OSPH02 37 C 182/2022-170

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 743 040 Kč s příslušenstvím

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 261 707 Kč, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 274 667 Kč od datum do datum, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 481 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 481 333 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala (po částečném zpětvzetí a změně žaloby) zaplacení částky 481 333 Kč s úrokem v prodlení v zákonné výši coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro prahu 10 (dále též„ OS“) pod sp. zn. spisová značka (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě a jejím doplnění zevrubně popsala původní řízení. Původní řízení trvalo od datum do datum, tj. 19 let a 1 měsíc. Zdůrazňovala přitom, že v rámci původního řízení byl podán nepravdivý, hrubě zkreslený znalecký posudek. Podle názoru žalobkyně soud v původním řízení pochybil, pokud nepřistoupil ke konfrontaci znalců. V původním řízení znalci odvedli nekvalitní práci a soud si takové chování nechal líbit. Navíc soudy v původní řízení soudy nebraly v potaz celou řadu důkazů, na které se žalobkyně odvolávala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne datum svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“).

3. K meritu věci žalovaná uvedla, že v původním řízení lze konstatovat průtahy ze strany soudu I. stupně. Podle žalované je tak třeba hodnotit délku původního řízení jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma ve smyslu § 31a OdpŠk. Na druhou stranu je ovšem dle žalované třeba vzít v potaz, že v původním řízení byla věc projednávána celkem soudy třech stupňů. Původní řízení pak bylo složité. Význam řízení pro žalobkyni byl pro žalobkyni dle žalované zvýšený.

4. Podle žalované bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 274 667 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 343 333 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 20 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, bylo dle žalované nutné ponížit celkem o 20%, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: ke snížení o 25 % z důvodu složitosti řízení, ke snížení o 10 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, o 5 % s ohledem na procesní chování žalobkyněě a ke zvýšení o 20 % z důvodu významu řízení pro žalobkyni.

5. S ohledem na to, že částka 274 667 Kč byla již žalobkyni žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

6. Na jednání dne datum žalobkyně po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) upřesnila, že žádné individuální dopady délky nepřiměřené dotčeného původního řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka netvrdí. Pokud jde o její vyjádření stran nepříznivého zdravotního stavu, tak tato vyjádření strany žalující směřovalo pouze k tomu, že soudu v původním řízení měl být znám nepříznivý zdravotní stav paní žalobkyně a měly tomuto nepříznivému zdravotnímu stavu přizpůsobit svůj postup.

7. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět.

9. Procesní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí zastavil.

10. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

11. Z nesporných tvrzení účastníků a z oznámení o provedení příkazu k úhradě anonymizována dvě slova vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne datum a vyplatila jí částku 274 667 Kč dne datum.

12. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

13. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne datum doručena OS pro část Prahy o náhradu škody ve výši 500 000 Kč z důvodu špatného léčebného postupu v oblasti stomatologie, žalobkyní celé jméno žalobkyně proti anonymizována tři slova část obce. Usnesením ze dne datum žalovaný vyzván k vyjádření. Dne datum došlo soudu vyjádření k žalobě. Dne datum voláno k ÚJ na den datum. Dne datum anonymizováno soudu sdělení o ukončení právního zastoupení žalobkyně příjmení jméno jméno. Dne datum přiložila plnou moc k PZ žalobkyně příjmení jméno příjmení. Právním jednáním ze dne datum žalobkyní zproštěny mlčenlivosti MUDr. příjmení, MUDr. příjmení, MUDr. obec z FnKV. Dne datum doplněno podání žalobkyně na výzvu soudu ze dne datum. Na jednání dne datum jednání za účelem doplnění vyjádření žalobkyně, rozhodnutí o změně žaloby a vyjádření žalovaného ke změně žaloby odročeno na neručito. Dne datum doplněna žalobní tvrzení žalobkyní, na základě urgence soudu ze dne datum a urgence soudu ze dne datum. Dne datum došlo soudu vyjádření žalovaného k vyjádření žaloby. Dne datum zažádáno žalovanou o prodloužení lhůty do datum k vyjádření, jelikož připojila ke spisu přílohy které teď nemá a proto je nutno nahlédnout do spisu k doplnění žalobních tvrzení. Dne datum došlo vyjádření žalované. Usnesením ze dne datum v PM datum změna žaloby se připouští. Usnesením ze dne datum soud ustanovil jméno příjmení znalcem z oboru zdravotnictví k podání znaleckého posudku ve lhůtě 60 dnů. Dne datum žádost znalce o prodloužení lhůty do konce dubna k podání z.p., jelikož je vytížen, nezbytně potřebuje dokumentaci. Dne datum podána žádost o prodloužení lhůty k podání z.p. do datum, jelikož dokumentaci, která je součástí spisu nemohl objektivně posoudit nároky žalobce, přičemž obdržel dokumentaci MUDr. příjmení a MUDr. příjmení a rtg. Dokumentace a vzhledem k tomu že je obdržel až datum a bohužel odjíždí na přednáškové turné do zahraničí. Dne datum zaslán z.p. Dne datum voláno na ÚJ na den datum. Dne datum došla soudu žádost znalce příjmení k odročení jednání, jelikož bude na služební cestě mimo ČR. Dne datum voláno na ÚJ na datum. Dne datum došla žádost PZ žalované o přeodročení jednání vzhledem ke kolizi, pro složitost nelze vyřešit substitucí. Dne datum vyrozuměn PZ že jednání odročeno nebude. Na jednání dne datum konstatováno, že omluva žalobkyně a její PZ ze dne datum není důvodná, z důvodu opětovného předvolání žalobkyně jednání odročeno na datum. Na jednání dne datum přistoupeno k výslechu znalce, přiznáno znalečné, dáno poučení 118 o.s.ř žalobkyni, jednání za účelem rozhodnutí o návrhu na koncentraci řízení žalované na neurčito. Usnesením ze dne datum usneseno o koncentraci řízení, rovněž dána možnost žalobkyni, aby ve věci uvedla rozhodné skutečnosti a důkazy do 15 dnů. Dne datum důkazy a skutečnosti označeny, včetně znaleckého posudku MUDr. příjmení zadaný žalobkyní. Dne datum podáno odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne datum. Usnesením ze dne datum žalobkyně vyzvána, aby doplnila odvolání. Dne datum obdržel znalec přípis soudu, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k označeným skutečnostem. Vzhledem k tomu, že je znalec mimo ČR a vrací se datum, vyjádří se ve lhůtě 1 týdne po vrácení. Dne datum zasláno vyjádření znalce ke skutečnostem. Usnesením ze dne datum ustanoven znalcem příjmení nemocnice u sv. jméno v obec z oboru zdravotnictví aby vyhotovil z.p. do 60 dnů od doručení spisu. Dne datum požádáno o prodloužení lhůty o měsíc z důvodu časové vytíženosti. Dne datum lhůta prodloužena do datum. Dne datum požádáno znalcem o prodloužení lhůty alespoň o 2 měsíce, vzhledem k tomu, že bylo potřeba zkompletovat zdravotní dokumentaci a vyžádat si jí. Dne datum lhůta prodloužena o 2 měsíce. Dne datum zaslán z.p. znalcem. Dne datum přistoupila ulice pojišťovna do řízení jako v.ú., žalovaný u ní má pojištění pro případ své odpovědnosti dle podané žaloby. Za znalce připravil z.p. prof. příjmení. Dne datum došlo soudu vyjádření žalobkyně k z.p. Dne datum voláno k ÚJ na den datum. Na jednání dne datum vyslýcháni svědci, stranami sporu a znaleckým ústavem sjednán další postup a to tak, že bude sjednáno další soudní jednání, kde budou slyšeny další osoby, poté se znalecký ústav znovu vyjádří ke svému z.p., zda trvá na svých závěrech. Usnesením ze dne datum přiznáno znalečné v PM dne datum. Dne datum žádost svědka příjmení o úhradu cestovních výdajů. Dne datum sděleno PZ žalovaného, že již nadále žalovanou nezastupuje (JUDR. příjmení). Dne datum opětovná žádost o cestovné příjmení. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Dne datum vystaven platební poukaz pro výplatu znalečného. Dne datum zmocněn JUDr. příjmení k zastupování žalované. Na jednání dne datum za účelem vyslechnutí dalších svědků a předložení rtg. Snímků odročuje na datum. Žalobkyně žádá o předložení snímků z datum, čímž chce prokázat že nebyly provedeny, ačkoli jsou zapsány ve zdravotní dokumentaci. Usnesením ze dne datum v PM datum přiznáno svědečné. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Dne datum zaslána kopie zdravotní dokumentace jméno příjmení nyní celé jméno žalobkyně. Dne datum zaslala žalovaná zdravotní dokumentaci. Na jednání datum vyslýchána svědkyně, v mezidobí se dostavil MUDr. příjmení, kterému sděleno, že z časových důvodu jeho výslech přesunut. Žalobkyně žádá, aby nenařizoval jednání na období květnu a v červnu, kdy bude na léčení v lázních. Jednání za účelem výslechu MUDr. příjmení a MUDr. příjmení odročuje na neurčito. Dne datum voláno k ÚJ na datum a datum. Dne datum se svědkyně příjmení omlouvá, ale 26. 8. – datum bude v zahraničí. Usnesením ze dne datum v PM datum přiznáno znalečné. Dne datum vznesen dotaz, že jednání na datum odročeno na datum. Na jednání dne datum vyslýchán svědek příjmení příjmení. Na jednání datum vyslýchána příjmení, jednání se za účelem zpracování doplňujícího z.p. prof. příjmení. Usnesením ze dne datum ustanovena anonymizována tři slova anonymizováno. jméno v obec k podání znaleckého posudku do 90 dnů. Usnesením ze dne datum přiznáno znalečné za účast na jednání příjmení a příjmení jako odborných konzultantů znaleckého ústavu, konzultanty podáno odvolání, dne datum přiznáno vyšší znalečné. Usnesením ze dne datum v PM datum přiznáno svědečné. Dne datum žádáno o prodloužení lhůty, jelikož by prof. anonymizováno rád vyšetřil žalobkyni. Podáním ze dne datum sděleno znalcem, že je potřeba sdělit další skutečnosti svědky. Podáním ze dne datum odpověděla MUDr. příjmení na otázky znalce příjmení. Podáním ze dne datum podána odpověď svědka příjmení příjmení. Usnesením ze dne datum žalobkyni uložena pořádková pokuta, jelikož se ke znalci na základě výzvy nedostavila k vyšetření konzultantem příjmení. Podáním ze dne datum se žalobkyně vyjádřila k vyšeření prof. příjmení ale pouze v klinice MUDr. příjmení ke kterému má důvěru, jelikož prof. příjmení považuje za podjatého. Dne datum na klinice anonymizována dvě slova. Dne datum došla žádost o prominutí pořádkové pokuty. Usnesením ze dne datum v PM datum prominuta pořádková pokuta. Dne datum požádáno o zaslání originálu doplnění z.p. Dne datum došel originál doplnění z.p. Usnesením ze dne datum v PM datum přiznáno znalečné. Žalovaná žádá o prodloužení lhůty pro sdělení procesního stanoviska do datum. Dne datum sděleno, že s prodloužením lhůty souhlasí. Dne datum má proběhnout mimosoudní jednáno o smírčí dohodě. Dne datum došla žádost žalobkyně, jelikož zdravotní stav žalobkyně vyžaduje pravidelnou lékařskou péči, bude nedostupná do datum. Od dubna rok přebírá senát jiná soudkyně, vzhledem k vytíženosti bude jednání nařízeno v období srpen-září rok. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Na jednání datum sděleno, že je nutné, aby nejprve rozhodl o odvolání proti koncentraci řízení. Dne datum doplněno odvolání ze dne datum. Dne datum věc předložena k rozhodnutí o odvolání. Dne datum odvolání žalobkyně odmítnuto, jelikož se odvolání se stalo bezpředmětným. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Na Új datum vyslýchán Vaňek, příjmení, v jednání pokračováno dne datum. Na jednání dne datum sděleno soudem, že by na příštím jednání rozhodl mezitimním rozsudkem. Usnesením ze dne datum vyzván z.ú. k předložení rtg. Snímků a k zodpovězení otázek. Dne datum sděleno z.ú., jaké rtg. Snímky mají být poskytnuty. Usnesením ze dne datum, aby ve lhůtě předložil rtg. Snímky. Dne datum sdělil z.ú., že rtg. Snímky nikdy k dispozici neměl, v z.p. tuto dokumentaci uvádí hned v úvodu. Z kopie zdravotnické dokumentace vyplývá, že rtg. Snímky provedeny nebyly. Dne datum sděleno soudu, ve kterých termínech se nemůže žalovaná zúčastnit jednání. Dne datum došel dopis žalované, ve kterých trvá na závěrech z.p. anonymizována dvě slova dle doplnění. Dne datum na základě výzvy soudu ze dne datum zaslána kopie podání žalované ze které vyplývá, že rtg. Snímky byly předloženy datum. Dne datum rtg. Snímky se podařilo dohledat v přílohách spisu a byly předloženy z.ú. k doplňujícímu z.p., aby se mohli kvalifikovaně vyjádřit k výzvě soudu ze dne datum. Dne datum došlo vyjádření z.ú., zjištěné skutečnosti nemají vliv na z.p. Na jednání dne datum předneseny závěrečné řeči, vyhlášen mezitimní rozsudek, že základ žaloby je opodstatněný č. j. číslo jednací v PM ve spojení č. l. 867 v PM datum. Dne datum podáno blanketní odvolání žalovaným. Dne datum podáno odvolání v.ú. Dne datum odvolání doplnila žalovaná. datum doplnil odvolání v.ú. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně k odvoláním. Dne datum došla předkládací zpráva se spisem MS v obec. Rozsudkem MS v obec v PM datum č. l. 867, se mění rozsudek tak, že se zamítá žaloby a nepřiznává se náhrada nákladů, jelikož oba posudky posoudili postup MUDr. příjmení v souladu s lege artis, nejsou tedy mezi nimi rozpory a jejich odborné závěry nemůže soud hodnotit, jelikož mu to nepřísluší. Dne datum podáno dovolání žalobkyní. Dne datum věc předložena NS ČR. Rozsudkem NS ČR ze dne datum, v PM datum rozsudek se zrušuje a vrací se soudu k řízení, soud důsledně neodlišil odborné skutkové a právní závěry, jež přísluší soudu a jen mechanicky převzal závěry znalce, který nemá skutkovou ale právní povahu. Dne datum zaslán spis MS v obec. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Dne datum podáno vyjádření žalobkyně. Na jednání datum nekonáno, jelikož bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. Usnesením MS v obec č. j. číslo jednací rozsudek se vrací prvnímu stupni k dalšímu řízení, v souladu s názorem NS ČR. Dne datum vypraveno usnesení MS v obec. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Na jednání datum učiněn pokus o smír, za účelem mimosoudního jednání odročuje na den datum. Dne datum sděleno žalovanou, že mimosoudní jednání nebyla úspěšná. Na jednání dne datum jednání přerušeno z důvodu mimořádné událost v areálu soudu. Voláno k ÚJ na datum datum žalovaný vyzván, aby sdělil, které nároky uznává. Dne datum sděleno žalovanou, že žádný neuznává. Dne datum vypraveno zrušení ÚJ na datum z důvodu nemoci soudkyně. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně k aktuálnímu stavu a zpracování z.p. Dne datum došla žádost PČR k podání zprávy o stavu řízení. Dne datum vypravena zpráva PČR. Dne datum došlo vyjádření žalovaného ke sdělení žalobkyně. Dne datum voláno na ÚJ datum. Na jednání datum, jednání odročeno na datum za účelem vyjádření žalované k posouzením MUDr. příjmení, jméno ve lhůtě jednoho měsíce. Dne datum vypraven přípis PZ žalované aby sdělila stav mimosoudního jednání. Dne datum sděleno. Že nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci. Na jednání datum sděleno soudem, že je třeba ustanovit znalce za účelem bodového ohodnocení bolestného a z.s.ú, jednání odročeno na neurčito za účelem stanovení znalce. Usnesením ze dne datum vyzvána žalobkyně ke složení zálohy na z.p. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně k aktuálnímu stavu věci a dotazy na soudní znalce. Usnesením ze dne datum soud ustanovil znalcem z.ú. UK ulice fakulta v obec, aby vypracoval z.p. ve lhůtě do 90 dnů od doručení spisu. Dne datum UK Lékařskou fakultou v obec sděleno, že pro podjatost nemůže podat znalecký posudek. Dne datum došla soudu totožná zpráva. Dne datum sepsán ÚZ: spis dnešního dne předložen soudci, žádost ze dne datum nebyla soudci předložena. Dne datum požádána jiná instituce, ale ty nemají potřebnou kvalifikaci. Usnesením ze dne datum v PM datum zrušeno ustanovení z.ú. a ustanoven FN obec, lhůta pro zpracování z.p. do 90 dnů od doručení spisu. Dne datum došel soudu přípis FN obec, jelikož nedisponuje potřebným oprávněním, žádá o zproštění. Dne datum oslovování další znalci. Usnesením ze dne datum zrušeno ustanovení FN obec, ustanovena VFN v obec, z.p. má být vyhotoven do 90 dnů od doručení spisu. Dne datum navrženo VFN v obec, z důvodu podjatosti o zproštění znalcem. Usnesením ze dne datum soud zrušil ustanovení VFN v obec, na její místo ustanovuje Lékařskou fakultu Univerzity v ulice, lhůta ke zpracování z.p. do 90 dnů. Dne datum došlo vyjádření ustanoveného znalce, že nemůže podat z.p., jelikož na zažádala o odnětí oprávnění z oboru stomatologie, tedy nemá potřebnou legitimaci. Dne datum dotazována další instituce. Dne datum odpovězeno, že nejsou odborníci. Usnesením ze dne datum v PM datum soud zrušil ustanovení LFUP a účastníkům ukládá, aby podali návrhy na znalce. Dne datum požádán Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dne datum hovořeno s Ipvvz, který sdělil, že jsou schopni zpracovat z.p. do 3 měsíců s náklady 30 000 Kč. Usnesením ze dne datum v PM datum ustanoven znalcem příjmení, ve lhůtě do 90 dnů nechť zpracuje z.p. Dne datum došel soudu Ipvvz, jelikož je ústav přetížen, žádá o prodloužení lhůty ke zpracování z.p. o 2 měsíce. Usnesením ze dne datum prodloužena lhůta o 60 dní. Dne datum došel přípis Ipvvz, žádá o prodloužení o 6 měsíců, jelikož kvůli vytíženosti není schopen zpracovat z.p. ve lhůtě. Usnesením ze dne datum prodloužena lhůta o 30 dní. Usnesením ze dne datum vyzván Ipvvz, aby do 10 dnů dodal z.p. Dne datum došel přípis Ipvvz ve kterém sděluje, že narostl počet žádostí o z.p., spousta znalců se činnosti vzdala. Dne datum sdělil Ipvvz, že z.p. je ve vysoké fázi vypracovanosti, bude vypracován do datum. Usnesením ze dne datum, lhůta prodloužena do datum. Dne datum došel soudu spis se z.p. Dne datum účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k z.p. ve lhůtě 15 dnů. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně. Dne datum došlo vyjádření žalované. Dne datum došlo vyjádření v.ú. Dne datum voláno k ÚJ na datum. Dne datum došla žádost Ipvvz o odročení z důvodu, že hlavní zpracovatel prof. příjmení je mimo ČR. Dne datum odročeno na datum. Na jednání datum žalobkyně sděluje, že po doručení protokolu z jednání se vyjádří k výslechu znalců, jednání za účelem doplnění dokazování odročeno na datum. Usnesením ze dne datum v PM datum přiznáno znalečné za účast jednání. Dne datum podána námitka podjatosti příjmení žalobkyní. Usnesením ze dne datum příjmení není vyloučena pro podjatost. Na jednání dne datum jednání odročeno za účelem smírného řešení na datum. Usnesením ze dne datum soud vyzývá žalobkyni, aby doplnila změnu žaloby ze dne datum. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně. Dne datum došla žádost o odročení žalobkyní, jelikož byl vyhlášen nouzový stav a bojí se o své zdraví. Na jednání datum konstatováno, že ke smírnému řešení nedošlo, jednání za účelem smírného řešení a rozhodnutí o doplnění žaloby odročuje na datum. Dne datum došlo podání žalobkyně, ve kterém shrnuje finanční nároky. Dne datum odvoláno ÚJ na datum důvodem je nutnost doplnění z.p. Usnesením ze dne datum, aby zaplatila zálohu na z.p. datum došla žádost žalobkyně o prodloužení lhůty na zaplacení zálohy, jelikož neví, čeho se má týkat. Dne datum sděleno, že volba procesního postupu je výsadou soudu. Dne datum záloha složena. Usnesením ze dne datum v PM datum ustanoven znalcem příjmení jméno příjmení, aby doplnil svůj z.p. z datum zadaný žalobkyní. Dne datum došla soudu námitka podjatosti ze strany žalované vůči příjmení, jelikož je spojen s Nokadental klinik, příjmení vyjádřeno, že se necítí podjatý. Dne datum žalobkyně s námitkou podjatosti nesouhlasí. Usnesením ze dne datum znalec příjmení příjmení není vyloučen ze znalecké činnosti. Dne datum odeslán spis příjmení. Dne datum žádost příjmení, aby soud doplnil zadání z.p., jelikož tvrdí, že takto je z.p. z datum je platný a úplný beze změn. Dne datum dostal soud doplnění z.p. a ve lhůtě 15 dnů uložil účastníkum vyjádřit se k němu. Dne datum došlo stanovisko žalované. Dne datum došlo stanovisko v.ú. Dne datum došlo vyjádření žalobkyně. Dne datum dáno na lhůtu do datum, změna obsazení soudu. Dne datum voláno na ÚJ na datum. Dne datum požádáno žalovanou o odročení jednání z důvodu kolize a domluvené lékařskému vyšetření PZ žalované. Dne datum zrušeno ÚJ a nově voláno na datum. Na jednání datum, znalec se nedostavil, jednání odročeno na datum. Dne datum sděleno žalovanou, jednání o smíru se uskuteční datum. Dne datum, došlo vyjádření žalobkyně k aktuální situaci. Na jednání datum strany uzavřeli smír v PM datum.

14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

15. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

16. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

21. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala (po částečném zpětvzetí a změně žaloby) zadostiučinění ve výši 481 333 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

22. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

23. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (číslo Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury název soudu (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

24. Podle stanoviska název soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne datum, je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení název soudu dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

25. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i název soudu) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

26. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne datum, kdy byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu datum, kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 18 let a 2 měsíce.

27. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval meritorně dvakrát soud I. stupně, dvakrát soud odvolací a jednou soud dovolací. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010).

28. Po skutkové i hmotněprávní i procesněprávní stránce byla věc dle soudu obtížná (resp. složitá). Předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy na zdraví. Je přitom notorietou, že rozhodování o náhradách újmy na zdraví patří mezi vůbec nejsložitější spory projednávané civilními soudy. O tom mimo jiné svědčí i bohatá judikatura civilních soudů, jakož i neustále probíhající sjednocovací činnost název soudu (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Hmotněprávní složitost původního řízení je dána nutností soudu vážit zvýšení náhrady, tj. složitostí aplikační a interpretační (viz § 440 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. a vyhláška č. 440/2001 Sb. a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka; srov. textace § 2958 zákona č. 89/2012 Sb.). Procesněprávní složitost původního řízení pak byla dána četností opravných prostředků, výsledkem řízení o těchto opatrných prostředcích a množstvím prováděných důkazů (zejm. znaleckých posudků, když soud musel opakovaně ustanovovat znalce). Dále nelze přehlédnout, že soudy v původním řízení řešily dvakrát námitku podjatosti a rovněž rozhodovaly o pořádkové pokutě a jejím prominutí. Složitost původního řízení po stránce skutkové pak vyplývá z prováděného dokazování, zejm. pokud se jedná o množství znaleckých posudků (resp. výslechů znalců), provedené listinné důkazy a výslechy svědků.

29. K argumentaci žalobkyně soud dodává, že kompenzační řízení není řízení revizním (srov. např. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Pokud přitom docházelo k obstarávání a provádění důkazů na návrh účastníků řízení, jistě nelze tento postup bez dalšího považovat za nekoncentrovaný. Pouze pokud by v rámci řízení docházelo z iniciativy soudu k provádění důkazů zcela zjevně nepotřebných. To však není případ projednávané věci. Nadto nelze ani posoudit, o které důkazy by bylo opřeno rozhodnutí soudu I. stupně, neboť původní řízení bylo skončeno schválením smíru, aniž by byl vynesen rozsudek.

30. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud sice nezaznamenal (a žalobkyně to ani netvrdila), že by se žalobkyně snažila o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam). V této souvislosti soud odmítá argumentaci žalované, podle které se měla žalobkyně podílet na délce původního řízení tím, že jednou bylo jednání odročeno z toho důvodu, že se žalobkyně nedostavila a poté byla další jednání odročena za účelem umožnění smírného vyřešení sporu. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, smírná jednání žalobkyně v původním řízení byla míněna vážně, když nakonec toto řízení skončilo soudním smírem.

31. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako velmi vysoký. Jednalo se totiž o spor o náhradu nemajetkové újmy na zdraví, u něhož se vyšší význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Navíc nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování (soudním spisem MS) vyplynulo, že žalobkyně je osobou těžce nemocnou. Právě zdravotní stav účastníka řízení přitom patří mezi další typová hlediska rozhodná pro význam předmětu řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Tento zdravotní stav přitom byl soudům v původním řízení dobře znám; bylo tak lze po nich spravedlivě požadovat, aby této okolnosti svůj postup v řízení přizpůsobily. Jinak řečeno, i tato okolnost tak svědčí o vysokém významu původního řízení pro žalobkyni.

32. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Platí, že stran individuálního významu žalobkyně žádnou konkrétní újmu, která by jí vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejího života, nedotvrdila.

33. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení zaznamenal několik období nečinnosti a nekoncentrovaný postup. Pokud jde o období nečinnosti, uvádí se, že původní řízení bylo stiženo průtahy s dodáním znaleckého posudku znalce příjmení, anonymizována čtyři slova. jméno v obec a anonymizována tři slova. Platí totiž, že prodleva s dodáním znaleckých posudků nebyla dána absencí součinnosti účastníků řízení, přičemž žalovaná nese odpovědnost rovněž za průtahy v řízení způsobené prodlevami při vypracování znaleckého posudku (viz rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Pokud jde o nekoncentrovaný postup nelze přehlédnout zmatečný postup soudu I. stupně při ustanovování znalce na přelomu roku rok a rok.

34. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

35. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

36. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

37. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 274 667 Kč.

38. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 20 000 Kč za první dva roky řízení a 20 000 za každý další rok řízení (tj. za 17 let řízení 320 000 Kč) a dále 1667 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 15 000 Kč za dalších 9 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

39. Vypočtená základní částka ve výši 340 000 Kč byla ponížena o 40 % z důvodu složitosti původního řízení. Naopak vypočtená částka byla navýšena o 20 % z důvodu zvýšeného významu původního řízení pro žalobkyni. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 20 %, tj. na výslednou částku 274 667 Kč. S ohledem na to, že žalovaná dotčenou částku žalobkyni již sama dobrovolně plnila, soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

40. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nenavýšil přiznané zadostiučinění s ohledem na změněné hospodářskou situaci panující v České republice, jak požadovala žalobkyně. Jak totiž judikoval Nejvyšší soud v kontextu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, výše přiměřeného zadostiučinění by měla odpovídat konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny či životní úrovně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019 či sp. zn. 30 Cdo 2184/2020). To, že neexistuje důvod se od této judikatury odchýlit, vysvětloval Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1388/2021, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, sp. zn. 30 Cdo 1181/2021 či sp. zn. 30 Cdo 3673/2021), a k témuž závěru se přihlásil i Ústavní soud (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21).

41. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

42. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne datum. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne datum; v prodlení se tak žalovaná ocitla ve dne datum. Soud proto přiznal úroky z prodlení z žalovanou již zaplacené částky 274 667 Kč od datum do datum (tj. od okamžiku prodlení do dne zaplacení; výrok II. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, či sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí).

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobkyně byla se svým nárokem co do základu úspěšná, přičemž žalovaná plnila po lhůtě stanovené v § 15 odst. 1 OpŠk.

44. Dále soud postupoval dle § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon (k tomu viz rozhodnutí název soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 3394/16, a tam citovaná judikatura).

45. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena obecným zmocněncem, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 6 úkonů (žaloba, podání ze dne datum, příprava a účast na jednání dne datum a účast na jednání dne datum). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně také sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

46. Pouze pro úplnost soud dodává, že náhrada cestovních výdajů za použití motorového vozidla z místa bydliště žalobkyně do místa sídla soudu a zpět nebyla přiznána, neboť účastníkovi nebyl dán předchozí souhlas soudu k jeho použití (§ 30 vyhl. č. 37/1992 Sb.; viz např. rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Soud rovněž nepřiznal paušální náhradu za podání ze dne datum, závěrečnou řeč a vypracování žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou a jejího doplnění, jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze dne datum. K tomu se zdůrazňuje, že podání ze dne datum soud nepovažuje za účelný úkon, neboť v něm byla uvedena pouze již dříve žalobkyní vznesená argumentace. Závěrečnou řeč pak nelze považovat za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Konečně pokud jde o uplatnění u žalované, tato náhrada je vyloučena § 31 odst. 4 OdpŠk. V neposlední řadě se dodává, že soud přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu název soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Úkon„ příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 AT uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon„ příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 AT„ Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) AT. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon„ převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako„ příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako„ příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon„ příprava na věc“.

47. Lhůta k plnění byla ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k název soudu prostřednictvím název soudu.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.