OSPH02 26 C 110/2022-55

Soud:
Obvodní soud pro Prahu 2
Spisová značka:
26 C 110/2022-55
Datum rozhodnutí:
2023-02-16
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH02:2023:26.C.110.2022.5

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ Proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem ulice nám. číslo PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_008⟫ za niž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ O zaplacení 3 500 253 Kč

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 3 500 253 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum domáhá zaplacení náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 3 500 253 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že v souvislosti s vydáním nezákonných mimořádných opatření státu vznikla žalobkyni škoda v podobě ušlého zisku za neuskutečněný pobyt žáků na škole v přírodě, kdy se jednotlivé školy zavázaly zaplatit za zajištěnou školu v přírodě ze strany žalobkyně příslušnou cenu, školy zaplatily i zálohy, škola v přírodě se měla konat v dubnu a v květnu v roce 2021. V souvislosti s vydáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví číslo až 3, číslo až 4 5 6 7 a 8, číslo, číslo 2021, číslo 2021, 12, 13 a 14 na základě kterých byly vydány zákazy přítomnosti dětí v mateřských školách, zákazy ubytování, zájmových, výchovných, rekreačních nebo vzdělávacích činností, zákazy přítomnosti žáků na základních školách, v mateřských školách, zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, v provozu sportovišť, posiloven, fitness center, zákaz přítomnosti veřejnosti v maloobchodech, omezení poskytování krátkodobých a rekreačních služeb, zákazy prohlídek veřejnosti v muzeích, galeriích, hradech nebo přítomnosti veřejnosti v hudebních klubech, přítomnosti zaměstnance na pracovišti pouze v případě, že podstoupil test, účast na hromadných akcích a vstup do některých budov po předložení testu, vstup na zahrádky restaurací po předložení testu, zákaz přítomnosti veřejnosti na koupalištích, ve wellness, účast na hromadných akcích a vstup do některých budov po předložení testu. V důsledku těchto mimořádných opatření pak byla žalobkyně nucena školy a vrátit školám zaplacené zálohy a tím jí ušel zisk. Jednotlivá citovaná mimořádná opatření pak byla zrušena rozsudky Městského soudu v Praze postupně datum až datum.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že se nejedná o rozhodnutí, která spadají pod ustanovení § 1-7 zákona č. 82/1998 sb. (dále jen zákon), žalobkyně nebyla a ani nemohla být účastníkem řízení o zrušení těchto opatření ani o jejich vydání, proto není ve věci ani aktivně legitimována.

3. Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 21. 9. 2022 č. j. 69 Co 17/2022-165 uzavřel, že povaha mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a postup při jejich vydávání již sami o sobě vylučují, aby tato opatření byla (mohla být) odpovědnostním titulem – nezákonným rozhodnutím podle zákona (§ 5 písm. a) zákona). I když lze mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přezkoumat v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a a následujících s. ř. s. případná účast žalobkyně v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části nenaplňuje, (ani) podmínku pro aktivní věcnou legitimaci žalobkyně jako nositelky hmotně právního oprávnění k náhradě újmy proti státu podle zákona.

4. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla újma.

5. Z postupu ministerstva zdravotnictví při vydání mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. i) (ZOVS) a povahy tohoto opatření je (také) zřejmé, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení (postupu), ve kterém bylo mimořádné opatření vydáno (když nejde o akt individuální aplikace práva). Protože žalobkyně nebyla účastníkem řízení, v němž bylo mimořádné opatření vydáno, nesvědčí jí ani aktivní věcná legitimace k podání žaloby na náhradu újmy podle zákona.

6. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení za tři úkony (vyjádření se k žalobě, účast u jednání a příprava na toto jednání po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 číslo sb., celkem 900 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalobkyně dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit soudní výkon nebo exekuci.