OSPH02 37 C 82/2021-100

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 2 834 000 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 834 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 214 154,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 1.9. 2021 se žalobkyně původně domáhala po žalovaných celé jméno původního účastníka a celé jméno žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 834 000 Kč s odůvodněním, že Ing. jméno příjmení uzavřela s žalovanými kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej bytu číslo obec Praha, k.ú. část obce, list vlastnictví. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, však bylo určeno, že kupní smlouva mezi účastníky vůbec nebyla uzavřena, čímž měl Ing. jméno příjmení vzniknout nárok žádat po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení ve výši uhrazené kupní ceny. Pohledávka z titulu nevrácené kupní ceny činí k dnešnímu dni 5 000 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 3. 2020 byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 2 834 000 Kč.

2. S ohledem na úmrtí celé jméno původního účastníka bylo řízení na základě usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, přerušeno. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje a že na místo zemřelého celé jméno původního účastníka bude v řízení pokračováno s celé jméno žalované.

3. Žalované celé jméno žalované byla dne 3. 11. 2021 doručena žaloba společně s výzvou ve smyslu § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně soud žalované určil lhůtu 30 dnů od doručení usnesení k podání vyjádření, když ji zároveň poučil, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že žalobou uplatněný nárok uznává. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Dle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

5. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že postupem podle § 114b o. s. ř. byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřila, když ji současně soud poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto se má podle § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalobou uplatněný nárok uznala, a soud proto podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro uznání. Nejedná se rovněž o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír. Při právním hodnocení věci posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z něhož vzešel závazek toho, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatil (žalované), ochuzenému (žalobkyni) vydat, oč se obohatil, přičemž žalovaná tuto svou povinnost nesplnila. Požadovaný úrok z prodlení je odůvodněn § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 214 154,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 141 700 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 834 000 Kč sestávající z částky 19 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolacím důvodem mohou být jen vady spočívající v nesplnění podmínek řízení, v rozhodování věcně nepříslušným soudem prvního stupně, v rozhodnutí soudu prvního stupně vydaném vyloučeným soudcem, v nesprávném obsazení soudu prvního stupně, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, a dále skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a o. s. ř.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem řádně, včas a dobrovolně splněny, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.