OSPH02 22 C 13/2023-100

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ o 900 000 Kč a 17 875 Kč, to vše s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 44 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 856 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 900 000 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci 17 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 180 Kč k rukám zástupkyně žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Vyjádření účastníků a průběh řízení

1. Žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu a náhrady škody a způsobené nezákonným předběžným opatřením nařízeným usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, kterým bylo žalobci uloženo nevstupovat do domova a zdržet se setkávání a kontaktu se svými syny jméno, jméno, jméno, zdržet se setkávání s tehdejší manželkou příjmení jméno příjmení.

2. Žalobce dále vylíčil, že název soudu k odvolání žalobce dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, dospěl k závěru, že ve vztahu k tehdejší manželce, nezletilému jméno a jméno nebyly dány procesní podmínky pro vedení řízení o předběžném opatření a ve vztahu k synovi jméno nebyly dány podmínky pro vydání předběžného opatření s ohledem na obsah spisu. Před nařízením předběžného opatření komunikovali zástupci účastníků o střídavé péči – rozšířeném styku, po vydání předběžného opatření žalobce syny neviděl a nemohl je kontaktovat. Rozhodnutí název soudu bylo žalobci doručeno dne datum.

3. Vydání předběžného opatření bylo pro žalobcem šokem, bylo na něj pohlíženo jako na vykázaného násilníka, byl nucen odejít z domova a nemohl kontaktovat své syny. Žalobce byl bezradný.

4. Žalobci vznikla nemajetková újma, kterou vyčíslil tak, že ve vztahu ke každému zcela odloučenému dítěti po dobu trvání předběžného opatření jednoho měsíce žádá 100 000 Kč, tj. 3 x 100 000 Kč. V důsledku nezákonného předběžného opatření mu byl v měsících září až prosinec rok omezen styk s nezletilými na úplné minimum, žalobce za každý tento měsíc žádá ve vztahu ke každému nezletilému 50 000 Kč, tj. dalších 3 x 200 000 Kč. Žalobci vznikla předběžným opatřením škoda 17 875 Kč v podobě nákladů na právní zastoupení za převzetí zastoupení a sepis odvolání a byl nucen uhradit poplatek z odvolání.

5. Nevyužití odpovědnosti navrhovatele za vydané předběžné opatření podle § 77a o. s. ř. není překážkou přiznání nároku, když ve výjimečných případech není nutné ani vyčerpání procesních prostředků k ochraně práva. Žalobce poukazuje na výjimečnost případu, kdy dítě nemá nést odpovědnost za svého zákonného zástupce.

6. Soud shrnuje, že usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, s předběžnou vykonatelností dne datum, bylo k odvolání žalobce jako nezákonné zrušeno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, doručené žalobci dne datum, dle kterého synové obec a jméno a tehdejší manželka příjmení jméno příjmení návrh na předběžné opatření nepodali. Předběžné opatření podal jen syn jméno zastoupen matkou. Vydání předběžného opatření bylo pro žalobcem šokem, bylo na něj pohlíženo jako na vykázaného násilníka, byl nucen odejít z domova a nemohl kontaktovat své syny, obával se, že o syny přijde zcela. Žalobce byl zoufalý. Předběžné opatření bylo vydáno ve vypjaté rodinné situaci doprovázené vzájemnými konflikty obou rodičů. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo pravomocně rozhodnuto i o nákladech řízení. Předběžné opatření bylo vůči žalobci účinnost do datum.

Právní posouzení

7. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Sporné a nesporné skutečnosti

8. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

9. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení

10. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Vznik nemajetkové újmy způsobené výkonem veřejné moci zpravidla nelze dokazovat (jde o stav mysli poškozené osoby). V řízení se tak obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody, aby se dotčená osoba mohla cítit poškozenou, tedy zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčenou ve složkách tvořících v souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce (NS 30 Cdo 3731/2011).

12. Za škodu nebo jinou újmu způsobenou předběžným opatřením, které bylo zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, odpovídá navrhovatel předběžného opatření, i když předběžné opatření bylo změněno nebo zrušeno odvolacím soudem; odpovědnost státu za škodu způsobenou předběžným opatřením podle (OdpŠk) je vyloučena (NS 29 Cdo 3137/2007).

13. K otázce náhrady škody vzniklé v důsledku předběžného opatření se vyslovil i Ústavní soud v usnesení ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 3069/08, když uvedl, že právní závěr, dle nějž zákonná úprava obsažená v občanském soudním řádu, která přičítá odpovědnost za újmy vzniklé předběžným opatřením navrhovateli předběžného opatření, je úpravou zvláštní, jež vylučuje obecnou úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím obsaženou v zákoně č. 82/1998 Sb., je závěr nevybočující z mezí ústavnosti, který vyplývá z platné právní úpravy.

14. Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2015 č. j. 20 Co 68/2015-94, má výše uvedený závěr obecnou platnost a není důvod se od něho odchylovat proto, že namítané předběžné opatření bylo vydáno v opatrovnické věc. Městský soud k tomu dodal: Soud nařizuje předběžné opatření na základě navrhovatelem tvrzených a osvědčených skutečností, o nichž se zpravidla neprovádí dokazování a k nimž nemá žalovaný možnost se předem vyjádřit. Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu způsobenou nařízením předběžného opatření tak logicky nese ten, kdo o nařízení požádal, a to bez zřetele k tomu, zda předběžné opatření bylo nařízeno v souladu se zákonem či nikoli.

15. Předně je třeba zdůraznit, že skutečnost, že se žalobce se svými syny nevídal, je tragédie, kterou lze napravit jen obtížně. Je však třeba důsledně odlišovat, jaké konkrétní následky způsobilo předběžné opatření, jaké následky způsobila neutěšená rodinná situace či okolnosti jiné.

16. Aby mohl být stát odpovědný za nemajetkovou újmu za nezákonné rozhodnutí podle OdpŠk je třeba, aby byly splněny současně tři podmínky: 1) existence nezákonného rozhodnutí 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána.

17. Soud má v daném případě splněnu podmínku nezákonného rozhodnutí i vzniku újmy, příčinná souvislost je však dána pouze částečně.

18. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 8 odst. 2 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 OdpŠk, když se žalobce po žalované domáhal zadostiučinění a náhrady škody, která mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím soudu s předběžnou vykonatelností.

19. S ohledem na skutečnost, že žalovaná sdělila dne datum, že nárok žalobce neuznává, lze nárok žalobce považovat za předběžně projednaný. Trvání na uplynutí 6 měsíční doby od předběžného uplatnění nároku by bylo již jen formalismem.

20. V řízení bylo prokázáno, že bylo vůči žalobci jako účastníku řízení vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 OdpŠk za užití § 8 odst. 2 OdpŠk, za které je nutno považovat usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. Jednalo se o rozhodnutí předběžně vykonatelné.

21. Pokud jde o argumentaci žalované, že za vydání předběžného opatření nese odpovědnost navrhovatel, lze jí v daném případě přisvědčit jen částečně. Za navrhovatele název soudu v posuzovaném řízení určil jen jméno celé jméno žalobce. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk je tímto rozhodnutím vázán i soud v projednávané věci. Soud si je vědom ustálené judikatury (NS 29 Cdo 3137/2007 a II. ÚS 3069/08), jejíž aplikovatelnost dovodila praxe i pro řízení ve věcech péče o nezletilé (za všechny např. Městský soud v Praze č. j. 20 Co 68/2015). Daný případ je však specifický tím, že ve vztahu k tehdejší manželce, a zejména synům jméno a jméno postrádá vydané předběžné opatření navrhovatele, když právě z tohoto důvodu bylo jako nezákonné soudní rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno. V takovém případě tak nelze dovodit speciální odpovědnost navrhovatele za předběžné opatření a zůstává jen odpovědnost státu za nezákonné rozhodnutí.

22. Ve vztahu k synovi žalobce jméno celé jméno žalobce si pak lze v zásadě představit dvě pólové situace. Buď si syn žalobce vydání předběžného opatření vydat vůči svému otci přál, nebo Ing. jméno příjmení jen zneužila svého postavení coby zákonné zástupkyně. V obou případech se však nejde o okolnost, která by bez dalšího znamenala přenos odpovědnosti navrhovatele předběžného opatření na stát, který v podmínkách předběžného opatření ani nemá možnost slyšet druhou stranu a má jen velmi krátký časový prostor pro vydání předběžného opatření. Ačkoliv je naprosto pochopitelný postoj žalobce, který nechce žalovat svého syna. Situace, kdy se v soudním řízení na opačných stranách sporu, ocitl otec a syn nevznikla působením státu. Soud proto neshledává použití odpovědnosti navrhovatele za předběžného opatření za nemravné. Zvláště to platí za situace, kdy žalobce v rámci svého účastnického výslechu vylíčil, že se osobně domnívá, že odpovědnost za návrh na vydání předběžného opatření nese pouze tehdejší manželka. Soud pak nemá dobrého důvodu nesledovat ustálenou judikaturu název soudu, která odpovědnost státu za škodu způsobenou vydaným předběžným opatřením zapovídá, proto soud dovodil pouze částečnou nezákonnost nezákonného rozhodnutí.

23. Soud dospěl k závěru, že nezákonným rozhodnutím bylo poškozeno právo žalobce na rodinný život, osobní život a dobrá pověst, a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma. Soud má ve shodě s žalobcem za to, že s ohledem na významnost chráněných práv je vhodné zvolit podle § 31 odst. 2 OdpŠk zadostiučinění v peněžité podobě, protože samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Tomu odpovídají i srovnatelné případy ze soudní praxe. Soud se proto zaměřil na stanovení výše přiměřeného zadostiučinění.

Mgr. jméno příjmení se ohradila proti tomu, že by žalobce vypudila z nemovitosti podáním návrhu na předběžné opatření, navrhla připojení opatrovnického spisu s vlastní argumentací, že děti citlivě vnímali vyhrocenou situaci a ona již nebyla schopna snášet chování žalobce.

24. Žalobce upozornil na případ projednaný Ústavním soudem I. ÚS 1737/16, který byl projednán u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Další případy žalobce neuvedl i po poučení, že v opačném případě bude soud vycházet z případů známým mu z úřední činnosti.

25. Soudu je známo, že naposledy v případu I. ÚS 1737/16 bylo rozhodováno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. číslo jednací Nezletilá byla po svém narození odloučena od matky po dobu 2,5 let v době naprosto zásadní pro rozvoj dítěte. Veškerý kontakt podléhal kontrole ze strany dětského centra. Soudy vyšly z částky 24 000 Kč měsíčně za odloučení po prvním předběžném opatření a 20 000 Kč po druhém předběžném opatření u matky dítěte a u dítěte samotného 28 000 Kč a 24 000 Kč.

26. Případ žalobce je srovnatelný povahou zásahu odloučení od dítěte. Žalobce rovněž uskutečnil po dobu trvání předběžného opatření jeden asistovaný styk stejně jako v projednávaném případě tak byl kontakt s nezletilými možný jen pod kontrolou. Případ žalobce je více závažný tím, že rozhodnutí soudu poškodilo pověst žalobce do budoucnosti, když v odůvodnění byl žalobce označen jako původce domácího násilí. Případ žalobce je rovněž závažnější tím, že k odloučení došlo v rozsahu nezákonnosti předběžného opatření ve vztahu k více dětem. Případ žalobce je méně závažný o mnoho kratší dobou srovnání, a i když byly synové zasaženi ve věku jistě v citlivém, nejednalo se o tak zásadní období pro vývoj jako ve srovnávaném případě. Konečně i žalobce s ohledem na neutěšené vztahy nepředpokládal, že by se bez vydání předběžného opatření vídal se syny nepřetržitě ale pouze v rámci střídavé péče, což je rozdíl oproti srovnávanému případu. jméno totiž šlo očekávat, že matka by s novorozenou nezletilou byla nepřetržitě. Případ žalobce je obecně méně závažnější než srovnávaný případ, nikoli však výrazně. Soud proto vyšel z částky 22 000 Kč za měsíc trvání předběžného opatření. Předběžné opatření bylo účinné od 17. 7. 2022 do datum, tedy po dobu zhruba dvou měsíců. Soud proto určil zadostiučinění se proto jeví částka 44 000 Kč.

Závěr o skutkovém stavu

27. Soud provedl srovnání s druhým případem projednaným název soudu pod č. j. číslo jednací, v rámci kterého v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení bylo porušeno i další základní právo žalobce, a to právo na rodinný život, kdy se žalobce nemohl stýkat s nezletilými dětmi, což na něj psychicky velmi negativně působilo a poškozenému bylo samostatně za odškodněním pouze zásahu do rodinného života přiznáno 17 000 Kč za měsíc za trvání zásahu.

28. Případ žalobce je srovnatelný povahou zásahu a negativním působením na psychiku. Případ žalobce je méně závažný tím, že žalobce očekával, že by nezletilé syny i tak vídal i bez vydání nezákonného rozhodnutí omezeně v rámci střídavé péče. Případ žalobce je více závažný tím, že byla poškozena i jeho dobrá pověst a negativní zásah byl vůči více jeho nezletilým dětem. Případ žalobce se obecně jeví jako více závažný nikoli však výrazně, čemuž částka 22 000 Kč za měsíc trvání nezákonného rozhodnutí vyhovuje. Soud proto určil zadostiučinění ve výši 44 000 Kč.

29. Soud zdůrazňuje, že se nejedná o částku, za kterou byl ochoten někdo další podstoupit utrpení žalobce. Má se jednat o částku, která je srovnatelná z podobnými případy, a která má žalobci poskytnout zadostiučinění za újmu, kterou však nelze penězi ocenit.

30. Pokud se žalobce domáhal vyšší částky soud uvádí, že tu nelze přiznat i s ohledem na následující nesprávné úvahy, které vedly žalobce k určení výše zadostiučinění.

31. Pokud žalobce žádal odškodnit ve vztahu k období po datum soud má za to, že zde absentuje příčinná souvislost. Styk žalobce s nezletilými se po datum již neuskutečňoval na základě vydaného předběžného opatření. Pokud již předběžné opatření vůči žalobci nemělo účinků dovolává se žalobce mimoděk, že styk nebyl upraven jinak (více v jeho prospěch), zde však absentuje podmínka nezákonného rozhodnutí.

32. Stát též neodpovídá za to, že bývalá manželka se v rámci vyjádření ze dne datum ohradila proti tomu, že by žalobce vypudila nařízeným předběžným opatřením. Předně bývalá manželka žalobce evidentně reagovala na předchozí vyjádření žalobce. Stát za chování bývalé manželky žalobce neodpovídá a trvání negativního zásahu je ohraničeno dobou trvání předběžného opatření, neboť z hlediska časového je téměř vyloučeno určit dobu, po kterou bude mít vydání nezákonného rozhodnutí v osobnostní rovině žalobce negativní následky i po jeho zrušení (obdobně u nezákonného trestního stíhání, viz spisová značka).

33. Nelze uvažovat o tom, že by se soudce, který vydal předběžné opatření dopustil trestného činu na úrovni pomluvy. V rámci poměrů předběžného opatření soudce vycházel z návrhu a osvědčených skutečností. Ty sice nesprávně vyhodnotil, ale stalo se tak ale v rámci volné úvahy hodnocení důkazů a nesprávného právního názoru ohledně podmínek řízení.

34. Stát při vytváření podmínek pro příznivé rodinné prostřední žalobce při vydání předběžného opatření selhal, když nesprávně posoudil podmínky pro vydání předběžného opatření, avšak zadostiučinění má dle ustálené judikatury funkci pouze reparační, nemá se jednat o sankci za stát, jak uváděl žalobce.

35. Závěrem soud dodává, že jakákoli finanční částka si nemůže činit ambice zcela vyvážit újmu žalobci, která je nemajetkové povahy. Hlavním limitujícím faktorem zadostiučinění v projednávaném případu je relativně krátká doba trvání omezení styku a skutečnost, že i bez vydání nezákonného rozhodnutí by styk žalobce se syny probíhal omezeně.

36. Soud na základě výše uvedených důvodů ve srovnání s podobnými případy rozhodl, že žalobci 44 000 Kč, když toto zadostiučinění lze považovat za slušné i s ohledem na úctu státu k rodinnému životu žalobců.

37. Žalovaná by se ocitla v prodlení podle § 15 odst. 2 OdpŠk ohledně zadostiučinění až dne datum, po uplynutí doby 6 měsíců od předběžného uplatnění nároků. Žalobci proto ještě nevznikl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. na zaplacení úroku z prodlení.

38. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě vyhověl jen částečně a žalobci přiznal zadostiučinění způsobenou nezákonným rozhodnutím ve výši 44 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

39. Zbývající zadostiučinění včetně příslušenství soud žalobci nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

40. K náhradě škody v podobě nákladů řízení, soud neshledal odpovědnostní titul, neboť o nákladech posuzovaného řízení autoritativně rozhodl název soudu v usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Toto rozhodnutí nebylo podle § 8 odst. 1 OdpŠk pro nezákonnost zrušeno, a proto žalobci nelze náhradu škody přiznat. Povinnost hradit náklady řízení vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu (viz např. spisová značka). Pokud tak název soudu rozhodl o nákladech řízení v neprospěch žalobce, nelze jeho závěr revidovat v odškodňovacím řízení.

41. Z výše uvedených důvodů soud žalobci náhradu škody v podobě nákladů řízení nepřiznal, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

Náklady řízení

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobce byl částečně úspěšný u plnění, které záviselo na úvaze soudu. Nemajetková újma se podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) započítává na náklady částkou 50 000 Kč (NS sp. zn. spisová značka). Žalobce nebyl úspěšný s nárokem na náhradu škody 17 875 Kč. Žalobci proto náleží náhrada nákladů v rozsahu 50 %.

43. Náklady žalobce jsou představovány soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení.

44. Odměnu advokátky soud určil podle AT. Advokátka učinila následující úkony právní služby ve věci samé při tarifní hodnotě sporu 67 875 Kč: převzetí zastoupení, podání žaloby a účast u jednání soudu, to vše po 3 820 Kč za úkon. Za předběžné uplatnění žaloby či předžalobní upomínku náhrada nákladů nepřísluší (§ 31 odst. 4 OdpŠk či NS sp. zn. spisová značka).

45. Součástí nákladů je i paušální náhrada 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT. Advokátka není plátcem DPH. Náklady činí 14 200 Kč dle následujícího výpočtu (4 000 + (3 x 3 820 Kč + 3 x 300)), z nichž žalobci náleží 50 %, tedy 8 180 Kč, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

46. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobce nijak nepoškozuje.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k název soudu prostřednictvím název soudu.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, můžou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.