OSPH02 25 C 101/2021-28

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 94 282 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 94 282 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. od 26. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 26. 10. 2021 domáhal zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 94 282 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. od 26. 8. 2021 do zaplacení s tím, že bylo porušeno jeho právo na projednání věci v přiměřené lhůtě u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Sporné mezi stranami není to, že v předmětném řízení bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, ani to, že žalobci náleží přiměřené zadostiučinění v penězích, sporná je pouze výše zadostiučinění. Žalobce se jako vedlejší účastník připojil před více než 20 lety k dřívějšímu návrhu na odvolání dřívějšího likvidátora právnická osoba. jméno příjmení, CSc., který jako likvidátor porušoval své povinnosti závažným způsobem, načež byl tento likvidátor odvolán, což plyne z usnesení název soudu, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí Ani následně soudem stanovený likvidátor jmenovaný jméno příjmení nepostupoval v této své funkci řádně a závažným způsobem opakovaně porušoval své povinnosti, proto žalobci nezbylo nic jiného, než dne 24. 9. 2013 podat ve smyslu § 70 odst. 4 obchodního zákoníku návrh na jeho odvolání soudem. Žalobce má za to, že soud, který sám o sobě v jiném senátu název soudu v r. 2000 likvidátora právnická osoba anonymizováno do této funkce jmenoval, se nyní zdráhal toho, jej odvolat, aby soud nenesl odpovědnost, že do funkce jmenoval neodborníka, který likvidaci společnosti zcela nezvládl. Délka řízení činila 7 let a 1 měsíc, žalobce vyčísluje částku na 2 x 10 000 Kč za první 2 roky řízení a za dalších 5 let a 1 měsíc částku 20 000 Kč za rok řízení. Žalobce nikterak nezapříčinil délku řízení. Řízení o odvolání likvidátora právnická osoba anonymizováno mělo pro žalobce zvýšený význam. Žalobce je akcionářem společnosti, jíž byl likvidátor, jehož odvolání se žalobce domáhal, a následně i domohl. Přes 20 let investoval žalobce do společnosti prostřednictvím akcií, nikoli v nepatrném množství. Žalobce byl v historii společnosti postupně též člen dozorčí rady, předseda dozorčí rady, člen i předseda představenstva. Žalobce nebyl schopen vysvětlit, že triviální řízení o odvolání likvidátora stále není u konce ostatním akcionářům a co že žalobce ve věci urychlení vlastně dělá. Včasným neodvoláním likvidátora společnosti bylo zásadním způsobem zasaženo do žalobcova práva na výplatu likvidačního zůstatku, coby akcionáře společnosti.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou tu skutečnost, že u ní žalobce dne 26. 2. 2021 uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 158 167 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před název soudu pod sp. zn. spisová značka. K projednání žádosti žalobce došlo dne 16. 9. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 63 875 Kč. Namítané řízení trvalo celkem 7 let a 1 měsíc, byť v jeho průběhu nebyly zjištěny průtahy ve smyslu neodůvodněné činnosti soudu, je celková délka řízení mírně přesahující 7 let hodnocena již jako nepřiměřená okolnostem případu. Žalovaná vycházela za základní částky 15 000 Kč za rok řízení, následně shledala důvody pro snížení základní částky o 20 % z důvodu zejména procesní složitosti řízení a 10 % z důvodu počtů soudní soustavy podílející na rozhodování. V řízení bylo rozhodováno dvakrát o přerušení řízení, přičemž nejenom soudem prvého stupně, ale také soudem odvolacím. Na dvou stupních soudní soustavy bylo také rozhodováno o návrhu na nařízení předběžného opatření. Nadřízeným soudem bylo rozhodnuto i o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to v době, kdy k průtahům v řízení nedocházelo. Ve věci bylo rozhodnuto dvakrát soudem prvého stupně a dvakrát soudem odvolacím. Žalobce se svým procesním chováním na délce řízení nepodílel, význam řízení pro jeho osobu hodnotí žalovaná jako standartní, dle konstantní judikatury název soudu jsou za řízení s vyšším významem pro účastníky považována řízení trestní, opatrovnická, řízení týkající se života a zdraví nebo pracovněprávní spory. Žalovaná má za to, že již poskytnuté odškodnění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci za vzniklé nemajetkové újmy. Co se týče požadavku žalobce na přiznání úroků z prodlení, žalovaná poukazuje na to, že teprve marným uplynutím lhůty 6 měsíců k projednání nároku se ocitá stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení. Jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne 26. 2. 2021, náleží mu případný úrok z prodlení až ode dne 27. 8. 2021.

3. Soud věc projednal a rozhodl dle § 115a o.s.ř., když účastníci s tímto postupem souhlasili.

Anonymizovaný odstavec.

5. Po právní stránce posoudil soud věc podle § 1, § 5 písm. a), b), § 13 odst. 1, § 31a zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“). Dále podle čl. 6 odst. 1 věty první a čl. 41 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále " Úmluva“). Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou OdpŠk, provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a OdpŠk). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z název soudu se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Při stanovení výše odškodnění je nutné vycházet z kritérií ustavených judikaturou ESLP. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek ESLP ve věci příjmení a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 21. 6. 2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána). Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Kritérii pro posuzování přiměřenosti lhůty jsou na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Je třeba dále uvést, že neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález název soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že délku posuzovaného řízení u název soudu pod sp.zn. spisová značka je třeba posoudit již jako nepřiměřenou. Vycházel přitom z celkové délky řízení 7 let a 1 měsíc (od podání žaloby žalobcem dne 24. 9. 2013 do právní moci potvrzujícího rozhodnutí název soudu dne 26. 10. 2020. S ohledem na celkovou délku řízení přesahující 7 let dospěl soud k závěru, že délka posuzovaného řízení je již nepřiměřená, odůvodňující finanční odškodnění ve smyslu § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk. Soud má za to, že nepostačuje poskytnutí zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, ale je namístě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích. Porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, samo o sobě zakládá vyvratitelnou domněnku v tom směru, že jím byla způsobena dotčeným osobám imateriální újma, za kterou jim náleží přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 1 OdpŠk. Je pak věcí státu, zda se na základě okolností konkrétního případu pokusí danou domněnku vyvrátit (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

7. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře název soudu. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

8. Z konstantní judikatury název soudu a název soudu (viz např. rozsudky ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Za posuzované soudní řízení v délce trvání 7 let a 1 měsíc má soud za to, že žalobci náleží základní částka ve výši 15 000 Kč za rok, první dva roky 15 000 Kč (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná). Částku 15 000 Kč za každý rok řízení zvolil soud z důvodu délky řízení nepřesahující dobu 10 let na dolním rozpětí stanovené částky Stanoviskem). Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení (srov. Stanovisko). Základní částka činí 91 250 Kč.

9. Tuto částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke složitosti řízení a jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení a dále k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. K otázce složitosti řízení (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk) název soudu v rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, uvedl, že„ složitost řízení zahrnuje ve své konkretizaci jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena, a dále složitost věci samé o sobě, tedy nároky skutkové, právní a procesní. Jednotlivé důvody složitosti věci je třeba vnímat pro účely posouzení, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a popř. i při úvaze o snížení základní částky přiměřeného zadostiučinění, samostatně, neboť každý z nich sám přispívá k prodloužení délky projednávání. Soud má za to, že řízení bylo natolik složité, aby základní částka byla soudem ponížena. Předmětem řízení byla žaloba o odvolaní likvidátora společnosti. Ve věci nebylo rozhodnuto při jediném jednání. Bylo třeba provést celou řadu listinných důkazů, vyslechnout velké množství svědků. Soud se musel seznámit s obsáhlými vyjádřeními účastníků. Ve Stanovisku název soudu vyložil, že skutkovou složitostí je zejména rozsah účastníky tvrzených skutečností a z toho vyplývající rozsah prováděného dokazování a různorodost užitých důkazních prostředků – výslechy svědků, znalecké posudky, výslechy znalce apod. Toto lze vztáhnout na posuzované řízení. Soud proto ponížil základní částku o 20 % z důvodu skutkové složitosti věci. Dále soud základní částku ponížil z důvodu procesní složitosti věci o dalších 20 %, kdy soudy prvního i druhého stupně rozhodovaly 2x o přerušení řízení, o pokračování v řízení, o návrhu na určení lhůty, o návrhu na předběžné opatření, o přípustnosti vedlejšího účastníka, o námitce podjatosti. Řízení nebylo procesně jednoduché. Nakonec soud ponížil základní částku o 10 % z důvodu stupňů soudní soustavy. Věc byla meritorně řešena na dvou stupních soudní soustavy, 2x soudem I. i II. stupně. Řízení na více instancích obecně zakládá dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužována zásadně o dobu za řízení před další instancí. (srov. NS sp. zn. spisová značka)

11. Posouzení kritéria významu řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk). název soudu již dříve dovodil (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, že určité druhy řízení mají pro účastníky větší význam, než řízení jiná. Jde především o věci trestní, které v obecné rovině negativně ovlivňují a zatěžují osobní život trestně stíhaného (srov. např. nález název soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení název soudu pod číslo), věci opatrovnické (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne 9. 1. 2007, číslo, § 72), pracovně právní spory (srov. rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 26. 10. 2004, číslo, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne 26. 7. 2005, číslo, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédskuze dne 12. 11. 2002, číslo, § 38) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, číslo, § 39). Mezi tato řízení předmětné řízení nepatří. Soud proto základní částku nesnižoval, ani nenavyšoval.

12. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) název soudu vysvětlil, že„ poškozený může přispět k prodloužení délky projednávání věci podáním vadné či neúplné žaloby nebo jiného procesního úkonu, které si vyžádá potřebu jeho opravení či doplnění, častými změnami předmětu sporu nebo upřesněním či doplňováním svých podání (viz rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 67). Může k délce řízení přispět rovněž tím, že využívá žádostí (např. o osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce), námitek (například podjatosti, místní či věcné nepříslušnosti soudu) a opravných prostředků (řádných či mimořádných), které mu právní řád poskytuje. Může také přispět k prodloužení řízení tím, že podá žalobu u nepříslušného soudu. Tyto skutečnosti však nelze účastníkovi přičítat k tíži (rozsudek ESLP ve věci příjmení proti České republice ze dne 18. 4. 2006, číslo, § 69), nelze je ale přičítat k tíži ani státu (rozsudek ESLP ve věci jméno příjmení proti České republice ze dne 25. 5. 2004, číslo, § 220), je-li na vzniklou situaci ze strany soudu adekvátně reagováno.“ (rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). K tíži (ve smyslu hodnocení kritéria jednání poškozeného) lze poškozenému přičítat zejm. nečinnost (nereagování na výzvy soudu), kterou přispěl k prodloužení délky řízení. Procesní aktivitu, jakkoliv objektivně vedla k prodloužení řízení, lze naopak poškozenému k tíži přičítat jen výjimečně (typicky v případech obstrukčních aktivit a tedy zneužívání procesních práv); to však neznamená, že by zvýšenou procesní aktivitu účastníků, projevivší se zpravidla jeho vyšší složitostí, nebylo možné hodnotit v rámci kritéria složitosti řízení podle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk (k tomu srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobce se na celkové délce řízení ve smyslu nečinnosti či obstrukcí nepodílel. Hodnocení uvedeného kritéria tedy nezakládá ani snížení, ani navýšení hodnoty odškodnění.

13. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci (§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk) dle rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ve sporu o náhradu imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je třeba zohlednit i okolnost, že došlo ke zrušení rozhodnutí z důvodu jeho závažné vady, spočívající především v nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo nerespektování závazného právního názoru, a to zejména tehdy, dojde-li v důsledku takového pochybení orgánu veřejné moci ke zjevnému prodloužení řízení oproti tomu, postupoval-li by orgán veřejné moci z procesního hlediska bezvadně. Soud má za prokázané, že prvního rozhodnutí soudu ve věci samé ze dne 2. 5. 2017 bylo zrušeno název soudu pro vážné vady řízení, nebyly splněny podmínky pro jeho vydání bez jednání. název soudu rovněž poukázal na nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně, který rozhodl bez provádění důkazů až po čtyřech letech od zahájení řízení. název soudu poukazoval na dosavadní délku. Až po přidělené věci jinému soudci dne 1. 9. 2018 lze vysledovat, že postup soudu začal být koncentrovaný, směřující k rozhodnutí věci po řádném doplnění tvrzení účastníkům a provedení důkazů při jednání. Další rozhodnutí soudu prvého stupně bylo rovněž název soudu již potvrzeno. Soud proto navýšil základní částku z důvodu postupu soudu o 20 %.

14. Po zhodnocení veškerých výše uvedených kritérií dospěl k závěru, že žalobci náleží odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši základní částky 91 250 Kč – 20 % procesní složitost, - 20 skutková složitost, - 10 % stupně soudní soustavy, + 20 % postup soudu, tedy částka 63 875 Kč, přiznaná již žalovanou. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Co se týče výše přiznaného zadostiučinění, soud rovněž odkazuje na judikaturu ESLP, např. na rozsudek anonymizováno proti země ze dne 29. 3. 2006, na základě něhož lze dosvědčit, že ESLP plně akceptuje, že částky přiznávané na vnitrostátní úrovni mohou být na podstatně nižší úrovni než částky přiznané na základě článku 41 Úmluvy, neboť využití vnitrostátního prostředku nápravy představuje pro stěžovatele vždy dostupnější a snadnější způsob, jak dosáhnout náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, a zároveň v rámci rozhodování o odškodnění na vnitrostátní úrovni je možno lépe odrazit životní úroveň v dané zemi a její konkrétní specifika.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon (vyjádření k žalobě) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či nařízení exekuce.