věci samé. Teprve dne datum, cca po 6 letech od podání žaloby Městský soud v Praze přiznal osvobození od placení soudního poplatku všem žalobcům. Od roku 2014 ve věci pokračovalo jednání dne datum, ve věci proběhlo jednání, bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka a v řízení bylo pokračováno ke dni datum. Od tohoto data již následovala poměrně plynulá období vyřizování celého sporu, bylo nařízeno jednání, dne datum byl ve věci vyhlášený rozsudek. Následně k odvolání Vrchní soud v Praze částečně tento rozsudek potvrdil, částečně změnil. Nejvyšší soud dne datum však k dovolání rozsudek I. stupně i soudu odvolacího zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení, neboť se nedostatečně věnovali srovnávací judikatuře. Dále proběhlo jednání v říjnu 2021, byl také vyhlášený rozsudek. Nově bylo uloženo žalované, aby žalobci a) zaplatila částku ve výši částka a co se týká žalobců b), c) a d), zde byla žaloba zamítnuta.

12. Soud je vázaný požadavky žalobců, a to právě v tom směru, že žalobci sami vytýčili i období, které soud má posuzovat jako období přiměřené všem okolnostem s tím, že nepovažovali za období, které by soud měl podrobit přezkumu z důvodu přiměřenosti délky řízení v období přerušení řízení, a to od datum do datum, kdy bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje.

13. Soud přepočítával celkovou délku řízení s tím, že toto pro účastníky bylo započato dne datum a řízení není doposavad skončeno. Celková délka řízení byla 13 let a 4 měsíce. Soud přihlédl k žádosti žalobců a nepočítal v celkovém období přerušení řízení, a to celkem po dobu 3 let a 11 měsíců. Soud přepočítal shora uvedená období na měsíce, celková délka řízení ke dni vyhlášení rozsudku byla 160 měsíců, doba přerušení k řízení vedenému u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. spisová značka byla 47 měsíců. Celková faktická namítaná délka řízení pro žalobce byla 113 měsíců.

14. Soud toto období posuzoval kritérii ustanovení § 31a zák. 82/98 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení pro žalobce byla nepřiměřená, a to i vzhledem k situaci, kdy jak je shora uvedeno, soud dospěl k závěru, že po dobu cca 6 let se nedá hovořit o tom, že by soudy konaly úkony, které by přímo směřovaly k vyřízení věci samé, naopak nesprávně rozhodovaly o zastavení řízení nebo postoupení v rámci věcné příslušnosti soudu, dále ve věci sice vyhlásily rozsudek, který však byl Nejvyšším soudem České republiky jako nezákonný zrušen, nově bylo ve věci rozhodováno. Soud tak má za to, že nelze dospět k závěru, že by celková délka řízení byla přiměřená. Soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat odškodnění v penězích, a to ve výši částka za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční, celkem tak soud počítal s obdobím 101 měsíců v plné částce částka za 1 rok trvání řízení, což při přepočtu na měsíce vychází na částku částka za 1 měsíc trvání řízení, celkem tak soud dospěl k částce částka pro každého z účastníků.

15. Co se týká uvedených kritérií, byli to pouze žalobci, kteří požadovali, aby soud přihlédl ke kritériím ustanovení § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb. s tím, že požádali navýšit tuto částku na výši z části pravomocně přiznané částky a dále o 20 % z toho důvodu, že žalobci se na průtazích sami nijak nepodíleli.

16. Co se týká tohoto požadavku na navýšení, soud dospěl k závěru, že naopak je nutné vycházet ze stavu uvedeného řízení, samotného významu pro účastníky řízení, byť nepravomocně skončeného. Městský soud v Praze v řízení pod sp. zn. spisová značka následně dospěl k závěru, že přiznal žalobci a) odškodnění ve výši částka a pro žalobce b), c), d) žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud nedospěl k závěru, že by zde byl dán vyšší význam řízení pro účastníky, zejména pro účastníky b), c) a d). Pakliže byl tento vyšší význam tvrzen pouze s ohledem na částky, které byly ze strany účastníků žalovány, je nutné poukázat na skutečnost, že se jednalo o řízení o ochranu osobnosti, kde shora uvedené částky, které byly předmětem řízení, zvolili sami žalobci, nejedná se o částky, které by byly objektivní, a o kterých by soudy fakticky jednaly. V tomto směru se jednalo pouze o částky, které zvolili sami žalobci na základě vlastního uvážení, aniž by však tyto měli další jasné a faktické opodstatnění v skutkovém stavu. Co se týká žalobce a), proti tomuto bylo vedeno trestní stíhání u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. spisová značka, žalobce byl obžaloby zproštěn, vůči němu se jednalo o jakési odškodňovací řízení vedené na základě úpravy o ochraně osobnosti. Zde soud konstatuje, že obecně s tímto typem řízení je spojován vyšší význam řízení pro účastníka tohoto řízení, soud dospěl k závěru, že z tohoto důvodu žalobci a) je na místě zvýšit uvedenou částku o 20 %

17. Jak je shora uvedeno u žalobců b), c) a d) k tomuto závěru soud nedospěl a to vzhledem k tomu, že vůči nim žaloba v době rozhodování rozsudku byla také momentálně zamítnuta. K tomu je nutné poukázat na skutečnost, že ani žalobci b), c), d) nebyli účastníky posuzovaného řízení vedeného u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. spisová značka a nemajetková újma v souvislosti s trestním stíháním tak obecně jím jako rodinným příslušníkům žalobce a) fakticky nevznikla.

18. Co se týká dalšího požadavku žalobců na zvýšení o 20 %, sami se na průtazích nijak nepodíleli, soud poukazuje na obecná pravidla soudního řízení, a to v tom směru, že je na soudu, aby postupoval při vyřizování věci, a tj. ve sporu nanejvýš hospodárně a stejně je tak hospodárný postup a přístup k uvedenému řízení vyžadován a předpokládán ze strany právní úpravy i vůči účastníkům řízení. Skutečnost, že se žalobci chovali v souladu se zákonem, je logická, obecná a měla by být jasným a obecným pravidlem chování účastníků každého řízení. Soud zde neshledává důvod, proč by jednání, které je vedeno v souladu s právní úpravou, a které je předpokládáno, mělo být bonifikováno navýšením částky odškodnění. Ani žalovaná, ani žalobci další důvody pro procentuální navýšení nebo snížení takto vypočtené základní částky nijak nenavrhovali, ani nenamítali. Soud nicméně dospěl k závěru, že je na místě ještě postupovat dle ustanovení § 31 a zák. 82/98 Sb. a přihlédnout zejména k tomu, že ve věci rozhodovalo více stupňů soudní soustavy.

19. Dle názoru soudu se nejednalo v tomto směru o„ soudní ping- pong“, jednalo se o to, že ve věci bylo rozhodováno soudem I. stupně jednou, následně jedenkrát odvolacím soudem a jednou ze strany Nejvyššího soudu ČR byla rozhodnutí zrušena z důvodu nepoužití konstantní judikatury a momentálně je rozhodováno opět soudem I. stupně. Ve věci rozhodovaly soudy tří stupňů: jak soud I. stupně, soud odvolací, Nejvyšší soud a také 1 x Ústavní soud, který rozhodoval o návrhu žalobců týkající se možných průtahů ve vyřizování věci. Ve věci tak postupně rozhodovaly 4 stupně soudní soustavy. Soud dospěl k závěru, že je na místě takto základní vypočtenou částku z důvodu rozhodování před 4mi stupni soudní soustavy ponížit částku o 20 %. Ostatními parametry se soud nezabýval, neboť jejich použití nebylo namítáno. Na to soud podotýká, že u žalobců nezjistil, že by se na celkové délce řízení jakkoli podíleli a stejně tak soud nezjistil, že by se jednalo o řízení, které by bylo jakkoliv skutkově, procesně nebo právně složité. Jednalo se standardní řízení. I objektivně tak nelze dospěl k závěru, že by bylo na místě další použití parametru § 31a zák. 82/98 Sb.

20. Soud dospěl k závěru, že vůči žalobci a) je na místě přiznat v rámci přiměřeného zadostiučinění částku ve výši částka a co se týká žalobců b),c) a d) částku částka. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. žalobci byli ve sporu, co do základu úspěšní. Soud jim přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4 písm.a/ AT za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení a podání žaloby) á částka, 2x částka režijní paušál dle AT. Soud postupoval dle ust. § 12 odst. 4 AT (Jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %) Celkem by příslušela odměna za zastoupení ve výši 4x částka, snížená však o 20%. Soud dále přiznal žalobcům náhradu za zaplacený soudní poplatek 4x á částka Celkem soud přiznal částku ve výši částka.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněný obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí.