OSPH02 20 C 123/2020-304

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 142 528,39 Kč

I. Řízení se co do zaplacení částky 1 815 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 139 150 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 133 100 Kč, částku 154 275 Kč, částku 584 829,88 Kč a částku 129 358,51 Kč se zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,6 % ve výši 1 742,40 Kč, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 13,7 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení, na účet zdejšího soudu.

VI. Žalobce je povinen nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu 86,3 %, přičemž výše nákladů bude určena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení, na účet zdejšího soudu.

1) právní rozbor ze dne datum (analýza usnesení o zastavení trestního stíhání) – 1 úkon po 1 500 Kč

2) jednání s protistranou dne datum (komunikace se státním zástupcem, žádost o zaslání stížnosti poškozené do usnesení o zastavení trestního stíhání) – 1 úkon po 1 500 Kč

3) vyjádření ke stížnosti poškozeného ze dne datum a datum – 1 úkon po 1 500 Kč

4) porada s žalobcem dne datum – 1 úkon po 1 500 Kč

5) porada s žalobcem datum - 1 úkon po 1 500 Kč

6) doplnění blanketní stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne datum – 1 úkon po 1 500 Kč

7) nahlížení do spisu dne datum – 1 úkon po 1 500 Kč

8) jednání s protistranou dne datum (zajištění termínů výslechů) – 1 úkon po 1 500 Kč

9) právní rozbor ze dne datum (analýza sdělení o výsledku dohledu anonymizována tři slova) – 1 úkon po 1 500 Kč

10) porada s žalobcem dne datum – 1 úkon po 1 500 Kč

11) nahlížení do spisu dne datum – 2 úkony po 1 500 Kč

12) porada s žalobcem dne datum – 1 úkon po 1 500 Kč

13) právní rozbor ze dne datum (analýza sdělení o výsledku dohledu anonymizována tři slova) – 1 úkon po 1 500 Kč

14) právní rozbor ze dne 9., 13., 16., 20., 21., 22. a 29. 9. 2016 (rozbor smluvní dokumentace klienta) - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT)

15) 4x porada s žalobcem dne 20. a 26. 9. 2016 - 4 úkony po 1 500 Kč

16) 3x právní rozbor dne 2. 11. 2016 a 16. 12. 2016 (rozbor sdělení o možnosti prostudovat trestní spis, navržení dalšího postupu) - 3 úkony po 1 500 Kč

17) právní rozbor dne 5. 1. 2017 (rozbor stížnosti poškozeného do usnesení o zastavení trestního stíhání) - 1 úkon po 1 500 Kč

18) vyjádření ke stížnosti poškozeného proti zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 11. a 12. 1. 2017 - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT)

19) porada s žalobcem dne 12. 1. 2017 - 1 úkon po 1 500 Kč

20) 7x právní rozbor ze dne 5., 8., 11., 12., 26. a 27. 4. 2016 a 3. 5. 2016 (rozbor usnesení o zahájení trestního stíhání a dalšího postupu) - 7 úkonů po 1 500 Kč

21) sepis podnětu k výkonu dohledu dne 3., 13. a 17. 5. 2016 - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT)

22) odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 11., 12., 13., 14. a 18. 4. 2016 - 3 úkon po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT)

23) 2x porada s žalobcem dne 11. a 15. 4. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč

24) nahlížení do spisu 6. 4. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč

25) 3x porada s žalobcem dne 15. a 17. 7. 2015 - 3 úkony po 1 500 Kč

26) komunikace s anonymizováno dne 15. 7. 2015 (o provedení prohlídky jiných prostor) - 1 úkon po 1 500 Kč

27) 5x právní rozbor ze dne 15., 16., 20., 22. a 23. 7. 2015 (legalita prohlídky jiných prostor, další postup) - 5 úkonů po 1 500 Kč

28) účast na vyšetřovacím úkonu dne 20. 7. 2015 (podání vysvětlení) - 2 úkony po 1 500 Kč

29) 4x právní rozbor ze dne 5., 6., 14. a 17. 8. 2015 (rozbor smluvní dokumentace za účelem zhodnocení legality používaného software) - 4 úkony po 1 500 Kč

30) 2x porada s žalobcem dne 5. a 6. 8. 2015 - 2 úkony po 1 500 Kč

31) porada s žalobcem dne 6. 8. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč

32) porada s žalobcem dne 1. 10. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč

33) porada s žalobcem dne 13. 10. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

Podle § 82 t.ř., odst. 1 domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Podle 82 t.ř. odst. 2 z důvodů uvedených v odstavci 1 lze vykonat i prohlídku prostor nesloužících k bydlení (jiných prostor) a pozemků, pokud nejsou veřejně přístupné. Podle § 83 t.ř. (odst. 1) nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručí se osobě, u níž se prohlídka koná, při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení; (odst. 2) na příkaz předsedy senátu nebo soudce vykoná domovní prohlídku policejní orgán. Podle § 83a t.ř. na nařízení a provedení prohlídky jiných prostor a pozemků se obdobně užije § 83 odst. 1 a 2. Podle § 84 t.ř. vykonat domovní prohlídku nebo osobní prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

34) právní rozbor dne 2. a 16. 9. 2015 (rozbor dokumentace, právní analýza) - 3 úkony po 1 500 Kč (zvýšení podle § 12 odst. 1 AT)

35) porada s žalobcem dne 22. 9. 2015 - 1 úkon po 1 500 Kč

36) 3x právní rozbor dne 25. 2., 14. 3. a 16. 3. 2016 (stav trestního řízení, další postup) - 3 úkony po 1 500 Kč

37) porada s žalobcem dne 8. 3. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč

38) komunikace s anonymizováno (přípis se stanoviskem žalobce) ze dne 17. a 21. 3. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč

39) právní rozbor ze dne 4. 1. 2016 (rozbor korespondence poškozeného zaslané klientům žalobce) - 1 úkon po 1 500 Kč

40) porada s žalobcem dne 6. 1. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč

41) porada s klientem dne 4. 10. 2016 - 1 úkon po 1 500 Kč

42) příprava návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 7., 9., 10., 13. a 14. 10. 2016 - 2 úkony po 1 500 Kč (zvýšeno podle § 12 odst. 1 AT)

43) komunikace s poškozeným ze dne 19. 10. 2016 (odpověď na jeho výzvu k náhradě škody) - 1 úkon po 1 500 Kč

44) 3x právní rozbor ze dne 4. a 12. 11. 2015 (rozbor právní dokumentace dotčené vyšetřováním) - 3 úkony po 1 500 Kč

45. Soud při posuzování účelnosti vynaložených nákladů vycházel z dosavadní judikatury (zejm. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 30 Cdo 2533/2013), která vychází z výkladu, že v případě nákladů na obhajobu jedním obhájcem jde vždy o náklady účelně vynaložené, není-li prokázán opak. Tím je jednak respektováno výše zmíněné právo obviněného na obhajobu a zároveň tento výklad umožňuje vyhnout se zjevným obtížím při posuzování účelnosti nákladů vynaložených na obhajobu jako takových, tj. hledání odpovědi na otázku, zda skutečně zastoupení obviněného konkrétním obhájcem přispělo k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby. Ostatně takový přístup by byl absurdní, neboť by vyžadoval po poškozeném tvrzení a prokázání skutečností objektivně nezjistitelných, nebo zjistitelných jen s nemalými obtížemi (například výslechem státních zástupců či soudců, kteří se podíleli na rozhodování v trestním řízení a zjišťování, do jaké míry k jejich rozhodnutí činnost obhájce přispěla).

46. Předně soud uvádí, že náhrada nákladů vynaložených na právní zastoupení, kterou lze poškozenému přiznat podle OdpŠk, je ohraničena samotným trestním stíháním žalobce, když pouze náklady vynaložené za probíhajícího trestního stíhání byly vynaloženy v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a mohly směřovat ke zrušení tohoto nezákonného rozhodnutí. Žalobce byl trestně stíhán v období od 4. 4. 2016 do 22. 3. 2017, proto mu bez dalšího nelze přiznat náhradu nákladů řízení za shora uvedené úkony pod č. 25 až č. 40 a č. 44, které nebyly realizovány v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí.

47. Soud při jednání konaném dne 24. 5. 2021 podle § 118a odst. 3 mj. poučil žalobce o jeho povinnosti navrhnout důkazní návrhy potřebné k prokázání nároku na náhradu nákladů právního zastoupení a o možných následcích nesplnění této výzvy. Jelikož měl soud po provedení dokazování za to, že žalobce navrženými důkazy svůj nárok dostatečně neprokázal, znovu jej v tomto směru podle § 118a odst. 3 poučil při jednání konaném dne 28. 3. 2022. Žalobce však ani po opakovaném poučení nenabídl soudu žádné důkazy k prokázání realizace úkonů shora uvedených jako právní rozbor pod č. 1, 9, 13, 14, 16, 17 a 20 a porady pod č. 4, 5, 10, 12, 15, 19, 23, 41 a 45 a komunikace s poškozeným pod č. 43. Žalobce tak v tomto rozsahu neunesl břemeno důkazní, proto mu nemohla být náhrada přiznána.

48. U zbylých úkonů právních služeb se soud dále zabýval podmínkou, zda tyto náklady byly účelně vynaloženy, zda se jedná o úkony ve smyslu AT a zda již nebyly žalovanou ve správné výši odškodněny. Zde soud uvádí, že nelze veškerou činnost právního zástupce vykonávanou v rámci převzetí právního zastoupení žalobce hodnotit jako úkon právní služby ve smyslu AT, za který lze přiznat odměnu. Soud zbylé úkony posoudil následovně: ⟪LB:lb_001⟫ -) č. 2 - jednání s protistranou dne 4. 1. 2017 (komunikace se státním zástupcem, žádost o zaslání stížnosti poškozené do usnesení o zastavení trestního stíhání) – bez dalšího lze říci, že se nejedná o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána ⟪LB:lb_002⟫ -) č. 3, 18 – příprava a vyjádření ke stížnosti poškozeného ze dne 5., 6., 11., 12. a 16. 1. 2017 – z usnesení o zamítnutí stížnosti poškozené ze dne 22. 3. 2017 nevyplývá, že by vyjádření žalobce bylo podkladem pro toto rozhodnutí s tím, že stížnost byla zamítnuta z důvodu, že poškozený neuvedl žádný relevantní argument zpochybňující správnost rozhodnutí státního zástupce, které bylo shledáno za precizní a podrobné, když státní zástupce se vypořádal s každou dílčí otázkou; soud tak dospěl k názoru o neúčelnosti vynaložených nákladů a o neprokázání realizace úkonu ⟪LB:lb_003⟫ -) č. 6, 22 - doplnění blanketní stížnosti a její odůvodnění proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne 11., 12., 13., 14., 17. a 18. 4. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podanou blanketní stížností ze dne 8. 4. 2016 jako 1 úkon; jedná se nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché; tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto žalobci náleží náhrada ve výši ½ odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši ½ za blanketní stížnost) ⟪LB:lb_004⟫ -) č. 7, 11, 24 - nahlížení do spisu dne 6. 4. 2016, 17. 5. 2016 a 29. 9. 2016 – soud má za prokázané, že tyto úkony byly realizovány; úkony však byly realizovány v blízké časové souvislosti a s ohledem na průběh řízení a velikost spisu je soud nehodnotí jako účelně vynaložené s tím, že za nahlížení ze dne 22. 11. 2016 byla žalobci žalovanou přiznána plná náhrada ⟪LB:lb_005⟫ -) č. 8 - jednání s protistranou dne 13. 7. 2016 (zajištění termínů výslechů) – bez dalšího lze říci, že se nejedná se o úkon právní služby ve smyslu AT, proto nebyla náhrada za tento úkon žalobci přiznána ⟪LB:lb_006⟫ -) č. 21 - sepis podnětu k výkonu dohledu dne 3., 13. a 17. 5. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podaným podnětem ze dne 17. 5. 2016 jako 1 úkon; jedná se nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché; tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 AT, proto žalobci náleží náhrada ve výši ½ odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši ½ za podaný podnět) ⟪LB:lb_007⟫ -) č. 42 - příprava návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 5., 6., 7., 9., 10., 13. a 14. 10. 2016 – soud má za prokázané, že tento úkon byl realizován; soud jej však posuzuje spolu s podaným návrhem na zastavení ze dne 17. 10. 2016 jako 1 úkon; jedná se o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) AT), proto žalobci náleží náhrada ve výši 1 odměny za úkon právní služby (žalovaná již žalobci přiznala odměnu ve výši 1 odměny za podaný návrh na zastavení)

49. S ohledem na shora uvedené soud žalobci další náhradu škody za vynaložené právní zastoupení nepřiznal a žalobu v rozsahu částky 154 275 Kč výrokem III. zamítl.

50. Soud se dále zabýval nároky žalobce na zaplacení částky 584 829,88 Kč a 129 358,51 Kč z titulu nesprávného úředního postupu policejního orgánu při zajištění dat žalobce ze serverů v rámci prohlídky prostor ze dne 15. 7. 2015.

51. Soud se předně zabýval otázkou pasivní legitimace, přičemž zde soud odkazuje zejm. na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, kde dovolací soud uzavřel, že otázka, která organizační složka státu vystupuje v řízení před soudem v případě újmy způsobené policejním orgánem coby jedním z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1, 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu), již byla sjednocujícím způsobem vyřešena v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 31 Cdo 874/2015, uveřejněném pod číslem 131/2018 Sbírky soudního rozhodnutí a stanovisek s právní větou:„ anonymizováno 10 slov stát. instituce anonymizováno 8 slov stát. instituce, anonymizováno stát. instituce“ Dovolací soud v odůvodnění R 131/2018 podrobně vysvětlil, že § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 6 OdpŠk stanoví, která organizační složka vystupuje za stát před soudem v případě odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., přičemž v téže věci může za stát jednat současně jen jedna organizační složka. Podle této úpravy stát. instituce jedná jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v určitých případech ve správním soudnictví. Trestním řízením je přitom třeba rozumět nejen fázi řízení před soudem, ale i jednotlivé fáze trestního řízení (včetně přípravného řízení). stát. instituce tak jedná za stát ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy včetně postupů stát. instituce. Dovolací soud k tomuto doplnil, že shodně se k otázce vymezení příslušného úřadu vyjadřuje komentářová literatura, podle níž jménem státu v případech odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, k nimž došlo v trestním řízení (a to nejen ve fázi řízení před soudem), jedná stát. instituce. Uvedené ministerstvo jedná ve věcech odpovědnosti státu za škodu vzniklou z činnosti všech orgánů činných v trestním řízení, tedy i policejních složek, které jinak podléhají stát. instituce (Vojtek P., Bičák, V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, komentář k § 6 II. Působnost úřadu). Trestním řízením je třeba rozumět veškerá řízení podle trestního řádu bez ohledu na okolnost, který orgán činný v trestním řízení rozhodnutí vydal, popřípadě se dopustil nesprávného úředního postupu (Ištvánek F., Simon P., Korbel F., Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, komentář k § 6 odst. 2 písm. a)).

52. V ustanovení § 2 zákona o Policii České republiky je obecným způsobem vymezeno její postavení a činnost tak, že Policie České republiky plní (mimo jiné) úkoly podle trestního řádu - tyto úkoly ovšem plní jako policejní orgán coby jeden z orgánů činných v trestním řízení (§ 12 odst. 1 odst. 2 písm. a) trestního řádu), což znamená, že při plnění těchto úkolů nepostupuje podle zákona o Policii České republiky, ale stejně jako ostatní orgány činné v trestním řízení (soudy a státní zastupitelství) podle trestního řádu.

53. V souzené věci tak jedná jménem státu samostatně stát. instituce, neboť stát. instituce, která prohlídku jiných prostor realizovala, činila právě a pouze úkony v rámci trestního řízení na základě vydaného příkazu k prohlídce.

54. Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná prohlídka. Tato osoba je povinna prohlídku strpět (§ 85a odst. 1 t. ř.), neboť prohlídka vykonaná v souladu s trestním řádem je přípustným omezením základního práva vlastnit majetek a na nedotknutelnost obydlí (čl. 11, 12 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, vyhlášené jako součást ústavního pořádku České republiky pod č. 2/1993 Sb., dále jen„ Listina“). Dojde-li pak za této situace při prohlídce ke vzniku škody na majetku, pak se může jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení vůči žalobci jakožto osobě, která je na trestním řízení v daném rozsahu takto zúčastněna. V projednávané věci policejní orgán jednal jako orgán činný v trestním řízení vůči žalobci jakožto faktickému uživateli prostor (místnosti HC7, předmětných serverů a na nich umístěných dat), kde byla prohlídka realizována, žalobce byl v příkazu jasně označen.

55. Žalobce se domáhá tvrzených nároků z odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

56. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

57. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

58. Úprava nezákonného rozhodnutí pak stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

59. Nesprávnost úředního postupu žalobce spatřoval v tom, že příslušné policejní složky při provedení prohlídky prostor nepostupovaly tak, aby šetřily majetek žalobce, čímž mělo dojít ke vzniku škody na straně žalobce, který musel vynaložit náklady na nápravu tohoto postupu. Konkrétně žalobce policejních složkám vytýkal, že postupovaly neodborně a bez předchozího upozornění a nedostály tak své povinnosti šetřit práva a zamezit vzniku škody a že průběh předmětné prohlídky nedostatečně zdokumentovaly. Dále žalobce vytýkal, že došlo k přenosu zajištěných dat skrz notebook zaměstnance konkurenční firmy právnická osoba na úložiště soudního znalce a že daný úkon způsobil nedostupnost jeho aplikací provozovaných na serverech, zastavení toku dat a poškození infrastruktury.

60. Dle § 2 odst. 4 t. ř. jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti. Trestní věci musí projednávat urychleně bez zbytečných průtahů; s největším urychlením projednávají zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek, je-li to zapotřebí vzhledem k hodnotě a povaze zajištěného majetku. Trestní věci projednávají s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána; při provádění úkonů trestního řízení lze do těchto práv osob, jichž se takové úkony dotýkají, zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí.

61. Dle § 11 písm. c) zákona o Policii České republiky jsou policista a zaměstnanec policie povinni postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

62. V obecné rovině lze prohlídku jiných prostor považovat za úkon přispívající k naplnění ústavně aprobovatelného veřejného zájmu stíhání trestných činů a spravedlivého potrestání jejich pachatelů; její použití však současně vyžaduje respektování ústavněprávních limitů, neboť sebou nese riziko vážného omezení základních práv a svobod jednotlivce (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3038/07 ze dne 29. 2. 2008 (N 46/48 SbNU 549)). K řádnému, zákonnému a ústavně konformnímu provedení prohlídky tak v zásadě může dojít toliko tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, účelu sledovaného veřejným zájmem nelze dosáhnout jinak a jsou příslušnými orgány dodržena všechna zákonem stanovená pravidla a procedury.

63. Soud v řízení zjistil, že procesní pravidla pro realizaci prohlídky byla dodržena, neboť policie o realizaci prohlídky řádně požádala a příkazem název soudu k prohlídce jiných prostor ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno spisová značka byla prohlídka řádně nařízena; prohlídka byla skutečně nařízena v místnosti anonymizováno nacházející se v provozovně společnosti právnická osoba se sídlem v obec a číslo, ulici ulice a číslo, tedy tam, kde ji policie skutečně vykonala; jednateli společnosti právnická osoba jméno příjmení, který se v té době v prostorách nacházel, byl doručen příkaz k prohlídce, bylo mu umožněno se prohlídky účastnit. Byla tak dodržena pravidla stanovená § 82 a násl. trestního řádu a v tomto ohledu nelze uzavřít, že by došlo k nesprávnému úřednímu postupu.

64. V souzené věci je pak dále nutné posoudit, zda samotný postup policie při prohlídce a způsob jejího provedení, jehož cílem bylo získání dat žalobce ze serverů, byly v daném kontextu nezbytnými k dosažení účelu. V souzené věci však soud neshledal ani v tomto směru nesprávný úřední postup orgánů činných v trestním řízení při provádění prohlídky.

65. Soud nehodlá polemizovat s důvodností realizace prohlídky s ohledem na skutečnosti známé policejnímu orgánu z doby před realizací úkonu. Policejnímu orgánu bylo známo, že se v předmětných prostorách skutečně nacházejí servery sloužící k uložení dat žalobce, z nichž by mohly být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní řízení. Rovněž dle jeho názoru nebylo možné žalobce předem vyrozumět o provedení úkonu a zajistit jeho součinnost, neboť jeho vyrozumění by bylo v rozporu s účelem a smyslem úkonu. Existovala důvodná obava, že by stopy a příp. důkazy týkající se podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi mohly být zničeny, čímž by mohlo dojít ke zmaření trestního řízení. Svědek jméno příjmení mj. při jednání soudu vypověděl, že by žalobci stačily 2 hodiny na to, aby informoval zákazníky a přesměroval příjem dat na náhradní servery.

66. V řízení bylo prokázáno, že v situaci, kdy nebylo možné zajistit součinnost žalobce, bylo jediným možným způsobem, kterým mohl policejní orgán realizovat daný úkon prostřednictvím odborníka z kybernetiky - ustanoveného znalce, a to způsobem, který byl podrobně rozveden v rámci skutkových zjištění učiněných shora. Pouze ve stručnosti soud rekapituluje, že znalec osobně přistoupil k vypnutí (fyzických) serverů žalobce, následně připojil své médium (a nikoliv osoby konkurenční firmy právnická osoba, když přítomnost takové osoby při úkonu nebyla ani prokázána) a přes USB rozhraní zkopíroval data a (fyzické) servery znovu zapnul. Úkon trval od 10:30 do 12:45 hodin. Uvedené má soud za prokázané z trestního spisu a znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce, z výslechu znalce příjmení celé jméno znalce, který se obdobných úkonů účastní opakovaně, a z výpovědí svědka celé jméno svědka, který rovněž vypověděl, že ze zapnutého serveru lze získat data pouze se znalostí hesla a že po provedení úkonu fyzické servery osobně viděl.

67. Dle názoru soudu tak nebylo možné provést úkon šetrněji k právům žalobce, úkon byl proveden v souladu se zásadou přiměřenosti a účelu úkonu nebylo možné dosáhnout jinak.

68. Lze přisvědčit tvrzení žalobce, že dokumentace prohlídky a způsobu jejího provedení v protokolu je strohá, toto však samo o sobě nemá za následek prokázání nesprávného úředního postupu. Fotodokumentace je součástí znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalce. Poukazoval-li pak žalobce na vyjádření anonymizována tři slova učiněné v rámci dohledu a na konstatované vady v postupu, pak tyto vady byly spatřovány v jiných okolnostech (právní posouzení, subjektivní stránka trestného činu, protiprávnost, vady v protokolu o zajištění dat GPS z vozidel).

69. Žalobce byl při jednání konaném dne 24. 5. 2021 podle § 118a odst. 3 mj. poučen o jeho povinnosti navrhnout důkazní návrhy potřebné k prokázání konkrétního nesprávného úředního postupu a o možných následcích nesplnění této výzvy v podobě neunesení důkazního břemene. Jelikož měl soud po provedení dokazování za to, že žalobce navrženými důkazy existenci odpovědnostního titulu dostatečně neprokázal, znovu jej v tomto směru podle § 118a odst. 3 poučil při jednání konaném dne 28. 3. 2022. Žalobce však ani po opakovaném poučení nenabídl soudu žádné další důkazy. Nesprávný úřední postup nebyl prokázán ani výslechy žalobcem navržených svědků, když tyto osoby nemohly objasnit, jakým způsobem byla prohlídka realizována, když se jí osobně nezúčastnili.

70. Soud tak uzavírá, že má pro výše uvedené za zjištěné, že způsob provedení prohlídky byl proveden v souladu se zákonem a v rozsahu nezbytném k dosažení sledovaného účelu, to jest zajištění věcí, které se v předmětném prostoru měly nacházet, a že tohoto účelu v daném kontextu nebylo možno dosáhnout jinak. Přičemž k tomuto byla dodržena trestním řádem daná procesní pravidla. Není tak dána základní podmínka pro přiznání náhrady škody, tedy existence odpovědnostního titulu (a to ani ve formě nezákonného rozhodnutí, když příkaz k prohlídce ze dne datum nebyl zrušen, což ostatně žalobce ani netvrdil), proto se soud dále nezabýval dalšími předpoklady odpovědnosti státu a žalobu v tomto rozsahu výrokem III. zamítl.

71. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobce původně požadoval po žalované zaplacení částky 1 162 493,39 Kč. Ohledně nároku na náhradu majetkové škody v částce 139 150 Kč (přiznaná náhrada za znalecký posudek) a v částce 19 965 Kč (žalovanou uhrazené náklady právního zastoupení po podání žaloby a poté, co co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., částečně zastaveno usnesením na č.l. 258) byl žalobce úspěšný a v tomto rozsahu žalovaná zavinila vedení řízení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v částce 1 815 Kč (zpětvzetí ze strany žalobce po upřesnění výpočtu) a v částkách 133 100 Kč, 154 275 Kč, 584 829,88 Kč a 129 358,51 Kč (zamítnutí žaloby) byl žalobce neúspěšný a zavinil tak vedení řízení v tomto rozsahu. S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce měl procesní úspěch co do tarifní hodnoty 159 115 Kč, a tedy ze 13,7 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 1 003 378,39 Kč, a tedy z 86,3 %. Proto soud rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 72,6 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobce). Náhrada nákladů řízení je představována náklady nezastoupeného účastníka v částce 2 400 Kč za 8 paušální náhradu hotových výdajů (vyjádření k žalobě, 6x příprava na jednání soudu, účast na jednání dne 24. 5. 2021, 9. 8. 2021, 4. 10. 2021, 1. 12. 2021, 28. 3. 2022, 1. 6. 2022, účast na vyhlášení rozsudku 9. 6. 2022) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., 72,6 % činí částku 1 742,40 Kč, její zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci.

72. Podle § 148 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků; u žádného z účastníků tyto předpoklady splněny nejsou. Žalobce byl v řízení neúspěšný v rozsahu 86,3 %, proto jej soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Žalovaná byla neúspěšná v rozsahu 13,7 %, proto jí soud zavázal k placení nákladů státu v tomto rozsahu. Výše nákladů státu nebyla v době vyhlášení rozsudku známa, proto bude stanovena samostatným usnesením.

73. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze navrhnout jeho výkon soudem či nařízení exekuce.