OSPH02 15 C 96/2024-77

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ pro vydání psa

I. Žaloba, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni psa jménem Indy, příjemce označeného čipem 203098100302225 s evidenčním číslem hodnota, který není kastrován, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro adresa dne datum domáhala vydání psa Indy s odůvodněním, že žalobkyně je na základě darovací smlouvy ze dne 9.6.20219 uzavřené se společností právnická osoba., IČO: IČO, se sídlem adresa, vlastníkem psa jménem Indy, narozeného datum, křížence označeného čipem 203098100302225, evidenční číslo hodnota, který není kastrován. Pes byl žalobkyní řádně zaevidován na Úřadu městské části adresa a žalobkyně za něj řádně hradí místní poplatky. Pes byl chován v rodinné domácnosti žalobkyně v níž kromě dalších osob žili i její syn jméno FO, nar. datum spolu se svou přítelkyní Jméno žalované, žalovanou. Po dobu, co žalovaná žila v rodinné domácnosti žalobkyně, vytvořila si vztah k psu Indymu. Následně se žalobkyně s žalovanou ústně dohodly na střídavé péči o psa, která fungovala až do poloviny roku 2023. V srpnu 2023 žalovaná odmítla psa vrátit žalobkyni. Na pokus o dohodu ze dne datum žalovaná nereagovala. Písemnou výzvu ze dne datum k vydání věci/psa nepřevzala. Na základě těchto skutečností se žalobkyně dne datum obrátila na policii České republiky. Ta zahájila prověřování. Policie usnesením čj. KRPA-352139-8/PŘ-2023-001417 ze dne datum rozhodla o tom, že věc předává místně příslušnému obecnímu úřadu, neboť se jedná o přestupek. Věc byla předána ÚMČ adresa, který usnesením sp. zn. SZ P4/520819/23, ze dne datum věc odložil s tím, že k rozhodnutí v této věci je příslušný výhradně soud. Žalobkyně nikdy žalobkyni nedarovala psa Indyho, nikdy jí nesdělila, že se o psa nemá zájem starat. Pouze s ohledem na žalobkyní tvrzený vztah k psovi souhlasila s tím, že jí psa bude nepravidelně „poučet“, což se v předchozím období dělo.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že je nesporné, že žalobkyně podepsala dne datum darovací smlouvu se společností právnická osoba. Psa Andyho (hned po převzetí jsem jej přejmenovala na „Andy“, a proto ho tak budu v tomto vyjádření dále označovat) jsem dostala darem k 19. narozeninám od svého tehdejšího přítele jméno FO a jeho maminky, žalobkyně. Již na fotografii z převzetí Andyho z útulku (zveřejněné útulkem Dogpoint dne datum) držím Andyho já, protože jsem si ho v útulku sama vybrala. Od počátku se o něj starám, bydlí se mnou, hradím veškeré náklady spojené s péčí o něj, zajišťuji řádnou veterinární péči a vakcinaci (v očkovacím průkazu jsem zapsána jako majitelka), zaplatila jsem jeho výcvik a celkově o něj po celou dobu pečuji jako jeho majitelka - „panička“. Tak mě také Andy vnímá a má ke mně velmi silnou citovou vazbu. Po dobu čtyř let (do podzimu 2023) žalobkyně nijak nerozporovala, že je Andy můj pes a že já jsem za něj zodpovědná. Žalobkyně je matkou mého bývalého přítele, jméno FO, na něhož jsem v září 2023 podala trestní oznámení kvůli dlouhodobému fyzickému a psychickému násilí (věc byla v květnu 2024 odevzdána k projednání přestupku). Její náhlou aktivitu a snahu o získání Andyho vnímám jako účelovou reakci na mnou podané trestní oznámení, která nemá s Andym a skutečným zájmem o něj bohužel nic společného. Pro úplnost popíšu, jak probíhala péče o Andyho od června 2019 dosud. Jak jsem uvedla výše, Andyho jsem dostala darem k narozeninám v době, kdy jsem byla ve vztahu se synem žalobkyně, jméno FO. V té době jsme spolu bydleli v bytě u žalobkyně. Když jsme se v roce 2020 z domácnosti žalobkyně odstěhovali do vlastního bydlení, Andy se stěhoval s námi a žalobkyně jej pouze hlídala, když bylo potřeba. Andy nikdy trvale nežil u žalobkyně bez mé přítomnosti. Také jsme se žalobkyní neměly nastavenou žádnou „střídavou péči“. Vždy, když jsem potřebovala, aby žalobkyně Andyho pohlídala, musela jsem ji o to předem požádat, a pokud ona neměla čas, byla jsem to já, kdo musel péči o Andyho zařídit jinde a jinak. Z konverzace se synem žalobkyně z července 2019 je zřejmé, že Andyho považoval za mého psa – viz slova: „A kdo se ti stará o psa“, „(...) mám zábavnější věci než hlídat ti psa.“ V létě 2021 jsem se s panem jméno FO rozešla a následně jsem se od něj i s Andym odstěhovala do bytu v adresa. Při rozchodu jsme se s panem jméno FO domluvili, že si Andyho bude občas k sobě brát na 2 až 3 dny, pokud bude mít čas a chuť. Nebyla domluvena žádná pravidelnost a v reálu si pan jméno FO od rozchodu v r. 2021 do žádosti o vrácení psa v září 2023 vzal Andyho pouze párkrát. Žalobkyně mi i po rozchodu občas Andyho pohlídala, docházelo k tomu ale stále méně, až nakonec přestala hlídat úplně a o Andyho neprojevovala žádný zájem. Jelikož jsem musela dojíždět do školy do Písku, s hlídáním Andyho mi pomáhali přátelé, rodina a také jsem musela využít placených služeb. Rovněž jsem pro něj zaplatila odborný výcvik, aby se naučil být doma sám. V září 2023 jsem na syna žalobkyně, jméno FO, podala výše zmíněné trestní oznámení z důvodu dlouhodobého fyzického a psychického násilí. jméno FO na mě skrze Andyho začal vyvíjet nátlak a zkoušel si přes něj vynutit kontakt se mnou (např. mi odmítal Andyho po víkendu vrátit a chtěl, abych se s ním sešla sama, bez současného přítele). Tak jsem mu přestala Andyho na hlídání dávat. Následně se do věci vložila jeho maminka (žalobkyně) a začala se s odvoláním na darovací smlouvu z června 2019 domáhat, abych jí Andyho vydala. Jak je zřejmé ze shora uvedeného, vlastníkem Andyho jsem já, neboť jsem ho v červnu 2019 nabyla od žalobkyně na základě ústně uzavřené darovací smlouvy. Současně se o něj od června 2019 řádně starám a mám ho ve svém držení v dobré víře, že jsem jeho majitelkou. Vlastnické právo k Andymu bych tedy v červnu 2022 vydržela. Podpůrně si dovolím poukázat rovněž na ustanovení § 494 obč. zákoníku a závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v usnesení ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 1722/2018, v němž se Nejvyšší soud zabýval možnostmi zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor s dobrými mravy, resp. pro zneužití práva ve smyslu § 8 obč. zákoníku, a to konkrétně ve vztahu ke zvířeti jako smysly nadanému živému tvorovi. Podle Nejvyššího soudu je při rozhodování o žalobě na vydání psa zapotřebí přihlížet i k povaze zvířete jako živého tvora, který se na pána silně fixuje a odloučení by mu způsobilo psychickou újmu. Andy by odloučením ode mě těžce trpěl. Je to již velmi starý pes, který začíná mít zdravotní problémy. Trpí separační úzkostí, a když je na hlídání u někoho jiného, je pravidlem, že se první den v jiném prostředí počůrává. Bylo by kruté a nesmyslné vytrhávat ho na sklonku života z milujícího prostředí, na které je zvyklý, a předat ho žalobkyni, která jej pouze zneužívá ve snaze mi uškodit. Vzhledem ke všemu shora uvedenému tak lze uzavřít, že žalobkyni právo na vydání Andyho nesvědčí.

3. Soud má za prokázané ze smlouvy smlouva se společností právnická osoba. ze dne datum, že psa jménem Indy obdržela darem žalobkyně, stejně tak z potvrzení ÚMČ adresa o registraci psa má soud za prokázané, že jej registrovala žalobkyně.

4. Z vyrozumění Policie ČR ze dne datum čj. Policie ČR KRPA-352139-8/PŘ-2023 má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila Policii ČR přisvojení psa žalovanou, avšak Policie dospěla k závěru, že se jedná maximálně o přestupkové řízení a věc byla předána Městské části adresa. Z vyrozumění Úřadu městské části adresa, sp.zn. SZ P4/520819/23 má soud za prokázané, že došlo k odložení věci dne datum, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná jednala v úmyslu si úmyslně přisvojit cizí věc.

5. Z Příspěvku z instagramového profilu útulku právnická osoba. ze dne datum se podává, že žalovaná drží psa i složku týkající se psa.

6. Z očkovacího průkazu a dokladů o úhradě veterinární péče a objednávky krmiva má soud za prokázané, že uvedené objednávala a hradila žalovaná. Z faktury č. hodnota má soud za prokázané, že za výcvik a hlídání psa, jméno FO, IČO: IČO,https://www.skvelypes.cz/ hradil jméno FO (otec žalované). Z dokladu o úhradě místního poplatku ze psů (Obec adresa) má soud za prokázané, že pes byl hlášen žalovanou v roce 2023 v místě adresa a k roku 2024 je nahlášen u Městské části adresa a to přímo žalovanou, ke dni datum. zároveň z potvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že i ta za psa hradila správní poplatky v uvedených obdobích.

7. Screenshot z konverzace s jméno FO (profil jméno FO v aplikaci Messenger) z datum a z něj má soud za prokázané, že žalovaná je v konverzaci označena ve významu vlastnice psa. Stejně tak má toto soud z prokázané i ze screenshot z konverzace se žalobkyní v aplikaci Messenger ze datum a screenshot z konverzace se žalobkyní v aplikaci Messenger ze datum. a stejně tak i z konverzace předložené na jednání soudu dne datum ze strany žalobkyně.

8. Dle ust. § 1040 odst. 1 o. z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Podle odst. 2 téhož ustanovení má obdobné právo i ten, kdo je oprávněn mít věc u sebe.

10. Vzhledem k tomu, že ochrana vlastnického práva formou vindikační žaloby je v § 1040 odst. 1 o. z. založena na stejných principech jako tomu bylo v § 126 odst. 1 obč. zák., lze v tomto směru i nadále vycházet z dosavadní judikatury (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 1483/2015, nebo usnesení ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 83/2015).

11. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

13. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

14. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že sice žalobkyně podepsala dne datum darovací smlouvu se společností právnická osoba. Psa Andyho avšak, jak vyplývá z následného chování účastnic, je to žalovaná, kdo byl faktickým a opravdovým „páníčkem“ předmětného psa, kdy toto vyplývá i konverzací, kde je žalovaná označována jako vlastnice. O psa se od jeho převzetí stará, stará se i jeho veterinární péči, žrádlo a výcvik. V péči jej má po většinu času. Z přehledu žalobkyně o styku se psem v roce 2023 vyplývá, že žalobkyně se něj starala 10. – datum, 27. – datum, 22.-27.2023, 12.-datum, 9.-datum, 15.- datum, 31. 8.-datum. I z tohoto přehledu vyplývá, jedná se o samotné tvrzení žalobkyně, že to byla žalobkyně, kdo psa měl v péči cca 40 dnů v roce 2023 a žádný den v roce 2024.

15. Soud se z důvodu hospodárnosti nezabýval podrobně žalovanou tvrzenou darovací smlouvou, ale vyšel z celkové v roce 2023 a 2024 nastalé situace. Nejvyšší soud opakovaně připustil zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 4065/2014 popř. ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 740/99). Zamítnutí vlastnické žaloby pro rozpor výkonu vlastnického práva s dobrými mravy připadá výjimečně do úvahy, pokud výkon práva na ochranu vlastnictví vážně poškodí uživatele věci, aniž by vlastníkovi přinesl odpovídající prospěch, a vyhovění žalobě by se dotýkalo zvlášť významného zájmu žalovaného. Problematika dobrých mravů je obsažena v § 2 odst. 3 o. z. a v § 8 o. z. vylučujících právní ochranu při zjevném zneužití práva. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 (uveřejněném pod č. 101/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), uvedl, že za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto a který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. V tomto konkrétním případě soud dospěl k závěru, že se o šikanu nebo šikanózní výkon práva nejedná. Samotné posouzení toho, zda v určité věci jde o rozpor výkonu práva s dobrými mravy, je věcí úvahy soudů v nalézacím řízení, neboť toto posouzení je odvislé od specifických skutkových zjištění. Soud vyšel ze zjištění, pes Andy u žalované žije většinu času, od doby, kdy byl převzat z útulku v roce 2019, péče žalované je příkladná, platí veterinární ošetření, výcvik a je evidentní, zejména s ohledem na to, kolik času pes se žalovanou tráví (oproti žalobkyni), že žalovaná má se psem silné citové pouto. (žalobkyně sice přispěla ½ částky na výcvik psa, nicméně, samotný výcvik zajistila a absolvovala žalovaná) I z vyjádření účastnic na jednání soudu dne datum je zřejmé, že faktickou „paničkou“ psa byla žalovaná, většinu času byl u ní, v jejím péči a žalobkyni byl pouze „půjčován“ zejména za účelem zajištění hlídíní v době nepřítomnosti žalované. Soud nepopírá, že i strana žalobkyně má k psovi citové pouto, toto je zřejmé z provedeného dokazování, avšak soud dospěl k závěru, a to zejména s ohledem na věk psa (nar. v roce 2009), že odloučení od žalované by mohlo být pro psa zdraví či život ohrožující. Při hodnocení všech relevantních okolností je zapotřebí přihlížet i k povaze zvířete jako živého tvora, v projednávaném případě psa, který se na „paničku“ silně fixuje a odloučení by mu způsobilo újmu. Podle § 494 o. z. má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze. Ustanovení má především hodnotový význam a vytýká před závorku živé zvíře jako společníka člověka, přiznává existenci emocionální vazby mezi nimi a chrání elementární principy humanity. Vzhledem k situaci, kdy pes je minimálně od začátku roku 2023 po drtivou většinu času v držení a péči žalované je na místě rozhodnout o jeho ponechání v držení žalované. Zásadně jde o to, aby v důsledku mechanické aplikace ustanovení o věcech nebylo živé zvíře vystavované pocitům úzkosti či strachu, aby mu nebyla působena bolest, aby u něj nevznikal stres (např. odloučením od svého pána vlastníka), aby nedocházelo k jeho poškození či dokonce uhynutí apod. Jednáním odporujícím povaze zvířete jako živého tvora bude proto např. převod vlastnického práva ke zvířeti a jeho odevzdání nabyvateli tehdy, bude-li zvíře na svého dosavadního pána silně fixováno a jeho odloučení by mu způsobilo psychickou újmu. Na rozdíl od neživých a necítících předmětů nelze nadále disponovat zvířaty bez uvážení jejich pocitů a povahy. Soud k uvedenému uvádí, že i v případě, kdyby byla žalobkyně teoretickou majitelkou psa, za nastalé situace musí strpět odpovídající zásahy do práva na užívání vlastnictví, jež sledují pohodu a zájmy zvířat.

16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěch ve věci měl žalobce, kterému soud přiznal náhradu nákladů účelně vynaložených na hájení práva u soudu proti neúspěšné žalované. Tyto náklady spočívají v nákladech právního zastoupení podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“), za 3 úkony právní služby [předžalobní výzvu, za převzetí věci a přípravu zastoupení a podání žaloby a účast u soudního jednání dne datum, § 11 odst. 1 písm. a) a g) AT] z tarifní hodnoty částka ve výši á částka, 4 x režijní paušál ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á částka za tytéž úkony právní služby a DPH. A zaplacený soudní poplatek ve výši částka. Soud proto uložil uhradit náklady k rukám zástupce žalované v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř, výrok II).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložena tímto rozhodnutím, může se oprávněn obrátit na obecný soud povinného s návrhem na soudní výkon rozhodnutí