OSPH02 18 C 80/2024-43

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Marcelou Zbořilovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: stát, organizační složka státu sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ jednající Jméno žalované ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 91 349 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 42 750 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 48 599 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 456 Kč k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se v řízení domáhá zaplacení částky 91 349 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného nyní u Městského soudu v adresa (dále také jako „městský soud“) pod sp. zn. spisová značka (dále též jako „posuzované řízení“). Posuzované řízení bylo zahájeno dne datum u Okresního soudu v adresa (dále jen „okresní soud“), kde bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka. OS adresa až po několika letech vedení řízení zjistil, že není příslušný k vedení řízení a z tohoto důvodu byla věc postoupena název soudu. V současné době je stav řízení takový, že věc je po 6 letech od zahájení řízení stále na první instanci a ve věci nebylo vydáno ani jedno meritorní rozhodnutí. Žalobkyně v posuzovaném řízení je zastupována osobou obecného zmocněnce jméno FO, což je osoba aktuálně ve výkonu trestu odnětí svobody, v minulosti mnohokrát trestána apod. Podání vypracované obecným zmocněncem jsou vadná a zmatečná, což vedlo soud k výzvám k odstranění vad podání apod. Z tohoto důvodu žalobce podal i návrh na vyloučení pana jméno FO z řízení. Soudem byl tento návrh zamítnut a soud nadále toleruje tento způsob vedení řízení, ačkoliv zcela obvykle soudy v rámci nekompetentního zastupování ze strany obecných zmocněnců takové osoby jako zástupce nepřipouštějí, resp. je vylučují. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení žalobce uplatnil u žalované dne datum. Žalovaná ve svém stanovisku dospěla k závěru, že výše přiměřeného odškodnění je 58 000 Kč. S takovým závěrem žalobce nesouhlasí a má za to, že vyplacená částka 58 000 Kč není přiměřená individuální kauze žalobce.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne datum učinila nesporným, že žalobce u ní dne datum uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění učinění ve výši 149.349,- Kč, jako náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup v řízení vedeném před Městským soudem v adresa pod sp. zn. spisová značka. Žádost byla projednána dne datum. Žalovaná shledala existenci nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a poskytla žalobci finanční odškodnění ve výši 58 000 Kč. K této částce žalovaná dospěla tak, že vycházela ze základní částky odškodnění 15 000 KčAnonymizovánoročně, vyjma prvních dvou let, za které je odškodnění poloviční, přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 20 % z důvodu zejm. procesní složitosti řízení. Uvedla, že v řízení bylo procesně rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy, délka řízení je z částečně způsobena procesní aktivitou účastníků řízení. Význam řízení byl hodnocen jako běžný. Pokud žalobce požaduje navýšení základní částky odškodnění, žalovaná odkázala na judikaturu NS (rozsudek ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, usnesení ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. 30 Cdo 1848/2024) a Ústavního soudu (usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. III. ÚS 21/24, dle které není pro zvyšování rozsahu základní částky důvod. Poskytnuté odškodnění je dostatečné, proto žalovaná navrhuje žalobu zamítnout.

3. Mezi účastníky řízení je nesporné to, že nárok byl uplatněn předběžně u žalované dne datum, byl projednán stanoviskem ze dne datum a žalobci byla zaplacena částka 58 000 jakožto odškodnění nemajetkové újmy, a to před uplynutím 6 měsíční lhůty podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb.

4. Mezi účastníky řízení byl rovněž učiněn nesporným obsah spisu Městského soudu v adresa (dále také jako „městský soud“) pod sp. zn. spisová značka, a to tak, že dne datum se jméno FO (dále v tomto odstavci jen „Žalobkyně“) domáhá vůči tituly před jménem jméno FO (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 1) a žalobci (dále v tomto odstavci jen „Žalovaný č. 2“) určení, že (i) dohoda o převodu družstevního podílu ve právnická osoba, IČO IČO (dále jen „SBD“), ze dne datum, uzavřená mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 je neplatná a že (ii) Žalobkyně je členkou SBD. Žalobkyně v žalobě popsala okolnosti, za kterých měla být předmětná dohoda a další související dokumenty podepsány, kdy Žalobkyně neměla mít možnost si je přečíst a podepsala je pod tlakem. Úmyslem Žalobkyně bylo získat půjčku na úhradu dluhů vůči SBD, aby nepřišla o byt, namísto toho však měla převést družstevní podíl na Žalovaného č. 2 a stát se jeho podnájemcem. Při podpisu dohody a dalších dokumentů měla Žalobkyně jednat se Žalovaným č. 1, kterým měl vystupovat jako zmocněnec Žalovaného č. 2, což Žalobkyni nebylo známo. Usnesením ze dne datum, doručeným Žalobkyni dne datum, soud vyzval Žalobkyni k úhradě soudního poplatku za žalobu ve lhůtě 15 dnů, soudní poplatek byl uhrazen v kolcích dne datum. Podáním došlým soudu dne datum navrhla Žalobkyně nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne datum. Dne datum došla soudu plná moc ze dne datum, kterou Žalobkyně zmocnila ke svému zastupování jméno FO jako obecného zmocněnce. Usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne, soud návrh na nařízení předběžného opatření pro nesložení jistoty v zákonem stanovené lhůtě odmítl. Dne datum došlo soudu podání Žalovaného č. 2, ve kterém vedle obecné námitky nedůvodnosti žalobou uplatněného nároku vznesl s odkazem na rozhodčí smlouvu uzavřenou mezi Žalobkyní a Žalovaným č. 2 dne datum námitku nedostatku pravomoci soudů k projednání a rozhodnutí předmětné věci a navrhl, aby řízení bylo zastaveno. Podáním došlým soudu dne datum Žalobkyně opětovně navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by byla Žalovanému č. 2 zakázána jakákoliv dispozice s členským podílem v SBD. Jistota k návrhu na nařízení předběžného opatření byla na účet soudu složena dne datum. Téhož dne Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce požádala o vrácení jistoty složené na účet soudu dne datum. Usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne, soud zastavil řízení (výrok I), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II), a rozhodl o vrácení jistoty složené k prvnímu návrhu na nařízení předběžného opatření žalobkyni k rukám jejího zmocněnce (výrok III). Soud takto rozhodl s ohledem na závěr o nedostatku pravomoci soudů vzhledem k uzavřené rozhodčí smlouvě. S ohledem na shledaný nedostatek pravomoci soudů pak soud nerozhodoval o druhém návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Žalovanému č. 1 bylo usnesení spolu se žalobou doručeno do datové schránky dne datum. Dne datum došlo soudu odvolání Žalovaného č. 2 do nákladového výroku usnesení. Dne datum došlo soudu podání Žalovaného č. 1, kterým se vyjadřoval k podané žalobě. Žalovaný č. hodnota namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace, když ani nedisponuje členskými právy v SBD, ani není stranou žádné ze smluv, jejichž neplatnost Žalobkyně namítá (vystupoval zde jako zmocněnec Žalovaného č. 2), což je zřejmé již ze Žalobkyní předložených důkazů, a nemůže tak vůči němu být vydán Žalobkyní navrhovaný rozsudek. Žalovaný č. 1 tak navrhoval, aby vůči němu bylo řízení zastaveno. Dne datum došlo soudu stručné odvolání Žalobkyně, podané prostřednictvím zmocněnce. Podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. 2 o zaslání kopií návrhů Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne zmocněnci Žalobkyně, soud vyzýval Žalobkyni k odstranění vad odvolání (určení rozsahu, ve kterém je usnesení napadáno, uvedení odvolacího návrhu), a to ve lhůtě 10 dnů počítané od datum. V textu výroků usnesení došlo k chybě v psaní, když k odstranění vad odvolání byl namísto „Žalobkyně“ vyzýván „Žalovaný“. Spolu s usnesením soud zaslal zmocněnci Žalobkyně odvolání Žalovaného č. 2 s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů. Téhož dne soud zaslal Žalovanému č. 2 žádané návrhy na nařízení předběžného opatření a společnému zástupci Žalovaného č. 1 a Žalovaného č. 2 (dále v tomto odstavci jen „Žalovaní“) zaslal odvolání Žalobkyně s výzvou k případnému vyjádření ve lhůtě 10 dnů s tím, že Žalobkyně byla vyzvána k odstranění vad odvolání. Podáním došlým soudu dne datum navrhl Žalovaný č. 2, aby soud rozhodl o nepřípustnosti zastupování Žalobkyně obecným zmocněncem jméno FO, který je jednak v předmětné věci navržen jako svědek, a jeho zájmy tak mohou být v rozporu se zájmy Žalobkyně, jednak se z jeho strany jedná o opakované zastupování, když Žalobkyni zastupuje též v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v adresa (dále jen „KS adresa“). Dne datum žádal zmocněnec Žalobkyně o vrácení jistoty složené s druhým návrhem na nařízení předběžného opatření, a to složenkou k jeho rukám na sdělenou korespondenční adresu. Dne datum došlo soudu vyjádření Žalovaného č. 2 k odvolání Žalobkyně. Dne datum elektronicky a dne datum v listinné podobě došlo soudu vyjádření Žalobkyně k odvolání Žalovaného č. 2, které obsahovalo i doplnění odvolání Žalobkyně. Usnesením ze dne datum, vypraveným dne datum, soud opravil shora uvedenou chybu v psaní v usnesení ze dne datum. Téhož dne byl návrh na rozhodnutí o nepřípustnosti zastupování zaslán zmocněnci Žalobkyně k vyjádření a sdělení, zda Žalobkyni zastupuje v insolvenčním řízení, ve lhůtě 15 dnů. Zástupci Žalovaného č. 2 bylo téhož dne zasláno vyjádření/doplnění Žalobkyně k případnému vyjádření ve lhůtě 15 dnů a výzva k doplnění, z čeho Žalovaný č. 2 dovozuje zastupování Žalobkyně jméno FO v insolvenčním řízení, když z insolvenčního rejstříku soud takové zastupování nezjistil. Podáním došlým soudu dne datum Žalobkyně prostřednictvím zmocněnce sdělila, že vzala opravné usnesení na vědomí a že k výzvě k odstranění vad odvolání se již vyjádřila svým předchozím podáním. Podáním došlým soudu dne datum vyjádřil jméno FO nesouhlas s návrhem na nepřipuštění zastupování Žalobkyně jeho osobou. Jeho zájmy nejsou v rozporu se zájmy Žalobkyně, v insolvenčním řízení Žalobkyni nezastupuje, pouze seřadil a soudu odeslal dokumenty, které po Žalobkyni soud požadoval. Podáním došlým soudu dne datum se Žalovaný č. 2 vyjádřil k doplněnému odvolání Žalobkyně. Stran návrhu na nepřipuštění zastupování Žalobkyně jméno FO Žalovaný č. 2 poukazoval již jen na skutečnost, že jméno FO je ve věci navržen jako svědek, zastupování Žalobkyně v insolvenčním řízení se již nedovolával. Dne datum byl spis s odvoláními předložen KS adresa, který usnesením ze dne datum napadené usnesení zrušil ve výroku I a II a v tomto rozsahu věc vrátil OS adresa k dalšímu řízení. Odvolací soud takto rozhodl, když napadené usnesení shledal nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Vytkl soudu prvého stupně, že se nijak nevypořádal se skutečností, že rozhodčí smlouvu měli uzavřít jen Žalobkyně a Žalovaný č. 2, a není tak zřejmé, proč nemohla Žalobkyně uplatnit u soudu nárok vůči Žalovanému č. 1, dále že se nezabýval tím, zda lze předmětnou věc vůbec svěřit k rozhodnutí rozhodcům, a konečně že se nezabýval Žalobkyní namítanou neplatností rozhodčí smlouvy (stejně jako všech dalších jednání v souvislosti s převodem předmětného členského podílu). Za nesprávný označil odvolací soud názor soudu prvého stupně, že při nedostatku pravomoci k projednání a rozhodnutí věci samé není dána ani pravomoc soudu k rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření. Spis byl vrácení OS adresa dne datum, usnesení KS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Dne datum byl spis předložen soudci. Dne datum soud telefonicky zjistil u KS adresa, že Žalobkyně není v insolvenčním řízení zastoupena. Usnesením ze dne datum, vypraveným dne datum, soud zamítl návrh na nepřipuštění zastoupení Žalobkyně jméno FO. Skutečnost, že jméno FO je navržen jako svědek, soud nepovažoval za pro věc rozhodnou, opakované zastupování nebylo zjištěno. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum byl spis předložen soudci. Usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne, soud zamítl druhý návrh Žalobkyně na nařízení předběžného opatření. Dne datum došlo soudu blanketní odvolání Žalobkyně podané prostřednictvím zmocněnce spojené se žádostí o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání odůvodněnou zdravotními důvody na straně zmocněnce a pandemickou situací stran COVID-19. Podáním došlým soudu dne datum a znovu pak podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu Žalobkyně na nařízení předběžného opatření (asi někdy z října rok), usnesení o zamítnutí tohoto návrhu ze dne datum a odvolání Žalobkyně proti tomuto usnesení. Dne datum sdělil soud Žalovanému č. 2, že usnesení bylo doručeno jeho právnímu zástupci, kterému bude zaslán i omylem nezaslaný návrh na nařízení předběžného opatření, a že odvolání nelze zaslat, neboť bude nejprve řešen návrh na prominutí zmeškání lhůty. Téhož dne byl návrh na nařízení předběžného opatření s obdobným sdělením jako Žalovanému č. 2 zaslán právnímu zástupci Žalovaných. Podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. 2 o zaslání návrhu na nařízení předběžného opatření, o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne datum, když zaslaný návrh je datován již datum, a došlo tak zřejmě k omylu. Stejnou žádost/dotaz vznesl Žalovaný č. 2 na soud telefonicky dne datum, soudce věc telefonicky vysvětlil zástupci Žalovaných dne datum. Podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. 2 o zaslání odvolání Žalobkyně, když již uplynula doba obvyklá pro odstranění vad odvolání. K osobě jméno FO pak sděloval, že tento poskytuje min. v desítkách případů tzv. vinklářské služby a navíc se jedná o osobu usvědčenou ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Žalovaný č. 2 tak žádal soud, aby nebylo přihlíženo k omluvám zmocněnce Žalobkyně, když jsou pouze snahou o oddálení rozhodnutí ve věci samé. Usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne, soud prominul Žalobkyni zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření a současně Žalobkyni vyzval k odstranění vad odvolání (chybějící odvolací důvod a odvolací návrh) ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení pro nedostupnost jeho datové schránky zasláno poštou na dříve sdělenou doručovací adresu. Dne datum byl spis předložen soudci s tím, že odvolání nebylo doplněno, soudce dal dne datum pokyn k vyhotovení předkládací zprávy. Dne datum byl spis s odvoláním předložen KS adresa, který usnesením ze dne datum, vypraveným téhož dne, Žalobkyni opětovně vyzval k odstranění vad odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení a připojil poučení, že při neodstranění vad bude odvolání odmítnuto. Podáním došlým odvolacímu soudu dne datum žádala Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce o prodloužení lhůty k doplnění odvolání o 15 dnů s poukazem na skutečnost, že výzva byla zmocněnci nezákonně doručena poštou, přestože má datovou schránku. KS adresa usnesením ze dne datum odvolání Žalobkyně odmítl. Spis byl vrácen OS adresa dne datum, usnesení KS adresa bylo dne datum vypraveno a dne datum nabylo právní moci. Podáním došlým soudu dne datum se na stav řízení dotazovala Policie ČR, a to v souvislosti s prověřováním podezření ze spáchání přečinu křivého obvinění, kterého se mohli dopustit Žalobkyně a jméno FO tím, že měli obvinit Žalovaného č. 1 z podvodného jednání v souvislosti s převodem členských práv Žalobkyně na Žalovaného č. 2. K tomu soud Policii ČR sdělil dne datum, že ve věci dosud nebylo rozhodnuto, první jednání proběhne ve 2. polovině roku rok s tím, že lze očekávat delší projednávání věci. Dne datum se telefonicky dotazoval Žalovaný č. 2, jakou formou byly hrazeny jistoty k návrhům na nařízení předběžného opatření, k čemuž mu bylo rejstříkovou vedoucí sděleno, že spis je u soudce a musí to ověřit. Usnesením ze dne datum soud vyzval Žalovaného č. 2, aby se ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení vyjádřil k podané žalobě. Usnesení bylo vypraveno dne datum spolu s předvoláními k ústnímu jednání na den datum, které bylo nařízeno dne datum. V podání došlém soudu dne datum Žalovaní prostřednictvím svého právního zástupce připomněli, že soud dosud nerozhodl o vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů s ohledem na existenci rozhodčí smlouvy, kdy tuto námitku opětovně vznesli. Dále pak Žalovaní s odkazem na četnou rozhodovací praxi vrchních soudů namítly nedostatek věcné příslušnosti okresních soudů, kdy věc týkající se členství v družstvu spadá do věcné příslušnosti krajských soudů. Dne datum se Žalovaný č. 2 telefonicky dotazoval, zda bude nařízené jednání zrušeno. Jednání nařízené na den datum bylo dne datum zrušeno a námitka věcné nepříslušnosti byla téhož dne zaslána Žalobkyni a jejímu zmocněnci k vyjádření ve lhůtě 3 dnů. V podání došlém soudu dne datum Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce komentovala dosavadní průběh řízení (shrnutý v posledním podání Žalovaných) a vyjadřovala přesvědčení, že věc má zůstat u OS adresa. Dne datum byl spis předložen k rozhodnutí o věcné příslušnosti Vrchnímu soudu v adresa (dále jen „název soudu“), který usnesením ze dne datum rozhodl, že ve věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy a věc bude postoupena název soudu. Spis byl vrácen OS adresa dne datum a usnesení název soudu bylo dne datum vypraveno. Zmocněnci Žalobkyně bylo usnesení zasláno poštou na dříve sdělenou adresu pro doručování a dne datum se soudu vrátila doručenka od zásilky vložené po uplynutí úložní doby do domovní schránky. Dne datum se soudu vrátila i samotná zásilka pro zmocněnce Žalobkyně s tím, že byla doručena do schránky na adrese, kde se dříve zdržoval, aktuálně je však ve výkonu trestu v brněnské věznici. Podáním došlým soudu dne datum žádalo Okresní státní zastupitelství v Chomutově o zaslání rozhodnutí OS adresa ve věci návrhu na nařízení předběžného opatření a rozhodnutí název soudu ve věci věcné příslušnosti. Dne datum byl dán pokyn k vyhovění žádosti státního zastupitelství a k zaslání usnesení název soudu zmocněni Žalobkyně do příslušné věznice. Téhož dne bylo ověřeno, že zmocněnec Žalobkyně se nachází ve VTOS od datum a je ve Věznici adresa. Usnesení název soudu po opětovném vypravení zmocněnci Žalobkyně nabylo právní moci dne datum. Dne datum byl spis předložen soudci k rozhodnutí, zda Žalobkyni vrátit jistotu složenou s druhým návrhem na předběžné opatření. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o vrácení jistoty k rukám zmocněnce Žalobkyně, usnesení bylo vypraveno téhož dne spolu s výzvou ke sdělení čísla účtu ve lhůtě 15 dnů. Číslo účtu bylo sděleno v podání došlém soudu dne datum, usnesení nabylo právní moci dne datum a jistota byla na podkladě platebního poukazu ze dne datum vrácena dne datum. Dne datum byl spis postoupen název soudu. Dne datum byl spis předložen asistentovi soudce ke kontrole před nařízení ústního jednání a ke kontrole úhrady soudního poplatku. Usnesením ze dne datum, doručeným zmocněnci Žalobkyně dne datum, byla Žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku za žalobu, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Dne datum došlo soudu nejasné podání zmocněnce Žalobkyně, usnesením ze dne datum tak byl vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů doplnil, čeho se tímto podáním domáhá. Z obsáhlého doplnění došlého soudu dne datum, ve kterém se zmocněnec Žalobkyně věnoval zejména údajné trestné činnosti Žalovaných a polemice s rozhodnutím název soudu o věcné příslušnosti, soud dne datum seznal, že předchozí podání bylo žádostí o osvobození od soudních poplatků a usnesením z téhož dne, doručeným zmocněnci Žalobkyně dne datum, vyzval Žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení dotvrdila a doložila své poměry pro účely rozhodnutí o žádosti. S podáním došlým soudu dne datum byly předloženy vyplněné prohlášení Žalobkyně o poměrech a doklady, jichž se Žalobkyně pro účely žádosti o osvobození od soudních poplatků dovolává. Zmocněnec Žalobkyně v podání současně žádal o prominutí zmeškání lhůty k doložení těchto tvrzení a dokladů z důvodu jeho předložení v rámci VTOS, kdy je obtížné lhůty dodržovat. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, soud zamítl žádost o prominutí zmeškání lhůty a nepřiznal Žalobkyni (po věcném posouzení její žádosti) osvobození od soudního poplatku za řízení. Podáními došlými soudu ve dnech datum., datum a datum sděloval a dokládal Žalovaný č. 2, že Žalobkyně uvedla v žádosti o osvobození od soudních poplatků nepravdivé informace o svých poměrech. Podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. 2 o vyznačení doložky právní moci na usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Soudní poplatek byl zaplacen na účet soudu dne datum. Usnesením ze dne datum, vypraveným dne datum, soud vyzval Žalované k vyjádření k žalobě ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Žalovaní v podání svého právního zástupce došlém soudu dne datum žalobou uplatněný nárok jako celek odmítli s ohledem na smyšlenou žalobní konstrukci. Dále pak Žalovaní zopakovali již dříve vznesené námitky nedostatku pasivní legitimace Žalovaného č. 1 a nedostatku pravomoci soudu s ohledem na existující rozhodčí smlouvu. Dále Žalovaní poukázali na nekompetentní zastupování Žalobkyně jejím zmocněncem, který soudu zasílá zmatená podání obsahující citace neexistujících či nesouvisejících právních předpisů, což jen prodlužuje řízení, když soud musí zmocněnce vyzývat k odstranění vad. V této souvislosti Žalovaní poukázali, že zmocněnec Žalobkyně, který opakovaně zásobuje soudy podáními naplňujícími diagnózu bájivé lhavosti, byl již opakovaně odsouzen k trestu odnětí svobody a že trestně stíhána je i Žalobkyně pro křivé obvinění Žalovaných v souvislosti s předmětným převodem členského podílu. Konečně pak Žalovaní namítli absenci tvrzení Žalobkyně o existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Podání Žalovaných bylo dne datum spolu s výzvou k vyjádření ve lhůtě 20 dnů k námitce, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení, zasláno zmocněnci Žalobkyně, doručeno bylo dne datum. Podáním došlým soudu dne datum žádal zmocněnec Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření, a to s ohledem na skutečnost, že byl v rámci VTOS eskortován do jiné věznice a jeho věci včetně podkladů potřebných pro sepis vyjádření jsou dosud ve skladu, ze kterého si je musí vyžádat. Podáním došlým soudu dne datum žádal Žalovaný č. hodnota po telefonickém dotazu na stav řízení a zjištění, že ve spisu je další žádost Žalobkyně o prodloužení lhůty, o zaslání této žádosti. Dne datum byla zmocněnci Žalobkyně zaslána výzva, aby se Žalobkyně ve lhůtě 20 dnů od doručení vyjádřila k námitce Žalovaných, že věc má být projednávána v rozhodčím řízení. Zástupci Žalovaných a Žalovanému č. 2 byla téhož dne zaslána na vědomí výzva Žalobkyni a předchozí žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty. Dne datum předložil soudce spis místopředsedovi soudu k rozhodnutí o přidělení věci jinému soudci, a to s ohledem na možné pochybnosti o jeho nepodjatosti z důvodu dřívějších pracovních vztahů se zástupcem Žalovaných. Podáním došlým soudu dne datum podal Žalovaný č. 2 návrh na určení lhůty k rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci soudů v předmětné věci. V podání došlém soudu dne datum se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce dotazovala na stanovený termín veřejného hlavního líčení v dané věci a dále, zda soudu došlo její vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů. Místopředseda soudu rozhodl dne datum o přidělení věci jiné soudkyni. Dne datum bylo nařízeno ústní jednání na den datum. Dne datum byl spis předložen název soudu k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. 2 na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. Dne datum došel soudu návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty k rozhodnutí o zamítnutí či odmítnutí žaloby vůči jeho osobě pro nedostatek pasivní legitimace. název soudu usnesením ze dne datum návrh Žalovaného č. 2 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl, když o námitce nedostatku pravomoci již bylo rozhodnuto usnesením OS adresa ve spojení s usnesením KS adresa, kterými je soud vázán, a pro opětovné rozhodování o téže námitce není důvod. Spis byl vrácen právnická osoba dne datum. Dne datum došla soudu žádost zmocněnce Žalobkyně o prodloužení lhůty k vyjádření k námitce nedostatku pravomoci soudů odůvodněná komplikacemi při získávání podkladů ve VTOS. Dne datum byl spis předložen právnická osoba k rozhodnutí o návrhu Žalovaného č. hodnota na určení lhůty s tím, že soud považuje návrh za nedůvodný. název soudu usnesením ze dne datum návrh Žalovaného č. 1 na určení lhůty jako nedůvodný zamítl s odůvodněním, že ve věci je již nařízeno ústní jednání jako pravidelný procesní předpoklad meritorního rozhodnutí soudu a v dosavadním postupu název soudu žádné průtahy neshledal. Spis byl vrácen název soudu dne datum. Podáním došlým soudu dne datum se Žalobkyně prostřednictvím svého zmocněnce vyjádřila k námitce nedostatku pravomoci soudů. Podáním došlým soudu dne datum požádala Žalobkyně o odročení nařízeného jednání z důvodu své hospitalizace. Dne datum bylo ústní jednání odročeno na den datum a Žalobkyni byla zaslána výzva, aby ve lhůtě 20 dnů předložila potvrzení o hospitalizaci. Dne datum došlo soudu oznámení zmocněnce Žalobkyně o zrušení jejího zastupování z důvodu nedodání podkladů a přerušení komunikace. Žalovaný č. 2 žádal v podání došlém soudu dne datum o zajištění zdravotních zpráv Žalobkyně a též o zajištění telefonických hovorů zmocněnce Žalobkyně z věznice, když na základě informací získaných od neznámé osoby nabyl dojmu, že se v případě žádosti o odročení ze zdravotních důvodů na straně Žalobkyně jednalo o obstrukci a že se v telefonických hovorech z věznice mělo domlouvat pokračování trestné činnosti vůči Žalovaným. V podání došlém soudu dne datum pak Žalovaný č. 2 žádal o zaslání žádosti Žalobkyně o odročení jednání a případných podkladů, kterými osvědčila důvody pro odročení. V podání došlém soudu dne datum Žalovaný č. 2 uváděl, že trvá na vznesené námitce nedostatku pravomoci soudů, a doplňoval tvrzení a důkazy k páchání trestné činnosti Žalobkyní a jméno FO. Dne datum bylo nařízené ústní jednání odročeno na den datum z důvodu stáže věc vyřizující soudkyně u název soudu a kolize zastupující soudkyně s jiným nařízeným jednáním. Řízení nebylo ke dni vyhlášení rozsudku v této věci dne datum skončeno.

5. Soud dále zjistil z dokazování, pokud jde o aktivitu žalobce coby žalovaného 2) v posuzovaném řízení, že žaloba byla žalovanému 2) doručena dne datum, jak plyne z doručenky založené na č.l. 63 spisu a dále žalobce dne datum žádal soud o zaslání kopií listin návrhu na předběžné opatření, a to návrhu na předběžné opatření ze dne datum–datum. Dne datum byl žalobcem učiněn návrh na nepřipuštění zastupování podle § 27, a to obecným zmocněncem jméno FO žalobkyně. Na č.l. 162 žalovaní v zastoupení učinili námitku věcné nepříslušnosti soudu. Dne datum žalobce jakožto žalovaný 2) učinil sdělení o nepravdivém prohlášení žalobkyně ohledně žádosti o osvobození od soudních poplatků, to bylo doplněno podáním ze dne datum. Dále dne datum žalobce žádal o vyznačení doložky právní moci a zaslání usnesení přímo do datové schránky žalobce jakožto žalovaného. Prostřednictvím zástupce žalovaní v podání ze dne datum námitku absence pravomoci soudu rozhodovat ve věci. Dne datum žalobce žádal o zaslání žádosti o prodloužení lhůty, kterou učinila žalobkyně. V podání ze dne datum žalobce učinil návrh na určení lhůty podle § 174a) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, tedy, aby byla určena lhůta k provedení úkonu, a to vydání rozhodnutí o námitce nedostatku pravomoci soudu v předmětné věci. Návrh byl zamítnut usnesením vrchního soudu ze dne datum, č.j. číslo jednací. V podání ze dne datum žalobce uvedl, že trvá na námitce nedostatku pravomoci.

6. Byl konstatován obsah rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. číslo jednací, kdy tímto rozsudkem bylo částečně vyhověno žalobě, kterou se žalobce tituly před jménem jméno FO domáhal náhrady majetkové újmy z řízení vedeného v současné době u Městského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Výrokem I. bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku částka se zákonnými úroky z prodlení, žaloba byla zamítnuta co do částky částka se zákonnými úroky z prodlení a žalované bylo uloženo zaplatit žalobci náklady řízení. Zdejší soud při tom dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul, nepřiměřená délka řízení, při stanovení výše odškodnění vycházel z toho, že byla valorizována základní částka odškodnění, a to o 50 %, takže vycházel ze základní částky za rok řízení 22 500 Kč vyjma prvních dvou let, celková výše odškodnění byla ještě dále zvýšena o 30 % za postup soudů ve věci.

7. Soud má za zjištěný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Městského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne datum, byl projednán stanoviskem ze dne datum a žalobci byla zaplacena částka 58 000 jakožto odškodnění nemajetkové újmy, a to před uplynutím 6 měsíční lhůty podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb.

8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

10. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, řešil zdejší soud otázku přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

11. Předmětné řízení trvalo vůči žalobci, jakožto žalovanému od datum, kdy mu byla doručena žaloba, neboť teprve od této doby mohl pociťovat nejistotu ohledně výsledku řízení, která je primárně odškodňována, doba řízení ke dni vyhlášení rozsudku v této věci dne datum činila 6 let a 2 měsíce.

12. Předmětný spor lze řadit ke standardně složitým. Posuzované řízení prozatím nebylo po skutkové stránce nijak složité, když skutkově zatím nebylo v řízení vůbec ničeho řešeno, nekonalo se dosud ani jedno ústní jednání. Stejné platí i pro složitost právní, kdy v řízení se zatím řešily jen procesní otázky, a to pravomoc soudů, o které OS adresa rozhodl nepřezkoumatelným způsobem a po zrušení jeho rozhodnutí ze strany KS adresa a vrácení věci k dalšímu řízení se již předmětnou otázkou, resp. žalovanými vznesenou námitkou, nikdo nezabýval, a věcná příslušnost (krajských) soudů, která byla zřejmá a název soudu o ni rozhodl obratem po předložení spisu. Složitější bylo řízení po stránce procesní, kdy tato procesní složitost byla způsobena zejména procesní aktivitou jméno FO, resp. jejího zmocněnce, množstvím řešených procesních otázek a zapojením soudů třech článků soudní soustavy do tohoto rozhodování. Podání strany žalující byla činěna blanketně či vadně (neúplně či nesrozumitelně), a soud tak musel jméno FO, resp. jejího zmocněnce (často opakovaně) vyzývat k odstranění vad. Situaci též komplikovala skutečnost, že zmocněnec jméno FO se nacházel ve VTOS, pročež opakovaně žádal o prodloužení lhůty, protože neměl k dispozici potřebné podklady. Ústní jednání nařízené na den datum bylo odročeno kvůli tvrzené hospitalizaci jméno FO. Ve věci samé dosud nebylo rozhodováno. Procesně rozhodovaly OS adresa o návrhu na nařízení předběžného opatření, o návrhu na nepřipuštění zastoupení jméno FO zmocněncem, o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření, o vrácení jistoty složené s návrhem na nařízení předběžného opatření, KS adresa o odvolání proti zamítnutí druhého návrhu na nařízení předběžného opatření, název soudu o žádosti o osvobození od soudních poplatků a název soudu o věcné příslušnosti a 2x o nedůvodném návrhu na určení lhůty.

13. Posuzované řízení se typově neřadí mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jelikož se jedná o řízení o určení neplatnosti dohody o převodu členského podílu v bytovém družstvu. Zvýšený význam řízení se tedy nepresumuje a žalobce jej ani netvrdí. Soud tedy vzhledem k uvedenému uzavřel, že význam řízení pro žalobce byl běžný.

14. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, a to ani v pozitivním slova smyslu. Aktivita žalobce dle odst. 5 tohoto rozsudku se do délky řízení nijak zásadně pozitivně nepromítla, pokud jde o žádosti žalobce o zasílání listin soudem také přímo žalobci, ačkoliv tento je v řízení zastoupen advokátem, taková aktivita žalobce představuje spíše opak urychlení vyřízení věci. Rovněž návrh žalobce na určení lhůty k provedení úkonu, který byl zamítnut jako nedůvodný.

15. Jde-li o činnost soudů, je nutno konstatovat, že postup soudů nebyl během řízení vždy plynulý a koncentrovaný. Okresní soud postupoval v řízení nekoncentrovaně v případě odstraňování vad odvolání žalobkyně ze dne datum, kdy k výzvě k odstranění vad odvolání muselo být vydáno opravné usnesení, spis byl pak předložen odvolacímu soudu až dne datum. Napadené usnesení okresního soudu o zastavení řízení pak bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost, ve věci tak lze spatřovat průtah v délce 4 měsíců. V řízení došlo k průtahům v období od srpna rok, kdy nabylo právní moci usnesení krajského soudu, do srpna rok, kdy byl zamítnut návrh na nepřipuštění zastoupení žalobkyně obecným zmocněncem, tedy soud byl 1 rok nečinný. Nekoncentrovaně soud prvního stupně postupoval v období od října rok, kdy byl zamítnut druhý návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, spis byl předložen Krajskému soudu v adresa dne datum. Okresní soud byl dále nečinný v období od srpna rok, kdy byl vrácen spis krajským soudem, až do datum, kdy soud vyzval žalovaného 2 k vyjádření k podané žalobě a současně bylo nařízeno první jednání ve věci, celkem 9 měsíců. Jednání bylo zrušeno, jelikož soud nerozhodl o námitce věcné nepříslušnosti, což představuje rovněž nekoncentrovaný postup soudu prvního stupně. Průtah lze spatřovat i v postupu Městského soudu v adresa, kterému byla věc postoupena dne datum, a to v délce 4 měsíců, když žalobkyně byla dne datum vyzvána usnesením k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Soud byl dále ve věci nečinný od srpna rok, kdy byli vyzváni žalovaní k vyjádření k žalobě, až do ledna rok, kdy byla žalobkyně vyzvána k vyjádření ohledně námitky nedostatku pravomoci soudů, s tím, že v mezidobí soud pouze přeposílal různá vyjádření účastníků řízení. Dále v průběhu roku rok městský soud postupoval nekoncentrovaně, když v průběhu tohoto roku od února rok došlo ve věci pouze k tomu, že bylo 2x nařízeno a 2x odročeno jednání ve věci, jednou z důvodu nemoci žalobkyně a podruhé z důvodu na straně soudu (stáž vyřizující soudkyně).

16. Délku řízení trvajícího 6 let a 2 měsíce je tak nutné považovat za nepřiměřenou, a to zejména kvůli průtahům a nekoncentrovanému postupu okresního a městského soudu, uvedená délka řízení pak neodpovídá právní ani procesní složitosti věci, žalobci tak vznikla nemajetková újma, která se presumuje. S ohledem na celkovou délku řízení, význam řízení pro žalobce, který byl shledán běžným, má soud za to, že je nutno nemajetkovou újmu žalobce odškodnit finančně, jelikož konstatování porušení práva žalobce se nejeví dostatečným.

17. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15.000,- Kč až 20.000,- Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1.250,- Kč až 1.667,- Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne. S ohledem na tuto citovanou judikaturu soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 15.000,- Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina), jelikož délka řízení trvajícího 6 let a dva měsíce ještě navýšení základní částky neodůvodňuje, jelikož není délkou extrémní.

18. Základní částka odškodnění by tak činila za řízení dlouhé 6 let a dva měsíce celkem 77.500,- Kč (5 x 15.000,- Kč + 2 x 1.250,- Kč). Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba zvýšit o 30 % za nekoncentrovaný postup soudu (viz odst. 15 rozsudku). Základní částka je tak celkově zvýšena o 30 % a činí 100.750,- Kč. Žalovaná však již uhradila žalobci v rámci předběžného projednání částku 58.000,- Kč, na nárok žalobce tedy zbývá zaplatit částku 42.750,- Kč (výrok I. rozsudku), a to včetně zákonných úroků z prodlení od datum, kdy nárok byl předběžně uplatněn u žalované dne datum, 6 měsíční lhůty pro projednání nároku uplynula dne datum. Soud rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Ve zbylé části byla žaloba z uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

19. Soud nepřistoupil k navýšení základní částky odškodnění, a to s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2632/2020, kdy dovolací soud odkázal na svá opakovaná konstatování, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 4539/2011) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Z části VI Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012, nebo rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Žalobci je v posuzované věci přiznáno celkem odškodnění ve výši 100.750,- Kč, tato částka představuje asi 2,3 násobek průměrné mzdy v České republice za 2. čtvrtletí roku rok (Průměrné mzdy - datum informace), zdejší soud má za to, že se rozhodně nejedná o částku nízkou a nereflektující ekonomickou realitu v ČR, naopak má za to, že toto odškodnění zcela odpovídá principu přiměřenosti finančního odškodnění ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího soudu.

20. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom rozhodl o 15 denní lhůtě k plnění v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

21. Náklady řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek 2.000,- Kč a dále odměna advokáta za následující úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ze dne datum, účast na jednání dne datum, podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3.100,- Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 50.000,- Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky, 4 x paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč dle § 13 odst. 3 cit vyhlášky, celkem 1.200,- Kč. Dále byla přiznána náhrada 21 % DPH podle § 14a vyhlášky ve výši 2.856,- Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem. Celkem tedy soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení 18.456,- Kč.

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.