OSPH02 22 C 233/2021-55

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 260 000 Kč

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 260 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalované domáhá náhrady nemajetkové újmy ve výši 260 000 Kč způsobené nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, ve kterém vystupoval v postavení konkurzního věřitele.

2. Žalovaná uvedla, že délka řízení byla nepřiměřená. Dostatečným zadostiučiněním je dle žalované částka 42 500 Kč, kterou žalobci vyplatila. Žalovaná vycházela ze základní částky k odškodnění ve výši 283 333 Kč, kterou snížila o 90 % s ohledem na absenci průtahů, složitost projednávané věci a okolnost, že řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy i před Ústavním soudem. S ohledem na věk žalobce žalovaná základní částku zvýšila o 5 %.

3. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání.

4. Z potvrzení Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. 9. 2020 vyplývá, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 25. 9. 2020. Ze stanoviska žalované ze dne 11. 1. 2022 vyplývá, že žalovaná žalobci přiznala částku 42 500 Kč jako zadostiučinění za nepřiměřenou délku konkurzního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 39K 12/2006.

5. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

6. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V řízení bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

9. Ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti. Dne 22. 3. 2006 byl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka ing. jméno příjmení (dále jen„ dlužník“). Dne 30. 3. 2006 byl návrh na prohlášení konkurzu doplněn. Dne 19. 4. 2006 byla dlužníkovi doručena výzva k podání vyjádření. Dne 3. 5. 2006 podal dlužník vyjádření k návrhu na prohlášení konkursu. Dne 17. 5. 2006 soud nařídil jednání na den 23. 6. 2006. Vzhledem k žádosti dlužníka bylo jednání odročeno na den 17. 7. 2006. Dne 29. 6. 2006 ustanovil soud dlužníkovi předběžného správce. Dne 17. 7. 2006 se konalo jednání. Dne 18. 7. 2006 byl prohlášen na majetek dlužníka konkurs. Dne 23. 10. 2006 podal žalobce (celé jméno žalobce) přihlášku své pohledávky (1 125 713 Kč s příslušenstvím). Dne 29. 11. 2006 zaslal správce konkurzní podstaty (dále také„ správce“) soudu zprávu o činnosti a soupis konkurzní podstaty. Dne 8. 12. 2006 se konalo přezkumné jednání. Přihlášky podalo 29 věřitelů s pohledávkami ve výši 18 438 114,88 Kč). Dne 13. 4. 2007 se konalo zvláštní přezkumné jednání. Dne 4. 7. 2007 byla soudu doručena zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 9. 11. 2007 byla soudu doručena zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 24. 1. 2008 byla soudu doručena žádost správce o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 4. 3. 2008 byla soudu doručena žádost správce o udělení souhlasu s přímým prodejem. Dne 6. 3. 2008 soud vyslovil souhlas s prodejem nemovitosti mimo dražbu. Dne 26. 3. 2008 úpadce zaslal soudu návrh na uložení správci, aby nebyl zpeněžován majetek podstaty do doby nabytí právní moci rozsudku o vypořádání společného jmění manželů úpadce a jeho manželky. Dne 5. 8. 2008 byla soudu doručena stížnost úpadce na postup správce. Dne 17. 10. 2008 byla soudu doručena žádost správce o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 5. 11. 2008 soud prodloužil správci lhůtu do 30. 6. 2009. Dne 23. 3. 2009 soud připustil vstup nového účastníka do řízení namísto věřitele č. 15. Dne 16. 3. 2009 byla soudu doručena stížnost úpadce na postup správce. Dne 17. 4. 2009 úpadce podal návrh na zrušení konkurzu. Dne 20. 4. 2009 se správce vyjádřil k návrhu úpadce. Dne 3. 7. 2009 konkurzní soud zamítl návrh úpadce na zrušení konkursu. Dne 6. 8. 2009 bylo soudu doručeno odvolání úpadce proti usnesení soudu o zamítnutí návrhu na zrušení konkursu. Dne 3. 12. 2009 odvolací soud potvrdil usnesení konkurzního soudu o zamítnutí návrhu úpadce. Dne 2. 12. 2009 správce podal zprávu o činnosti. Dne 12. 3. 2010 úpadce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu. Dne 14. 4. 2010 soud ustanovil úpadci advokáta pro dovolací řízení. Dne 2. 6. 2010 úpadce zaslal podání, kterým popřel veškeré pohledávky věřitelů. Dne 20. 9. 2010 soud vyzval advokáta úpadce k doplnění dovolání. Dne 29. 10. 2010 byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání úpadce. Dne 20. 1. 2011 Nejvyšší soud odmítl dovolání úpadce. Dne 9. 3. 2011 úpadce podal návrh na zproštění funkce správce konkurzní podstaty. Dne 10. 5. 2011 byla soudu doručena zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 23. 5. 2011 soud vyslovil souhlas s prodejem části movitých věci z konkurzní podstaty mimo dražbu. Dne 1. 7. 2011 správce podal zprávu o příjmech a výdajích. Dne 21. 7. 2011 soud zaslal soudu zápis z jednání se zástupcem věřitelů. Dne 20. 9. 2011 soud schválil vyloučení několika movitých věcí z konkurzní podstaty. Dne 20. 9. 2011 konkurzní soud zamítl návrh úpadce na zproštění správce funkce. Dne 25. 10. 2011 bylo soudu doručeno odvolání úpadce proti usnesení soudu o zamítnutí jeho návrhu na zproštění správce. Dne 29. 12. 2011 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 23. 2. 2012 správce podal soudu návrh na vydání rozhodnutí o částečném rozvrhu. Dne 13. 3. 2012 úpadce podal návrh na nucené vyrovnání. Dne 15. 3. 2012 soud vyzval úpadce k doplnění návrhu. Dne 5. 4. 2012 úpadce požádal o prodloužení lhůty k doplnění. Dne 20. 4. 2012 úpadce zaslal doplnění návrhu. Dne 25. 4. 2012 správce vydal dražební vyhlášku k prodeji nemovitostí. Dne 4. 6. 2012 odvolací soud potvrdil usnesení konkurzního soudu o zamítnutí návrhu úpadce na zproštění správce funkce. Dne 9. 10. 2012 konkurzní soud usnesením rozhodl, že nucené vyrovnání navržené úpadcem je nepřípustné. Dne 24. 10. 2012 bylo soudu doručeno odvolání úpadce proti usnesení konkurzního soudu. Dne 30. 10. 2012 úpadce podal žalobu pro zmatečnost proti usnesení odvolacího soudu ze dne 4. 6. 2012. Dne 1. 11. 2012 konkurzní soud vyloučil žalobu pro zmatečnost k samostatnému řízení. Dne 22. 11. 2012 konkurzní soud povolil částečný rozvrh. Dne 30. 10. 2012 byla vrchnímu soudu v Praze předložena žaloba pro zmatečnost. Dne 7. 11. 2012 Vrchní soud v Praze usnesením rozhodl, že k projednání a rozhodnutí ve věci žaloby pro zmatečnost jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. Dne 17. 1. 2013 bylo soudu doručeno odvolání jednoho věřitele proti usnesení konkurzního soudu o částečném rozvrhu. Dne 18. 1. 2013 bylo soudu doručeno odvolání úpadce proti usnesení konkurzního soudu o částečném rozvrhu. Dne 9. 4. 2013 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 24. 6. 2013 konkurzní soud zastavil řízení o vyloučení pohledávky ze soupisu konkurzní podstaty pro zpětvzetí žaloby. Dne 29. 11. 2013 správce zaslal soudu daňová přiznání a přehled o příjmech a výdajích. Dne 29. 4. 2014 odvolací soud zrušil usnesení konkurzního soudu o nepřípustnosti nuceného vyrovnání. Dne 20. 5. 2014 odvolací soud zrušil usnesení konkurzního soudu o částečném rozvrhu. Dne 7. 5. 2014 úpadce podal návrh na zproštění funkce správce konkurzní podstaty. Dne 14. 5. 2014 úpadce podal návrh na svolání mimořádné schůze věřitelů. Dne 3. 4. 2015 správce podal zprávu o činnosti. Dne 30. 7. 2015 konkurzní soud svolal schůzi věřitelů na 6. 10. 2015. Dne 1. 10. 2015 úpadce podal návrh na zrušení schůze věřitelů, návrh na odvolání zás. Dne 6. 10. 2015 se konala schůze věřitelů. Dne 12. 10. 2015 soud svolal schůzi věřitelů na 1. 12. 2015. Dne 19. 11. 2015 správce podal průběžnou zprávu o příjmech a výdajích z konkurzní podstaty. Dne 1. 12. 2015 se konala schůze věřitelů. Dne 18. 1. 2016 úpadce podal návrh na nucené vyrovnání. Dne 19. 1. 2016 soud svolal schůzi věřitelů na 9. 2. 2016. Dne 9. 2. 2016 se konala schůze věřitelů. Dne 20. 6. 2016 konkurzní soud rozhodl, že navrhované nucené vyrovnání je nepřípustné (pro nepoctivý záměr úpadce). Dne 12. 7. 2016 úpadce podal odvolání proti usnesení konkurzního soudu. Dne 18. 8. 2016 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 5. 12. 2016 správce podal zprávu o činnosti. Dne 27. 1. 2017 odvolací soud potvrdil usnesení konkurzního soudu, že nucené vyrovnání je nepřípustné. Dne 14. 3. 2017 úpadce podal námitku podjatosti soudce konkurzního soudu. Dne 23. 3. 2017 byla Vrchnímu soudu v Praze předložena námitka podjatosti. Dne 23. 4. 2017 úpadce podal dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu ze dne 27. 1. 2017. Dne 2. 6. 2017 soud ustanovil úpadci advokáta pro dovolací řízení. Dne 19. 9. 2017 správce podal zprávu o činnosti. Dne 20. 10. 2017 manželka úpadce podala ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně návrhu na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty. Dne 1. 11. 2017 úpadce podal návrh na zrušení dražební vyhlášky. Dne 30. 11. 2017 se konala dražba nemovitostí. Dne 11. 1. 2018 Vrchní soud v Praze rozhodl, že soudce není vyloučen z projednávání konkurzní věci úpadce. Dne 7. 2. 2018 správce podal zprávu o činnosti. Dne 23. 2. 2018 úpadce podal návrh na uložení zákazu správci nakládat s nemovitostmi. Dne 12. 3. 2018 úpadce podal návrh na nucené vyrovnání. Dne 13. 3. 2018 konkurzní soud zamítl návrh úpadce pro nepřípustnost. Dne 22. 5. 2018 se konala schůze věřitelů. Dne 20. 5. 2018 správce podal zprávu o činnosti pro účely chůze věřitelů. Dne 23. 5. 2018 konkurzní soud zamítl návrh úpadce na zproštění funkce správce. Dne 21. 6. 2018 úpadce podal odvolání proti usnesení konkurzního soudu. Dne 22. 6. 2018 soud vyzval úpadce k doplnění odvolání. Dne 25. 6. 2018 úpadce doplnil odvolání. Dne 3. 7. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 7. 12. 2018 správce podal zprávu o činnosti. Dne 30. 4. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení konkurzního soudu o zamítnutí návrhu na nucené vyrovnání a zamítnutí návrhu na zproštění funkce správce. Dne 17. 6. 2019 správce požádal soud o vydání výtěžku zpeněžení ve prospěch zajištěného věřitele. Dne 21. 6. 2019 konkurzní soud vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení. Dne 16. 7. 2019 se konalo zvláštní přezkumné jednání. Dne 18. 10. 2019 se konalo jednání správce se zástupcem věřitelů. Dne 31. 12. 2019 úpadce podal námitku podjatosti soudce konkurzního soudu. Dne 9. 1. 2020 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze s námitkou podjatosti. Dne 31. 1. 2020 Vrchní soud námitku podjatosti odmítl. Dne 11. 3. 2020 konkurzní soud povolil částečný rozvrh. Dne 2. 6. 2020 správce podal zprávu o činnosti. Dne 9. 12. 2020 úpadce podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Dne 19. 1. 2021 Vrchní soud v Praze návrh úpadce zamítl. Dne 27. 1. 2021 konkurzní soud zamítl návrhy úpadce na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení. Dne 21. 1. 2021 úpadce podal odvolání proti usnesení konkurzního soudu. Dne 27. 1. 2021 správce požádal soud prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Dne 30. 7. 2021 odvolací soud potvrdil usnesení konkurzního soudu. Dne 31. 1. 2022 podal správce zprávu o činnosti a požádal o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy do 31. 12. 2022. Ze zprávy vyplývá, že již došlo ke zpeněžení podstatné části konkurzní podstaty a to nemovitostí v k. ú. obec a k. ú. příjmení jméno. Správce spravuje pohledávky sepsané do soupisu majetkové podstaty, a to pohledávky vůči právnická osoba příjmení – právnická osoba ve výši 972 569,80 Kč a 253 083 Kč, které jsou přihlášeny do konkurzního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 37K 12/2006 a byly předmětem incidenční žaloby. Dále pohledávka ve výši 800 000 Kč za panem jméno příjmení, na jehož majetek byl prohlášen konkurz. Insolvenční řízení na jméno příjmení skončilo dne 6. 3. 2017. Dále pohledávka ve výši 819 936 Kč vůči panu jméno příjmení, na jehož majetek byl prohlášen konkurz. Pohledávka byla následně správcem konkurzní podstaty popřena, přičemž v incidenčním sporu byla určena pravost pohledávky. Ukončení konkurzního řízení dosud brání dosud probíhající soudní spory o náhradu škody a nezpeněžená majetková podstata (pohledávky vůči panu příjmení a příjmení). Řízení dosud neskončilo.

10. Řízení vůči žalobci probíhá od 23. 10. 2006, kdy žalobce podal přihlášku své pohledávky, dosud, tedy 15 let a 6 měsíců. Soud v řízení neshledal žádné průtahy či období nečinnosti. Vzhledem k celkové délce řízení však soud hodnotí celkovou délku jako nepřiměřenou, v čemž jsou soud i účastníci ve shodě.

11. Řízení bylo do značné míry složité. Úpadce v průběhu řízení podával množství procesních návrhů (návrh na uložení správci, aby nebyl zpeněžován majetek podstaty ze dne 26. 3. 2008, návrh na zrušení konkurzu ze dne 17. 4. 2009, opakovaný návrh na zproštění funkce správce konkurzní podstaty ze dne 9. 3. 2011 a ze dne 7. 5. 2014, opakovaný návrh na nucené vyrovnání ze dne 13. 3. 2012, 18. 1. 2016 a 12. 3. 2018, žaloba pro zmatečnost ze dne 30. 10. 2012, návrh na svolání mimořádné schůze věřitelů ze dne 14. 5. 2014, návrh na zrušení schůze věřitelů ze dne 1. 10. 2015, opakovaná námitka podjatosti ze dne 14. 3. 2017 a 31. 12. 2019, návrh na zrušení dražební vyhlášky ze dne 1. 11. 2017, návrh na uložení zákazu správci nakládat s nemovitostmi ze dne 23. 12. 2018 dále návrh na vyslovení neúčinnosti doručení či ústavní stížnost manželky úpadce proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně návrhu na vyloučení nemovitých věcí z konkurzní podstaty). Dále soudy rozhodovaly o žádostech úpadce o ustanovení právního zástupce pro podání dovolání. Návrhy úpadce byly neúspěšné a úpadce proti rozhodnutím, kterým jeho návrhům nebylo vyhověno, opakovaně podával řádné i mimořádné opravné prostředky. Délku řízení též ovlivňují potíže se zpeněžováním konkurzní podstaty, kdy pohledávky úpadce bylo třeba přihlásit do jiných konkurzních řízení a vést o nich incidenční spory.

12. Žalobce se na celkové délce řízení významně nepodílel.

13. Vzhledem k tomu, že v případě neprojednání věci v přiměřené lhůtě se vznik nemajetkové újmy u poškozeného předpokládá, zabýval se soud otázkou formy zadostiučinění, a to zejména ve vztahu k významu věci pro účastníka. ESLP ve svých rozhodnutích poukazuje na to, že některá řízení mají pro jeho účastníky zvýšený význam a vyžadují ze strany vnitrostátních orgánů zvláštní či mimořádnou péči. Srovnáním různých typů řízení je možné vysledovat jistou škálu ohledně nutnosti urychleného projednání věci pro účastníka, jak je podávána i rozhodovací činností ESLP. Čelnou příčku zaujímají řízení, v nichž se jedná o omezení osobní svobody osoby, tedy především vazební věci či řízení detenční. Mimořádný význam mají dále věci opatrovnické, pracovněprávní, věci osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkající se zdraví či života. Z uvedeného pohledu je pak logicky méně významné řízení ve věcech výše neuvedených. Žalobce do konkurzního řízení přihlásil pohledávku ve výši 1 125 713 Kč s příslušenstvím. S ohledem na vyšší věk žalobce soud hodnotí význam řízení pro žalobce jako zvýšený.

14. Lze tak shrnout, že v důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě mu vznikla nemajetková újma, nicméně soud dospěl k závěru, že žaloba je předčasná, když konkurzní řízení dosud neskončilo a nelze tak komplexně posoudit význam insolvenčního řízení pro žalobce jako poškozeného.

15. Soud v této souvislosti upozorňuje na ustálenou judikaturu Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 70 Co 111/2013 – 22 bylo dovozeno, že za stavu, kdy konkursní řízení nedospělo do fáze, v níž by bylo zřejmé, v jakém rozsahu bude přihlášená pohledávka žalobce uspokojena, nelze určit výši částky, která by byla určující z hlediska významu předmětu konkursního řízení pro žalobce. Na této úvaze dospěl soud k závěru o předčasnosti žaloby. Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. srpna 2014, sp. zn. 30 Cdo 3729/2013 dovolání žalobce zamítl s poukazem na závěr rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2011, sp. zn. 30 Cdo 1455/2009, dle kterého„ Nárok žalobce na posouzení přiměřenosti délky dosud neskončeného konkursního řízení byl uplatněn – pro tentokráte - předčasně, neboť vzhledem ke složitosti konkursního řízení a jeho specifickým fázím a procesním formám nemůže být před jeho skončením zjevné, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.“ K obdobným závěrům dospěla i komentářová literatura: Je nutno mít na mysli, že teprve po ukončení řízení je možné určit celkový rozsah a závažnost vzniklé nemajetkové újmy, jakož i komplexně zhodnotit postup orgánů veřejné moci během řízení, jednání poškozeného a další okolnosti případu. Uplatnění nároku před skončením řízení ovšem zásadně není možné v případě nepřiměřené délky trestního stíhání, protože v samotném trestním řízení lze poskytnout zadostiučinění jinak, a to snížením trestu (srov. § 31a 44), ani v případě neskončeného insolvenčního řízení, neboť až do jeho skončení nelze posoudit jeho význam pro poškozeného“ (srov. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, komentář, Petr Vojtek, Vít Bičák, 4. vydání, 2017, C.H.BECK, § 31a, odst. 96, str. 320). Shodně byla žaloba zamítnuta z důvodu předčasnosti rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 21 Co 447/2017 – 42. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 30 Cdo 2700/2018, též uvádí, že důvod zamítnutí žaloby tzv.„ pro tentokrát“ spočívající v samostatně stojící okolnosti, že až do skončení insolvenčního řízení nemůže být objektivně určitelná výše tvrzené újmy způsobená žalobci (např. v souvislosti se zjištěním výše jí přihlášeného nároku a zejména míry jeho následného uspokojení ve smyslu ust. § 31a odst. 3 OdpŠk, jež je určující pro stanovení rozsahu odčinění z hlediska významu řízení pro poškozeného), obstojí a další nastolené otázky jsou nepodstatné.

16. Na tomto nic nemění ani vysoký věk žalobce. Jestliže v intencích závěrů zmíněné judikatury Nejvyššího soudu ČR lze přiměřenost délky konkursního řízení zhodnotit až v souvislosti s jeho skončením, pak se nemůže ohledně tohoto řízení prosadit ani závěr, že žalobci je na místě zadostiučinění poskytnout, protože je osobou pokročilého věku. Možnost domáhat se zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vzniklou z nepřiměřené délky řízení, ještě před koncem posuzovaného řízení zejména s přihlédnutím k věku účastníka, zmiňuje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 1455/2009 právě jen ve vztahu k běžnému spornému řízení. Lze tak uzavřít, že před koncem konkursního řízení je žaloba o zadostiučinění za nemajetkovou újmu pro nepřiměřenou délku takového řízení (pro tentokrát) předčasná a na tuto skutečnost nemůže mít žádný vliv věk žalobce (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2021, č. j. 20 Co 111/2021- 183).

17. S ohledem na shora uvedené soud posoudil, zda konkurzní řízení dospělo do stavu, kdy je zřejmé, v jakém rozsahu bude přihlášená pohledávka žalobce uspokojena. Soud učinil závěr, že současný stav konkurzního řízení v takové fázi není. Žalobu je tedy nutné zamítnout tzv. pro tentokrát z důvodu předčasnosti žaloby.

18. Pro úplnost se soud vyjadřuje i ke kritériím posuzovaného řízení, neboť by to mohlo mít za následek předejití sporu mezi stranami v budoucnu. V souzeném případě by za 15 let a 6 měsíců dlouhé řízení činila základní částka k odškodnění 261 000 Kč, přičemž soud vyšel ze základní částky 18 000 Kč za rok řízení. ulice než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u zcela mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let, čemuž odpovídá právě částka 18 000 Kč. Délka řízení je extrémní, což je důvodem pro zvýšení základní sazby, ale z důvodu složitosti daného řízení nelze dospět k závěru by byla několikanásobně delší, než by bylo možno u takto složitého případu očekávat. Na druhou stranu by bylo nutné tuto částku korigovat přiměřeným snížením, a to s ohledem na složitost sporu o 50 %. Složitost sporu již obsahuje počet stupňů zapojených do rozhodování, přičemž soud neshledal výjimečných důvodů, proč by měla složitost řízení přesahovat 50 % (viz NS 30Cdo 3026/2009). Snížení o 50 % je ke všem shora uvedeným okolnostem odpovídající. Za vyšší věk žalobce (věk nad 75 roky v posledních letech řízení) lze ve shodě s žalovanou hodnotit zvýšený význam o plus 5 %. Význam konkurzního řízení před skončením řízení však nelze plně posoudit, neboť není zřejmé, jaké částky se žalobci jako konkurznímu věřiteli dostane, což vede soud k závěru o předčasnosti žaloby. Výslednou částku odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení v současné době nelze posoudit.

19. Vzhledem k tomu, že žalobce nevzal žalobu zpět ohledně přiznané částky 42 500 Kč, nezbývá soudu než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř., když procesně úspěšné žalované náleží paušální náhrada za 1 úkon (vyjádření k věci) á 300 Kč podle vyhlášky č. 254/2015. Sb.

21. Delší lhůtu k plnění si pro sebe vyžádala žalovaná, a proto ji soud z důvodu rovnosti stran poskytl i žalobci.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k podepsanému soudu a rozhodoval by o něm Městský soud v Praze.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.