OSPH02 27 C 49/2020-361

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 5 883 549 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 90 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 6. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 793 249 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10

% ročně od 10. 6. 2020 do zaplacení, a dále co do úroku z prodlení z částky 90 300 Kč ve výši 10 % ročně od 10. 6. 2020 do 17. 6. 2020.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 80 % procent, tj. ve výši 1 920 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení celkem částky 5 883 549 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Částku 400 000 Kč žalobkyně požaduje jako náhradu nemajetkové újmy, která žalobkyni vznikla v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. spisová značka, částku 21 149 Kč žalobkyně nárokuje jako částku vynaloženou na zpracování znaleckých posudků vypracovaných Františkem příjmení, anonymizována čtyři slova číslo ze dne 23. 3. 2019, číslo ze dne 24. 3. 2019, číslo ze dne 24. 3. 2019, číslo ze dne 22. 3. 2019, číslo ze dne 23. 3. 2019, kterými bylo posouzeno snížení hodnoty movitých věcí. Částku 462 400 Kč požaduje jako náhrady škody spočívající ve snížení hodnoty movitých věcí a dále požaduje náhradu škody ve výši 5 000 000 Kč z důvodu ušlého zisku. Ke vzniku škody a nemajetkové újmy došlo v důsledku řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka u Okresního soudu v Litoměřicích, kdy dle názoru žalobkyně došlo v tomto řízení k průtahům. Trestní stíhání vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. spisová značka bylo vedeno proti jednateli žalobkyně jméno příjmení, který byl stíhán pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) trestního zákona v jednočinném souběhu s trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákona Trestní stíhání skončilo usnesením ze dne 22. 7. 2019, kterým bylo trestní stíhání zastaveno z důvodu dle § 11 písm. b) trestního řádu, neboť trestní stíhání je promlčeno. V průběhu tohoto trestního řízení byly dne 12. 9. 2011 žalobkyni odňaty movité věci a zablokovány nemovitosti. Dne datum rozhodnutí vydal Okresní soud v Litoměřicích rozsudek číslo jednací, ve kterém uznal jméno příjmení vinným ze spáchání shora uvedených trestných činů. Podle § 56a odst. 1 trestního zákona soud vyslovil trest propadnutí náhradní hodnoty, a to následujících nemovitostí a motorových vozidel ve vlastnictví žalobkyně: ⟪LB:lb_001⟫ - parcela stavební p.č. 97, 54m2 ⟪LB:lb_002⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela stavební p.č.96,43m2, ⟪LB:lb_003⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela stavební p.č.114,65m2, ⟪LB:lb_004⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.526,108m2, ⟪LB:lb_005⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.527,486m2, ⟪LB:lb_006⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.529,1762m2, ⟪LB:lb_007⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.536,252m2, ⟪LB:lb_008⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.538,180m2, ⟪LB:lb_009⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p. číslo 2,90m2, ⟪LB:lb_010⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.522, 3003m2, ⟪LB:lb_011⟫ - pozemek ve zjednodušené evidenci-parcela p.č.268,575m2, ⟪LB:lb_012⟫ - parcela p. číslo 1,222m2 ⟪LB:lb_013⟫ - parcela p. číslo 1, 550m2, ⟪LB:lb_014⟫ - parcela p. číslo 6,134m2, ⟪LB:lb_015⟫ - parcela p. číslo 4,16m2, ⟪LB:lb_016⟫ - motocykl zn. příjmení jméno číslo anonymizováno číslo anonymizováno, barva anonymizováno, r.výr. rok, registrační značka VIN: anonymizováno, ⟪LB:lb_017⟫ - motocykl zn. anonymizováno 5 slov barvy, r.výr. rok, registrační značka anonymizováno, ⟪LB:lb_018⟫ - motocykl anonymizováno 5 slov barvy, r.výr. rok, registrační značka anonymizováno, ⟪LB:lb_019⟫ - obytný přívěs zn. anonymizováno číslo, anonymizováno barvy, r.výr. rok, registrační značka, anonymizováno číslo, ⟪LB:lb_020⟫ - obytný přívěs anonymizováno 5 slov barvy, r.výr. rok, registrační značka, anonymizováno bankovní účet,

Uvedený rozsudek byl následně na základě odvolání podaného jméno příjmení zrušen. Okresní soud v Litoměřicích na základě usnesení ze dne 14. 1. 2019 následně zrušil zajištění věcí movitých. Zdlouhavé trestní řízení mělo negativní vliv na podnikatelskou činnost žalobkyně, neboť trestní řízení trvalo více jak 7 let a žalobkyně nemohla disponovat s věcmi movitými, ani s nemovitostmi. Z tohoto důvodu byla velmi omezena jeho schopnost provádět jakoukoliv podnikatelskou činnost.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 17. 12. 2019 uplatnila nárok na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu a nárok na náhradu majetkové újmy v celkové výši 5 883 549 Kč. V rámci předběžného projednání nároku bylo žalobkyni částečně vyhověno tím, že mu byla přiznána satisfakce v podobě konstatování, že k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Jejímu nároku na finanční náhradu nebylo vyhověno. Konstatování porušení práva se v daném případě jeví jako dostačující náhrada nároku na nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou předmětného řízení. Celková délka řízení činila 7 let a 10 měsíců. Soud prvního stupně ve věci rozhodoval dvakrát, odvolací soud jedenkrát. Věc byla značně skutkově složitá, bylo prováděno rozsáhlé dokazování. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl shledán jako nízký, neboť se jednalo pouze o jinou osobu zúčastněnou na tomto řízení. Žalovaná rovněž poukazuje na to, že v daném trestním řízení byl jako obžalovaný jediný společník a jednatel žalobkyně a trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu promlčení a nebylo tedy pravomocně rozhodnuto o jeho vině, ani o případném trestu. Obžalovaný v tomto případě netrval na projednání věci. Žalovaná uvedla, že žalobkyni jako právnické osobě založené za účelem podnikání nemohla vzniknout žádná nemajetková újma ze skutečnosti, že jí byl zajištěn soubor motocyklů a obytných přívěsů, které k výkonu svého předmětu podnikání zjištěnému z veřejného rejstříku nepotřebovala. Co se týká nároku na náhradu škody představující částku 462 400 Kč za snížení hodnoty věcí movitých, k tomu žalovaná uvedla, že tyto movité věci tvoří soubor vozidel a obytných přívěsů, které jsou roku výroby 1990, 1998, 2000, apod. Žalovaná sporuje skutečnost, že v průběhu trestního řízení došlo ke snížení jejich hodnoty.

3. Žalobkyně byla soudem opakovaně vyzvána (usnesením soudu ze dne 3. 2. 2021 a následně rovněž při jednání soudu dne 26. 8. 2021 výzvou dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.), aby doplnila skutková tvrzení o tom, co představuje požadovaná částka 5 000 000 Kč označená jako ušlý zisk a kompenzace v souvislosti se zablokováním majetku. Žalobkyně byla vyzvána, aby vyčíslila konkrétní ušlý zisk a aby přesně uvedla v důsledku jakého nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí k uvedenému ušlému zisku došlo a rovněž tvrdil skutečnosti rozhodné pro posouzení příčinné souvislosti. Na jednání soudu byla rovněž žalobkyně vyzvána k prokázání toho, že skutečně vynaložila náklady na znalecké posudky ve výši 21 149 Kč a dále, aby doplnila skutková tvrzení ohledně požadované náhrady škody v podobě znehodnocení movitých věcí ve výši 462 400 Kč. Podáním ze dne 8. 9. 2021 žalobkyně upřesnila, že jako ušlý zisk požaduje částku 3 762 000 Kč, která představuje rozdíl mezi výsledkem hospodaření za rok 2011 a za rok 2012, kdy v roce 2011 společnost dosáhla zisku 281 000 Kč a v roce 2012 dosáhla ztráty 3 481 000 Kč Částku 1 238 000 Kč žalobkyně požaduje jako kompenzaci za zablokování veškerého majetku společnosti. Žalobkyně poukazuje na to, že nebýt zásahu státu v podobě nezákonného trestního stíhání jméno příjmení, nedošlo by k zajištění věcí žalobkyně a nedošlo by tedy k poklesu příjmů žalobkyně, k odpadnutí klientely a poškození dobrého jména společnosti. Žalobkyně rovněž poukazuje na medializaci kauzy. Co se týká snížení ceny předmětných motorových vozidel, k tomu žalobkyně uvedla, že k této škodě došlo tím, že tato vozidla byla zajištěna v rámci trestního řízení, žalobkyně je nemohla nadále provozovat. Žalobkyně dále uvedla, že na motorových vozidlech se vyskytla řada vad, které však nijak nespecifikovala. Příčinu vzniku této škody žalobkyně spatřuje v úkonech orgánů činných v trestním řízení. Pokud by k nim nedošlo, nevznikla by žalobkyni škoda. Žalobkyně dále poukazovala na nesprávný úřední postup spočívající v tom, že obžaloba byla neprojednatelná, neboť skutek byl popsán změtí souvislostí vzájemně se neprolínajících. Obžaloba neměla být soudem prvního stupně přijata pro nesplnění podmínek § 177 písm. c) trestního řádu. K ušlému zisku žalobkyně ještě uvedla, že žalobkyně nemohla dostát svým smluvně sjednaným závazkům, neboť byly zajištěny nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, a žalobkyni tak bylo znemožněno s nemovitostmi obchodovat.

4. Mezi účastníky bylo řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 17. 12. 2019. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku konstatovala, že délka trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. spisová značka byla nepřiměřená. Z tohoto důvodu konstatovala porušení práva žalobkyně na projednání její věci v přiměřené lhůtě. Ostatní nároky žalobkyně žalovaná neshledala důvodnými. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

5. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané následující: Řízení, ve kterém je namítán nesprávný úřední postup, bylo zahájeno dne 12.9.2011 doručením usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce jméno příjmení – jediného společníka a jednatele právnická osoba, pro trestné činy zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. a) TZ v jednočinném souběhu s trestným činem porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 TZ. Téhož dne byly zajištěny nemovitosti a motorová vozidla ve vlastnictví žalobkyně. Dne 14. 9.2011 byl přibrán znalec příjmení jméno jméno k vypracování znaleckého posudku v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika a elektronika; lhůta do 30. 10. 2011. Dne 14. 9. 2011 stát. instituce (anonymizováno) vyžaduje informace od anonymizováno 5 slov, urgováno 30. 11. 2010, vyhověno až 2. 1. 2012 z důvodu vedení části archivu v papírové podobě bez možnosti efektivního vyhledávání. Dne 16. 9. 2011 proběhl výslech obviněného, při výslechu podává obviněný stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kterou státní zástupce 26. 10. 2011 zamítl jako nedůvodnou, anonymizováno bylo usnesení o zamítnutí doručeno 2. 11. 2011. Dne 5.10. 2011 byl přibrán znalec příjmení jméno příjmení k vypracování znaleckého posudku v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel a z oboru doprava, odvětví doprava silniční; lhůta do 6. 11. 2011. Dne 5. 10. 2011 byl přibrán znalec příjmení jméno příjmení k vypracování znaleckého posudku v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti; lhůta do 15. 11. 2011. Dne 13. 10. 2011 znalec příjmení jméno. příjmení vypracoval znalecký posudek o stanovení ceny obvyklé nemovitostí, dne 1. 11. 2011 bylo provedeno místní šetření v místě bydliště svědka jméno příjmení (tehdejší zastupitel obce). Dne 8. 11. 2011 došla anonymizováno odpověď anonymizována dvě slova na její dotaz, dne 14. 11. 2011 proběhl výslech svědkyň – jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení – referentky anonymizována dvě slova anonymizováno, dne 15. 11. 2011 proběhl výslech svědků – jméno příjmení, příjmení příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení – členové zastupitelstva územní celek; dále měl proběhnout výslech svědkyně jméno příjmení, zastupitelky územní celek – od výslechu bylo upuštěno ze zdravotních důvodů, dne 16. 11. 2011 proběhl výslech svědkyně jméno příjmení – zaměstnankyně anonymizováno obec; svědkyně jméno příjmení – zaměstnankyně anonymizováno obec; svědka příjmení jméno příjmení – zaměstnanec anonymizováno obec; svědka jméno příjmení – nájemce předmětných pozemků; svědkyně jméno příjmení – postupitelky jednoho z předmětných pozemků (restituční nárok převeden na anonymizováno. příjmení). Dne 24. 11. 2011 proběhl výslech svědkyně jméno příjmení – postupitelky jednoho z předmětných pozemků (restituční nárok převeden na K. příjmení); svědka jméno příjmení – totéž; svědka jméno příjmení – zastupitele územní celek, později starosty; svědkyně příjmení jméno příjmení – vedoucí anonymizováno obec, dne 1. 12. 2011 došla anonymizováno odpověď anonymizována dvě slova na dotaz, a zároveň byly anonymizováno zaslány vyžádané listiny – rozsáhlá dokumentace. Dne 6. 12. 2011 proběhl výslech svědka jméno anonymizováno starosta sousední územní celek, dne 7. 12. 2011 proběhl výslech svědka jméno příjmení –postupitele jednoho z předmětných pozemků (restituční nárok převeden na anonymizováno. příjmení). Dne 9.12. 2011 si anonymizováno vyžaduje informace od stát. instituce, vyhověno 22.12. 2011 – rozsáhlá dokumentace, dne 16. 12. 2011 došla anonymizováno odpověď Městského soudu v Praze – obchodní rejstřík včetně kompletního spisu anonymizováno právnická osoba, dne 5. 1. 2012 proběhl výslech svědka jméno příjmení – zaměstnance právnická osoba; svědka jméno příjmení –referenta anonymizována dvě slova, dne 6. 1. 2012 proběhl výslech svědka ulice – starosty sousední územní celek, dne 12. 1. 2012 bylo rozhodnuto o vrácení některých ze zabavených movitých věcí, fyzicky vráceno 1. 2. 2012. Dne 16. 1. 2012 znalec příjmení jméno. příjmení vypracoval znalecký posudek o stanovení ceny obvyklé motorových vozidel, dne 18. 1. 2012 podává vysvětlení jméno příjmení – týká se záznamů v ověřovací knize ohledně vidimace, dne 18. 1. 2012 si anonymizováno vyžádala od anonymizováno obec informace o osobě obviněného, vyhověno dne 20. 1. 2012, dne 8. 2. 2012 obviněný podal návrh na doplnění vyšetřování, zamítnuto dne 10. 2. 2012, dne 10. 2. 2012 znalec příjmení jméno. jméno vypracoval znalecký posudek z oboru kybernetika, výpočetní technika, dne 10. 2. 2012 byl spis předložen okresnímu státnímu zastupitelství spolu s návrhem na podání obžaloby. Dne 2. 5. 2012 došlo na státní zastupitelství sdělení o převzetí zastoupení obviněného příjmení příjmení, dne 28. 5. 2012 došla obžaloba Okresnímu soudu v Litoměřicích. Dne 7. 6. 2012 anonymizováno 5 slov anonymizována dvě slova (anonymizováno) žádá o souhlas s prodejem zajištěných movitých věcí (motorových vozidel) z důvodu ztráty na hodnotě. Dne 1. 8. 2012 došlo soudu vyjádření obžalovaného k obžalobě. Dne 1. 8. 2012 došla soudu žádost spol. právnická osoba o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel, dne 9. 4. 2013 došel soudu dotaz státního zastupitelství, kdy bude nařízeno hlavní líčení, dne 2. 9. 2013 předseda soudu vydal opatření, kterým věc přidělil jiné soudkyni (z důvodu zařazení původní soudkyně na netrestní agendu), dne 5. 11. 2013 došel soudu dotaz exekutora, zda a kdy bude rozhodnuto o jeho žádosti, dne 25. 3. 2014 soud vydal usnesení o zamítnutí žádosti anonymizováno právnická osoba, dne 11. 4. 2014 soud nařídil hlavní líčení na 5. 5. 2014 a 6. 5. 2014, dne 5. 5. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech obviněného a svědků, dne 6. 5. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech svědků, odročeno na 14. 7. 2014 a 15. 7. 2014, dne 22. 5. 2014 opětovně došel soudu dotaz exekutora, zda a kdy bude rozhodnuto o jeho žádosti postoupené soudu dne 25. 9. 2012, dne 14. 7. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech svědků, dne 15. 7. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech obžalovaného, odročeno na 11. 8. 2014. Dne 7. 8. 2014 soudu došel návrh obžalovaného na doplnění dokazování – znalecké posudky znalce příjmení, dne 11. 8. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech svědků, odročeno na 8. 9. 2014, dne 10. 11. 2014 proběhlo hlavní líčení, výslech znalců příjmení a příjmení; odročeno na 16. 12. 2014, dne 5. 12. 2014 došel soudu dodatek ke znaleckému posudku znalce příjmení, dne 12. 12. 2014 došla soudu nová žádost spol. právnická osoba o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel, dne 16. 12. 2014 proběhlo hlavní líčení, čtení listinných důkazů, odročeno na 9. 2. 2015, dne 9. 2. 2015 proběhlo hlavní líčení, zmocněnec poškozené územní celek se z jednání omluvil, odročeno na neurčito, dne 7. 4. 2015 soud usnesením zrušil zajištění movitých věcí – motorových vozidel – anonymizováno právnická osoba, dne 7. 4. 2015 soud přibral znalecký ústav právnická osoba k podání znaleckého posudku v oboru ekonomika, lhůta 3 měsíce, dne 16. 4. 2015 podal státní zástupce stížnost proti rozhodnutí o zrušení zajištění movitých věcí ze dne 7. 4. 2015, dne 23. 4. 2015 došla soudu žádost obžalovaného o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel, dne 15. 10. 2015 soud usnesením zrušil zajištění movitých věcí – motorových vozidel – obžalovaného na základě žádosti z 23. 4. 2015, dne 19. 10. 2015 soudu došel znalecký posudek od znaleckého ústavu právnická osoba, dne 21. 10. 2015 podal státní zástupce stížnost proti rozhodnutí o zrušení zajištění movitých věcí ze dne 15. 10. 2015, dne 5. 11. 2015 byl spis předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem, 12. 11. 2015 2015 proběhlo neveřejné zasedání u Krajského soudu v Ústí nad Labem – soud zrušil rozhodnutí Okresního soudu ze dne 7. 4. 2015 a žádost o zrušení zajištění zamítl, dne 12. 11. 2015 proběhlo neveřejné zasedání u Krajského soudu v Ústí nad Labem – soud zrušil rozhodnutí Okresního soudu ze dne 15. 10. 2015 a žádost o zrušení zajištění zamítl, dne 25. 11. 2015 opětovně došel soudu dotaz exekutora, dne 1. 12. 2015 anonymizováno opětovně žádá o souhlas s prodejem zajištěných movitých věcí (motorových vozidel) z důvodu ztráty na hodnotě. Dne 28. 11. 2016 soud nařídil hlavní líčení na 12. 1. 2017, dne 3. 1. 2017 soudu došel návrh poškozeného na uložení povinnosti obžalovanému nahradit způsobenou škodu, dne 11. 1. 2017 anonymizováno opětovně žádá o souhlas s prodejem zajištěných movitých věcí (motorových vozidel) z důvodu ztráty na hodnotě, dne 12. 1. 2017 proběhlo hlavní líčení, odročeno na 20. 2. 2017, dne 12. 1. 2017 došlo k výslechu svědkyně mimo hlavní líčení, dne 20. 2. 2017 proběhlo hlavní líčení, čtení listinných důkazů, skončení dokazování, závěrečné řeči, vyhlášení odsuzujícího rozsudku, obžalovaný na místě podává odvolání, dne 4. 5. 2017 došlo soudu odvolání obžalovaného, dne 11. 5. 2017 anonymizováno opětovně žádá o souhlas s prodejem zajištěných movitých věcí (motorových vozidel) z důvodu ztráty na hodnotě, 11. 5. 2017 došlo soudu odvolání státního zástupce, dne 12. 5. 2017 došlo soudu odvolání právnická osoba anonymizováno, dne 29. 5. 2017 byl spis předložek Krajskému soudu v Ústí nad Labem, dne 5. 6. 2017 došlo soudu vyjádření obžalovaného k odvolání státního zástupce, dne 19. 12. 2017 proběhlo neveřejné zasedání před odvolacím soudem – rozsudek ze dne 20. 2. 2017 zrušen a věc vrácena soudu I. stupně, usnesení doručeno Okresnímu soudu v Litoměřicích 4. 10. 2018. Dne 15. 3. 2018 anonymizováno opětovně žádá o souhlas s prodejem zajištěných movitých věcí (motorových vozidel) z důvodu ztráty na hodnotě, dne 23. 3. 2018 Okresní soud v Litoměřicích předložil Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na vydání souhlasu s prodejem zajištěných motorových vozidel, který podal anonymizováno poprvé dne 7. 6. 2012, dne 26. 6. 2018 Okresní soud v Litoměřicích předložil Krajskému soudu v Ústí nad Labem žádost soudního exekutora, dne 12. 11. 2018 došlo podání obžalovaného, dne 6. 12. 2018 došla soudu žádost obžalovaného o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel, dne 6. 12. 2018 došla soudu žádost anonymizováno právnická osoba o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel, dne 14. 1. 2019 Okresní soud v Litoměřicích usnesením zrušil zajištění movitých věcí – motorových vozidel jak obžalovaného, tak právnická osoba anonymizováno, dne 11. 6. 2019 soud nařídil hlavní líčení na 22. 7. 2019, dne 15. 7. 2019 došel soudu návrh poškozené na uložení povinnosti obžalovanému nahradit způsobenou škodu, dne 23. 7. 2019 proběhlo hlavní líčení – vyhlášeno usnesení o zastavení trestního stíhání z důvodu jeho promlčení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 7. 2019. Dne 5.11.2019 vydal soud usnesení, kterým zrušil zajištění náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10.12.2019.

6. Předmětná délka řízení ve vztahu k žalobkyni trvala od 12. 9. 2011 do 20. 12. 2019, tedy celkem 8 let a 2 měsíce. Po tuto dobu byl v důsledku trestního stíhání jméno příjmení postižen majetek žalobkyně a žalobkyně tak byla účastníkem trestního řízení jako zúčastněná osoba.

7. Z předložených listinných důkazů, které byly součástí žalobcem předložených znaleckých posudků - předávacího protokolu motorového vozidla ze dne 12. 9. 2011 a protokolu o fyzickém předání a převzetí motorového vozidla ze dne 13. 2. 2019, že dne 12. 9. 2011 byl žalobkyni odebrán motocykl značka automobilu anonymizováno, VIN kód, registrační značka tento motocykl byl žalobkyni vrácen dne 13. 2. 2019, přičemž v protokolu o fyzickém předání a převzetí motorového vozidla z tohoto dne je uvedeno, že stav a výbava motocyklu odpovídá stavu a výbavě při jeho převzetí od stát. instituce dne 12. 9. 2011. Vozidlo přejímal jméno příjmení, jednatel žalované, bez připomínek. Dne 12. 9. 2011 byl žalobkyni dále odebrán obytný přívěs anonymizováno číslo, VIN kód, registrační značka, který byl jednateli žalobkyně jméno příjmení vydán dne 13. 2. 2019. V protokole o předání tohoto vozidla zpět jednateli žalobkyně není žádný údaj o poškození vozidla, když přejímající převzal toto vozidlo bez připomínek. Dne 12. 9. 2011 byl stát. instituce zajištěn dále motocykl značka automobilu anonymizováno, VIN kód, registrační značka Tento motocykl byl stát. instituce zabaven dne 13. 9. 2011 a vrácen dne 13. 2. 2019, kdy v mezidobí došlo ke změně registrační značka. Rovněž při převzetí tohoto motorového vozidla jednatel žalobkyně neměl žádné připomínky ke stavu tohoto motorového vozidla. Dne 12. 9. 2011 byl stát. instituce zajištěn rovněž motocykl značka automobilu, VIN kód, registrační značka rok výroby rok, který byl jednateli žalobkyně vrácen dne 13. 2. 2019. Ani zde neměl jednatel žalobkyně žádné připomínky ke stavu předmětného motorového vozidla. Dne 12. 9. 2011 bylo zajištěno rovněž vozidlo anonymizována tři slova, obytný vůz, VIN kód, rok výroby rok, registrační značka, později anonymizováno. Toto vozidlo bylo jednateli žalobkyně vydáno dne 13. 2. 2019, přičemž v předávacím protokole je opět uvedeno, že stav a výbava vozidla odpovídá jeho stavu a výbavě při převzetí od stát. instituce. Jednatel žalobkyně jej převzal bez připomínek.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví, k.ú. obec u obec, územní celek vzal soud za prokázané, že na základě usnesení stát. instituce o zajištění majetku podle § 79d trestního řádu ze dne 12. 9. 2011 byla zajištěn následující nemovitý majetek ve vlastnictví žalobkyně: parcela St. anonymizováno, parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo, parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela č. parcela číslo parcela číslo, vše v k.ú. obec u obec, územní celek.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví, k.ú. obec, územní celek vzal soud za prokázané, že na základě usnesení stát. instituce o zajištění majetku podle § 79d trestního řádu ze dne 12. 9. 2011 byla zajištěn následující nemovitý majetek ve vlastnictví žalobkyně: parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo parcela číslo vše v k.ú. obec, územní celek.

10. Z výkazu zisku a ztrát pro právnická osoba, anonymizováno, ke dni 31. 12. 2011 vzal soud za prokázané, že žalobkyně v minulém účetním období, tedy v roce 2010, dosáhla svým hospodařením ztráty 130 000 Kč. V roce 2011 dosáhla zisku 289 000 Kč. Zásadní rozdíl byl v položce tržby za prodeje vlastních výrobků a služeb, který v roce 2010 činil 5 340 000 Kč a v roce 2011 13 089 000 Kč. Z výkazu zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2012 vzal soud za prokázané, že v roce 2012 žalobkyně dosáhla ztráty 3 481 000 Kč. Z výkazu zisku a ztráty je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi rokem 2012 a rokem 2011 je zejména v položce tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, kdy v roce 2012 zde nebyly žádné tržby, v roce 2011 zde byly tržby ve výši 2 712 000 Kč. V roce 2012 naopak drobně vzrostly náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění z 85 000 Kč v roce 2011 na 88 000 Kč v roce 2012, a dále klesly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb – byly v roce 2012 o 2 000 000 Kč nižší oproti roku 2011.

11. Z výpovědi svědka jméno příjmení, který byl v době zahájení trestního stíhání ve funkci výkonného ředitele společnosti právnická osoba, vzal soud za prokázané, že k propadu hospodaření společnosti došlo již v roce 2011, a to v důsledku zásahu stát. instituce. Společnost v důsledku obstavení veškerého movitého a nemovitého majetku neměla finanční prostředky. V té době hlavním podnikáním firmy bylo zasíťování, rozparcelování a následný prodej pozemků v katastrální uzemí. Co se týká zabavených motorových vozidel, zde svědek uvedl, že tyto byly využívány k podnikání společnosti tak, že obytný přívěs a obytný anonymizováno sloužily k ubytování pracovníků při realizaci zasíťování pozemků, motocykly sloužily k běžným dopravám na schůzky či vyřizování v letních měsících. Svědek uvedl, že společnost v té době měla 3 zaměstnance.

12. Co se týká znaleckých posudků vyhotovených jméno příjmení, znaleckou kanceláří anonymizována dvě slova, číslo ze dne 23. 3. 2019, číslo ze dne 24. 3. 2019, číslo ze dne 24. 3. 2019, číslo ze dne 22. 3. 2019, číslo ze dne 23. 3. 2019, tyto nemají doložku ve smyslu ust. § 127a o. s. ř. a soud je tak hodnotil pouze jako listinné důkazy. Na základě požadavku objednatele posudku jméno příjmení, zpracoval jméno příjmení hodnotu shora uvedených vozidel k datu 12. 9. 2011 a dále k datu 13. 2. 2019 Výchozí cena u předmětných vozidel byla vždy zjištěna podle sdělení majitele vozidla. Z faktury číslo ze dne 25. 2. 2019 vzal soud za prokázané, že touto fakturou dodavatel jméno příjmení vyfakturoval právnická osoba, s.r.o., částku 21 149 Kč, kdy objednatelem tohoto posudku byl jméno příjmení.

13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil věci relevantní pro rozhodnutí ve věci.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil.

19. Žalovaná odpovídá za škodu podle OdpŠk za současného splnění tří předpokladů: 1) existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž z existence jednoho předpokladu (např. vznik škody) nelze anonymizováno dovozovat existenci dalšího (např. odpovědnostního titulu).

20. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).

21. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená

22. Co se týká nároku na náhradu nemajetkové újmy související s nepřiměřenou délkou řízení, zde v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla účastníkem předmětného trestního řízení vedeného Okresním soudem v Litoměřicích pod sp. zn. spisová značka, a to v postavení zúčastněné osoby. Ve vztahu k žalobkyni účinky předmětného trestního řízení trvaly po celou dobu, kdy byl dotčen majetek žalované společnosti, tedy od 12. 9. 2011 do 10. 12. 2019. Tedy 8 let a 2 měsíce. Co se týká hodnocení jednotlivých kritérií dle ust. § 31a odst. 3 o. s. ř., je třeba poznamenat, že předmětné řízení bylo do značné míry složité, o čemž svědčí rozsáhlost spisového materiálu. Předmětem trestního stíhání byla hospodářská trestná činnost. V řízení byla vyslechnuta celá řada svědků (celkem 18), bylo vypracováno několik znaleckých posudků z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika a elektronika, z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel, a z oboru doprava, odvětví doprava silniční, z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti. Řízení bylo složité rovněž po procesní stránce, kdy bylo třeba zohlednit procesní aktivitu účastníků řízení, srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, atd. V této souvislosti je třeba zohlednit rovněž četné a opakované žádosti o zrušení zajištění movitých věcí – motorových vozidel a zároveň četné žádosti o souhlas s prodejem zajištěných motorových vozidel, o kterých muselo být rozhodováno opakovaně. Řízení bylo z uvedených důvodů značně složité, jak po stránce skutkové, hmotněprávní, tak po stránce procesní, a proto je namístě odškodnění snížit o 20 % (10 % za složitost hmotněprávní a skutkovou, 10 % za složitost procesní). O dalších 10 % je namístě odškodnění snížit, protože řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, a to u Okresního soudu v Litoměřicích i u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Celkově je tak na místě snížit základní částku o 30 %.

23. Co se týká postupu orgánů veřejné moci, zde soud dospěl k závěru, že řízení bylo konzistentní a probíhalo bez průtahů. Na celkové délce řízení se podepsala zejména procesní a hmotněprávní složitost věci. V řízení došlo k dílčímu pochybení odvolacího soudu – Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích zrušil dne 19. 12. 2017 a teprve dne 4. 10. 2018 bylo toto rozhodnutí doručeno prvoinstančnímu soudu. Toto dílčí pochybení odvolacího soudu, jež mělo vliv na celkovou délku řízení, bylo zohledněno právě ve stanovení základní částky za rok trvání řízení.

24. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobkyně, zde soud dospěl k závěru, že není namístě ani navýšit, ani ponížit základní částku. Je třeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně nebyla v řízení v postavení obviněného, kdy by byl význam předmětu řízení již ze své podstaty vyšší, ale byla pouze osobou zúčastněnou. Vzhledem k uvedenému soud dospěl k závěru, že není namístě základní částku navýšit pro zvýšený význam předmětu řízení pro žalobkyni. Na druhou stranu soud nedospěl ani k závěru, že by bylo namístě snížit základní částku z uvedeného důvodu, neboť je zřejmé, že předmět řízení byl pro žalobkyni významný vzhledem k tomu, že v rámci trestního řízení byl obstaven majetek společnosti a toto mělo na fungování společnosti značný vliv. Soud se však domnívá, že význam předmětu řízení pro žalobkyni byl v podstatě totožný, který by se dal přikládat občanskoprávnímu řízení týkajícímu se kupříkladu vlastnictví předmětných nemovitostí a movitých věcí společnosti. Trestní řízení tak mělo na společnost pouze majetkový dopad, který se nedá postavit na roveň s újmou, kterou délka trestního řízení působí osobám v postavení obviněného.

25. Soud dospěl k závěru, že v daném případě je třeba přiznat žalobci odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou tohoto řízení v penězích, přičemž základní částku určil v rámci rozmezí stanoveného ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010. Soud vyšel ze základní částky 18 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky stanovil částku poloviční. Dospěl tak k základní částce 129 000 Kč, kterou s ohledem na složitost řízení ponížil o 30 %. Dospěl tak k částce 90 300 Kč, kterou žalobci ve výroku I. přiznal. Ve zbývající části, tedy co do částky 309 700 Kč soud žalobu zamítl.

26. Co se týká požadavků žalobce na náhradu škody spočívající ze snížení hodnoty movitých věcí v celkové výši 462 400 Kč, zde je třeba uvést, že žalobkyně, ač k tomu byl soudem opakovaně vyzván, tento nárok blíže nespecifikoval, neuvedl, že v čem přesně mělo spočívat snížení hodnoty zabavených movitých věcí, kolik činí výše škody ve vztahu ke každému konkrétnímu motorovému vozidlu, ani v čem má přesně tato škoda spočívat. Žalobkyně pouze vágně uvedla, že ke škodě došlo v důsledku snížení hodnoty vozidla. Neuvedl však již, jestli došlo k poškození předmětných vozidel v držení státu či jejich škoda má spočívat pouze v jejich časovém znehodnocení. Na výzvu soudu ohledně odpovědnostního titulu, na základě kterého žalobce takto vyčíslenou škodu požaduje, žalobce uvedl, že ke znehodnocení vozidel došlo v důsledku jejich zajištění v rámci trestního řízení, kdy toto zajištění a vůbec celé trestní řízení žalobce považuje za nezákonné.

27. Podle ustanovení § 12 odst. 1 OdpŠk Právo na náhradu škody nemá ten, a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. Podle ustanovení § 12 odst. 2 OdpŠk Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu, b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání, c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání, d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu.

28. Žalobkyně pomíjí skutečnost, že v daném případě neskončilo trestní stíhání jednatele žalobce jméno příjmení zprošťujícím rozsudkem, ale trestní stíhání bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, a to z důvodu podle § 223 odst. 1 trestního řádu, z důvodu uvedeného v § 11 písm. b) trestního řádu, neboť trestní stíhání je promlčeno. Obžalovaný jméno příjmení byl soudem poučen o tom, že v trestním stíhání se pokračuje, prohlásí-li obviněný do 3 dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání oznámeno, že na projednávané věci trvá. Z obsahu trestního spisu a rovněž z nesporných tvrzení účastníků bylo zřejmé, že obžalovaný jméno příjmení toto neprohlásil a v trestním řízení tak nebylo pokračováno. V rámci odůvodnění svého rozhodnutí Okresní soud v Litoměřicích uvedl, že v případě obžalovaného jméno příjmení nebyl prokázán úmysl obohatit se na úkor obce, soud však dospěl k závěru, že obžalovaný jednal nedbalostně, kdy podstatné informace týkající se převodu majetku ze státu na obec měl, ale nenaložil s nimi tak, jak by se dalo očekávat, když si je sám vyhodnotil jako rizikové a spoléhal, že takto by obec nepostupovala a nedala tak možnost zastupitelstvu si celou záležitost zhodnotit, ač s ohledem na okolnosti tak učinit měl a mohl. Pro nedbalostní formu tohoto přečinu dle § 255a trestního zákona je trestní sazba stanovena v 2. odst. až 3 roky. Promlčecí doba v daném případě tak činila 5 let a trestnost činu tak zanikla uplynutím této promlčecí doby. V daném případě pak nelze dospět k závěru, že usnesení o zahájení trestního stíhání jednatele žalobkyně jméno příjmení je usnesením nezákonným. V daném případě tak není naplněn odpovědnostní titul nezákonného trestního stíhání (resp. nezákonnosti usnesení o zahájení trestního stíhání). V tomto směru soud odkazuje na žalovanou zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2012, č. j. 28 Cdo 605/2012-53: došlo-li k zániku trestnosti činu, v tomto případě z důvodu promlčení, pak je zjevné, že do situaci odpovídající smyslu ustanovení obsažených v § 12 zák. č. 82/1998 Sb. (odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) až d)), tedy vyloučit právo na náhradu škody v případech, v nichž jde o újmu vzniklou trestním stíháním, jehož výsledek nedokládá, že se trestně stíhaná osoba jednání zákonem klasifikovaného jako trestný čin nedopustila. Přiznání práva na náhradu škody způsobené trestním stíháním v případě, kdy se trestně stíhaná osoba podle závěrů učiněných v trestním řízení vskutku dopustila protiprávního jednání odpovídajícího skutkové podstatě trestného činu, by bylo v příkrém rozporu se zásadou ex iniuria ius non oritur (z bezpráví právo vzejít nemůže). Tato zásada byla opakovaně připomínána i v judikatuře Ústavního soudu (např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. III ÚS 1285/09 či ze dne 14. 8. 2001, sp. zn. II ÚS 265/99). Pokud je tak požadovaná škoda ve výši 462 400 Kč dána do souvislosti s nezákonným trestním stíháním jednatele žalobce, je třeba poznamenat, že zde není dán odpovědnostní titul k odškodnění ke vzniku odpovědnosti státu za takto vymezenou škodu. Škoda navíc v řízení nebyla dostatečně určitě vymezena, v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, ani prokázána. Proto soud v tomto rozsahu žalobu zamítl.

29. Stejná situace je i ohledně částky 5 000 000 Kč, která byla požadována zčásti jako ušlý zisk a zčásti jako kompenzace za zablokování veškerého majetku společnosti. Ušlý zisk žalobce ve svém podání ze dne 8. 9. 2021 vyčíslil na částku 3 762 000 Kč, ke které dospěl, když vzal výsledky hospodaření za rok 2011 ve výši 281 000 Kč a ztrátu za rok 2012 ve výši 3 481 000 Kč. Z konstrukce žalobkyní uplatněného nároku je zřejmé, že žalobkyně tuto škodu opět vztahuje k samotnému trestnímu stíhání jednatele žalobkyně, které považuje za nezákonné. Ušlý zisk vymezila za první rok trvání trestního řízení. Je zřejmé, že ušlý zisk nedává do příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení, ale právě s trestním stíháním jako takovým, které však nelze považovat za nezákonné. Z předložených výkazů zisků a ztrát za rok 2011 a za rok 2012 navíc vyplynulo, že společnost byla ve ztrátě již v roce 2010, tedy před zahájením trestního stíhání žalobkyně. Z předložených výkazů zisků a ztrát naopak vyplývá, že pouze rok 2011 byl pro společnost ziskový. V roce 2010 i v roce 2012 společnost skončila ve ztrátě. Z těchto listin tak soud žádným způsobem nezjistil, že by v důsledku nepřiměřené délky řízení došlo u žalobkyně k ušlému zisku. Částka ve výši 1 238 000 Kč byla požadována jako určitá kompenzace za zablokování veškerého majetku společnosti, jak již bylo shora uvedeno, samotné zajištění majetku společnosti nebylo v žádném případě nezákonným. Není zde dán žádný odpovědnostní titul, který by zakládal odpovědnost státu za škodu. Samotné usnesení stát. instituce o zajištění tohoto majetku žalované společnosti nebylo nikdy pro nezákonnost zrušeno a není zde dán odpovědnostní titul ani v podobě nezákonného rozhodnutí, ani v podobě nesprávného úředního postupu. V této části soud žalobu rovněž zamítl.

30. Co se týká nároku na zaplacení částky 21 149 Kč, které měla žalobkyně vynaložit na znalecké posudky, které byly vyhotoveny pro účely tohoto řízení o náhradu škody proti žalované, tedy na shora uvedené znalecké posudky vyhotovené jméno příjmení, ani tento nárok žalobkyně neshledal soud důvodným. Tento nárok rozhodně nelze dávat do příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou předmětného trestního řízení. Navíc se dle názoru soudu nejednalo o náklady účelně vynaložené, když jejich vynaložení nevedlo k přiznání nároku žalobkyně. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl i ve vztahu k tomuto nároku.

31. Důvodným shledal soud nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení z částky 90 300 Kč. Žalobce se domáhal úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované dne 17. 12. 2019, žalovaná se proto dostala do prodlení dnem následujícím po uplynutím 6-ti měsíců od předběžného uplatnění nároku. Žalobci tak v souladu s ustanovením § 1970 o. z. vznikl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. a to ode dne 18. 6. 2020 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25Cdo 2060/2001).

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

33. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce úspěšný pouze zčásti. Žalobce byl úspěšný pouze co do nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení (zde je třeba vycházet z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Žalobce tak byl v řízení úspěšný pouze co do cca 10 %. Po odečtení úspěchu od neúspěchu má tak žalovaná právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % Náklady řízení žalované se sestávají z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za 8 úkonů právní služby á 300 Kč (vyjádření k žalobě, 3 x příprava na jednání soudu, 4 x účast na jednání soudu). Celkem činí náklady řízení částku 2 400 Kč. Z toho 80 % činí částku 1 920 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.