OSPH02 27 C 262/2022-40

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 479 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 479 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 479 000 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1) Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2022 domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 479 000 Kč s příslušenstvím, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 v němž byl žalovanou stranou (dále jen„ řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které trvalo 21 let a 3 měsíce. Řízení bylo zahájeno dne 6. 9. 2000 podáním žaloby, o řízení se žalobce dozvěděl dne 15. 3. 2006 doručením předvolání k přípravnému jednání a řízení skončilo dne

13) Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce uplatnil u soudu nárok na poskytnutí zadostiučinění ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (§ 32 odst. 3 OdpŠk).

2) Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby z důvodu promlčení uplatněného nároku. Uvedla, že posuzované řízení pravomocně skončilo dne 13. 12. 2021, dne 9. 6. 2022 u ní žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) a k projednání došlo dne

15) O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada jednoho režijního paušálu ve výši 300 Kč za podání vyjádření k žalobě podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

3) Soud provedl v řízení dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato skutková zjištění:

4) Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce příjmení anonymizováno domáhal proti žalovanému celé jméno žalobce zaplacení částky 13 190 491,67 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla doručena soudu dne 6. 9. 2000. Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2021 bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, na usnesení je doložka právní moci dne 13. 12. 2021 (viz spis Městského soudu v Brně sp. zn. 61 C 207/2000).

5) Dne 9. 6. 2022 byla žalované doručena žádost žalobce o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu mu vzniklou v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 z důvodu nepřiměřené délky řízení. Ve stanovisku ze dne 15. 9. 2022 žalovaná konstatovala, že délka řízení byla nepřiměřená a poskytla žalobci odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 235 000 Kč Stanovisko bylo žalobci doručeno dne 20. 9. 2022 (viz nesporná tvrzení účastníků, žádost o mimosoudní poskytnutí odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne 7. 6. 2022 vč. doručenky ze dne 9. 6. 2022 a stanovisko žalované ze dne 15. 9. 2022 vč. doručenky ze dne 20. 9. 2022).

6) Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

7) Posuzované řízení skončilo právní mocí usnesení o zastavení řízení ze dne 6. 12. 2021, právní moc ke dni 13. 12. 2021. Žalobce dne 9. 6. 2022 doručil žalované žádost na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 61 C 207/2000 z důvodu nepřiměřené délky řízení. Žalovaná žádost projednala stanoviskem ze dne 15. 9. 2022 a přiznala žalobci odškodnění ve výši 235 000 Kč Stanovisko si žalobce převzal dne 20. 9. 2022. Žalobce podal žalobu v předmětné věci dne 4. 12. 2022.

8) Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9) Podle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

10) Podle ust. § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odst. 3 téhož ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

11) Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

12) Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

14) O újmě se žalobce dozvěděl dne 13. 12. 2021, tedy v den nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení. Ode dne následujícího žalobci počala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 96/2011-I). Dle judikatury je lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk lhůtou hmotněprávní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. června 2012, sp. zn. 30 Cdo 639/2012). Žalovaný uplatnil nárok u žalované dne 9. 6. 2022. V souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk uplatněním u žalovaného došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty a to doručení stanoviska žalované, nejdéle na dobu šesti měsíců (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1728/2011). Z šestiměsíční lhůty zbývaly čtyři dny. Dne 20. 9. 2022 žalobce obdržel stanovisko žalované a ode dne následující lhůta začala opět plynout, resp. její zbývající část. Jelikož žalobce uplatnil u soudu své nároky až dne 4. 12. 2022, přičemž běh šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty skončil dne 24. 9. 2022, soud shledal žalovanou vznesenou námitku promlčení za důvodnou a proto žalobu i co do příslušenství zamítl.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu bude ukládat vykonatelné rozhodnutí, má oprávněný právo domáhat se splnění uložené povinnosti návrhem na nařízení exekuce.