OSPH02 12 C 96/2021

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_006⟫ za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 32 500 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 39 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně jdoucím od datum do zaplacení a dále částku rovnající se zákonnému úroku z prodlení z částky 32 500 Kč ode dne datum do datum, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 227 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 300 000 Kč s odůvodněním, že jí vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 412/2016. Dále požadovala k odškodnění nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení ve výši 30 000 Kč násobená nezjednáním nápravy předsedou okresního soudu a ministerstvem. Dále nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne 10.7.2017 čj. 0P 412/2016-177, kterým jí bylo odňato právo na bezplatné právní zastoupení ve výši 5 000 Kč. Dalším nárokem byl požadavek na odškodnění nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 16.2.2018 čj. 0P 412/2016-298, kterým jí byl nezákonně znemožněn styk s nezl. dcerou jméno ve výši 60 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne 7.6.2018 čj. 0 P 412/2016-428, kterým jí bylo odňato právo na bezplatné právní zastoupení ve výši 25 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené tím, že jí soud neposkytl ochranu ve věci odnětí nezl. dcery jméno z její péče ve výši 80 000 Kč.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku dne datum. Žalovaná popsala průběh soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 412/2016. Celková délka řízení o návrhu matky ze dne datum činila 3 roky a 2 měsíce. V předmětné věci byly shledány průtahy v poslední roce řízení. Soudu I. stupně lze přičíst k tíži, že odvolací soud opakovaně měnil jeho procesní rozhodnutí (o neustanovení pr. zástupce, o předběžném opatření). Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Věc byla složitá po skutkové stránce, potažmo procesně. Předmětem řízení byl nárok na zvýšení výživného, později i nárok na svěření nezl. dcery do péče. Řízení bylo zatíženo množstvím opakovaných návrhů otce i matky, návrhy na ustanovení pr. zástupce, na osvobození od soudních poplatků, na vydání předběžného opatření, na výkon rozhodnutí. Pokud jde o podíl žalobkyně či ostatních účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany a prostředků k uplatnění procesních práv, nicméně s opakovanými, někdy obsáhlými návrhy obou účastníků se soud musel vypořádat. Žalobkyně k délce řízení mírně přispěla i opakovaným doplňováním svých odvolání, i tím, že odvolání proti usnesení ze dne datum o zamítnutí návrhu na předběžné opatření vzala později zpět. Význam řízení pro žalobkyni žalovaná shledala jako vyšší, neboť se jednalo o opatrovnické řízení. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 32 500 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 32 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena o 30% s ohledem na složitost projednávané věci a dále o 10% s ohledem na podíl žalobkyně na délce řízení. Naopak základní částka byla zvýšena o 30% z důvodu vyššího významu řízení pro žalobkyni a dále o 10% s ohledem na postup soudu I. stupně. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč způsobené průtahy a nezjednáním nápravy předsedou okresního soudu a Ministerstvem spravedlnosti, tento žalovaná neuznává. Takto formulována újma se překrývá s obecnou újmou způsobenou nepřiměřenou délkou řízení a je nepochybně kompenzována odškodněním této obecné nemajetkové újmy. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne datum, kterým mělo být žalobkyni odňato právo na bezplatné právní zastoupení, a to ve výši 5 000 Kč žalovaná neuznala. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí o předběžném opatření ze dne datum, kterým měl být žalobkyni nezákonně znemožněn styk s nezl. dcerou, a to ve výši 60 000 Kč žalovaná rovněž neuznává a stejně tak nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne datum, kterým mělo být žalobkyni odňato právo na bezplatné právní zastoupení, a to ve výši 25 000 Kč žalovaná rovněž neuznává. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Usnesení soudu ze dne datum, kterým byl zamítnut návrh na ustanovení pr. zástupce pro řízení o úpravu výživného a usnesení soudu ze dne datum, kterým byl zamítnut návrh na ustanovení pr. zástupce pro řízení o změnu péče u nezl. jméno nejsou nezákonnými rozhodnutími ve smyslu ust. 8 zákona č. 82/1998 Sb., přestože byla změněna odvolacím soudem. Za nezákonné rozhodnutí je třeba v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. považovat usnesení soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 16.2.2018, č.j. 0 P 412/2016-298, neboť jako předběžně vykonatelné bylo změněno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.6.2018, č.j. 13 Co 236/2018-504. Nicméně v daném případě je vyloučena odpovědnost státu, neboť za újmu způsobenou tímto nezákonným rozhodnutím odpovídá navrhovatel předběžného opatření, tedy otec dle ust. § 77a občanského soudního řádu, platného i v době zrušení nezákonného rozhodnutí odvolacím soudem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007). Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 80 000 Kč způsobené neposkytnutím soudní ochrany ve věci odnětí nezl. jméno z péče žalobkyně, tento žalovaná také neuznává. Z výše uvedeného popisu opatrovnického řízení není zřejmý zásah do práva na soudní ochranu.

3. Soud má za prokázaný a mezi účastníky byl nesporný, průběh opatrovnického řízení Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 412/2016, tak, že dne datum žalobkyně podala návrh na zvýšení výživného a žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku. Dne datum soud ustanovil nezletilým dcerám opatrovníka Magistrát města Frýdku město. Dne datum soud usnesením zamítl návrh matky na ustanovení právního zástupce. Dne datum matka podala návrh na zvýšení výživného. Dne datum matka podala odvolání proti usnesení ze dne datum. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce. Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání matky. Dne datum soud usnesením přiznal matce osvobození od SOP a ustanovil pr. zástupce. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne datum odvolací soud změnil usnesení soudu I. stupně tak, že matce se ustanovuje pr. zástupce JUDr. příjmení, advokát. Dne datum otec podal návrh na změnu úpravy výchovy nezletilého dítěte – B. celé jméno žalobkyně. Dne datum soud nezletilé příjmení celé jméno žalobkyně ustanovil opatrovníka Statutární město Frýdek město. Dne datum otec podal návrh na změnu úpravy výchovy nezl. dítětě a předběžné opatření – svěření B. celé jméno žalobkyně do jeho výhradní péče. Dne datum matka podala vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření a návrh na výkon rozhodnutí. Dne datum soud usnesením vydal předběžné opatření, kterým uložil matce povinnost předběžně předat nezl. jméno do péče otce. Dne datum matka podala proti předběžnému opatření odvolání. Dne datum matka podala návrh na vydání předběžného opatření, návrh na zahájení řízení ve věci základní školní docházky. Dne datum matka podala návrh na úpravu styku, návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce. Dne datum matka doplnila odvolání. Dne datum matka podala žádost o osvobození od SOP a ustanovení právního zástupce z řad advokátů. Dne datum soud usnesením návrh matky na vydání předběžného opatření ve věci styku s nezletilou jméno se zamítl a návrh na vydání předběžného opatření ve věci o neshodě rodičů zamítl. Dne datum matka podala odvolání proti usnesení z datum. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce k odvolání matky. Dne datum matka podala návrh na vydání předběžného opatření: úprava styku matky s dcerou (nezl. jméno). Dne datum soud usnesením zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým by byl předběžně upraven styk s nezl. jméno. Dne datum soud usnesením zamítl návrh matky na ustanovení pr. zástupce. Dne datum matka zasílá dopis od nezl. jméno, že chce zpět k matce. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne datum odvolací soud usnesení soudu I. stupně ze dne datum změnil tak, že se návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítá. Dne datum odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne datum. Dne datum matka podala návrh na úpravu styku matky s dcerou a ustanovení pr. zástupce. Dne datum bylo soudu doručeno sdělení OSPOD, že pominuly důvody k tomu, aby nezletilá byla u otce. Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce k návrhu matky na ustanovení pr. zástupce. Dne datum matka vzala zpět odvolání proti usnesení z datum, na vydání předběžného opatření. Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Dne datum odvolací soud usnesení soudu I. stupně ze dne datum změnil tak, že matce se stanovuje pr. zástupce JUDr. jméno příjmení, advokát. Dne datum otec podal návrh na změnu úpravy péče a výživy nezl. jméno s tím, že bydlí u něj. Dne datum matka podala žádost o osvobození od SOP a ustanovení pr. zástupce pro řízení o svěření jméno do péče. Dne datum matka podala návrh na výkon rozhodnutí. Dne datum otec podal žádost o okamžité zrušení výživného pro jméno. Dne datum soud usnesením ustanovil matce pr zástupce pro řízení o změnu práv a povinností k nezl. jméno. Dne datum otec podal návrh na změnu úpravy výchovy nezl. jméno. Dne datum otec podal návrh na předběžné opatření, svěření do péče nezl. jméno. Dne datum soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým by byla zrušena povinnost platit výživné a návrh otce, aby byla jméno svěřena do jeho péče. Dne datum matka podala návrh na vydání předběžného opatření, povinnost otce vrátit jméno matce. Dne datum soud zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření. Dne datum a dne datum bylo soudu doručeno vyjádření otce. Dne datum se konalo další jednání před soudem, odročeno na datum za účelem výslechů. Dne datum matka podala vyjádření a návrh na opravu protokolu. Dne datum jednání odročeno z důvodu nemoci soudkyně na datum. Dne datum soud usnesením zamítl návrh matky na doplnění protokolu z jednání. Dne datum zrušeno jednání nařízené na datum z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Dne datum pr. zástupce matky podal stížnost na průtahy v řízení způsobené soudkyní, žádost o zajištění nahrávání jednání, žádost o zajištění kopie celého opatrovnického spisu. Dne datum otec podal dotaz, kdy bude nařízeno jednání a návrh na vydání předběžného opatření. Dne datum soud zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal, aby soud zrušil jeho povinnost platit výživné pro nezl. jméno. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum bylo odvoláno ústní jednání z důvodu pandemie. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Dne datum se konalo jednání, vyhlášen rozsudek, kterým soud schválil dohodu o výživném, ve zbytku řízení zastavil (právní moci nabyl dne datum).

4. Soud má dále ohledně postupu žalobkyně v řízení za prokázané, že dne číslo podala vyjádření ve věci a žádost o opravu protokolu, které nebylo vyhověno, což má soud za prokázané z usnesení ze dne datum. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně podala stížnost předsedovi soudu na průtahy dne datum. Z odpovědi, ze dne datum má soud za prokázané, že strany předsedy soudu nebyly průtahy shledány. Žalobkyně podala další stížnost na průtahy dne datum. Odpověď s odůvodněním postupu soudu je ze dne datum a dále, že žalobkyně podala stížnost Ministerstvu spravedlnosti a ta byla vyřízení pod čj. MSP - číslo ODKA-DOH/2 dne datum, s tím, že nebylo shledáno zaviněné porušení soudkyně ani předsedy soudu.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od datum (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z číslo Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené obec smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení.

6. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 412/2016.

8. Soud se po právní stránce zabýval jednotlivými nároky žalobkyně jak ze strany možného vzniku nemajetkové újmy, tak i existence odpovědnostního titulu a příčinné souvislosti mezi mini.

9. K nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu spočívající v nepřiměřené délce řízení soud uvádí, že žalobkyně požadovala na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 412/2016. Dále požadovala k odškodnění nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v řízení ve výši 30000 Kč, násobenou nezjednáním nápravy předsedou okresního soudu a ministerstvem. Soud dospěl k závěru, že se jedná o jeden požadavek žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy za celkovou délku řízení, když částka 30 000Kč je navýšením částky základní. Žalovaná v průběhu řízení dospěl k závěru o vzniku nároku na náhradu nemajetkové újmy a odškodnila žalobkyni částkou 32.500Kč. Soud dospěl stejně jako účastníci řízení k závěru o existenci odpovědnostního titulku nesprávného úředního postupu dle ust. § 13 zákona 82/98 Sb., vzniklým nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Posuzovaná délka řízení návrhu matky ze dne datum činila 3 roky a 2 měsíce. Ohledně průběhu řízení, soud uvádí, že odvolací soud opakovaně měnil procesní rozhodnutí soudu I. stupně (o neustanovení pr. zástupce, o předběžném opatření). Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Věc byla složitá jak po skutkové stránce, tak i po stránce procesní. Předmětem řízení byl nárok na zvýšení výživného, později i nárok na svěření nezl. dcery do péče. Řízení bylo zatíženo množstvím opakovaných návrhů otce i matky, návrhy na ustanovení pr. zástupce, na osvobození od soudních poplatků, na vydání předběžného opatření, na výkon rozhodnutí. Pokud jde o podíl žalobkyně či ostatních účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany a prostředků k uplatnění procesních práv, nicméně s opakovanými, někdy obsáhlými návrhy obou účastníků se soud musel vypořádat. Soud na rozdíl od žalované nedospěl k závěru, že by žalobkyně k délce řízení mírně přispěla i opakovaným doplňováním svých odvolání, i tím, že odvolání proti usnesení ze dne datum o zamítnutí návrhu na předběžné opatření vzala později zpět. Toto žalobkyně vysvětlila naopak snahou o urychlení jednání a vydání rozhodnutí s čímž se soud ztotožňuje. Naopak žalobkyně podávala opakované stížnosti na průtahy jak předsedovi soudu, tak i Ministerstvu spravedlnosti. Význam řízení pro žalobkyni soud shledal jako vyšší, neboť se jednalo o opatrovnické řízení. Podle ustálené judikatury ESLP je věnována zvýšená pozornost zejména věcem trestním, opatrovnickým, pracovněprávním, věcem osobního stavu či věcem týkajících se života nebo zdraví. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Po zhodnocení všech okolností případu dospěl soud na základě aplikace kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 42 250 Kč. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěl soud k základní částce 32 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena o 10 % s ohledem na složitost projednávané věci. Naopak základní částka byla zvýšena o 30 % z důvodu vyššího významu řízení pro žalobkyni a dále o 10% s ohledem na postup soudu I. stupně, do níž soud promítl právě i postup soudu I. stupně týkající se rozhodování o přiznaném právním zastoupení a jeho odejmutí ze strany soudu I. stupně a následné změně odvolacím soudem. Soud nedospěl k závěru, že by se zásadně na celkové délce řízení žalobkyně podílela. Stejně tak soud nijak nemoderoval uvedenou částku z důvodu počtu soudních soustav, které ve věci rozhodovaly. Žalovaná žalobkyni částku 32 500Kč již vyplatila a soud tak přiznal zbývající část ve výši 9 750Kč.

10. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne datum, kterým mělo být žalobkyni odňato právo na bezplatné právní zastoupení, a to ve výši 5 000 Kč žalovaná neuznala. Soud se se závěrem žalované ztotožňuje, když se ve smyslu ust. § 7 a 8 zákona 82/98 Sb., nejedná o nezákonné rozhodnutí. Stejně tak i k nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ze dne datum, kterým mělo být žalobkyni odňato právo na bezplatné právní zastoupení, a to ve výši 25 000 Kč soud uvádí, že se nejedná o nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 a 8 zákona 82/98 Sb. Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Usnesení soudu ze dne datum, kterým byl zamítnut návrh na ustanovení pr. zástupce pro řízení o úpravu výživného a usnesení soudu ze dne datum, kterým byl zamítnut návrh na ustanovení pr. zástupce pro řízení o změnu péče u nezl. jméno nejsou nezákonnými rozhodnutími ve smyslu ust. 8 zákona č. 82/1998 Sb., přestože byla změněna odvolacím soudem, nenabyla však před změnou právní moci. Zároveň soudu nepřísluší zkoumat správnost závěrů jiných soudu, v tomto případě tedy závěr soudu o odejmutí přiznaného zastoupení advokátem.

11. Žalobkyně původně požadovala náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným předběžným opatřením, kterým byla jméno odňata z péče žalobkyně a podle kterého bylo povinno jméno vydat do péče otce, což bylo usnesením okresního soudu ze dne 16. 2. 2018, č.j. 0 P 412/2016-298, kterým jí byl fakticky nezákonně znemožněn styk s jméno po dobu čtyř měsíců, za což požadovala částku 60 000 Kč. K odpovědnostnímu titulu nezákonného rozhodnutí, jímž je předběžné opatření soud uvádí, že za nezákonné rozhodnutí v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je možné usnesení soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 16.2.2018, č.j. 0 P 412/2016-298 považovat, když jako předběžně vykonatelné bylo změněno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.6.2018, č.j. 13 Co 236/2018-504 k odškodnění nároku soud poukazuje na skutečnost, že je vyloučena odpovědnost státu tomuto typu nezákonných rozhodnutí. Dle ust. § 77a občanského soudního řádu, platného i v době zrušení nezákonného rozhodnutí odvolacím soudem (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007) za vzniklou škodu a újmu neodpovídá v tomto řízení žalovaná Česká republika. K uvedené problematice týkající se přímo předběžných opatření v opatrovnických řízeních soud odkazuje na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 21.5.2015 čj. 20Co 68/2015–94“ Tento závěr má obecnou platnost, vyplývá z výslovné právní úpravy, obsažené v § 77a odst. 4 o. s. ř. (dříve v § 77 odst. 3 o. s. ř.) a není důvod se od něho odchylovat proto, že namítané předběžné opatření bylo vydáno v opatrovnické věci (výjimkou by bylo pouze předběžné opatření podle ustanovení § 76a o. s. ř., účinného do 31.12.2013, o to se však v posuzovaném případě nejedná). Jak je ve výše citovaném rozhodnutí vyloženo, toto ustanovení (dříve § 77 odst. 3 o. s. ř.) odráží skutečnost, že soud nařizuje předběžné opatření na základě navrhovatelem tvrzených a osvědčených skutečností, o nichž se zpravidla neprovádí dokazování a k nimž nemá žalovaný možnost se předem vyjádřit. Odpovědnost za škodu nebo jinou újmu způsobenou nařízením předběžného opatření tak logicky nese ten, kdo o nařízení požádal, a to bez zřetele k tomu, zda předběžné opatření bylo nařízeno v souladu se zákonem či nikoli. Podstatné je jen to, že k zániku či ke zrušení předběžného opatření došlo z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno.

12. Na jednání soudu však doplnila žalobkyně svůj požadavek tak, že se jedná o odškodnění nemajetkové újmy způsobené tím, že jí soud neposkytl ochranu ve věci odnětí jméno z její péče po dobu 4 měsíců. Za toto požadovala částku 80 000 korun. Soud dospěl k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené odejmutím dcery jméno z péče žalobkyně usnesením soudu ze dne 16. 2. 2018, č.j. 0 P 412/2016-298, že zde je dán nesprávný úřední postup, který žalobkyně na jednání soudu dne datum fakticky definovala, který soud tedy v rámci další rozhodovací činnosti podpořil, a to tedy nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce konkrétní části řízení týkajíc se rozhodování o vydání předběžného opatření na návrh otce nez. jméno, na jehož základě bylo vydáno předběžné opatření a ta byla svěřena do jeho péče, tedy soud se zabýval obdobím (a důvody trvání stavu vyvolaného vydáním předběžného opatření), po kterou byla žalobkyně udržována na základě rozhodnutí soudu ze dne 16. 2. 2018, č.j. 0 P 412/2016-298 v „ zákonu odporující situaci“, neboť Okresní soud ve Frýdku-Místku dne 16. 2. 2018, č.j. 0 P 412/2016-298 rozhodl o návrhu na vydání předběžného opatření ze strany otce tak, že tomuto návrhu soud fakticky vyhověl a uložil matce, tj. žalobkyni, povinnost předběžně předat nezletilou jméno do péče otce. Krajský soud v Ostravě k podanému odvolání dne datum rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh otce na nařízení předběžného opatření zamítl a v odůvodnění uvedl, že soud prvního stupně ve věci rozhodl naprosto nesprávně s tím, že okresní soud nepostupoval správně, pokud návrhu otce na nařízení předběžného opatření vyhověl, neboť pro nařízení předběžného opatření nebyly splněny zákonné podmínky za stavu, kdy již existuje pravomocná rozsudkem soudu provedená úprava péče o nezletilou, nelze ji modifikovat, či dokonce zcela změnit předběžným opatřením, to je institut vyhrazený zásadně pro případy, kdy dosud žádné pravomocné rozhodnutí týkající se úpravy péče vydáno nebylo, protože se jedná o rozhodnutí prozatímního charakteru, jehož účelem je pouze překlenout dobu, než je o této otázce pravomocně rozhodnuto. K danému soud uvádí, že byť odkazuje na odůvodnění rozsudku v tom směru, že předběžné opatření není nezákonným rozhodnutím, je nutné poukázat na skutečnost, že bylo vydáno předběžné opatření, které bylo vydáno naprosto v rozporu se zákonem a které bylo vydáno bez zákonného rámce, na jehož základě, bez opory zákona po dobu čtyř měsíců nezletilá jméno celé jméno žalobkyně byla svěřena do péče otce. Za dané situace tak soud dospěl k závěru, že se sice nejedná o nezákonné rozhodnutí, ze kterého by žalobkyni vznikla nemajetková újma, ale právě o skutečnost, že na základě vydaného předběžného opatření po dobu čtyř měsíců byla žalobkyni působena nemajetková újma způsobená tím, že nezletilá jméno celé jméno žalobkyně jí byla odňata z její výchovy a z její péče. Soud tak dospěl k závěru, že je toto nesprávným úředním postupem, kdy po dobu čtyř měsíců tedy Okresní soud ve Frýdku-Místku na základě uvedeného předběžného opatření způsobil protiprávní stav, který se projevil tímto konkrétním způsobem v nemajetkové sféře žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že je na místě odškodnit tento stav částkou 30 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že právě částka 30 000 Kč je částka, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu žalobkyni fakticky reparovat. Soud přihlédl při výši odškodnění této částky k celému průběhu opatrovnického řízení i k situaci, kdy následně tedy došlo k tomu, že nezletilá jméno se vrátila zpět k matce i nadále jí byla vychovávána. Ve zbytku soud žalobu zamítl.

13. Co se však týká požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené tím, že jí soud neposkytl ochranu ve věci odnětí jméno, za kterou požadovala částku 80 000 Kč, zde je situace jiná, již ze samotných tvrzení žalobkyně vyplývá, že to byla jméno, která sama dobrovolně odešla k otci a následně se taktéž od něj dobrovolně vrátila. Naopak byl to soud prvního stupně, který návrh otce na vydání předběžného opatření ze dne datum ještě toho dne zamítl, a nedošlo tak ke vzniku nesprávného úředního postupu, který by odpovídal situaci s nezletilou jméno celé jméno žalobkyně. V tomto směru tedy soud požadavek žalobkyně na náhradu částky 80 000 Kč zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 a § 150 osř. Byť v zásadě byla v řízení rovnost úspěchu obou účastníků, když však jednotlivé nároky soud dle jeho právního názoru pospojoval a upravil a přihlédl zároveň k charakteru řízení a celkové situaci žalobkyně, již bylo přiznáno zastoupení advokátem z důvodu jejích finančních poměrů.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.