OSPH02 15 C 51/2024-102

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 6 000 000 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši částka, se zamítá

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení shora škody s odůvodněním, že došlo k pochybení Okresního soudu v Teplicích v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 296/2006-320 a Krajského soudu v adresa jako soudu odvolacího. Na jednání soudu dne datum žalobce uvedl, že Krajský soud v adresa usnesením ze dne datum čj. 10 Co 819/2009 -1269 zrušil rozsudek Okresního soudu v Teplicích, kterým soud I. stupně zamítl žalobu vedenou proti dceří žalobce, na kterou žalobce převedl nemovitosti, kdy se společnost APSON CAPITAL Ltd. Se domáhala zaplacení částky částka. Popsal průběh zakupování nemovitostí s tím, že po jejich koupi žalobce dne datum žádal o výmaz zástavního práva ve prospěch právnická osoba., to se nestalo a uvedená společnost tak z titulku zástavního práva se domáhala u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 C 296/2006 uvedené částky. Nejprve tedy byla žaloba zamítnuta, odvolací soud zamítavý rozsudek zrušil a nově Okresní soud v Teplicích pod čj. 13 C 296/2006-320 rozhodl tak, že řízení co do částky částka zastavil, a v části částka uložil žalované částku uhradit. Tento rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen a stal se vykonatelný. Žalobce uváděl, že však rozsudky jsou nezákonné. Na jednání soudu dne datum po poučení jako odpovědnostní titul uvedl nesprávný úřední postup jméno FO soudu v adresa, spočívající v tom, že ten dne datum pod čj. 10 Co 819/2009 -1269 zrušil rozsudek Okresního soudu v Teplicích, kterým byla žaloba zamítnuta a nově pak soud žalobě částečně vyhověl. Pokud by odvolací soud původní zamítavý rozsudek nezrušil, žaloba by byla zamítnuta a žalobci by nevznikla škoda. Soudy se vyhnuly logickému posuzování věcí.

2. Soud tak konstatuje, že na jednání soudu dne datum žalobce konkretizoval, že jako odpovědnostní titul shledává nesprávný úřední postup jméno FO soudu v adresa když ten zrušil nepravomocný, ale podle žalobce správný rozsudek soudu I. stupně.

3. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni datum. Popsala, co bylo předmětem žádosti o mimosoudní projednání nároku tak, že kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou s prodávajícím jméno FO, žalobce jako kupující nabyl do svého vlastnictví nemovité věci -pozemek parcela č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je dům čp. 3035/12(restaurace Dřevák), vše zapsáno na LV č. hodnota pro k.ú. a obec adresa, zapsáno v katastru nemovitostí právnická osoba v adresa, pracoviště adresa. Podepsání kupní smlouvy předcházelo to, že dne datum uzavřel jméno FO, jako vlastník uvedených nemovitosti, kupní smlouvu s kupujícím jméno FO, jejímž předmětem byl prodej výše specifikovaných nemovitosti, kdy kupující chtěl kupní cenu platit z úvěru, který mu měla poskytnout právnická osoba. (jak na tuto nemovitost tak i na další nemovitosti), kdy právnická osoba. všechny nemovitosti zatížila zástavním právem ve svůj prospěch a to každou z nich na částku ve výši poskytnutého úvěru, tedy celkem na částku cca částka. Na předmětných výše specifikovaných nemovitostech, tj. na domu čp. 3035 a na pozemku parc. č. 4400/101, však vázl dluh jméno FO ve prospěch Investiční a právnická osoba., a proto právnická osoba. přislíbený úvěr jméno FO neposkytla, což bylo zřejmé z listiny vystavené právnická osoba. dne datum. Před tím, v rámci jednání o poskytnuti úvěru jméno FO, však právnická osoba. zapsala zástavní právo v její prospěch do katastru nemovitostí. Z důvodu neposkytnutí úvěru na nakup předmětných nemovitosti jméno FO, došlo mezi jméno FO a jméno FO k dohodě o odstoupeni od kupní smlouvy a předmětné nemovitosti přešly zpět do vlastnictví jméno FO, od kterého pak žalobce dle kupní smlouvy ze dne datum, tyto nemovitosti koupil do svého vlastnictví. Žalobce uvádí, že následně právnická osoba. sdělila, že pohledávky za jméno FO nebyly splacené a jelikož byly kryty zástavním právem k předmětným nemovitostem, získala pohledávku z důvodu takového zástavního práva nejprve společnost právnická osoba, a.s. a následně přešla na společnost APSON CAPITAL, Ltd. Jelikož žalobce v této době nemovitosti daroval dceři jméno FO, dnes jméno FO, společnost APSON CAPITAL Ltd. se na dceři poškozeného domáhala zaplaceni částky částka a to žalobou podanou k Okresnímu soudu v Teplicích, kde byla věc vedena pod sp. zn. 13 C 296/2006, když žalovaná částka, se ale tykala úvěru, který právnická osoba. poskytla jméno FO na nakup zcela jiných nemovitostí. Toto má být dle žalobce patrné i z potvrzení právnická osoba. o výmazu zástavního práva k nemovitosti čp. 3035/12, st. p. č. 4400/11, a také to vyplývá z jejího potvrzeni ze dne datum. Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-152, žalobu o zaplacení částky částka zamítl z toho důvodu, kdy zástavní smlouva je neurčitá, a tedy absolutně neplatná a nemohlo na jejím základě vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem. Okresní soud v Teplicích rovněž dospěl k závěru, že smlouva o postoupeni pohledávky uzavřena mezi právnická osoba. a právnická osoba ze dne datum, včetně přílohy, nemá dostatečně konkretizovanou postupovanou pohledávku za jméno FO a není uvedeno, z jakého titulu pohledávka vznikla. Postoupení pohledávky je tak neurčité a způsobuje neplatnost úkonu a ze stejného důvodu jsou neplatné i smlouvy o postoupeni pohledávky. Soud konstatoval, že žalobce CASPER CAPITAL Ltd. (postupník postupitele APSON CAPITAL) není ve sporu aktivně legitimován. Krajský soud v adresa usnesením ze dne datum, č.j. 10 Co 819/2009-126 rozsudek Okresního soudu v Teplicích zrušil, když závěr okresního soudu o tom, že smlouva o postoupeni pohledávky je neplatným právním úkonem, protože není patrné z jakého právního titulu vznikla, není v souladu se zákonem. Věc tedy byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud v Teplicích pak rozsudkem ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-320 řízení, co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka zastavil, zároveň uložil žalované jméno FO uhradit žalobci částku částka, když žalobce je oprávněn domáhat se teto pohledávky toliko z výtěžku prodeje zastavených (výše specifikovaných) nemovitosti. Ze všeho je zřejmé, že soudy věc posuzovaly formálně a bez logického uvažování, kdy se do věci vložil Krajsky soud v adresa, který se vůbec nezabýval materiální stránkou věci a v důsledku takového rozhodnutí pak Okresní soud v Teplicích zcela změnil svůj původně zamítavý názor k požadavku tehdejší žalobkyně a rozhodl o povinnosti jméno FO zaplatit částku částka. Žalobce sděluje, že na dceru pouze převedl předmětné nemovitosti, na kterých vázlo zcela bezdůvodně zástavní právo, které Pragobanka chtěla vymazat. Dnes jako oprávněný vystupuje právnická osoba, který tvrdí, že pohledávku získal od APSON CAPITAL. Ale takové procesní postavení mu dle žalobce po právu vůbec nepřísluší. Takový „oprávněny“ se k věci dostal podvodem a soudy jej ještě podporuji. A takovým podvodem žalobce připravují o dům, ve kterém podniká a má zde i své bydliště. Dle žalobce je velice zvláštní, že Krajsky soud v adresa, když rozhodoval o odvolaní proti rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-152, se vůbec nezabýval tím, zda smlouvy o postoupeni pohledávek, které okresní soud označil za absolutně neplatné, tedy zda APSON CAPITAL, byl ve sporu s jméno FO skutečně aktivně legitimován. Pouze uvedl, že závěr okresního soudu není v souladu se zákonným ustanovením, a že předmětné smlouvy o postoupeni pohledávek jsou souborem rizikových pohledávek, když důvodem rozhodnuti Krajského soudu v adresa bylo tvrzeni, že smlouva o postoupeni pohledávek je platným právním úkonem. Krajsky soud v adresa po vraceni věci i Okresní soud v Teplicích, se dle žalobce dostatečně nezabývaly možností postoupeni pohledávky. Soud (soudy) měl (měly) dle žalobce zhodnotit možnost účelového postupováni pohledávek přes několik subjektů, až k poslednímu, tedy k oprávněnému, jakož i důvod postupovaní pohledávek. Ani jeden ze soudů nevzal do úvahy, že došlo k odstoupeni od kupní smlouvy. Soudy se vůbec nezabývaly otázkou, jaké nepřiznivé důsledky procesního uznání tvrzeného postoupení žalované pohledávky, měly pro dane řízení. Soudy se ani nepokusily poskytnou ochranu účastníkům řízeni jméno FO a pak v dané exekuční věci poškozenému, který má zaplatit částku částka. Ze všeho pak plyne dle žalobce jediný závěr, oba soudy pochybily, když řádně neposuzovaly podmínky postoupení pohledávek, resp. pohledávky za jméno FO. Soudy pochybily i v tom, když se zcela vyhnuly tomu, že jméno FO se nikdy nestal vlastníkem uvedených nemovitostí. A v důsledku takového pochybení byl žalobci zabaven majetek. Je zřejmé, že justice v ČR si dělá, co chce, v daném případě porušuje právo a takové porušení pak zaobaluje do svých protizákonných rozhodnuti, která nejsou ani náležitě odůvodněna a jsou nepřezkoumatelná. V současné době je prováděn odhad uvedených nemovitosti, aby neoprávněné obohacení stranou oprávněného bylo dokonáno. Dochází tak k legalizaci podvodu. Jelikož v průběhu let převedla jméno FO, dnes jméno FO předmětné nemovitosti zpět do vlastnictví žalobce, je proto proti poškozenému vedena exekuce a to Exekutorským úřadem pro adresa (exekutor tituly před jménem jméno FO), exekuce prodejem předmětných nemovitosti, pro částku částka. Takovou exekuci považuje žalobce za nezákonnou, kdy nezákonnost vznikla vinou Krajského soudu v adresa, když zrušil rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-152. Po provedeném šetření bylo žalovanou zjištěno, že účastníky naříkaného řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 C 296/2006, byli na straně žalující společnost APSTON CAPITAL, Ltd., a na straně žalované jméno FO. Žalobce účastníkem tohoto řízení nebyl. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl účastníkem předmětného řízení, nemohla mu z tohoto řízení vzniknout žádná škoda odškodnitelná dle zákona č. 82/1998 Sb. Nad rámec výše uvedeného žalovaná podotýká, že Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci a jako takové plní pouze úkoly související přímo s jeho zákonnými kompetencemi výlučně v uvedených oblastech státní správy justice. Ministerstvu spravedlnosti nepřísluší zasahovat do soudních řízení vedených dle příslušných procesních předpisů, přezkoumávat vydaná soudní rozhodnutí, způsob vedení soudních řízení, případně postup, při kterém k nim dospěly, neboť takovouto činností by docházelo k narušování ústavně zakotveného principu nezávislosti soudní moci. Nespokojenost se soudním rozhodováním a jeho procesním postupem lze vyjádřit formou a ve lhůtách určených procesním předpisem. V předmětném řízení nadto není dáno žádné pravomocné rozhodnutí soudu, které by bylo později změněno nebo zrušeno k tomu příslušným orgánem, tedy zde není dáno nezákonné rozhodnutí (viz § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.), kdy žalovaná pro úplnost dodává, že ve věci není možno spatřovat ani druhý odpovědnostní titul, tedy nesprávný úřední postup, když postup soudu se projevil v rozhodnutí. A konečně, jakékoliv nároky na náhradu škody z řízení vedeno u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 C 296/2006, jsou již dávno promlčené. Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 296/2006 bylo pravomocně skončeno dne datum. Ode dne datum počala běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne datum. Podání, kterým jste uplatnil svůj nárok v rámci předběžného projednání, bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno až dne datum, tedy až po uplynutí promlčecí doby. Proti nároku na náhradu škody tak vznáší žalovaná námitku promlčení.

4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. 13 C 296/06 tak, že společnost právnická osoba. podala dne datum žalobu na jméno FO (jméno FO) o částka. Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-152, žalobu o zaplacení částky částka zamítl z toho důvodu, kdy zástavní smlouva je neurčitá, a tedy absolutně neplatná a nemohlo na jejím základě vzniknout zástavní právo k předmětným nemovitostem. Krajský soud v adresa usnesením ze dne datum, č.j. 10 Co 819/2009-126 rozsudek Okresního soudu v Teplicích zrušil, když závěr okresního soudu o tom, že smlouva o postoupeni pohledávky je neplatným právním úkonem, protože není patrné z jakého právního titulu vznikla, není v souladu se zákonem. Věc tedy byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresní soud v Teplicích pak rozsudkem ze dne datum, č.j. 13 C 296/2006-320 řízení, co do povinnosti žalované zaplatit žalobci částku částka zastavil, zároveň uložil žalované jméno FO uhradit žalobci částku částka, Odvolací soud, Krajský soud v adresa dne datum pod čj. 10 Co 563/2012-352 rozsudek potvrdil a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Nejvyšší soud ČR dovolání odmítl.

5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

6. Po právní stránce soud uvádí, že dle ust. § 7 odst. 1 zákona 82/98 Sb., mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Žalobce nebyl nikdy účastníkem řízení vedeného u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 C 296/2006. již z tohoto důvodu je na místě žalobu pro nedostatek aktivní legitimace zamítnout.

7. Soud v namítaném řízení nad shora uvedené neshledal ani jeden z možných odpovědnostních titulů. Všechna rozhodnutí v řízení původně vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 C 296/2006 jsou pravomocná, nebyla po právní moci pro nezákonnost zrušena, soud v řízení neshledal odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí.

8. Žalobce na jednání soudu dne datum doplnil, že shledává nesprávný úřední postup jméno FO soudu v adresa v jeho postupu, když zrušil dle žalobce správný první zamítavý rozsudek Okresní soudu v Teplicích. Soud konstatuje, že není nesprávným úředním postupem postup orgánů státu, který přímo směřuje k vydání rozhodnutí, neboť ten by se projevil v nezákonnosti rozhodnutí. Tento soud nemá dle zákona 82/98 Sb., pravomoc přezkoumávat věcnou správnost postupů nebo pravomocných rozhodnutí soudů. Žalobce se v zásadě domáhá právě takového přezkumu věci samé. Soud tak konstatuje, že jen nesouhlas s postupem soudu, tj. zrušením zamítavého rozsudku Okresního soudu v Teplicích ze strany Krajského soudu v adresa jako soudu odvolacího, není nesprávným úředním postupem ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb..

9. Soud žalobu zamítl také z důvodu promlčení nároku. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po rozhodném dni (srov. v tomto směru rozsudky Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, či ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 962/2012). Řízení ve věci vedené pod sp. zn. 13 C 296/2006 bylo pravomocně skončeno dne datum. Ode dne datum počala běžet tříletá promlčecí lhůta, jejíž běh skončil dne datum. Podání, kterým jste uplatnil svůj nárok v rámci předběžného projednání, bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno až dne datum, tedy až po uplynutí promlčecí doby. Námitka promlčení vznesená žalovanou je tak důvodná.

10. V neposlední řadě soud ani nedospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Jak rozsudek soudu I. stupně Okresního soudu v Teplicích dne datum pod čj. 13 C 296/2006 tak i rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum pod čj. 10 Co 563/2012-352 nabyly právní moci a nebyly pro nezákonnost zrušené. Soudu v řízení dle zákona 82/98 Sb., nepřísluší a nemá pravomoc přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí a postupů soudů v rámci české justice. V namítaném řízení tak nezákonné rozhodnutí soud neshledal. Žalobu tak soud zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve vztahu k žalované činí výše těchto nákladů částka á za vyjádření k žalobě, dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. (výrok II.).

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2, a to v potřebném počtu stejnopisů. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat výkonu rozhodnutí (nařízení exekuce).