OSPH02 46 C 138/2021-172

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 107 453 120,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 107 453 120,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 107 453 120,68 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 107 453 120,68 Kč od

25. 8. 2020 do 25. 2. 2021, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 600 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 107 453 120,68 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která jí vznikla v důsledku nezákonných rozhodnutí soudů ve sporu se společností právnická osoba Žalobkyně svůj nárok zdůvodnila tím, že jí bylo rozsudkem název soudu ze dne 26. 6. 2006, čj. číslo jednací uloženo zaplatit společnosti právnická osoba částku 83 219 874,94 Kč s příslušenstvím. Na základě tohoto rozhodnutí žalobkyně dne datum zaplatila právnická osoba 139 851 659 Kč, která odpovídala přísudku včetně příslušenství. Spolu s platbou žalobkyně zaslala právnická osoba upozornění, aby nečinila úkony, které by významně snižovaly majetek společnosti a současně podala k název soudu návrh na předběžné opatření k omezení dispozic právnická osoba s jejím majetkem. Dne datum vydal název soudu předběžné opatření, kterým bylo právnická osoba uloženo zdržet se nakládání s majetkem společnosti přesahujícím 50 000 Kč jednotlivě a zároveň v součtu přesahujícím za kalendářní měsíc částku 200 000 Kč. Rozhodnutí bylo k odvolání právnická osoba změněno tak, aby na účtu neklesl zůstatek pod 45 000 000 Kč. Rozsudkem ze dne 30. 6. 2009, čj. číslo jednací, Nejvyšší soud zrušil rozsudky název soudu a název soudu, na základě kterých bylo žalobkyni uloženo zaplatit právnická osoba 83 219 874,94 Kč s příslušenstvím. Důvodem byla vada řízení, která mohla mít za následek jeho nesprávné rozhodnutí a nesprávné právní posouzení. název soudu následně na základě rozsudku Nejvyššího soudu žalobu právnická osoba proti žalobkyni zamítl rozsudkem ze dne 9. 4. 2010, čj. číslo jednací. Žalobkyně se následně žalobou domáhala po právnická osoba vydání bezdůvodného obohacení ve výši 139 851 659 Kč s příslušenstvím a současně podala návrh, kterým by bylo žalované zakázáno nakládat s jejím majetkem. název soudu usnesením ze dne datum vydal předběžné opatření, kterým zakázal právnická osoba nakládat s částkou 90 000 000 Kč, nicméně následně bylo zjištěno, že na účtu se nachází již jen částka 45 000 000 Kč. Žalobě na vydání bezdůvodného obohacení bylo vyhověno rozsudkem ze dne datum, tento však nenabyl právní moci, neboť právnická osoba proti rozhodnutí podala odvolání. název soudu pod čj. spisová značka ze dne 20. 11. 2012 zjistil úpadek právnická osoba a prohlásil na její majetek konkurs, žalobkyně podala přihlášku uvedených pohledávek do insolvenčního řízení, kterou své pohledávky řádně uplatnila. V rámci částečného rozvrhu zpeněžení majetkové podstaty anonymizována dvě slova vyplatil insolvenční správce dne datum žalobkyni částku 32 398 538,32 Kč, a to na základě rozvrhového usnesení ze dne datum. K dalšímu uspokojení pohledávky žalované nedošlo a usnesením ze dne datum byl konkurs na majetek právnická osoba zrušen, následně došlo ke zrušení společnosti a jejímu výmazu z obchodního rejstříku dne datum. Bývalý jednatel příjmení příjmení zemřel ještě během řízení a jeho pozůstalost byla předlužená a majetek, který se nepodařilo zpeněžit, připadl státu. Další uspokojení pohledávky žalobkyně ze strany právnická osoba ani ze strany jejího jediného jednatele není možné. Žalobkyně tak na základě nezákonného rozhodnutí plnila částku 139 851 659 Kč, která byla částečně uspokojena částkou 32 398 538,32 Kč. Rozdíl uvedených částek, tj. částka 107 453 120,68 Kč, který žalobkyni v důsledku nezákonných rozhodnutí vznikla. Žalobkyně svůj nárok na náhradu škody předběžně uplatnila u žalované podáním ze dne datum, žalovaná však do podání žaloby na žádost žalobkyně nereagovala, žalobkyni proto nezbylo, než se se svým nárokem obrátit na soud.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, kterými jsou rozsudek název soudu ze dne 8. 8. 2006, čj. číslo jednací a rozsudek název soudu ze dne 26. 6. 2006, čj. číslo jednací. Ze spisového materiálu však žalovaná zjistila, že žalobkyně měla v době plnění právnická osoba informace o tom, že tato společnost dlouhodobě nevykazuje žádnou podstatnou činnost, o tom, že ve společnosti docházelo k diskutabilním majetkovým přesunům a rovněž o tom, že tato společnost měla být ovládána společníky, kteří byli v příbuzenském poměru, a tedy osobami jednajícími ve shodě a ovládajícími 60% podíl ve společnosti. V přípisu ze dne datum adresovaném právnická osoba žalobkyně vyjádřila předpoklad, že jí vyplacená částka bude použita k rozdělení zisku mezi společníky, a že právnická osoba bude následně zlikvidována a žalobkyni bude vyplacen vypořádací podíl. Pokud si uvedeného byla žalobkyně vědoma, bylo na místě, aby se nažila dostupnými prostředky docílit toho, aby mohlo dojít k případnému zaplacení předmětné částky až po rozhodnutí o podaném dovolání. Žalobkyně však nepodala návrh na odklad vykonatelnosti, ani nevyužila možnosti neuhradit přísudek s tím, že v případě zahájení exekučního řízení ze strany právnická osoba by složila přisouzenou částku na účet soudního exekutora, přičemž v takovém případě by došlo na návrh žalobkyně jako povinného k odložení provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce. Žalovaná tak uzavřela, že žalobkyně neučinila veškeré možné kroky k zabránění vzniku tvrzené škody a nároku žalobkyně tak není možné vyhovět.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z podání žalobkyně nazvaného Žádost o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ze dne datum je patrné, že žalobkyně se obrátila na žalovanou s požadavkem na náhradu škody ve výši 107 453 120,68 Kč, která jí vznikla v důsledku nezákonných rozhodnutí soudů ve sporou se právnická osoba, v níž žalobkyně vystupovala postupně pod právnická osoba, anonymizována tři slova právnická osoba, právnická osoba Žalobkyně uplatnila škodu již žádostí ze dne datum, která byla však žalovanou zamítnuta a rozsudkem název soudu ze dne 5. 10. 2016, čj. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem anonymizována tři slova obec ze dne 2. 5. 2017, čj. číslo jednací, shledána předčasným. Žalovaná svým přípisem ze dne datum potvrdila přijetí žádosti žalobkyně dne datum.

5. Ze stanoviska žalované ze dne datum plyne, že žalobkyně dne datum uplatnila předběžně svůj nárok na náhradu škody, která jí byla způsobena v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí soudu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 C 138/96 a v navazujícím soudním řízení, které bylo vedeno Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka, přičemž celková výše požadované náhrady škody činí 107 453 120,68 Kč s příslušenství. Žalovaná ve stanovisku konstatovala, že ve věci došlo k vydání nezákonných rozhodnutí, kterými jsou rozsudek název soudu ze dne 8. 8. 2005 č. j. číslo jednací a rozsudek název soudu ze dne 26. 6. 2006 č. j. číslo jednací. Ze spisového materiálu ovšem žalovaná zjistila, že žalobkyně měla v době plnění právnická osoba informace o tom, že právnická osoba dlouhodobě nevykazuje žádnou podstatnou činnost a dále o tom, že v minulosti docházelo ve právnická osoba k diskutabilním majetkovým přesunům, Přičemž tato měla být ovládána společníky, kteří byli v příbuzenském poměru a jednalo se tedy o osoby jednající ve shodě a ovládající 40% podíl ve společnosti. Pokud si žalobkyně tohoto byla vědoma, měla se snažit skrze dostupné prostředky docílit toho, aby mohlo dojít k případnému zaplacení přísudku až po rozhodnutí o podaném dovolání. Ze spisu ovšem není zřejmé, že by žalobkyně podala návrh na odklad vykonatelnosti, eventuálně v případě podání exekučního návrhu ze strany právnická osoba složila danou částku jako jistotu na účet soudního exekutora, čímž by došlo na návrh žalobkyně jako povinné k odložení provedení exekuce do právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neučinila veškeré možné kroky k zabránění vzniku škody, nelze žádosti o náhradu škody vyhovět.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 10. 2016 č. j. číslo jednací vyplývá, že žaloba žalobkyně anonymizováno právnická osoba proti země anonymizováno stát. instituce o zaplacení 107 453 120,68 Kč s příslušenstvím byla zamítnuta. Důvodem bylo, že nebyla najisto postavena výše škody, která žalobkyni v souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím vznikla a nic jí tak nebrání se následně znovu obrátit na soud. Rozsudkem název soudu ze dne datum byl rozsudek název soudu ze dne 5. 10. 2016, čj. číslo jednací potvrzen.

7. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka provedeny následující listiny: anonymizována tři slova datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací, anonymizována tři slova právnická osoba anonymizováno role v řízení, anonymizována tři slova právnická osoba anonymizováno role v řízení, anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno částka anonymizováno anonymizováno. anonymizována tři slova částka anonymizováno anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno částka anonymizováno anonymizováno anonymizováno. anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno datum. anonymizováno název soudu anonymizována dvě slova datum, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno právnická osoba, anonymizována dvě slova anonymizováno právnická osoba anonymizováno částka anonymizováno anonymizováno. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno název soudu anonymizována dvě slova datum, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum, anonymizována dvě slova název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno název soudu anonymizováno anonymizována dvě slova. anonymizováno název soudu anonymizována dvě slova datum, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova datum, anonymizována dvě slova právnická osoba anonymizováno právnická osoba anonymizováno právnická osoba anonymizována dvě slova anonymizováno částka anonymizováno anonymizována dvě slova. anonymizováno název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí anonymizováno číslo jednací anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno datum.

8. Z elektronického výpisu z účtu číslo vedeného u právnická osoba vyplývá, že dne datum byla provedena platba ve výši 139 851 659 Kč na účet bankovní účet.

9. Z přípisu žalobkyně ze dne datum adresovaného právnická osoba a anonymizováno jméno příjmení a jméno příjmení plyne, že právní zástupce žalobkyně poskytl právnímu zástupci právnická osoba 139 916 864,41 Kč na jím sdělený účet číslo bankovní účet, přičemž žalobkyně je stále ve právnická osoba společníkem se 40% podílem, ač dlouhodobě vyloučena z jakého vlivu na společnost, neboť společnost ovládají příjmení jako osoby blízké a jednající ve shodě. Společnost anonymizováno dlouhodobě nevykazuje žádnou podstatnou činnost. Žalobkyně proto oznamuje, že v zásadě nesouhlasí s tím, aby jí poukázaná částka byla využita k obnovení činnosti společnosti, jejíž předmět činnosti dávno není naplňován a předpokládá, že částka bude podle podílu rozdělena jako zisk mezi společníky a společnost bude zlikvidována. Popřípadě bude ukončena účast žalobkyně ve společnosti a bude jí vyplacen vypořádací podíl. Žalobu na ukončení účasti ve společnosti ostatně žalobkyně již podala k název soudu a je vedena pod sp. zn. 51 Cm 179/2006, což tímto žalobkyně dává adresátům na vědomí. Jakékoliv nakládání s poukázanou částkou žalobkyně považuje za nehospodárné jednání, které může mít vliv na její nárok na podíl na zisku či vypořádací podíl. Současně žalobkyně sdělila, že bude sledovat nakládání s majetkem právnická osoba a v případě nehospodárnosti podnikne kroky k zabránění tohoto postupu. Současně vyjádřila víru, že nebude docházet k diskutabilním majetkovým přesunům jako dříve při prodeji nemovitosti z majetku právnická osoba příjmení.

10. Z žaloby o zaplacení částky 139 951 659 Kč s příslušenstvím a návrhu na vydání předběžného opatření podaného žalobkyní právnická osoba anonymizováno právnická osoba proti žalované právnická osoba, je patrné, že tato byla doručena název soudu dne datum a byla jí přidělena sp. zn. spisová značka Touto žalobou se žalobkyně domáhala po právnická osoba vrácení částky 139 851 659 Kč s příslušenstvím, kterou vyplatila na základě rozsudku název soudu č. j. číslo jednací a rozsudku název soudu č. j. číslo jednací dne 17. 8. 2006. Současně podala návrh na předběžné opatření, kterým požadovala po žalované, aby se zdržela jakéhokoliv nakládání s majetkem společnosti a aby bylo právnická osoba uloženo zastavit jakékoliv operace žalované s účtem číslo bankovní účet.

11. Usnesením ze dne 4. 12. 2009 č. j. číslo jednací název soudu rozhodl v řízení vedeném žalobkyní příjmení anonymizováno právnická osoba proti právnická osoba o 139 951 659 Kč s příslušenství k návrhu na nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalovanému nařízeno zdržet se jakéhokoliv nakládání s majetkem společnosti a právnická osoba bylo uloženo zastavit jakékoliv operace žalovaného na účtu z toho bankovní účet, zamítnut.

12. Z usnesení název soudu ze dne 13. 4. 2009, č. j. číslo jednací je patrné, že ve věci žalobce příjmení anonymizováno právnická osoba proti žalované právnická osoba bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo uloženo žalovanému zdržet se až do výše částky

90 000 000 Kč nakládáním s peněžními prostředky vedenými na účtu číslo bankovní účet a současně právnická osoba, anonymizováno bylo uloženo, aby až do výše částky 90 000 000 Kč nenakládala s peněžními prostředky na zmíněném účtu. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

13. Z usnesení název soudu ze dne 31. 3. 2010, čj. číslo jednací, je patrné, že návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud žalovanému příjmení anonymizováno uložil zdržet se až do výše 90 000 000 Kč nakládání s peněžitými prostředky na účtu číslo bankovní účet, bylo zamítnuto. Taktéž byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud anonymizováno uložil zdržet se až do výše 90 000 000 Kč nakládání s peněžními prostředky vedenými na výše uvedeném účtu.

14. Z vyjádření žalované právnická osoba ve věci spisová značka ze dne 29. 7. 2010 žalovaná mimo jiné navrhuje zrušení předběžného opatření. Uvádí, že na jejím účtu od jara 2009 je pouze zůstatek 45 000 000. V daném případě soud předběžným opatřením zajistil dvojnásobek částky, která v době nařízení opatření na účtu společnosti byla, tedy zajistil i prostředky, které by společnost do budoucna získala, resp. i prostředky třetích osob, které by byly omylem na její účet připsány. Současně má za to, že vydání předběžného opatření bránila překážka věci již rozhodnuté, neboť v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka bylo vydáno předběžné opatření. Jestliže na účtu společnosti bylo ke dni vydání předběžného opatření toliko 45 000 000 Kč, nelze blokovat neexistující prostředky bez ohledu na překážku věci rozhodnuté.

15. Z rozsudku název soudu ve věci žalobkyně příjmení anonymizováno právnická osoba proti žalované právnická osoba o 139 851 659 Kč s příslušenství bylo rozhodnuto dne

26. Z usnesení název soudu ze dne datum je patrné, že konkurs na majetek dlužníka anonymizováno byl zrušen z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.

16. Z odvolání právnická osoba ze dne datum je patrno, že právnická osoba brojila proti rozsudku, kterým jí byla uložena úhrada částky 139 851 659 Kč s příslušenstvím a navrhla, aby věc byla zrušena a vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo aby byla změněna, takže se žaloba zamítá.

17. Z usnesení název soudu ze dne 13. 3. 2012 č. j. číslo jednací vyplývá, že odvolací je řízení bylo zastaveno pro neuhrazení soudního poplatku. Z odvolání právnická osoba ze dne datum je patrné, že žalovaná, že právnická osoba se proti usnesení o zastavení odvolacího řízení odvolala a podala námitku podjatosti.

18. Z usnesení název soudu ze dne 29. 10. 2020 č. j. číslo jednací je patrné, že usnesení název soudu ze dne 13. 3. 2012 čj. číslo jednací se zrušuje a řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu I. stupně ze dne 26. 9. 2011, č. j. 26 Cm 217/2009-303 se zastavuje. Důvodem bylo, že žalovaná právnická osoba byla vymazána bez právních nástupců z obchodního rejstříku.

19. Z usnesení název soudu ze dne datum bylo ve věci žalobkyně příjmení anonymizováno právnická osoba proti právnická osoba o návrhu na zrušení předběžného opatření v řízení o zrušení účasti společníka ve společnosti k odvolání žalovaného proti usnesení název soudu ze dne 29. 11. 2007, č. j. číslo jednací rozhodnuto tak, že se usnesení soudu I. stupně v napadené zamítavé části mění tak, že předběžné opatření nařízené usnesením název soudu, č. j. číslo jednací ze dne 7. 9. 2005 se z části zrušuje tak, že nadále zůstává pro žalovaného a pro právnická osoba omezení nakládat s prostředky na účtu číslo bankovní účet u obec anonymizována dvě slova tak, aby zůstatek na účtu neklesl pod 45 000 Kč.

20. Z usnesení název soudu ze dne 7. 9. 2009, č. j. číslo jednací, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na vydání předběžného opatření v řízení o zrušení účasti společníka ve společnosti. K odvolání žalobkyně v procesním postavení žalobce proti žalované právnická osoba je patrné, že usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že právnická osoba bylo uloženo zdržet se nakládání s majetkem společnosti v rozsahu přesahujícím peněžité vyjádření 50 000 Kč jednotlivě a zároveň v součtu za kalendářní měsíc přesahující peněžité vyjádření 200 000 Kč, přičemž anonymizováno bylo uloženo omezit nakládání s účtem číslo bankovní účet, tedy omezit výplaty, převody či jiné operace na vrub prostředků složených na tomto účtu částkou 50 000 Kč pro jednotlivé operace a v součtu 200 000 Kč za jeden kalendářní měsíc, a to od okamžiku připsání částky 82 219 876,45 Kč s příslušenstvím.

21. Usnesení název soudu č. j. spisová značka byl zjištěn úpadek anonymizována tři slova a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. Účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastaly dne datum ve anonymizováno. Věřitelé byli současně vyzváni, aby přihlásili své pohledávky do 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku.

22. Z usnesení název soudu ze dne 18. 4. 2013 č. j. spisová značka bylo usnesení městského soudu, kterým byl zjištěn anonymizována tři slova a na jeho majetek prohlášen konkurs potvrzeno. Toto usnesení bylo zveřejněno dne datum, jak je patrno z položky 112 v detailu insolvenčního řízení právnická osoba oddílu 1 oddílu A řízení o úpadku.

23. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení anonymizována dvě slova je patrno, že žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení částku 139 851 659 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, která byla zaplacena na základě rozsudku název soudu, který byl rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. číslo jednací ze dne 30. 6. 2009 zrušen. Přičemž bezdůvodné obohacení dlužník nevydal ani přes písemnou výzvu. Přihláška byla uplatněna dne datum. Z konsolidovaného výkazu zisku a ztrát počítaného v milionech korun činily výnosy za rok 2006 61 311 a zisk 8 020 a aktiva celkem 117 877.

24. Z rozvrhového usnesení vydaného Městským soudem v Praze dne 13. 10. 2010 pod sp. zn. spisová značka, je patrné, že byl povolen částečný rozvrh, kterým byli částečně uspokojeni věřitelé insolvenčního dlužníka anonymizováno. Pohledávky zjištěné nebo pravomocně určené zařazené k částečnému rozvrhu, byly z prostředků zpeněžené majetkové podstaty uspokojeny do výše 18,66308223 % pro anonymizováno právnická osoba, která měla za dlužníkem pohledávku ve výši 173 596 932,80 Kč, připadla v rozvrhu částka 32 398 538,32 Kč. Ze sdělení insolvenčního správce právnická osoba ze dne datum vyplynulo, že k tomuto dni insolvenční správce uspokojil věřitele dle částečného rozvrhu. Z emailu insolvenčního správce právnická osoba zaslaného Městskému soudu v Praze ke sp. zn. spisová značka je patrný výpis z účtu vedeného u právnická osoba, z nějž je patrno, že dne datum byla na běžný účet anonymizována tři slova poukázána částka 32 398 538,32 Kč.

25. Z usnesení název soudu ze dne datum v insolvenční věci dlužníka anonymizováno soud schválil odměnu insolvenčního správce, schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku z majetkové podstaty, zveřejněnou dne datum v insolvenčním rejstříku, dle které celkové příjmy majetkové podstaty činily 45 219 396,35 Kč.

27. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 10. 8. 2018 č. j. číslo jednací vyplývá, že ve věci pozůstalosti po anonymizováno jméno příjmení majetek zůstavitele patřící do likvidační podstaty, který se nepodařilo zpeněžit, připadá dnem nabytí právní moci tohoto usnesení země. Z usnesení je dále patrné, že po sestavení seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti byla určena obvyklá cena majetku pozůstalosti částkou 114 782 Kč, výše dluhu a dalších pasiv pozůstalosti částku 72 581 004,40 Kč. Soud proto nařídil likvidaci pozůstalosti a současně vyzval věřitele, aby přihlásili u soudu své pohledávky a stanovil jim přiměřenou lhůtu. Výtěžek likvidace činil 33 348 Kč. Žalobkyně dle seznamu věřitelů přihlásila u soudu svou pohledávku.

28. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba je patrné, že jejím statutárním orgánem byl jednatel příjmení jméno příjmení a společníkem anonymizováno jméno příjmení s vkladem 50 000 Kč, jméno příjmení s vkladem 50 000 Kč a anonymizována dvě slova s vkladem 66 000 Kč, resp. anonymizováno právnická osoba Dne datum byla právnická osoba vymazána z obchodního rejstříku, právním důvodem výmazu je zrušení konkursu z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující.

29. Z konsolidovaného výkazu zisku a ztráty a konsolidované rozvahy ke konci roku 2006 činily celkové výnosy žalobkyně k 31. 12. 2006 částku 61 311 000 000, zisk 8 020 000 000 Kč a aktiva žalobkyně 117 817 000 000 Kč.

30. Na základě listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyni bylo pravomocným rozsudkem název soudu ze dne 26. 6. 2006, čj. číslo jednací, uloženo uhradit právnická osoba 83 219 874,94 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně přísudek v celkové výši 139 851 659 Kč právnická osoba dne datum uhradila. Nejvyšší soud rozsudek, na jehož základě bylo žalobkyní plněno, zrušil, přičemž v následujícím řízení byla žaloba právnická osoba zamítnuta. Společnost anonymizováno však zaplacenou částku 139 851 659 Kč žalobkyni nevrátila, ta se obrátila na soud se svou žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, které bylo vyhověno. Vzhledem k podílu žalobkyně ve právnická osoba žalobkyně podala též žalobu o zrušení společnosti. Jak v rámci řízení o vydání bezdůvodného obohacení, tak v rámci řízení o zrušení společnosti žalobkyně usilovala předběžnými opatřeními o omezení dispozice právnická osoba s účtem, na nějž byl přísudek 139 851 659 Kč žalobkyní uhrazen. Tohoto docílila, ovšem pouze v částce 45 000 000 Kč. V insolvenčním řízení dlužníka anonymizováno byl zjištěn úpadek a na jeho majetek prohlášen konkurs. Z konkursu se žalobkyni dostalo částečného uspokojení ve výši 32 398 538,32 Kč, přičemž následně došlo ke zrušení konkursu, neboť majetek právnická osoba byl pro uspokojení věřitelů nepostačující. Jednatel právnická osoba zemřel, žalobkyně se přihlásila se svou pohledávkou též do dědického řízení, nicméně i to skončilo likvidací předluženého dědictví. Žalobkyně se proto domáhala u žalované náhrady škody v podobě rozdílu mezi vyplaceným přísudkem a částkou, kterou na základě částečného rozvrhového usnesení obdržela, tj. ve výši 107 453 120,68 Kč, přičemž žalovaná byť shledala existenci nezákonného rozhodnutí, škodu nevyplatila, neboť uzavřela, že žalobkyně nevyužila veškerých prostředků, kterých mohla, resp. vyplatila plnění i přes to, že měla indicie, že ve právnická osoba dochází k nestandardním machinacím s penězi.

31. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

32. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

33. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

34. Úprava nezákonného rozhodnutí pak stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, dle kterých za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

35. Soud v tomto ohledu uzavírá, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona. Tímto je rozsudek název soudu ze dne 26. 6. 2006, čj. číslo jednací, kterým bylo žalobkyni uloženo právnická osoba plnit a které bylo Nejvyšším soudem zrušeno.

36. Pokud jde o podmínku vzniku škody na straně žalobkyně, pak soud zdůrazňuje judikované závěry, dle nichž i u objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci je nezbytnou podmínkou vznik škody na straně poškozeného. O takový případ nejde tam, kde v souvislosti s výkonem veřejné moci sice došlo k odčerpání peněžních prostředků poškozeného, avšak poškozenému současně jako věřiteli vzniklo právo vůči jeho dlužníku, které může úspěšně uplatnit, resp. uspokojit. Nastala-li v důsledku výkonu veřejné moci taková situace, že mezi poškozeným a jinou osobou existují práva a povinnosti, která nejsou plněna, vzniká újma odškodnitelná podle zákona až tehdy, jestliže v právním vztahu těchto osob není možno dosáhnout plnění. Pouze v případě, že pohledávku poškozeného nelze jako přímý nárok uspokojit, vzniká oprávněnému majetková újma (škoda) spočívající ve ztrátě majetku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1635/2013).

37. Z uvedeného je patrné, že žalobkyni vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu soudu pohledávka za právnická osoba, kterou uplatnila žalobou o vydání bezdůvodného obohacení, které bylo vyhověno, ovšem ze strany právnická osoba nebylo plněno. Společnost anonymizováno byla v úpadku, který byl řešen prohlášením konkursu na její majetek. V rámci částečného rozvrhu bylo žalobkyni plněno toliko částkou 32 398 538,32 Kč z původně uplatněné částky 139 851 659 Kč, rovnající se výši plnění na základě nezákonného rozhodnutí včetně příslušenství (dle výpočtu soudu mělo plnění ke dni datum činit dokonce 139 869 801,36 Kč). Ze strany žalobkyně byly činěny pokusy o zajištění plnění na účtu právnická osoba v podobě opakovaných předběžných opatření jak v řízení o vydání bezdůvodného obohacení, tak v řízení o zrušení společnosti, což se jí podařilo toliko v částce 45 000 000 Kč, která, jak později vyplynulo z výsledku insolvenčního řízení byla v podstatě jedinou hodnotou, z níž byli následně věřitelé uspokojeni. Nebýt této aktivity žalobkyně, došlo by patrně ke škodě výrazně vyšší.

38. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že žalobkyni náhrada škody nenáleží, neboť žalobkyně neučinila veškeré možné kroky vedoucí k zabránění vzniku škody. Zákon ukládá, aby poškozená osoba využila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje a současně uvádí, že se jedná o řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Nejedná se tak o žalovanou nastíněnou bezbřehou povinnost uplatnit jakékoliv kroky. Pokud žalovaná uvedla, že žalobkyně neuplatnila návrh na odklad vykonatelnosti, nejedná se o procesní prostředek podřaditelný pod § 8 odst. 3 zákona (nehledě na to, vzhledem na znění ustanovení o odkladu vykonatelnosti a výši majetku žalobkyně, tato ani nesplňovala pro jeho vyhovění podmínky). Polemika žalované o tom, že žalobkyně na základě pravomocného rozhodnutí neměla plnit a měla vyčkat až na případné nařízení exekuce, ve kterém mohla plnit do exekuční úschovy je v zásadě jen zpětně dovozenou možností, v níž navíc žalovaná podsouvá žalobkyni, jako klíčovému hráči v oblasti anonymizována tři slova, protivit se pravomocnému rozhodnutí soudu, obcházet zákon a zneužívat právních kliček.

39. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že žalobkyni v příčinné souvislosti vznikla škoda ve 107 453 120,68 Kč, za kterou odpovídá žalovaná a výrokem I. bylo žalobě vyhověno včetně příslušenství od datum. Co do zbylého příslušenství byla žaloba zamítnuta, neboť žalovaná se dostala do prodlení až uplynutím 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované (§ 15 odst. 2 zákona).

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalované, která byla v řízení vyjma poměrně nepatrné části, neúspěšná. Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené spočívají v soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. 300 Kč za vyjádření k žalobě a 300 Kč za účast při jednání soudu dne datum Celkem je tak žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 600 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce 15 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.