OSPH02 18 C 131/2020-339

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o návrhu na popření pohledávky podle § 267a o. s. ř.

I. Na podkladě usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací se určuje, že pohledávka žalované ve výši 6 000 000 Kč, kterou si přihlásila do exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno, pod sp. zn. spisová značka z titulu smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum ve znění pozdějších dodatků a z titulu zástavního práva zřízeného na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum zapsaného do katastru nemovitostí pod číslo jednací, není po právu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 189 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1) Žalobkyně se svou žalobou domáhala popření pravosti její pohledávky přihlášené k rozvrhu výtěžku prodeje nemovité věci provedeného v rámci exekučního řízení vedeného JUDr. jméno příjmení, soudním exekutorem exekutorský úřad anonymizováno, pod sp. zn. spisová značka. Exekuční řízení na majetek žalobkyně bylo zahájeno na základě návrhu stání organizace anonymizováno 5 slov dne datum na základě usnesení název soudu, č. j. číslo jednací. Dne datum rozhodnutí vydal exekutor exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí č. j. číslo jednací, kterým mj. rozhodl o prodeji pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, a pozemku parc. číslo ostatní plocha, vše v katastrálním území Vracov, obci obec, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště na LV číslo to se všemi součástmi a příslušenstvím (dále jen„ nemovitosti“). Dne datum vydal exekutor usnesení č. j. číslo jednací, kterým rozhodl o provedení elektronické dražby nemovitosti. Dne datum se do dražby přihlásila žalovaná se svou pohledávkou ve výši 48 108 920,49 Kč, která měla být zajištěna zástavním právem k nemovitostem zřízeným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne datum, které bylo zapsáno do katastru nemovitostí pod číslo jednací, s právními účinky vkladu ke dni datum. Pohledávka měla vzniknout dle žalované na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum, ve znění pozdějších dodatků, mezi právnická osoba a žalobkyní. Na základě této smlouvy měl být žalobkyni poskytnut úvěr ve výši 6 000 000 Kč s termínem splatnosti ke dni datum. Dne datum proběhla dražba a nemovitosti byly vydraženy za cenu 994 000 Kč. Usnesení exekutora o příklepu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, nabylo právní moci. Exekutor následně nařídil jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti. Podáním ze dne datum žalobkyně v pozici povinné popřela pohledávku přihlášenou žalovanou co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny i pořadí. Vedle uvedeného popření žalobkyně popírala samotnou existenci zástavního práva na základě neplatnosti a neurčitosti zástavních smluv. V souvislosti se zástavním právem také vznesla námitku promlčení. U popření pořadí pohledávky žalobkyně upozornila na odlišné pořadí dílčích částí pohledávky, a to zejména v souvislosti s příslušenstvím starším tří let dle § 337 odst. 4 o.s.ř. Popření pravosti pohledávky žalobkyně odůvodnila nedoložením její existence žalovanou. Zároveň upozornila na již léta probíhající nalézací řízení ohledně úvěru, na jehož základě údajně pohledávka vznikla. V souvislosti s pohledávkou vznesla námitku promlčení a z opatrnosti i námitku započtení. Žalobkyně také namítla, že žalovaná nedoložila svoji aktivní věcnou legitimaci k přihlášení pohledávky, jelikož neprokázala, že je skutečně věřitelem pohledávky. Dne datum proběhlo v rámci exekučního řízení jednání o rozvrhu výtěžku dražby nemovitosti, na jehož základě vydal exekutor usnesení č.j. číslo jednací, kterým rozhodl o uspokojení pohledávky exekutora k hotovému zaplacení nákladů exekuce ve výši 119 862,60 Kč, dále o dodatečném projednání rozdělení podstaty ve výši 660 302,69 Kč připadající na spornou (žalobkyní popřenou) pohledávku a vyzval žalobkyni, aby podala návrh podle § 267a o. s. ř. vůči žalované. Z odůvodnění rozvrhového usnesení ve vztahu k přihlášené pohledávce žalované se podává, že k ní exekutor přihlédl pouze částečně, a to k její jistině ve výši 6 000 000 Kč. K příslušenství pohledávky nebylo vzhledem k neurčitosti jejího vyčíslení přihlédnuto. K existenci pohledávky žalované za žalobkyní, žalobkyně shrnula okolnosti stran uzavření úvěrové smlouvy včetně zajištění pohledávky zřízením zástavního práva ze dne datum k nemovitosti a dále poukázala na započtení své pohledávky za původním věřitelem, právnická osoba, ve výši 72 923 739 Kč z titulu náhrady škody způsobené neoprávněným zcizením technologického zařízení moštárny ve vlastnictví žalobkyně. Vzájemné pohledávky žalobkyně a původního věřitele byly započteny co do částky 29 174 805,01 Kč. Dne datum podala název právnické osoby anonymizována dvě slova proti žalobkyni u název soudu žalobu na zaplacení částky 59 349 788,80 Kč. Nalézací řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka, přičemž ke dni podání žaloby nebylo ve věci samé pravomocně rozhodnuto. Dne datum žalovaná podala žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy. Řízení bylo vedeno u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, přičemž soudní prodej zástavy byl nařízen. O výkon rozhodnutí žalovaná nepožádala. Žalobkyně uvedla, že došlo k promlčení zástavního práva a současně k promlčení samotné pohledávky zástavním právem zajištěné. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, přičemž promlčení zástavního práva se řídí občanským zákoníkem a dalšími předpisy občanského práva, i když jím byla zajištěna pohledávka ze smlouvy o úvěru. Zástavní právo se tak promlčuje ve lhůtě 3 let a promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé tj. ode dne, kdy vznikl nárok na uspokojení zajištěné pohledávky. Právo na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru se promlčuje dle § 387 a násl. obch. zák. ve čtyřleté promlčecí lhůtě s tím, že bez ohledu na případné stavení či přerušení promlčecí lhůty skončí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy počala promlčecí lhůta běžet poprvé (§ 408 odst. 1 obch. zák.). Podle názoru žalobkyně, i když žalovaná uplatnila právo na zaplacení pohledávky u soudu před uplynutím čtyřleté promlčecí lhůty, podle § 408 odst. 1 obch. zák. již pohledávka v době podání přihlášky s ohledem na uplynutí objektivní promlčecí lhůty podle obchodního zákoníku, byla promlčena. Uplatnění práva v uvedeném nalézacím řízení má za následek pouze to, že v řízení, ve kterém bylo právo na zaplacení pohledávky včas uplatněno tj. nalézací řízení, nelze vznést námitku promlčení. Promlčecí lhůta pohledávky začala běžet dne datum. Vzhledem k tomu, že přihláška pohledávky byla v rámci exekučního řízení uplatněna až dne datum je zřejmé, že i objektivní desetiletá promlčecí lhůta již uplynula. Na základě uvedeného proto odpadla i překážka promlčení zástavního práva stanovená v § 100 odst. 2 věty třetí obč. zák. Zástavní právo se tak promlčelo později, avšak nejpozději do datum, kdy se nejpozději promlčela pohledávka. Jelikož žalovaná přihlásila pohledávku do exekučního řízení až po uplynutí objektivní promlčecí lhůty zajišťované pohledávky, došlo k promlčení zástavního práva a žalovaná tak nemá nárok na uspokojení z rozdělované podstaty výtěžku prodeje nemovitosti. Žalobkyně dále namítá, že žalovaná v rámci exekučního řízení neprokázala, že by byla věřitelem předmětné pohledávky, neboť nedoložila svou aktivní legitimaci k jejímu uplatnění. Žalobkyně rovněž uvedla, že pohledávka nikdy nevznikla a žalovaná její existenci ani nijak nedoložila, zejména ve vztahu, že by byl úvěr žalovanou skutečně čerpán, když žalobkyně tvrdí, že k reálnému čerpání úvěru nikdy nedošlo. Z opatrnosti žalobkyně namítá, že pokud pohledávka vznikla, tak došlo k jejímu zániku v důsledku zmíněného započtení ke dni datum. Žalobkyně v neposlední řadě namítá neplatnost vzniku zástavního práva, tj. pokud zástavní právo platně nevzniklo, nemohla žalovaná přihlásit pohledávku zajištěnou zástavním právem.

2) Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Uvedla, že jako právní nástupce právnické osoby anonymizována dvě slova má za žalobkyní pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, která byla postoupena na právnickou osobu anonymizována dvě slova dne datum právnická osoba, a to smlouvou o postoupení pohledávky č. smlouvy právnická osoba pohledávka přešla ze zákona v důsledku uzavření smlouvy o prodeji podniku mezi právnická osoba anonymizováno právnická osoba jako prodávajícím a právnická osoba jako kupujícím dne datum. Společně s tím přešly na právnická osoba veškeré pohledávky, které náležely k podniku. Pohledávka, postoupená žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky č. IPB1008705 ze dne datum vznikla na základě smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizováno právnická osoba, na jejímž základě byl žalobkyni poskytnut krátkodobý úvěr ve výši 6 000 000 Kč. Konečný termín splatnosti byl sjednán k datum. K zajištění pohledávky byla mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované dne datum uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako zástavní dlužník své závazky z úvěrové smlouvy neplnila, podala žalovaná proti žalobkyni žalobu na zaplacení mimo jiné výše uvedeného úvěru, a to u název soudu, kde je vedena pod sp. zn. spisová značka. V průběhu tohoto řízení vyšlo dle žalované najevo, že na žalobkyni je vedena exekuce, a proto je uspokojení žalované velmi nejisté. Z toho důvodu a vzhledem k tomu, že pohledávka žalované za žalobkyní byla v plném rozsahu zajištěna zástavním právem k nemovitostem, jejichž vlastníkem byla žalobkyně, obrátila se žalovaná na soud s návrhem, aby nařídil prodej nemovitých zástav, čemuž bylo vyhověno pravomocným usnesením Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Z důvodu hospodárnosti pak žalovaná nepožádala o výkon tohoto rozhodnutí, ale využila své právo a přihlásila své zajištěné pohledávky do již zahájeného exekučního řízení. Žalovaná poukazuje na rozporná tvrzení a jednání žalobkyně, kdy ta na jednu stranu výše uvedenou pohledávku žalované zcela popírá a tvrdí, že nikdy nevznikla, protože předmětný úvěr nikdy nebyl nečerpán, a zároveň uvádí, že pohledávka zanikla započtením. To, že si žalobkyně byla vědoma svých závazků vůči právnická osoba anonymizováno právnická osoba, potvrzuje její dopis ze dne datum nazvaný započtení pohledávek, dopis ze dne datum a taktéž skutečnost, že žalobkyně poskytla dozajištění těchto závazků formou uzavření zástavních smluv. Zástavní právo bylo na základě předložených návrhů do katastru nemovitostí zapsáno, aniž by žalobkyně kdykoliv v minulosti směrem ke katastru nemovitostí vznesla jakýkoliv návrh na změnu těchto údajů. Žalovaná popřela, že by předmětná pohledávka zanikla. O náhradě údajné škody žalobkyně bylo již pravomocně rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací tak, že žalobkyně neměla vůči právnická osoba anonymizováno právnická osoba žádnou pohledávku vzniklou z titulu náhrady škody, kterou by mohla započíst. Žalovaná nesouhlasila ani s názorem žalobkyně, že by její zástavní právo mělo být promlčeno.

3) Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4) Usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o nařízení exekuce proti žalobkyni coby povinné podle vykonatelného platebního rozkazu název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, přičemž provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad číslo.

5) Z Exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí žalobkyně v postavení povinné, a to pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 110 m2, jehož součástí je rodinný dům adresa, a pozemku parc. číslo ostatní plocha, o výměře 599 m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, pracoviště obec, územní celek, k. ú. obec, vše zapsáno na list vlastnictví.

6) Usnesením soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno, č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí soudní exekutor vydal dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovitostí věcí dne datum. Výsledná cena činí 1 089 000 Kč, nejnižší podání 726 000 Kč.

7) Z přihlášky pohledávky do dražby nemovitých věcí povinné právnická osoba obec, ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná přihlásila do exekučního řízení vedeného JUDr. jméno příjmení pod sp. zn. spisová značka svoji pohledávku zajištěnou zástavním právem smluvním v celkové výši 48 108 920,49 Kč, a to k uspokojení z výnosu dražby nemovitostí nařízené nadepsaným Exekutorským úřadem na den datum.

8) Usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí bylo rozhodnuto o udělení příklepu vydražené nemovitosti za nejvyšší podání 944 000 Kč.

9) Z podání žalobkyně ze dne datum adresovaného soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení, ke sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně popřela pohledávku přihlášeného věřitele dle ust. 337b odst. 3 o.s.ř., a to konkrétně pohledávky ve výši 48 108 920,49 Kč. Podání bylo doručeno soudnímu exekutorovi dne datum.

10) Z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o uspokojení pohledávky pověřeného soudního exekutora k hotovému zaplacení na nákladech exekuce v částce 119 862,60 Kč z rozdělované podstaty 780 165,29 Kč. Zbytek rozdělované podstaty ve výši 660 302,69 Kč připadající na spornou pohledávku má být projednán při dalším rozvrhovém jednání. Současně byla povinná právnická osoba vyzvána, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozvrhového usnesení podala návrh dle § 267a odst. 1 o.s.ř. vůči žalované. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

11) Ze smlouvy o úvěru číslo jejich dodatků uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno právnická osoba, a právnická osoba a.s. obec, IČO plyne, že se právnická osoba anonymizováno právnická osoba zavázala poskytnout právnická osoba obec revolvingový úvěr až do maximální výše úvěrového rámce 6 000 000 Kč s tím, že bylo sjednáno datum konečné splatnosti úvěru datum. Dodatek číslo ke smlouvě o úvěru ze dne datum dokládá, že na základě tohoto dodatku bylo datum konečné splatnosti úvěru sjednáno na datum.

12) Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno právnická osoba a právnická osoba a.s. obec dne datum soud zjistil, že na základě této smlouvy právnická osoba anonymizováno obec zastavila pozemek parc. číslo o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba adresa, a pozemek parc. číslo o výměře 588 m2, na list vlastnictví v k. ú. obec, Katastrální úřad obec, a to k zajištění pohledávky zástavního věřitele, tzn. právnická osoba anonymizováno právnická osoba, vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi zástavcem a zástavním věřitelem na částku 6 000 000 Kč.

13) Z podání žalobkyně ze dne datum adresovaného Ing. jméno příjmení, řediteli právnická osoba, oblastní pobočka obec, ve věci„ Výzva k zaplacení“ vyplývá, že adresát byl vyzván k zaplacení ceny technologického zařízení na výrobu ovocných šťáv včetně plnící a balící linky v minimální výši 72 923 739 Kč s tím, že pokud nebude částka zaplacena, provede společnost jednostranné částečné započtení vzniklé škody způsobené protiprávním postupem adresáta, a to proti splatnému závazku vůči právnická osoba z poskytnutých úvěrových prostředků na základě úvěrových smluv číslo ze dne datum, číslo ze dne datum, číslo ze dne datum.

14) Z podání žalobkyně ze dne datum adresovaného Ing. jméno příjmení, řediteli právnická osoba, oblastní pobočka obec, ve věci započtení pohledávek a podacího lístku, je patrné, že žalobkyně adresátovi sděluje, že na základě uzavřených smluv o úvěru má adresát ke dni datum splatnou pohledávku za odesílatelem, tj. nesplacenou jistinu, dlužné úroky, poplatky a úrok z prodlení v celkové výši 29 174 805,01 Kč a oznamuje její jednostranné započtení vzájemných pohledávek ke dni datum, a to do výše 29 174 805,01 Kč.

15) Smlouva o prodeji podniku uzavřená mezi právnická osoba anonymizováno právnická osoba a právnická osoba, ze dne datum vč. dodatků dokládá, že došlo k prodeji podniku právnická osoba anonymizováno právnická osoba, právnická osoba s tím, že prodávající se zavázal převést na kupujícího podnik, v rámci toho převést na kupujícího vlastnická práva k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež slouží k provozování podniku.

16) Ze společného prohlášení právnická osoba anonymizováno právnická osoba, a právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, smlouva o prodeji podniku vstoupila v platnost a účinnosti okamžikem jejího podepsání s tím, že v okamžiku účinnosti smlouvy přešly z právnická osoba anonymizováno právnická osoba, na právnická osoba, veškerá vlastnická práva k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež sloužily k provozování podniku prodávajícího, tzn. právnická osoba anonymizováno právnická osoba Společně s tím přešly ze zákona k okamžiku účinnosti smlouvy na právnická osoba, veškeré pohledávky, které náležely k podniku prodávajícího, jakož i veškeré povinnosti a závazky, které se vztahovaly k podniku prodávajícího.

17) Smlouva o postoupení pohledávky číslo smlouvy číslo uzavřená mezi právnická osoba, a právnickou osobou anonymizována dvě slova dne datum potvrzuje, že na základě této smlouvy právnická osoba obec právnické osobě anonymizováno postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právnická osoba a právnická osoba obec, IČO, dne datum číslo ve znění dodatků, s tím, že pohledávka je zajištěna smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum.

18) Ze žaloby o zaplacení částky 59 349 788,80 Kč s příslušenstvím, vyjádření žalované ze dne datum a částečných zpětvzetí žaloby ze dne datum a datum je patrné, že předmětná žaloba byla podaná dne datum právnickou osobou anonymizována dvě slova k název soudu proti žalobkyni v procesním postavení žalované. Žalovaná částka představuje výši pohledávek ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum. Řízení o žalobě je vedeno pod sp. zn. spisová značka, přičemž právnická osoba v postavení žalované s žalobou nesouhlasí a navrhuje ji zamítnout. Částečnými zpětvzetími pak byla žaloba vzata vždy co do příslušenství a poplatků zpět.

19) Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, katastrální uzemí, list vlastnictví, je patrné, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž na nich mj. vázne zástavní právo smluvní ve výši 6 000 000 Kč ze smlouvy číslo číslo s právními účinky vkladu ke dni datum.

20) Z usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, soud zjistil, že byl nařízen soudní prodej zástavy, a to mj. pozemku parc. číslo jehož součástí je budova adresa, rodinný dům, a pozemku parc. číslo vše v k. ú. obec, územní celek, zapsaných u katastrální úřad, katastrální pracoviště na LV číslo to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ČR – Ministerstva financí, ve výši 10 095 912,62 Kč s úroky ve výši 15,4 % ročně z částky 6 000 000 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 17 % ročně z částky 9 625 446,98 Kč za dobu od datum do zaplacení.

21) Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem uzavřené mezi právnickou osobou anonymizováno právnická osoba a právnická osoba a.s. obec dne datum soud zjistil, že na základě této smlouvy právnická osoba a.s. obec zastavila pozemek parc. číslo o výměře 1058 m2, jehož součástí je stavba, technická vybavenost, a stavbu, technická vybavenost, na na pozemku parc. číslo na list vlastnictví v k. ú. obec na obec, Katastrální úřad obec, a to k zajištění pohledávky zástavního věřitele, tzn. právnická osoba anonymizováno právnická osoba, vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum uzavřené mezi zástavcem a zástavním věřitelem na částku 6 000 000 Kč.

22) Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

23) Mezi právním předchůdcem žalované (právnická osoba) a žalobkyní byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalobkyni poskytnuta částka 6 000 000 Kč. Tato pohledávka byla zajištěna zástavním právem zřízeným k předmětné nemovitosti s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne datum. Na žalovanou byla předmětná pohledávky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi žalovanou a právnická osoba, na kterou pohledávka přešla ze zákona, na základě smlouvy o prodeji podniku ze dne datum uzavřenou mezi právnická osoba a právnická osoba Na základě návrhu oprávněného příjmení železniční dopravní cesty, státní organizace byla nařízena název soudu exekuce na majetek žalobkyně. Soudní exekutor JUDr. jméno příjmení vydal dne datum exekuční příkaz prodejem předmětných nemovitostí. Žalovaná přihlásila dne datum svou pohledávku zajištěnou zástavním právem do dražby. Dne datum se konala elektronická dražba, při níž byly nemovitosti vydraženy za částku 944 000 Kč. Žalobkyně popřela pohledávku žalované podáním doručeným soudnímu exekutorovi dne datum Soudní exekutor vyzval žalobkyni coby povinnou k podání odporové žaloby ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci usnesení. Usnesení s výzvou nabylo právní moci dne datum. Usnesením Okresního soudu ve obec ze dne datum byl nařízen soudní prodej zástavy (nemovitostí) k uspokojení pohledávky žalované z titulu předmětné úvěrové smlouvy. Žalobkyně ve vztahu k žalované učinila dne datum započtení předmětné pohledávky na pohledávku žalobkyně za žalovanou z titulu náhrady škody. U název soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka, kde žalovaná požaduje po žalobkyni zaplacení částky ve výši 59 349 788,80 Kč mj. i z titulu předmětné úvěrové smlouvy.

24) Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů.

25) Dle ust. § 358 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

26) Dle ust. § 387 odst. 1 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle odst. 2 předmětného ustanovení podléhají promlčení všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

27) Dle ust. § 388 odst. 1 obchodního zákoníku promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby.

28) Dle ust. § 392 odst. 1 obchodního zákoníku běží u práva na plnění závazku promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

29) Dle ust. § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

30) Dle ust. § 402 obchodního zákoníku přestává promlčecí doba běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení.

31) Dle ust. § 405 obchodního zákoníku jestliže právo bylo uplatněno před promlčením podle § 402 až § 404, avšak v tomto řízení nebylo rozhodnuto ve věci samé, platí, že promlčecí doba nepřestala běžet (odst. 1). Jestliže v době skončení soudního nebo rozhodčího řízení uvedeného v odstavci 1 promlčecí doba již uplynula nebo jestliže do jejího skončení zbývá méně než rok, prodlužuje se promlčecí doba tak, že neskončí dříve než jeden rok ode dne, kdy skončilo soudní nebo rozhodčí řízení (odst. 2).

32) Dle ust. § 408 odst. 1 obchodního zákoníku bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Do lhůty podle věty první se nezapočítává doba, po kterou se vede mediace podle zákona o mediaci. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty. Dle odstavce 2 ustanovení bylo-li právo pravomocně přiznáno v soudním nebo rozhodčím řízení později než tři měsíce před uplynutím promlčecí doby nebo po jejím uplynutí, lze rozhodnutí soudně vykonat, jestliže řízení o jeho výkonu bylo zahájeno do tří měsíců ode dne, kdy mohlo být zahájeno.

33) Dle ust. § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Dle odst. 2 se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Tím není dotčeno ustanovení § 105. Zástavní práva se nepromlčují dříve, než zajištěná pohledávka.

34) Žalobkyně v žalobě sporovala 1) že pohledávka žalované vznikla, 2) že vzniklo související zástavní právo, dále má žalobkyně za to, že 3) došlo k zániku pohledávky v důsledku započtení ze strany žalobkyně, 4) došlo k promlčení pohledávky žalované a zástavního práva, a má za to, že 5) žalovaná nebyla věcně legitimována k podání přihlášky do exekučního řízení.

35) Soud provedeným dokazováním zjistil, že pohledávka bezpochyby vznikla. Ostatně tuto skutečnost sama žalobkyně výslovně uvádí ve svém podání ze dne datum a uvedené je zřejmé i ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem. V případě, že by předmětná pohledávka v den podpisu neexistovala, nepochybně by žalobkyně smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti k jejímu zajištění neuzavírala. Dále byla potvrzena i Okresním soudem ve obec v usnesení č. j. číslo jednací. Soud má na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem za to, že i zástavní právo platně vzniklo, což bylo opět potvrzeno i Okresním soudem ve obec v rozhodnutí č. j. číslo jednací, v němž soud uvedl, že na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalovaná coby zástavní věřitel doložila existenci zajištěné pohledávky i její výši, zástavní právo k zastaveným nemovitostem i osobu zástavního dlužníka. Okresní soud ve obec dále výslovně uvedl, že má za to, že v průběhu řízení byla nejen doložena pravděpodobnost rozhodných skutečností, ale navíc byla jejich existence i prokázána. Pro stručnost soud odkazuje na předmětný rozsudek, z něhož vycházel s oporou v § 135 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávka zanikla započtením na základě přípisů ze dne datum a datum adresovaných právnická osoba, kdy měla proti pohledávce právnická osoba započíst škodu vzniklou žalobkyni zcizením technologického zařízení na výrobu ovocných šťáv včetně plnící a balící linky. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že v době, kdy již neměla pohledávka dle tvrzení žalobkyně v důsledku započtení provedeného přípisem ze dne datum existovat, sama žalobkyně zřídila k zajištění této pohledávky zástavní právo, a to smlouvou uzavřenou dne datum. Sporná pohledávka v důsledku žalobkyní tvrzeného započtení tedy nezanikla. Nutno dodat, že obdobný závěr soud učinil i v jiných řízeních vedených u zdejšího soudu o obdobném předmětu mezi týmiž účastníky (např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka nebo spisová značka). Dále soud neshledal za důvodné tvrzení žalobkyně, že žalovaná nebyla aktivně legitimována k podání přihlášky do exekučního řízení. Žalovaná naopak prokázala, že je věřitelem sporné pohledávky. Původní věřitel právnická osoba anonymizována čtyři slova, uzavřela s právnická osoba smlouvou o prodeji podniku uzavřenou dne datum, na jejímž základě pohledávka za žalobkyní přešla na právnická osoba Ta ji posléze smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum převedla na právnická osoba anonymizována dvě slova. Žalovaná je právním nástupcem právnická osoba anonymizována dvě slova, a to na základě zákona č. 239/2001 Sb. Na základě shora uvedeného a s přihlédnutím k usnesení Okresního soudu ve obec ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byla žalovaná oprávněna podat přihlášku pohledávky do exekučního řízení vedeného JUDr. jméno příjmení, soudním exekutorem exekutorský úřad anonymizováno.

36) Soud však shledal důvodné tvrzení žalobkyně o promlčení úvěrové pohledávky žalované. Promlčecí doba u pohledávky ze smlouvy o úvěru nebo z jiného obchodního závazkového vztahu činí (není-li stanoveno jinak) čtyři roky (§ 397 obch. zák.) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu (§ 391 odst. 1 obch. zák.). Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva v již zahájeném řízení, nebo jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí (§ 402 a § 403 odst. 1 obch. zák.). Podle § 408 odst. 1 obch. zák. (ve znění účinném do 31. 8. 2012) bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Námitku promlčení však nelze uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení, jež bylo zahájeno před uplynutím této lhůty (k „ zákazu“ uplatnit námitku promlčení srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4091/2010, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 21/2014, příp. rozsudek ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 703/2013). Ustanovení se vztahuje i na pohledávky pravomocně přiznané v soudním nebo rozhodčím řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1595/2002, které bylo uveřejněno pod č. 13/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, příp. rozsudek ze dne 9. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 703/2013). Tento zákaz uplatnění námitky promlčení nemá za následek stavení promlčecí doby po dobu řízení o výkon rozhodnutí či exekučního řízení, nýbrž to, že k námitce promlčení uplatněné v řízení o výkon rozhodnutí (exekučním řízení) se nepřihlíží, jestliže lhůta 10 let ode dne, kdy promlčecí doba počala poprvé běžet, uplynula až v průběhu tohoto řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 1579/2016).

37) Pakliže tedy věřitel uplatnil včas (ve lhůtě, uvedené v ustanovení § 397 obch. zák., tak jak tomu bylo i v této věci) své právo u soudu, měla tato skutečnost za následek, že promlčecí doba (pod dobu tohoto řízení)„ přestala běžet“, avšak pouze po dobu deseti let ode dne, kdy začala promlčecí doba běžet poprvé; potom působí pouze„ zákaz“ uplatnit námitku promlčení (§ 408 odst. 1 obch. zák.). Z uvedeného je nutno dovodit závěr, že ke„ stavení“ promlčecí doby (ve smyslu ustanovení § 402 obch. zák.) dochází v takovém případě pouze po dobu deseti let ode dne, kdy začala promlčecí doba běžet poprvé; pouze v této době je možno (bez ohrožení promlčením) uplatnit pohledávku v „ jiném“ řízení, v němž se uplatní zákaz uplatnění námitky promlčení podle ustanovení § 408 odst. 1 věty třetí obch. zák. (v úvahu připadá přihlášení pohledávky do exekuce, vyvolané jiným věřitelem, do insolvenčního řízení, uplatnit právo ze zástavy apod.).

38) Platí-li, že se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem (§ 387 odst. 1 obch. zák.) a že – jak určuje ustanovení § 408 odst. 1 obch. zák. – bez ohledu na jiná ustanovení obchodního zákoníku (tj. včetně ustanovení § 402 obch. zák.) skončí promlčecí doba nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy začala běžet poprvé, je zřejmé, že marným uplynutím desetileté lhůty se právo na zaplacení peněžité pohledávky promlčelo (srov. odůvodnění již zmíněného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4091/2010). V daném případě žalovaná (její právní předchůdce) mohla poprvé svoji úvěrovou pohledávku uplatnit u soudu dne datum a uplatnila ji u soudu dne datum, byla zachována čtyřletá promlčecí doba (§ 397 obch. zák.); maximální desetiletá promlčecí doba (§ 408 odst. 1 obch. zák.) uplynula dne datum. Bylo-li exekuční řízení, do kterého žalovaná svoji úvěrovou pohledávku přihlásila dne datum, zahájeno až dne datum, tedy v době, kdy již uběhla promlčecí doba podle ustanovení § 408 odst. 1 obch. zák., neplatí pro toto exekuční řízení„ zákaz“ uplatnit námitku promlčení a úvěrová pohledávka byla již promlčena.

39) Rovněž má soud za promlčené zástavní právo. Promlčecí doba zástavního práva je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (tj. ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy) (§ 101 obč. zák.). Bylo-li však zástavní právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (§ 110 odst. 1 věta první obč. zák.); v případě, že zástavní právo bylo zástavním dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, nebo, byla-li v uznání uvedena lhůta k plnění, od uplynutí této lhůty (§ 110 odst. 1 věta druhá obč. zák.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 687/2007, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 124/2008, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2008, sp. zn. 21 Cdo 888/2007, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 123/2008). Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy (§ 200z o. s. ř., nyní § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních), kterým bylo skončeno řízení o soudním prodeji zástavy, není soudním rozhodnutím, které by ve smyslu ustanovení § 110odst. 1 věty první obč. zák. způsobovalo, že by se zástavním věřitelem osvědčené zástavní právo promlčovalo až za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 3892/2010, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 132/2013).

40) Jak vyplynulo z předchozího textu, poprvé mohlo být zástavní právo uplatněno dne datum, zástavní věřitelka jej uplatnila až podáním návrhu na nařízení prodeje zástavy dne datum, tedy v době, kdy obecná tříletá promlčecí doba již dávno marně proběhla, a kdy, jak vyplynulo i z předchozího textu, bylo dovozeno i promlčení zástavním právem zajištěné úvěrové pohledávky ve smyslu ustanovení § 408 odst. 1 obch. zákoníku; zástavní právo je tedy rovněž promlčeno.

41) S ohledem na výše uvedené soud určil ve výroku rozhodnutí, že žalobou specifikovaná pohledávka žalované není po právu. Ke stejným závěrům dospěly soudy v obdobných řízeních mezi týmiž účastníky (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2955/2022-622).

42) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 18 189 Kč. Výše odměny za zastupování advokátem je určena paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§ 151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 147 nebo § 149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§ 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Paušální sazba odměny pro řízení s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem a podpůrně též k vyhlášce č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) (srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3559/15) činí 10 000 Kč (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2955/2022-622). Kromě této paušální sazby odměny advokáta žalobkyni vznikly náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů v řízení před soudem prvního stupně ve výši 3 x 300 Kč, celkem 900 Kč dle § 13 a § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dále žalobkyni vznikly náklady spočívající v zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč a 21% DPH ve výši 2 289 Kč. Co se týká popření pohledávky žalované ze dne datum a účast na rozvrhovém jednání dne datum, náhrada za tyto úkony může být žalobkyni přiznána v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. jméno příjmení, exekutorský úřad anonymizováno, pod sp. zn. spisová značka. Náhradu za uvedené úkony právní služby proto odvolací soud žalobkyni nepřiznal.

43) Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Plnění soud přikázal k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.